Ročenka 2004 - vúkoz - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a ...

Substráty s přídavkem drcené minerální plsti
V rámci projektu 142 (Výzkumný záměr 1) se zjišťovalo, jak přídavek drcené
minerální plsti ovlivňuje vlastnosti různých typů pěstebních substrátů. Byly připraveny čtyři
základní substrátové směsi: 100% rašelina (R), směs 75 % rašeliny a 25 % kompostu (Z),
směs 65 % rašeliny a 35 % kůry (K) a směs 35 % rašeliny, 25 % kompostu a 40 % kůry (S).
Ke každé z nich bylo přidáno 0, 25 a 35 % minerální plsti při odpovídajícím snížení podílu
rašeliny, celkem tedy bylo připraveno 12 pěstebních substrátů, které se testovaly v laboratoři
a ve vegetačních pokusech s dřevinami v kontejnerech (Spiraea, Potentilla), trvalkami
v kontejnerech (Ruta, Phuopsis, Veronica) a hrnkovými květinami pěstovanými ve skleníku
(Salvia, Impatiens, Chrysanthemum).
Složení substrátů výrazně ovlivnilo jejich výsledné vlastnosti. Přídavek kompostu
zvyšoval obsah přijatelného fosforu a především draslíku, přídavek kompostované kůry
zvyšoval obsah přijatelného draslíku a vápníku a též hodnoty pH. Přídavek minerální plsti
snižoval podíl přijatelného fosforu a mírně zvyšoval obsah draslíku a vápníku. Tyto trendy
byly potvrzeny i při rozborech v průběhu pokusů. U substrátů s nízkým podílem rašeliny (S)
byla stanovena vysoká potenciální imobilizace dusíku, mírná imobilizace byla stanovena u
všech ostatních substrátů s výjimkou RA. Přídavek minerální plsti mírně zvyšoval objemovou
hmotnost i pórovitost všech substrátů. V substrátech R a K mírně zvyšoval kontejnerovou
kapacitu a naopak v substrátech Z a S ji mírně snižoval.
Obecně nejlepší růst byl zaznamenán v rašelinovém substrátu (R), kde se navíc
průkazně pozitivně projevil přídavek minerální plsti (Phuopsis, Ruta a Potentilla).
V substrátu s kompostem (Z) byly výsledky srovnatelné nebo mírně horší, ale i v těchto
případech měly všechny rostliny dobrou tržní kvalitu. Použitou dávku kompostu 25 % je
třeba považovat za maximální vzhledem k vysokému obsahu rozpustných solí a některých
přijatelných živin. Tomu také bylo nutné přizpůsobit výživu. Nejhorší byl substrát S, kde se
negativně projevila imobilizace dusíku a nižší vodní kapacita. Přídavek minerální plsti do
substrátů Z, K a S se výrazně neprojevil.
Z výsledků tedy vyplývá, že u testovaných substrátů je možná náhrada rašeliny
drcenou minerální plstí až do 35 %, aniž by došlo ke zhoršení kvality substrátů nebo
zpomalení růstu.
(M. Dubský, F. Šrámek)
Metodiky hodnocení pěstebních substrátů
V rámci projektu 142 (Výzkumný záměr 1) se porovnávaly metodiky hodnocení
fyzikálních a chemických vlastností pěstebních substrátů (stanovení objemové hmotnosti, pH,
vodivosti a přijatelných živin). Do zkoušek bylo zařazeno šest substrátů (rašelina bez hnojiva
a vápence, substráty rašelinový, rašelinokůrový, rašelinový s kompostem, rašelinový s jílem a
rašelinokůrový s jílem). Hlavní důraz byl kladen na porovnání metod pro stanovení obsahu
přijatelných živin, testovaly se tři, které se lišily přípravou vzorku, vyluhovacím činidlem a
vyluhovacím poměrem (vzorek/vyluhovací činidlo), a sice metoda používaná ve VÚKOZ a
v některých dalších českých laboratořích (Göhlerovo vyluhovací činidlo: 52 mol/l kyselina
octová a 0,05 mol/l octan sodný, vzorek vysušený na vzduchu, vyluhovací poměr w-
suš./v=1/10), metoda podle EN 13651 (vyluhovací činidlo CAT: 0,01 mol/l chlorid vápenatý
a 0,002 mol/l DTPA, v původní hmotě odpovídající objemu, v/v=1/5) a metoda podle EN
13652 (destilovaná voda, v původní hmotě odpovídající objemu, v/v=1/5). Rozbory byly
provedeny jednak podle standardních metod s předepsanými vyluhovacími poměry a mimo to
- 38 -