ZDE - MZ Liberec

Zprav
daj
Čtvrtletník č. 2 | červen 2013
velká voda v Rudníku
V minulém čísle našeho zpravodaje jsme Vám přinesli fotografii nové výrobní
haly z roku 2012 s příslibem aktuální fotografie z roku 2013 v tomto čísle. To
jsme ovšem netušili, jakou škodu napáchají v Rudníku červnové záplavy.
Rudnický areál MZ Liberec 2. června 2013
Prudký déšť, který celý první červnový víkend padal na východní Čechy, proměnil vodní
toky v nezvladatelné masy vody. Bohužel nejdramatičtější situace v Podkrkonoší byla
právě v Rudníku. V obci musel dokonce zasahovat vrtulník. Komplex MZ Liberec byl, jako
zázrakem, mimo hlavní zásah rozbouřeného živlu.
Voda, která nejvíce ohrozila náš areál, proudila zejména z přepadu dvou chovných rybníků,
které jsou součástí areálu, a přitékala ve dvou proudech. Jeden z proudů vody si našel cestu
okolo objektu Haly 3 přes travnatý pozemek a spojoval se s vodou z říčky Čisté.
První proud dále pokračoval okolo rozvodny k nové vrátnici. Druhý proud tekl mezi
objektem Haly 3 a ocelovou halou nájemce, kde se spojoval s vodou stékající ze svahů
okolo areálu.
Pokračování na str. 6...
Vážení obchodní přátelé,
Vážení čtenáři,
na počátku června 2013 zasáhla území
nejen České republiky velká voda
a ničivá povodeň se nevyhnula ani nám
a našim pracovníkům, zejména v Rudníku.
Ten patří mezi nejvíce postižené
obce východních Čech. I zde chci tímto
poděkovat zaměstnancům, kteří během
kritického víkendu 2.–3. 6. obětavě
pomáhali chránit majetek a zázemí naší
společnosti a podíleli se na odstraňování
následků povodní. Jménem MZ Liberec
chci vyjádřit účast všem povodněmi postiženým
občanům, firmám a institucím,
stejně jako přání hodně sil při odstraňování
následků. MZ Liberec, vědoma si
své společenské odpovědnosti, věnovala
finanční příspěvek nejvíce postiženým
zaměstnancům, obcím Rudník a Hostinné
a charitativní organizaci Adra.
V uplynulých třech měsících jsme zahájili
montážní práce na nových zakázkách
společnosti, mj. v Uherskohradišťské
nemocnici, a.s., Libreville (Gabon)
a Aktau (Kazachstán). Pokročili jsme
ve finalizaci pracovišť a v celém stěhování
do nově vybudovaných výrobních
prostor. Velkou pozornost věnujeme
oblasti bezpečnosti a spolehlivosti infrastruktury,
která dodává medicinální
plyn až k finálnímu klientovi/pacientovi.
Více na následujících stránkách.
Přeji Vám zajímavé a inspirativní čtení
a současně prožití prázdnin a období
dovolených dle Vašich představ.
Mgr. Ing. Martin Hájek
Generální ředitel
a předseda
představenstva
Bezpečnost našich výrobků a služeb
je na prvním místě
S výrobky společnosti MZ Liberec se
setkáváte jak na lůžkových odděleních,
tak na JIPkách, ARU či operačních sálech.
O bezpečnosti, kterou zaručujeme
jak zdravotnickému personálu, tak
pacientům, jsme si povídali s ředitelem
zákaznické linie medicinálních plynů pro
tuzemský obchod a členem představenstva
Stěžejní látkou, kterou po zdravotnických
zařízeních rozvádíte, je kyslík.
S jakými dalšími plyny pracujete a jak
vůbec celý systém rozvodů funguje?
Začnu od konce – systém se skládá ze zdroje,
který je většinou ve sklepě, pak ze spousty
trubek a z ukončovacích prvků, což jsou
zdrojové napájecí jednotky. Ty v sobě ukrývají
ré jsou potřebné pro pacienta. A odpověď
na první otázku, ano, nejdůležitější je kyslík,
protože ten například ulehčí pacientovi
od těžšího stavu. Kyslík je například součástí
směsí při anestezii, tedy při uspávání a pak
i při probouzení. Dalšími plyny, které rozvádíme
po nemocnicích, jsou stlačený vzduch,
oxid dusný neboli „rajčák“, vakuum (sání)
Mgr. Petrem Lajžnerem. vývody elektřiny a medicinálních plynů, kte­
a oxid uhličitý.
Pokračování na str.
6...

2
Zpravodaj MZ Liberec, a. s.
Zdrojové napájecí mosty
Jedním z technicky náročných výrobků, které uvádíme na trh, jsou zdrojové
napájecí mosty typu ZMP 07 (ZMP). Těmito výrobky společnost
MZ Liberec vybavuje náročná zdravotnická pracoviště, např. JIP a ARO.
Nicméně svým charakterem a konstrukcí je lze použít i na specializované
operační sály.
Zdrojový napájecí most – laminární
MZ Liberec rozvíjí konstrukci ZMP již řadu
let. Postupně si společnost svými typy
těchto výrobků vybudovala své místo mezi
silnou celosvětovou konkurencí. Zásluhu
na tom má nejen povedená konstrukce,
ale i snaha vývojářů aktivně komunikovat
s odborným zdravotnickým personálem
a hledat řešení plnící jejich požadavky.
Zdrojový napájecí most (ZMP) je konstrukčně
uzpůsoben pro montáž na strop.
Výrobek obsahuje zabudované terminální
jednotky potrubních rozvodů medicinálních
plynů, elektrické energie a signálních
rozvodů. Jejich zabudování je provedeno
s velkým důrazem na vyvážený design.
Ostatně design hliníkových profilů, ze kterých
je ZMP sestaven, se nese v designové
spolupráci s akademickým sochařem Jiřím
Španihelem. Prostřednictvím implementovaných
terminálních jednotek je umožněno
bezpečně přivést k místu zdravotnického
výkonu společně jak elektrickou energii,
tak i medicinální plyny.
Kromě terminálních jednotek je do ZMP
implementováno i osvětlení. Pro lůžková
oddělení jsou k dispozici tři druhy osvětle­
ní – přímé, nepřímé, noční. Samozřejmostí
vybavení ZMP jsou i medilišty umístěné
na hliníkových profilech a dále sady ramínek,
které jsou umístěny na nohách ZMP. Ty jsou
určeny pro nesení a zavěšení zdravotnických
aplikací usnadňujících péči o pacienta.
Nelze se nezmínit o pojezdu, který je společně
se ZMP nabízen a lze jej zatížit až 80 kg. Pojezd
je umístěn na kolejnici, která se nachází
ve spodní části ZMP. Pojezd, resp. k němu
přidělané police, jsou hojně využívány pro
umístění těžších zdravotnických prostředků,
které monitorují nebo zajišťují životní funkce
pacienta. I při maximálním zatížení pojezdu jej
lze snadno po kolejnici přemisťovat.
Technické řešení ZMP umožňuje jeho
uspořádání jako klasické, tj. s orientací
na jednu stranu, nebo s oboustrannou
orientací, kdy jsou hliníkové profily k sobě
umístěny zády a jejich funkční plochy
s terminálními jednotkami jsou orientovány
do prostoru každý na jinou/opačnou
stranu. Lze tak „elegantně“ řešit použití
jednoho ZMP pro dvě samostatná lůžka.
Neméně zajímavým uspořádáním profilů
výrobku je i jejich sestavení do uzavřeného
tvaru, většinou do čtyřhranného uspořádání.
Tato konfigurace je používána společně
se stropními transparentními zástěnami pro
stropy s laminárním prouděním v čistých
prostorech, které vyžadují maximální možnou
sterilitu. U těchto tzv. laminárních mostů
jsou kolejnice pojezdu navzájem spojeny
přejezdy, a pojezd s policemi lze přestavovat
po celém laminárním uspořádání ZMP.
Vlastní hliníkový profil MZL použitý u ZMP
umožňuje vyrábět zákaznická řešení bez
přerušení tohoto profilu. Tyto délky (5 m)
jsou nejčastěji používány pro tří, eventuálně
čtyřlůžková provedení. Nejsou však
výjimkou provedení pěti, šesti a více lůžková.
Tyto případy se již neřeší neděleným
profilem. Samy dispozice budov neumožňují
transport tak dlouhého profilu do dané
místnosti standardními způsoby. Proto se
u vícelůžkových provedení profil ZMP dělí.
Dělicí rovina je estetická, nenápadná a nikterak
nenarušuje celkový design ZMP.
Bc. Libor Halama
Technik – specialista
Zdrojový napájecí most – vícelůžkové provedení

Zpravodaj MZ Liberec, a. s. 3
Gabon – MZ Liberec ve střední Africe
Gabon je země v rovníkové Africe se čtyřikrát větší rozlohou než Česká
republika. Tento stát má proexportně zaměřenou ekonomiku a příjmy do
státní pokladny plynou z vývozu ropy (70 %), dřeva (20 %) a manganové
rudy (10 %). Většina spotřebního zboží se dováží, čemuž odpovídá i jeho
vysoká cenová úroveň.
centrem pro budoucí lékaře dislokovaná
na jižním předměstí metropole na zastavěné
ploše 15 000 m 2 a desítkami specializovaných
oddělení. Objekt je dvou až
třípatrový, rozčleněný do šesti vzájemně
Zdravotnická péče patří k těm nejlepším,
které lze na africkém kontinentě mít.
Vznikla zde jedna z prvních „rovníkových“
nemocnic evropského typu uprostřed pralesů,
a to už roku 1913. Nemocnice v Lambaréné
byla založena nositelem Nobelovy
ceny za mír Dr. Albertem Schweitzerem.
Téměř 90 % obyvatelstva má dostupnou
zdravotní péči. Výstavbě zdravotnických
zařízení je věnována náležitá pozornost,
ale i poskytovány nezbytné finanční prostředky.
Nutno říci, že 90 % sektoru má
veřejný charakter. Výstavba nemocnic
zaznamenala od roku 2012 citelný rozmach
i v provinciích a má podporu samotné
hlavy státu.
Loni se začaly stavět čtyři nemocnice v Libreville,
Angondje, Owendo a Lambaréné.
Naše cesta na gabonský trh byla trnitá
a zdlouhavá. To, co u nás trvá den/dva,
může být v Gabonu otázkou týdne i více.
Investor, se kterým na akci spolupracujeme,
se specializuje na nemocniční projekty
v rozvojových zemích a působí zde
od roku 1998. Má za sebou osm úspěšně
zrealizovaných nemocnic a další tři jsou
ve výstavbě. Jednou ze zmíněné trojice
je i Nouvel Hôpital Universitaire Owendo,
kde se angažujeme jako dodavatelé komplexního
systému rozvodů medicinálních
plynů na klíč, a to od projektové studie
přes dodávky technologií až po montáž
a závěrečné spuštění.
Nouvel Hôpital Universitaire Owendo
bude moderní nemocnice se vzdělávacím
propojených traktů. Slavnostní otevření je
plánováno na prosinec 2013. Nezáviděníhodný
úkol má i náš montážní tým, který
působí na místě a provádí instalační práce
námi dodaných prvků rozvodů, připojení
zdrojů a ukončovacích prvků. Byly toho
čtyři plné kontejnery, čemuž odpovídá
i čtyřměsíční grafikon prací, byť se dvěma
krátkými přestávkami. Osobní zkušenosti
s tropickým klimatem s 95% vlhkostí a při
35 °C ve stínu má z nás jen málokdo.
Trendem současnosti je, že rozvojové
země se více zaměřují na oblast investic.
Přitom jde často o státy s velmi nízkým
HDP, leč ochotné vydávat v terciální oblasti
nemalé finanční prostředky. Africký
kontinent toho není výjimkou. Věříme, že
úspěšná vizualizace obchodní značky
MZ Liberec v Gabonu zvýší naši prestiž
v rozvojovém světě a pomůže nám k získání
dalších obchodů.
Ing. Václav Rohlena
Ředitel zákaznické linie
medicinální plyny –
nové trhy

4
Zpravodaj MZ Liberec, a. s.
MZ Liberec v Uzbekistánu
Ekonomika centrální Asie, bez ohledu
na vznikající globalizační problémy a zostřování
mezinárodní konkurence, se v průběhu
posledního desetiletí aktivně rozvíjí.
Z toho důvodu pro nás představuje daný
region zajímavou perspektivu. Společnost
MZ Liberec v posledních letech aktivně
vyváží své výrobky do zemí střední Asie,
do Kazachstánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu.
Již desítky nemocnic v těchto zemích
jsou vybaveny produkcí MZ Liberec.
Jako jeden z příkladů může sloužit dodávka
našeho zařízení do Republiky Uzbekistán,
do nového korpusu Státního
specializovaného centra kardiochirurgie
akademika Vachidova. Základem kardiocentra
je čtvrté patro se čtyřmi operačními
sály, vybavenými pro výkon operací
v podmínkách umělého krevního oběhu.
Tyto operační sály a s nimi sousedící JIP
jsou vybaveny moderními stropními komplexy
naší výroby.
Státní specializované centrum kardiochirurgie
akademika Vachidova je největší
zdravotní ústav, který rozvíjí tuto oblast
medicíny v Uzbekistánu. Dle hodnocení
zahraničních odborníků podle úrovně zařízení
a odbornosti zaměstnanců patří Kardiocentrum
k řadě vysoce profesionálních
světových klinik, které poskytují zdravotní
péči v oboru kardiochirurgie na úrovni světových
standardů. Provoz nové budovy,
vybavené nejmodernějšími zdravotnickými
technologiemi, znásobí impuls pro rozvoj
kvalitní kardiochirurgické péče v Uzbekistánu.
Naše firma může být právem hrdá
na to, že naše výrobky pomohou v léčbě
pacientů s kardiologickým onemocněním.
Ing. Věra Simonianová
Ředitelka zákaznické
linie medicinální plyny –
tradiční trhy a členka
představenstva
Jak nás belgický distributor
přivedl k výrobku „šitému na míru“
RN07-DN3Z
S naším belgickým distributorem jsme navázali
kontakt již před lety. Začátky byly obtížné,
zdálo se těžké prorazit do belgických
nemocnic. Nicméně jsme uspěli. Oboustranně
jsme zjistili, že pro nás může být
obchodní spolupráce zajímavá. Distributor
nás požádal o „customizované řešení“ našich
nástěnných ramp. V Belgii je trendem,
aby nemocnice nepůsobily příliš „sanatorním“
dojmem, spíše preferují „hotelový“
typ pokojů. Cílem je, aby se pacient cítil
v nemocnici dobře. Padla tedy otázka, zda
Rampy RN07–DN3Z v belgické nemocnici
jsme připraveni upravit naše standardní nástěnné
rampy dle jeho požadavků. Nabídli
jsme řešení nástěnných lůžkových ramp
(rampa RN07-DN3Z), které je možné zabudovat
do krycích stěn. Ty je možné zhotovit
z laminátových desek v barvě dřeva, z nerezové
oceli, příp. lze použít pro obložení
nástěnných ramp jakékoli jiné dekorativní
materiály, a výsledek je vždy velmi efektní.
Rampy se velmi dobře udržují v čistotě díky
svému „plochému“ tvaru.
Do Belgie jsme již dodali několik set ramp
RN07-DN3Z, a to do nemocnic v okolí
Bruselu, a další dodávky jsou do budoucna
naplánovány.
Rampa RN07-DN3Z byla poprvé vystavena
na mezinárodním veletrhu Medica
2012, kde byla představena celému
světu. Vystavený výrobek získal pozitivní
ohlas i na jiných zahraničních teritoriích.
Věříme, že tyto rampy mají do budoucna
perspektivu, a to nejen ve státech západní
Evropy, ale po celém světě včetně České
republiky.
Martina Channoufi
Obchodní manažerka
– nové trhy

Zpravodaj MZ Liberec, a. s. 5
spolupracujeme se školami
V letošním roce jsme se stali partnerem
Základní školy Rudník. Stejně jako naše
společnost, i místní škola slaví významné
výročí svého založení. MZ Liberec svůj
vznik datuje do roku 1958. Rudnická škola
je o pouhých pět let mladší. Dne 4. května
oslavila za velkého zájmu místních
i přespolních, absolventů, bývalých i současných
učitelů 50. výročí vzniku. Naše
společnost jako partner školy na těchto
oslavách nemohla chybět. Jsme potěšeni,
že za našeho přispění mohl vzniknout
také Almanach školy. Ředitelka školy,
Mgr. Alice Kuhn-Gaberová s potěšením
konstatovala: „Díky podpoře obce a společnosti
MZ Liberec jsme uspořádali společenskou
událost, na kterou budou nejen
místní dlouho vzpomínat.“
Partnerství s místní školou pro nás znamená
kontinuální kontakt s těmi, kteří
utvářejí budoucí generaci, s těmi, kteří
budoucí generaci představují. Více než
dvě stovky žáků a všichni, kdo vcházejí
do budovy rudnické školy, jsou nyní díky
informačnímu panelu seznámeni s naší
firmou. S MZ Liberec, která má svůj výrobní
komplex v Rudníku. K této základní
škole máme nejblíže regionálně.
K Vyšší odborné škole zdravotnické
a Střední zdravotnické škole v Trutnově
máme blízko naším výrobním programem.
Absolventky při své budoucí práci budou
s vysokou pravděpodobností přicházet
s našimi výrobky do každodenního styku.
Trutnovská škola připravuje na profesní
dráhu studenty v oborech zdravotnický
asistent a diplomovaná všeobecná sestra.
Se školou jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci,
kterou jsme záhy začali naplňovat.
Nejen informační panel MZ Liberec najdete
v prostorách této vzdělávací instituce.
V odborné učebně ošetřovatelství jsme
instalovali nástěnnou rampu RN07-DN1,
která bude sloužit jako školní pomůcka při
odborné přípravě studentů. Spolupráce
tím nekončí. V následujícím školním roce
přibyde další z našich výrobků do druhé
učebny. Ředitel školy Mgr. Roman Hásek
tak s naší podporou vytváří kvalitnější prostředí
pro vzdělávání budoucích zdravotnických
asistentů a diplomovaných všeobecných
sester.
PhDr. Jana Křemenská,
Personální ředitelka
MZ Liberec přispívá ke vzdělávání klinických inženýrů
V pátek 30. 5. proběhl v Hotelu ILF v Praze
specializační vzdělávací kurz Institutu postgraduálního
vzdělávání ve zdravotnictví
v oboru KLINICKÉ INŽENÝRSTVÍ. Tématem
byla technická výbava zdravotnických
budov a prostor a seminář byl určen pro
biomedicínské inženýry, kteří získají absolvováním
tohoto vzdělávacího programu
specializovanou způsobilost Klinický inženýr
a budou registrováni Ministerstvem
zdravotnictví ČR v seznamu zdravotnických
pracovníků oprávněných vykonávat
odborné činnosti v oboru své specializace
samostatně, bez odborného dohledu.
Jedním z osmi odborných témat, která se
v rámci kurzu přednášela, byla problematika
z působnosti MZ Liberec – systém rozvodů
medicinálních plynů. Za MZ Liberec tuto
přednášku odborně sestavil a vedl Mgr. Petr
Lajžner, ředitel zákaznické linie medicinálních
plynů pro tuzemský obchod.
Cílem jeho prezentace bylo seznámit posluchače
se systémem medicinálních plynů.
Důraz přednášky byl kladen na rizika
nesprávného používání a nedostatečného
servisu zařízení, které medicinální plyny
po zdravotnických zařízeních rozvádí. Biomedicínští
inženýři byli v rámci jeho školení
seznámeni s riziky úniku kyslíku a dalších
medicinálních plynů do okolního prostředí.
Nedílnou součástí přednášky bylo seznámení
posluchačů s platnými právními předpisy,
které předepisují jejich správné používání
a zacházení s nimi. Posluchače obzvláště
zaujaly konkrétní případy a fotografie nežádoucích
příhod zaviněných nesprávným používáním
a zanedbaným servisem. Budoucí
kliničtí inženýři tím získali komplexní přehled
o přednášené problematice. MZ Liberec tak
zároveň přispěla k informacím, které obecně
vedou ke zvýšení bezpečnosti zdravotnických
zařízení.
MZ Liberec vystupuje na odborných kongresech
Ve dnech 5.–6. 6. proběhl v Domě techniky
v Pardubicích odborný kongres České společnosti
pro zdravotnickou techniku s názvem
Kvalita zdravotní péče V. – možnosti
a skutečnost. Kongres se věnoval problematice
spojené s použitím zdravotnické techniky
a dalších zdravotnických prostředků při poskytování
zdravotních služeb. Za MZ Liberec
přednášel Mgr. Petr Lajžner látku zaměřenou
na rychlospojky, kyslíkové generátory a připravované
změny v zákoně 123/2000 Sb.,
o zdravotnických prostředcích.
Ing. Hana Blaháčková
Marketingová
manažerka

6
Zpravodaj MZ Liberec, a. s.
velká voda v Rudníku
Pokračování ze str. 1... Proudy se hnaly dále
k našim dvěma pracovištím k nově budované
Hale 1 i k Hale 2.
Po obklíčení těchto objektů pokračovaly
proudy vody k nové vrátnici, kde se spojily
a po prolomení plotu opustily areál.
Ještě před opuštěním areálu naplnila
velká voda prostory vrátnice a kolárny
deseti centimetry vody a jemného bahna.
Přestože následující dny po povodni
ještě odstraňovali pracovníci MZ Liberec
následky povodně v areálu, provoz komplexu
naší společnosti byl již od 3. 6. obnoven
v plné šíři.
Jen shodou příznivých okolností nedošlo
k daleko vážnějším škodám na majetku
společnosti.
Bohužel o štěstí či příznivých okolnostech
nemůžeme mluvit v souvislosti s obcí
Rudník. Proud špinavé vody si našel cestu
nejen na místní komunikace, ale také
do zahrad a domů obyvatel. Byly vyplaveny
desítky domů. Voda zatopila i místní
obecní úřad.
Zaměstnancům MZ Liberec, kteří nebydlí
přímo v obci Rudník, se při pondělní
cestě do práce naskytl obraz zkázy. Co
stálo běsnícímu živlu v cestě, to smetl či
zaplavil. Auta skončila v korytě potoka,
přístavek na garáž odplul k hlavní silnici,
zahrady byly zdevastovány, ploty zbořeny,
skleníky zničeny.
Následující dny byly škody snad ještě viditelnější.
Majitelé poškozených domů
vynášeli zničený majetek a shromažďovali
ho na hromadách u hlavní silnice. Mezi postiženými
povodní jsou také zaměstnanci
MZ Liberec. Těm společnost poskytla pomoc
ze svého rezervního fondu, stejně tak
obci Rudník ve formě daru.
Josef Fusko
Vedoucí provozu Rudník
PhDr. Jana Křemenská,
Personální ředitelka
Bezpečnost našich výrobků a služeb
je na prvním místě
Pokračování ze str. 1... Na lůžkových odděleních
je většinou jen kyslík, na JIPkách
a ARU k tomu všemu nesmí chybět stlačený
vzduch a odsávání. Na operačních sálech je
ještě navíc stlačený vzduch na pohon chirurgických
nástrojů a oxid uhličitý.
Přístroje jsou mnohdy pro pacienty
doslova životně důležité. Jak zajišťujete
jejich bezpečný chod a provoz?
Pacienti napojení třeba na plicní ventilaci
jsou opravdu na našich přístrojích životem
závislí. A ve chvíli, kdy se plyn přestane
do systému dodávat, může se zastavit
i dech pacienta. Celý systém je proto
navržen tak, aby eliminoval možná rizika
na minimum. Zdravotní personál má ale
spoustu signálů, aby zavčasu této situaci
předešel. A když už se tak stane, měly by
nemocnice mít stanoveny havarijní postupy,
aby zdravotníci věděli, jak reagovat.
Uvědomujeme si právě tuto zodpovědnost
a k ní směřujeme i montáž, výrobu
a následný servis. Vše podléhá přísným
normám, certifikacím a zákonům, které se
musí dodržovat.
Co ale z certifikací vyčte běžný pacient?
Napoví mu něco o způsobu práce,
o bezpečnosti výrobků?
Samotným pacientům normy a certifikáty
pravděpodobně moc neřeknou, jen ty
obecné, jako třeba ISO 9001, které by
měly zaručit, že kvalita je řízena a kontrolována.
Ostatní certifikáty a normy nutné
ke zprovoznění našich výrobků jsou hodně
specifické a odborné.
Jak přísné jsou české normy ve srovnání
se zbytkem Evropy, popřípadě světa?
České normy jsou jedny z nejpřísnějších,
v ostatních státech se liší. Jedná se hlavně
o národní normy – a nutno přiznat, že to,
co projde v jednom byť evropském státě,
nemusí projít v jiném. My splňujeme veškeré
národní i evropské normy pro trhy,
na které dodáváme.
MZ Liberec je největší společností
svého druhu v České republice.
K čemu vás to zavazuje?
Už to, že na trhu figurujeme pětapadesát
let a vždycky jsme patřili ke světové špičce,
nás zavazuje. Chceme, abychom stále
zaručovali takovou bezpečnost, aby nebyl
ohrožen ani personál, který s našimi přístroji
manipuluje, ani pacient.
Helena Syrovátková

Zpravodaj MZ Liberec, a. s. 7
MZ Liberec a vývojový program TIP
Společnost MZ Liberec v letech 2010–
2012 realizovala vývojový projekt s názvem
„Výzkum a vývoj pokrokových prvků
systému rozvodu medicinálních plynů
a nosičů zdravotnické techniky.“ Projekt
podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu
v rámci programového projektu TIP.
Hlavním řešitelem projektu byla společnost
MZ Liberec a spoluřešitelem
projektu byla liberecká
VÚTS, a.s.
Hlavními důvody vzniku tohoto
projektu, zpracovaného
zesnulým Ing. Václavem
Vaňkem, byly stále rostoucí
požadavky na kvalitu služeb
ve zdravotnictví. Ty vyvolávaly
tlak na neustálý vývoj a modernizaci
systémů rozvodů
medicinálních plynů, jejich
ukončovacích prvků i nosičů
zdravotnické techniky. MZ Liberec
měla modernizovánu
základní část výrobkového
portfolia z roku 2007. Bylo
nezbytné hledat nové netradiční
materiály a technologie.
Hlavním cílem jedné části tohoto
projektu bylo na základě
výzkumu, vývoje a aplikací
nových materiálů a technologií
navrhnout novou generaci
stropních stativů s pasivními
rameny.
V průběhu doby řešení se povedlo vytvořit
celkem 21 výzkumných zpráv, zápisů
z měření, analýz a výpočtů jednotlivých
zařízení. Na tvorbě zpráv se podíleli zejména
pracovníci oddělení Vývoje MZ Liberec,
pracovníci VÚTS a několik externích
spolupracovníků. Mezi výstupy
tohoto projektu patří konkrétní výrobky,
modernizace výrobků, ale i know-how
v podobě patentů.
Stativy s pasivními rameny
Výrobky označené jako SPR 10 a SPR 11
jsou z jedné rodiny výrobků. Výrobek SPR
10 byl v rámci projektu vyvinut, předveden
a schválen zástupci Ministerstva průmyslu
a obchodu a externími oponenty již v listopadu
2011. To umožnilo jeho prodej již
v průběhu let 2011 a 2012.
Modifikovaný stativ OK 07-55/57
a zdrojové napájecí hlavy
Slouží jako nosiče různých speciálních zdravotnických
přístrojů umístěných na policích,
nesených hlavou stropního stativu. Sklopné
rameno je poháněno motoricky. Právě řešení
sklopného ramene bylo v rámci projektu
významně pozměněno směrem ke zvýšení
parametrů spolehlivosti, životnosti a snížení
hlučnosti.
Vzhled uživatelského rozhraní MZU
vizualizace hodnoty
aktuálního stavu v místě měření
název umístění čidla
barevné pozadí udává aktuální
stav měřeného místa
Hlava V je nový typ napájecí zdrojové hlavy
s velkými možnostmi osazení zásuvkami
230 V, rychlospojkami medicinálních plynů
a dalšími napájecími a datovými výstupy.
Hlava Z je typ zdrojové napájecí hlavy určený
k zdvihu anesteziologického přístroje.
přepínání
na další pozice
Vysoké zatížení na velkém rameni klade vysoké
nároky na tuhost.
MZU II a systém měření spotřeby
Tento monitorovací a alarmový systém, který
je určen pro indikaci stavu zdrojů a přítomnosti
tlaku a průtoku medicinálních plynů
v rozvodech, byl vyvinut s cílem výrazně
zjednodušit instalaci a zpřehlednit
tyto stavy a provoz systému
celkově.
Měření spotřeby probíhá pomocí
anemometrických čidel
umístěných v potrubí. Zařízení
MZU II průběžně zaznamenává
hodnoty průtoků pro jednotlivá
měřicí místa a načítá jejich
spotřebu. Díky sumárnímu
načtení hodnoty může uživatel
zjistit celkově spotřebované
množství plynu. Díky současnému
měření tlaku a průtoku
dochází k přepočtu spotřeby
i průtoku na normální podmínky
(zejména atmosférický tlak).
Po zadání hesla je možné stav
počítadla resetovat.
Lehký stropní stativ
Lehký stropní stativ, označený
jako SOK 12, byl založen
grafická indikace
aktuálního stavu na základě výsledků programového
projektu. Umožňuje
zdroje plynu
kombinaci pasivních ramen
a speciálních zdrojových napájecích
hlav na společném nosiči. Užity jsou poznatky
z technologií ověřených v rámci
projektu i některé konstrukční prvky stativu
SPR 10.
Užívané technologie a materiály
V rámci řešení projektu byly, zejména pro
konstrukci SPR, použity nové netradiční
technologie a materiály. Jedná se, mimo jiné,
o technologii přesného lití, která se používá pro
otočné klouby ramen a otočných komponent,
technologii lepení odlitku a profilu a nové materiály,
které mohou být využity při nosných konstrukčních
řešeních.
Projekt TIP byl oficiálně uzavřen dne 28. 2. 2013
na závěrečném oponentním řízení, které se konalo
v sídle společnosti MZ Liberec za účasti
oponentů i zástupců Ministerstva průmyslu
a obchodu.
Ing. Jan Čmelík, manažer projektu

8
Zpravodaj MZ Liberec, a. s.
tip na výlet
barokní lékárna v areálu Kuksu
Pokud se v létě chystáte na výlet a rádi byste jej spojili s tématem zdraví, pak
si jako cíl své cesty dejte areál barokního Kuksu. Nejvýraznější dominantou
tohoto areálu je dnes hospital. Prohlídka barokního skvostu zahrnuje historickou
expozici, barokní lékárnu, lapidárium soch Matyáše Bernarda Brauna,
kostel Nejsvětější Trojice a zahradu. Výlet do Královéhradeckého kraje jsme
nevybrali náhodou – v nedalekém Rudníku se nachází nový výrobní komplex
naší společnosti.
Zámek a lázně v Kuksu, pohled od špitálu, mezi lety 1720-1729, olej na plátně,
ze sbírek špitálu v Kuksu
V areálu hospitalu, který nechal na přelomu
17. a 18. století vystavět František Antonín,
hrabě Špork, se dnes nachází sídlo
Českého farmaceutického muzea. Svým
rozsahem je největší svého druhu u nás.
V barokní lékárně – druhé nejstarší v České
republice – se dozvíte vše o vývoji lékárenství.
Umístění muzea v barokním areálu
je více než symbolické. Budova nemocnice
původně sloužila chudým a nemocným
ze zdejšího panství, o něž se starali členové
řádu milosrdných bratří. Vznešený ráz
vtiskla Kuksu hlavně sochařská výzdoba
od Matyáše Bernarda Brauna – pískovcové
sochy třinácti Ctností a třinácti Neřestí
určitě zaujmou jak děti tak dospělé.
prostor oficíny. K nejvzácnějším exponátům
patří červené dřevěné stojatky – dózy
na uchovávání léčiv – které byly máčeny
v býčí krvi. Lékárenské stojatky objevíte
ve zdejší lékárně také z dalších materiálů
– z porcelánu, ze skla nebo z kameniny.
Pozornost příchozích upoutá také železný
granátový strom, ten je dominantou tzv.
lékárenské táry neboli pracovního stolu.
Větve sloužily lékárníkům k zavěšování
nůžek, motouzů a dalších pomůcek. Nad
vstupem do lékárny je umístěna hlava
bájného jednorožce, jehož roh (ve skutečnosti
narvalí zub) se užíval jako protijed.
Strop je vyzdoben freskou, na níž milosrdní
bratři-lékárníci vzdávají úctu lékárníkovi
– Kristu. V expozici si také můžete
prohlédnout sbírku bronzových, mosazných
a železných hmoždířů pocházejících
z konce 18. a počátku 19. století. Nejtěžší
z nich váží přes sto kilogramů.
Barokní lékárna sloužila svému účelu
na Kuksu až do roku 1945. Již v roce
1970 byla prohlášena národní kulturní památkou.
Farmaceutické muzeum
Na lékárnu navazuje v areálu hospitalu
několik místností farmaceutického muzea.
Do refektáře – jídelny je přenesen historický
interiér lékárny U Zlatého lva z pražské Nerudovy
ulice. Pacienti si z ní léky odnášeli již
v roce 1904. V expozici nechybí ani dobové
reklamní letáčky a dávné modely lékárenských
zařízení – například pilulkovnice,
výrobník čípků, míchačky mastí i zařízení
na jejich následné plnění do tub. V poslední
místnosti muzea si mohou návštěvníci vyzkoušet
roli dávných lékárníků. Zájemci si
mohou vyrobit pilulky stejným způsobem,
jak tomu bylo v první polovině 20. století.
Svou „medicínu“ mohou navíc i ochutnat –
vyrobí si ji totiž z cukru a škrobu.
Barokní lékárna
Zdejší hospitální oficína patří mezi evropské
unikáty, hlavně díky původnímu
mobiliáři pocházejícímu z první poloviny
18. století. Původní barokní mramorovaný
nábytek lékárny byl zhotoven a instalován
v letech 1748–1750 a vyplňuje celý
Barokní areál Kuks v současnosti
Čtvrtletník Zpravodaj MZ Liberec. Šéfredaktorka: PhDr. Jana Křemenská, redakční rada: Ing. Hana Blaháčková, Mgr. Petr Lajžner, Ing. Václav Rohlena, Bc. Libor Halama,
Lukáš Váňa, grafické zpracování: Kalendář Liberecka spol. s r. o., tisk: Geoprint s. r. o. Zpravodaj MZ Liberec je zapsán do evidence periodického tisku a bylo mu
přiděleno evidenční číslo MK ČR E 21070.