Ročenka 2004 - vúkoz - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a ...

znaků naměřených u potomstev. Hodnotili jsme znaky, které charakterizují inbrední depresi
nebo naopak životnost rostlin. Byla nalezena korelace mezi stupněm heterozygotnosti
potomstev a výkonem populací vyjádřeným průměrnou výškou rostlin dané populace.
Byly provedeny pokusy s řízeným příbuzenským křížením topolu černého, kdy jsme u
F2 generace hodnotili růst a heterozygotnost měřenou v mikrosatelitových lokusech.
Korelace mezi výškou, genetickou variabilitou a koeficientem inbreedingu byly jen slabé,
často neprůkazné. Ověřili jsme také, že mikrosatelity jsou u topolu černého vhodnou a
spolehlivou metodou pro rodičovskou analýzu. Genotypy 30 semenáčků z náletu na břehu
Moravy v lokalitě Plačkov byly porovnány s genotypy všech analyzovaných dospělých
stromů a vylučovací metodou byli u 24 semenáčků nalezeni rodiče. Na lokalitě je do
reprodukce zapojeno nejméně 40 % dospělých stromů, ale populace je silně ohrožena
introgresí druhu P. × canadensis, protože 13 % semenáčků bylo hybridních.
(M. Pospíšková, V. Benetka, I. Šálková, F. Vrátný)
Mikropropagace ohrožených druhů lýkovce vonného a vybraných druhů koniklece
Při vypracování metody mikropropagace lýkovce vonného byl sledován vliv složení
živného média, ventilace kultivačních nádob, typu explantátu a typu substrátu na tvorbu
výhonů a kořenů. Potvrdilo se, že koncentrace a kombinace růstových regulátorů má
významný vliv na regeneraci nových výhonů v in vitro podmínkách. Bylo zjištěno, že
ventilace kultivačních nádob má význam především při převodu kultur do ex vitro podmínek.
Při porovnávání dvou systémů zakořeňování (in vitro, ex vitro) bylo zjištěno, že účinnější je
indukce kořenů v ex vitro podmínkách a bylo nezbytné použití růstového stimulátoru. Získané
poznatky byly využity pro vypracování mikropropagačního protokolu, založení genobanky in
vitro a založení výsadeb v rámci přirozeného výskytu lýkovce vonného a na genofondových
plochách.
Pro hlubší poznání lýkovce vonného jsme se rozhodli začít v roce 2003 s analýzami
DNA pomocí RAPD markerů. Zatím byl proveden výběr dekamerových primerů a izolace
DNA z několik desítek jedinců pocházejících z moravských lokalit.
Vybrané druhy koniklece byly udržovány v in vitro podmínkách. U klonu koniklece
jarního byl zjištěn pozitivní vliv nízké koncentrace cytokininu na multiplikaci kultur.
(J. Šedivá)
Kultivace ohrožených taxonů terestrických orchidejí metodou in vitro a jejich převod
do ex vitro podmínek
Cílem práce bylo zjistit podstatné faktory, které stimulují tvorbu a následný vývoj
protokormů v podmínkách in vitro. Výzkum byl zaměřen na sledování vlivu povrchové
sterilizace zralých semen na jejich klíčivost (tvorbu protokormů) a účinku dusíku i růstových
regulátorů na růstové parametry semenáčů. U dvou slabě mykotrofních taxonů byl vyzkoušen
převod ex vitrum a dopěstování v kontejnerech nebo na původní lokalitě s cílem posílení
stávající populace. Na lokalitách ČR byla v období 1999–2004 odebrána semena 14 taxonů, u
kterých byly vypracovány techniky generativního množení v in vitro podmínkách. Výsledky
prokázaly průkazný stimulační účinek 7,2% chlornanu vápenatého na tvorbu protokormů.
Růst nadzemních částí semenáčů byl stimulován organickou formou dusíku ve formě peptonu
a auxinem kyselinou indolyloctovou (IAA) především ve spojení s cytokininem zeatinem. U
Liparis loeselii byl nalezen také průkazně pozitivní vliv aminokyselin na růst nadzemní části.
- 22 -