RoÄenka 2004 - vÃºkoz - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a ...

1 

R O Č E N K A 

2004 

VÝZKUMNÝ ÚSTAV SILVA TAROUCY 

PRO KRAJINU A OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ 

P R Ů H O N I C E

O B S A H 

Organizační členění ústavu a všeobecné informace ……………………... 3 

Výzkumné aktivity v roce 2004 

I. Zeleň v krajině a sídlech............……………………………………. …….. 9 

II. Bioindikace kvality životního prostředí ……….……………………..…… 15 

III. Genofondy rostlin a jejich záchrana, hodnocení sortimentů ……..……… 19 

IV. Biomasa – obnovitelný zdroj energie …..………….…………….………. 24 

V. Šlechtění okrasných rostlin ……………………………………………… 28 

VI. Pěstební technologie květin a okrasných dřevin ………………………… 37 

VII. Ochrana rostlin …………………………..……………………………… 43 

Publikace pracovníků VÚKOZ za rok 2004……………….………..……. 52 

- 2 -

ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ ÚSTAVU 

A VŠEOBECNÉ INFORMACE 

- 3 -

Organizační členění ústavu 

PRACOVNÍCI VÝZKUMU A JEJICH ČINNOST: 

Doc. Ing. Ivo Tábor, CSc. 

Doc. RNDr. Ivan Suchara, CSc. 

Ing. Antonín Josef Placer 

Ing. Petr Seifert 

ředitel 

náměstek pro vědu a výzkum 

ekonomický náměstek 

provozní náměstek 

ODDĚLENÍ HISTORICKÉ KULTURNÍ KRAJINY 

Arch. Jan Hendrych, Dipl. Arch. 

(vedoucí oddělení) 

historické parky, zahrady a krajina, 

postindustriální krajina, ekologický design 

Ing. Jan Borský 

architektonický ateliér, GIS 

Ing. Pavel Bulíř, CSc. 

realizace zeleně 

Ing. Tereza Hrubá 

krajinná ekologie, zeleň v sídlech a krajině 

Ing. arch. Vladimíra Jankových 

obnova území narušeného průmyslovou 

činností 

Ing. David Jech 

zeleň ve venkovském prostoru 

Ing. Marie Kramplová 

architektonický ateliér, GIS 

Ing. Gražyna Novotná 

historické zahrady, parky a krajina 

Ing. Veronika Pincová 

historické zahrady a parky 

Ing. Jan Skaloš 

územní plánování, krajinná ekologie 

Ing. Eva Sojková 

zeleň v sídlech 

Ing. Marie Součková 

dendrologický výzkum, sortimenty trvalek 

Ing. Martin Weber 

ochrana přírodního a kulturního dědictví, 

krajinné plánování 

Ing. Susanne Zetsch 

ochrana přírodního a kulturního dědictví 

Dislokované pracoviště Karviná: 

Ing. Rudolf Nemeth 


Ing. Petr Šiřina 


Dislokované pracoviště Brno: 

Ing. Jaroslav Šubr 


Ing. Renata Šubrová 


Ing. Miloslav Vysloužil 

historické parky, zahrady a krajina 

ODDĚLENÍ BIOMONITORINGU 

RNDr. Ivan Suchara, CSc. 


Ing. Julie Sucharová 

ODDĚLENÍ FYTOENERGETIKY 

Ing. Jan Weger 


Ing. Kamila Havlíčková 

Ing. Petr Vlasák 

Mgr. Ivana Zánová 

multielementární analýza složek životního 

prostředí 

bioindikace kvality životního prostředí 

výzkum rychle rostoucích dřevin (Populus, 

Salix), využití biomasy jako obnovitelného 

zdroje energie 

výzkum a osvěta v oblasti obnovitelných 

zdrojů se zaměřením na biomasu 

výzkum energetických plodin 

osvěta v oblasti obnovitelných zdrojů 

- 4 -

ODDĚLENÍ BIODIVERZITY KRAJINY 

RNDr. Hana Vejsadová, CSc. 


Ing. Roman Businský 

Ing. Jiří Dostálek, CSc. 

Mgr. Markéta Pospíšková 

Ing. Jana Šedivá 

Mgr. Martin Křivánek 

in vitro metody, ex situ dlouhodobé 

uchování ohrožených druhů rostlin, 

mikropropagace okrasných rostlin, GMO 

taxonomie a nomenklatura rostlin (zejm. 

dřeviny čeledi Pinaceae, rod Spiraea) 

ekologie sídel a krajiny, geobotanický a 

dendrologický výzkum 

DNA analýzy 

mikropropagace, reintrodukce ohrožených 

druhů rostlin, eliminace virových infekcí, 

RAPD markery 

rostlinné invaze, introdukované dřeviny, 

historické aspekty a predikce invazního 

chování dřevin, ochrana biodiverzity 

ODDĚLENÍ GENETIKY A ŠLECHTĚNÍ 

Ing. Vojtěch Benetka, CSc. 


Ing. Jiří Dusbaba 

Ing. Marie Fähnrichová 

Ing. Petr Novák 

Ing. Otka Plavcová, CSc. 

Ing. Ivana Šálková 

Ing. Hynek Urbánek 

Ing. Jiří Václavík 

Ing. Rudolf Votruba, CSc. 

Ing. Filip Vrátný 

reintrodukce ohrožených druhů (Populus 

nigra), alternativní kultury pro extenzivně 

obhospodařované oblasti (Populus nigra), 

šlechtění okrasných dřevin (Weigela; 

Potentilla fruticosa) 

šlechtění okrasných dřevin (Weigela; 

Potentilla fruticosa) 

heterozní šlechtění, šlechtění pelargónií 

šlechtění cibulnatých a hlíznatých květin 

heterozní šlechtění, cytologie, šlechtění 

pelargónií a Primula × polyantha 

genofond rodu Populus 

genofond okrasných rostlin – květiny, 

šlechtění Primula vulgaris 

šlechtění cibulnatých a hlíznatých květin 

šlechtitelské a množitelské metody 

skleníkových květin 

alternativní kultury pro extenzivně 

obhospodařované oblasti (Populus nigra), 

šlechtění druhu Populus nigra 

ODDĚLENÍ KVĚTINÁŘSTVÍ 

RNDr. František Šrámek, CSc. 


Ing. Martin Dubský 

Ing. Věra Nachlingerová 

klima ve sklenících 

pěstební substráty, výživa rostlin 

metody pěstování skleníkových květin 

- 5 -

ODDĚLENÍ ŠKOLKAŘSKÝCH TECHNOLOGIÍ 

Ing. Jiří Obdržálek, CSc. 


Ing. Jana Jílková 

Ing. Alena Nekolová 

RNDr. Jiří Žlebčík 

okrasné školkařství 

okrasné školkařství 

genofond rodu Rhododendron, šlechtění, 

množení 

okrasné školkařství, reintrodukce 

ohrožených druhů rostlin 

ODDĚLENÍ OCHRANY ROSTLIN 

Ing. Josef Mertelík, CSc. 


Mgr. Karel Černý 

RNDr. Božena Gregorová 

Mgr. Vladimír Holub 

Ing. Kateřina Kloudová 

Ing. Věra Mokrá, CSc. 

Ing. Marcela Mrázková 

Ing. Veronika Strnadová 

Ing. Antonín Zlatohlávek 

virologie, bakteriologie 

mykologie 

arboristika 

abionózy, arboristika 

živočišní škůdci 

virologie 

mykologie 

abionózy, arboristika 

herbologie 

ODDĚLENÍ INFORMAČNÍCH SLUŽEB 

PhDr. Věra Vávrová 


Ing. Jana Dostálková 

Eva Obdržálková 

archivní dokumentace, akvizice 

dokumentace, akvizice, překlady, ediční 

činnost, výměna publikací 

knihovní služby, prodej publikací VÚKOZ 

ODDĚLENÍ ŠKOLKAŘSKÉ VÝROBY 

Vedoucí: Petr Valný 

ODDĚLENÍ EKONOMICKÉ 

Vedoucí: Ing. A. J. Placer 

ODDĚLENÍ PROVOZNÍ 

Vedoucí: Ing. Petr Seifert 

DENDROLOGICKÁ ZAHRADA 

Vedoucí: Zdeněk Kiesenbauer 

KONGRESOVÉ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM FLORET 

Ing. Luděk Knorr 

vedoucí 

Blanka Lorencová 

manažerka hotelu 

Stanislav Hreha 

manažer restaurace 

- 6 -

VŠEOBECNÉ INFORMACE 

Publikace vydané VÚKOZ v roce 2004 

• Acta Průhoniciana 76: Tábor, I. – Reš, B. – Součková, M.: Záchrana genofondu 

památných stromů v severomoravském regionu 

• Acta Průhoniciana 77: Sucharová J. – Suchara I.: Bio-monitoring the atmospheric 

deposition of elements and their compounds using moss analysis in the Czech Republic. 

Results of the international bio-monitoring programme UNECE ICP-Vegetation 2000. 

Part I: Elements required for the bio-monitoring programme 

• Krajiny a zahrady – staré vzácné knihy. Sborník přednášek 30. semináře Životní prostředí 

a veřejná zeleň ve městech a obcích. 

Ediční plán na rok 2005 

• Acta Pruhoniciana 78: Tábor, I. – Reš, B. – Součková, M.: Záchrana genofondu 

památných stromů ve středočeském regionu 

• Acta Pruhoniciana 79: Havlíčková, K. – Knápek, J. – Vašíček, J. – Weger, J.: Biomasa 

jako obnovitelný zdroj energie. Ekonomické a energetické aspekty 

• Acta Pruhoniciana 80: Dostálek, J. – Weber, M.: Výsadby dřevin v zemědělské krajině: 

Případová studie v nivě řeky Valová 

• Acta Pruhoniciana 81: Obdržálek J.: Produkce okrasných školkařských výpěstků v ČR 

• Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích. Sborník přednášek 31. semináře 

• Tábor, I. – Kiesenbauer, Z.: Dendrologická zahrada 

Knihovna 

poskytuje služby především pracovníkům VÚKOZ pro řešení výzkumných úkolů. 

Získává, shromažďuje, zpracovává, ukládá a zpřístupňuje informace v rámci své informační 

gesce (tvorba a ochrana kulturní krajiny – vegetace ve venkovské, průmyslové a urbanizované 

krajině – krajinné plánování – revitalizace krajiny – rekultivace krajiny – zachování 

kulturního a přírodního dědictví v krajině – památkově významné části krajiny – tvorba 

zeleně v sídlech – dějiny a vývoj zahradní a krajinné architektury – výzkum a uchování 

genofondů okrasných rostlin /květin i dřevin/ – záchrana a reintrodukce ohrožených 

rostlinných druhů – genetika a šlechtění okrasných rostlin – biotechnologické metody – 

bioindikace znečištění prostředí – choroby a škůdci okrasných rostlin – obnovitelné zdroje 

energie – biomasa – dendrologie – školkařství). Knihovna poskytuje (bezplatně) služby i 

odborné a ostatní veřejnosti. 

V roce 2004 bylo do knihovny soustavnou akvizicí odborné literatury získáno celkem 

592 knižních jednotek a koupí, výměnou či darem 61 titulů periodik (37 českých a 24 

zahraničních). Knihovnice zprostředkovává pro pracovníky VÚKOZ meziknihovní výpůjční 

službu v ČR i v zahraničí a zajišťuje reprografické služby. Probíhá automatizace katalogu 

publikací knihovny v prostředí CDS/ISIS. Do konce roku 2004 bylo do databáze vloženo 

celkem 14 620 záznamů. 

Významnou složkou informačních zdrojů je dokumentace, která vzniká 

zpracováváním článků z časopisů odebíraných ve VÚKOZ a vytváří Databázi vybraných 

- 7 -

článků, která je od roku 1992 automatizována. Automatizovaná část k 31. 12. 2004 

obsahovala 15 315 záznamů, částečně anotovaných. Z této databáze jsou poskytovány 

bibliografické rešerše na daná témata. 

Pracovnice knihovny se podílejí na ediční a redakční činnosti ústavu a zajišťují 

následnou distribuci publikací včetně mezinárodní výměny. Dále zajišťují všem zájemcům 

prodej (přímo či na dobírku) publikací vydaných ústavem. 

Od roku 1992 spolupracuje knihovna s Referenčním informačním střediskem MŽP ČR 

a v rámci této spolupráce se podílí na vytváření databází: VBMZP – Výběrová bibliografie z 

oblasti životního prostředí (bibliografická databáze článků z tuzemských a zahraničních 

periodik, monografií, sborníků a dalších informačních pramenů s tematickým zaměřením na 

životní prostředí v ČR, popř. práce českých autorů publikujících o problematice životního 

prostředí v zahraničí) a REGIS – Registr časopisů knihoven SVIS (Databáze časopisů ve 

fondech jednotlivých knihoven SVIS resortu MŽP a spolupracujících organizací). Všechny 

výše uvedené databáze jsou pro zaměstnance VÚKOZ přístupné na interní síti ústavu, pro 

externí uživatele na počítači ve studovně. 

Pracovnice OIS se podílela na archivním výzkumu ke krajinářským projektům 

zpracovávaným v oddělení historické kulturní krajiny – např. Kuks, Pojizeří, Březnice, 

Sychrov. Byl získán archivní fond Dendrologické společnosti (neuspořádaný), který byl 

očištěn a umístěn do klimaticky vhodnějšího prostoru. Přemístěna a částečně skartována byla 

plánová dokumentace oddělení historické kulturní krajiny v souvislosti s rekonstrukcí objektu 

čp.167. Byla zahájena digitalizace archivních diapozitivů ze 40. let 20. stol. Průhonic – 

zahradních ploch a zámeckého parku s cílem využít tento fond ke studijním účelům. V rámci 

propagace VÚKOZ oddělení spolupracovalo s Ministerstvem zemědělství na přípravě 

zahradnického veletrhu v německém Essenu (IPM ESSEN – panely, katalog, CD). 

- 8 -

VÝZKUMNÉ AKTIVITY 

I. ZELEŇ V KRAJINĚ A SÍDLECH 

- 9 -

Stanovení zásad funkční obnovy městských a historických parků, zahrad a hřbitovů 

Závěrem výzkumného projektu byl předložen návrh Metodika architektonickopamátkového 

průzkumu památek zahradní architektury. Byla zpracována na základě syntézy 

všech dostupných metodik stavebně-historických průzkumů stavebních památek a jejich 

urbanistických souborů a na základě analýzy obdobných průzkumů a dlouholetých zkušeností 

autorů. 

(J. Šubr, R. Šubrová) 

Výzkum možností obnovy zeleně v urbanizovaném prostoru 

Práce hodnotí možnosti a formy tvorby a rekonstrukce zeleně ve vnitroblocích starší 

městské obytné zástavby. 

V modelových územích byla ve spolupráci s úřady městských částí připravována 

postupná rekonstrukce vnitroblokové zeleně. Získané zkušenosti a výsledky mohou být 

zpětně využity při regeneraci těchto ploch v dalších územích. V průběhu projektu byly 

provedeny průzkumy 175 vnitrobloků nebo jejich částí na území městských částí Praha 1, 

Praha 2, Praha 3, Praha 5 a Praha 6. Průzkumy vnitrobloků byly zaměřeny na charakter 

zástavby bloku, přístupnost a funkční náplň vnitroblokových ploch a zejména na 

charakteristiku zeleně. Na základě jejich vyhodnocení byla posouzena potřeba a míra 

rekonstrukce. K rekonstrukci (celkové, zpevněných ploch, zeleně) bylo doporučeno 75 % 

sledovaného vzorku. 

V březnu až září 2004 byl proveden monitoring veřejné zeleně v menších městech 

(2 000–10 000 obyvatel) Středočeského kraje. Byl dokumentován současný stav nástrojů 

podpory, ochrany a rozvoje veřejné zeleně – územně plánovací dokumentace, pasport zeleně, 

velikost ploch veřejné zeleně, způsob údržby, čerpání dotací, participace veřejnosti. V rámci 

těchto průzkumů byl sledován současný stav vnitrobloků a ostatních veřejných prostranství 

panelových sídlišť. Zvláštní pozornost byla věnována problematice dětských hřišť. V 63 

městech bylo sledováno 139 dětských hřišť a 49 sídlišť. 

(E. Sojková a kol.) 

Program navrhování prvků trvalé krajinné vegetace pro obnovu biologických a 

společenských hodnot průmyslové krajiny 

Práce v roce 2004 navázala na výsledky předchozích let a řešila: krajinný plán – 

doplnění na základě ověření v modelovém území – hodnocení potenciálu; požadavky na 

liniovou břehovou vegetaci; podmínky a požadavky na krajinnou vegetaci na přechodu mezi 

obytnou a nesídelní krajinou. 

(P. Šiřina) 

Řešení krajinného plánu využitím trvalé vegetace se zaměřením na území narušené 

průmyslovou činností 

Celkový projekt obsahuje Manuál základního krajinného plánu, vymezení pojmů a 

přílohy. 

Manuál základního krajinného plánu řeší postup, jeho pořízení a vypracování. 

Územně se váže převážně na plochy narušené těžbou nerostných surovin ve vztahu k okolní 

- 10 -

krajině. Představuje nástroj trvale udržitelného hospodaření a dlouhodobého využívání 

narušené krajiny, její postupné obnovy a biologické regenerace, tedy harmonizace 

ekonomického rozvoje s ochranou životního prostředí. Umožňuje řešení a kontrolu přístupu 

k záměrům v území jak pro investory, tak pro orgány státní správy a pro veřejnost. 

Koncepce pojetí obnovy krajiny ovlivněné těžbou vychází z plošného komplexního 

řešení krajinných celků. Projekt navrhuje postup úprav krajiny ovlivněné hlubinnou 

exploatací uhlí. Obnova krajiny ve specifickém území dává přednost využití přirozených 

regeneračních schopností ekosystémů (spontánní sukcese společenstev rostlin a živočichů) 

před metodou řízené sukcese, při omezení rozsahu zásahů do změn reliéfu následkem důlní 

činnosti. Metodika navrhuje obnovu kulturní potěžební krajiny a využití postupů a kritérií 

pro: 

• postupnou obnovu jednotlivých segmentů krajiny 

• stanovení reálně ekonomického funkčního využití území a krajinných segmentů 

• regeneraci a revitalizaci segmentů poddolované krajiny 

• estetizaci dotčených prostorů 

• minimalizaci nákladů na obnovu krajiny 

• etapizaci obnovy krajiny včetně zlepšení její obyvatelnosti 

• pořízení podkladů pro posouzení sanačních prací a projekční činnosti se zřetelem 

k aplikaci znalostí o krajinně-ekologických vztazích jak v území, tak mezi jednotlivými 

prvky a složkami krajiny 

Nástrojem ke zpracování potřebných dat a informací je geografický informační systém (GIS). 

(R. Nemeth) 

Koncepce uchování a ochrany významných prvků kulturní historické krajiny 

(komponovaná krajina, parky, zahrady, prostorotvorné prvky krajiny atp.) 

Projekt navazuje na předešlé etapy z let minulých. Stěžejními termíny řešení jsou 

historický vývoj, péče a ochrana vybraných reprezentativních území kulturní historické 

krajiny, jejich analýzy a monitoring. Identifikace významných kulturně historických prvků 

krajiny, jejich souborů a systémů, včetně jejich proměn v průběhu historie, možnosti uchování 

a ochrany v současných podmínkách kulturních, sociálních a legislativních. Završením této 

etapy je publikace formou skript FA ČVUT: Jan Hendrych: Tvorba krajiny a zahrad, která 

bude publikována v dubnu 2005. 

(J. Hendrych, T. Hrubá, J. Skaloš, M. Vysloužil) 

Celková strategická analýza fondu historických parků a zahrad a metod jeho 

zkvalitnění, koncepce péče a ochrany historických parků a zahrad. Evidence, 

dokumentace, monitoring včetně inventarizace stávajícího stavu dřevin, její aktualizace, 

výběr dřevin k zachování a rozšíření 

Zpráva za rok 2004 navazuje na rozpracovanou dokumentaci historického vývoje 

Průhonického parku z předchozího roku, která končila rokem 1871 a zabývá se především 

dokumentováním období působení hrabete Arnošta Silva Tarouca. Vzhledem k tomu, že byly 

objasněny nové skutečnosti ze života Arnoštova předchůdce Alberta, které měly vliv na jeho 

výchozí podmínky, byly tyto informace zapracovány do příslušné čísti práce. Zpráva za rok 

2004 tedy začíná rokem 1839 a opět obsahuje kapitolu o Albertovi, po jeho smrti v roce 1871 

podává stručnou informaci o období vlastnictví průhonického panství jeho nezletilou dcerou 

- 11 -

Marií a dál pokračuje popisem od roku 1885, kdy se Arnošt Silva Tarouca oženil 

s Albertovou dcerou a začal působit na průhonickém panství. Práce se zabývá mapováním 

výchozích podmínek včetně Arnoštovy odborné přípravy na jeho celoživotní úkol. Dále je 

práce založená na autentických pramenech, tj. na citaci Arnoštova vlastního popisu tvorby 

parku z roku 1909 a částečně také z roku 1926. Vše je doprovázeno bohatou fotodokumentací 

jak dobovou z roku 1909, tak aktuální z let 1999 až 2004. Fotodokumentace buď plní funkci 

porovnávací, nebo dokládá současný stav dobových popisů. Práce není zaměřená na popisy 

dendrologické skladby dřevin, ale snaží se postihnout principy tvorby, postupné uzrávání 

tvůrce, celkovou kompozici, vyplývající ze zcela ojedinělého terénu, a to jak dobovou, tak 

stávající. V práci je komentována rovněž dílčí část parku, která z objektivních příčin již nikdy 

nebyla zrealizována. 

(V. Pincová, G. Novotná, V. Vávrová) 

Výzkum komplexního řešení systému trvalé vegetace v krajině prostřednictvím posílení 

deficitních ploch vegetace s požadovanými účinky, včetně kulturní funkce formací 

přirozené vegetace parkových a krajinných úprav 

Projekt byl řešen v rámci výzkumných záměrů Výzkumného ústavu pro krajinu a 

okrasné zahradnictví Silva Taroucy v Průhonicích. Byl zaměřen na shromáždění a 

zpřístupnění údajů o významu a funkcích porostů trvalé zeleně v krajině a možnostech jejich 

využití jako jednoho z nástrojů pro udržení a zlepšení aktuálního stavu krajiny. V rámci 

řešení projektu byly zpracovány charakteristiky biologického, izolačního, asanačního, 

melioračního, kulturního, rekreačního, naučného a produkčního funkčního subsystému jako 

základních skladebných částí polyfunkčního systému trvalé zeleně v krajině. Součástí 

projektu bylo i zpřístupnění a popularizace dosažených poznatků, současně byly poznatky 

ověřovány na přibližně 30 plochách rychle rostoucích dřevin v krajině v součinnosti s 

projektem 0242. 

V rámci řešení projektu byla založena internetová stránka 

(http://landscape.hyperlink.cz/stz/a.htm), ověřující možnosti průběžného zpřístupnění 

poznatků z oblasti polyfunkčního systému trvalé zeleně i navazující problematiky obecně tak, 

aby dosažené výsledky byly po jednotlivých oponenturách a případných úpravách přístupné 

dalším zájemcům již v průběhu řešení, stejně jako závěrečný výstup. Součástí bylo i založení 

internetového adresáře, umožňujícího spojení na aktuální zdroje informací o problematice 

trvalé zeleně ze zdrojů VÚKOZ i dalších. V průběhu řešení projektu bylo zpracovány téměř 

tři desítky publikací, především formou příspěvků do sborníků odborných konferencí, článků, 

kapitol metodik a knih. V roce 2004 probíhala závěrečná etapa řešení zaměřená na syntézu 

dosažených výsledku a zpracování závěrečného výstupu projektu v digitální formě dostupné 

na http://landscape.hyperlink.cz/stz/a.html. 

(D. Jech, R.Businský) 

Výběr dřevin pro účely revitalizace zemědělské a příměstské krajiny a nové přístupy 

k zakládání jejich výsadeb 

Výzkumný projekt je součástí záměru č. 2 „Řešení systémů trvalé vegetace ve 

specifických podmínkách městské, průmyslové a zemědělské krajiny“. Projekt sleduje: 

• základní údaje o variabilitě a biologii domácích dřevin a doporučuje druhovou skladbu 

dřevin pro výsadby podle různých stanovišť, 

- 12 -

• návrh a experimentální ověření z ekologického hlediska šetrných technologií pro realizaci 

skladebných prvků ÚSES. 

Předložená práce představuje první souhrnné výsledky z tříletého sledování modelových 

výsadeb dřevin založených na zemědělské půdě v lokalitě Valová v katastru obce Bedihošť, 

okres Prostějov. Jedná se o údaje získané z období let 2000 až 2003. Výzkum je zaměřen 

zejména na porovnání rozdílných způsobů založení výsadeb dřevin z následujících hledisek: 

• celkový vývoj založených porostů se zaměřením na růstové vlastnosti a úhyn 

použitých druhů dřevin, 

• vývoj bylinného patra ve výsadbách dřevin, 

• změny půdních vlastností stanoviště, 

• finanční náročnost při zakládání a údržbě porostů. 

(M. Weber, J. Dostálek) 

Výzkum porostních struktur a možnosti rehabilitace prostoru na vrchu Říp 

Zpracování pilotního projektu – studie porostních struktur s ohledem na prostorové 

uspořádání lokality a její kulturně historický význam. Obnova pohledových vazeb do krajiny 

a otevření průhledů na rotundu a zpět. Vypracování studie řešení problematiky s ohledem na 

současnou úroveň ochrany přírody a krajiny. Řešení eliminace náletových dřevin a podpora 

význačných rostlinných druhů, které jsou předmětem ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb. 

Grafická studie. 

(J. Borský, J. Hendrych) 

Výzkum možností aplikace norem DIN 18915-20 (technologie vegetačních úprav 

v krajině) do systému norem ČSN 

Bylo navrženo šest norem ČSN 18915–20, které vznikly aktualizací německých norem 

DIN 18915–20:2002. Tyto normy řeší okruh technologií vegetačních úprav v krajině, počítaje 

v to i sídla. Konkrétně standardizují práce s půdou, rostliny a jejich výsadby, zakládání 

trávníku, zajišťování terénu biotechnickými metodami, rozvojovou a údržbovou péči o 

vegetaci, a také ochranu vegetace a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech. Návrhy 

norem byly současně předloženy k připomínkovému řízení u Českého normalizačního 

institutu jako vydavateli veškerých českých norem. 

(P. Bulíř, J. Červenka) 

Výzkum možností zefektivnění realizace programu MŽP 3.1.9. – program regenerace 

urbanizované krajiny 

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice 

(VÚKOZ) se od roku 2002 aktivně podílí na zajišťování realizace Programu regenerace 

urbanizované krajiny (3.1.9) (dále jen „Program“). Jeho úloha spočívá v instruování žadatelů 

při přípravě žádostí o přiznání podpory ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a 

především ve zpracování odborných vyjádření, sloužících jako podklad při zpracování 

odborných posudků k předmětu žádostí. V souvislosti s postoupením odpovědnosti za 

zpracování odborných posudků v rámci předmětného programu ze Samostatného oddělení 

ekologie urbanizovaných prostorů a cestovního ruchu MŽP (SOCR) na VÚKOZ, počínaje 

1. 1. 2005 dochází k některým změnám v postupu podávání a zpracování žádostí. Za účelem 

- 13 -

postižení těchto změn a ve snaze přispět k efektivnější realizaci Programu zpracoval VÚKOZ 

i patřičnou metodiku. Náplní metodiky je podrobně informovat o obsahovém a časovém 

rámci té části procesu realizace Programu, související s přípravou žádostí, zpracováním 

odborného posudku a závěrečným vyhodnocením podpořených akcí. Pro zpracování 

metodiky bylo využito podnětů, zkušeností a poznatků pracovníků VÚKOZ, SOCR, SFŽP, 

žadatelů a zpracovatelů dokumentace k opatřením, jejichž realizace byla předmětem 

podávaných žádostí. 

(G. Novotná, T. Hrubá) 

Zásady pro zachování biodiverzity mimoprodukčních domácích dřevin 

Na základě poznatků o variabilitě a biologii našich mimoprodukčních domácích dřevin 

byly navrženy zásady pro množení a regulaci přenosu výchozího pěstitelského materiálu. 

Zvláštní pozornost byla věnována možnosti genetické eroze, způsobované spontánní 

hybridizací po případném přenosu dřevin v rámci ČR i zahraničního rostlinného materiálu. 

Cílem výzkumu bylo vymezení okruhu dřevin, kterým bude věnována pozornost, a 

vypracování návrhu zásad pro množení a regulaci přenosu výchozího pěstitelského materiálu. 

Dále byla práce zaměřena na vytvoření přehledu rozšíření jednotlivých druhů vybraných 

domácích dřevin, které jsou vhodné k výsadbám v rámci krajinářských programů. V průběhu 

celého období trvání úkolu byly též shromažďovány údaje o biologických charakteristikách 

vybraných druhů dřevin. Tyto údaje byly využity v databázi vytvořeného programu Arboreus 

1.0, který slouží ke stanovení druhové skladby dřevin pro účely krajinářských programů. 

Staly se též podkladem pro zpracování přehledné informace o biologii jednotlivých druhů 

vybraných mimoprodukčních dřevin dle vypracované osnovy. V roce 2004 bylo vytvořeno 

vzorové zpracování údajů o biologii dřevin na příkladu svídy krvavé (Swida sanguinea). 

(J. Dostálek) 

Introdukované dřeviny a zachování biologické rozmanitosti v krajině 

Předmětem výzkumu je zhodnocení nepůvodních druhů dřevin pěstovaných v oblasti 

střední Evropy se zaměřením na Českou republiku. Hlavním cílem je vymezení vlastností 

souvisejících s šířením některých nepůvodních dřevin do volné krajiny a následné negativní 

dopady tohoto šíření na biologickou rozmanitost domácích společenstev. Jsou hodnoceny 

taxonomické, geografické, ekologické, historické a zahradnické charakteristiky vybraných 

taxonů a testovány možné modelovací systémy umožňující předpovědět případné negativní 

dopady hodnocených druhů. Výsledky umožní bezpečné využití introdukovaných druhů 

dřevin v krajině bez rizika jejich invazního chování a dopadů s ním souvisejících. 

(M. Křivánek) 

- 14 -

II. BIOINDIKACE KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 

- 15 -

Obsah dusíku v mechu jako indikátor atmosférického spadu sloučenin dusíku v ČR 

Mezinárodní biomonitorovací výzkumy posledních let naznačují, že obsah celkového 

dusíku (N) v mechu je pravděpodobně uspokojivým indikátorem atmosférického spadu N 

alespoň do určitých (kritických) úrovní, na které příslušný druh mechu ještě nereaguje 

poruchami metabolismu N. 

K ověření této hypotézy byl určen celkový obsah N v 249 archivovaných vzorcích 

mechu druhů Pleurozium schreberi a Scleropodium purum, které tolerují vyšší úrovně spadu 

N. Vzorky mechu byly sebrány z celého území ČR v roce 2000. Rozklad vzorků a převedení 

N na amonnou formu bylo provedeno v mikrovlnném rozkladném zařízení CEM Star System 

2 kyselinou sírovou, k. salicylovou a peroxidem vodíku. Amonný N byl předestilován 

(zařízení Büchi) do kyseliny trihydroborité a ammoboritý komplex byl stanoven titrací. 

Kontrola analýz byla prováděna na standardní referenční materiály D.W. Flour 8436 NIST, 

Peach Leaves 1547 NIST, Spinach 1570a NIST a na rostlinné materiály okružních testů 

programu kontroly jakosti analýz laboratoří ICP WEPAL, Wageningen. Byly hledány vztahy 

mezi celkovým obsahem N v mechu a vysvětlujícími proměnnými (nadmořská výška, 

lesnatost, míra urbanizace krajiny ap.) a mezi údaji spadů N měřenými na měřících stanicích v 

ČR. Byly zpracovány bodové a interpolované izoliniové mapy distribuce obsahu N v mechu. 

Bylo zjištěno, že obsah celkového N v obou druzích mechu rostoucích na stejných 

odběrových plochách není statisticky významně rozdílný a oba druhy mohou být použity jako 

rovnocenné bioindikátory. Celkový obsah N v mechu byl zjištěn v rozmezí 4 859– 

26 869 μg.g-1, aritmetický průměr 12 404 μg.g -1 , modus 9 935μg.g -1 . Nejvyšší obsahy N v 

mechu byly zjištěny v mechu z oblasti jižní Moravy mezi Vyškovem a Břeclaví, Mostecka, 

Chomutovska, Lounska a Slánska, Chrudimska, Pardubicka a Vysokomýtska, středního 

Polabí – především mezi Hradcem Králové a Benátkami n. Jizerou a oblasti Králického 

Sněžníku. Nejnižší obsahy N v mechu byly zjištěny u vzorků ze západních, jižních a 

jihovýchodních Čech. Akumulaci N v mechu lze vysvětlit zvýšenou přítomností amonného N 

z intenzivní zemědělské činnosti v silně agrárních částech ČR a zvýšenou atmosférickou 

depozicí sloučenin N ze spalování uhlí, emisemi z chemických závodů a koncentrované 

automobilové dopravy v průmyslových regionech ČR. Příčiny zvýšené akumulace N mechem 

v oblasti Králického Sněžníku nejsou přesně známy. Obsah celkového N v mechu těsně 

koreluje s obsahy celkové S a Cu. Na obsah celkového N v mechu má průkazně záporný vliv 

nadmořská výška (po odfiltrování efektu kovariát – podíl zalesněné a urbanizované plochy 

rp = –0.15, p = 0,022). 

Interpolované hodnoty obsahu celkového N v mechu pro místa stanic měřících spady 

dusíku statisticky významně (p = 0,024) korelovaly s měřenou úrovní depozice amonného N a 

záporně korelovaly s úrovní spadu nitrátového N (rp = ± 0,50). 

(I. Suchara, J. Sucharová) 

Zjištění distribuce znečištění prostředí rtutí v okolí závodu Spolana a.s. Neratovice 

Spolana Neratovice, specializovaný výrobce produktů chlórové chemie, je potenciální 

zdroj znečištění krajiny rtutí původem z amalgamové elektrolýzy chloridů. Neoficiální zdroje 

udávají dosavadní sumu úniků Hg do životního prostředí v množství kolem 250 t. 

Ke zjištění distribuce kontaminací Hg v okolí závodu byly v roce 2004 odebrány v 

okruhu 10 km kolem Spolany vzorky z epixylárních výskytů mechu Hypnum cupressiforme a 

lesního nadložního humusu. Odběrová místa (27) byla situováno na liniových transektech ve 

směru SZ, SV, JV, JZ a Z od centra závodu a intervaly míst odběrů byly po 2 000 m. Dva 

- 16 -

odběry byly provedeny 150 a 500 m od centra areálu a 2 referenční plochy byly umístěny u 

obce Želízy a u Staré Boleslavi. Reprezentativní vzorky humusu nebyly k dispozici na 

5 lokalitách (lužní les, náplavy). 

Analýza Hg pevných homogenizovaných vzorků mechu a humusu byla provedena na 

analyzátoru AMA 254 (Altec). Kontrola kvality stanovení obsahu Hg byla prováděna 

souběžnými analýzami referenčních materiálů Apple Leaves 1515 NIST, Calcareous Loam 

Soil 141R BCR a mezilaboratorních referenční materiál mechu (M1, M2, M3 MUHOS, 

Finsko) a humusu (H1 a H2 MUHOS, Finsko). Obsah celkové Hg v humusu byl přepočten po 

stanovení obsahu popelovin žíháním na spalitelný podíl vzorku. Distribuce Hg v mechu a 

humusu kolem Spolany byla zobrazena v bodových a interpolovaných izoliniových mapách. 

Obsah Hg v mechu byl zjištěn v rozmezí 0,087–0,848 μg.g -1 . Velmi vysoké obsahy Hg 

v mechu, indikující aktuální vysokou úroveň depozice Hg, byly zjištěny v okruhu 2 km kolem 

Spolany a oblasti s vysokými obsahy Hg v mechu vybíhají zhruba 6 km SZ, JZ a V směrem. 

Jsou uvedeny exponenciální rovnice popisující pokles obsahu Hg v mechu se vzdáleností od 

závodu ve směrech jednotlivých transektů. 

Obsahy Hg v humusu se pohybují v rozmezí 0,451–4,630 μg.g -1 . Velmi vysoké obsahy 

Hg v humusu dokumentují značnou úroveň kontaminace půdních pokryvů v bezprostředním 

2 km okolí Spolany s výběžky 3–4 km SZ, JZ a SV směrem. Vysoké obsahy Hg v mechu byly 

zjištěny ještě ve vzdálenosti 4 km (JZ), 6 km (SV) a 8 km (SZ) od Spolany. Obsah Hg v 

humusu překvapivě rychle klesá proti toku Labe a jižním směrem od Neratovic ku Praze. Celé 

město Neratovice leží v oblasti aktuálně vysokých atmosférických spadů Hg a dlouhodobě 

nahromaděných kontaminací Hg v půdních pokryvech. 

Distribuci Hg v mechu a humusu ve větší vzdálenosti od emisního zdroje lze vysvětlit 

distribucí náplavů kontaminovaných Hg v zátopové zóně SZ od Neratovic a ve směru 

převládajících směrů větru (V a Z směry). Obsahy Hg v analyzovaných materiálech indikují 

velmi vysokou aktuální kontaminaci složek životního prostředí v bezprostředním okolí, v 

zátopové oblasti u Mělníku a na závětrných stranách převládajících směrů větru. 

(J. Sucharová, I. Suchara) 

Vliv způsobu mineralizace rostlinných vzorků na výsledek stanovení obsahu prvků 

metodou ICP–MS 

Pro úplné stanovení obsahu prvků v biologických vzorcích metodou ICP-MS je 

potřeba převést málo rozpustné prvky a jejich sloučeniny do roztoku. Běžně používané 

minerální kyseliny a H 2 O 2 nemohou např. uvolnit prvky vázané v křemičitanech. 

U devíti referenčních rostlinných materiálů (Peach Leaves 1547 NIST, Spinach 

Leaves 1570a NIST, Hay V10 IAEA, Lichen 336 IAEA, Tomato Leaves 1573a NIST, Pine 

Needles 1575a NIST, Aquatic Plant 670 BCR, Plankton 414 BCR, Lagarosiphon major 60 

BCR) a u laboratorního standardu mechu Eurhynchium angustirete (VÚKOZ Průhonice) byl 

zjištěn obsah celkového křemíku (ICP-OES). Referenční materiály byly souběžně rozkládány 

v tlakových teflonových nádobách třemi způsoby mineralizace na mokré cestě v tlakovém 

zařízení pro mikrovlnný rozklad vzorků (CEM MARS 5) za použití následujících 

mineralizačních směsí: I. Klasická mineralizační směs: HNO 3 +H 2 O 2 , II. Směs s přídavkem 

HF v množství potřebném na rozpuštění Si a H 3 BO 3 na potlačení tvorby nerozpustných 

fluoridů: HNO 3 +H 2 O 2 +HF+H 3 BO 3 , III: stejná směs jako II., ale s dvojnásobným množstvím 

přidávané HF. V mineralizátech byla zjištěna koncentrace Ag, Al, As, Ba, Be, Bi, Cd, Ce, Co, 

- 17 -

Cr, Cs, Cu, Fe, Ga, Ge, In, La, Li, Mn, Mo, Nd, Ni, Pb, Pr, Rb, Sb, Se, Sn, Sr, Th, Tl, U, V, 

W, Y a Zn metodou ICP-MS. 

Klasicky používaný způsob mineralizace (I.) vedl ke zřetelně nižší výtěžnosti 

zvláště Al, Cr, Cs, La, Rb, Sb, Se, Sn, Th, U, Y W, popř. Pb i Zn. Přídavek stechiometrického 

množství HF ve vztahu k obsahu Si ve vzorku a přídavek H 3 BO 3 (II.) zvýšil výtěžnost prvků 

blíže k referenčním hodnotám o 20–60 % u Al, Sb, Se, Sn U a o 10–20 % u As, La, Rb. Pro 

většinu ostatních prvků nebylo zjištěno tak výrazné zlepšení výtěžnosti. U necertifikovaných 

obsahů prvků v mechu (Eurhynchium) byla nejvíce zvýšena výtěžnost Ba, Ga, Ge a Li. Další 

zvyšování přidaného množství HF (III.) nevedlo k podstatnému zvýšení výtěžnosti u většiny 

prvků, ale v případě Al, Ce, La, Sb, Sn, Th ještě v některých případech docházelo ke zvýšení 

výtěžnosti asi o 5–15 %. 

Užití rozkladné směsi II, popř. III vedlo k podstatnému zlepšení stanovení 

celkových obsahů prvků vázaných v rostlinných materiálech formou křemičitanů. 

(J. Sucharová, I. Suchara) 

- 18 -

III. GENOFONDY ROSTLIN A JEJICH ZÁCHRANA, 

BIOLOGICKÁ DIVERZITA 

- 19 -

Zachování genofondu květin 

Součástí Národního programu konzervace a využití genofondu rostlin je také 

zachování původních i současných odrůd květin. 

U generativně množených druhů (letničky, dvouletky a trvalky) se jedná o získání, 

přesev (regeneraci) – v případě nízké klíčivosti, popis, hodnocení porostu a uložení 

semenných vzorků do genové banky. Za rok 2004 bylo předáno a uloženo 18 položek. Byl 

dokončen a schválen popisný deskriptor. 

U vegetativně množených druhů květin – letniček, byl ze zdravotních důvodů 

redukován počet položek v udržované kolekci na 20, které jsou každoročně hodnoceny a 

přemnoženy. U petúnií (Petunia × atkinsiana) je udržována kolekce 25 odrůd ve skleníku i v 

podmínkách in vitro. Materiál se každoročně testuje na přítomnost virů a také hodnotí ve 

venkovních podmínkách. Kolekce domácích odrůd zahradních chryzantém (Chrysanthemum 

× grandiflorum) v počtu 10 položek se udržuje ve formě matečných rostlin ve skleníku. 

Matečné rostliny se přemnožují dvakrát během roku a udržují se trvale v dlouhodenních 

podmínkách, aby se zamezilo indukci kvetení. Genofondové sbírky květin množených 

cibulemi (Tulipa) a hlízami (Gladiolus, Dahlia) obsahují celkem 1 177 položek. Do základní 

kolekce patří 286 vzorků tulipánů, 195 vzorků jiřinek a 164 vzorků mečíků. Zbývající počet 

vzorků tvoří pracovní kolekci, která slouží pro studium nových odrůd a šlechtitelské využití. 

Počet vzorků jiřinek v in vitro kultuře se rozšířil na 47 odrůd, jejich regenerace dále 

pokračuje. Regenerace 149 položek mečíků proběhla ve skleníku výsevem loňského a 

letošního brutu. Část korálů je přeskladněna pro možnou regeneraci potřebných vzorků v 

následném roce. Celkem 140 odrůd tulipánů poškozených loňskou zimou bylo regenerováno, 

přesto zůstává potřeba znovu regenerovat 63 odrůd v příštím roce. Při nízkém 

rozmnožovacím koeficientu tulipánů nebyl zatím získán dostatečný počet cibulí, potřebný k 

uchovávání v polní kolekci. Popisné údaje se shromažďují podle vytvořeného klasifikátoru u 

tulipánů (2000) a schválených deskriptorů pro jiřinky (2003) a mečíky (2004). Ve spolupráci s 

Agenturou ochrany přírody a krajiny proběhl sběr semen Gladiolus palustris na lokalitě NPP 

Slatinná louka u Velenky před jejím posečením, získaná semena mečíku byla vyseta. 

(H. Urbánek, P. Novák) 

Záchrana genofondu a obnova populací ohrožených taxonů rostlin klasickými metodami 

Výzkumné řešení vychází z aktuálních potřeb pracovišť ochrany přírody a probíhá 

v přímé spolupráci s nimi. Práce na projektu v roce 2004 bezprostředně navazují na výsledky 

získané v předcházejících letech. Pro každý z jedenácti druhů jsou také uvedeny výsledky 

získané za celé období výzkumného řešení. 

Ve VÚKOZ jsou udržovány kultury vodních rostlin Groenlandia densa a 

Potamogeton praelongus v několika odlišných prostředích. Oba druhy jsou dle potřeby 

vegetativně přemnožovány a zpětné výsadby na náhradní stanoviště jsou úspěšné. U druhu 

Daphne cneorum je sledováno 20 lokalit, z devíti z nich roste 86 rostlin na genofondových 

plochách. V počátečním stadiu jsou výsadby na náhradní lokality. V různém rozsahu byly 

vegetativním množením založeny genofondové plochy u druhů Amygdalus nana, Nuphar 

pumila, Pulsatilla vernalis, Rosa gallica a R. majalis. Semena Pulsatilla vernalis jsme začali 

v roce 2004 z našich genofondových ploch vysévat na původní lokalitu, kde nebyly kvetoucí 

rostliny. Chamaecytisus albus je přemnožován generativně. Druhy Nuphar pumila a 

Rosa pimpinellifolia množíme generativní i vegetativní cestou. Na počátku je záchranné 

množení u druhu Gladiolus palustris.. 

(J. Žlebčík, J. Šedivá, J. Obdržálek) 

- 20 -

Výzkum domácího genofondu ohrožených a ochranu vyžadujících dřevin a návrh na 

jejich aktivní ochranu 

V rámci uvedeného projektu byly shrnuty nejnovější poznatky dlouhodobého studia 

populací druhového agregátu Pinus mugo Turra. Byl proveden rozbor různorodé klasifikace 

Pinus mugo agg. v moderní literatuře. Komplexní biogeografické studium Pinus mugo agg., 

prováděné autorem dvacet let v přirozených populacích, a přehodnocení publikovaných dat 

vedlo ke kritické revizi a modifikaci původního taxonomického pojetí na základě nové teorie 

fylogeografie agregátu. Předběžné výsledky kritické revize a vyplývající alternativní pojetí 

byly konfrontovány s relevantní nomenklaturou. Kritická revize Pinus mugo agg. bude 

doplněna analýzami DNA reprezentativních populací v rámci celkového areálu agregátu a 

geograficky blízkých populací příbuzné Pinus sylvestris L. Odběry materiálu pro analýzy 

DNA byly prováděny třetím rokem. Borovice blatka (Pinus rotundata Link v pojetí Květeny 

ČSR/ČR) je, jako součást Pinus mugo agg., modelovým příkladem dřeviny ohrožené jednak 

ekologicky dlouhodobým ústupem a změnami přechodových rašelinišť, jednak geneticky 

vlivem mezidruhové hybridizace s tendencí vzniku introgresních rojů. Je podán návrh na 

ochranu domácích populací borovice blatky s výčtem reprezentativních lokalit. 

(R. Businský) 

Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. 

Rod Pinus L. (borovice), vyznačující se rozsáhlým přirozeným areálem na severní 

polokouli, běžně používaný k zalesňování nebo v parcích a zahradách, a to i daleko za tímto 

areálem včetně jižní polokoule, neměl dosud zpracovaný moderní, druhově kompletní a 

univerzálně v praxi použitelný určovací klíč. V rámci tohoto projektu byla proto vypracována 

pracovní verze univerzálního určovacího klíče všech světových druhů, poddruhů a variet rodu 

Pinus, což představuje originální a jedinou práci tohoto typu na moderní úrovni 

taxonomického poznání. Tato práce vychází z původních poznatků a hodnocení dokladových 

sběrů autora získaných během 25 let studia přírodních populací borovic zejména v Euroasii, 

porovnávaných s údaji v relevantní světové taxonomické literatuře. V plné verzi připravované 

k publikaci bude tento klíč sestaven z hlediska široké použitelnosti pro teoretické i praktické 

obory, resp. běžnou determinaci všech reálných populačních taxonů v přírodě, kultuře i mimo 

domovinu a v herbářích. 

(R. Businský) 

Využití metod populační analýzy z aspektu aktivní ochrany ohrožených druhů; 

stanovení genetické diverzity metodou DNA polymorfismu 

V populaci topolu černého (Populus nigra) v Pomoraví (celkem 145 dospělých 

stromů) byla sledována genetická diverzita metodou analýzy mikrosatelitových markerů. Bylo 

zjištěno, že je srovnatelná s diverzitou topolu černého v oblastech refugií, odkud se šířil do 

Evropy po skončení poslední doby ledové. Pro konzervaci topolu černého je v Pomoraví 

dostatek vhodných geneticky cenných jedinců. Zároveň však bylo identifikováno několik 

skupin klonů, to znamená jedinců vegetativně namnožených. Sledovali jsme také, jak se 

proměnlivost rodičů přenáší na potomstva z kontrolovaného křížení (12 kombinací rodičů, 

300 jedinců). S rostoucím počtem rodičů použitých do křížení se zvyšuje i genetická diverzita 

potomstva, avšak ani při počtu 13 rodičů nedosahuje zcela diverzity přirozené populace. 

Diverzita odhadnutá na základě mikrosatelitů byla dále porovnána s variabilitou vybraných 

- 21 -

znaků naměřených u potomstev. Hodnotili jsme znaky, které charakterizují inbrední depresi 

nebo naopak životnost rostlin. Byla nalezena korelace mezi stupněm heterozygotnosti 

potomstev a výkonem populací vyjádřeným průměrnou výškou rostlin dané populace. 

Byly provedeny pokusy s řízeným příbuzenským křížením topolu černého, kdy jsme u 

F2 generace hodnotili růst a heterozygotnost měřenou v mikrosatelitových lokusech. 

Korelace mezi výškou, genetickou variabilitou a koeficientem inbreedingu byly jen slabé, 

často neprůkazné. Ověřili jsme také, že mikrosatelity jsou u topolu černého vhodnou a 

spolehlivou metodou pro rodičovskou analýzu. Genotypy 30 semenáčků z náletu na břehu 

Moravy v lokalitě Plačkov byly porovnány s genotypy všech analyzovaných dospělých 

stromů a vylučovací metodou byli u 24 semenáčků nalezeni rodiče. Na lokalitě je do 

reprodukce zapojeno nejméně 40 % dospělých stromů, ale populace je silně ohrožena 

introgresí druhu P. × canadensis, protože 13 % semenáčků bylo hybridních. 

(M. Pospíšková, V. Benetka, I. Šálková, F. Vrátný) 

Mikropropagace ohrožených druhů lýkovce vonného a vybraných druhů koniklece 

Při vypracování metody mikropropagace lýkovce vonného byl sledován vliv složení 

živného média, ventilace kultivačních nádob, typu explantátu a typu substrátu na tvorbu 

výhonů a kořenů. Potvrdilo se, že koncentrace a kombinace růstových regulátorů má 

významný vliv na regeneraci nových výhonů v in vitro podmínkách. Bylo zjištěno, že 

ventilace kultivačních nádob má význam především při převodu kultur do ex vitro podmínek. 

Při porovnávání dvou systémů zakořeňování (in vitro, ex vitro) bylo zjištěno, že účinnější je 

indukce kořenů v ex vitro podmínkách a bylo nezbytné použití růstového stimulátoru. Získané 

poznatky byly využity pro vypracování mikropropagačního protokolu, založení genobanky in 

vitro a založení výsadeb v rámci přirozeného výskytu lýkovce vonného a na genofondových 

plochách. 

Pro hlubší poznání lýkovce vonného jsme se rozhodli začít v roce 2003 s analýzami 

DNA pomocí RAPD markerů. Zatím byl proveden výběr dekamerových primerů a izolace 

DNA z několik desítek jedinců pocházejících z moravských lokalit. 

Vybrané druhy koniklece byly udržovány v in vitro podmínkách. U klonu koniklece 

jarního byl zjištěn pozitivní vliv nízké koncentrace cytokininu na multiplikaci kultur. 

(J. Šedivá) 

Kultivace ohrožených taxonů terestrických orchidejí metodou in vitro a jejich převod 

do ex vitro podmínek 

Cílem práce bylo zjistit podstatné faktory, které stimulují tvorbu a následný vývoj 

protokormů v podmínkách in vitro. Výzkum byl zaměřen na sledování vlivu povrchové 

sterilizace zralých semen na jejich klíčivost (tvorbu protokormů) a účinku dusíku i růstových 

regulátorů na růstové parametry semenáčů. U dvou slabě mykotrofních taxonů byl vyzkoušen 

převod ex vitrum a dopěstování v kontejnerech nebo na původní lokalitě s cílem posílení 

stávající populace. Na lokalitách ČR byla v období 1999–2004 odebrána semena 14 taxonů, u 

kterých byly vypracovány techniky generativního množení v in vitro podmínkách. Výsledky 

prokázaly průkazný stimulační účinek 7,2% chlornanu vápenatého na tvorbu protokormů. 

Růst nadzemních částí semenáčů byl stimulován organickou formou dusíku ve formě peptonu 

a auxinem kyselinou indolyloctovou (IAA) především ve spojení s cytokininem zeatinem. U 

Liparis loeselii byl nalezen také průkazně pozitivní vliv aminokyselin na růst nadzemní části. 

- 22 -

Růst kořenů byl pozitivně ovlivněn kyselinou naftyloctovou (NAA), případně její kombinací s 

benzyladeninem (BA). 

Semenáče taxonů Dactylorhiza incarnata (L.) SOÓ ssp. serotina a Dactylorhiza 

maculata (L.) SOÓ ssp. maculata byly pěstovány ve stínu ve stále vlhkém substrátu 

(minerální plsti). Po třech měsících přežilo 93 semenáčů (tj. 66,4 %) z celkového počtu 140 

vysazených semenáčů u D. incarnata a 35 jedinců (87,5 %) z celkového počtu 40 vysazených 

semenáčů u D. maculata. Na lokalitu pod Konvalinkovým vrškem na Českolipsku byly 

repatriovány semenáče Dactylorhiza maculata subsp. maculata přímo z in vitro podmínek. 

Pro zpětné vysazení na lokalitu byly vybrány semenáče staré 24 měsíců z asymbiotických 

podmínek (kultivace protokormů probíhala bez přítomnosti mykorhizního izolátu). Procento 

uchycených a rostoucích semenáčů bylo nejvyšší na vysychavém stanovišti, a to jak po třech 

měsících (36 %), tak po jednom roce (14 %). 

(H. Vejsadová) 

Mikropropagace ohrožených taxonů čeledi Amygdalaceae (mandloňovité) 

Prunus fruticosa PALLAS (třešeň křovitá), Prunus padus ssp. borealis 

(SCHÜBELER) NYMAN (střemcha obecná skalní) a Prunus tenella BATSCH. (mandloň 

nízká) patří mezi silně a kriticky ohrožené dřeviny, které vyžadují specifickou ochranu na 

všech přirozených lokalitách České republiky. Primární explantáty – meristémy vzrostných 

vrcholů a intaktní embrya – byly povrchově sterilizovány 1,5% NaOCl (30% komerční 

přípravek SAVO) po dobu 30 minut a 3 × promyty sterilní destilovanou vodou. Inkubace 

explantátů probíhala týden v termostatu (22 °C) a následující kultivace při fotoperiodě 

den/noc 16/8 hod. a teplotě den/noc 22/18 °C. U mandloně a střemchy byla organogeneze 

indukována z meristémů vzrostných vrcholů; u třešně z intaktních embryí na iniciačních 

plných MS médiích s obsahem benzyladeninu (BA) a kyseliny indolylmáselné (IBA). Byl 

sledován účinek adice auxinu IBA v koncentraci 0,1–4,0 mg.l -1 k responzibilní koncentraci 

BA (1,0 nebo 2,0 mg.l -1 ) na multiplikaci kultur po 16 týdnech kultivace. Počet výhonů byl 

nejvíce stimulován u mandloně při 1,0 mg.l -1 BA ve spojení s 0,1– 0,3 mg.l -1 IBA; u třešně a 

střemchy byl pozorován pozitivní efekt shodné koncentrace auxinu IBA při vyšší koncentraci 

BA v médiu (2,0 mg.l -1 ). 

(H. Vejsadová) 

Záchrana genofondu památných stromů 

V rámci projektu bylo provedeno: 

• upřesnění evidence památných stromů v regionu hlavního města Prahy 

• upřesnění evidence a dokumentace památných stromů v dalších regionech podle 

doplňkového výběru 

• namnožení a dopěstování vybraných jedinců cenných zejména pro uchování genového 

spektra dřevin 

• vytvoření genobanky památných stromů 

Byl sestaven upravený seznam památných stromů v regionu hlavního města Prahy. 

Tabulkově byl zpracován přehled měření a hodnocení vybraných památných stromů. Byl 

podán návrh na vyhlášení ochrany u exemplářů, které si to svou hodnotou a parametry 

zasluhují, a návrh na zrušení ochrany jedinců uhynulých nebo těch, u kterých důvod ochrany 

pominul. 

(I. Tábor, M. Součková, B. Reš) 

- 23 -

IV. BIOMASA – OBNOVITELNÝ ZDROJ ENERGIE 

- 24 -

Výzkum rychle rostoucích dřevin (RRD) pro produkci biomasy na zemědělské půdě 

Od roku 1995 probíhá hodnocení výzkumných ploch s vybraným sortimentem topolů 

a vrb (rody Populus a Salix) za účelem výběru klonů vhodných pro záměrnou produkci 

biomasy k energetickému využití. Celkem bylo doposud hodnoceno přes 180 klonů topolů a 

125 klonů vrb, z nichž bylo 47 topolů a 92 vrb testováno na 19 maloplošných výzkumných 

plochách a 3 poloprovozních porostech RRD. Některé z klonů byly potom MŽP a MZe 

doporučeny pro zakládání produkčních porostů v rámci dotace HRDP (Horizontální projekt 

rozvoje venkova). 

V roce 2004 jsme se zaměřili na zpřesnění údajů týkajících se růstových vlastností 

klonů a produkčního potenciálu výmladkových plantáží RRD. Proto byly provedeny sklizně 

biomasy a vyhodnoceny výnosy RRD na osmi maloplošných výzkumných plochách (MVP) 

po 3–9 letech růstu a hodnocení růstových parametrů (výška, průměr, přežívání) na 4 MVP 

založených v roce 1999. Z hodnocení vyplývá, že většina sledovaných klonů si i v druhém 

obmýtí udržuje progresivní růstovou dynamiku; na příznivých stanovištích se v druhém 

obmýtí produkční potenciál nejlepších klonů pohybuje nad 10 t (suš.)/ha/rok. Analýza 

vybraných růstových a produkčních charakteristik (regresní analýzou) ukázala těsnou 

závislost průměrů kmínků na výškách kmínků a také poměrně těsnou závislost tlouštěk na 

výnosu. Výsledky letošního hodnocení byly použity k aktualizaci popisů klonů 

z doporučeného sortimentu RRD pro HRDP – zpřesnění jejich stanovištních nároků, 

růstových a produkčních charakteristik. Současně byla zpřesněna rajonizace doporučeného 

sortimentu RRD podle HPKJ (hlavních půdně-klimatických jednotek). 

(J. Weger, P. Vlasák, K. Havlíčková, I. Zánová) 

Informatika v oblasti využívání biomasy 

Mezi nástroje podpory biomasy patří osvěta a poskytování objektivních informací. 

Informační středisko obnovitelných zdrojů energie (ISOZE) vzniklo v roce 1996 v rámci 

projektu MŽP PPŽP/640/4/96 na Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné 

zahradnictví v Průhonicích. Pracoviště je koordinováno Ministerstvem životního prostředí a 

spolupracuje se všemi subjekty zabývajícími se touto problematikou. Informační středisko 

shromažďuje a poskytuje informace o využití obnovitelných zdrojů energie v podmínkách 

České republiky. V letošním roce pokračovala jeho činnost, která umožňuje přenášet aktuální 

výsledky výzkumných a vývojových prací do praxe. Významným přínosem je systematické 

budování databáze informací o obnovitelných zdrojích energie (DAZE), která je přístupná 

veřejnosti. Pro zlepšení práce s databází v letošním roce došlo k reinženýringu informační 

databáze. Jednalo se zejména o přepracování designu pro web a zlepšení funkčnosti databáze 

informací. V návaznosti na nové aplikace v databázi došlo ke snížení počtu hesel a 

přeheslování jednotlivých položek v databázi a zlepšení možnosti fulltextového vyhledávání. 

(K. Havlíčková, I. Zánová, J. Weger) 

Ekonomika pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) ve velmi krátkém obmýtí 

V roce 2004 byly vytvořeny ekonomické modely projektu pro cílené pěstování 

biomasy (výmladková plantáž RRD) a výpočet minimální ceny 1 tuny biomasy pro 

energetické využití. Ekonomické propočty modelu jsou postaveny na modelových projektech 

o velikosti 5 ha se sklizní v tříletém obmýtí. Pro tvorbu modelových projektů byly použity 

- 25 -

eálné údaje o pěstování biomasy získané přímo v rámci řešení projektu (např. poznatky o 

časových a technologických náročnostech jednotlivých operací) nebo výzkumem mezi 

subjekty zabývajícími se danou problematikou. Dále jsme se v letošním roce věnovali 

faktorům, které nejvíce ovlivní cenu biomasy z výmladkových plantáží RRD. 

Modelový projekt byl spočítán s pomocí SW FINAL3 E ve spolupráci s ČVUT Praha, 

fakultou elektrotechnickou. 

(K. Havlíčková) 

Studium krajinných funkcí plantáží rychle rostoucích dřevin (r.r.d. ) 

Podle domácích i zahraničních zkušeností mají produkční výmladkové plantáže také 

některé pozitivní vlivy na okolní krajinu. Při dodržení určitých pravidel pěstování těchto 

porostů je jejich přínos významný zejména v oblasti půdoochranné, (mikro)klimatické a 

krajinné diverzity. V letošním roce jsme se věnovali hodnocení biologické rozmanitosti 

porostů RRD, klimatických a hydrologických funkcí RRD a také hodnocení krajinných 

funkcí. Dále byla věnována pozornost založeným pokusným izolačním řádkům s rozšířenou 

druhovou skladbou na ploše Michovka – VÚKOZ Průhonice. 

Hodnocení biologické rozmanitosti experimentálního porostu RRD v Průhonicích je 

založeno na sledování komplexu střevlíků a dalším bezobratlých, jejichž bioindikační 

schopnost je prokázána. Velmi pozdní instalace pastí byla zřejmě hlavní příčinou chudých 

úlovků jak co do počtu jedinců, tak i druhů střevlíků. Hodnocení ekologických podmínek na 

základě výskytu ostatních skupin s velmi úzkou ekologickou valencí hovoří alespoň o 

příznivém trendu vývoje půdně vlhkostních podmínek v porostu RRD. 

Hodnocení klimatických a hydrologických funkcí experimentálního porostu RRD 

v Průhonicích probíhá s využitím automatického monitorovacího sytému, který zjišťuje 

základní klimatické a půdněvlhkostní parametry. Výsledky monitoringu zatím potvrzují 

hypotézu, že porost (RRD) účinkuje jako homeostatický prvek, který stabilizuje své prostředí 

a okolí proti deviacím radiace a srážek. 

V letošním roce bylo dokončeno hodnocení funkcí porostů RRD jako prvku trvalé 

zeleně v krajině formou katalogu 22 hodnocených výzkumných a produkčních porostů, který 

obsahuje i návrhy na možná opatření ke zlepšení funkcí porostů. Potvrdilo se, že porosty RRD 

mohou plnit všech 8 základních funkcí prvků trvalé zeleně v krajině. Lokalizace a 

charakteristika jednotlivých krajinných funkcí porostů RRD je závislá zejména na konkrétní 

krajinné struktuře, způsobu a intenzitě využití, metodě hospodaření, charakteru osídlení, stavu 

a rozmístění přírodních prvků i zdrojů znečištění a devastací. 

V letošním roce proběhlo první hodnocení a zpracování výsledků ujímavosti a 

přírůstků výsadby sortimentu domácích dřevin v experimentálním izolačním pásu (=opláštění 

dle metodiky dotací HRDP) okolo porostu RRD. Mezi dřevinami byly zjištěny velké rozdíly 

v hodnocených parametrech. 

(J. Weger, D. Jech, K. Havlíčková, M. Šír, O. Syrovátka, I. Zánová) 

Využití topolu černého jako alternativní kultury přispívající k rozšíření biodiverzity a 

ke zlepšení hydrologického režimu 

V projektu byl zkoušen domácí druh topol černý jako alternativní plodina pro produkci 

biomasy v kultuře s krátkou dobou obmýtí. Proti obvykle pěstovaným mezidruhovým 

- 26 -

hybridům rodu Populus je možné pěstovat topol černý i v oblastech podléhajícím ochraně 

přírody a krajiny. Tyto oblasti zaujímají v ČR desítky tisíc hektarů. Topol černý nachází 

uplatnění i při opláštění a rozdělení produkčních porostů založených z alochtonních druhů. 

Celkem 29 klonů P. nigra, 2 klony P. × euroamericana a klon NE–42 (P. 

maximowiczii × P. trichocarpa) začalo být zkoušeno v roce 1998 na 3 lokalitách v nadmořské 

výšce 515–606 m, s průměrnými ročními teplotami 6,6–6,9° C a s půdní reakcí 5,0–6,7 

pH/CaCl 2 . Lokality se lišily úrovní agrotechniky a výživy. Vysazeny byly zakořeněné 

sazenice (2 222 rostlin/ha). První sklizeň se uskutečnila za tři roky po výsadbě. 

Během trvání pokusu byly sledovány růstové charakteristiky a odolnost vůči rzi 

Melampsora larici-populina. Měřena byla výška rostliny (v), průměr kmínku ve výšce 0,5 m 

(d) a byl spočítán počet všech výhonů o síle 20 mm a více. Z těchto hodnot byl vypočítán 

ukazatel objem biomasy (v . d2 ), podle kterého byly vyhodnoceny sledované klony. V 

lokalitě s vyšší úrovní agrotechniky byl celkový objem biomasy (včetně postranních výhonů) 

u nejlepších klonů topolu černého neprůkazně nižší (52– 45 m 3 /ha/rok) než u klonu NE–42 

(67 m 3 /ha). U topolu černého se významnou měrou na výnose podílí postranní výhony (přes 

60 %). Na půdách kyselejších s nízkou zásobou živin je výkon topolu černého výrazně nižší 

ve srovnání s klonem NE–42. 

Mezi klony topolu černého byly zjištěny průkazné rozdíly v odolnosti vůči rzi. Polní 

hodnocení bylo doplněno laboratorní zkouškou, která potvrdila výsledy v polních 

podmínkách. 

V roce 2001 byl založen nový pokus se šesti nejlepšími klony topolu černého a třemi 

kontrolními klony – MAX 4, NE–42 a Blanc du Poitou v optimálních podmínkách luhu. Ve 

třetím roce zkoušek je nejlepším klon MAX 4. 

(V. Benetka, I. Šálková, F. Vrátný) 

- 27 -

V. ŠLECHTĚNÍ OKRASNÝCH ROSTLIN 

- 28 -

Šlechtění okrasných dřevin rodů Rhododendron, Weigela a Potentilla 

Obecným cílem je vyšlechtit nové odrůdy s dobrou zimovzdorností a s rezistencí proti 

nejvýznamnějším chorobám, s vhodnou stavbou keře a s odpovídajícími estetickými 

vlastnostmi. 

U rodu Weigela byly šlechtitelským cílem rostliny nižší (25–50 cm) s kompaktním 

habitem keře a s bohatým a opakovaným kvetením. Nověji byl výběr zaměřen na znak vůně 

květu. Konečným cílem je vybrat skupinu klonů podobných vlastností, lišících se pouze 

v barvě květu (od bílé přes růžovou až po červenou). Vedle nízkých klonů byla vybrána i 

skupina středně vysokých klonů (70–100 cm), bohatě kvetoucích, případně i opakujících 

kvetení. Všechna novošlechtění mají dobrou rezistenci vůči mrazu a vůči chorobám. Pro 

získání žluté barvy bylo uskutečněno zatím neúspěšné křížení mezi kulturními odrůdami a 

druhem W. middendorffiana. 

U rodu Potentilla bylo cílem získat klony s nižším kompaktním tvarem keře, který 

dobře kryje půdu proti plevelům, s bohatou násadou květů a dlouhou dobou kvetení. Šlechtění 

bylo zaměřeno i na větší barevnou stupnici květu (červená a oranžová). Kolekce vybraných 

novošlechtění netrpí chorobami a má dobrou mrazuvzdornost. 

Rhododendron. Cílem bylo vyšlechtit nové drobnolisté stálezelené odrůdy s nízkým a 

kompaktním tvarem keře, s dobrou zimovzdorností a dobrou odolností vůči chorobám i 

škůdcům. Dalším cílem byla ranost a bohatost kvetení se stupnicí barev bílá, růžová, červená. 

U velkokvětých opadavých azalek bylo cílem vyšlechtit nové zimovzdorné odrůdy se 

zlepšenou odolností květů vůči abiotickým podmínkám a zlepšení habitu keře. Pro získání 

nízkého vzrůstu a vysoké zimovzdornosti byly vybrány v roce 1999 fialově kvetoucí 

zimovzdorné odrůdy R. impeditum v kombinaci s původními druhy, velkolistými a 

drobnolistými kultivary. Kombinace byly voleny vždy s ohledem na zvýšení odolnosti 

k abiotickým a biotickým činitelům, především k získání výborné zimovzdornosti a velmi 

dobré odolnosti vůči chorobám a škůdcům. V současné době jsou hodnocena 2 novošlechtění. 

U nízkých azalek s přezimujícím listem bylo vybráno a popsáno z křížení r. 1995 pět 

nových kultivarů. Z křížení r. 1996 je hodnoceno 14 položek, z r. 1998 – 8 položek, z r. 1999 

– 11 položek. 

U novošlechtění velkokvětých azalek jsou pozorovány 2 kombinace o 15 klonech. U 

skupiny velkolistých stálezelených rododendronů se šlechtění zaměřilo na získání 

zimovzdorných kříženců v barvách tmavě fialových, žlutých nebo s výraznou kresbou. Těchto 

odrůd je na trhu stále velký nedostatek. Je pozorováno a hodnoceno 28 položek z roku 1994, 

14 položek z r.1996 a 18 položek z r. 1997 . 

(I. Tábor, V. Benetka, A. Nekolová) 

Šlechtění hrnkových chryzantém (Chrysanthemum × grandiflorum, syn. Dendranthema × 

grandiflorum) 

Ve skupině hrnkových drobnokvětých chryzantém pro normální pěstování (Multiflora) 

bylo šlechtění zaměřeno na rané a polorané typy, které v přírodním dnu na venkovním 

stanovišti začínají kvést od poloviny srpna do konce září. Pouze několik málo vybraných 

klonů začíná kvést začátkem až v polovině října. Jedním ze šlechtitelských cílů bylo postupné 

nakvétání úborů na rostlině tak, aby celková doba kvetení byla 6 až 8 týdnů. Použitými 

metodami šlechtění bylo křížení a mutační šlechtění. V našem programu jsme pro výchozí 

křížení použili odrůdy amerického i evropského typu. Pro další křížení jsme již vybírali 

- 29 -

z našich klonů nejlepších znaků a vlastností. Sortiment dosud vyšlechtěných klonů zahrnuje 

tedy oba typy a zejména typy intermediární. 

Skupina hrnkových chryzantém pro řízené pěstování – tradiční odrůdy zahrnuje odrůdy 

s výraznou fotoperiodickou reakcí, které jsou vhodné pro řízené pěstování během celého roku 

nebo alespoň během větší části roku. Odrůdy se používají pro vypěstování standardních 

hrnkových rostlin v květináčích 10–12 cm. V našich podmínkách se většinou termínují na léto 

a podzim. Použitými metodami šlechtění bylo křížení a mutační šlechtění. Cílem bylo 

vyšlechtit plnokvěté odrůdy s kompaktním vzrůstem, které vyžadují minimální aplikaci 

retardantů. Při běžném pěstebním postupu pro řízené hrnkové chryzantémy jim postačuje 

jedna aplikace retardantu (Alaru), některé odrůdy retardaci vůbec nevyžadují. Důležitým 

požadavkem byla krátká pěstební doba. Všechny odrůdy, které byly vyšlechtěny během 

řešení, mají dostatečně krátkou reakční dobu (7–8 týdnů), velmi dobře rozvětvují a mají 

kompaktní habitus. Některé z nich se mohou k důležitému odbytovému termínu koncem října 

pěstovat bez zatemňování, v přírodní délce dne. Dosavadní sortiment zahrnuje 8 odrůd 

nejvýznamnějších barev – bílou, žlutou a růžovou. Rozpracovány jsou další klony zajímavých 

barev a v nejbližší době budou některé z nich zařazeny do obchodního sortimentu. 

Skupina hrnkových chryzantém pro řízené pěstování – miniaturní odrůdy. Po získání 

několika botanických druhů chryzantém z Japonska proběhlo mezidruhové křížení s 

miniaturními odrůdami vlastního šlechtění. Nejúspěšnější potomstva poskytly kombinace 

s Chrysanthemum japonense var. ashizuriense a s Ch. yoshinagatum. Oba druhy mají 

zajímavé stříbřité olistění a jednoduché bílé úbory. Ve třetí generaci kříženců miniaturních 

odrůd chryzantém s těmito botanickými druhy se dosáhlo spojení požadovaných znaků a 

vlastností kulturních odrůd chryzantém a použitých botanických druhů. Vybrané klony mají 

více či méně stříbřité olistění, kompaktní habitus, bohatou tvorbu postranních výhonů a 

krátkou reakční dobu. Nereagují na vysoké letní teploty zpožděným zakládáním a vývojem 

květů a jsou tolerantní k nedostatečnému množství záření v časných jarních termínech 

pěstování. S výjimkou intenzivně žlutých odstínů se nepodařilo získat tmavší odstíny jiných 

barev. Dalším botanickým druhem, resp. podle současné nomenklatury rodem, který byl 

použit pro křížení s miniaturními odrůdami chryzantém vlastního šlechtění, byla Ajania 

pacifica. Rostliny mají intermediární charakter mezi oběma rodiči. Jedná se o novou kvalitu 

hybridů chryzantém, které mají velké množství malých úborů na stonku. 

(R. Votruba) 

Šlechtění novoguinejských balzamín (Impatiens Nová Guinea–Grp.) 

Šlechtění novoguinejských balzamín ve VÚKOZ Průhonice bylo ukončeno 

vytvořením sortimentu odrůd, které se obchodně množí. Jsou v něm zastoupeny všechny 

důležité barevné odstíny květů. Většina odrůd se vyznačuje kompaktním nízkým vzrůstem, 

několik odrůd patří ke vzrůstnějšímu typu. Dvě odrůdy, ‘Roza’ a ‘Anka’, mají polopřevislý 

habitus. Tento typ odrůd se mezi zahraničními odrůdami nevyskytuje. Jsou velmi vhodné pro 

pěstování v truhlících a v závěsných nádobách. Všechny odrůdy jsou tolerantní k přímému 

slunečnímu záření a mohou se pěstovat i na silně osluněném stanovišti. Udržují se ve 

VÚKOZ Průhonice spolu s několika dalšími cennými klony, které nebyly zařazeny do 

obchodně množeného sortimentu. 

(R. Votruba) 

- 30 -

Šlechtění vegetativně množených převislých petúnií (Petunia × atkinsiana) 

Hlavním šlechtitelským cílem bylo vyšlechtit odrůdy s dostatečně dlouhými výhony, 

většími jednoduchými květy ve všech základních barvách, odolné k pravému padlí a 

k nepříznivým klimatickým vlivům. Použité metody šlechtění byly křížení vybraných 

rodičovských párů, zpětné křížení a autogamizace. Velká pozornost byla věnována metodám 

předselekce již v časném stadiu vývinu rostlin, aby byla usnadněna práce s velkým 

množstvím semenáčů. Předselekce byla zaměřena především na habituální znaky a na výběr 

rostlin odolných k pravému padlí po umělé infekci. Odolnost k padlí se stala jedním 

z hlavních šlechtitelských cílů a šlechtění bylo úzce navázáno na téma Studium a aplikace 

metod rezistentního šlechtění. Od začátku byla věnována pozornost metodě udržování 

rostlinného materiálu, pěstování matečných a mladých rostlin. Během let byl vypracován 

postup, který se osvědčil a již se standardně používá. 

Od roku 2000 se uvedlo na trh 14 odrůd vegetativně množených převislých petúnií 

pod odrůdovými názvy – ‘Blanka’, ‘Bona’, ‘Cilia’, ‘Cinda’, ‘Dulia’, ‘Fila’, ‘Friga’, ‘Modra’, 

‘Pamela’, ‘Rosana’, ‘Saba’, ‘Salmia’, ‘Sarina’, ‘Viola’. 

(R. Votruba) 

Šlechtění F1 odrůd pelargonií páskatých (Pelargonium × hortorum) 

Cílem práce je vyšlechtění několika sérií F1 odrůd v celé barevné škále obvyklé u této 

kultury. Hlavní odlišnost sérií měla být ve výrazně odlišném vybarvení listů. Úkol je řešen 

komplexně, od metod novošlechtění, přes udržovací šlechtění až po výrobu osiva a jeho 

skarifikaci. Základní zelenolistá série má v současné době 21 odrůd, její šlechtění je 

prakticky ukončeno. Hnědolistá série ‘Black Velvet’ má 4 odrůdy, ve šlechtění se pokračuje. 

Hnědolistá série ‘Sandra’ má 5 odrůd, další rozšiřování série se zatím neplánuje. V roce 2004 

byla vypracována závěrečná zpráva za období 1999–2004. V těchto letech bylo vyhodnoceno 

1 875 F1 kombinací, udržováno bylo 750 linií. Hlavní pozornost byla soustředěna na studium 

a šlechtění hnědolistých odrůd. Došlechtěno bylo 10 zelenolistých a 6 hnědolistých odrůd. 

(O. Plavcová) 

Šlechtění mrazuvzdorných primulí s květenstvími na stvolech (komerční označení 

Primula × polyantha) 

Cílem je získání série F1 hybridů se středně velkými, “dvoukorunnými“ květy typu 

hose-in-hose, pevnými stonky, dobrou mrazuvzdorností a dalšími důležitými vlastnostmi. 

V roce 2004 byla vypracována závěrečná zpráva za období 1999–2004. V těchto letech bylo 

vyhodnoceno 850 F1 hybridů, udržováno bylo 350 rodin. Byly ověřovány různé metodické 

postupy, zejména co se týče výroby osiva a množení rodičovských komponentů. Byla 

zkoušena i možnost množení v podmínkách in vitro. Došlechtěno bylo prvních 6 odrůd ze 

série ‘You and Me’, a to v barvě bílé, krémové, žluté, fialově růžové, hnědopurpurové a 

červené. Ostatní rozpracované odrůdy ještě potřebují určité zlepšení. Do experimentální 

výroby je v současné době zařazeno 32 F1 hybridů v 10 základních barvách a jejich 

odstínech. Odrůdy jsou vhodné jak pro přirychlování na termíny od prosince do března, tak 

pro venkovní výsadby do okenních truhlíků či do zahrad jako trvalky. 

(O. Plavcová) 

- 31 -

Šlechtění primulí (Primula vulgaris; syn. P. acaulis) 

Oblíbená, energeticky nenáročná hrnková kultura zimy a časného jara, výrazně 

zaplňující toto prodejní období. Šlechtění P. vulgaris pokračuje dále v návaznosti na minulá 

leta a využívá se metoda heterozního šlechtění, jehož součáští jsou výběry a další kombinační 

křížení. Zaměřujeme se především na udržovací šlechtění již osvědčených rodin v celé 

barevné škále a novošlechtění velkokvětých F1 odrůd s cílem získání sérií pro tři prodejní 

termíny (rané, středně rané a zejména pozdní). 

Časové období pro křížení ve skleníku se přesunulo na únor až začátek března. 

Vybrané kvetoucí rostliny byly označeny a sprášeny (3 ×). Semena dozrávají od konce dubna 

do konce května.Vycházíme z kombinačních křížení s následným hodnocením potomstev. 

Rodiny a potomstva byly vybírány a hodnoceny nejen po stránce morfologické, ale i podle 

doby nakvétání. 

Nově bylo do výroby zavedeno 6 F1 odrůd: ‘Kanárek’– žlutá, ‘Plameňák’ a ‘Linda’ – 

šarlatově červená, ‘Roseta’– růžová , ‘Anežka Česká’ – bílá a ‘Safír’– tmavě modrá. Celkově 

jsme již získali 21 odrůd primulí, z toho 18 F1 hybridů v základních barvách. 

(H. Urbánek) 

Šlechtění jiřinek (Dahlia pinnata Cav.) 

V roce 2004 bylo hodnoceno 185 rozpracovaných klonů jiřinek. Při šlechtitelské práci 

bylo využito mutační šlechtění. Ze 4 klonů nízkých sadovek (712/00, 618/00, 755/00 a 

933/00) ozářených na podzim předchozího roku bylo izolováno 30 jedinců, u kterých se 

objevily indukované mutace v barvě a tvaru úboru. Pro výsev byla získána semena z volného 

opylení odrůd ‘Čardáš’, ‘Samba’, ‘Mazurka’, ‘Rumba’ a ‘Pony’. Do dalšího křížení byl 

vybrán klon ‘23/99’, který v tomto i předchozím roce prokázal výbornou odolnost proti 

napadení sviluškou, která se díky příznivým klimatickým podmínkám stává důležitým 

škůdcem jiřinek. Do velkovýrobního množení v Holandsku bude poskytnuto 17 klonů 

sadovnicky významné skupiny ‘Stern Dahlia’. Kolekce novošlechtění byla oceněna na 

Národní výstavě jiřinek 2004 v Pardubicích. 

(J. Václavík, P. Novák) 

Šlechtění mečíků (Gladiolus L.) 

V roce 2004 šlechtění pokračovalo 51 kombinacemi pro získání kvalitního žlutě 

kvetoucího mečíku a 24 kombinacemi pro posílení ranosti nakvétání, a to na matce ‘F 152- 

201/99’, která je v tomto kritériu již 6 roků spolehlivě nejstabilnější (vždy před standardou 

‘Hunting Song’ o 9–12 dnů). V roce 2004 pokračovalo hodnocení estetických vlastností, 

zdravotního stavu a klíčivosti korálů u 266 klonů z předchozích výběrů. Celkem 9 klonů bylo 

předáno do českého množení jako nové odrůdy a 124 pro neuspokojivé vlastnosti vyřazeno. 

Dále bylo hodnoceno 3 100 semenáčů z křížení 2001 a 23 664 semenáčů z křížení na 

rezistenci z roku 2002. Z potomstev šlechtěných na rezsitenci k fuzarióze bylo v roce 2004 

poprvé izolováno 142 nových výběrů. Během posklizňového čištění a třídění těchto materiálů 

je pečlivě sledován stav hlíz, zejména výskyt fuzáriové hniloby. Zájem tuzemských i 

zahraničních pěstitelů se v současnosti mimořádně zaměřuje na odrůdy vhodné pro rychlení. 

Proto byl na jaře 2004 založen orientační rychlírenský pokus s 69 klony novošlechtění, v něm 

35 klonů prokázalo dobrou až výbornou rychlírenskou schopnost. 


- 32 -

Šlechtění tulipánů (Tulipa L.) 

V roce 2004 šlechtění pokračovalo hodnocením hospodářských a estetických 

vlastností 45 klonů z výběrů roku 1998. Zejména byla sledována odolnost vůči houbovým 

chorobám a viru pestrokvětosti tulipánu. Během vegetace bylo 7 klonů vyřazeno, z toho 

3 žlutě kvetoucí tulipány po pozitivních imunologických testech na pestrokvětost. Výnos i 

nárůst cibulí byl nepříznivě ovlivněn poškozením z předchozí zimy a celkově výrazně 

podprůměrný. Veškeré klony byly proto na podzim 2004 vysazeny strojním sazečem, který 

cibulím zajišťuje dostatečnou stejnoměrnou hloubku výsadby pro lepší ochranu před náhlými 

výkyvy teplot. V polních podmínkách pokračovala kultivace čtyřletých semenáčů skupiny 

Triumph, vhodných k rychlení. Z těchto zatím ojediněle kvetoucích semenáčů bylo vybráno 

166 nových klonů. Ve skleníku pokračovalo druhým rokem pěstování potomstev 

138 kombinací papouškovitých a liliokvětých typů tulipánů. 


Šlechtění rychle rostoucích dřevin – topol černý 

Cílem je vyšlechtit klony topolu černého vhodné pro kultury s krátkým obmýtí určené 

pro produkci biomasy na zemědělských půdách uváděných do klidu. Šlechtění je zaměřeno 

jak pro oblasti s optimálními podmínkami prostředí (lužní polohy), tak i pro oblasti z hlediska 

požadavků tohoto druhu okrajové (bramborářská pěstební oblast). Hodnoceny jsou tři ročníky 

křížení. První výsledky ukazují, že u tříletého porostu jsou některé klony vyšší a mají vyšší 

přírůstek za rok než kontrolní klon – mezidruhový hybrid MAX 4. Rezistence vůči rzi 

Melampsora larici-populina byla vyšší u kontrolního klonu. 

Pro zajištění vysoké genetické diverzity mezi rodiči byli do křížení vybráni jedinci 

z lokalit s odlišnými klimatickými a půdními podmínkami. Genetická diverzita (GD) byla 

ověřována pomocí analýzy DNA u 12 mikrosatelitů. Výsledky analýz jsou porovnávány 

s úrovní znaků zjištěných na potomstvech z jednotlivých křížení. Vyšší GD mezi jedinci z 

různých lokalit byla potvrzena na základě analýz mikrosatelitů . Částečně byly tyto rozdíly 

potvrzeny na základě průměrných hodnot sledovaných kvantitativních znaků. 

(V. Benetka, I. Šálková, M. Pospíšková, F. Vrátný) 

Využití technik explantátových kultur v nových biotechnologických metodách šlechtění 

Cílem práce bylo vypracovat metody regenerace in vitro u vybraných kultivarů a 

druhů rodu Rhododendron L. a Chrysanthemum L. z meristematických a somatických pletiv s 

cílem indukce organogeneze nebo somatické embryogeneze. Meristémy vzrostných vrcholů 

rododendronů byly iniciovány a multiplikovány na upraveném Andersonově médiu 

s obsahem 4–8 mg.l -1 2iP (izopentenyladenin) a 1 mg.l -1 IAA (indolyloctová kyselina). 

Cytologickou metodou byla ověřena genetická stabilita meristémových kultur. U listové 

čepele prořezané v oblasti cévních svazků byla organogeneze nejčastěji indukována 

v přítomnosti 8 mg.l -1 2iP a 2,5 mg.l -1 TDZ (thidiazuron); u in vitro explantátů také 

v přítomnosti auxinu 2,4-D (kys. dichlorfenoxyoctová) v koncentraci 0,5 mg.l -1 . Somatická 

embryogeneze byla iniciována výlučně thidiazuronem v přítomnosti cytokininů 2iP nebo 

zeatinu. Histologickou analýzou byla zjištěna různá vývojová stádia somatického embrya. U 

Chrysanthemum × grandiflorum byl sledován vliv typu explantátu, původu explantátu, složení 

média a světelných podmínek na indukci embryogeneze. Somatická embryogeneze byla 

pozorována pouze u explantátů, které byly kultivovány na indukčním médiu s vysokou 

- 33 -

koncentrací sacharózy (10, 15 %). Proces somatické embryogeneze byl potvrzen 

histologickými analýzami. Nejvyšší responzibilitu vykazovaly explantáty při kultivaci 

v kontinuální tmě. Z předběžných pokusů lze usuzovat, že na klíčení somatických embryí má 

vliv vývojové stádium. U chryzantém ze skupiny „Multiflora“ byl vypracován jednoduchý 

postup pro uchování klonů v in vitro podmínkách. Bylo zjištěno, že pro tyto účely není 

nezbytné do kultivačního média přidávat růstové regulátory. Při snížení teploty na 10 °C bylo 

možné uchovávat klony až 28 týdnů bez pasáže na čerstvé médium. Stávající sbírka 

chryzantém obsahuje 22 klonů. Pro účely šlechtění byl vypracován postup kultivace houby 

Septoria chrysanthemella v podmínkách in vitro. 

(H. Vejsadová, J. Šedivá) 

ODRŮDY ZAPSANÉ V ROCE 2004: 

Weigela 

‘Cumula’ – výška keře okolo 0,75 m, výjimečně hustý keř, mrazuvzdorný, květ růžový s 

nádechem do karmínova 

Chrysanthemum × grandiflorum 

‘Radka’ – tmavě fialově růžová, miniaturní odrůda pro řízené pěstování v květináčích 

‘Triga bílá’ – odrůda pro řízené pěstování v květináčích 

‘Triga bronzová’ – odrůda pro řízené pěstování v květináčích 

Impatiens – Nová Guinea-Grp. 

‘Gita’ – tmavě purpurová 

‘Karina’ – karmínově růžová 

‘Leona’ – tmavě karmínově růžová 

Petunia × atkinsiana 

‘Karmina’ – tmavě růžová s červenou žilnatinou 

Pelargonium × hortorum 

‘Black Velvet Appleblossom F1’– světle růžová, list velmi tmavě hnědý s úzkým ostře 

ohraničeným zeleným okrajem 

‘Sandra Rose F1’ – fialově růžová, list středně hnědý se širším neostře ohraničeným okrajem 

Primula vulgaris; syn. P. acaulis 

‘Kanárek’– žlutá 

‘Plameňák’ a ‘Linda’ – šarlatově červená 

‘Roseta’– růžová 

- 34 -

‘Anežka Česká’ – bílá 

‘Safír’– tmavě modrá 

Primula × polyantha 

‘You and Me Maroon F1’– hnědopurpurová s bílým lemem,“dvoukorunný květ“, květenství na 

stvolech 

‘You and Me Red F1’ – červená s bílým lemem, “dvoukorunný květ“, květenství na stvolech 

Dahlia pinnata 

‘Mistr František Peterka’ (234/00) – dvoubarevná semikaktuska, barva úboru bílá s 

purpurovými špičkami a lemem, průměr úboru 14 cm, výška rostliny 120 cm, šířka 100 

cm, kvete raně 2 týdny po ‘Kláře’, vynikající k řezu (Václavík 2004) 

‘Zuzana’ (226/00) – dvoubarevná semikaktuska, barva úboru bílá s výraznými tmavými 

karmínovopurpurovými špičkami, průměr úboru 16 cm, výška rostliny 130 cm, šířka 

100 cm, kvete pozdě, 3–4 týdny po ‘Kláře’, vynikající k řezu (Václavík 2004) 

‘Lucie’ (333/94) – sytě karmínově růžová semikaktuska, průměr úboru 14cm, výška rostliny 

120 cm, šířka 90 cm, kvete raně, 1–2 týdny po ‘Kláře’, vhodná pro zahrádkářské 

výsadby (Václavík 2004) 

Sadovnickou skupinu ‘Stern Dahlia’tvoří nízké leknínovité jiřinky s dobrou kvalitou, raným 

a bohatým kvetením. Výška rostlin na konci vegetace 55–65cm, průměr úboru 12–14cm. Do 

množení bylo předáno celkem 17 klonů skupiny (Václavík, Novák 2004): 

‘Stern-dahlia Aquila’ 

‘Stern-dahlia Auriga’ 

‘Stern-dahlia Leo’ 

‘Stern-dahlia Canis’ 

‘Stern-dahlia Cetus’ 

‘Stern-dahlia Libra’ 

‘Stern-dahlia Lyra’ 

‘Stern-dahlia Cygnus’ 

‘Stern-dahlia Draco’ 

‘Stern-dahlia Lacerta’ 

‘Stern-dahlia Crux’ 

‘Stern-dahlia Phoenix’ 

‘Stern-dahlia Hydrus’ 

‘Stern-dahlia Dorado’ 

‘Stern-dahlia Carina’ 

‘Stern-dahlia Ursa’ 

‘Stern-dahlia Virgo’ 

Gladiolus 

‘Herakles’ (C 156-697/96) – tmavě červený mečík, nakvétá 3 týdny po odrůdě ‘Hunting 

Song’, výška rostliny při nakvétání 120 cm, počet poupat 25, počet vybarvených poupat 

při nakvétání 9, počet současně rozkvetlých květů a vybarvených poupat 9/6, zdravotní 

stav dobrý, rovný a pevný klas (Václavík 2004) 

‘Kupido’ (C 168-986/96) – tmavě purpurovočervený mečík, nakvétá 1–2 týdny po odrůdě 

‘Hunting Song’ výška rostliny při nakvétání 125 cm, počet poupat 26, počet 

- 35 -

vybarvených poupat při nakvétání 12, počet současně rozkvetlých květů a vybarvených 

poupat 10/9, zdravotní stav dobrý, odolný vůči fuzáriu (Václavík 2004) 

‘Arachne’ (C 211-670/96) – světle žlutý mečík s červeným okem, nakvétá 2–3 týdny po 

odrůdě ‘Hunting Song’, výška rostliny při nakvétání 130 cm, počet poupat 21, počet 


poupat 7/6, zdravotní stav dobrý, odolný vůči fuzáriu, dobrý nárůst hlíz, rovný klas 

(Václavík 2004) 

‘Remus’ (C 250-781/95) – zářivě purpurový mečík se žlutým nepravidelným okem, nakvétá 

3–4 týdny po odrůdě ‘Hunting Song’, výška rostliny při nakvétání 130 cm, počet poupat 

25, počet vybarvených poupat při nakvétání 6, počet současně rozkvetlých květů a 

vybarvených poupat 11/5, velmi odolný vůči fuzáriu, ale středně odolný vůči virózám, 

pevný klas (Václavík 2004) 

‘Antiopa’ (C 264-20/95) – růžovočervený mečík se slabou kresbou a bílou čárkou, nakvétá v 

týdnu jako ´‘Hunting Song’, výška rostliny při nakvétání 130 cm, počet poupat 30, 

počet vybarvených poupat při nakvétání 13, počet současně rozkvetlých květů a 

vybarvených poupat 15/9, málo odolný vůči fuzáriu, pevný klas (Václavík 2004) 

‘Romulus’ (D 3-11/97) – tmavě růžový mečík s červenou kresbou, nakvétá 2 týdny po odrůdě 

‘Hunting Song’, výška rostliny při nakvétání 135 cm, počet poupat 24, počet 


poupat 12/6, odolný vůči fuzáriu, nárůst hlíz vynikající (Václavík 2004) 

‘Psyche’ (F 10-356/99) – karmínový mečík s tmavým okem a bílými čárkami, nakvétá týden 

po odrůdě ‘Hunting Song’, výška rostliny při nakvétání 120 cm, počet poupat 21, počet 


poupat 8/8, dobrý nárůst hlíz, odolnost k chorobám střední (Václavík 2004) 

‘Chimera’ (F 139-377/99) – krémově bílý mečík s narůžovělým nádechem, se žlutým okem, 

nakvétá v týdnu jako ‘Hunting Song’, výška rostliny při nakvétání 125 cm, počet 

poupat 27, počet vybarvených poupat při nakvétání 8, počet současně rozkvetlých 

květů a vybarvených poupat 8/8, odolnost k chorobám střední, rovný klas (Václavík 

2004) 

‘Libertas’ (F 227-246/99) – růžový mečík s tmavším okrajem a kresbou, nakvétá v týdnu jako 

‘Hunting Song’, výška rostliny při nakvétání 130 cm, počet poupat 22, počet 


poupat 9/5, odolný vůči fuzáriu, dobrý nárůst hlíz (Václavík 2004) 

- 36 -

VI. 

PĚSTEBNÍ TECHNOLOGIE KVĚTIN A DŘEVIN 

- 37 -

Substráty s přídavkem drcené minerální plsti 

V rámci projektu 142 (Výzkumný záměr 1) se zjišťovalo, jak přídavek drcené 

minerální plsti ovlivňuje vlastnosti různých typů pěstebních substrátů. Byly připraveny čtyři 

základní substrátové směsi: 100% rašelina (R), směs 75 % rašeliny a 25 % kompostu (Z), 

směs 65 % rašeliny a 35 % kůry (K) a směs 35 % rašeliny, 25 % kompostu a 40 % kůry (S). 

Ke každé z nich bylo přidáno 0, 25 a 35 % minerální plsti při odpovídajícím snížení podílu 

rašeliny, celkem tedy bylo připraveno 12 pěstebních substrátů, které se testovaly v laboratoři 

a ve vegetačních pokusech s dřevinami v kontejnerech (Spiraea, Potentilla), trvalkami 

v kontejnerech (Ruta, Phuopsis, Veronica) a hrnkovými květinami pěstovanými ve skleníku 

(Salvia, Impatiens, Chrysanthemum). 

Složení substrátů výrazně ovlivnilo jejich výsledné vlastnosti. Přídavek kompostu 

zvyšoval obsah přijatelného fosforu a především draslíku, přídavek kompostované kůry 

zvyšoval obsah přijatelného draslíku a vápníku a též hodnoty pH. Přídavek minerální plsti 

snižoval podíl přijatelného fosforu a mírně zvyšoval obsah draslíku a vápníku. Tyto trendy 

byly potvrzeny i při rozborech v průběhu pokusů. U substrátů s nízkým podílem rašeliny (S) 

byla stanovena vysoká potenciální imobilizace dusíku, mírná imobilizace byla stanovena u 

všech ostatních substrátů s výjimkou RA. Přídavek minerální plsti mírně zvyšoval objemovou 

hmotnost i pórovitost všech substrátů. V substrátech R a K mírně zvyšoval kontejnerovou 

kapacitu a naopak v substrátech Z a S ji mírně snižoval. 

Obecně nejlepší růst byl zaznamenán v rašelinovém substrátu (R), kde se navíc 

průkazně pozitivně projevil přídavek minerální plsti (Phuopsis, Ruta a Potentilla). 

V substrátu s kompostem (Z) byly výsledky srovnatelné nebo mírně horší, ale i v těchto 

případech měly všechny rostliny dobrou tržní kvalitu. Použitou dávku kompostu 25 % je 

třeba považovat za maximální vzhledem k vysokému obsahu rozpustných solí a některých 

přijatelných živin. Tomu také bylo nutné přizpůsobit výživu. Nejhorší byl substrát S, kde se 

negativně projevila imobilizace dusíku a nižší vodní kapacita. Přídavek minerální plsti do 

substrátů Z, K a S se výrazně neprojevil. 

Z výsledků tedy vyplývá, že u testovaných substrátů je možná náhrada rašeliny 

drcenou minerální plstí až do 35 %, aniž by došlo ke zhoršení kvality substrátů nebo 

zpomalení růstu. 

(M. Dubský, F. Šrámek) 

Metodiky hodnocení pěstebních substrátů 

V rámci projektu 142 (Výzkumný záměr 1) se porovnávaly metodiky hodnocení 

fyzikálních a chemických vlastností pěstebních substrátů (stanovení objemové hmotnosti, pH, 

vodivosti a přijatelných živin). Do zkoušek bylo zařazeno šest substrátů (rašelina bez hnojiva 

a vápence, substráty rašelinový, rašelinokůrový, rašelinový s kompostem, rašelinový s jílem a 

rašelinokůrový s jílem). Hlavní důraz byl kladen na porovnání metod pro stanovení obsahu 

přijatelných živin, testovaly se tři, které se lišily přípravou vzorku, vyluhovacím činidlem a 

vyluhovacím poměrem (vzorek/vyluhovací činidlo), a sice metoda používaná ve VÚKOZ a 

v některých dalších českých laboratořích (Göhlerovo vyluhovací činidlo: 52 mol/l kyselina 

octová a 0,05 mol/l octan sodný, vzorek vysušený na vzduchu, vyluhovací poměr w- 

suš./v=1/10), metoda podle EN 13651 (vyluhovací činidlo CAT: 0,01 mol/l chlorid vápenatý 

a 0,002 mol/l DTPA, v původní hmotě odpovídající objemu, v/v=1/5) a metoda podle EN 

13652 (destilovaná voda, v původní hmotě odpovídající objemu, v/v=1/5). Rozbory byly 

provedeny jednak podle standardních metod s předepsanými vyluhovacími poměry a mimo to 

- 38 -

se též prověřovaly kombinace všech tří činidel a obou vyluhovacích poměrů. Ze statistického 

hodnocení výsledků lze vyvodit následující závěry: 

• Při porovnání standardních metod, kdy Göhlerovu vyluhovacímu činidlu přísluší 

poměr 1w-suš.:10v a vodě nebo CAT poměr 1v:5v, lze vysledovat určité závislosti 

především pro fosfor a draslík (vysoké korelační koeficienty). U přijatelného dusíku 

(především v amonné formě) nebyla závislost tak zřetelná, pravděpodobně se projevil 

vliv přípravy a skladování vzorků. 

• U všech tří činidel byl stanoven vyšší obsah všech živin při vyluhovacím poměru 

1v:5v (větší poměr navážka suchého vzorku/objem činidla). 

• Vyluhovací činidla lze seřadit podle intenzity vyluhování živin (P, K, Mg): Göhler > 

CAT > voda. 

• Při hodnocení obsahu dusíku v amonné formě byla intenzita vyluhování: CAT > 

Göhler, voda. U dusíku v nitrátové formě nebyly mezi činidly výrazné rozdíly. 

• Na základě výsledků lze předběžně navrhnout optima obsahu přijatelných živin pro 

nové normy EN. 

Výsledky laboratorních testů budou použity jako podklady pro přípravu nové 

metodiky pro hodnocení pěstebních substrátů kompatibilní s metodami EN. 

(M. Dubský, F. Šrámek) 

Pěstební technologie nových druhů hrnkových a balkonových květin 

Pokračoval průzkum sortimentu generativně množených hrnkových květin pro letní 

využití skleníků (projekt 143, Výzkumný záměr 1). V pokusech byly zastoupeny 2 druhy 

letniček – Celosia argentea var. plumosa a Rudbeckia hirta – a 3 druhy trvalek – Agastache 

astromontana, Delphinium grandiflorum a Salvia superba. 

U Celosia argentea var. plumosa se zjišťovala kvalita kvetoucích rostlin z postupných 

výsevů. Rostliny odrůd ‘Fresh Look Yellow’, ‘Fresh Look Red’ a ‘New Look’ z výsevů 15.3. 

a 15.4., dopěstované v květináčích o průměru 12 cm, nakvétaly postupně od druhé poloviny 

června a v polovině července a měly vynikající kvalitu i bez aplikace retardantů. Hotové 

rostliny dosahovaly výšky v rozmezí 30 až 38 cm a šířky 33 až 38 cm v závislosti na termínu 

výsevu a odrůdě. Délka pěstování v květináčích do začátku prodeje byla 55 až 63 dny a 

v konečné hustotě se umístilo na m 2 pěstební plochy 12 až 14 rostlin. 

U Agastache astromontana, Rudbeckia hirta, Salvia superba a Delphinium 

grandiflorum byla porovnána kvalita rostlin ze dvou pěstebních postupů po aplikaci 

retardantů. 

Rostliny Agastache astromontana ‘Pink Pop’ z výsevů 3. 3. a 1. 4., pěstované 

v květináčích o průměru 11 cm, nakvétaly postupně v průběhu června a měly po ošetření 

retardanty (1 × Topflor 0,05 %, 1 × Topflor 0,1 %, 1 × Alar 0,3 %) vždy vyšší kvalitu než 

rostliny kontrolní. Alar vykazoval silnější účinek na snížení výšky než Topflor. Rostliny 

z obou postupů, ošetřené přípravkem Alar, byly vysoké 18 až 37 cm, rostliny ošetřené 

přípravkem Topflor (0,1 %) 23 až 41 cm, respektive 24 až 45 cm (0,05 %), a byly v půměru o 

13 až 20 cm nižší než kontrola. Délka pěstování v květináčích do začátku prodeje byla u 

ošetřených rostlin 42 až 44 dny, u neošetřených rostlin vždy 41 dnů. V konečné hustotě se 

umístilo na m 2 pěstební plochy 25 až 36 ošetřených a 18 až 25 neošetřených rostlin. 

Rostliny Rudbeckia hirta ‘Cordoba’ z výsevů 3. 3. a 1. 4., pěstované v květináčích o 

průměru 12 cm, vykvétaly v první polovině června až začátkem července a po ošetření 

- 39 -

etardanty (1 × 0,4 % a 1 × 0,3 % Alar, 1× 0,15 % a 1 × 0,1 % Topflor – první postup – nebo 

2 × 0,2 % a 2 × 0,1 % Alar, 2 × 0,075 % a 2 × 0,05 % Topflor – druhý postup) byly vždy 

výrazně nižší než rostliny kontrolní. Rostliny ošetřené retardanty dosahovaly výšky 22 až 

28 cm, rostliny kontrolní výšky 35 až 36 cm. Dostatečného snížení výšky rostlin, a tím i dobré 

kvality, bylo dosaženo již při použití nižších koncentrací obou přípravků. Délka pěstování od 

výsadby do začátku prodeje byla u ošetřených rostlin v rozmezí 54 až 65 dnů, u neošetřených 

rostlin 50 až 60 dnů v závislosti na termínu výsevu a variantě ošetření. Na m 2 pěstební plochy 

bylo rozestaveno v konečné hustotě 9 kontrolních a 14 ošetřených rostlin. 

Rostliny Salvia superba ‘Merleau Rose’ a ‘Merleau Blue’ pěstované v květináčích o 

průměru 12 cm, z výsadeb v polovině března a v polovině dubna, nakvétaly postupně v druhé 

polovině května až v první polovině června a měly nejvyšší kvalitu vždy po ošetření 

přípravkem Topflor (2 × 0,15 %). Následovaly rostliny kontrolní a poté rostliny ošetřené 

přípravkem Alar (2 × 0,3 %), které byly ke zvolené velikosti květináče již zbytečně nízké. Po 

aplikaci Topfloru dosahovaly odrůdy z obou postupů výšky v rozmezí 20 až 28 cm, při 

použití Alaru 19 až 23 cm a rostliny kontrolní 26 až 37 cm. Délka pěstování v květináčích 

byla u ošetřených rostlin 54 až 69 dnů, u kontrolních rostlin 54 až 63 dny v závislosti na 

termínu výsevu a variantě ošetření. 

Rostliny Delphinium grandiflorum ‘Delfix’ z výsadeb v polovině března a v polovině 

dubna, pěstované v květináčích o průměru 11 cm, nakvétaly od konce května a poloviny 

června a po použití retardantů (1 ×Alar 0,4 % – první postup – nebo 2 ×Topflor 0,1 %, 

2 × Topflor 0,15 %, 2 × Alar 0,3 % – druhý postup) byly vždy nižší než rostliny kontrolní. 

Nejvyšší kvalitu měly výpěstky z druhého postupu ošetřené Topflorem s výškou 32 až 33 cm, 

poté výpěstky ošetřené Alarem s výškou 48 cm. Kontrolní rostliny s výškou 51 cm byly příliš 

vysoké. Délka pěstování v květináčích byla u ošetřených rostlin 61 až 77 dnů, u kontroly 61 

až 75 dnů. V konečné hustotě se umístilo na m 2 pěstební plochy 25 ošetřených a 18 

neošetřených rostlin. 

(V. Nachlingerová) 

Letní a zimní roubování dubů 

V letech 1999 až 2004 byla výzkumně řešena technologie roubování listnatých stromů 

rodu Quercus. Cílem pokusů bylo propracování technologie zimního a letního roubování 

dubů. V zahraničních podnicích uplatňovaný způsob letního roubování dubů ve skleníku bylo 

třeba ověřit a modifikovat pro výrobní podmínky v ČR. 

V technologických pokusech jsme pracovali s pěti taxony dubů: Quercus frainetto, Q. 

robur ‘Fastigiata’, Q. macranthera, Q. pubescens ssp. anatolica, Q. virgiliana. Tyto 

sadovnicky významné druhy jsou vhodné pro potřeby revitalizace intravilánu sídel a pro 

různé typy urbanizované krajiny. Součástí zprávy je seznam přemnožených a zároveň 

cenných taxonů dubů, které se nacházejí mnohdy v jednotlivých exemplářích na významných 

místech ČR, jako např. Quercus cerris ‘Ambrozyana’, Quercus dentata, Q. ellipsoidalis, Q. × 

hickelii, Q. macrocarpa, Q. marilandica, Q. petraea ‘Purpurea’, Q. petraea ‘Fastigiata 

Purpurea’ a Q. × sargentiana. 

V září 1998 jsme vyškolkovali jednoleté a dvouleté roubovance pěti taxonů dubů. 

V roce 2000 až 2004 byly do pokusů odebírány rouby již z těchto matečných dřevin. 

Dvouleté přesazované roubovance X/1/1 ve velikostech 30–50 a 50–80 cm 

z technologických pokusů jsou dále dopěstovány ve volné půdě na školkařském středisku 

Michovky jako pyramidální a kmenné tvary stromů s využitím pro revitalizační programy. 

- 40 -

V rámci záchrany a obnovy genofondů dřevin byl založen klonový archiv a intenzivní 

matečnice na Dendrologické zahradě VÚKOZ Průhonice. Matečnice bude sloužit jako zdroj 

výchozího množitelského materiálu pro produkci mladých rostlin s cílem zlepšit kvalitu a 

pozitivně ovlivnit i druhovou skladbu dřevin v českých školkách. 

(J. Obdržálek, J. Jílková) 

Množení listnatých dřevin z letních řízků 

V roce 2004 pokračovalo řešení etapy E 03 zaměřené na postupy množení školkařsky i 

sadovnický hodnotných taxonů listnatých stromů, opadavých keřů, dřevin ovíjivých a 

pnoucích z bylinných řízků v poloprovozních podmínkách. 

Do srovnávacích pokusů jsme zařadili zástupce rodu Betula a Carpinus ze skupiny 

listnatých stromů, rodů Acer, Exochorda, Magnolia a Viburnum ze skupiny listnatých keřů 

opadavých a rodů Hydrangea a Parthenocissus ze skupiny ovíjivých a pnoucích dřevin. 

Z obtížně množitelných taxonů jsme se dále zaměřili na vegetativní rozmnožení podnožového 

materiálu Hamamelis virginiana pro vilíny, Acer palmatum pro japonské javory a Azalea 

daviesii pro velkokvěté azalky skupiny Knap Hill a Gandavense. 

Výsledky zakořeňování bylinných řízků listnatých dřevin v prostředí pod 

přerušovaným mlžením a pod kontaktní mléčnou fólií s mikrotenem byly tabulkově a graficky 

zpracovány. V množárenském skleníku ověřujeme nové mlžící zařízení – Fog systém čs. 

výroby (speciální směšovací trysky pracují na principu voda/ stlačený vzduch). 

V pokusech je dále zjišťován efekt biofungicidu Supresivit ® (Trichoderma 

harzianum) v množárenských substrátech v průběhu kořenění letních řízků listnatých dřevin. 

Předmětem hodnocení jsou zakořeněné řízky a po jejich přezimování mladé rostliny jako 

dvouleté nepřesazované řízkovance listnatých dřevin 0/2/0. 

Výsledky výzkumu jsou přímo využitelné školkařskými podniky, které se zabývají 

množením dřevin. Ověřované obtížně množitelné listnaté dřeviny v uvedených 

technologických postupech lze označit za modelové a jsou dále dopěstovány v kontejnerech 

ve volné půdě jako solitérní keře a kmenné či pyramidální tvary stromů na středisku 

Michovky ve VÚKOZ Průhonice. 

(J. Obdržálek, J. Jílková) 

Statistika produkce okrasných školkařských výpěstků v ČR 

Závěrečná zpráva za léta 1999 až 2004 obsahuje analytickou část řešení DÚ 0112, 

která byla zpracována v roce 1996 a aktualizována pro rok 1997 až 2003. Řešení přináší dílčí 

informace nezbytné pro zpracovaní koncepce zabezpečení geneticky vhodného biologického 

materiálu pro výsadby v rámci revitalizačních programů MZe a MŽP. 

Podle cíle výzkumného záměru byl vyhodnocen stav výrobní základny, objemů a 

skladby produkce školkařských výpěstků v ČR. Dále je ve zprávě zpracován přehled o 

objemu a skladbě zahraničního obchodu komodity školkařské výpěstky, údaje o 

velkoobchodních cenách, bilance spotřeby školkařských výpěstků v ČR a vyhodnocen stav 

produkce autochtonních dřevin použitelných pro programy péče o krajinu, revitalizace říčních 

systémů a realizace pozemkových úprav. Údaje pro statistická zjišťování poskytlo 118 

respondentů v roce 1997, 147 respondentů v roce 2000, 130 respondentů v roce 2003 a 138 

respondentů v roce 2004. 

- 41 -

Koncepční, organizační a legislativní opatření, která je nezbytné realizovat pro 

zabezpečení geneticky vhodného biologického materiálu pro programy MŽP ČR a MZe ČR v 

oblasti ekologické péče o krajinu, jsou přiložena v závěrečné zprávě. 

Výsledky statistického zjišťování o školkařské produkci v ČR za léta 1996 až 2001 

byly využity odborem zemědělských komodit MZe ČR jako výchozí podklad pro „Situační a 

výhledové zprávy MZe ČR“. V pořadí první zpráva za obor školkařství a květinářství byla 

vydána v roce 2001. Vyhodnocení školkařské produkce v ČR za léta 1997 až 2003 bude 

součástí třetí situační a výhledové zprávy MZe ČR za obor okrasné rostliny, která vyjde 

v r. 2005. 

(J. Obdržálek) 

Rozmnožování dřevin generativní cestou 

V roce 2004 pokračovalo výzkumné řešení u 18 taxonů dřevin. Dále bylo provedeno 

celkové hodnocení zahrnující 4 sklizňové roky. Výběr vycházel ze sadovnicky a ekologicky 

cenných dřevin u nás původních nebo úspěšně introdukovaných. Sběr osiva byl přednostně 

prováděn z památných chráněných stromů ČR. 

Výzkumné řešení je zaměřeno na praktické uplatnění výsledků. Zahrnuje termín 

sklizně a navrhovaný způsob čištění a třídění zvláště u plodů dužnatého charakteru. Mimo 

morfologického popisu jsou obsaženy údaje hmotnostní i objemové, doplněné orientačními 

řezy a poznámkami o možnosti třídění osiva ve vodě. Uplatnění v praxi dále naleznou údaje o 

potřebném množství plodů pro získání určitého počtu semen. 

Základní kvalitativní ukazatel hmotnosti 1 000 ks semen je srovnáván s někdy 

odlišnými známými údaji. Kvalita získaného osiva byla potvrzována výsledky vzcházivosti v 

nádobových pokusech. Je zde aplikováno 5 variant posklizňových manipulací, které zahrnují 

jak přímé výsevy, tak stratifikaci při různých teplotách a době trvání. Vzcházivost je 

hodnocena po dvou letech. Na základě všech získaných údajů jsou u jednotlivých dřevin 

charakterizovány optimální podmínky pro uplatnění generativního množení. 

(J. Žlebčík, J. Obdržálek) 

Vliv půdních kondicionerů na počáteční růst dřevin vysazených na antropogenních 

substrátech 

Na 8 pokusných plochách založených v imisních oblastech (Mostecko, Chomutovsko, 

Sokolovsko) byl na různých antropogenních substrátech testován a vzájemně srovnáván vliv 3 

kondicionerů a 2 hnojiv na ujímavost a počáteční růst dvouletých a tříletých prostokořenných 

sazenic stromů. Na několika druzích dřevin byly průběžně zkoušeny odlišné dávky 

přípravků, jejich kombinace a doba aplikace. Ve všech pokusech byla sledována ekonomická 

efektivnost použití kondicionerů do stadia zajištěné kultury, resp. jsou o nich vedeny 

základní ekonomické údaje. Data o ujímavosti, celkovém výškovém a tloušťkovém růstu, 

jakož i náklady spojené se založením a výchovou porostů do stadia zajištění kultury byly 

zpracovány tabelárně a doprovozeny slovním komentářem. Výsledky z pěti až osmiletých 

pokusů byly pro praxi zformulovány a shrnuty do obecných závěrů. 

(P. Bulíř, J. Červenka) 

- 42 -

VII. OCHRANA ROSTLIN 

- 43 -

Šlechtění na odolnost vůči houbovým chorobám 

Septoriová skvrnitost listů (Septoria chrysanthemella) u chryzantém (Chrysanthemum × 

grandiflorum). 

Byla vypracována metoda izolace, kultivace a uchovávání houby, přípravy inokula a 

metoda inokulace a inkubace. Mezi kulturními odrůdami chryzantém se nepodařilo najít 

odolný nebo alespoň výrazně málo náchylný genotyp ani po několika opakovaných testech, i 

když reakce odrůd byla rozdílná. Další práce byla proto zaměřena na screening v potomstvech 

volně vzájemně opylených rostlin botanických druhů z rodu Chrysanthemum a Ajania, které 

v testech vykazovaly jen malou náchylnost. K nejméně náchylným patřila potomstva klonů 

pocházejících z Chrysanthemum japonense var. ashizuriense. Odolné nejranější rostliny 

s dobrým habitem byly vybrány ze semenáčů druhé generace po volném opylení a jsou 

uchovány pro další práci. Byl získán dostatečný počet semen z křížení těchto odolných rostlin 

s náchylnými kulturními odrůdami chryzantém ze skupiny Multiflora. 

Pravé padlí (Sphaerotheca fuliginea) u petúnií (Petunia × atkinsiana, syn. P. hybrida). 

Byla vypracována metoda inokulace testovaných rostlin ve skleníku rozsevem konidií 

padlí ze silně napadených rostlin náchylných odrůd. V testovaném materiálu byl úspěšně 

vyhledán zdroj rezistence. Po autogamizaci silně náchylných klonů bylo v potomstvu vždy 

100 % náchylných rostlin. Po autogamizaci zcela odolných klonů vyštěpovalo v potomstvu do 

10 % rostlin náchylných, a to i v F4 generaci zcela odolného klonu. Po křížení odolných 

klonů s klony velmi náchylnými byl podíl odolných rostlin v potomstvech 30–50 %. Kromě 

úplné rezistence byly zjištěny a odlišeny tři typy reakce na napadení rostlin padlím – normální 

reakce s typickým vývojem houby, hypersenzitivní reakce a smíšená reakce. 

(R. Votruba, J. Šedivá, K. Kloudová) 

Vývoj infekcí z rodu Tospovirus v ČR 

Sledování probíhá v návaznosti na funkci Referenční fytosanitární diagnostické 

laboratoře VÚKOZ pro infekce z rodu Tospovirus (Mertelík, 2003). 

Podle našich dlouhodobých sledování setrval výskyt Tomato spotted wilt tospovirus 

(TSWV) a Impatiens necrotic spot tospovirus (INSV) v ČR i v roce 2004 na nízké úrovni 

škodlivosti. Za hlavní redukční faktor lze stále považovat úspěšně provedenou plošnou 

eliminaci vektora Frankliniella occidentalis (FO). Z hlediska koncepce řešení je nutné také 

zajistit rozšíření spektra účinných látek proti FO. Význam ostatních známých tospovirů pro 

podmínky ČR je podle současné úrovně poznání ve světě pouze teoretický. Problematika 

bude dále sledována. 

(J. Mertelík) 

Udržování izolátů virů z rodu Tospovirus 

Pokračovalo udržování českých izolátů TSWV, INSV v infekčním stavu v živých 

indikátorových bylinách. Tato činnost je průběžná a probíhá v izolačních boxech VÚKOZ a 

materiál slouží pro kontrolu specifity protilátek v DAS-ELISA. Infikované rostliny jsou 

periodicky testovány s komerčními antiséry (protilátkami) pro kontrolu homolognosti detekce 

izolátů. Vybrané izoláty tospovirů byly zařazeny do sbírky virů a byly poskytnuty do 

Diagnostické laboratoře SRS v Olomouci. 

Pro udržování INSV, TSWV se potvrdila vhodnost rostlin Mimulus × hybridus, bylo 

sledováno rozložení infekcí a zkoušen způsob vzorkování pro ELISA. Rostliny reagovaly na 

- 44 -

obě infekce projevem systémové mozaiky, chlorotických skvrn a mírnou deformací čepelí 

listů. Obě infekce byly v rostlině rozloženy rovnoměrně a byly snadno detekovány v listech 

s uvedenými příznaky. Současně bylo zkoušeno postupné vegetativní přemnožování 

(řízkováním) infikovaných rostlin Mimulus × hybridus. Tento systém je značným 

zjednodušením metodiky udržování izolátů TSWV a INSV a jeví se jako velmi perspektivní. 

(J. Mertelík,V. Mokrá, B. Götzová, H.Pincová, V. Bezděková, J. Šedivá) 

Kontrola výskytu infekcí z rodu Tospovirus ve skleníkových kulturách VÚKOZ 

Tato činnost vyplývá z vnitroústavních preventivních opatření proti zavlečení infekcí 

rodu Tospovirus do skleníkového areálu VÚKOZ. Pravidelná kontrola probíhá od roku 1993 

na dvou úrovních – průběžná kontrola prováděná pověřenými pracovníky VÚKOZ a 

periodická kontrola prováděná SRS Praha-západ. 

U jiřinky (Dahlia pinnata) je testován materiál všech hlíz určených pro produkci řízků 

ve sklenících VÚKOZ a všechny nakoupené hlízy pro vnitřní i venkovní pěstování. Oproti 

rokům 2002 a 2003 nebyl v roce 2004 ve vstupním testu nového materiálu hlíz v jiřinek 

TSWV již zachycen. 

(J. Mertelík, K. Kloudová, B. Götzová, H. Pincová, V. Bezděková) 

Diagnostika Scrophularia mottle virus ve vegetativně množených letničkách VÚKOZ 

V roce 2004 byl proveden průzkum výskytu SCrMV v sortimentu vegetativně 

množených letniček ve VÚKOZ. Testy byly provedeny metodou DAS-ELISA s protilátkami 

k SCrMV z DSMZ Braunschweig. Infekce byla prokázána v šestnácti taxonech letniček z 

osmi rodů: Anagallis monellii ‘Skylover’, Bidens ferulifolia, Brachyscome multifida ‘Blau’, 

Diascia barberae, Diascia hybrid ‘Coral Belle’, Diascia elegans ‘Rosa’, Diascia vigilis 

‘Eliots Variety’ a ‘Jenny’, Monopsis unitentata ‘Papillio’, Nemesia fruticans ‘Blue Bird’ a 

‘Innocence’, Torenia hybrid ‘Summer Wave Blue’, ‘Summer Wave Violet’ a ‘Summer Wave 

Pink’, Verbena hybrida ‘Tapien Blau’ a V. hybrida ‘Temari Violet’. 

Scrophularia mottle virus (SCrMV) patří do skupiny tymovirů, je mechanicky 

přenosný a jako vektoři jsou uváděni brouci rodu Cionus z čeledi Chrysomelidae. 

K praktickému šíření viru u skleníkových letniček dochází nejčastěji přemnožováním 

infikovaných rostlin. Jedná se o první prokázaný výskyt SCrMV v České Republice. 

(J. Mertelík, V. Mokrá, B. Götzová, H. Pincová, V. Bezděková) 

Specifikace virových infekcí v okrasných bylinách a dřevinách 

Calibrachoa sp. – s příznaky chlorózy, prokázána biologicky a metodou DAS- 

ELISA infekce Calibrachoa mottle virus (CbMV) ze skupiny carmovirů, syn. Saguaro cactus 

virus, virus je přenosný mechanicky. Jedná se o první prokázaný výskyt CbMV v České 

republice. 

Anagallis monellii ‘Skylover’ – s příznaky mírné mozaiky, prokázána směsná infekce 

SCrMV a Tobacco necrosis virus (TNV) ze skupiny necrovirů. Tento virus má široké 

spektrum hostitelských rostlin a jeho vektorem je houba Olpidium brassicae. V našich 

sledováních byl TNV prokázán v roce 2001 již v Anagalis tenella a také v dalších pěti 

druzích rostlin. 

- 45 -

Brachyscome multifida ’Blau’ – s příznaky chlorózy, prokázána směsná infekce 

SCrMV a Cucumber mosaic virus (CMV). 

Nemesia fruticans ‘Blue Bird’ (bez příznaků), Torenia hybrid ‘Summer Wave 

Violet’ (příznaky mozaiky a deformace ) a Verbena tenera ‘Kleopatra’ (příznaky mozaiky) – 

prokázána infekce Tobacco mosaic virus (TMV) ze skupiny tobamovirů. U prvních dvou 

taxonů byl ve směsné infekci s SCrMV. 

Bidens ferulifolia – bez příznaků, prokázána směsná infekce SCrMV a Tomato 

mosaic virus (ToMV) ze skupiny tobamovirů. 

Tilia cordata – u několika vzrostlých stromů v aleji zámeckého parku Veltrusy byly 

již druhým rokem pozorovány na některých částech spodních větví a výmladků z kmenu 

chlorotické skvrny s nerovnými okraji, místy difúzní až slévavé, u mladých listů způsobující i 

deformace čepelí. Biologicky, sérologicky DAS-ELISA a elektronovou mikroskopií byla 

prokázána infekce Tobacco mosaic virus (TMV). Získaný izolát TMV byl experimentálně 

inokulován na semenáčky Tilia cordata pro vyzkoušení zpětného přenosu, inokulované 

rostliny byly zazimovány v pařeništi. 

Fraxinus excelsior – u velkého množství stromů v porostu na hoře Říp byly zjištěny 

příznaky chlorózy v okolí žilnatiny, výrazné zakrnělosti a deformace listů. Biologicky a DAS- 

ELISA byl prokázán TMV. Podobné příznaky poškození listů u jasanů byly v posledních 

letech zjišťovány na různých lokalitách v ČR. U jasanů byla popsána řada virových infekcí 

včetně námi prokázaného TMV. 

(J. Mertelík,V. Mokrá, B. Götzová, H.Pincová, V. Bezděková) 

Kontrola virových infekcí ve vegetativně množených petúniích 

Průzkum výskytu a identifikace virových infekcí v souvislosti s projevem příznaků na 

vegetativně množených petúniích pokračoval u dříve sledovaných klonů a také u nově 

vybraných klonů. 

Původce nekrózy petúnie provázené u některých rostlin chlorotickou skvrnitostí byl 

detekován v klonech petúnií 52/98, P9/00, 11/01 a 19/00. Příznaky se vyskytovaly většinou 

pouze na části rostliny. Původce nekrózy petúnie je přenosný mechanicky na Nicotina 

benthamiana a na semenem množené petúnie cv. Nebeská růžička. Oba druhy reagují 

systémovou infekcí. U virového izolátu z klonu P9/00 byl dokázán přenos semenem u jedné 

třetiny semenáčků z výsevu semen sklizených z uměle infikovaných petúnií ‘Nebeská 

růžička’. V uměle infikovaných rostlinách Nicotina benthamiana byly elektronovou 

mikroskopií zjištěny delší vláknité a také kulovité částice. Diferenční hostitele, na kterých by 

bylo možné oba viry oddělit, se zatím nepodařilo najít, sérologické testy a stanovený okruh 

hostitelských rostlin vylučují, že by původci byly Y virus bramboru (Potato virus Y – PVY), 

virus nekrózy tabáku (Tobacco mosaic virus – TMV), virus mozaiky vojtěšky (Alfalfa mosaic 

virus – AMV), virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus – CMV), virus mozaiky 

huseníku (Arabis mosaic virus – ArMV) nebo Scorphularia mottle virus – ScrMV. 

Pestrokvětost byla sledována na klonu 290/03. Infekce byla přenesena mechanicky na 

Nicotina glutinosa, Nicotina glutinosa × clevelandi a na semenáče petúnie ‘Nebeská růžička’. 

Tyto indikátorové rostliny reagovaly systémovou mozaikou a později deformací listů, což 

jsou typické příznaky jejich reakce na infekci virem aspermie rajčete (Tomato aspermy virus 

– TAV). Identifikace tohoto viru byla potvrzena také sérologicky. TAV byl detekován také 

v klonu 392/03 mechanickým přenosem na petúnii ‘Nebeská růžička’ a sérologicky. 

(V. Mokrá, B. Götzová, V. Bezděková) 

- 46 -

Kontrola virových infekcí v genofondu jiřinek 

Provedené rozsáhlé sérologické testy DAS_ELISA hlíz jiřinek v genofondu VÚKOZ 

na virus bronzovitosti rajčete (Tomato spotted wilt virus – TSWV) neprokázaly výskyt infekce. 

Pokračoval průzkum výskytu Tobacco streak virus (TSV) v sortimentu jiřinek 

sérologickými testy metodou ELISA, které byly v některých případech doplněny biologickým 

testem. Pro mechanické přenosy byly použity indikátorové rostliny Chenopodium quinoa, 

Zinnia elegans a Ageratum sp. Další čistý izololát TSV získaný z klonu původem z českého 

novošlechtění byl zařazen do Sbírky virů okrasných rostlin uchovávaných ve VÚKOZ. 

Výsledky testů 45 klonů na TSV ukázaly dobrý zdravotní stav tohoto šlechtitelského 

materiálu. TSV byl zjištěn u vybraných narašených hlíz s příznaky na mladých výhonech 

pouze u 3 klonů. Horší je situace v sortimentu. Proto byly předány vybrané odrůdy do 

laboratoře explantátových kultur, kde bude probíhat ozdravování pomocí kultury z meristemů. 

Virologická laboratoř se bude podílet na vyhodnocování zdravotního stavu rostlinek in vitro. 

První orientační pokusy ukázaly, že jsou reálné předpoklady pro detekci TSV v rostlinkách in 

vitro metodou ELISA. 

Dlouhodobé sledování příznaků pestrokvětosti související s infekcí TSV prokázalo, že 

nejzřetelněji se příznaky každoročně projevují až koncem vegetace. 

(V. Mokrá, B. Götzová, H.Pincová, V. Bezděková) 

Kontrola virových infekcí v tulipánech 

Vzhledem k prvnímu zjištění X viru tulipánu (Tulip virus X – TVX) na území České 

republiky v roce 2003 byl v roce 2004 proveden rozsáhlý průzkum výskytu tohoto viru 

v odrůdách a klonech tulipánů s nejasnými příznaky mozaiky, pruhovitosti, kroužkovitosti a 

skvrnitosti na listech a mírný změn tvaru a vybarvení květů. Tyto příznaky se vyskytují na 

některých bílých, žlutých, tmavě fialových a žlutočervených odrůdách a na původních druzích 

botanických tulipánů a jejich sportech. 

Vzorky vybraných rostlin s takovými nejasnými příznaky virové infekce byly 

testovány na přítomnost viru pestrokvětosti tulipánu (Tulip breaking virus – TBV) a současně 

na TVX. Pro detekci byly použity v testech ELISA komerční protilátky k TBV a TVX. 

Výsledky ukázaly, že TVX je u některých odrůd častějším původcem infekce než TBV. U 

sledovaných 36 druhů, odrůd a klonů byl ve 27 případech detekován TVX, v 19 případech 

TVB. V 10 případech se jednalo o směsnou infekci TBV a TVX, v 17 případech o infekci 

pouze TVX a v 9 případech o infekci pouze TVB. 

V dalších testech jsme provedli průzkum výskytu TVX v klonech pocházejících 

z českého novošlechtění. Vybrané rostliny s nejasnými příznaky pestrokvětosti byly testovány 

sérologicky, v některých případech byla použita také elektronová mikroskopie a biologický 

test. Čistý izolát TVX byl získán mechanickým přenosem na Chenopodium quinoa a 

Nicotiana benthamiana. Přítomnost TVX v rostlinách s nejasnými příznaky pestrokvětosti 

byla prokázána u 19 klonů. 

Průzkum ukázal, že TVX je v našich podmínkách značně rozšířeným původcem virové 

infekce tulipánů. Z ochranných opatření proti jeho šíření bylo doporučeno ošetření sklizených 

cibulí Actelicem proti přenašeči Aceria tulipae ve skladovacích prostorách. Nezodpovězenou 

otázkou zůstává, zda tento roztoč není přítomen také v našich půdách. To bude předmětem 

výzkumu v další etapě. 

(V. Mokrá, B. Götzová, H.Pincová, V. Bezděková) 

- 47 -

Řešení problematiky chrysanthemum stunt viroid v ČR 

V roce 2004 pokračovalo udržování rostlin Chrysanthemum × grandiflorum cv. Pink 

Marble jako primárního zdroje izolátu chrysanthemum stunt viroid CSVd-NL98 dovezeného 

v roce 1998 z Nizozemí a indikátorových rostlin Ch. × grandiflorum cv. Mistletoe, do kterých 

byl CSVd-NL98 přenesen roubováním. Tyto zdroje CSVd byly použity RNDr. Jaroslavem 

Matouškem, CSc. z ÚMBR AV ČR v Českých Budějovicích pro návrh specifických primerů. 

Byla prokázána vhodnost vypracovaných postupů detekce CSVd-NL98 pomocí kitů – 

„Quiagen RNeasy plant minikit“, kitu pro RT-PCR fy Sigma „Enhanced avian RT-PCR“ a 

„Titan One Tube RT-PCR System“ od fy Roche Diagnostic a vhodnost primerů navržených v 

ÚMBR AV ČR v Českých Budějovicích. Izolát CSVd-NL98 byl poskytnut do Diagnostické 

laboratoře SRS v Olomouci pro diagnostiku metodu S-PAGE. 

(J. Mertelík, K. Kloudová) 

Kontrola plum pox virus (PPV) v okrasných druzích rodu Prunus ve VÚKOZ 

V roce 2004 byla provedena sumarizace výsledků výskytu PPV v okrasných druzích 

rodu Prunus. V našem sledování byla DAS-ELISA s polyklonálními protilátkami k PPV od fy 

Bioreba prokázána infekce PPV v 13 taxonech: Prunus cerasifera ‘Hessei’, P. fruticosa 

‘Globosa’, P. glandulosa ‘Alboplena’, P. kurilensis ‘Brillant’, P. incisa ‘February Pink’ a 

‘Mikinori’, P. padus , P. serulla, P. serulata ‘Pink Perfection’, P. tenella ‘Kati’, P. sargentii 

‘Accolade’, P. tomentosa a P. × Okame. Vedle toho byl PPV prokázán také ve čtyřech 

taxonech hojně zastoupených v přirozeně rostoucí vegetaci v okolí výsadeb okrasných rostlin: 

P. cerasifera (myrobalán), P. domestica (švestka), P. spinosa (trnka) a blíže 

nespecifikovaných semenáčcích Prunus sp. 

V našich sledováních byly zjištěny příznaky spojitelné s PPV pouze u P cerasifera, P. 

domestica, P. spinosa a P. tomentos, to znamená, že je zde předpoklad existence tolerantních 

taxonů k PPV. Na základě těchto výsledků byla navržena koncepce nového projektu s cílem 

vyhodnotit chování infekce PPV ve vybraném sortimentu okrasných druhů rodu Prunus. 

(J. Mertelík, H.Pincová) 

Diagnostika apple chlorotic leaf spot virus (ACLSV) v okrasných druzích rodu Malus a 

dalších dřevinách 

V roce 2004 pokračovalo dopracování diagnostiky ACLSV v sortimentu okrasných 

druzích rodu Malus metodou Kokteil-ELISA s protilátkami od firmy Loewe. Nejspolehlivější 

detekce byla ze vzorků z květů, včetně zamražených a 6 měsíců skladovaných v –18 ºC. 

V listech, dužině a semenech ze zralých i nezralých plodů byla detekce nespolehlivá. 

ACLSV byl nově prokázán v květech Prunus domestica, a to ve směsné infekci s Plum pox 

virus. 

(J. Mertelík, Š. Gabrielová) 

Identifikace fytoplasmatické infekce v rostlinách Bellis perennis 

Na Univerzitě Palackého v Olomouci byla v rostlinách Bellis perennis cv. Šárka s 

příznaky deformace, zakrnělosti metodou nested-PCR listů a zelenokvětosti květů prokázána 

metodou nested-PCR infekce fytoplasmou typu AY-B. 


- 48 -

Identifikace fytoplasmatické infekce v rostlinách rodu Rhododendron sp. 

V roce 2004 pokračovala spolupráce na identifikaci fytoplasmy s laboratoří 

molekulární fytopatologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. 

V rostlinách Rhododendron ‘Cunningham’s White’ a u semenáčku Rhododendron sp. 

– PS2439 s příznaky malformace a variegace byla prokázána infekce Stolbur phytoplasma 

(16S ribosomal RNA gene). Semenáček Rhododendron sp. uhynul. Jedná se o první 

prokázaný výskyt Stolbur phytoplasma v Rhododendron sp. na světě. 

(P. Válová, M. Navrátil, J. Mertelík, K. Kloudová) 

Nahloučenost výhonů u rostlin rodu Juniperus 

V páté vegetaci pokračovalo sledování syndromu nazývaného „květákovitost jalovce“ 

vázaného na rod Juniperus v experimentálních výsadbách na dvou založených lokalitách u 

řízkovanců rostlin J. virginiana cv. Tripartita a Juniperus × media cv. Hetzii (kříženec 

J. chinensis × J. sabina). Hodnocení probíhá u 3 vytvořených variant podle charakteru 

květákovitosti: varianta I. – řízky z rostlin s normálním růstem a vývojem (kontrola), 

varianta II. – květákovité řízky z květákovité rostliny, varianta III. – řízky s normálním 

růstem a vývojem ojediněle prorůstající na květákovitých rostlinách. 


Chřadnutí olší v ČR 

Bylo provedeno hodnocení zdravotního stavu olší (zejména A. glutinosa) na trvalých 

výzkumných plochách a nárazové zjišťování zdravotního stavu olší na dalších místech v ČR. 

Proti předchozím letům bylo vesměs konstatováno mírné až významné zhoršení zdravotního 

stavu na většině lokalit. Na některých lokalitách byl také zjištěn značný nárůst významu 

Phytophthora alni. Do sbírky kultur mikroskopických hub bylo uloženo 7 kmenů P. alni 

subsp. alni z lokality Jarošov nad Nežárkou. 

(K. Černý, V. Strnadová) 

Ověřování rezistentního chování ke Cameraria ohridella, Deschka & Dimić u Aesculus 

hippocastanum HZR1357 

V roce 2004 pokračovalo hodnocení rezistentního chování u tří– a čtyřletých 

roubovanců HZR1357 na podnožích A. hippocastanum v podmínkách přirozené infestace 

klíněnkou (Cameraria ohridella). Pokusná výsadba do volné půdy byla založena v listopadu 

2003 na lokalitě v areálu VÚKOZ, vysazeno bylo celkem 20 roubovanců, další tři rostliny 

byly vysazeny pro porovnání na lokalitu ve východních Čechách. U všech roubovanců 

HZR1357 bylo ve čtvrté vegetaci potvrzeno rezistentní chování v podobě zastavení vývoje 

larev ve stádiu nejmladších instarů, čímž vznikaly pouze drobné miny netypického protáhlého 

tvaru. V rámci hodnocení biologických vlastností roubovanců nebyl mezi roubovanci 

HZR1357 a semenáčky A. hippocastanum zjištěn rozdíl v intenzitě napadení houbou 

Guignardia aesculi (Pk.) Stev. 

(J. Mertelík, K. Kloudová, A. Zlatohlávek) 

- 49 -

Problematika poškození jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) 

Nejvýraznějším abiotickým faktorem v roce 2004 bylo opět extrémní sucho, které na 

mnoha lokalitách výrazně přispělo k zintenzivnění nekrózy a předčasnému opadu listů. U 

komplexně poškozených stromů, zejména u starých stromů v podélných výsadbách 

komunikací, pokračoval zvýšený projev senescence, prohloubení prosychání větví a vizuální 

snížení vitality. 

Výsledky našeho hodnocení v sedmi vegetacích potvrzují, že případné lokalitní 

zhoršování zdravotního stavu Aesculus hippocastanum v ČR je výsledkem komplexního 

působení různých negativních faktorů, přičemž nejvýznamnější jsou Cameraria ohridella 

Deschka & Dimić, Guignardia aesculi (Pk.) Stev. a vodní a tepelný stres. 


Ověřování rezistence k Erwinia amylovora (EA) u Crataegus sp. 

V roce 2004 pokračovalo ověřování polní rezistence u klonového materiálu Crataegus 

sp. – Valeč94 (původem z mikropropagace in vitro) na třech EA dlouhodobě zamořených 

lokalitách. Dosavadní výsledky prokázaly výrazně vyšší odolnost k napadení EA u 

Crataegus sp. Valeč 94 ve srovnání s kontrolními semenáčky Crataegus sp. stejné velikosti. 

Laboratorní rezistence k EA byla ověřena (ve spolupráci s VÚRV Ruzyně pracoviště Slaný) u 

dalšího vybraného klonu Crataegus sp. DB2. 


Posudková činnost na oddělení ochrany rostlin v roce 2004 

Byla prováděna znalecká a poradenská činnost pro metodickou podporu výkonu státní 

správy, zaměřená zejména na posuzování zdravotního stavu dřevin, posuzování poškozování 

stromů chybnými zákroky a návrhy ochranných opatření 

V roce 2004 bylo písemně zpracováno celkem 47 odborných a 4 soudně znalecké 

posudky. 

(B. Gregorová, V. Strnadová, J. Mertelík, V. Holub, K. Černý) 

Sbírka virů a referenčních protilátek 

V roce 2004 byly do sbírky nově zařazeny virus skvrnitosti kalibrachoe (Calibrachoa 

mottle virus – CbMV) a virus skvrnitosti skrofularie (Scrophularia mottle virus –ScrMV). 

U viru izolovaného z petúnie s pracovním označením „virus nekrózy petúnie“ byl 

dokázán jeho přenos semeny uměle infikovaných semenáčků petúnií ‘Nebeská růžička’. 

Pokračují s ním identifikační pokusy s použitím dalších antisér v ELISA a IEM. 

U X viru tulipánu (Tulip virus X – TVX) byly získány další izoláty z odrůd tulipánů 

pocházejících z československého novošlechtění. 

Ve sbírce je udržováno 79 izolátů 22 ekonomicky nejzávažnějších virů pro okrasné 

rostliny: Apple chlorotic leaf spot virus (ACLSV), Arabis mosaic virus (AMV), Bean yellow 

mosaic virus (BYMV), Calibrachoa mottle virus (CbMV), Chrysanthemum virus B (CVB), 

Cymbidium mosaic virus (CybMV), Cucumber mosaic virus (CMV), Dasheen mosaic virus 

(DaMV), Impatiens necrotic spot virus (INSV), Odontoglossum ring spot virus (ORSV), 

- 50 -

Pelargonium flower break virus (PFBV), Poplar mosaic virus (PopMV), Potato virus Y 

(PVY), Scrophularia mottle virus (ScrMV), Tobacco mosaic virus (TMV), Tobacco necrosis 

virus (TNV), Tobacco streak virus (TSV), Tomato aspermy virus (TAV), Tomato mosaic 

virus (ToMV), Tomato spotted wilt virus (TSWV), Tulip breaking virus (TBV) a Tulip virus 

X (TVX). 

Infekčnost izolátů virů udržovaných ve sbírce byla průběžně kontrolována pomocí 

ELISA a biologickými testy přenosem šťávy na indikátorové rostliny. Reaktivace 

jednotlivých izolátů je zajišťována sušením listů uměle infikovaných indikátorových rostlin, 

v některých případech sušením listů nebo květů přirozeně infikovaných původních hostitelů 

nad CaCl 2 . 

Izoláty některých virů jsou dlouhodobě udržovány také v živých rostlinách výchozích 

původních hostitelů pěstovaných v izolačním skleníku. Izoláty karanténních virů z rodu 

Tospovirus (Tomato spotted wilt virus - TSWV a Impatiens necrotic spot virus – INSV) jsou 

kromě vzorků sušených nad CaCl 2 udržovány také pasážováním na indikátorových rostlinách 

v klimatizačním boxu. Virus pruhovitosti tabáku (Tobacco streak virus – TSV) je uchován 

také v semenech Chenopodium quinoa, kde přenosnost semenem dosahuje 20 až 50 %. 

Sbírka virů a příslušných ověřených antisér je využívána jako kontrolní materiál pro 

přesnou diagnostiku virových infekcí okrasných rostlin. Je k dispozici Správě ochrany rostlin 

a soustavně je využívána při kontrole zdravotního stavu novošlechtění a udržovacího 

šlechtění vegetativně množených převislých petúnií, balzamín (Impatiens New Quinea), 

jiřinek a tulipánů. U jmenovaných druhů se jedná o udržování genofondu a o šlechtitelský 

materiál určený pro tuzemské množení a pro vývoz. V r. 2004 byly poskytnuty české izoláty 

viru pestrokvětosti pelargónie (Pelargonium flower break virus) pro srovnávací pokusy do 

Ústavu molekulární biologie ve Valencii ve Španělsku. 

Údaje o izolátech jsou postupně evidovány v počítačové databázi, která je součástí 

databáze Národního programu ochrany genofondu mikroorganismů. Tato databáze je vedena 

koordinátorem Národního programu ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, Praha – 

Ruzyně. 

(V. Mokrá, B.Götzová, J. Mertelík) 

- 51 -

PUBLIKACE PRACOVNÍKŮ VÚKOZ V ROCE 2004 

Benetka V. (2004): Nové odrůdy vajgélie a mochny křovité vyšlechtěné v Průhonicích. – 

In: Krajiny a zahrady – staré vzácné knihy. Sborn. 30. semin. Životní prostředí a 

veřejná zeleň ve městech a obcích, s. 129–133. VÚKOZ, Průhonice; Technické 

služby města Klatovy, Klatovy. 

Borský J., Hendrych J., Hrubá T., Miovská L., Skaloš J. (2004): Krajina Březnicka, 

krajina minulosti, krajina dnešní. – In: Krajiny a zahrady – staré vzácné knihy. Sborn. 

30. semin. Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích, s. 75–89. VÚKOZ, 

Průhonice, Technické služby města Klatovy, Klatovy. 

Borský J., Kliner J. (2004): Inženýrské sítě – jak dál s touto nepřekonatelnou překážkou v 

konceptu městské zeleně? – In: Krajiny a zahrady – staré vzácné knihy. Sborn. 

30. semin. Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích, s. 91–100. VÚKOZ, 

Průhonice, Technické služby města Klatovy, Klatovy. 

Businský R. (2004): A revision of the Asian Pinus, subsection Strobus (Pinaceae). – 

Willdenowia 34: 209–257. 

Černý K., Švecová A., Gregorová B., Holub V. (2004): Vybrané mikroskopické a 

dřevokazné houby zjištěné oddělením dendrologie a památných stromů AOPK ČR na 

území ČR v letech 2000–2002. II. Nálezy mimo chráněná území. – Mykol. Listy, 87: 

18–24. 

Černý K., Švecová A., Gregorová B., Holub V. (2004): Vybrané mikroskopické a 

dřevokazné houby zjištěné oddělením dendrologie a památných stromů AOPK ČR na 

území ČR v letech 2000–2002. II. Nálezy mimo chráněná území (dokončení). – 

Mykol. Listy, 88: 16–19. 

Dam van J., Fasuj A., Lewandowski I., Kunikowski G., Ragoncza A., Rogulska M., Roman 

G.V., Pecznik P., Weger J., Wisniewski G. (2004): Regional biomass potential 

assessment in Central and Eastern European Accession Countries. 2nd World 

Conference Biomass for Energy, Industry and Climate Protection, Rome, ETA 

Florence and WIP-Munich. 

Dostálek J., Jehlík V. (2004): Chenopodium probstii and Chenopodium missouriense: two 

North American plant species in the Czech Republic, Slovak Republic and 

neighbouring countries. – Feddes Repertorium, 115/5–6: 483–503. 

Dubský M., Šrámek F. (2004): Fyzikální vlastnosti pěstebních substrátů. – Zahradnictví, 4/2: 

1–3. 

Dubský M., Šrámek F. (2004): Použití minerálních komponentů pro zlepšení vlastností 

pěstebních substrátů. – Zahradnictví, 4/2: 8–10. 

Dubský M., Šrámek F. (2004): Substráty pro pěstování dřevin v kontejnerech. – 

Zahradnictví, 4/3: 14–17. 

Dubský M. (2004): Použití pomalu rozpustných hnojiv řady Silvamix u okrasných dřevin. – 

Zahradnictví, 4/3: 18–19. 

Dubský M., Šrámek F. (2004): Systémy hnojení dřevin v kontejnerech. – Zahradnictví, 4/7: 

36–38. 

Dubský M., Šrámek F. (2004): Hnojiva s řízeným uvolňováním a jejich využití při pěstování 

dřevin v kontejnerech. – Zahradnictví, 4/11: 45–47. 

- 52 -

Havlíčková K. (2004): Možnosti pěstování energetických dřevin v ČR a jejich ekonomika. – 

In: Asociace energetických manažerů – aktualizovaná státní energetická koncepce a 

význam a vliv krajských energetických koncepcí na podnikání v energetice [online]. 

Asociace energetických manažerů, Praha. Dostupné z: www.aem.cz – svse – veřejné 

akce; adresář ae041116. 

Havlíčková K. (2004): Hodnocení ekonomických parametrů celého produkčního cyklu 

výmladkové plantáže RRD. – In: Energetické a průmyslové plodiny X. Sborník 

referátů z odborné konference, s. 62–67. CZ Biom, Chomutov; VÚRV, Praha. 

Havlíčková K. (2004): Metodika analýzy potenciálu pro zájmové území. – In: Obnovitelné 

zdroje energie pro venkov i teplárenství. Sborník konference Ministerstva životního 

prostředí ČR, 27.–28. 4. 2004, Hradec Králové, nestr. Parexpo, Pardubice. 

Havlíčková K., Knápek J., Vašíček J. (2004): Výmladkové plantáže RRD – možné projekty 

na úrovni obcí a regionů. – In: Obnovitelné zdroje energie pro venkov i teplárenství. 

Sborník konference Ministerstva životního prostředí ČR, 27.–28. 4. 2004, Hradec 

Králové, nestr. Parexpo, Pardubice. 

Havlíčková K., Knápek J., Vašíček J. (2004): Faktory ovlivňující ekonomiku plantáže RRD. 

– In: Biomasa – technické a ekonomické podmínky pro energetické využití II. Sborník 

konference, nestr. Teplárenské sdružení ČR, Pardubice. 

Havlíčková K., Knápek J., Vašíček J. (2004): Ekonomika výmladkové plantáže rychle 

rostoucích dřevin. – In: Elektroenergetika 2004, sborník prací odborné konference 

[CD-ROM]. ČVUT, Praha. 

Hendrych J. (2004): Praha – Pittsburgh, Study of Suburban Postindustrial Landscape 

Protection. – In: The landscapes of the Monongahella and Vltava river valleys. 

Sborník abstrakt mezinárodní konference: IFLA Central Region Conference Prague 

2004., p. 46–47. 

Hendrych J. (2004): Březnicko – péče o kulturní krajinu. – Urban. územ. Rozvoj, 7/3 

(samost. příl. Urbanistická koncepce & územní plánování. Sborník semináře, Krnov, 

12.–16. dubna 2004): 51–53. 

Jech D. (2004): Význam porostů trvalé vegetace s primární meliorační funkcí v rámci 

systému trvalé vegetace v krajině. – In: GIS Seč 2003 [CD ROM]. Univerzita 

Pardubice, Seč. 

Jech D.,Vávrová V. (2004): Informační systém krajinných prvků s významnou historickou a 

kulturní hodnotou II. – In: Informační systémy v zemědělství a lesnictví, Seč 2003, 

HELP SERVICE – Education, EU [CD ROM]. 

Kochánková J., Pospíšková M. (2004): Genetická diverzita a diferenciace populací agregátu 

dubu zimního (Quercus petraea agg.) v České a Slovenské republice. – In: Karas J., 

Kobliha J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník 

příspěvků ze semináře, 12–13. 5. 2004, Kostelec nad Černými Lesy, s. 25. Česká 

zemědělská univerzita v Praze, Praha. 

Kolejka J., Strnad D., Tábor I., Voženílek V. (2004): Geoinformační projekt pro širokou 

veřejnost. Vzniká Atlas krajiny České republiky. – In: GEOinfo. Ročenka 2003, s. 69– 

71. Computer Press, Brno. 

Křivánek M. (2004): Rostlinné invaze: pět otázek a pět odpovědí. – Ochrana přírody, 59/1: 

10–12. 

- 53 -

Křivánek M. (2004): Bunias orientalis: vliv záplav na jeho šíření do lučních společenstev ve 

východních Čechách. – Zprávy Čes. Bot. Spol., 39/1: 131–137. 

Křivánek M. (2004): Zhodnocení činnosti jednotlivých organizací a státní správy v ČR 

v oblasti rostlinných invazí. – Ochrana přírody, 59/5: 146–149. 

Křivánek M., Sádlo J., Bímová K. (2004): Odstraňování invazních druhů rostlin. – In: 

Háková A. (ed.): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy NATURA 2000. 

Planeta 12/8: 23–27+127–131. 

Křivánek M. (2004): Nepůvodní dřeviny v lesích ČR a jejich potenciální nebezpečnost. – In: 

Polehla P. (ed.): Hodnocení stavu a vývoje lesních geobiocenóz. Sborník příspěvků 

z mezinár. konf., 15.–16.10. 2004, Brno, s.127–132. Geobiocenologické spisy, sv. 9, 

MZLU, Brno. 

Křivánek M. (2004): Možnosti predikce invaze dřevin. – In: Neuhöferová P. (ed.): 

Introdukované dřeviny a jejich produkční a ekologický význam [Introduced tree 

species and their production and ecological importance]. Sborník příspěvků 

z konference, 10.–11. 11. 2004, Kostelec nad Černými lesy, s. 101–109. KPL FLE 

ČZU, Praha. 

Mertelík J., Kloudová K., Navrátil M., Válová P., Vanc P., Mokrá V., Šedivá J. (2004): 

First Detection of Phytoplasmas in Rhododendron in the Czech Republic. – Plant 

Disease, 88/8: 906. 

Mertelík J., Kloudová K., Vanc P. (2004): Aesculus hippocastanum with resistant behaviour 

towards the larvae of Cameraria ohridella in the Czech Republic. – In: Cameraria 

ohridella and other invasive leaf-miners in Europe. Abstract of papers of 1st 

International Cameraria Symposium, 24–27 March 2004, p. 32. 

Mertelík J., Navrátil M., Kloudová K., Válová P. ,Vanc P., Mokrá V., Šedivá J. (2004): 

First occurrence of phytoplasma in Rhododendron sp. in the Czech Republic. – In: 

The International Symposium on Virus Diseases of Ornamental Plants. Abstract of 

papers, 9–14 March 2004, Taichung, Taiwan, p.56. 

Mertelík J., Kloudová K., Vanc P. (2004): Occurrence of Aesculus hippocastanum with 

high degree of resistance to Cameraria ohridella in the Czech Republic. – Acta 

fytotechnica et zootechnica, Special number, 7: 204. 

Mertelík J., Navrátil M., Kloudová K., Válová P., Vanc P., Mokrá V., Šedivá J. (2004): 

Phytoplasma detection in Rhododendron sp. in the Czech Republic. – Acta 

fytotechnica et zootechnica, Special number, 7: 206. 

Mokrá V. (2004): Nejrozšířenější choroby a škůdci jiřinek. – In: Dvořák J.: Vše o jiřinkách, 

s. 28–34. Květ, Praha. 

Nachlingerová V. (2004): Současný sortiment vegetativně množených květin. Anagallis 

monellii. – Zahradnictví, 4/2: 30–31. 

Nachlingerová V. (2004): Současný sortiment vegetativně množených květin. Acalypha 

hispaniolae. – Zahradnictví, 4/4: 30. 

Nachlingerová V. (2004): Současný sortiment vegetativně množených květin. Asteriscus 

maritimus. – Zahradnictví, 4/5: 26. 

Nachlingerová V. (2004): Současný sortiment vegetativně množených květin. 

Argyranthemum frutescens. – Zahradnictví, 4/7: 30. 

- 54 -

Nachlingerová V. (2004): Současný sortiment vegetativně množených květin. Bidens 

ferulifolia. – Zahradnictví, 4/8: 20. 

Nachlingerová V. (2004): Současný sortiment vegetativně množených květin. Brachyscome 

multifida. – Zahradnictví, 4/10: 42–43. 

Nachlingerová V. (2004): Současný sortiment vegetativně množených květin. Calceolaria 

integrifolia. – Zahradnictví, 4/11: 38–39. 

Nachlingerová V. (2004): Současný sortiment vegetativně množených květin. Convolvulus 

sabatius. – Zahradnictví, 4/12: 31. 

Novotná G. (2004): Plány péče (Management Plans) pro historické parky, zahrady a hřbitovy 

jako součásti sídelní zeleně ve Velké Británii. – In: Management sídelní zeleně. 

Sborník semináře Dny zahradní a krajinářské tvorby, Luhačovice 2004, s. 41–45. 

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s., Praha. 

Pincová V. (2004): Zahradní a parkové úpravy na průhonickém panství za vlastníků Nostitz- 

Rieneck. – In: Historické zahrady Kroměříž 2004 – Vývoj zahradní kultury. Sborník 

semináře, 10.–11.6. 2004, Kroměříž, s. 31–36. Agentura Bonus, Hrdějovice. 

Plavcová, O. (2004): Průhonické šlechtění pelargónií páskatých. – Region, 5/5: 6–7. 

Skaloš J. (2004): Využití starých fotografií a pohlednic při sledování vývoje krajiny. – In: 

COUYOUS 2003. Sborník konference, s. 163–168. ČZU v Praze, Fakulta lesnická a 

environmentální, Praha. 

Skaloš J. (2004): Paměť krajiny a zapomenutý zámecký park v Hrochově Týnci. – In: 

Historické zahrady Kroměříž 2004 – Vývoj zahradní kultury. Sborník semináře, 10.– 

11.6. 2004 Kroměříž, s. 58–65. Agentura Bonus, Hrdějovice. 

Skaloš J. (2004): Landscape Memory As a Concept For Implementation of the European 

Landscape Convention in the Czech Republic (Retrospective Study Based on Analysis 

of Old Maps and Aerial Photographs in the Eastern Czech Republic from 1785 until 

1992). Sustain Life, Secure Survival II – Socially and Environmentally Responsible 

Agribusiness, International Conference, Prague, 22–25 September 2004, p. 157. 

Skaloš, J. (2003): Paměť krajiny Hrochova Týnce. Identifikace permanentních struktur 

historické kulturní krajiny jako základ hmotné paměťové struktura krajiny. – In: 

Venkovská krajina. Sborník příspěvků z konference, Slavičín, Hostětín, 16.–18.5. 

2003, s. 184–188. Veronica, Brno. 

Skořepová I., Hruška J., Veselý J., Kreislová K., Stuchlík E., Suchara I., Šrámek V. (2004): 

Účast České republiky v CLRTAP EHK OSN ve výzkumných programech 

věnovaných účinkům znečištění ovzduší na životní prostředí. – Ochrana Ovzduší, 16 

(36)/5–6: 15–25. 

Sojková E., Hrubá T. (2004): Jaká by měla být dětská hřiště? – Zahradnictví, 4/11: 52–53. 

Suchara I., Sucharová J. (2004): Distribution of 36 element deposition rates in a historic 

mining and smelting area as determined through fine-scale biomonitoring techniques. 

Part II: Relative long-term accumulated atmospheric deposition levels. – Water, Air, 

Soil Pollut., 153: 229–252. 

Suchara I., Sucharová J. (2004): Rozložení dlouhodobě ukládaných zátěží atmosférické 

depozice 14 prvků na území ČR určené na základě chemických analýz lesního 

nadložního humusu. – Ochrana Ovzduší, 16 (36)/1: 5–10. 

- 55 -

Suchara I., Sucharová J. (2004): Current atmospheric deposition loads and their trends in 

the Czech Republic determined by mapping the distribution of moss element contents. 

– In: Jeran Z., Tkavc M. (eds.): Proceedings 3rd Int. Workshop on Biomonit. of Atm. 

Pollut., Bled, Slovenia, Sept. 21–25, 2003, p. 711.1–711.11, [CD-ROM]. Jožef Stefan 

Institute, Ljubljana. 

Suchara I., Sucharová J. (2004): Current atmospheric deposition loads and their trends in 

the Czech Republic determined by mapping the distribution of moss element contents. 

– J. Atm. Chem., 49: 503–519. 

Suchara I., Sucharová J. (2004): Mezinárodní program sledování dopadů znečištění ovzduší 

na přirozenou vegetaci a plodiny a účast ČR při biomonitorování atmosférické 

depozice prvků. – Ochrana Ovzduší, 16 (36)/5–6: 36–40. 

Sucharová J., Suchara I. (2004): Current multi-element distribution in forest epigeic moss in 

the Czech Republic – a survey of the Czech national biomonitoring programme 2000. 

– Chemosphere, 57: 1389–1398. 

Sucharová J., Suchara I. (2004): Distribution of 36 element deposition rates in a historic 

mining and smelting area as determined through fine-scale biomonitoring techniques. 

Part I: Relative and absolute current atmospheric deposition levels detected through 

moss analyses. – Water, Air, Soil Pollut., 153: 205–228. 

Sucharová J., Suchara I. (2004): Bio-monitoring the atmospheric deposition of elements in 

the Czech Republic. Results of the international bio-monitoring programme UNECE 

ICP-Vegetation 2000. Part I: Elements required for the bio-monitoring programme. – 

Acta Průhoniciana, 77: 1–135. 

Šedivá J., Kaňka J., Novák P., Laxa J. (2004): Micropropagation, detection and elimination 

of DMV in Czech collection of Dahlia. – In: Fári M. G., Holb I. (ed.): In vitro culture 

and horticultural breeding. Book of abstracts, 12.–17. 9. 2004, p. 184. University of 

Debrecen, Debrecen, Hungary. 

Šedivá J., Kaňka J., Novák P., Laxa J. (2004): Detection and elimination of virus diseases in 

dahlia. – In: Marinek J., Pokluda R., Kobza F. (ed.): International Conference on 

Horticulture Post-graduate (PhD.) Study System and Conditions in Europe. Book of 

abstracts, 17. – 19. 11. 2004, p. 52. Lednice na Moravě, Česká republika. 

Šubr J. (2004): K vývoji zámeckého parku v Židlochovicích. – In: Historické zahrady 

Kroměříž 2004 – Vývoj zahradní kultury. Sborník semináře, 10.–11.6. 2004, 

Kroměříž, s. 41–43. Agentura Bonus, Hrdějovice. 

Šubr J. (2004): Údolí u Nových Hradů – park Terezino údolí. – In: Pavlátová M., Ehrlich M. 

a kol.: Zahrady a parky Jižních Čech, s. 95–98. SZKT, o.s., Praha; NEBE, s.r.o., 

České Budějovice. 

Šubrová R.: Vývoj krajinného areálu zámečku Belveder v Lednicko-Valtickém areálu. – In: 

Historické zahrady Kroměříž 2004 – Vývoj zahradní kultury. Sborník semináře, 10.– 

11.6. 2004, Kroměříž, s. 43–45. Agentura Bonus, Hrdějovice. 

Tábor I. , Reš B., Součková M. (2004): Záchrana genofondu památných stromů 

v severomoravském regionu. – Acta Průhoniciana, 76: 1–96. 

Vávrová V. (2004): Krajina a zahrady nejen v archivních pramenech – několik poznámek ke 

studiu ikonografických pramenů. – In: Krajiny a zahrady – staré vzácné knihy. Sborn. 

30. semin. Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích, s. 120–128. 

VÚKOZ, Průhonice; Technické služby města Klatovy, Klatovy. 

- 56 -

Vávrová V. (2004): Skalník Václav. Kunstgärtner. – In: Österreichisches Biografisches 

Lexikon 1815–1950, sv.12, 57. sešit, s. 314–315. Österrrechische Akademie der 

Wissenschaft, Wien. 

Votruba R. (2004): Chryzantémy – začátek kultury rozhoduje o výsledku. – Zahradnictví, 

96/8: 23–25. 

Votruba R. (2004): Chryzantémy – o kvalitě rozhoduje mnohé. – Zahradnictví, 96/9: 28–30. 

Votruba R. (2004): Chryzantémy – poznámky k výživě a ochraně. – Zahradnictví, 96/10: 39– 

41. 

Weber M., Ambróš L., Chovancová K., Mlčoch S. (2004): Přínos Evropské úmluvy o 

krajině. – Životné prostredie, 38/3:122–134. 

Weber M. (2004): Evropská úmluva o krajině – podnět k odpovědnému nakládání s krajinou. 

In.: Kulhavý Z. (ed.): Česká krajina – střecha Evropy. Sborník mezinárodní 

konference, 7.–8. 10. 2004, Pardubice, s. 222–228. Česká společnost krajinných 

inženýrů ČSSI, Pardubice. 

Weger J., Šír M., Syrovátka O. (2004): Landscape functions of short rotation coppices (SRC) 

and possibilities for sustainable land management. 2nd World Conference Biomass for 

Energy, Industry and Climate Protection, Rome, p. 265–267. ETA Florence, Florence; 

WIP-Munich, Munich. 

Weger J. (2004): A multi-species energy crop system to sustainably produce biomass in the 

Czech Republic. 2nd World Conference Biomass for Energy, Industry and Climate 

Protection, Rome, p. 256–258. ETA Florence, Florence; WIP-Munich, Munich. 

Weger J. (2004): Pěstování a využití výmladkových plantáží RRD v ČR – růstové a 

produkční charakteristiky vybraných klonů. – In: Energetické a průmyslové plodiny 

X. Sborník referátů z odborné konference, s. 68–77. CZ Biom, Chomutov; VÚRV, 

Praha. 

Weger J., Vlasák P., Havlíčková K. (2004): Shrnutí a vývoj situace výmladkových plantáží 

rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy v ČR a ve Švédsku [online]. URL: 

[cit. 2005-04-12] 

Zetsch S., Weber M. (2003): Mezinárodní stavební výstava IBA Fürst-Pückler-Land. – 

Zahrada-park-krajina, 13/6: 24–28. 

Žlebčík J. (2004): Průhonické parky. – Silva Bohemica, 3: 6. 

- 57 -

OPONOVANÉ VÝZKUMNÉ ZPRÁVY ZA ROK 2004 

Benetka V., Tábor I., Nekolová A. (2004): Novošlechtění okrasných dřevin z aspektu jejich 

zvýšené odolnosti k biotickým a abiotickým činitelům. – 16 s., ms. [Závěrečná zpráva 

projektu 0321 výzkum. záměru VÚKOZ 03 v letech 1999–2004; depon. in: Knih. 

VÚKOZ, Průhonice]. 

Benetka V., Šálková I., Vrátný F. (2004): Využití topolu černého jako alternativní kultury 

přispívající k rozšíření biodiverzity a a zlepšení hydrologického režimu. – 38 s., ms. 

[Závěrečná zpráva projektu 0245 výzkum. záměru VÚKOZ 02 v letech 1999–2004; 

depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Benetka V., Pospíšková M., Šálková I., Vrátný F. (2004): Šlechtění rychle rostoucích 

dřevin. – 22 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu QD 0172 výzkum. programů MZe 

v letech 2000–2004; depon in: Knih. VÚLHM, Jíloviště-Strnady]. 

Borský J., Bujárek J., Hendrych J., Jech D., Weber M. (2004):Výzkum porostních 

struktur a možnosti rehabilitace prostoru vrchu Říp. – 24 s. + příl. [Závěrečná zpráva 

projektu VaV-SK/640/104; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Bulíř P., Červenka J. (2004): Vliv půdních kondicionerů na počáteční růst dřevin 

vysazených na antropogenních substrátech. – 65 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 

0145 výzk. záměru VÚKOZ 01; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Bulíř P., Červenka J. (2004): Výzkum možností aplikace norem DIN 18915-20 

(Technologie vegetačních úprav v krajině) do systému norem ČSN. – 8 s. + návrhy 

6 norem, ms. [Závěrečná zpráva projektu VaV-SK/670/04; depon. in: Knih. VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Businský R. (2004): Výzkum domácího genofondu ohrožených a ochranu vyžadujících 

dřevin a návrh na jejich aktivní ochranu. – 37 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0131 

výzk. záměru VÚKOZ 01 za roky 1999–2004; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Businský R. (2004): Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – 43 s., ms. [Závěrečná zpráva 

projektu 0111 výzk. záměru VÚKOZ 01 za roky 1999–2004; depon. in: Knih. 


Dostálek J. (2004): Zásady zachování biodiverzity mimoprodukčních domácích dřevin. – 

40 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0113 výzk. záměru VÚKOZ 01; depon. in: 

Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Havlíčková K., Weger J., Zánová I. (2004): Osvěta a poradenství: Provozování 

informačního střediska pro obnovitelné zdroje energie se zaměřením na produkci a 

využití biomasy. – 40 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0244 výzk. záměru VÚKOZ 

02; depon. in: Knih. VÚKOZ Průhonice]. 

Hendrych J., Vysloužil M., Hrubá T., Skaloš J. (2004): Koncepce uchování a ochrany 

významných prvků kulturní historické krajiny. – 79 s., ms. [Závěrečná zpráva 

projektu 0226 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih. VÚKOZ Průhonice]. 

Jech D., Stalmachová B. (2004): Výzkum komplexního řešení systému trvalé vegetace 

v krajině zaměřené na posílení deficitních ploch vegetace s požadovanými účinky 

v daném prostředí. – 55 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0231 výzk. záměru 

VÚKOZ 02; depon. in: Knih. VÚKOZ Průhonice]. 

- 58 -

Mertelík J., Kloudová K., Mokrá V. (2004): Výzkum, monitoring a diagnostika vybraných 

virů a virům podobných organismů okrasných rostlin. – 23 s., ms. [Závěrečná zpráva 

projektu 0411 výzk. záměru VÚKOZ 04; depon. in: Knih. VÚKOZ Průhonice]. 

Mertelík J., Kloudová K., Zlatohlávek A., Mrázková M., Černý K., Strnadová V., Holub 

V. (2004): Kontrola zdravotního stavu shromážděného genofondu okrasných rostlin a 

dřevin, vypracování preventivních a kurativních ochranných opatření proti závažným 

chorobám, škůdcům a poškozením. – 58 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0421 

výzk. záměru VÚKOZ 04; depon. in: Knih. VÚKOZ Průhonice]. 

Mertelík J., Kloudová K., Strnadová V., Holub V. (2004): Sledování a sumarizace 

škodlivých činitelů jako predispozičních faktorů zhoršujícího se zdravotního stavu 

některých druhů dřevin a hodnocení stupně odolnosti vybraných taxonů k 

nejzávažnějším škodlivým činitelům. – 17 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0431 

výzk. záměru VÚKOZ 04; depon. in: Knih. VÚKOZ Průhonice]. 

Mokrá V. (2004): Sbírka virů patogenních pro okrasné rostliny a referenčních protilátek. – 

5 s., ms. [Výroční zpráva VÚKOZ Průhonice; depon. in: Knih. VÚKOZ Průhonice] 

Nachlingerová V. (2004): Pěstební technologie nových druhů hrnkových a balkónových 

květin. – 27 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0143 výzk. záměru VÚKOZ 01; 

depon. in: Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

Nemeth R., Bouček Z., Jankových V. (2004): Řešení krajinného plánu využitím trvalé 

vegetace se zaměřením na území narušená těžbou uhlí. – 52 s. + příl., ms. [Závěrečná 

zpráva projektu 0225 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih.VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Novotná G., Hrubá T. (2004): Výzkum možností zefektivnění realizace programu MŽP 

3.1.9 – Programu regenerace urbanizované krajiny. – 6 s. + 2 příl., ms. [Závěrečná 

zpráva projektu VaV SK 670/1/04; depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Obddržálek J., Žlebčík J., Jílková J. (2004): Výzkum a zajištění efektivního množení 

dřevin pro realizaci probíhajících krajinotvorných programů. – 121 s. + příl., ms. 

[Závěrečná zpráva projektu 0141 výzk. záměru VÚKOZ 01; depon. in: Knih.VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Obddržálek J., Pinc M. (2004): Zpracování koncepce a zabezpečení činnosti pověřené 

organizace v oblasti zabezpečení geneticky vhodného biologického materiálu pro 

programy péče o krajinu, revitalizaci říčních systémů a realizaci pozemkových úprav. 

– 71 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0112 výzk. záměru VÚKOZ 01; depon. in: 

Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

Pincová V. (2004): Celková strategická analýza fondu historických parků a zahrad a metod 

jeho zkvalitnění, koncepce péče a ochrany historických parků a zahrad. Evidence, 

dokumentace, monitoring, aktualizace, výběr dřevin k zachování a rozšíření. – 152 s., 

ms. [Zpráva o průběhu projektu 0227 výzkum. záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih. 


Plavcová O., Urbánek H., Vejsadová H. (2004): Inovace sortimentu květin generativně 

množených. – 36 s. + příl. [Závěrečná zpráva projektu 0322b výzk. záměru VÚKOZ 

03; depon. in: Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

Pospíšková M., Benetka V., Šálková I., Vrátný F. (2004): Využití metod populační analýzy 

z aspektu aktivní ochrany ohrožených druhů; stanovení genetické diverzity metodou 

- 59 -

DNA polymorfismu. – 44 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0134 výzk. záměru 

VÚKOZ 01; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Sojková E., Hrubá T., Miovská L. (2004): Výzkum možností obnovy zeleně v městské 

obytné zástavbě. – 45 p. + příl., ms. [Zpráva o průběhu řešení projektu 0223 výzkum. 

záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Suchara I., Sucharová J. (2004): Mezinárodní program monitorování aktuální atmosférické 

depozice prvků. – 30 s., ms. [Zpráva o průběhu řešení projektu 0211 výzk. záměru 

VÚKOZ 02; depon. in: Knih. MŽP, Praha; Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

Sucharová J., Suchara I. (2004):. Bio-monitoring the atmospheric deposition of elements in 

the Czech Republic. Results of the international bio-monitoring programme UNECE 

ICP-Vegetation 2000. Zpráva ČR o výsledku bioindikace aktuálních úrovní depozice 

prvků v ČR za rok 2000. – 155 s. + CD., ms. [Závěrečná zpráva projektu 

VaV/640/1/00; depon. in: Knih. MŽP, Praha]. 

Sucharová J., Suchara I. (2004): Sledování aktuálních, starých a dlouhodobých zátěží území 

atmosférickými depozicemi pomocí analýz mechu a nadložního humusu. – 21 s., ms. 

[Zpráva o průběhu řešení projektu 0212 výzk. záměru VÚKOZ 02 ; depon. in: Knih. 

MŽP, Praha; Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

Sucharová J., Suchara I. (2004): Analýzy stopových a ultrastopových prvků v přírodních 

matricích jako podklad pro posouzení kvality složek ŽP sledovaných území. – 27 s., 

ms. [Zpráva o průběhu řešení projektu 0213 výzk. záměru VÚKOZ 02 ; depon. in: 

Knih. MŽP, Praha; Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

Šedivá J., Vejsadová H., Mertelík J. (2004): Využití metody meristémového množení in 

vitro v kombinaci s termoterapií pro ozdravení vybraných druhů rostlin od virových 

infekcí a metody mikropropagace in vitro pro klonové namnožení vybraných 

rezistentních taxonů. – 18 p., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0441 výzk. záměru 


Šiřina, P. (2004): Program navrhování prvků trvalé krajinné vegetace pro obnovu 

biologických a společenských hodnot krajiny poškozené těžbou. – 24 s. + příl., ms. 

[Zpráva o průběhu řešení projektu 0224 výzkum. záměru VÚKOZ 02; depon. in: 

Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Šrámek F., Dubský M., Obdržálek (2004): Pěstební substráty, systémy hnojení a využití 

biopreparátů pro zlepšení růstu a odolnosti květin a dřevin. – 36 s., ms. [Závěrečná 

zpráva projektu 0142 výzk. záměru VÚKOZ 01; depon. in: Knih. VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Šubr J., Šubrová R. (2004): Stanovení zásad funkční obnovy městských a historických 

parků, zahrad a hřbitovů. – 27 s., ms. [Zpráva o průběhu řešení projektu 0222 výzkum. 

záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Tábor I., Součková M., Reš B. (2004): Záchrana genofondu památných stromů. – 57 s., ms. 

[Průběž. zpr. projektu 0114 výzkum. záměru VÚKOZ 01, depon. in: Knih. VÚKOZ, 

Průhonice] 

Tábor I., Suchara I. a kol. (2004): Atlas krajiny České republiky. Zpráva o řešení projektu v 

roce 2004. – 42 + 46 s., ms. [Výroční zpráva projektu VaV/600/01/03 za rok 2004; 

depon. in: Knih. MŽP, Praha; Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

Urbánek H., Nachlingerová V., Votruba R., Novák P., Petrová E., Václavík J. (2004): 

Uchování a využití genofondu českých odrůd květin s významnými genetickými 

- 60 -

vlastnostmi. – 19 s. + příl. [Závěrečná zpráva projektu 0121 výzk. záměru VÚKOZ 

01; depon. in: Knih. VÚKOZ Průhonice]. 

Vejsadová H., Šedivá J., Wotavová K., Jersáková J. (2004): Záchrana genofondu a obnova 

populací ohrožených taxonů rostlin in vitro metodami pro potřebu národních 

záchranných programů. – 46 s., ms. [Závěrečná zpráva projektu 0132 výzk. záměru 


Vejsadová H., Šedivá J. (2004): Výzkum a využití biotechnologických metod především 

s uplatněním explantátových kultur ve šlechtitelském procesu. – 42 s., ms. [Závěrečná 

zpráva projektu 0331 výzk. záměru VÚKOZ 03; depon. in: Knih. VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Votruba R., Plavcová O., Urbánek H., Václavík J., Petrová E., Novák P. (2004): Inovace 

sortimentu květin. – 103 s., ms. [Závěrečná zpráva o průběhu řešení projektu 0322 

výzk. záměru VÚKOZ 03 v letech 1999–2004; depon. in: Knih. VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Votruba R., Šedivá J., Kloudová K. (2004): Studium a aplikace metod rezistentního 

šlechtění se zaměřením na odolnost vůči houbovým chorobám s cílem omezení 

používání pesticidů. – 33 s., ms. [Závěrečná zpráva o řešení projektu 0311 výzk. 

záměru VÚKOZ 03 v letech 1999–2004; depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Weber M., Dostálek J. et al. (2004): Výběr dřevin pro účely revitalizace zemědělské krajiny 

a nové přístupy k zakládání jejich výsadeb. – 69 s. + 2 příl., ms. [Zpráva o průběhu 

řešení projektu 0232 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon in knihovna VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Weber M., Houdek K., Hendrych J., Novotná G., Dostálek J., Kažmierski T., Kosíková 

Šulcová S., Löw J., Martiš M., Mlčoch S., Skaloš J., Zdražil V., Zetsch S. (2004): 

Zajištění realizace Evropské úmluvy o krajině v další činnosti MŽP. – 176 s. + 45 příl. 

na CD, ms. [Závěrečná zpráva výzk. projektu VaV 640/6/02; depon in: Knih. 


Weger J., Havlíčková K., Vlasák P. (2004): Výzkum produkčních charakteristik taxonů 

dřevin, příp. bylin, vhodných pro cílenou produkci biomasy v různých půdně 

klimatických podmínkách ČR. – 87 p., ms. [Závěr. zpr. projektu 0241 výzk. záměru 

VÚKOZ 02; depon. in: Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

Weger J., Havlíčková K., Vosátka M., Knápek J., Vašíček J. (2004): Ověřování 

technologií produkce rostlinné biomasy; hodnocení ekonomických parametrů celého 

produkčního cyklu. – 45 s., ms. [Závěr. zpr. projektu 0246 výzk. záměru VÚKOZ 

02; depon. in: Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

Weger J., Syrovátka O., Šír M., Jech D., Havlíčková K. (2004): Výzkum krajinných funkcí 

cílené produkce biomasy (plantáží energetických plodin), zejména jejich přínosy pro 

diverzitu krajiny, hydrologický režim a obnovu půdního fondu. – 38 s., ms. [Průběž. 

zpráva projektu 0242 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih. VÚKOZ 

Průhonice]. 

Zlatohlávek A. (2004): Metody regulace plevelů ve výsadbách dřevin. – 6 s., ms. [Zpráva o 

průběhu řešení projektu 0422 výzk. záměru VÚKOZ 04; depon. in: Knih.VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Žlebčík J., Šedivá J., Obdržálek J. (2004): Záchrana genofondu a obnova populací 

ohrožených taxonů rostlin klasickými metodami. – 41 s., ms. [Zpráva o průběhu řešení 

projektu 0133 výzk. záměru VÚKOZ 01; depon. in: Knih.VÚKOZ, Průhonice]. 

- 61 -

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice, květen 2005 

- 62 -

RoÄenka 2004 - vÃºkoz - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

RoÄenka 2004 - vÃºkoz - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a ...