21.11.2014 Views

ZDE - MZ Liberec

ZDE - MZ Liberec

ZDE - MZ Liberec

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

8<br />

Zpravodaj <strong>MZ</strong> <strong>Liberec</strong>, a. s.<br />

tip na výlet<br />

barokní lékárna v areálu Kuksu<br />

Pokud se v létě chystáte na výlet a rádi byste jej spojili s tématem zdraví, pak<br />

si jako cíl své cesty dejte areál barokního Kuksu. Nejvýraznější dominantou<br />

tohoto areálu je dnes hospital. Prohlídka barokního skvostu zahrnuje historickou<br />

expozici, barokní lékárnu, lapidárium soch Matyáše Bernarda Brauna,<br />

kostel Nejsvětější Trojice a zahradu. Výlet do Královéhradeckého kraje jsme<br />

nevybrali náhodou – v nedalekém Rudníku se nachází nový výrobní komplex<br />

naší společnosti.<br />

Zámek a lázně v Kuksu, pohled od špitálu, mezi lety 1720-1729, olej na plátně,<br />

ze sbírek špitálu v Kuksu<br />

V areálu hospitalu, který nechal na přelomu<br />

17. a 18. století vystavět František Antonín,<br />

hrabě Špork, se dnes nachází sídlo<br />

Českého farmaceutického muzea. Svým<br />

rozsahem je největší svého druhu u nás.<br />

V barokní lékárně – druhé nejstarší v České<br />

republice – se dozvíte vše o vývoji lékárenství.<br />

Umístění muzea v barokním areálu<br />

je více než symbolické. Budova nemocnice<br />

původně sloužila chudým a nemocným<br />

ze zdejšího panství, o něž se starali členové<br />

řádu milosrdných bratří. Vznešený ráz<br />

vtiskla Kuksu hlavně sochařská výzdoba<br />

od Matyáše Bernarda Brauna – pískovcové<br />

sochy třinácti Ctností a třinácti Neřestí<br />

určitě zaujmou jak děti tak dospělé.<br />

prostor oficíny. K nejvzácnějším exponátům<br />

patří červené dřevěné stojatky – dózy<br />

na uchovávání léčiv – které byly máčeny<br />

v býčí krvi. Lékárenské stojatky objevíte<br />

ve zdejší lékárně také z dalších materiálů<br />

– z porcelánu, ze skla nebo z kameniny.<br />

Pozornost příchozích upoutá také železný<br />

granátový strom, ten je dominantou tzv.<br />

lékárenské táry neboli pracovního stolu.<br />

Větve sloužily lékárníkům k zavěšování<br />

nůžek, motouzů a dalších pomůcek. Nad<br />

vstupem do lékárny je umístěna hlava<br />

bájného jednorožce, jehož roh (ve skutečnosti<br />

narvalí zub) se užíval jako protijed.<br />

Strop je vyzdoben freskou, na níž milosrdní<br />

bratři-lékárníci vzdávají úctu lékárníkovi<br />

– Kristu. V expozici si také můžete<br />

prohlédnout sbírku bronzových, mosazných<br />

a železných hmoždířů pocházejících<br />

z konce 18. a počátku 19. století. Nejtěžší<br />

z nich váží přes sto kilogramů.<br />

Barokní lékárna sloužila svému účelu<br />

na Kuksu až do roku 1945. Již v roce<br />

1970 byla prohlášena národní kulturní památkou.<br />

Farmaceutické muzeum<br />

Na lékárnu navazuje v areálu hospitalu<br />

několik místností farmaceutického muzea.<br />

Do refektáře – jídelny je přenesen historický<br />

interiér lékárny U Zlatého lva z pražské Nerudovy<br />

ulice. Pacienti si z ní léky odnášeli již<br />

v roce 1904. V expozici nechybí ani dobové<br />

reklamní letáčky a dávné modely lékárenských<br />

zařízení – například pilulkovnice,<br />

výrobník čípků, míchačky mastí i zařízení<br />

na jejich následné plnění do tub. V poslední<br />

místnosti muzea si mohou návštěvníci vyzkoušet<br />

roli dávných lékárníků. Zájemci si<br />

mohou vyrobit pilulky stejným způsobem,<br />

jak tomu bylo v první polovině 20. století.<br />

Svou „medicínu“ mohou navíc i ochutnat –<br />

vyrobí si ji totiž z cukru a škrobu.<br />

Barokní lékárna<br />

Zdejší hospitální oficína patří mezi evropské<br />

unikáty, hlavně díky původnímu<br />

mobiliáři pocházejícímu z první poloviny<br />

18. století. Původní barokní mramorovaný<br />

nábytek lékárny byl zhotoven a instalován<br />

v letech 1748–1750 a vyplňuje celý<br />

Barokní areál Kuks v současnosti<br />

Čtvrtletník Zpravodaj <strong>MZ</strong> <strong>Liberec</strong>. Šéfredaktorka: PhDr. Jana Křemenská, redakční rada: Ing. Hana Blaháčková, Mgr. Petr Lajžner, Ing. Václav Rohlena, Bc. Libor Halama,<br />

Lukáš Váňa, grafické zpracování: Kalendář <strong>Liberec</strong>ka spol. s r. o., tisk: Geoprint s. r. o. Zpravodaj <strong>MZ</strong> <strong>Liberec</strong> je zapsán do evidence periodického tisku a bylo mu<br />

přiděleno evidenční číslo MK ČR E 21070.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!