Policie ČR a nové právní normy

Martin Bohman
Policie ČR a nové právní normy
Jak naznačuje celosvětový vývoj v oblasti vnitřní bezpečnosti a každodenní realita v
ČR, bylo a je nutné řádně nastartovat a pokračovat v probíhajícím revitalizačním procesu
v rámci Policie ČR (PČR), resp. v rámci bezpečnostních sborů jako celku. A tak byly
započaty změny v organizační struktuře (tou poslední je prozatím zrušení celorepublikového
Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality SKPV, tzv. finanční policie
(FIPO), který zanikl k 1.1.2007). Zahájily se pilotní projekty ohledně přetváření policejní
činnosti do podoby „služby veřejnosti“, tzn. podpora projektů jako je např. model řízení
organizací EFQM Excellence či projekt CAPRA, který se zabývá zaváděním tzv. community
policing do policejní práce. Součástí těchto projektů je i např. přetváření policejních služeben
na pro občany přívětivější prostory (viz Projekt 1000).
Vyvrcholením celého procesu by mělo být přijetí nové právní úpravy oblasti vnitřní
bezpečnosti, resp. zákona o Policii ČR. Přípravy k výše naznačenému již započaly.
Smyslem všech těchto kroků má být zefektivnění práce Policie ČR, její otevření se
společnosti, navázání spolupráce s občany v otázkách lokální bezpečnosti, zlepšení své
image, profesionalizace.
Základním východiskem by pak měl být stav, kdy bezpečnost nebude vnímána jako
výsadní povinnost policie, tzv. corporate social responsibility (viz tabulka), policisté budou
jednat proaktivně a ve společnosti se obnoví důvěra v policii (viz graf), která nebude vnímána
jako něco mimo společnost, ale jako její prospěšná a nedílná součást.
Tabulka: Kdo by se měl podílet na prevenci kriminality 1
Pořadí
Myslíte, že na společném
postupu při prevenci
kriminality ve vašem
regionu by se měli podílet:∗
Odpovědi v procentech
rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne
1. Policie ČR 84,1 14,5 1,4 0,0
2. Obecní/městská policie 83,2 15,7 1,0 0,0
3. Starostové obcí 66,0 31,0 1,5 1,5
4. Školy 60,4 31,7 6,9 1,0
5. Jednotlivý občané 34,7 52,6 11,2 1,5
6. Občanská sdružení a
zájmové spolky
30,2 46,6 20,1 3,2
7. Církve 18,5 40,2 25,9 15,3
8. Místní podnikatelé 12,3 48,7 34,9 4,1
∗ Vysvětlivka: Mimo uvedené subjekty byly uvedeny ještě: 1) rodiče - rodina, 2) dětské kroužky, 3)
zastupitelstvo obce, 4) zdravotnická zařízení, 5) ostatní.
1 Zdroj: Otevřená společnost, o.p.s. - Projekt CP (2004)

Graf: Důvěra v armádu, policii a soudy v ČR (v %) 2
70
60
50
40
30
20
10
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
armáda
policie
soudy
Dosavadní realita však nasvědčuje faktu, že reformní proces jak v rámci PČR, tak
v podstatě všech bezpečnostních složek státu nemá jasný cíl a nesleduje určitou jasně
předurčenou strategii. Jedná se spíše o reformní kroky ad hoc, které nezřídka jdou i proti sobě
a nejsou sto řešit problematiku komplexně. Přitom kritické oblasti v rámci PČR jsou vcelku
všeobecně známy a operují s nimi i resortní materiály, které mezi ně řadí např.: 3
• Policii ČR chybí strategický management; nedostatečný je také systém
vzdělávání, motivace, hodnocení a podpory policejních manažerů.
• Nedostatky ve struktuře systematizovaných pracovních míst; hypertrofie počtu
vedoucích funkcionářů.
• Rigidní styl řízení skrze interní normativní akty.
• Zdvojování, resp. roztříštěnost řady činností v rámci působnosti jednotlivých
útvarů.
• Nekompatibilnost policejního a územního správního členění.
• Policie a veřejnost (nedostatečná „viditelnost“ policistů, zejména pěší hlídkové
služby v ulicích, díky nízkým systematizovaným početním stavům; komunikace
policie s veřejností; otevřenost a transparentnost policie).
• Spolupráce a komunikace mezi policií a dalšími bezpečnostními subjekty.
• Problematický výběr, vzdělávání, výcvik, profesní rozvoj a hodnocení policistů.
• Absence kariérního řádu.
• Etika policejní práce.
• Problematika menšin.
Nezbývá tedy než doufat, že připravované změny legislativního rámce týkajícího se
prostředí vnitřní bezpečnosti našeho státu a subjektů zde působících, budou připraveny a
následně aplikovány s maximální zodpovědností a ku prospěchu věci samé.
2 Zdroj: CVVM (2004).
3 Kritické oblasti, které jsou v následujícím textu zmíněny, vychází z resortního materiálu MV ČR „Vize Policie
ČR 2015“, který je dlouhodobým koncepčním materiálem a vodítkem pro vypracování akčního plánu pro
činnost PČR.

Z otázek, vynořujících se v čase budoucím, však přejděme do současnosti. Významným
kritickým místem v činnosti policie, který nebyl diskutován pouze v odborných resortních
kruzích, ale velmi intenzivně i v médiích a bez velké nadsázky lze říci i v celé české
společnosti, byla také dlouhodobá absence, resp. oddalování účinnosti nového služebního
zákona, schváleného nakonec v roce 2003 pod č. 361/2003 Sb. (jako zákon o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Jeho účinnost však byla opakovaně oddalována,
znění zákona podle dílčích potřeb neustále přetvářeno. Diskutabilní konečná podoba nabyl
účinnosti k 1. lednu 2007.
Původním záměrem zákona bylo posílit sociální a profesionální postavení příslušníků
bezpečnostních sborů, zejména pak těch, kteří jsou vystavováni riziku ohrožení svého života
a zdraví častěji než jejich kolegové. Dále také „omlazení“ a zpružnění celé organizace,
zkrátka jakási „revitalizace“ a modernizace bezpečnostních sborů.
Zda budou tyto tužby a přání naplněna nelze s určitostí říci, jelikož je v této chvíli
reflektuje jen velmi krátký časový úsek a na hodnocení jejich skutečného dosahu si musíme
počkat.
Některé reálie však lze (a je to i žádoucí) hodnotit již nyní. Zejména v souvislosti
s faktem, že celý problém byl pro běžného občana – daňového poplatníka zredukován na
ekonomickou stránku věci – na platy a výsluhy. Každodenní novinové, rozhlasové a televizní
zprávy hovořily o předimenzování finančních podmínek policistů, ale také hasičů, celníků,
příslušníků vězeňské služby a příslušníků zpravodajských služeb (resp. BIS a ÚZSI).
Jaká je tedy realita, kterou nastolil nový služební zákon. Některé jeho důsledky budou
předestřeny v následujících řádcích, které obsahově vycházejí ze zákona č. 361/2003 Sb., o
služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a z informací vyvěšených na webu
Ministerstva vnitra ČR.
Došlo ke zpřísnění podmínek přijetí žadatelů do služebního poměru. Byl zaveden
institut služební zkoušky (SZ), kterou musí absolvovat každý příslušník bezpečnostního
sboru nejdříve 6 a nejpozději 1 měsíc před uplynutím doby, na kterou je zařazen do
služebního poměru na dobu určitou (do té se zařadí příslušník při prvním přijetí do služebního
poměru a trvá 3 roky). SZ se skládá před minimálně tří člennou komisí a je tvořena písemnou
a ústní částí.
Dále byla vytvořena evidence volných služebních míst, zákon též hovoří o jejich
systematizaci (§4).
Podle nového zákona o služebním poměru se zavádějí tzv. služební hodnosti (referent,
vrchní referent, asistent, vrchní asistent, inspektor, vrchní inspektor, komisař, vrchní komisař,
rada, vrchní rada, vrchní státní rada), k jejichž dosažení je zapotřebí příslušný stupeň vzdělání
a doba trvání služebního poměru. Hodnostní označení v podstatě zanikají, byť dle zákona má
každá služební hodnost svůj ekvivalent v hodnostním označení (např. referent = rotný).
Tato nová úprava systému hodností je, byť hovořit o překotném „degradování“ či
naopak „povyšování“je v podstatě irelevantní, jednou z největších třecích ploch uvnitř sborů.
Změny se dotkly i ustanovování na volná místa (§20-21) a výběrové řízení na služební
místo (§22-24).
Mezi způsoby skončení služebního poměru zákon řadí:
• uplynutí doby určité,
• propuštění,
• úmrtí nebo prohlášení za mrtvého,
• dovršení hranice 65 let.
Příslušník může být propuštěn mj. také proto, že:
• byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,

• byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání,
kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,
• bylo v řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném
zastavení jeho trestního stíhání, bylo pravomocně schváleno narovnání nebo
bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání a
jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na
příslušníka,
• porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má
znaky trestného činu a způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru,
• byl mu uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti,
• atd.
Diskutovaným je také zavedení „bezplatných“ přesčasových služeb (§54), které je
příslušníkovi v důležitém zájmu možno nařídit až ve výši 150 hodin v kalendářním roce.
Služební příjem příslušníka tvoří: základní tarif (dle tarifní třídy a tarifního stupně),
příplatek zavedení, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, osobní příplatek,
odměna.
Na základě přerozdělení koncem roku 2006 známých zdrojů mzdových prostředků pro
rok 2007 byly všem teritoriálním útvarům přiděleny celkové finanční objemy pro služební
platy v roce 2007 odpovídajícím průměrnému celkovému služebnímu příjmu na vypláceného
policistu o 2000 až 2500 Kč vyšší než tomu bylo v průměru u těchto útvarů za leden až říjen
2006. Je otázkou dalšího vývoje, jak bude reálně kompenzováno „neproplácení“ služby o
svátcích, sobotách, nedělích a přesčasové služby.
Příslušník, který ukončil svůj služební poměr po výkonu minimálně 6 let služby, má
nárok na odchodné. Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý
další ukončený rok služby se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu, nejvýše však na
šestinásobek měsíčního služebního příjmu.
Výsluhový příspěvek je přiznán příslušníkovi, který vykonával službu minimálně po
dobu 15 let. Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20% měsíčního
služebního příjmu. Za šestnáctý a každý další ukončený rok vykonané služby se příspěvek
zvyšuje o 3%, za dvacátý první a každý další ukončený rok o 2% a za dvacátý šestý a každý
další ukončený rok o 1% měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku však
může činit nanejvýš 50% měsíčního služebního příjmu.
Doufejme, že ke zlepšení stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a potažmo zkvalitnění
bezpečnostních sborů přispějí i výše naznačené legislativní změny. Doufejme, že mottem
moderní policie a ostatních bezpečnostních sborů se stane především profesionalita,
důvěryhodnost, iniciativní přístup, vstřícnost, hrdost na příslušnost u sboru, odpovědnost,
disciplína. To vše vycházející z jasné koncepce a podpořeno politickou reprezentací.
Literatura:
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
http://www.mvcr.cz/rady/faq/dotaz_zak361.html