Návody na cvičení ze ZVT

Návody na cvičení ze ZVT
(ZPRACOVATELSKÉ VLASTNOSTI TEXTILNÍCH VLÁKEN)
Miroslava Maršálková
2003

Náplň cvičení z předmětu
ZPRACOVATELSKÉ VLASTOSTI TEXTILNÍCH VLÁKEN
NÁPLŇ CVIČENÍ:
1. týden Úvod, bezpečnostní předpisy, pomůcky,zadání domácí práce
2. týden Úloha 1 – 11, zadání semestrální práce
3. týden Úloha 1 – 11
4. týden Úloha 1 – 11
5. týden Úloha 1 – 11
6. týden Úloha 1 – 11
7. týden Úloha 1 – 11
8. týden Úloha 1 – 11
9. týden Úloha 1 – 11
10. týden Úloha 1 – 11
11. týden Úloha 1 – 11
12. týden Úloha 1 – 11
13. týden Úloha 1 – 11
14. týden Náhrady cvičení, zápočet
SEZNAM ÚLOH:
1. Vlhkost vlákenné suroviny
2. Soudržnost vlákenných poloproduktů
3. Zjišťování měrné hmotnosti materiálů
4. Zjišťování délky vláken nepřímou metodou
5. Jemnost vláken metodou měření průměrů na obrazové analýze, micronaire (WIRA)
6. Pevnost a tažnost jednotlivých vláken
7. Svazková pevnost a jemnost bavlněných vláken
8. Tření vláken
9. Migrace vláken v průřezu příze
10. Vliv zákrutu na pevnost příze
11. Zkoumání povrchové struktury a poškození vláken, přízí a plošných textilií pomocí
REM
Použité normy:
1. ČSN 80 0074
2.
3. ČSN 80 0065
4. ČSN 80 0034
5. ČSN 80 0050, ČSN 80 0242, EN ISO 1973
6. ČSN 80 0073, EN ISO 2062, EN ISO 5079
7.
8.
9.
10. ČSN80 0701
11.
2

Úloha 1
VLHKOST VLÁKENNÉ SUROVINY
Zadání : U předloženého vlákenného materiálu určete:
- standardní suchou hmotnost vzorku
- vlhkost vzorku
Pomůcky : kondicionovační přístroj
Princip : Zkouška se provádí v souladu s ČSN 80 0074.
Vlhkost vlákenného materiálu se zjišťuje vysoušením:
- Zkoušený vzorek se zváží, přesnost vážení se uvádí v 0,1 % hmotnosti materiálu.
- Vzorek se vysouší při stanovené teplotě až do ustálení hmotnosti vzorku.Vzorek je
považován za vysušený, když rozdíl mezi dvěma váženími v dvacetiminutových intervalech
není větší než 0,1 % původní hmotnosti.
Vysoušecí teploty : pro všechny textilie 107 ± 2 °C
pro přírodní hedvábí 140 °C
pro syntetická vlákna 80 ÷ 85 °C
Zpracování naměřených výsledků :
- standardní suchá hmotnost vzorku [ g ]
m
dtr
1
= mtr
⋅
1+
K
K=
c⋅
( x−9,5
)
pro → ba: c = 1,9 10 -4 vl: c = 5,3 10 -4 VS: c = 4,8 10 -4
ϕ1
⋅ pS
x = 622⋅
101−ϕ
⋅ p
ϕ
ϕ1
=
100
1
S
- vlhkost vzorku [ % ]
u
f
=
m
f
− m
m
dtr
dtr
⋅ 100
Uf … skutečná vlhkost vzorku [ % ]
m f … původní čistá hmotnost vzorku [ g ]
m tr … čistá hmotnost vysušeného vzorku [ g ]
K … korekční faktor
p S … tlak nasycené páry při teplotě t [ kPa ]
ϕ … relativní vlhkost vzduchu přiváděného pro sušení [ % ]
x … obsah vlhkosti vzduchu pro sušení [ % ]
3

Úloha 2
SOUDRŽNOST VLÁKENNÝCH POLOPRODUKTŮ
Zadání : U předloženého vlákenného poloproduktu určete jeho maximální průměrnou
pevnost a koeficient zpracovatelnosti.
Pomůcky : Tira-test 2300, elektronické váhy Sartorius
Princip : Zkouška se provádí na testovacím přístroji Tira-test2300. Upínací délka vlákenného
poloproduktu musí být větší než maximální délka vláken. Při napínání dochází až do
maximální pevnosti F H k narovnávání vláken. Vytváří se tak na grafu oblast soudržnosti,
kterou je popsána plochou A S . Po dosažení F H dochází ke skluzu vláken, který se vyjadřuje
pomocí plochy grafu A K .
F[N]
F H
A S A K
∆l [mm]
A S … práce soudržná
A K … práce klouzavá
F H … maximální pevnost vlákenného poloproduktu
K … koeficient
A C … práce celková
AS
K = []
A
C
= AS
+ A
A
K
1 [ J ]
Ideální koeficient zpracovatelnosti je roven 1, většinou je ale menší než 1.
Plochu A S a A K zjistíme planimetrováním nebo vážením.
f
F
T
H
S
=
−1
[ N ⋅tex ]
f S … poměrná pevnost vlákenného poloproduktu
T … délková hmotnost vlákenného poloproduktu
K
4

Zpracování naměřených výsledků :
l 0 = 300 mm
F 0 = 0,5 N
Předložený materiál musí být bez zákrutů.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
x
s
v[%]
F H [N] T [ktex] f S [N/ktex] A S [g] A K [g] K
5

Úloha 3
ZJIŠŤOVÁNÍ MĚRNÉ HMOTNOSTI MATERIÁLŮ
Zadání : Podle zjištěné měrné hmotnosti předloženého vlákenného materiálu určete o jaký
materiál se jedná.
Pomůcky : pyknometr, elektronické váhy Sartorius
Princip : Měrná hmotnost vlákenných materiálů se určuje zpravidla pyknometrickou
metodou.
Metoda spočívá ve vážení pyknometru s plnící kapalinou a pyknometru s plnící kapalinou a
vlákenným materiálem.
Plnící ( imerzní ) kapalina musí splňovat následující podmínky:
- chemická neutrálnost
- nesmí zbotnávat vlákno
- pomalá penetrace do mikropórù vláken
Zpracování naměřených výsledků :
Na základě naměřených hodnot se měrná hmotnost ρ stanoví výpočtem podle vztahu:
mv
⋅ ρ
k
ρ =
[kg.m -3 ]
m + P − P
v
k
kv
m v ...hmotnost vláknitého materiálu [ g ]
ρ k ....měrná hmotnost plnící kapaliny [ kg.m -3 ]
P k ....hmotnost pyknometru naplněného kapalinou [ g ]
P kv ....hmotnost pyknometru naplněného kapalinou a vlákenným materiálem [ g ]
číslo vzorek 1 vzorek 2 vzorek 3
měření P k m v P kv P k m v P kv P k m v P kv
1
:
5
x
s
v[%]
6

Název vlákna
bavlna
len
konopí
juta
ramie
vlna
přírodní hedvábí
viskóza
acetát
polyamid 6
polyamid 6.6
polyuretan
polyester
polyethylen
polypropylen
polyakrilonitril
polyvinylchlorid
polyvinylalkohol
skleněná vlákna
čedičová vlákna
Zkratka
CO
LI
HA
JU
RA
WO
SE
CV
CA
PA
PA
PU
PL
PE
PP
PAN
GF
-
ρ [kg.m 3 ]
1,55.10 3
1,49.10 3
1,48.10 3
1,45.10 3
1,50.10 3
1,30.10 3
1,37.10 3
1,52.10 3
1,31.10 3
1,15.10 3
1,15.10 3
1,21.10 3
1,38.10 3
0,96.10 3
0,91.10 3
1,20.10 3
1,40.10 3
1,30.10 3
2,49.10 3
2,80.10 3
Bod měknutí [°C]
žloutne při 120
-
-
-
-
křehne při 100
nižší než u vlny
ztráta pev. při 150
175 - 190
170
235
175
235 - 245
107 - 110
140
235
72 - 75
170
500 - 600
1000 - 1100
Bod tání [°C]
-
-
-
-
-
-
-
-
260
215
260
230
250 - 260
110 - 120
170 - 175
253 - 266
100
220
1100 - 1200
1200 - 1300
t rozkladu [°C]
130
-
-
-
-
130
150
175 - 205
-
-
-
-
-
-
-
300
-
-
-
-
f [mN.tex -1 ]
390 - 470
440 - 540
245 - 290
54 - 180
245 - 490
100 - 200
275 - 370
250 - 260
120 - 160
350 - 400
400 - 500
70
400 - 450
400
500 - 600
180 - 450
350 - 400
500 – 600.10 3
800 – 100.10 4
180 – 700.10 6
ε [%]
6 -10
0,6 - 2
1,5 - 3
1,5 - 2
6 - 10
25 - 35
13 - 25
20
25 - 35
24 - 34
26 - 32
500
19 - 23
20 - 80
25 - 30
15 - 22
23
20 - 26
3,5 - 4
1 – 1,7
7

Úloha 4
ZJIŠŤOVÁNÍ DÉLKY VLÁKEN NEPŘÍMOU METODOU
Zadání : U předloženého vzorku pramene bavlněných vláken stanovte jejich délku nepřímou
metodou.
Popište přímé metody měření délky vláken.
Pomůcky : fibrogram FM – 22/A (Autostampler)
Princip : U této metody měření délky vláken se neproměřují jednotlivá vlákna, ale celý
svazek paralelně uspořádaných vláken. Vlivem změny intenzity procházejícího světla, která je
vyhodnocována číslicovým analyzátorem, je určena délka vláken.
Vzorek prochází 4 pásmy:
1. pásmo – hřebenem se přes perforovanou stěnu nabírají vlákna do druhého hřebenu
2. pásmo – slouží k pročesání pramene a k odstranění přebytečných vláken
3. pásmo – dva kartáče v protisměru se otáčející uvolňují volná vlákna
4. pásmo – vakuová komora
– dvě spojené čočky
– sací zařízení
Výsledkem jednoho měření jsou dvě hodnoty délek L 1 a L 2 . L 1 je délka 50% vláken, L 2 je
délka 2,5% vláken.
FIBROGRAF:
100% Relativní počet vláken
50%
2,5%
L 1
L 2
Délka vláken
8

Zpracování naměřených výsledků :
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
x
s
v[%]
L 1 [ mm ] L 2 [ mm ]
9

Úloha 5
JEMNOST VLÁKEN METODOU MĚŘENÍ PRŮMĚRŮ NA OBRAZOVÉ ANALÝZE,
MICRONAIRE (WIRA)
Zadání : V průběhu cvičení :
- se seznamte s programem LUCIA G
- proměřte průměry vláken předloženého materiálu a proveďte vyhodnocení naměřených
výsledků, k protokolu přiložte obrazovou dokumentaci
- stanovte průměr vláken v proudu vzduchu
- z obou metod určete jemnost vláken v [tex] pomocí zpřesněného Taylorova vzorce
Pomůcky : obrazový analyzátor LUCIA G, Wira Wool Fineness Meter FM 06
Princip : Vlastní analýza obrazu probíhá podle schématu :
snímání obrazu ⇒ transformace obrazu ⇒ segmentace obrazu ⇒ vlastní měření
Snímáním a převedením obrazu do digitální formy nastává analýza obrazu v užším slova
smyslu. Jsou pro ni typické úpravy neboli transformace obrazu, dále identifikace objektů či
textur neboli segmentace a nakonec kvantifikace do omezeného množství dat a měření.
Smyslem takového zacházení s obrazem je získání reprodukovatelných a reprezentativních
dat, které jsou pro studované struktury typické a mají význam pro daný obor.
• měření průměrů vláken pomocí obrazové analýzy
- připravit preparát ze zkoumaných vláken (příčný řez svazkem vláken)
- okalibrovat systém obrazové analýzy při zvětšení, které se bude používat pro měření
- upravit kontrast obrazu
- provést vlastní měření (minimálně 20)
- získaná data exportovat do tabulkového programu Excel a vyhodnotit
• měření průměru vláken v proudu vzduchu:
Měření se provádí v souladu s ČSN 80 0242.
- vzorek vláken stanovené hmotnosti se stlačí na konstantní objem ve válcovité komoře
s perforovaným čelem, ke kterému je připojen průtokoměr a tlakoměr
- vlákna jsou uložena tak, aby ležela převážně v pravém úhlu k delší ose komory
- regulovaný proud vzduchu pak prochází stlačenými vlákny a na stupnici tlakoměru se
odečítá změna tlakové výšky, ze které se vypočítá průměrná tloušťka vláken
Vzorek má hmotnost 1,5 ± 0,0002g.
Při měření udržujeme konstantní průtok vzduchu na hodnotě 680 l/ h.
Po ustálení průtoku vzduchu se odečte na stupnici pokles vodního sloupce p [mm].
10

Zpracování naměřených výsledků :
• měření průměru vláken v proudu vzduchu:
i-tý vzorek p i d i [µm]
1
:
10
x -
s -
v[%] -
d
i
=
124000
p
i
kde:
d i … i-tý průměr vlákna [µm]
p i … pokles vodního sloupce i-tého vzorku [mm]
• měření průměrů vláken pomocí obrazové analýzy
i-tý vzorek d i [µm] T i [tex]
1
:
10
x -
s -
v[%] -
11

Úloha 6
PEVNOST A TAŽNOST JEDNOTLIVÝCH VLÁKEN
Zadání : U předloženého vzorku stanovte :
- průměrnou pevnost F [N], s F 2 , s F , v F
- průměrné poměrné prodloužení ε [%], s ε 2 , s ε , v ε
- vypočítejte intervaly spolehlivosti
Pomůcky : vlákenná trhačka
Princip : Jednotlivá vlákna předloženého materiálu se zalepí do pomocného rámečku. Vlákna
se upnou do vlákenné trhačky a provede se na nich konvenční tahová zkouška. Měření se
provádí podle ČSN 80 0200, pro účely laboratorních cvičení je modifikováno.
Vlastní měření a zpracování naměřených hodnot :
Rozměry pomocného rámečku: vnitřní – 10 x 10 mm
Upínací délka l 0 = 10 mm
Počet měření n = 25
Tabulka naměřených a vypočtených hodnot:
i F i [N] ∆l i [mm] ε[%]
1
:
20
x
s
v[%]
Pevnost F
Absolutní prodloužení ∆l
n
F = 1 ∑ F i
[N] ∆l = 1 ∑ ∆ l i
[mm]
n i=
1
n i=
1
n
Poměrné prodloužení ε
ε = ∆l * 100
[%]
l 0
12

Úloha 7
SVAZKOVÁ PEVNOST A JEMNOST BAVLNĚNÝCH VLÁKEN
Zadání : U předloženého vzorku bavlny stanovte svazkovou pevnost vláken a jemnost
vláken.
Pomůcky : Micronaire, Pressley, torzní váhy
Princip :
Pressley : Plochý svazek paralelně uspořádaných bavlněných vláken se upne do čelistí
přístroje a konce vláken přesahující vnější strany čelistí se odříznou. Pak se svazek vláken
působením tahové síly napíná až do přetržení. Hodnota pevnosti se přečte na stupnici
přístroje, zjistí se hmotnost vláken ve svazku a vypočítá se poměrná pevnost N/tex.
Micronaire : Vzorkem (5g) bavlněných vláken prochází vzduch. Propustnost je udávána na
stupnici přístroje jako množství procházejícího vzduchu vzorkem. Mikronérní hodnota
v závislosti na rozměrové vlastnosti bavlněného vlákna charakterizuje především jemnost
bavlněných vláken.
Zpracování výsledků měření :
Svazková pevnost bavlněného vlákna:
Cejchovací bavlna
Měření pevnost hmotnost
v librách [mg]
1
2
3
4
5
6
x - -
PI ○
pevnost
v librách
Zkoušená bavlna
hmotnost
[mg]
PI ○
Jemnost bavlněného vlákna:
Měření Jemnost [Mi]
1
…
5
x
PI
0
pevnost v librách
=
hmotnost mg
[ ]
- převodní konstanta Mi (~10 -6 g.25,4mm -1 ) na dtex je 1
2,54
Hodnocení:
Svazková pevnost
Jemnost
PI ○ Stupeň pevnosti Mi Stupeň jemnosti
nad 8,80 velmi pevná pod 3,00 velmi jemná
8,00 – 8,79 pevná 3,01 – 3,99 jemná
7,00 – 7,99 středně pevná 4,00 – 4,99 průměrná
6,10 – 6,99 málo pevná 5,00 – 5,99 středně hrubá
pod 6,09 nepevná nad 6,00 hrubá
13

Výpočty :
- pro každý svazek se vypočítá poměrná pevnost r p [N.tex -1 ]:
FL .
b
rp
=
3
m.10
F … zjištěná pevnost svazku [N]
m … hmotnost přetrženého svazku vláken [mg]
L b … svazková délka [mm]
(při nulové upínací délce L b =11,81 mm, při upínací délce 3mm L b =15 mm)
- upravená poměrná pevnost r pu [N.tex -1 ] se vypočítá na základě výsledků zkoušek
s cejchovací bavlnou:
FS
rpu = rp.
K
f
; K
f
=
F
F S … standardní hodnota pevnosti cejchovací bavlny [N]
F Z … zjištěná hodnota pevnosti cejchovací bavlny [N]
K f … korekční faktor
Z
2

Úloha 8
TŘENÍ VLÁKEN
Zadání : Určete statický a dynamický koeficient tření u předloženého vlákenného materiálu.
Pomůcky : zařízení pro měření tření vláken
Princip : Tření je jednou z příčin soudržnosti vláken v lineárních textiliích. Negativně
ovlivňuje např. vznik elektrostatického náboje, narušení vláken oděrem. Tření souvisí
s povrchem vláken a rychlostí jejich pohybu.
N
F t
F t
= µ ⋅
N
N …normálová síla
F t …třecí síla
µ …koeficient tření
Na nakloněné rovině se měří úhel α náklonu roviny, při kterém se zatížená vlákna začnou
pohybovat a čas, který je třeba, aby vlákna překonala délku nakloněné roviny s 2 .
α
s 2
Zpracování naměřených výsledků :
Číslo měření α [º] t [s]
1
:
10
x
s
v[%]
Statický koeficient tření vypočteme z úhlu naklonění roviny:
f = tgα
Dynamický koeficient tření vypočteme z odečteného času a úhlu podle vztahu:
a
fD
= tgα
−
g ⋅ cosα
S
2
− k2 + k2 −4k1k
a =
2k
1
3
3

k1
2
k =− t + 1
; k = 4s
4
2
= t ;
2 ( 4s2
8s
)
3 2
t … měřený čas průběhu úseku mezi snímači [s]
s 1 … dráha od výchozí polohy třecího elementu k prvnímu snímači [0,01m]
s 2 … dráha mezi dvojicemi snímačů, po kterou snímáme čas [0,13m]
4

Úloha 9
MIGRACE VLÁKEN V PRŮŘEZU PŘÍZE
Zadání : U daného vzorku stanovte koeficient migrace komponent. Z předloženého preparátu
získejte pomocí obrazového analyzátoru LUCIA M obrazovou dokumentaci, kterou použijete
pro výpočet koeficientu migrace .
Pomůcky : světelný mikroskop, obrazový analyzátor LUCIA M
Princip : Rozložení vláken (migrace) v příčném řezu příze je ukazatelem kvality mísení při
výrobě směsových přízí. Stanovíme-li rozložení vláken z patřičného množství řezů, můžeme
stanovit úroveň promísení při konkrétním přádním plánu. Je zřejmé, že bude-li promísení
nedokonalé a vlákna budou migrovat do shluků, může se to projevit např. pruhovitostí barvené
plošné textilie.
Obecnou metodou stanovení migrace vláken z příčného řezu příze je rozložení řezu na
radiální zóny a stanovení počtu vláken jednotlivých komponent v těchto zónách.
Metoda dle Hamiltona
Průřez příze se rozdělí na pět radiálních zón s konstantním přírůstkem poloměru (obr. 4)
. V každém mezikruží se sečte počet vláken podle komponent. Metoda používá statistických
metod přepočítávající počet vláken na momenty rozdělení počtu vláken podle čísla zóny.
I
II III IV V
Obr. Radiální zóny
Souhrnný moment rozložení, který je roven součtu pěti částečných momentů, se nazývá
moment skutečného rozložení M skut . Kromě toho jsou definovány tři hypotetické případy
rozložení :
- ideální rovnoměrné rozložení M st
- výskyt sledované komponenty pouze ve vnitřních zónách M vnitř
- výskyt sledované komponenty pouze ve vnějších zónách M vnej
Při skutečném umístění vláken ve vnějších zónách, kdy M skut > M st , je koeficient migrace:
M M M
skut
−
st
=
⋅10 2 [%]
M − M
vnej
ve vnitřních zónách řezu M skut < M st :
M M M
skut
−
st
=
⋅10 2 [%]
Mst
− Mvnitø
Koeficient migrace udává, jak dalece v % jsou směsované komponenty umístěny
radiálně v průřezu nitě. Při výpočtu se vylučuje třetí střední zóna :
M skut = M Z1 + M Z2 + M Z3 + M Z4 + M Z5 =
= (-2 * a 1 ) + (-1 * a 2 ) + 0 * a 3 + (1 * a 4 ) + (2 * a 5 ) =
= 2 * (a 5 - a 1 ) + a 4 - a 2
kde : a 1 - a 5 ...počet vláken komponenty A v zónách 1 - 5
-2, -1, 0, +1, +2 ... ukazatel umístění v zónách
M Z1 - M Z5 ... momenty rozložení pro zóny 1 - 5
N
A
M st = [ 2⋅( n5 − n1) + ( n4 − n2)
]
N
st
5

Vlastní měření a zpracování naměřených hodnot :
Pomocí obrazové analýzy vytvořit obraz řezu příze a provést výpočet.
Pro zjednodušení výpočtu je vhodné použít následující tabulky. Koeficient migrace
stanovte pouze pro jednu komponentu, pro druhou vyjde koeficient migrace číselně shodný
pouze s opačným znaménkem.
Parametr Počet vláken Celkové množství
vláken
Číslo zóny 1 2 3 4 5
Umístění zóny -2 -1 0 +1 +2
Komponenta A: a 1 a 2 a 3 a 4 a 5 N A
Komponenta B: b 1 b 2 b 3 b 4 b 5 N B
Počet vláken v zónách n 1 n 2 n 3 n 4 n 5 N
M skut > M st
Parametr Výpočet momentu M vnej Celk. množ. Moment M vněj
pro A
vláken
Číslo zóny 1 2 3 4 5
Umístění zóny -2 -1 0 +1 +2
Počet vláken v zóně n 1 n 2 n 3 n 4 n 5 N
N A N A 2⋅ N A
Možné rozložení X n 5 N A 2⋅ n 5 +X
vláken v zónách X 1 n 4 n 5 N A 2⋅ n 5 +n 4
průřezu X 2 n 3 n 4 n 5 N A 2⋅ n 5 +n 4 -X 2
X 3 n 2 n 3 n 4 n 5 N A 2⋅ n 5 +n 4 -n 2 -2⋅X 3
X = N A - n 5
X 1 = N A - (n 5 + n 4 )
X 2 = N A - (n 5 + n 4 + n 3 )
X 3 = N A - (n 5 + n 4 + n 3 + n 2 )
Mskut
− Mst
2
M = ⋅10
M − M
[%]
vněj
M skut < M st
Parametr Výpočet momentu M vnitř. Celk. množ. Moment M vnitř.
pro B
vláken
Číslo zóny 1 2 3 4 5
Umístění zóny -2 -1 0 +1 +2
Počet vláken v zóně n 1 n 2 n 3 n 4 n 5 N
N B N B -2⋅ N B
Možné rozložení n 1 Y N B -2⋅ n 1 -Y
vláken v zónách n 1 n 2 Y 1 N B -2⋅ n 1 -n 2
průřezu n 1 n 2 n 3 Y 2 N B -2⋅ n 1 -n 2 +Y 2
n 1 n 2 n 3 n 4 Y 3 N B -2⋅ n 1 -n 2 +n 4 +2⋅Y 3
Y = N B - n 1
Y 1 = N B - (n 1 + n 2 )
Y 2 = N B - (n 1 + n 2 + n 3 )
Y 3 = N B - (n 1 + n 2 + n 3 + n 4 )
Mskut
− Mst
2
M = ⋅10
M − M
[%]
st
st
vnitř
6

Úloha 10
VLIV ZÁKRUTU NA PEVNOST PŘÍZE
Zadání : U předloženého vzorku příze stanovte:
1. počet zákrutů použitím nepřímé metody
2. průměrnou změnu pevnosti v závislosti na zvyšování a snižování počtu zákrutů o 10, 20,
30% z průměrného počtu zákrutů
3. u naměřených výsledků proveďte statistické vyhodnocení, z průměrných hodnot pevností
sestrojte graf závislosti pevnosti na počtu zákrutů příze
4. do protokolu uveďte všechny metody pro zjišťování počtu zákrutů
Pomůcky : zákrutoměr, dynamometr
Princip :
Metody zjištění počtu zákrutů si studenti sami předem nastudují a jejich principy budou
uvedeny v protokolu!
Pro zkoušení pevnosti nitě si nejprve z jemnosti vypočteme potřebné předpětí. Provedeme
měření pevnosti (pro upínací délku 150 mm) na dynamometru, pro daný počet zákrutů
provedeme vždy 10 měření.
Zpracování naměřených výsledků :
1
2
3
4
5
6
7
Z
F i [ N ]
[1/m] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
F
[ N ]
s F
[ N ]
v F
[ % ]
3 … počet zákrutů snížený o 10 % z původního počtu zákrutů
4 … průměrný počet původních zákrutů příze
5 … počet zákrutů zvýšený o 10 % z původního počtu zákrutů
7

Úloha 11
ZKOUMÁNÍ POVRCHOVÉ STRUKTURY A POŠKOZENÍ VLÁKEN, PŘÍZÍ
A PLOŠNÝCH TEXTILIÍ POMOCÍ REM
Zadání : V průběhu cvičení :
- se seznamte s přípravou vzorku pro REM AQUASEM
- se seznamte s metodou REM a s obsluhou přístroje AQUASEM
- prohlédněte vzorek předloženého materiálu a proveďte vyhodnocení
K protokolu přiložte obrazovou dokumentaci.
Pomůcky :přístroj pro naprašování Au SCD 030, REM AQUASEM
Princip : Pro rastrovací elektronovou mikroskopii (REM) je charakteristická jednoduchá
příprava preparátu, ale složité pracovní zařízení.
Příprava preparátu spočívá v připevnění zkoumaného vzorku na pracovní stolek. Takto
upravený vzorek se pokryje tenkou vrstvou (10 – 30 nm) Au.
Primární paprsek se pohybuje pořádcích po preparátu (rastruje) a vyráží sekundární
elektrony. Ty jsou snímány sondou, převáděny na videosignál a zobrazeny na monitoru.
Výhody REM: velká hloubka ostrosti, „plastické“ zobrazení, velká rozlišovací
schopnost.
Systém PROXIMA
Jedná se o rastrovací elektronový mikroskop plně řízený počítačem. Systém se skládá
ze 3 hlavních částí: fyzikální část, elektronika, počítač.
Fyzikální část je plně svázána se vzorkem a vzniká v ní obraz. Je ovládána elektrickými
signály z elektroniky. Elektronika mikroskopu zprostředkovává ovládání fyzikální části
mikroskopu a předávání užitečných signálů počítači. Počítač je řídící jednotkou celého
mikroskopického systému.
Obr. Princip REM
8

Technické údaje systému PROXIMA
Rozlišení
9 nm
Zvětšení 12 až 250 000
Urychlovací napětí
1.0 až 20 kV
Pracovní vzdálenost
3 až 50 mm
Příkon
220 V / 50 Hz, max 900 VA
Řídící počítač
PC 100 Mhz, 16 MB RAM, 17´´monitor
Vlastní měření :
Připravte vzorek z předloženého materiálu :
- vzorek nalepte oboustranně lepící páskou na nosný stolek.
- vzorek naprašte Au v přístroji SCD 030
Proveďte vlastní pozorování v REM a vyhodnoťte jej.
K protokolu přiložte obrazovou dokumentaci.
9