NemocniÄnà listy - leden 2012 - StÅedoÄeský kraj
NemocniÄnà listy - leden 2012 - StÅedoÄeský kraj
NemocniÄnà listy - leden 2012 - StÅedoÄeský kraj
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic Leden <strong>2012</strong><br />
Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba<br />
První miminko<br />
roku v Mladé<br />
Boleslavi<br />
Str. 04, 13<br />
Vynikající<br />
cévní centrum<br />
v Kolíně<br />
Str 26–27<br />
Zahájení<br />
provozu<br />
zubního<br />
robota<br />
v Kladně<br />
Str. 05–06, 19<br />
Sestry Blanka Vacková (vpravo)<br />
a Pavla Jelínková na oddělení ARO<br />
str. 24–29 str. 30–35 str. 36–41<br />
str. 42–47 str. 12–17<br />
str. 18–23<br />
str. 10–11
02 03<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Úvodní rozhovor <br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Obsah<br />
Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou:<br />
„Krajské nemocnice mají<br />
zásadní význam“<br />
Nejistota ohledně výše zálohových plateb pro letošní (!) rok, význam páteřní sítě nemocnic pro<br />
<strong>kraj</strong>, výhled na další zvelebování nemocnic, ale i dotazník týkající se názorů pacientů na poplatky<br />
a jejich růst – to jsou témata, o nichž jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Pancovou.<br />
Jak se bude letos vyvíjet situace<br />
v <strong>kraj</strong>ských nemocnicích?<br />
Vzhledem k tomu, že stále neznáme výši zálohových<br />
plateb pro rok <strong>2012</strong>, vznesli jsme dotaz na VZP a na<br />
velké zaměstnanecké pojišťovny. Vypadá to, že výši<br />
zálohových plateb budeme vědět na konci ledna.<br />
Právě jsem psala všem ředitelům středočeských<br />
<strong>kraj</strong>ských nemocnic, aby se vyvarovali podepisování<br />
smluv a dodatků k nim s malými pojišťovnami, protože<br />
jsme zjistili, že některé z nich nechtějí postupovat<br />
podle úhradové vyhlášky platné pro rok <strong>2012</strong><br />
a chtějí naopak nemocnicím platit méně. Naštěstí<br />
z úhradové vyhlášky vypadla věta: „Pokud se zdravotnické<br />
zařízení nedomluví jinak, musí postupovat<br />
podle vyhlášky.“ Doufejme, že i zmíněné malé pojišťovny<br />
si tedy uvědomí, že úhradová vyhláška je pro<br />
ně zákonem, který by porušily. V současné době tedy<br />
vůbec nedokážu odhadnout vývoj, protože nemám<br />
k dispozici zásadní informaci.<br />
VZP poměrně jasně deklaruje, že bude naléhat na<br />
rušení oddělení s nízkou obložností. Bude se to<br />
týkat i některé z <strong>kraj</strong>ských nemocnic?<br />
Doufáme, že ne. Měli jsme jednání se zástupci pojišťoven,<br />
kteří naštěstí chápou, že <strong>kraj</strong>ské nemocnice jsou<br />
páteřní – například ve Středočeském <strong>kraj</strong>i poskytují<br />
55–60 % veškeré péče. Jedná se spíše o malé soukromé<br />
nemocnice, v nichž některá oddělení nemají<br />
dostatečný počet pacientů, aby lékaři získali nutné<br />
zkušenosti. Uvidíme, zda tento krok pojišťovny povede<br />
k tomu, co deklaruje, tedy že se tak vymezí dostatečný<br />
počet lékařů právě pro páteřní nemocnice. Pro informaci<br />
– máme tzv. Přílohu 2 o personálním a přístrojovém<br />
vybavení nemocnice a podle ní musí mít nemocnice<br />
na každý výkon určitý počet lékařů s příslušnou erudicí.<br />
Jsou-li tedy někde oddělení, která neposkytují zdravotní<br />
péči v dostatečném objemu, stejně v nich musí<br />
být daný počet lékařů, který potom v systému chybí.<br />
Řekne-li nám tedy pojišťovna, že máme restrukturalizovat<br />
tak, že na každém oddělení zrušíme 6–7 lůžek,<br />
vůbec nám to nepomůže. Například na osm lůžek<br />
iktového centra musíme mít přes tři celé úvazky plně<br />
erudovaného, tedy atestovaného lékaře – čili jde<br />
o velice přísné normy, a pokud je máme dodržovat,<br />
musíme mít velký počet lékařů. Restrukturalizovat<br />
prostě nejde po jednotlivých lůžcích, ale s přihlédnutím<br />
k systému zdravotní péče v tom kterém regionu.<br />
Plánují se v <strong>kraj</strong>ských nemocnicích v letošním<br />
roce nové stavby, případně rekonstrukce?<br />
Chceme rekonstruovat, nikoli stavět nové budovy.<br />
Chceme-li lékařům zachovat stávající platy, nebo jim<br />
i něco přidat, nemůžeme si bohužel dovolit stavět<br />
modernější a komfortnější pavilony, protože stavby<br />
by nám nikdo nezaplatil. I proto chceme pouze rekonstruovat<br />
zastaralé a nevyhovující provozy, abychom<br />
byli konkurenceschopní. V kladenské nemocnici<br />
to znamená pokračování rekonstrukce monobloku,<br />
kde probíhá práce na C1, která by měla být ukončena<br />
v květnu. Na jaře se začne rekonstruovat blok<br />
B a obě spojovací chodby. V tomto roce se ředitelství<br />
nemocnice přesune do Niederleho pavilonu. Požádali<br />
jsme o finanční prostředky pro rekonstrukci původní<br />
budovy ředitelství, kam se v budoucnosti přesune<br />
patologie, jejíž současná budova bude srovnána<br />
se zemí. V dalších <strong>kraj</strong>ských nemocnicích je situace<br />
naprosto stejná – probíhají pouze rekonstrukce.<br />
Závěrem mi dovolte otázku na dopad zvýšení<br />
poplatků v nemocnicích.<br />
Od pacientů máme signály, že původních 60 Kč za den<br />
v nemocnici chápou, ale pokud by se částka měla dále<br />
zvyšovat, kupříkladu důchodci velmi pravděpodobně<br />
začnou zvažovat, jestli se mají nechat hospitalizovat,<br />
nebo ne. Ve středočeských nemocnicích probíhá<br />
anketa, abychom zjistili názor pacientů na ambulance<br />
i lůžková oddělení – ptáme se v ní na poplatky, jejich<br />
zvyšování apod. Chceme mít k dispozici průzkum toho,<br />
co si lidé opravdu myslí, aby nešlo jen o naše dohady.<br />
MUDr. Kateřina Pancová<br />
ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.<br />
Rozhovor s ředitelkou<br />
Oblastní nemocnice Kladno, a. s.,<br />
MUDr. Kateřinou Pancovou 02<br />
Odbor zdravotnictví 04<br />
Slovníček zkratek a pojmů 05<br />
Hejtman zahájil provoz revolučního<br />
zubního robotu v ON Kladno 06<br />
Maturitní ples budoucích<br />
zdravotníků v Kladně 08<br />
Trvale navyšujeme kapacitu v domovech<br />
seniorů 09<br />
Přítomnost policie u problematických<br />
zásahů výrazně snižuje jejich riziko 10<br />
Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav 12<br />
Oblastní nemocnice Kladno 18<br />
Oblastní nemocnice Kolín 24<br />
Nemocnice Kutná Hora 30<br />
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 36<br />
Oblastní nemocnice Příbram 42<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Měsíčník<br />
Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s.<br />
Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01<br />
IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537<br />
Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon,<br />
Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková,<br />
Stanislava Kubincová, Tereza Janečková,<br />
Tomáš Tulinger<br />
Kontakt: nemocnicni<strong>listy</strong>@gmail.com<br />
Registrace: MK ČR E 19733<br />
Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů<br />
nemocnic.<br />
Neprodejné
04<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Odbor zdravotnictví <br />
05<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Odbor zdravotnictví<br />
Středočeští občánci<br />
Tak jako každý rok, i s příchodem roku <strong>2012</strong> jsme přivítali první narozená miminka ve Středočeském<br />
<strong>kraj</strong>i. V přímé spolupráci s porodnicemi středočeských nemocnic se na odboru zdravotnictví sešly informace<br />
o prvních letošních dětech. Nejstarším středočeským novorozencem tohoto roku se stala holčička Dora<br />
Pařezová, narozená 1. 1. <strong>2012</strong> již 21 vteřin po půlnoci v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Vysloužila<br />
si tak osobní návštěvu pana hejtmana MUDr. Davida Ratha, který mamince Evě z Milovic předal finanční<br />
dar ve výši 10 000 Kč a Dorince na památku velkého medvěda. Maminky všech prvních miminek ve středočeských<br />
porodnicích byly též obdarovány věcnými dary (sady plenek, kojenecké láhve, dudlíky) z rukou jednotlivých<br />
radních.<br />
Pracovní jednání k národnímu registru<br />
poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS)<br />
V pondělí 12. prosince<br />
2011 proběhlo v prostorách Ministerstva<br />
zdravotnictví ČR pracovní<br />
jednání týkající se Národního registru<br />
poskytovatelů zdravotních<br />
služeb (NRPZS), který je nově zaveden<br />
zákonem o zdravotních<br />
službách. NRPZS poskytne přehled<br />
o poskytované zdravotní péči<br />
v <strong>kraj</strong>i, umožní kontrolu stávajících<br />
registrovaných nestátních zdravotnických<br />
zařízení a bude také obsahovat<br />
podklady pro statistické<br />
analýzy a plánování zdravotní péče<br />
v regionu. Na setkání bylo zástupci<br />
<strong>kraj</strong>ských úřadů, ÚZIS a Ministerstva<br />
zdravotnictví ČR diskutováno<br />
dokončení tzv. hodnotícího listu.<br />
Ten Odbor zdravotnictví Krajského<br />
úřadu Středočeského <strong>kraj</strong>e zpracovával<br />
od listopadu 2011 tak, aby<br />
v něm byly doplněny údaje potřebné<br />
pro zajištění dostupnosti<br />
potřebných informací o zdravotnických<br />
zařízeních v rámci regionů.<br />
V nejbližší době bude zveřejněn<br />
vítěz výběrového řízení na<br />
společnost, jež bude správcem<br />
NRPZS. Prostřednictvím pracovní<br />
skupiny budou následně odbory<br />
zdravotnictví <strong>kraj</strong>ských úřadů<br />
po celé republice průběžně školeny<br />
tak, aby při zahájení účinnosti<br />
zákona o zdravotních službách<br />
1. dubna <strong>2012</strong> již bylo možné registr<br />
plně využít. <br />
Protialkoholní<br />
záchytné stanice<br />
Lékárny ve<br />
Středočeském <strong>kraj</strong>i<br />
K tradičním zimním tématům<br />
patří také informace o místě,<br />
které je potenciálním strašákem každého<br />
účastníka bujarých oslav. Proto<br />
jsme se rozhodli připojit i krátký<br />
příspěvek o existenci protialkoholních<br />
záchytných stanic ve středních<br />
Čechách.<br />
V současné době jsou ve Středočeském<br />
<strong>kraj</strong>i zřízeny protialkoholní<br />
záchytné stanice ve městech Kolín<br />
(6 lůžek), Příbram (5 lůžek), Mladá<br />
Boleslav (3 lůžka) a Kladno. V případě<br />
Kolína a Příbrami je zřizovatelem<br />
město a organizačně tato zařízení<br />
spadají pod odbory sociálních<br />
věcí a zdravotnictví městských úřadů.<br />
V Mladé Boleslavi jsou lůžka<br />
vyčleněna na oddělení interny Klaudiánovy<br />
nemocnice a v Kladně jsou<br />
vyčleněna tzv. expektační lůžka<br />
v rámci komplexu akutního příjmu<br />
Oblastní nemocnice Kladno. Všechny<br />
záchytné stanice jsou provozovány<br />
za finanční podpory Středočeského<br />
<strong>kraj</strong>e.<br />
Dostupnost léků je jistě<br />
významnou součástí komplexního<br />
zabezpečení zdravotní péče, zvláště<br />
pak v případech, kdy je jejich potřeba<br />
akutní. Určitou nesnází je v tomto případě<br />
fakt, že lékárny jsou v převážné<br />
většině provozovány soukromými<br />
subjekty, proto není přímo v kompetenci<br />
<strong>kraj</strong>e jakkoli jejich vlastníky<br />
nutit ke stanovení konkrétní otevírací<br />
doby. Protože si však uvědomujeme<br />
naléhavost dostupnosti informací<br />
o pohotovostních službách zajišťovaných<br />
ve Středočeském <strong>kraj</strong>i, na webových<br />
stránkách odboru zdravotnictví<br />
jsou v sekci Lékařská pohotovostní<br />
služba k dispozici veškeré potřebné<br />
údaje. V případě, kdy není lékárnou<br />
dodržena proklamovaná otevírací<br />
doba, nemá bohužel odbor zdravotnictví<br />
kompetence k tomu, aby za to<br />
provozovatele sankcionoval.<br />
Pokud se tedy dostanete do situace,<br />
že v době pracovního volna nebo<br />
státního svátku navštívíte pohotovost<br />
v prostorách nemocnice, lékař<br />
vám předepíše recept na určitý lék<br />
a vy zjistíte, že lékárny v blízkém<br />
okolí jsou zavřené, je možné obrátit<br />
se zpět na lékaře pohotovosti, který<br />
vám množství léků potřebné k dočasnému<br />
pokrytí léčby zajistí. <br />
Vážení a milí čtenáři, za kolektiv pracovníků Odboru zdravotnictví Krajského úřadu<br />
Středočeského <strong>kraj</strong>e vám přejeme do roku <strong>2012</strong> pevné zdraví!<br />
Slovníček<br />
zkratek a pojmů<br />
Na opakované žádosti čtenářů opět zařazujeme<br />
tento sloupek, kde přinášíme vysvětlení většiny<br />
zkratek a cizích výrazů použitých v textech<br />
daného čísla.<br />
Angiografie radiologické vyšetření, při němž se znázorňují<br />
cévy po předchozím vstříknutí kontrastní látky a následném<br />
snímkování<br />
Cerebrovaskulární mozkocévní<br />
CMP cévní mozková příhoda<br />
COS centrální operační sály<br />
CT Počítačová tomografie, zkratka anglického slovního spojení<br />
Computed Tomography<br />
Dispenzarizace včasné aktivní vyhledávání a léčení osob potřebujících<br />
soustavnou preventivní nebo léčebnou péči<br />
Fatická porucha porucha řeči, dysartrie<br />
Ischemie místní nedokrevnost tkání nebo orgánů<br />
Konkrement patologicky vytvářený pevný útvar v dutých<br />
orgánech, kámen<br />
Koronarografie vyšetření věnčitých (koronárních) tepen<br />
Mamograf diagnostické zařízení, sloužící k diagnostice a prevenci<br />
nádorových onemocnění ženského prsu<br />
MR, MRI zobrazovací technika používaná především ve zdravotnictví<br />
k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla (Magnetic<br />
Resonance Imaging)<br />
Nasální gastroskopie metoda vyšetření žaludku, kdy se tenký<br />
přístroj zavede přes nosní dírku do žaludku<br />
Neuroimunologie lékařská disciplína, která studuje interakci<br />
mezi imunitním systémem a nervovou soustavou<br />
NRPZS Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb<br />
Nystagmus rytmický konjugovaný kmitavý pohyb očních bulbů<br />
– oční vada, která způsobuje nekontrolované, rychlé a trhavé<br />
pohyby očí<br />
Osteoporóza metabolická kostní choroba, která se projevuje<br />
řídnutím kostní tkáně<br />
Pletysmografie vyšetřovací metoda, která slouží k hodnocení<br />
kvality prokrvení tkání a poskytuje informace o reaktivitě<br />
vyšetřovaných cév<br />
Radiofrekvenční ablace metoda lokální terapeutické destrukce<br />
tkáně, při níž se využívá tepelný účinek procházejícího elektrického<br />
proudu o frekvenci řádově stovek kHz<br />
Screening vyšetřování předem definované skupiny lidí za účelem<br />
vyhledávání chorob v jejich časných stadiích<br />
Skiagrafie technika zobrazení lidských tkání, která využívá rozdílnou<br />
hodnotu pohlcení procházejícícho svazku rentgenového<br />
záření v různých tkáních<br />
Spirometrie funkční vyšetření plic – jak dobře jsou schopné<br />
nádechu a výdechu<br />
Stomie dočasné nebo trvalé vyvedení některého dutého orgánu<br />
mimo tělo (nejčastěji se jedná o vývod tlustého střeva)<br />
Střevní kolonoskopie metoda vyšetření tlustého střeva<br />
(případně tenkého střeva) endoskopem<br />
Terminální konečný, koncový, závěrečný, poslední<br />
Trombolýza rozpouštění krevní sraženiny<br />
ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky<br />
Vaskulární cévní<br />
Viscelární mající vztah k vnitřním tělesným orgánům
06<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Investice <br />
07<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Investice<br />
Stomatologické oddělení v kladenské<br />
nemocnici má nově přístroj CEREC, revoluční technologii<br />
v oblasti zubního ošetření, který nahradí zdlouhavé<br />
postupy při výrobě keramických zubních korunek.<br />
Robot CEREC pochází ze Švýcarska a zefektivní<br />
a zrychlí ošetření pacienta. Dřívější zpracování zubní<br />
náhrady trvalo i dva týdny. Nejdříve<br />
se vada chrupu otiskla,<br />
otisk se poslal do laboratoře,<br />
kde složitými procesy, které<br />
trvaly i několik dní, vznikla zubní náhrada. Poté byla<br />
opět zaslána k zubaři. Ovšem ne vždy plomba či<br />
korunka pacientovi sedla… Nyní je postup jiný, a především<br />
rychlejší. Díky novému přístroji se celý tento<br />
proces zúží do několika desítek minut. Po rozhodnutí<br />
o typu rekonstrukce je daný zub napreparován.<br />
Jeho povrch se napudruje speciálním práškem a pak<br />
je přímo v ústech pacienta pořízen „digitální sken“<br />
pomocí 3D kamery, který nahrazuje klasický otisk<br />
v otiskovací lžíci. Tento digitální sken je softwarově<br />
zpracován a lékař vytvoří pomocí počítače naprosto<br />
přesnou náhradu zničeného zubu.<br />
Robot CEREC si mohla nemocnice pořídit díky<br />
dvoumilionovému příspěvku Středočeského <strong>kraj</strong>e.<br />
Poté, co se náhrada vytvoří v počítači, jsou údaje odeslány<br />
do frézovacího přístroje, který během několika<br />
minut vytvoří z bločku keramiky náhradu. Ta je potom<br />
leštěna a připravena k nasazení do úst. Zub je tímto<br />
způsobem restaurován do přirozeného tvaru, funkce<br />
a krásy během hodiny.<br />
Vlevo: Slavnostního<br />
uvedení do provozu<br />
přístroje CEREC<br />
se zúčastnili<br />
středočeský<br />
hejtman<br />
MUDr. David Rath,<br />
ředitelka kladenské<br />
nemocnice<br />
MUDr. Kateřina<br />
Pancová a další.<br />
Vpravo: Hejtman<br />
Středočeského<br />
<strong>kraj</strong>e MUDr. David<br />
Rath a MUDr. Josef<br />
Válek ze<br />
stomatologické<br />
ambulance ON<br />
Kladno nad frézkou,<br />
kde se modelují<br />
zubní náhrady<br />
Hejtman zahájil provoz<br />
revolučního zubního<br />
robotu v ON kladno<br />
Středočeský hejtman MUDr. David Rath se na začátku ledna v kladenské nemocnici zúčastnil<br />
slavnostního uvedení přístroje CEREC do provozu. Přítomni byli i ředitelka kladenské nemocnice<br />
MUDr. Kateřina Pancová, její náměstek MUDr. Vladimír Lemon, pracovníci stomatologického<br />
oddělení a další.
08<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Událost <br />
09<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Sociální problematika<br />
Maturitní ples budoucích<br />
zdravotníků v Kladně<br />
Maturanti a studenti Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Kladno<br />
zahájili sezonu maturitních plesů.<br />
Budoucí zdravotníci měli možnost se ještě<br />
před začátkem těžkého období stráveného nad<br />
knihami a ukončeného závěrečnou zkouškou trochu<br />
rozptýlit. Studenti čtyř maturitních tříd se představili<br />
během tradičního šerpování a poté návštěvníky<br />
plesu čekal pestrý program v podobě tanečních<br />
vystoupení i bohaté tomboly. Na tak významné události,<br />
která proběhla v kladenském domě kultury, se<br />
minulý pátek sešli nejen studenti, ale pozváni byli<br />
i hejtman Středočeského <strong>kraj</strong>e MUDr. David Rath,<br />
primátor města Kladna Ing. Dan Jiránek, ředitelka<br />
Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Kateřina Pancová,<br />
náměstci primátora města Kladna Ing. Miroslav<br />
Bernášek, Vojtěch Volf, Bc. Zdeněk Syblík,<br />
náměstek ředitelky Oblastní nemocnice Kladno<br />
MUDr. Vladimír Lemon a ředitel Územního střediska<br />
záchranné služby Středočeského <strong>kraj</strong>e MUDr. Martin<br />
Houdek.<br />
Radní pro oblast sociálních věcí Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová tvrdí:<br />
„Trvale navyšujeme<br />
kapacitu v domovech<br />
seniorů“<br />
Dotace ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jsou rok od roku nižší (v letošním roce<br />
o 214 000 000 Kč méně než v roce 2008) a celkově jsou sociální zařízení spíše stranou hlavních<br />
toků peněz. Přesto se ve Středočeském <strong>kraj</strong>i daří péči o seniory, zdravotně postižené a občany,<br />
kteří potřebují sociální pomoc, rozvíjet.O bilanci minulého roku jsme požádali radní pro oblast<br />
sociálních věcí Mgr. Zuzanu Jentschke Stöcklovou.<br />
Co bylo v minulém roce nového a co se<br />
podařilo rozvíjet?<br />
Především bych velmi ráda zmínila asi nejdůležitější<br />
věc, a to je navýšení kapacity v domovech seniorů.<br />
V České republice, a pochopitelně i ve Středočeském<br />
<strong>kraj</strong>i, je v nich totiž nedostatečný počet míst,<br />
a tak jsme se zavázali, že jejich kapacitu navýšíme<br />
– poptávka je stále vysoká a populace stárne. Nejúspěšnější<br />
akcí loňského roku bylo otevření domova<br />
seniorů v Berouně s kapacitou 104 lůžek. Domov by<br />
měl být koncem ledna zcela naplněn novými obyvateli.<br />
Dále jsme zahájili výstavbu domova seniorů<br />
v Novém Strašecí, kde je speciální pavilon pro osoby<br />
s Alzheimerovou chorobou, kde by již brzy mělo najít<br />
domov přes dvacet seniorů, kteří potřebují zvláštní<br />
péči. Kapacita se navyšuje i v domově pro seniory ve<br />
Zdicích, kde brzy vznikne 46 nových míst pro seniory.<br />
a v domově seniorů v Jankově (okres Benešov). Jde<br />
o velmi potřebnou záležitost, obzvláště pro seniory,<br />
kteří nechtějí opustit vlastní domov, mají kolem sebe<br />
rodinu, ale potřebují občas péči, která v obcích – na<br />
rozdíl od měst – přece jen chybí. Na začátku tohoto<br />
roku otevřeme nové kapacity v novém denním<br />
stacionáři ve Smečně a se stejnou službou počítáme<br />
v novém domově v Berouně a ve Zdicích. Tato služba<br />
nebyla příliš známá, ale nyní je o ni stále větší zájem<br />
– jde o to, že pokud rodina chce mít seniora doma<br />
a potřebuje, aby se o něj někdo postaral během dne,<br />
přiveze ho ráno do domova, případně je přivezen naší<br />
službou, a večer se vrací do rodinného kruhu.<br />
Mgr. Zuzana<br />
Jentschke Stöcklová<br />
a ředitel <strong>kraj</strong>ského<br />
úřadu Ing. Zdeněk<br />
Štětina v domově<br />
seniorů ve Smečně<br />
Nahoře: Na tyto<br />
okamžiky maturanti<br />
zpravidla nikdy<br />
nezapomenou.<br />
Dole: Ples poctili<br />
návštěvou<br />
i středočeský<br />
hejtman<br />
MUDr. David<br />
Rath s ředitelkou<br />
kladenské<br />
nemocnice<br />
MUDr. Kateřinou<br />
Pancovou.<br />
Kolik je v těchto zařízeních aktuálně míst?<br />
Kapacita domovů seniorů narostla od roku 2009<br />
o více než 200 míst. Přímo <strong>kraj</strong>em zřizované domovy<br />
mají nyní kapacitu 3 561 lůžek. Roste ale i počet<br />
žádostí o přijetí do domovů – zatímco v roce 2009<br />
jich bylo 4 133, nyní jich evidujeme přes 5 000.<br />
Jaké jsou další novinky v sociální oblasti?<br />
Domovy pro seniory, které patří Středočeskému<br />
<strong>kraj</strong>i, postupně začaly provozovat pečovatelskou<br />
službu – začal s ní domov ve Zdicích a poté se<br />
přidal i domov v Jenštejně, přičemž v letošním roce<br />
se chystá zahájení pečovatelské služby v domově<br />
seniorů v Ratajích nad Sázavou (okres Kutná Hora)
10<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Záchranná služba <br />
11<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Záchranná služba<br />
Přítomnost policie<br />
u problematických zásahů<br />
výrazně snižuje jejich riziko<br />
Jen během prvního týdne tohoto roku došlo ve Středočeském <strong>kraj</strong>i ke třem napadením záchranářů.<br />
Vždy byl na vině alkohol.<br />
Záchranáři se<br />
při práci musejí<br />
vyrovnat i s<br />
nepříznivými<br />
podmínkami.<br />
Záchranáři absolvují kurzy asertivity a sebeobrany,<br />
ale počet jejich napadení bohužel roste.<br />
Záchranáři během zásahů u lidí pod vlivem<br />
alkoholu považují spolupráci s policií za zásadní. Takoví<br />
lidé často nespolupracují, odmítají ošetření, záchranářům<br />
nadávají a jsou agresivní. Drtivá většina<br />
napadení záchranářů se děje právě pod vlivem alkoholu.<br />
Záchranáři nemají moc možností, jak se bránit,<br />
omezovací a donucovací prostředky jsou oprávněni<br />
použít pouze policisté. Zklidnění pacienta formou<br />
sedace, pokud to nevyžaduje jeho zdravotní stav, je<br />
nepřípustné a mohlo by vést ke zhoršení zdravotního<br />
stavu. Záchranáři jsou proto vždy v krizových situacích<br />
odkázáni na pomoc policie. Situaci jen dokládá událost,<br />
která se přihodila na začátku ledna tohoto roku.<br />
V úterý 3. ledna došlo ve středních Čechách k napadení<br />
záchranářů ve službě. Incident se stal ve<br />
Stochově na Kladensku, kde byla lékařka napadena<br />
pacientem. Muž na posádku záchranné služby zaútočil,<br />
když se mu snažila pomoci. Záchranáři byli přivoláni<br />
k muži, který při projíždění<br />
křižovatky spadl z kola, zůstal<br />
ležet na silnici a nemohl vstát.<br />
Dispečink poslal na místo rychlou<br />
lékařskou pomoc z Kladna. Při příjezdu sanitního<br />
vozu byl muž při vědomí, jevil známky opilosti<br />
a slovně útočil na posádku. Když se jej záchranáři<br />
snažili vyšetřit, sprostě jim nadával a odmítl spolupracovat.<br />
Záchranáři, kteří ho nemohli nechat ležet<br />
v křižovatce na silnici, zavolali na pomoc policii. Zasahující<br />
lékařka nemohla navíc vyloučit těžké zranění,<br />
které muž mohl při pádu utrpět.<br />
Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí Územního střediska ZSSK<br />
Po chvíli se muž zvedl a pokusil se z místa sám odejít.<br />
Záchranáři se mu snažili vysvětlit, že je v jeho vlastním<br />
zájmu, aby si nechal pomoci, a vyzvali ho, aby si<br />
lehl na lehátko. V tu chvíli muž na záchranáře fyzicky<br />
zaútočil a několikrát surově kopl lékařku do břicha.<br />
Tříčlenná posádka se jej až do<br />
příjezdu policie snažila udržet<br />
na lehátku. Muž kolem sebe<br />
kopal po celou dobu čekání<br />
na policii. Do nemocnice v Kladně musel být transportován<br />
v sanitním voze za dohledu dvou policistů.<br />
Zranění lékařky zůstalo naštěstí bez následků.<br />
Záchranná služba zvažuje, zda na útočníka podá<br />
trestní oznámení.<br />
Středočeská záchranná služba pro své zaměstnance<br />
organizuje kurzy asertivity a sebeobrany. Počet napadení<br />
záchranářů však stále narůstá. Jedná se již o třetí<br />
letošní napadení záchranářů ve Středočeském <strong>kraj</strong>i.<br />
První dva případy se odehrály během silvestrovské<br />
noci na Příbramsku a na Praze-východ. Na Příbramsku<br />
agresivní pacient kopl lékařku do nohy, a ta pak<br />
musela absolvovat rentgenologické vyšetření, říčanské<br />
posádce při zásahu útočník kopal do sanitního vozu<br />
a snažil se ho poškodit. Jedná se o tři případy během<br />
jednoho týdne a všechny se udály pod vlivem alkoholu.<br />
Přítomnost policie u zásahů by pomohla snížit<br />
počet napadených záchranářů.<br />
V mnoha případech je přítomnost policie na místě<br />
zcela nezbytná, protože je ohroženo zdraví a život<br />
posádky. Spolupráce těchto dvou složek na místě<br />
události je tedy velmi důležitá a policie by měla vyjíždět<br />
k předpokládané konfliktní události již společně<br />
se záchrannou službou. Je pochopitelné, že dopředu<br />
nelze pokaždé poznat vyústění každého výjezdu, nicméně<br />
u některých případů je to možné předpokládat<br />
a horké chvilky, které záchranáři zažívají při čekání<br />
s agresivním pacientem na příjezd později přivolané<br />
policie, by se tak mohly minimalizovat.<br />
Záchranáři<br />
pomáhají<br />
zachraňovat životy,<br />
ale bohužel roste<br />
i počet případů,<br />
kdy jsou při službě<br />
napadeni.
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Úvod 12<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Rozhovor Úvod s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav:<br />
kdo šetří, má za tři?<br />
Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:<br />
„zvýšíme komfort pacientů“<br />
to v nemocnici neplatí“<br />
V souvislosti se zdravotnickou reformou vládního kabinetu se zdá, že pacienti kvůli svému<br />
Letní zdraví dny končí budou a muset Mladoboleslavsko sahat stále hlouběji se pomalu do kapes. vrací Ještě do v běžných prosinci kolejí. se zvedly Stejně poplatky tak i za Klaudiánova<br />
pobyt<br />
nemocnice. v nemocnici Končí z původních prázdninový šedesáti provoz korun a všechna sto za den oddělení na lůžku, opět od ledna fungují začalo naplno. platit Velkou připlácení změnou<br />
za některou nadstandardní péči. Na toto téma jsme hovořili s ředitelem Klaudiánovy nemocnice<br />
je ovšem stavba nového pavilonu interny.<br />
doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc.<br />
teli. věcí Takže nakupujeme tím profitujícím s desetiprocentní nebudeme my, daní, ale zdravotnické<br />
nám má firmy, zvyšovat kterým až se na teoreticky 19,5 %. V může naší nemocnici zvýšit tak<br />
postupně se<br />
u některých mluvíme druhů o desítkách zboží obrat. milionů, Paradoxně které tato budeme část muset<br />
„reformy“ nemocnici nepomůže. Pojišťovnám spíše<br />
zaplatit oproti současnosti navíc. To je prostě polibek<br />
zvedne náklady na péči a tu radost budou mít dodavatelské<br />
firmy.<br />
smrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad<br />
chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemocnice.<br />
vás Ale letos co čekají ty ostatní? investice? Co naši pacienti?<br />
Jaké<br />
Všichni vidí rostoucí pavilon interních oborů. Je<br />
vypsáno Bude výběrové ještě kde řízení šetřit? na zdravotnické technologie.<br />
Prakticky Očekávám, ne. že Nemocnice zde výrazně zlepšíme už nyní péči jede o takzvaně pacienty<br />
krev, a jejich šetříme, komfort. kde Nelze se vyloučit, dá, a jen že některé díky nasazení okolní všech<br />
na<br />
nemocnice doslova skončí nebo výrazně sníží rozsah<br />
zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů se<br />
poskytované péče. Od prvního ledna VZP neproplácí<br />
úspory nijak razantněji nedotkly. To je ovšem dlouhodobě<br />
neudržitelný stav. Takže na jedné straně<br />
Co nového pacienty čeká například většinu chirurgických výkonů nemocnici v Brandýse<br />
Staví se v podstatě jen půl roku, ale už<br />
v Klaudiánově nemocnici?<br />
nad Labem. My jsme pochopitelně připraveni převzít<br />
začíná Nejprve být reálně je třeba vidět, všechny jak ujistit, bude že nový péče, pavilon která je péči jsme o tyto nuceni pacienty. do úspor, Co se týče doslova investic smlouváme z vlastních o každou<br />
vypadat. považována Jaký za je to základní pocit? a kterou platí pojišťovna, je zdrojů korunu nemocnice, – ostatně řekl i bych, nový že interní budeme pavilon hospodařit je plánován<br />
Samozřejmě, naprosto vyhovující že pěkný. a na Začínám vysoké úrovni věřit, a že v se některých opravdu velmi tak, konzervativně. aby byl provozně Tedy že co budeme nejlevnější spíše jen – obnovovat<br />
stranu dožívající se nikdy techniku nedočkáme a směřovat toho, investice že někdo řekne:<br />
a na druhou<br />
podaří oborech do podzimu převyšuje příštího evropské roku standardy. stavbu dokončit, Pokud mají pavilon<br />
zájem, vybavit mohou a spustit si připlatit v něm za provoz. tzv. lepší Takže péči, se ale začínáme pouze oddělení, už dost, která víc mají to nadregionální nejde. Je to rozsah. spíš tak, Ač bychom že čím víc šetříme,<br />
čím víc se omezujeme, tím víc se zvyšuje tlak<br />
v případě, že to lékař doporučí. Ne pro každého musí chtěli, letos nepředpokládáme žádný zázračný technický<br />
růst či novinky, budeme selektivně investovat<br />
připravovat na přesun interních oborů, plánujeme,<br />
být ta takzvaně nadstandardní péče vhodná. V současné<br />
době se týká požadavků na odlehčenou sádru, spíše tam, kde je třeba. Protože je u nás řada tech-<br />
kde přesně co bude, připravujeme harmonogram na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví<br />
stěhování. V souvislosti s přesunem interních ambulancí<br />
hrazeny budeme některé moci očkovací rozšířit látky, prostory např. nemocný pro oční místo a ORL vaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné zadání:<br />
například ve vší tichosti připravuje takzvanou „kulti-<br />
určitý typ nitrooční čočky, jako nadstandard budou nologií, které byly pořízeny před deseti a více lety.<br />
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.<br />
oddělení. tří injekcí Takže dostane když pouze se přes jednu. plot Od staveniště dubna by pak podívám<br />
mělo na rostoucí být možné budovu, připlatit určitě si za se vyšetření mi na příští či zákrok měsíce i ambulantních zařízení budou tedy klesat platby od<br />
snížit úhradu ředitel za Klaudiánovy ambulantní nemocnice péči. Mladá Většině Boleslav nemocnic<br />
myslí konkrétním v tomto ohledu lékařem lépe, apod. než My když se zatím jsme zabýváme plánovali pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně<br />
jen úpravou na papíře. ceníků Samozřejmě tak, aby pacient – stále jasně se najdou věděl, jakou i skeptici,<br />
částku ale těch si může je naštěstí připlatit. stále méně.<br />
vzbuzuje opravdu spíš obavy.<br />
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.<br />
ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav<br />
Nemáte radost? Pro nemocnici by to měly být<br />
Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly<br />
peníze navíc.<br />
a těšíte<br />
To je<br />
se,<br />
bohužel<br />
co bude.<br />
dost rozšířený omyl. Nám pojišťovny<br />
Téměř za standardní všichni si i samozřejmě nadstandardní vybrali zákrok své zaplatí zasloužené stejně.<br />
dovolené, A pokud ale někdo musíme bude chtít být připraveni, jinou nitrooční že čočku, to horší my je<br />
teprve mu ji před samozřejmě námi. Optimismem dáme. Ale tak jako myslím ji on bude nikdo, muset kdo<br />
se pohybuje zaplatit nám, ve my zdravotnictví, ji budeme muset zrovna zaplatit nepřetéká. dodava-Já<br />
například s hrůzou a obavami sleduji debaty a hlasování<br />
o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme<br />
13<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Aktuality<br />
První byla Dorinka<br />
Jen dvacet jedna vteřin<br />
po začátku roku <strong>2012</strong> se porodnicí<br />
Klaudiánovy nemocnice rozlehl<br />
křik holčičky Dory. S maminkou<br />
Evou (31) se z porodnice<br />
vydala domů do Milovic, kde na<br />
ni spolu s tatínkem Jiřím čekal tříletý<br />
bráška Dominik. Dorinka po<br />
narození měřila 52 centimetrů<br />
a vážila 4 100 gramů. Jako dárek<br />
od Klaudiánovy nemocnice dostala<br />
její maminka poukázku na nákup<br />
věcí pro miminka v nemocniční<br />
prodejně zdravotnických potřeb<br />
Nový systém objednávání na očním<br />
Oční oddělení, které je vyhledáváno pacienty nejen z Boleslavska a okolí, ale v podstatě z celé republiky,<br />
při stávající kapacitě dlouhodobě těžko zvládalo nával pacientů. Stávalo se, že na ošetření museli<br />
čekat i několik desítek minut. V rámci zkvalitňování péče pro naše pacienty proto zavádíme ve zkušebním<br />
provozu objednávací systém v očních ambulancích. Vedle sebe jich bude souběžně pracovat několik, přičemž<br />
alespoň jedna bude vyčleněna pro neobjednané pacienty. Ti po příchodu do čekárny dostanou kartičku<br />
s pořadovým číslem, které bude rozhodovat o čase ošetření. Další lékaři se budou věnovat těm, kdo<br />
se objednali – každou hodinu by lékař měl ošetřit čtyři až pět pacientů. Zavedením nového systému se nemocnice<br />
snaží předejít návalům před ordinacemi. Více informací, například na jaké vyšetření a kam se objednat,<br />
naleznete na www.klaudianovanemocnice.cz v sekci oční oddělení.<br />
Novinky<br />
v gynekologické ambulanci<br />
Pacientky, a zejména lékaři,<br />
na gynekologicko-porodnickém<br />
oddělení Klaudiánovy nemocnice<br />
mají od konce loňského roku<br />
k dispozici dvě nová vyšetřovací<br />
křesla. Jejich výměna byla umožněna<br />
díky spolupráci se společností<br />
Škoda Auto, a. s., která nová křesla<br />
v hodnotě 340 000 korun zakoupila.<br />
„Touto cestou bychom rádi společnosti<br />
poděkovali – stará křesla již<br />
byla nemoderní a nesplňovala nároky<br />
současné medicíny. Na nová<br />
jsme však prostředky neměli a pomoc<br />
sponzora nám přišla opravdu<br />
vhod,“ řekl ředitel nemocnice<br />
Chcete se stát dobrovolníkem?<br />
v hodnotě 5 000 korun. Další dvě<br />
miminka dostala poukaz v hodnotě<br />
2 000 korun. Jeden si odvezl Honzík<br />
z Bělé pod Bezdězem, který se narodil<br />
na Nový rok krátce po poledni,<br />
ve 13 hodin 54 minut. Do Bělé putovala<br />
i poslední poukázka, kterou<br />
dostala maminka holčičky Sáry. Ta<br />
se narodila také 1. ledna, ale až<br />
navečer – v 17 hodin a 15 minut.<br />
V roce 2011 rodily maminky v boleslavské<br />
porodnici 1 530krát a na<br />
svět přivedly 1 554 dětí. O něco<br />
málo více se narodilo holčiček. Nejčastějšími<br />
jmény pro ně byly Anička,<br />
Terezka, Ema a Nela, mezi chlapeckými<br />
jmény vedou Adam, Vojtíšek<br />
a Jakub. V poslední době se ale<br />
velmi často objevuje i jméno Antonín.<br />
O rok dříve bylo v Klaudiánově<br />
nemocnici porodů 1 522.<br />
doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.<br />
A křesla si pochvalují i lékaři – oceňují<br />
zejména snadnější manipulaci<br />
a lepší vybavení.<br />
Pro další zájemce o dobrovolnickou činnost v Klaudiánově nemocnici je v sobotu 11. února připraveno<br />
vstupní školení, kde se dozvědí, co vlastně taková práce obnáší a s čím se při ní mohou setkat. Více informací<br />
poskytne Monika Theimerová, koordinátorka dobrovolníků Klaudiánovy nemocnice, telefon: 731 542 877 nebo<br />
e-mail: dobrovolnik@onmb.cz.
14<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Rozhovor <br />
15<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Rozhovor<br />
Náměstek pro léčebnou a preventivní péči MUDr. Luděk Kramář, MBA, říká:<br />
„Preventivní péče šetří<br />
náklady za léčbu nemocí“<br />
Klaudiánova nemocnice se na konci loňského roku stala součástí mezinárodní sítě „Nemocnice<br />
podporující zdraví“ pod záštitou Světové zdravotnické organizace. Stále více tedy bude dbát<br />
nejen o léčebnou, ale i o preventivní péči. Co si pod tímto pojmem v nemocnici máme představit,<br />
vysvětluje osoba z nejpovolanějších – náměstek pro léčebnou a preventivní péči Klaudiánovy<br />
nemocnice MUDr. Luděk Kramář, MBA.<br />
MUDr. Luděk<br />
Kramář, MBA, při<br />
velmi aktivním<br />
odpočinku<br />
Na preventivní část nemocniční práce se<br />
hodně zapomíná. Pacienti si myslí, že nemocnice<br />
jenom léčí lidi, ale ve své podstatě by nemocnice, jako<br />
zdravotnické zařízení, měla nemocem také předcházet.<br />
A to je právě ta preventivní část. Pod ní si můžeme<br />
představit například základní hygienická opatření<br />
v nemocnici jako základní způsob předcházení vzniku<br />
nemocí nebo vzniku komplikací.<br />
Jakým způsobem pacienti v tuto chvíli prevenci<br />
v nemocnici využívají?<br />
Preventivní péče je nyní v nemocnici značně roztříštěná.<br />
Nemáme ji zatím vůbec ukotvenou pod nějakým Centrem<br />
preventivní péče, každé oddělení si ji organizuje<br />
samo. Ovšem je tu celá řada programů – mamograf,<br />
kolonoskopický screening nebo manažerské prohlídky<br />
na kardiologii. Nyní zahajujeme práci nutričního<br />
týmu, který bude sloužit jako prevence podvýživy<br />
u pacientů, kteří trpí například nádorovým onemocněním,<br />
pomáhat ale bude i lidem s opačným problémem,<br />
tedy s nadváhou.<br />
Většina lidí chodí na preventivní prohlídky ke<br />
svému praktickému lékaři. Kdo je tím, který<br />
přesvědčí lidi, že by měli věnovat preventivní péči<br />
větší pozornost?<br />
Obávám se, že slovo prevence je u nás trochu zprofanované,<br />
v rámci úspor – teď mám na mysli proplácení<br />
pojišťovnami – se na ni v současnosti bohužel pozapomíná.<br />
Všichni totiž tvrdí, že prevence je nákladná. Ale<br />
pod pojmem prevence je nutné si představit předcházení<br />
chorobám tak, aby se zamezilo nákladům, které<br />
přicházejí se vznikem choroby.<br />
Je mi 20, 40, 60 let – jakých preventivních<br />
programů se mám zúčastnit?<br />
S narůstajícím věkem roste pravděpodobnost vzniku<br />
onemocnění. Je jasné, že ve 20 letech je riziko vzniku<br />
nějaké závažné choroby spíše v souvislosti s genetickými<br />
dispozicemi. I tak je ovšem možné včasným<br />
vyšetřením nástup nemoci zachytit. Ve 40 letech<br />
má člověk za sebou již část života a nese si s sebou<br />
spoustu civilizačních návyků, byl vystaven stresu,<br />
genetická zátěž se projevuje ve větší míře a i civilizační<br />
choroby se mohou projevit více. V tomto věku je<br />
třeba začínat s prevencí například rakoviny prsu, prevencí<br />
nádorů tlustého střeva, u mužů onemocnění prostaty,<br />
je třeba přistoupit k pravidelnému měření tlaku.<br />
Ze své praxe vím, že klesá i věková hranice pro infarkt<br />
myokardu, hrozí syndrom náhlé smrti. Znám případy<br />
aktivních sportovců, kteří prodělali akutní infarkt myokardu<br />
ve 38 letech. Choroby, které se dříve objevovaly<br />
ve věku 50–60 let, se projevují mnohem dříve.<br />
Pracoval jste u záchranné služby. Máte z praxe<br />
pocit, že lidé prevenci podceňují?<br />
Vzhledem k tomu, jakou funkci zastávám nyní,<br />
mám možnost porovnání. Mohu srovnat zkušenosti<br />
z terénu, kde jsem se setkával s lidmi, kteří na prevencí<br />
vůbec nedbali. V takových případech jsem léčil<br />
již jen následky. V současné době si proto o to více<br />
uvědomuji, že se nemocnice takovýmto preventivním<br />
programům a osvětě věnují velmi málo.<br />
Mají preventivní programy smysl, pokud o ně je<br />
malý zájem?<br />
Nedávno jsem se seznámil s výborným programem<br />
na prevenci kouření. Jedná se světový program věnovaný<br />
nikotinismu. Jeho součástí je i autorizovaná<br />
studie, která sleduje podíl nežádoucích komplikací<br />
u kuřáků, které za osm týdnů čeká plánovaný<br />
výkon. Kuřák, který kouřit před operací nepřestal,<br />
má 40–60% riziko vzniku infekční komplikace nebo<br />
rozvinutí nějaké jiné nemoci. Pokud pacient osm<br />
týdnů před operací přestane kouřit, klesá toto riziko<br />
až na 10–12 %, což odpovídá hodnotám u zdravého<br />
člověka. Z toho je jasné, že v této oblasti má prevence<br />
smysl.<br />
Proč mají lidé tak malý zájem o prevenci?<br />
Žijeme v uspěchané době, mnoho lidí na to ani<br />
nemyslí. Možná si pro sebe říkají, že by měli dvakrát<br />
za rok zajít k zubaři, ale ve skutečnosti tam<br />
nebyli ani jednou. Každý si sice říká, že by měl, ale<br />
není moci, která by jej k tomu donutila. Jako vizi do<br />
budoucnosti vidím to, že pacient by měl být veden<br />
k tomu, aby absolvoval pravidelné preventivní prohlídky<br />
výměnou za úlevu na zdravotním pojištění.<br />
V současnosti však u nás takovéto motivační prvky<br />
neexistují.<br />
Myslíte si, že se to změní a lidé se začnou sami hlídat?<br />
Jsem optimista. I proto jsme se stali součástí mezinárodní<br />
sítě. Nebudeme vymýšlet novinky, využijeme<br />
zkušeností odjinud. Začneme na plicním oddělení,<br />
využijeme zkušeností ostatních zařízení při budování<br />
centra odvykání kouření. Role nemocnice nespočívá<br />
jen v zastřešování jednotlivých programů, ale<br />
i v přípravě projektů cílených na velké skupiny obyvatel.<br />
Zrovna v případě odvykání kouření – je mnoho<br />
kuřáků, kteří se svým návykem bojují a hledají odbornou<br />
pomoc.<br />
Jak vnímáte prevenci u dětí?<br />
Možná právě na nich je vidět, že osvěta o prevenci<br />
a preventivní péče má smysl. U dětí se rodiče mnohem<br />
víc ptají, hledají různé možnosti, jak o jejich zdraví<br />
dbát. Rozhodně ti zodpovědnější rodiče… Ovšem<br />
dospělí sami na sebe zatím spíš nemyslí.<br />
Dbáte vy sám na prevenci?<br />
Kovářova kobyla chodí bosa...<br />
Rozumím tedy správně vašemu záměru, že chcete<br />
sjednotit všechny preventivní programy v rámci<br />
nemocnice tak, aby pacient dostal na jednom<br />
místě veškeré informace o tom, jaké prohlídky by<br />
měl absolvovat?<br />
Ano, to je má vize.
16<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Plicní <br />
17<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Zdravotnická škola<br />
Co nám dělá<br />
všudypřítomný smog<br />
Vídáte mladé sestřičky?<br />
Možná jsou to žákyňky<br />
Podle kalendáře je sice právě prostředek zimy, počasí tomu ale příliš nenasvědčuje. Místo dnů, kdy<br />
slunce svítí na čerstvě napadaný sníh, nás dennodenně vítá zatažená obloha a déšť. A to jen v lepších<br />
případech. V těch horších se potkáváme s inverzí a všudypřítomnou šedou oponou – smogem.<br />
Nahoře: Těžký zápal plic<br />
Dole: Zdravé plíce<br />
Podle primáře plicního oddělení Klaudiánovy<br />
nemocnice MUDr. Pavla Červy je ve dnech,<br />
kdy měřiče nečistot v ovzduší ukazují nepříznivé<br />
hodnoty, jakákoli větší fyzická aktivita venku naprostým<br />
nesmyslem. „I zdraví lidé sami cítí, že se jim<br />
hůř dýchá. A kdo například chodí ven běhat, ten si<br />
koleduje o zdravotní problémy,“ říká. Kvůli škodlivinám<br />
v ovzduší jsou průdušky mnohem více namáhané.<br />
I proto pak přibývá pacientů se zápalem plic,<br />
a to nejen ambulantních, ale i hospitalizovaných.<br />
A hlavně i těch, kdo by jinak o plicní oddělení ani<br />
nezavadili – tedy lidí kolem třiceti let. „Kromě polétavého<br />
prachu, jehož zvýšená koncentrace v ovzduší<br />
bývá nejčastější, vadí i oxidy dusíku, jejichž koncentrace<br />
se v ovzduší zvyšují,“ vysvětluje Červa.<br />
Vyšší koncentrace škodlivin v ovzduší je ovšem<br />
zejména spouštěčem různých dosud skrytých nebo<br />
stabilizovaných nemocí. „Mnohem hůře se dýchá<br />
astmatikům, pacientům s chronickou obstrukční<br />
plicní nemocí (nemoc, která postihuje zejména kuřáky<br />
a která je příčinou postupného snižování kapacity<br />
plic a následné dušnosti – pozn. red.). Je to proto, že<br />
průdušky jsou mnohem více drážděny škodlivinami ze<br />
vzduchu,“ říká primář plicního oddělení. „Četl jsem<br />
dokonce, že pro děti je to, jako by byly v prostředí,<br />
kde někdo vykouří 60 cigaret. To už mi sice přijde<br />
přehnané, ale určitě to není věc, která by byla zdraví<br />
prospěšná,“ podotýká. A jedním dechem dodává,<br />
že kouření určitě škodí zdraví více než pobyt venku<br />
v inverzním počasí. „Avšak u malých dětí je třeba být<br />
opatrnější. Ty by měly zůstávat doma, protože vnímavost<br />
jejich průdušek je větší a může následně dojít<br />
k rozvoji různých infekcí, může se dokonce rozvinout<br />
i astma,“ říká důrazně. Rodiče dětí zhruba do čtyř<br />
let věku by proto v době inverzí měli pečlivě sledovat,<br />
jaká je venku smogová situace a pokud znečištění<br />
ovzduší překročí stupeň 3, zůstat raději doma.<br />
I dospělí by ale podle Pavla Červy k sobě měli být<br />
mnohem pozornější. „Měli by mnohem více dbát, aby<br />
nenastydli, protože i fyzikální stres působí mnohem<br />
více, když se zhorší působení chemického stresu.<br />
Takže opravdu chovat se tak, jak to říkaly maminky<br />
a babičky – nelítej a oblíkej se,“ doporučuje. K lékaři<br />
by podle něj člověk měl jít okamžitě, když se výrazně<br />
zhorší kašel či pokud začne vykašlávat větší množství<br />
hlenu – zejména pokud jsou v něm krevní žilky.<br />
Známkou toho, že je třeba navštívit lékaře, je i to,<br />
když člověk na sobě pozoruje, že se mu výrazným<br />
způsobem omezila fyzická výkonnost nebo že to, co<br />
zvládal běžně, najednou nezvládne. „To ale samozřejmě<br />
platí obecně,“ uzavírá primář Červa.<br />
Žákyňku Jeskyňku, které Pavel Kříž v roli studenta lékařské fakulty skládá zamilované básně,<br />
zná snad každý. Potkat byste ji mohli i v naší nemocnici – pokud by tedy některý z mediků měl<br />
básnické střevo a protějšek ochotný naslouchat. Sestřiček, které se na své povolání teprve<br />
připravují, je totiž u nás v nemocnici poměrně dost, a to díky spolupráci se Střední zdravotnickou<br />
školou a Vyšší odbornou školou zdravotnickou Mladá Boleslav.<br />
Právě Klaudiánova nemocnice je pro školu, která<br />
již 62 let slouží k přípravě pro zdravotnická povolání,<br />
největším sociálním partnerem. „Naše spolupráce je<br />
dlouhodobá, trvá po celou dobu existence školy. Samozřejmě<br />
je vzájemně provázaná, smluvně podložená<br />
a určitě oboustranně výhodná,“ říká Mgr. Ladislava<br />
Ulrychová, ředitelka SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav. Škola<br />
podle ní oceňuje vstřícnost, dobrou spolupráci s vedením<br />
nemocnice a také se všemi pracovišti nemocnice,<br />
kde odborná výuka probíhá. „Vítáme zájem o vzdělávání<br />
žáků a studentů, a samozřejmě také podíl nemocnice<br />
na školních akcích,“ uvádí.<br />
Teoretická výuka a prvotní nácvik dovedností žáků<br />
probíhají samozřejmě nejprve v odborných učebnách<br />
školy, od 3. ročníku oboru Zdravotnický asistent<br />
ovšem již probíhá praktická výuka v nemocnici pod<br />
vedením odborných učitelek, které jsou registrovanými<br />
sestrami. Pak se již s těmito žáky můžete potkat<br />
i u nás v nemocnici, zejména na základních lůžkových<br />
odděleních, např. na interně nebo na chirurgii.<br />
V roce 2009 byl na škole otevřen obor Diplomovaná<br />
všeobecná sestra a spolupráci s nemocnicí tak bylo třeba<br />
výrazně rozšířit o další odborná pracoviště. „I v této<br />
oblasti je naše spolupráce zásadní, nezbytná a oboustranně<br />
přínosná,“ zdůrazňuje Ulrychová. Nemocnice se<br />
však podílí i na teoretické výuce budoucích zdravotníků.<br />
Vyučovat chodí jak lékaři, tak i sestry a zástupci vedení.<br />
Podílejí se na výuce odborných předmětů – např. z oblasti<br />
radiologie, nutriční péče a managementu. Vzájemná<br />
spolupráce pokračuje i ve vzdělávání dospělých, ve<br />
škole je zájemcům k dispozici například akreditovaný<br />
kvalifikační kurz Sanitář, kdy smluvním partnerem pro<br />
praktickou část kurzu je právě nemocnice.<br />
Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Klaudiánovy<br />
nemocnice Mgr. Jana Fejfarová zdůrazňuje i další<br />
aspekt spolupráce obou organizací, a to je další vzdělávání<br />
všeobecných sester. Jeho součástí je například<br />
pravidelné organizování odborných vzdělávacích seminářů<br />
pro nelékařské zdravotnické pracovníky, z nichž<br />
některé probíhají v prostorách školy. „Oboustranně<br />
nám vyhovuje těsná blízkost obou zařízení, tedy školy<br />
a nemocnice, která umožňuje jednodušší propojení<br />
teorie s praxí,“ říká Fejfarová a dodává: „Při výuce<br />
předmětu Management a řízení kvality mám jedinečnou<br />
příležitost komunikovat se studenty a získat tak<br />
zpětnou vazbu, nové nápady a návrhy na zlepšení.“<br />
Ze své pozice velmi oceňuje i brigády žáků a studentů<br />
v nemocnici, a to zejména v době prázdnin.<br />
Škola vedle oboru diplomovaná všeobecná sestra<br />
na VOŠ v současnosti nabízí vzdělání v maturitních<br />
oborech Zdravotnický asistent, Sociální činnost<br />
a v učebním oboru Ošetřovatel. V současné době<br />
ve škole studuje 334 žáků a studentů ve 13 třídách<br />
denního studia a dvou třídách v dálkové formě studia.<br />
Na jejich výuce se podílí 28 interních pedagogických<br />
pracovníků, 22 externích vyučujících, převážně lékařů<br />
Klaudiánovy nemocnice.<br />
Mladoboleslavská<br />
zdravotnická<br />
škola dlouhodobě<br />
spolupracuje<br />
s nemocnicí.
18<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Úvod <br />
19<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Aktualita<br />
Rozhovor s náměstkem ředitelky pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:<br />
„V Centru akutní<br />
medicíny jsou naprosto<br />
nejmodernější přístroje“<br />
Centrum akutní medicíny už pomalu začíná uzavírat první rok provozu. S MUDr. Vladimírem<br />
Lemonem, náměstkem ředitelky pro LPP, jsme mluvili nejen o něm, ale i o radiodiagnostickém<br />
oddělení. Nemohli jsme pominout ani situaci okolo kladenského babyboxu.<br />
Radiodiagnostika se jako mnoho dalších oddělení<br />
přesunula do Centra akutní medicíny. Jak téměř po<br />
roce hodnotíte jeho provoz?<br />
Centrum je vybavené nejmodernějšími přístroji, čemuž<br />
odpovídají i výsledky. Také přineslo koncentraci dříve<br />
rozdělených oddělení na jedno místo. Nejdůležitější<br />
ale je, že Centrum akutní medicíny je logicky uspořádáno<br />
tak, že prakticky vše je v intimním poměru<br />
– například rentgen je výborně dostupný ze všech<br />
oddělení, které ho často potřebují, např. z urgentního<br />
příjmu, JIP apod. Centrum akutní medicíny je<br />
ultramoderní budova splňující evropské standardy,<br />
což s sebou bohužel nese zvýšené finanční náklady,<br />
ale s tím se v zařízeních tohoto typu musí počítat.<br />
KLadenský robot v akci<br />
Nahoře: MUDr. Josef<br />
Válek při hovoru<br />
se středočeským<br />
hejtmanem při<br />
slavnostním<br />
uvedení robota do<br />
provozu<br />
Dole vlevo: Moderní<br />
švýcarský robot<br />
CEREC zefektivní<br />
a zrychlí ošetření<br />
chrupu pacienta<br />
Dole vpravo:3D<br />
model zubu<br />
Fréza z předem<br />
vybraného<br />
keramického<br />
bloku absolutně<br />
přesně vyfrézuje<br />
požadovaný<br />
výrobek pomocí<br />
diamantových<br />
brousků.<br />
V tomto čísle se věnujeme mimo jiné<br />
radiodiagnostickému oddělení. Jaký je jeho<br />
význam pro chod nemocnice?<br />
Zcela zásadní, protože toto oddělení je, jak název napovídá,<br />
diagnostické, a sice se na něj pohlíží jako na<br />
pomocné oddělení, které doplňuje diagnózu fyzického<br />
a laboratorního vyšetření, nicméně jeho funkce je nezastupitelná.<br />
Technický vývoj tohoto oboru jde mílovými<br />
kroky dopředu a moderní metody umožňují nejen potvrdit,<br />
ale i lépe specifikovat konečnou diagnózu. V rámci<br />
radiodiagnostiky existují navíc již i metody, které jsou<br />
terapeutické, např. angiografie (kdy se může mimo jiné<br />
aktivně zasáhnout do průsvitu cévy).<br />
Zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess se<br />
vyjádřil, že ten kladenský by se měl přesunout<br />
ke vchodu do Centra akutní medicíny.<br />
Vadilo mu, že cesta k babyboxu v kladenské nemocnici<br />
je příliš dlouhá a komplikovaná. Myslím si, že<br />
nemá pravdu – při vší úctě k němu a k babyboxům,<br />
které zachraňují životy – protože na navrhovaném<br />
místě by maminka díky velkému provozu a nainstalovaným<br />
kamerám prakticky nemohla zůstat anonymní.<br />
Daleko důležitější však je, že nyní je babybox vzdálen<br />
od dětského oddělení na dosah vteřin, zatímco<br />
kdekoli jinde by šlo o minuty. Proto by hrozila prodleva.<br />
Nicméně po dokončení stavby bude babybox<br />
opět přístupný bez problémů a komplikací.<br />
MUDr. Vladimír Lemon<br />
náměstek ředitelky pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
20<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Rozhovor <br />
21<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Rozhovor<br />
Primářka radiodiagnostického oddělení MUDr. Radoslava Ouhrabková, CSc., říká:<br />
„Máme vynikající tým“<br />
Radiodiagnostické oddělení se nově nachází v přízemí a prvním patře nové budovy Centra akutní<br />
medicíny, kde je umístěno multidetektorové spirální CT, ultrazvuk, digitalizované skiaskopicko-<br />
-skiagrafické pracoviště, angiografie a skiagrafická pracoviště s přímou a nepřímou digitalizací.<br />
O práci oddělení jsme hovořili s jeho primářkou MUDr. Radoslavou Ouhrabkovou, CSc.<br />
Angiografický komplet<br />
Jaký je rozsah služeb, které<br />
radiodiagnostické oddělení kladenské nemocnice<br />
poskytuje?<br />
Radiodiagnostické oddělení kladenské nemocnice<br />
existuje jako samostatný primariát přibližně<br />
60 let. Kromě mammografického vyšetření (protože<br />
nemáme mammograf) poskytuje v podstatě celou šíři<br />
radiodia gnostických výkonů, včetně tepenných, cévních<br />
a mimocévních intervencí.<br />
Stejně jako ostatní medicínské obory se<br />
radiodiagnostika vyvíjí. Držíte s novými trendy<br />
krok i z hlediska přístrojového vybavení?<br />
Musím říci, že ano. Měli jsme to štěstí, že jsme se přibližně<br />
před rokem přestěhovali do nové budovy Centra<br />
akutní medicíny, což vedlo k přestěhování magnetické<br />
rezonance, přestěhování a upgradu CT ze 40 na<br />
64 sliců za vteřinu a k nákupu dalších nových přístrojů,<br />
jako je angiografický komplet, skiagrafický komplet<br />
apod. Přestěhování tedy nevedlo jen k sestěhování<br />
jednotlivých pracovišť na jedno místo (dříve jsme<br />
byli rozmístěni na různých místech nemocnice), ale<br />
i k obnově stávajícího přístrojového vybavení.<br />
Magnetická rezonance je velmi těžký přístroj. Jak<br />
stěhování probíhalo?<br />
Máte pravdu, šlo o úctyhodný výkon, ale stěhující<br />
a instalující firma zvládla vše na jedničku, i když<br />
vše bylo předem připraveno, protože již při instalaci<br />
přístroje v bývalé prádelně bylo domluveno, že<br />
jde o dočasné řešení. Samotné stěhování muselo<br />
proběhnout s pomocí jeřábu a s odkrytím zdí, aby<br />
bylo velmi těžký magnet vůbec možno přestěhovat.<br />
Co vás přivedlo k radiodiagnostice?<br />
Kdybych byla mužem, nejspíš bych chtěla být kar-<br />
nutné mít pro tyto zákroky nejen vysoce moderní přístrojové<br />
vybavení, ale i lidský potenciál, což se u nás<br />
spojuje. Terapeutické zákroky neprovádím jen já,<br />
ale máme zde tým lékařů a všichni spolupracujeme.<br />
Nemyslím si, že je dobře, když jedna vyšetřovací<br />
modalita závisí na jediném člověku. Zastupitelnost<br />
je nutná.<br />
našich radioterapeutických možností. Další záležitostí<br />
jsou vertebroplastiky, ošetřování osteoporotických<br />
fraktur páteře a vyplňování lézí cementem,<br />
což bychom také velmi rádi začali dělat. Jde ovšem<br />
samozřejmě o finance a o uzavření smluv s pojišťovnami,<br />
které tyto nové záležitosti obecně velmi nerady<br />
nasmlouvávají. Lékařů i středního zdravotního per-<br />
MUDr. Radoslava<br />
Ouhrabková,<br />
CSc. při debatě<br />
s MUDr. Marcelou<br />
Horákovou<br />
a vedoucím<br />
radiologickým<br />
asistentem<br />
Bc. Romanem<br />
Šmejkalem<br />
diochirurgem. Jako žena jsem ale věděla, že bych<br />
sonálu máme dostatek, takže v tomto ohledu nejsme<br />
mužům nestačila. V době, kdy jsem promovala, bylo<br />
Kladenská nemocnice se může pochlubit velmi<br />
limitováni, přístrojové vybavení máme také na odpo-<br />
volné místo v IKEM v Krči, kde se prováděla diagnos-<br />
širokou spádovostí. Platí to i pro vaše oddělení?<br />
vídající úrovni, takže jediné, co nás brzdí, je absence<br />
tika srdce – terapie tenkrát velmi málo. Naučila jsem<br />
Ano, a považuji to za velké štěstí. Nemáme totiž nouzi<br />
smluv s pojišťovnou.<br />
se tam diagnostické koronarografii, což mě hodně<br />
o pacienty a kolegové si mohou zvolit, čemu by se<br />
bavilo. Zajímají mě i ostatní tepenné intervence, které<br />
chtěli věnovat trochu víc. Pacienti k nám chodí a je<br />
Vzhledem k tomu, že v oboru působíte již delší<br />
jsem začala dělat zde, když jsem sem před 16 lety<br />
jich čím dál víc.<br />
dobu, jste vlastně zažila jeho bouřlivý vývoj od<br />
nastoupila. Řekla bych, že je provádíme na velmi<br />
prostého rentgenu až k magnetické rezonanci<br />
slušné úrovni.<br />
Jaké jsou ve vašem oboru nové trendy?<br />
a specializovaným přístrojům.<br />
Máme velké štěstí, že nám trendy neunikly, a to jak<br />
Ano. Nejdřív jsem v českobrodské nemocnici mohla<br />
Jsou terapeutické zákroky vaší specialitou, nebo<br />
v zobrazovacích metodách, tak v intervencích. Za vel-<br />
být tím, kdo indikoval, nyní jsem tím, kdo provádí.<br />
jsou v nemocnicích běžnou praxí?<br />
kou věc považuji pálení drobných metastáz přístrojem<br />
Vím ale, že indikace jsou někdy složité a jde o dobrou<br />
Řekla bych, že jde více méně o naši specialitu. Zcela<br />
NanoKnife, a nikoli již radiofrekvenční ablací. To kdy-<br />
spolupráci s klinikem. Terapie představuje obrovský<br />
určitě je neprovádějí všechny nemocnice, protože je<br />
bychom mohli dělat, velmi by se rozšířilo spektrum<br />
posun kupředu.
22<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Nemoci z povolání <br />
23<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Nemoci z povolání<br />
Nenápadné, ale důležité<br />
oddělení<br />
Kladenské pracoviště oboru nemocí z povolání bylo v době mezi dvěma světovými válkami jedním<br />
ze tří zakládajících pracovišť v Československé republice. Další dvě byla ve Zlíně a v Liberci.<br />
poněkud jiným směrem zaměřené hygienické služby<br />
a zařazena zpět mezi klinická pracoviště.<br />
„Po mém nástupu v roce 1985 bylo pracoviště zaměřeno<br />
spíše na prevenci, na provádění preventivních<br />
prohlídek zdravých zaměstnanců. Posuzování<br />
nemocí z povolání představovalo jen o<strong>kraj</strong>ovější<br />
část a dispenzarizace hlášených nemocí z povolání<br />
se neprováděla,“ vzpomíná primářka MUDr. Alice<br />
Baumannová s tím, že jako první krok zrušila<br />
tehdejší miniaturní hematologickou laboratoř na<br />
oddělení a orientovala jeho činnost na to, čím se<br />
měla především zabývat: na zjišťování, hlášení<br />
a dispenzarizace nemocí z povolání. „Obor nemocí<br />
z povolání se však bohužel stále mění. Za dobu, co<br />
v něm pracuji, platí již čtvrtá vyhláška stanovující<br />
seznam nemocí z povolání. Od roku 1990 se navíc<br />
prudce mění podmínky, za nichž lze nemoci z povolání<br />
uznávat, jejich spektrum a počet. Navíc byly<br />
našemu pracovišti odňaty okresy Beroun a Rakovník<br />
a přičleněny k Praze. Přes moji veškerou snahu<br />
nedošlo k nápravě prý ,administrativní chyby‘, což<br />
nás velmi poškozuje. Nemocní z těchto okresů se na<br />
nás nadále obracejí, ale my je můžeme jen vyšetřit<br />
a předat do jejich pražského rajonu k dořešení,“<br />
vysvětluje MUDr. Baumannová.<br />
Doba přinesla i výrazné změny v průmyslové struktuře<br />
Kladenska, kde byl v roce 2002 uzavřen poslední<br />
hlubinný černouhelný důl. Již řadu let předtím zanikla<br />
POLDI Kladno a na místě rozsáhlého<br />
areálu jsou dnes<br />
četné malé firmy. Objevila se<br />
řada nových zaměstnavatelů,<br />
vesměs se zahraničními majiteli. Obvykle jde o malé<br />
montážní závody s vysokým podílem ruční práce, což<br />
vede k onemocněním horních končetin z přetížení.<br />
Dřívější nejčastější nemoc z povolání – ekzém – je<br />
dnes spíše vzácností.<br />
Hlavní objem práce oddělení představuje dispenzární<br />
péče o hlášené nemoci z povolání, tj. jejich kontrolu,<br />
eventuálně ukončování, dojde-li k jejich vyhojení<br />
(k čemuž však dochází jen ojediněle). „Ze zákona<br />
dispenzarizujeme bývalé horníky, kteří naplnili tzv.<br />
nejvyšší přípustnou expozici pro fibrogenní prach<br />
a při zjištění rentgenologicky ověřených prašných<br />
změn určitého stupně mají nárok na poměrně vysoké<br />
finanční odškodnění, podobně jako dělníci z bývalých<br />
ocelárenských provozů. Stále častěji však narážíme<br />
na to, že archivovaná dokumentace byla skartována,<br />
což ztěžuje naši posudkovou činnost,“ podotýká<br />
MUDr. Baumannová.<br />
Kladenské pracoviště již před časem zvolilo název Oddělení<br />
nemocí z povolání a pracovního lékařství – první<br />
část názvu vystihuje zaměření na problematiku nemocí<br />
z povolání, druhá na závodní preventivní péči. V závodní<br />
preventivní péči představuje největší objem práce výkon<br />
této činnosti pro kladenskou nemocnici – zahrnuje<br />
vstupní, výstupní, periodické rizikové a řadové, mimořádné<br />
prohlídky a prohlídky pracovníků vykonávajících<br />
noční práci, prohlídky řidičů vozidel s právem přednosti<br />
Kladenské oddělení nemocí z povolání a pracovního lékařství<br />
se jako jediné u nás věnuje problematice rizika vibrace.<br />
v jízdě se světelným a zvukovým znamením, očkování<br />
zaměstnanců proti žloutence typu B atd. Přístrojové<br />
vybavení dle standardizace spirometrem slouží k vyšetřování<br />
dispenzarizovaných osob s prašnými nemocemi<br />
z povolání, pletysmografická vyšetření se provádějí jako<br />
dílčí vyšetření pro různé podniky. „Počet takto vyšetřovaných<br />
postupně narůstá, hlásí se stále nové podniky<br />
s nově vyhlášeným rizikem vibrace, mj. i proto, že se<br />
této problematice věnujeme jako jediní,“ říká závěrem<br />
MUDr. Baumannová.<br />
Oddělení nemocí z povolání<br />
a pracovního lékařství ON Kladno<br />
Pracoviště je umístěno mimo areál nemocnice, na adrese : Jana Palacha 1620,<br />
Kladno, Tel.: 312 606 153, 312 667742, E-mail: baumannova.nzp@iex.cz<br />
Vlevo: MUDr. Alice<br />
Baumannová<br />
Vpravo: Sestra<br />
Hana Michlová<br />
vyšetřuje pacienta<br />
spirometrem.<br />
V počátcích bylo pracoviště samostatným<br />
subjektem s názvem Ústav chorob z povolání, který<br />
měl několik zaměstnanců, vlastní rentgenologické<br />
pracoviště a laboratoř. Zaměřovalo se preventivně na<br />
vyhledávání počínajících známek poškození zdraví<br />
z vykonávané profese vyšetřovaných dělníků a na<br />
jejich včasné přeřazení na jiná vhodná pracovní<br />
místa, aby nedošlo k jejich onemocnění a nevznikaly<br />
finanční nároky dělníků vůči zaměstnavatelům.<br />
Z Kladna se ústav po válce přesunul do Prahy.<br />
Posléze začala obdobná pracoviště vznikat ve všech<br />
fakultních nemocnicích a postupem času se měnila<br />
na kliniky nemocí z povolání. Malá oddělení nemocí<br />
z povolání byla převedena do „područí“ hygienické<br />
služby, a tak se toto oddělení v roce 1965 vrátilo i do<br />
Kladna. Trvalo dlouho, než došlo ke změně a i malá<br />
oddělení nemocí z povolání byla uvolněna z přece jen
24<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Úvod <br />
25<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Aktualita<br />
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:<br />
„Pacient je pro nás vždy<br />
tím nejdůležitějším“<br />
Kolínskou nemocnici čeká těžký rok. Tíživá ekonomická situace a nepříliš dobrý výhled do<br />
budoucna se totiž projeví i ve zdravotnictví, a tedy i v nemocnicích. O tom jsme na začátku roku<br />
hovořili s ředitelem kolínské nemocnice MUDr. Petrem Chudomelem.<br />
Vzdělávací programy<br />
v Oblastní nemocnici<br />
Kolín<br />
Dne 8. listopadu 2011 proběhl v zasedací místnosti Oblastní nemocnice Kolín soubor přednášek na<br />
téma „Vybraná nádorová onemocnění české populace – screening, diagnostika, léčba, prevence“.<br />
pokládané inkaso nových předběžných měsíčních<br />
úhrad) nebudeme schopni říci, zda na to máme, či ne.<br />
Tedy zda nám zdravotníkům slíbené prostředky pojišťovny<br />
zaslaly anebo nezaslaly. Jak vyplývá z úhradové<br />
vyhlášky, střední a menší nemocnice budou<br />
podfinancovány, a to zejména v ambulantním sektoru.<br />
Snížené hodnoty bodů v laboratořích, na radiodiagnostických<br />
pracovištích, ale i dialýzách mohou<br />
vést právě v menších nemocnicích k postupné likvidaci<br />
těchto pracovišť. Prospěch z toho budou mít<br />
velká centra (laboratorní giganti), do kterých se tato<br />
péče bude koncentrovat.<br />
Ve vedení kutnohorské nemocnice došlo ke<br />
změně.<br />
Řízením Nemocnice Kutná Hora je nyní pověřen současný<br />
LPP náměstek prim. MUDr. Zdeněk Heřmánek.<br />
Předchozí paní ředitelka na vlastní žádost ode-<br />
Jak se díváte na rok, který nedávno<br />
šla a mně nezbývá, než jí poděkovat za práci, kterou<br />
začal?<br />
v nelehkém údobí odvedla. Primář MUDr. Heřmánek<br />
Je zřejmé, že nás čeká nejspíše jeden z nejtěžších<br />
je erudovaný internista se znalostí místního prostředí,<br />
roků v historii. A co je vzácné – shodují se na tom<br />
prakticky všichni. Výkonnost ekonomiky z mnoha<br />
příčin opět poklesla a zdá se, že klesající trend bude<br />
pokračovat v celém roce. Vzhledem ke zvýšení sazby<br />
DPH z 10 na 14 % dojde ke zdražení téměř všeho,<br />
léky a zdravotnický materiál nevyjímaje. Dokonce<br />
vše svědčí pro to, že ani 14% sazba nebude konečná.<br />
A také navzdory mírně optimistickým informacím<br />
z druhé poloviny minulého roku vše vypadá tak, že<br />
ani úhrady od zdravotních pojišťoven nám, <strong>kraj</strong>ským<br />
nemocnicím, nestoupnou.<br />
Jak se v takové situaci stavíte k avizovanému<br />
zvyšování mezd zdravotnických pracovníků?<br />
Samozřejmě, že reflektujeme příslib ministerstva<br />
zdravotnictví o navýšení mezd zdravotnickým pracovníkům<br />
v roce <strong>2012</strong>, ale dříve, než v únoru (před-<br />
dobře motivovaný pro výkon dané funkce.<br />
MUDr. Petr Chudomel<br />
ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.<br />
Text: MUDr. David Hendrych, chirurgické oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s.<br />
Akce byla součástí dlouhodobého vzdělávacího<br />
programu „Učící se nemocnice“. Jeho součástí<br />
je zlepšování úrovně znalostí a dovedností zaměstnanců<br />
kolínské nemocnice. Posluchači zastupovali<br />
téměř všechna pracoviště, a to jak lékaře, tak střední<br />
zdravotní personál.<br />
Dopolední část programu zajišťovali lékaři chirurgického<br />
oddělení. Úvodní přednáška byla na téma nádory<br />
horní části zažívacího traktu – jícnu, žaludku a slinivky<br />
břišní. V dalším bloku byli účastníci seznámeni<br />
s problematikou nádorů tlustého střeva a konečníku.<br />
V závěru dopoledního bloku přednášek byl probrán<br />
screening, diagnostika a léčba karcinomu prsu.<br />
Po polední přestávce následovaly přednášky na téma<br />
maligní melanom a ostatní zhoubné nádory kůže,<br />
dále problematika karcinomu prostaty a na závěr<br />
programu gynekologické nádory – nádory dělohy<br />
a vaječníku. Přednášející zastupovali kožní, urologické<br />
a gynekologické oddělení. V závěru byl dán prostor<br />
pro diskusi k danému tématu, kdy byly zodopovězeny<br />
jednotlivé otázky posluchačů. Organizátoři<br />
akce jsou přesvědčeni, že tyto přednášky přispěly<br />
ke zvýšení úrovně povědomí o problematice nádorových<br />
onemocnění u české populace, jejich diagnostiky,<br />
léčby a též prevence, která je důležitá v každém<br />
věku u každého jedince, a to včetně posluchačů.<br />
Uvnitř prostatických<br />
žlázek se často<br />
vyskytují malá<br />
(nezhoubná)<br />
sférická tělíska<br />
– prostatické<br />
konkrementy neboli<br />
corpora amylacea.<br />
Tato tělíska často<br />
kalcifikují.
26<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Rozhovor <br />
27<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Rozhovor<br />
Vedoucí lékař cévní chirurgie MUDr. Tomáš Vidim tvrdí:<br />
„Kolínské cévní centrum<br />
je naprosto srovnatelné<br />
s pracovišti ve Švýcarsku<br />
či Německu“<br />
Cévní chirurgie má v kolínské nemocnici tradici již od 50. let minulého století a byla spojena<br />
s osobou primáře Pőssnera. Logickým vyústěním budování tohoto oboru v rámci chirurgického<br />
oddělení tedy bylo vytvoření Centra vaskulárních intervencí s 15 lůžky. O něm jsme hovořili<br />
s vedoucím lékařem cévní chirurgie MUDr. Tomášem Vidimem.<br />
Proč vzniklo Centrum vaskulárních intervencí?<br />
(a to nejen všeobecně známé křečové žíly), a zejména<br />
Trendem současné medicíny je starat se o pacienty s urči-<br />
tepenné postižení. Operujeme tepny na krku (jako pre-<br />
tým onemocněním současně z pohledu více odborností.<br />
venci vzniku mrtvice), tepny horních i dolních končetin,<br />
V případě pacientů s chorobou cév to zahrnuje péči nejen<br />
tepny nitrobřišní a hlavní břišní tepnu – aortu. Ve spo-<br />
cévního chirurga, ale například i angiologa, diabeto-<br />
lupráci s I. chirurgickou klinikou v Praze-Motole, kde<br />
loga, podiatra atd. Nejedná se však o nic nového, v civi-<br />
jsou léčeni pacienti z celé republiky s onemocněním<br />
lizované Evropě tato centra fungují a je prokázané, že<br />
lymfatického systému, zavádíme cévní rekonstrukce<br />
tímto způsobem je dosažena nejlepší péče pro pacienta.<br />
lymfatického systému, což je velmi zajímavé pole<br />
Významná je v tomto kontextu podpora primáře chirur-<br />
medicíny. Ve spolupráci s Angiocentrem, a. s., hospi-<br />
gického oddělení a vedení nemocnice. Navíc v širokém<br />
talizujeme pacienty k angiografiím (vyšetření cévního<br />
okolí kolínské nemocnice není dostupná péče o pacienta<br />
systému pod RTG) a k endovaskulárním intervencím<br />
s cévním onemocněním na požadované úrovni a naše<br />
(rozšiřování cév pomocí balonků a kovových stentů).<br />
spádová oblast dosahuje 200 000 obyvatel.<br />
Co můžete vašim pacientům v porovnání<br />
Co konkrétně tedy tzv. komplexní péče o pacienta<br />
s ostatními nemocnicemi nabídnout?<br />
zahrnuje?<br />
Po mnoha letech systematické cévní péče v kolín-<br />
O pacienty s cévním onemocněním se na našem oddělení<br />
ském okrese máme za sebou plno práce. Například<br />
starají cévní chirurgové, MUDr. Poch se specializuje na péči<br />
projekt screeningu výdutě břišní aorty, kdy ve spá-<br />
chodnosti provedené rekonstrukce. Pravidelně pak<br />
nebo zavedením stentu. Jedná se však o metody velmi<br />
MUDr. Tomáš Vidim<br />
o diabetickou nohu, tzv. podologii, úzce spolupracujeme<br />
dové oblasti naší nemocnice angiologové preventivně<br />
dochází na ultrazvukové kontroly na ambulanci. Odha-<br />
finančně nákladné. Proto největším cílem zůstává<br />
s primářem MUDr. Moučkou z hemodialyzačního oddělení,<br />
vyšetřovali ultrazvukem přes 2 000 starších mužů<br />
líme tak včas postupný proces zužování rizikových<br />
dělat medicínu, za kterou se nemusíme stydět.<br />
zásadní osobou našeho týmu je angioložka MUDr. Rež-<br />
v rizikové skupině, dosáhl požadovaného cíle. Poda-<br />
míst bypassů. To nám dovolí preventivně zasáhnout<br />
náková, úzce spolupracujeme s cévními chirurgy a angi-<br />
řilo se totiž zachránit mnoho pacientů před smrtí vykr-<br />
a prodloužit tak průchodnost provedených rekon-<br />
Ve vašem volném čase jistě najdete prostor<br />
ology ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nelze<br />
vácením z prasklé břišní výdutě. Za úspěch považuji<br />
strukcí. Samozřejmostí je i farmakologická léčba ke<br />
k relaxaci a naplnění koníčků?<br />
však opomenout sestřičky, které nejen vyšetřují ultra-<br />
uskutečněný projekt hybridních výkonů a chirurgii<br />
snížení rizika kardiovaskulárních komplikací.<br />
Po intenzivní práci, která často vyžaduje maximální sou-<br />
zvukem, jsou i specializované v péči hojení ran a odvá-<br />
přemostění tzv. bypassů u tepen zásobujících dutinu<br />
středění, je nejlepší formou relaxace sport. Poté, co jsme<br />
dějí zodpovědnou práci, o kterou se může lékař opřít.<br />
břišní. Všechny tyto výkony odpovídají pracovišti kli-<br />
Jaké jsou plány do budoucna?<br />
završili práci na publikaci o viscerální ischemii, kterou<br />
nického formátu.<br />
Velký prostor vidím v rekonstrukcích lymfatického<br />
jsme s ostatními spolupracovníky dokončili v polovině<br />
Jaký typ pacientů je na vašem oddělení<br />
systému. Zlepšení kvality života je v případě úspěšné<br />
loňského roku, se snažím vyplnit volný čas cyklistikou,<br />
hospitalizován?<br />
Jaká je následná péče o pacienty?<br />
rekonstrukce neuvěřitelné. S rozvojem nemocnice<br />
horolezectvím a vysokohorskou turistikou. Až tehdy si<br />
Na našem oddělení jsou hospitalizováni pacienti s pro-<br />
Pokud je pacient operován na našem oddělení,<br />
se otevírá i prostor pro rozšíření hybridních výkonů,<br />
člověk uvědomí, jak jsou některé problémy relativní,<br />
blémy cévního systému. Zahrnuje to onemocnění žil<br />
odchází z nemocnice s objektivní informací o prů-<br />
kdy se operuje a zároveň zasáhne rozšířením tepny<br />
a potom lze řešit mnoho věcí s nadhledem.
28<br />
29<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
COS <br />
COS<br />
Vedoucí lékař centrálních operačních sálů MUDr. Radek Majerčin říká:<br />
„Nejmodernější technika<br />
i postupy jsou u nás<br />
samozřejmostí“<br />
císařských řezů. Důležitou součást zázemí operačních<br />
sálů představuje centrální sterilizace, která slouží<br />
současně i pro ostatní oddělení nemocnice.<br />
Máte tedy k dispozici osm sálů. Kolik je v Kolíně<br />
odoperováno pacientů?<br />
V kolínské nemocnici je provedeno ročně asi 7 500<br />
anestezií napříč operačními obory, kterými jsou ortopedie,<br />
chirurgie, gynekologie, urologie, ORL, dětská<br />
chirurgie a oční. Ne všichni tito pacienti ale projdou<br />
naším pracovištěm, malá část výkonů připadá<br />
na oční oddělení, které disponuje vlastním sálem,<br />
instrumentářek, anesteziologických sester a sester<br />
z centrální sterilizace. Bez nich by sály vůbec nemohly<br />
fungovat. Neméně důležitou součástí týmu jsou anesteziologové.<br />
Samozřejmě chirurgové, ale ti jsou zde<br />
spíše jako hosté, pro které se snažíme zajistit co nejlepší<br />
servis k provedení výkonů. Dále jsou pro chod<br />
sálů nezbytní sanitáři a další pomocný personál, bez<br />
něhož by bylo fungování sálů v tomto rozsahu velmi<br />
obtížně představitelné.<br />
Jaká je budoucnost pracoviště COS?<br />
V posledních letech dochází každým rokem k pozvol-<br />
Vlevo: Moderní<br />
prostředí<br />
centrálních<br />
operačních sálů<br />
Vpravo:<br />
MUDr. Radek<br />
Majerčin v akci<br />
Pracoviště centrálních operačních sálů vzniklo na podzim roku 2008, současně s otevřením<br />
budovy CH, v jejímž 2. patře se nachází. Jeho vedoucím lékařem je MUDr. Radek Majerčin, jehož<br />
jsme požádali o krátký rozhovor.<br />
a někteří pacienti se podrobují diagnostickým vyšetřením<br />
v anestezii – například CT či endoskopie. Naopak<br />
na sálech se provádějí i výkony bez anestezie, a to<br />
zejména implantace kardiostimulátorů. Lze říci, že<br />
operačními sály projde ročně zhruba 7 000 pacientů.<br />
nému nárůstu počtu operovaných pacientů, tento<br />
trend lze očekávat i v příštích letech, možná částečně<br />
přibrzděný ze strany zdravotních pojišťoven,<br />
ale s tím, jak se rozvíjejí jednotlivé operační obory,<br />
přibývá práce pro operační sály. Tudíž i v budoucnu<br />
bude nutno posilovat odbornou erudici personálu<br />
Můžete nám představit pracoviště<br />
riát ARO. V současné době disponuje pěti operačními<br />
Jaké je složení personálu, který se o tyto pacienty<br />
i v souvislosti s novou přístrojovou technikou, která<br />
centrálních operačních sálů?<br />
sály v budově CH, další dva operační sály fungují ve<br />
stará?<br />
přichází a snad i přicházet bude. Zároveň je třeba<br />
Organizačně patří pracoviště centrálních operač-<br />
starých prostorách v 1. patře budovy G a ještě další<br />
Hlavní podíl práce na zajištění fungování sálů leží na<br />
i nadále hledat možnosti, jak využívat sály co nej-<br />
ních sálů společně s centrální sterilizací pod prima-<br />
operační sál v sousedství porodnice pro provádění<br />
bedrech středního zdravotnického personálu, tedy<br />
efektivněji.
30<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Úvod <br />
31<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Osobnosti nemocnice<br />
Rozhovor s náměstkem pro LPP Nemocnice Kutná Hora:<br />
„Nové vybavení bude<br />
vysoce moderní“<br />
Ředitelka kutnohorské nemocnice ke konci loňského roku na vlastní žádost funkci opustila<br />
a řízením nemocnice je v současnosti pověřen náměstek pro LPP MUDr. Zdeněk Heřmánek. Právě<br />
jemu jsme položili několik otázek ohledně nejbližší budoucnosti tohoto zdravotnického zařízení.<br />
Jaký je pro kutnohorskou nemocnici<br />
výhled na rok <strong>2012</strong>?<br />
Nemocnice Kutná Hora prošla v posledních dvou<br />
letech restrukturalizací, která měla za cíl ji ekonomicky<br />
stabilizovat a zároveň nastavit péči o pacienty<br />
tak, aby odpovídala skutečným potřebám našeho<br />
regionu. Nemocnice má nyní vyrovnaný hospodářský<br />
rozpočet. Plán do roku <strong>2012</strong> je celkem prostý, a to<br />
udržet pro město Kutná Hora a celý region dostupnou<br />
kvalitní základní akutní i následnou péči o pacienty<br />
tak, aby se bez obav a s důvěrou na naše zdravotnické<br />
zařízení mohli kdykoli obrátit. Rozhodně nikdo<br />
z vedení neusiluje o jakékoli nereálné cíle ve smyslu<br />
superspecializované péče či konkurence nemocnicím<br />
vyššího typu. Cílem je udržet lůžkovou péči přibližně<br />
ve stávajícím rozsahu, který v podstatě již odpovídá<br />
potřebám regionu.<br />
Plánujete nějaké viditelné změny?<br />
Uvažujeme o rozšíření specializované ambulantní<br />
péče ve spolupráci s odborníky z Kolína, a to zejména<br />
v chirurgických oborech. Nicméně jaký bude vývoj,<br />
rozhodnou ve velké míře i zdravotní pojišťovny, které<br />
zdravotní péči financují, neboť všem zdravotnickým<br />
zařízením vypověděly rámcové smlouvy a vyjednávání<br />
o nových bude probíhat právě v tomto roce. Nemocnice<br />
je v tuto chvíli stabilizovaná, velký kus práce byl<br />
již odveden. Neznamená to ovšem, že není co zlepšovat,<br />
jak ve smyslu zkvalitňování vlastní péče o pacienty,<br />
ekonomické efektivity, tak i v další modernizaci<br />
provozu.<br />
Můžete být poněkud konkrétnější?<br />
Již na začátku letošního roku díky velké investici Středočeského<br />
<strong>kraj</strong>e ve výši 14,5 milionu korun přijde<br />
nové vnitřní vybavení, samozřejmě bude na daleko<br />
vyšší úrovni než stávající a bude již odpovídat požadavkům<br />
21. století. Mimo jiné díky tomu dojde k přímé<br />
digitalizaci rentgenu, což značně vylepší diagnostické<br />
možnosti lékařů. Chci být optimista a věřím, že rok<br />
<strong>2012</strong> bude minimálně stejně úspěšný jako ten loňský.<br />
Primář MUDr. Zdeněk Heřmánek<br />
náměstek pro LPP Nemocnice Kutná Hora<br />
Lékařská profese je poslání<br />
Primář interního oddělení MUDr. Mgr. Václav Mála hovoří o cestě k medicíně i nasbíraných<br />
zkušenostech.<br />
„Pocházím z malého západočeského městečka<br />
Tachova. V nedaleké nemocnici v Plané u Mariánských<br />
Lázní jsem přišel poprvé do kontaktu s lékařským<br />
oborem a rozhodl se pro jeho studium. Mou<br />
mateřskou fakultou, na kterou s láskou vzpomínám<br />
a stále s ní spolupracuji, se stala dynamicky se rozvíjející<br />
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.<br />
Při studiu lékařství jsem vystudoval souběžně také<br />
Přírodovědeckou fakultu téže univerzity, obor biologie<br />
– chemie, abych si více rozšířil teoretické znalosti<br />
z klíčových oborů přírodních věd. Během studia<br />
jsem se několik let věnoval výzkumu v oboru lékařské<br />
genetiky, DNA a dědičných chorob.<br />
Praxi v oboru vnitřní lékařství jsem zahájil již během<br />
studia na interní klinice mé mateřské fakulty, po absolutoriu<br />
jsem pokračoval v získávání dovedností v menší<br />
nemocnici okresního typu a následně se přesunul zpět<br />
do fakultní nemocnice. Složitost vzdělání v rozsahu<br />
širokého oboru interního lékařství mne během předepsaných<br />
stáží zavedla na prakticky všechna specializovaná<br />
pracoviště fakultních zařízení v Praze. Nejraději<br />
vzpomínám na kardiologicky a metabolicky zaměřená<br />
pracoviště Nemocnice na Homolce a Všeobecné fakultní<br />
nemocnice, se kterými jsem navázal již tehdy přátelské<br />
kontakty a ve vzájemně úspěšné spolupráci pokračujeme<br />
i nadále. Kompletní vzdělání ve svém oboru<br />
jsem zakončil atestací II. stupně, dnes moderně zvanou<br />
evropskou atestací. Během své profesní kariéry<br />
jsem se věnoval převážně kardiologii a metabolické<br />
péči, vedl kardiologickou ambulanci a roky působil<br />
jako vedoucí lékař JIP. Po čase jsem změnil pracoviště<br />
a přechodně jsem pracoval jako lékař nefrologického<br />
a dialyzačního oddělení (na což také velmi rád vzpomínám)<br />
a nakonec se profesně usadil v našem zařízení,<br />
Nemocnici Kutná Hora, kde jsem působil jako zástupce<br />
primáře interního oddělení a sekundární lékař.<br />
Protože mne zajímá i akutní medicína, pracoval jsem<br />
řadu let též jako lékař záchranné služby. Stále, byť<br />
v minimálním rozsahu, v oboru urgentní medicína<br />
působím. Znalosti z tohoto oboru a znalost celé koncepce<br />
organizace péče, od neodkladné péče v terénu<br />
po přijetí pacienta na lůžko, v převážné většině případů<br />
interního oddělení, mi významně pomáhá ve zlepšování<br />
péče o pacienty, spolupráci se záchrannou službou<br />
v našem regionu a umožňuje zajímavou zpětnou vazbu<br />
osudu našich pacientů. V oboru urgentní medicíny<br />
jsem rovněž ukončil kompletní specializační vzdělání.<br />
Lékařskou profesi vnímám jako poslání, celoživotní<br />
volbu a velkou osobní zodpovědnost. Bohužel zvláště<br />
v posledních letech se tyto hodnoty v práci lékařů<br />
nepreferují. Kvalita a rozsah lékařské péče se posuzuje<br />
jen z čistě ekonomického hlediska, dochází k ovlivňování<br />
rozhodnutími různých zájmových skupin, často<br />
velmi protichůdnými. Lékařská profese, přestože<br />
ve světě patří k nejprestižnějším povoláním, je<br />
mnohdy naší společností značně nedoceněná. Přes<br />
tyto, doufejme jen dětské, neduhy složité transformace<br />
našeho zdravotnictví, je moje profese stále<br />
mým velkým koníčkem, ale nejen to, ale i vše, co<br />
se týká přírody a přírodních věd. Pro kompenzaci<br />
stresu i náročnosti výkonu povolání lékaře se snažím<br />
svůj životní styl zaměřit na aktivní způsob trávení<br />
volného času jako vhodný protipól. Zajímám se<br />
o motorismus a motoristický sport. Ve volných chvílích<br />
rád jezdím na kole, inline bruslích, hraji volejbal,<br />
squash, tenis a v zimě jezdím na snowboardu. Rovněž<br />
rád cestuji, především do exotických, civilizací<br />
méně dotčených zemí. Zálib by byla celá řada, horší<br />
je to s časem k jejich realizaci.“<br />
MUDr. Mgr. Václav Mála
32<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Rozhovor <br />
33<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Rozhovor<br />
Primář radiodiagnostického oddělení MUDr. Tomáš Pelikán říká:<br />
„Vyšetření provádíme<br />
prakticky ihned“<br />
Při rozhovoru s primářem radiodiagnostického oddělení kutnohorské nemocnice MUDr. Tomášem<br />
Pelikánem jsme se zajímali především o historii, současnost a možnosti CT přístroje.<br />
MUDr. Tomáš<br />
Pelikán<br />
Jakou má CT přístroj historii?<br />
Úvahy o pořízení CT přístroje se objevovaly již v době<br />
mého nástupu na pracoviště v roce 1994. Ředitel<br />
MUDr. Josef Domas v roce 2003 získal souhlasná<br />
vyjádření od ministerstva zdravotnictví k nákupu přístroje<br />
a od VZP ohledně smlouvy k úhradě CT výkonů.<br />
Následně proběhla výběrová řízení a v roce 2004 byl<br />
instalován čtyřřadý přístroj Philips.<br />
Je zde tento přístroj i v současnosti, nebo došlo<br />
k modernizaci?<br />
Přístroj Philips byl po čtyřech letech provozu vedením<br />
nemocnice vyměněn za současný šestnáctiřadý<br />
přístroj Bright Speed Elite od výrobce General Electric<br />
s výbornou vyhodnocovací stanicí, která umožňuje<br />
na dvou monitorech současně zobrazovat základní<br />
snímky i rekonstrukce včetně barevných prostorových.<br />
Ty jsou oblíbené zvláště u kolegů z chirurgie,<br />
jelikož podávají celkový přehled změn z pohledu, na<br />
který jsou zvyklí.<br />
Tento CT přístroj během vyšetření plynule reguluje<br />
intenzitu záření podle předem nastavených parametrů<br />
tak, aby byla dávka pro pacienta co nejmenší<br />
a obraz co nejlepší. Ovládání je přehledné, plánování<br />
vyšetření je snadné.<br />
Otvor „tunelu“ je pro CT standardních 70 cm, zatím<br />
jím byli všichni pacienti provezeni stolem s nosností<br />
na naše poměry komfortní – 200 kg.<br />
Jak je na tom samotný pacient ohledně čekací<br />
doby na vyšetření?<br />
Objednací doba u neakutních vyšetření je poměrně<br />
krátká – nyní v podstatě ze dne na den, někdy kolem<br />
jednoho týdne. Akutní vyšetření jsou provedena ihned.<br />
Nepřetržitý provoz je zajištěn příslužbou lékaře a službou<br />
laborantky. Ti se na CT pracovišti střídají, plánují<br />
a provádějí vyšetření, archivují a zhotovují elektronickou<br />
dokumentaci na CD k zapůjčení. Také zhotovují<br />
základní rekonstrukce v případě, že je třeba vyšetření<br />
odeslat na jiná pracoviště – v elektronické podobě<br />
zabezpečenou linkou. Nejčastěji jsou to snímky pacientů<br />
s nitrolebním krvácením, po úrazu nebo hemoragické<br />
mozkové příhodě, které se posílají na neurochirurgická<br />
pracoviště, a často snímky bederní páteře<br />
k vyšetření magnetickou rezonancí.<br />
Tento systém tedy umožňuje dosáhnout rychlého<br />
zhodnocení vyšetření a stavu pacienta na vyšším<br />
pracovišti, přispívá k včasnému rozhodnutí o jeho<br />
překladu nebo průběhu jeho další léčby v případě,<br />
že není nutná intervence. Dříve bylo nutné poslat<br />
sanitku s obrazovou dokumentací nebo s pacientem.<br />
Dvě zdravotní sestry zajišťují plynulý „chod“ pacientů<br />
– objednání, evidenci, přípravu a nastavení pacienta<br />
na vyšetřovacím stole a také následný popis při diktátu<br />
lékařem.<br />
Jaké případy či úrazy jste schopni na tomto<br />
přístroji vyšetřit?<br />
Vyšetření jsou prováděna v celém rozsahu těla,<br />
doslova od hlavy k patě, ve velmi široké škále patologických<br />
stavů a úrazů. Nejčastějším důvodem k CT<br />
vyšetření je akutní vyšetření mozku k vyloučení krvá-<br />
cení či ischemie a vyšetření bederní páteře pro určení<br />
velikosti případného výhřezu disku. Podstatnou částí<br />
z objemu vyšetření je pak vyhledávání nádorů nebo<br />
hodnocení průběhu jejich léčby. Akutní jsou také<br />
vyšetření náhlých příhod břišních a úrazů – od rozsáhlých<br />
až po drobná poranění, například zlomeniny<br />
malých kůstek v zápěstí nebo již zmiňované<br />
patní kosti.<br />
V posledních dvou letech jsme začali běžně provádět<br />
i vyšetření tlustého střeva rozvinutého vzduchem,<br />
v případě že nelze provést běžnou kolonoskopii. Při<br />
vyšetření břicha je výhodné pacienta připravit – naplnit<br />
zažívací trakt kontrastní látkou, která je vypita<br />
a umožní odlišit běžný nebo patologický obsah či<br />
tvar stěny. Přidáním Manitolu se dosáhne intenzivnějšího<br />
rozvinutí, a tedy lepší hodnotitelnosti změn<br />
ve stěnách.<br />
Kontrastní látka je velmi často aplikována nitrožilně,<br />
a její vyšší stínění RTG záření pak opět umožní odlišit<br />
procesy, které se neprojevují významně odlišnou<br />
„hustotou“(například vmetek sražené krve do plicnice<br />
od tekuté krve ), a stanovit diagnózu plicní embolie.<br />
Na hodnocení CT snímků se podílejí tři lékaři, dva<br />
zajišťují příslužby.<br />
Celý tým radiodiagnostického oddělení v Kutné Hoře<br />
se podílí na nepřetržitém provozu CT pracoviště s úsilím<br />
o kvalitní, rychlé a vlídné vyšetření a spokojené<br />
pacienty.<br />
Nahoře: CT<br />
přístroj umožňuje<br />
zobrazovat<br />
i barevné<br />
prostorové<br />
rekonstrukce.<br />
Dole: CT přístroj
34<br />
35<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
LDN <br />
LDN<br />
pacientů, ale také výrazně napomáhá zlepšit jejich<br />
losti nejen fyzickým, ale i psychickým vývojem a dříve<br />
psychickou stránku a hmatovou stimulaci, a to díky<br />
než po druhém roku věku nelze canisterapeutické<br />
fyzickému kontaktu se psy během hlazení a mazlení.<br />
zkoušky, které jsou náročné hlavně na psychiku psa,<br />
příliš doporučit. Jde však o velmi individuální zále-<br />
Jaké jsou reakce zdravotního personálu na tuto<br />
žitost, každý pes stejně jako člověk „dozrává“ jindy.<br />
činnost?<br />
Reakce z řad personálu jsou překvapivě velmi kladné<br />
Jak probíhá výchova a příprava psů na<br />
a stejně jako se těší pacienti na další návštěvu našich<br />
canisterapii?<br />
psích terapeutů, tak i personál je vítá „s otevřenou<br />
Zvíře musí být psychicky vyrovnané, hodně se dá<br />
náručí“, a to někdy doslova, kdy na některých stani-<br />
vypozorovat již v raném věku, ale to největší bře-<br />
cích se „psí holky“ musejí pozdravit nejprve s perso-<br />
meno spočívá na majiteli, jelikož socializace ště-<br />
nálem, než vstoupí na pokoje k pacientům.<br />
něte je nejdůležitější a je předpokladem k tomu, aby<br />
z pejska vyrostl vyrovnaný a sebevědomý jedinec,<br />
S jakými psy a za jakých podmínek můžeme<br />
který bude přátelský k lidem i zvířatům. Současně<br />
canisterapii vykonávat?<br />
je důležitá i poslušnost a psychická vyrovnanost<br />
Sama mám dvě fenky zlatého retrívra – desetiletou<br />
psa, takže kromě dobré socializace je potřeba neza-<br />
Channy a dvouletou Růženku. Některé dny canistera-<br />
nedbat výcvik zaměřený na poslušnost pejska: aby<br />
pii absolvuje ještě i dcera Channy – Craze, její maji-<br />
přišel na přivolání, znal povely sedni, lehni, zůstaň,<br />
telkou je paní Olga Škarvadová.<br />
Canisterapie je i pro samotné pejsky velmi náročná,<br />
a to hlavně po stránce značného psychického výdeje.<br />
Je pro ně tedy vhodné, aby návštěvy absolvovali<br />
chodil u nohy na vodítku i bez vodítka a byl i dobrým<br />
aportérem. Takový pes je pak nejen radostí pro pacienty<br />
při výkonu canisterapie, ale je také skutečným<br />
partnerem a přítelem svého pána.<br />
Sociální pracovnice<br />
Radka Štencelová,<br />
vrchní sestra LDN<br />
Jaroslava Novotná<br />
a fenka Růženka –<br />
ukázka polohování<br />
v rozumných intervalech, tj. maximálně jedenkrát<br />
týdně. Častější vykonávání canisterapií by na pejska<br />
mohlo mít nežádoucí vliv z hlediska již zmíněné<br />
Sociální pracovnice Radka Štencelová říká:<br />
psychické náročnosti této činnosti. Psi musí složit<br />
náročné canisterapeutické zkoušky pořádané<br />
organizacemi, jako jsou např. HELPPES či Pomocné<br />
„Canisterapie zlepšuje<br />
psychickou pohodu“<br />
tlapky. Pro tyto zkoušky je vhodné téměř každé psí<br />
plemeno, ale konkrétní jedinec musí vyhovovat<br />
svou povahou, nesmí být agresivní nebo naopak<br />
bojácný. Po složení zkoušek smí na základě obdrženého<br />
certifikátu navštěvovat daná zařízení a vykoná-<br />
Léčebný kontakt psa a člověka – canisterapie – se v současné době provádí na všech stanicích<br />
LDN Nemocnice Kutná Hora. Toto období se dá nazvat jako zkušební, během kterého zjišťujeme,<br />
zda mají pacienti o tuto terapii zájem, jak na ni reagují a zda je pro ně pravidelná přítomnost<br />
psů přínosem při jejich léčbě. O tom jsme hovořili s Radkou Štencelovou, sociální pracovnicí<br />
Nemocnice Kutná Hora.<br />
vat canisterapii.<br />
Jak a kdy se dá zjistit, zda je pes pro canisterapii<br />
vhodný?<br />
Pokud máte doma pejska od štěněcího věku, tak<br />
jako majitel dokážete dobře odhadnout, jakou<br />
povahu má, tj. zda se bojí lidí či nikoli, zda je citlivý<br />
na nečekané podněty nebo zvuky, zda se bojí<br />
střelby, jak reaguje na domácí zvířata atd. Pokud<br />
si na tyto otázky můžete odpovědět: „Ano, miluje<br />
Fenka Růženka při<br />
canisterapii na LDN<br />
Na kterých odděleních se canisterapii<br />
v kutnohorské nemocnici věnujete?<br />
dávají jim jednoduché povely a hrají si s nimi. Psí<br />
návštěvy dokáží tímto způsobem vykouzlit úsměvy na<br />
lidi, rád se mazlí, nebojí se ničeho ani různých<br />
zvuků a na nečekané situace reaguje pozitivně, nebojí<br />
Dle kladných ohlasů, které jsme doposud získali, a to<br />
tvářích, vyvolat radostné pocity u pacientů a vytváří se<br />
se střelby, domácí zvířata nechává bez povšimnutí<br />
především z řad samotných pacientů, jsme návštěvy<br />
určité pouto mezi člověkem a psem, které jistě mnozí<br />
nebo se dá od nich odvolat a vůči jiným psům se<br />
na jednotlivých odděleních zahájili ve čtrnáctidenních<br />
z nás z vlastní zkušenosti znají. Je vždy velmi příjemné<br />
chová přátelsky,“ můžete se zkusit přihlásit na canis-<br />
intervalech. Tyto návštěvy nebudeme váhat postupně<br />
vidět, jak se jednotlivým pacientům zlepší nálada<br />
terapeutické zkoušky.<br />
zařazovat i na ostatní lůžková oddělení v nemocnici.<br />
a mají si o čem vyprávět a na co vzpomínat v dalších<br />
Pokud jde o otázku kdy, tak každý pejsek prochází<br />
Pacienti na oddělení se psy s radostí komunikují,<br />
dnech. Canisterapie ovšem není pouze o rozptýlení<br />
v určitých obdobích svého života od štěněte do dospě-
36<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Úvod <br />
37<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Aktuality<br />
Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:<br />
„Budeme nadále<br />
maximálně zvyšovat<br />
komfort pacientů“<br />
Novým ředitelem benešovské nemocnice se na začátku roku stal MUDr. Michal Oščipovský.<br />
„Vzhledem k tomu, že mám dlouhodobé zkušenosti s klinickou prací a znám provoz nemocnice<br />
zevnitř, poskytuje mi to nový pohled a možnosti na řešení některých problémů provozního<br />
charakteru,“ říká.<br />
Do nového roku<br />
s novou metodou<br />
Benešovská nemocnice<br />
s novým rokem rozšiřuje nabídku<br />
Jste lékař, myslíte si, že jste schopen zvládnout<br />
gastroenterologické ambulance<br />
tak velký ekonomický subjekt, jakým benešovská<br />
o nasální gastroskopii. Jedná se<br />
nemocnice je?<br />
o metodu vyšetření žaludku, kdy<br />
Jsem si vědom toho, že naše nemocnice je druhým<br />
se tenký přístroj zavede přes<br />
enty velmi dobře snášeno. Toto<br />
ření bude provádět zkušený lékař<br />
největším zaměstnavatelem v okrese Benešov. To<br />
nosní dírku do žaludku. Výhodou<br />
vyšetření umožňuje prohlédnout<br />
MUDr. Vladan Burda a pacienti se<br />
ve mně vzbuzuje pocit odpovědnosti a zároveň je to<br />
tohoto vyšetření je, že nedochází<br />
trávicí trakt stejně jako dosud<br />
mohou objednávat na telefonním<br />
výzva. Tato kombinace mě láká. V roce 2008 jsem<br />
k dávivému reflexu. Je tudíž paci-<br />
prováděná gastroskopie. Vyšet-<br />
čísle 317 756 576.<br />
absolvoval magisterské studium na Brno International<br />
Business School zaměřené na ekonomiku<br />
a právo. Dává mi to naději, že v této práci za přispění<br />
spolupracovníků uspěji. Nelze nepřipomenout, že<br />
prostředí poskytování zdravotní péče je specifické<br />
a že má nejen ekonomický rozměr.<br />
Co Vás vedlo k tomu přijmout místo<br />
ředitele benešovské nemocnice? Už Vás přestalo<br />
bavit léčit lidi?<br />
To v žádném případě. Své působení ve funkci beru jako<br />
příležitost ovlivnit některé věci tak, aby lépe vyhovovaly<br />
pacientům, ale i zdravotníkům a ekonomice zařízení.<br />
Když jsem přijal nabídku na toto místo, byl jsem<br />
přesvědčen, že kurz nemocnice je nastaven správně,<br />
byly realizovány poměrně rozsáhlé investice a zařízení<br />
je přes složité podmínky ekonomicky poměrně zdravé.<br />
To vše dává určitou naději, že bude možné soustředit<br />
se na vnitropodnikové procesy a na orientaci směrem<br />
na zákazníka – pacienta. Řečeno jednou větou, mým<br />
cílem je zvýšit efektivitu naší práce se zaměřením na<br />
větší komfort a bezpečnost našeho klienta. Chci se<br />
v rozumné míře nadále zabývat klinickou prací. Její<br />
rozsah bude dán časovými nároky ředitelské funkce,<br />
kterou v tuto chvíli beru jako jasnou prioritu.<br />
Co byste popřál nemocnici do nového roku?<br />
Nemocnici a nám všem – zdravotníkům i pacientům<br />
– bych popřál, aby se nám podařilo zrealizovat<br />
zamýšlené investice do rozvoje, abychom pracovali<br />
na vylepšování vztahů k našim klientům, a pacientům<br />
bych pak popřál spokojenost a za přispění naší<br />
nemocnice brzké uzdravení.<br />
<br />
MUDr. Michal Oščipovský<br />
ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.<br />
Medicínský program nejenom pro sportovce.<br />
Zhodnotíme Vaši výkonnost a pomůžeme sestavit<br />
ten správný tréninkový plán.
38<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Rozhovor <br />
39<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Rozhovor<br />
Primář oddělení lůžek ošetřovatelské péče MUDr. Michal Bláha říká:<br />
„Nemoc zasahuje i do<br />
života rodiny pacienta“<br />
Oddělení lůžek ošetřovatelské péče (LOP) bylo v benešovské nemocnici založeno jako součást<br />
interního oddělení v roce 2003. Od 1. září 2008 funguje jako samostatné oddělení. O práci<br />
oddělení jsme mluvili s jeho primářem MUDr. Michalem Bláhou.<br />
MUDr. Michal<br />
Bláha při vyšetření<br />
pacientky<br />
Pro jaké klienty je oddělení určeno?<br />
Cílem léčby na LOP je zajištění ošetřovatelské a rehabilitační<br />
péče pro pacienty z akutních oddělení, kteří<br />
již nevyžadují intenzivní léčbu, nebo pro pacienty<br />
se zhoršením stavu při chronických onemocněních.<br />
Přebíráme pacienty z akutních lůžek naší nemocnice,<br />
ale i pacienty extramurální, tj. z jiných nemocnic<br />
i z domova, obvykle na doporučení praktického<br />
lékaře. Obecně se staráme o pacienty, jimž jejich<br />
zdravotní stav nedovoluje návrat do domácího prostředí<br />
nebo pobyt v něm.<br />
Co je cílem vaší práce?<br />
Naším cílem je zlepšení jednak zdravotního stavu<br />
pacienta, jednak zlepšení jeho kondice, pohyblivosti<br />
a soběstačnosti tak, aby se mohl vrátit domů. Velký<br />
význam má řešení sociální situace pacientů, úzce<br />
spolupracujeme se sociální pracovnicí a rodinou<br />
pacienta tak, abychom ulehčili návrat do domácího<br />
prostředí. Pokud propuštění není možné, řešíme<br />
umístění pacienta v zařízení sociální péče. V neposlední<br />
řadě (bohužel v mnoha případech) poskytujeme<br />
péči pacientům v terminálních stadiích závažných<br />
onemocnění, čili péči o umírající, což je pro všechen<br />
personál péče velmi náročná.<br />
Co znamená odborné ošetřovatelství na tomto<br />
typu lůžkové zdravotní péče?<br />
Odborné ošetřovatelství je základem péče o pacienty na<br />
našem oddělení. Probíhá na základě lékařské indikace<br />
a pod dohledem lékaře a erudovaných zdravotních sester.<br />
Neopominutelný podíl na péči o naše pacienty mají<br />
ošetřovatelky, sanitáři a rehabilitační pracovnice. Cílem<br />
péče je jednak zajištění fyzické pohody pacienta, jednak<br />
pohody psychické. To v sobě zahrnuje zejména péči<br />
o hygienu, výživu, vyměšování, dále se snažíme zajistit<br />
aktivizaci pacienta, nácvik soběstačnosti a chůze,<br />
pohyb na invalidním vozíku apod. Neopomíjíme také<br />
rehabilitaci fatických poruch (ve spolupráci s klinickým<br />
logopedem), podávání léků včetně infuzí, odběry<br />
biologického materiálu, sledování základních životních<br />
funkcí atd. Důležitou součástí péče je intenzivní<br />
komunikace a spolupráce s rodinami pacientů, dále<br />
i spolupráce se sociální pracovnicí.<br />
S jakými nemocemi jsou k vám pacienti přijímáni?<br />
Spektrum diagnóz je velmi široké. Obvykle nezáleží<br />
ani tak na diagnóze, spíše se řídíme celkovým stavem<br />
pacienta, který indikuje potřebu péče na ošetřovatelském<br />
lůžku. Obvykle se jedná o pacienty nepohyblivé<br />
nebo z jiných důvodů neschopné návratu do<br />
domácího prostředí. Mezi nejčastější diagnózy patří<br />
stavy po cévních mozkových příhodách, pokročilé<br />
demence, těžce probíhající infekce, bolestivé syndromy<br />
páteřní a kloubní, stavy po ortopedických operacích,<br />
dále již léčebně neovlivnitelná onkologická<br />
onemocnění a řada dalších.<br />
Opakovaně narážíte na prolínání zdravotnické<br />
a sociální problematiky.<br />
Určitě. Zdravotní a sociální problematika je neoddělitelná.<br />
Ani zcela zdravý člověk nemůže dobře fungovat<br />
bez dostatečného zázemí. Všichni víme, že<br />
model rodiny tak, jak fungoval za doby našich babiček,<br />
již dávno v praxi nefunguje. Už dlouho není běžné,<br />
aby o staré a nemocné pečovala rodina v domácím<br />
prostředí. Nemoc neznamená jen poruchu jednoho<br />
orgánu nebo části těla. Postihuje člověka celého<br />
a zasahuje i do života jeho rodiny.<br />
V čem vidíte důvod této změny?<br />
Důvod je prostý. Žijeme v konzumní společnosti, kde<br />
se úspěch poměřuje majetkem. Zůstat doma a pečovat<br />
o starou maminku nebo tatínka obvykle představuje<br />
práci na plný úvazek. Znamená to skončit v zaměstnání,<br />
oželet příjem jednoho člena domácnosti, a to<br />
v současné době není jednoduché ani levné. Zajištění<br />
této péče navíc není zcela dostatečné. Nechci nikoho<br />
soudit. Právě proto je pro nás enormně důležitá spolupráce<br />
se sociální pracovnicí i intenzivní komunikace<br />
s rodinou pacienta. Snažíme se ke spokojenosti<br />
všech zúčastněných stran vyřešit další osud pacienta<br />
tak, aby mu byla po propuštění z nemocnice poskytována<br />
dostatečná péče. Někdy ji zajistíme v rodině<br />
samotné, jindy s pomocí terénních zdravotních a sociálních<br />
služeb (pečovatelská služba, domácí zdravotní<br />
péče, mobilní hospicová péče), případně ji zajistíme<br />
v lůžkovém zařízení sociální péče (domovy seniorů,<br />
domovy pro klienty s demencemi, sociální lůžka…).<br />
Nabízí vaše oddělení i jinou péči?<br />
Kromě výše popsané péče lékařské i ošetřovatelské na<br />
všech úrovních nabízíme pacientům také možnost péče<br />
duchovní. Kazatelé a faráři benešovských církví k nám<br />
docházejí střídavě v pátek dopoledne. Pacientům se<br />
tu buď věnují ve vymezené místnosti určené k tomuto<br />
účelu, nebo za nimi docházejí na pokoje. Snažíme se<br />
rozvíjet dobrovolnickou činnost, jejímž cílem je zajistit<br />
našim pacientům „partnera“, který si s nimi v klidu<br />
popovídá, vyslechne je, přečte jim noviny nebo knihu…<br />
Z našeho rozhovoru je patrné, že péče o pacienty<br />
na LOP je velmi náročná. Jak ji zvládáte?<br />
Je to především péče kolektivní. Hlavní penzum práce<br />
odvádějí zdravotní sestřičky, ošetřovatelky a rehabilitační<br />
pracovnice. Dostávají se k nám pacienti v terminálních<br />
stadiích závažným chorob interních, neurologických,<br />
onkologických… To vše s sebou samozřejmě<br />
přináší často neradostnou prognózu řady pacientů.<br />
Proto se radujeme i z drobných úspěchů. Snažíme<br />
se hledat to pozitivní. Chtěl bych proto poděkovat<br />
všem zaměstnancům LOP za práci, kterou odvádějí.<br />
Co byste rád změnil?<br />
Neustále je co zlepšovat. Například se snažíme<br />
posilovat rehabilitaci na oddělení, tam vidím stále<br />
ještě rezervu. Ale i zde jsme pomocí přesunů v rámci<br />
personálu dosáhli zlepšení stavu. Dále by se mi líbily<br />
prostornější pokoje se sociálním zařízením. To však<br />
záleží na finančních možnostech nemocnice.<br />
Prim. MUDr. Michal Bláha<br />
Oddělení lůžek ošetřovatelské péče Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov<br />
Pavilon E, 5. patro, tel. 317 756 476, E-mail: lop@hospital-bn.cz
40<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Onkologie <br />
41<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Onkologie<br />
Primářka onkologického oddělení MUDr. Barbora Otavová tvrdí:<br />
„Základem onkologie je<br />
komunikace a vstřícnost“<br />
Původně měla zájem stát se praktickou lékařkou. V roce 1995 se však dostala na onkologickou<br />
ambulanci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, kde byla zasvěcena do oboru, kterému již<br />
zůstala věrná. V roce 2004 se stala primářkou oddělení. O onkologickém oboru a o oddělení<br />
jsme si popovídali s primářkou MUDr. Barborou Otavovou.<br />
Můžete nám říci něco o vašem oddělení?<br />
Naše oddělení se skládá z onkologické ambulance<br />
a onkologického stacionáře, kde máme celkem osm<br />
lůžek. Další součástí oddělení je onkologický registr.<br />
Celkem na oddělení pracují dva lékaři a tři sestry.<br />
Aplikační místnost, kde podáváme chemoterapie,<br />
obsluhují dvě sestry. Zajišťujeme péči o pacienty<br />
s nádorovým onemocněním ze široké spádové<br />
oblasti okresu Benešov v rozsahu od ambulantních<br />
vyšetření a kontrol po vypracování léčebné<br />
strategie. Pacientům poskytujeme předoperační<br />
chemoterapii a pooperační léčbu. Co se týče ozařování<br />
a biologické léčby, spolupracujeme s řadou<br />
pražských klinik, kam posíláme pacienty na speciální<br />
vyšetření anebo na léčbu, kterou u nás nemůžeme<br />
poskytnout. Samozřejmostí je i spolupráce<br />
s ostatními pracovišti nemocnice.<br />
S jakými typy onkologických pacientů se<br />
setkáváte nejčastěji?<br />
Na našem pracovišti dispenzarizujeme všechna<br />
nádorová onemocnění. Nejčastější diagnózou jsou<br />
zhoubné nádory prsu, tlustého střeva a nádory plic.<br />
Přicházejí pacienti s onemocněním včas?<br />
Jak kteří. Např. ženy, vzhledem k dobře fungujícímu<br />
mamografickému screeningu, přicházejí s nádory<br />
prsu již v časném stádiu onemocnění. Tato situace<br />
se oproti minulým letům velmi zlepšila. Bohužel<br />
u ostatních nádorů, hlavně zhoubných nádorů tlustého<br />
střeva a plic, je situace horší.<br />
Jak funguje prevence nádorových onemocnění?<br />
Tak např. v případě nádorů prsu je součástí prevence<br />
mamografické vyšetření, na které ženy posílají jejich<br />
gynekologové. V okrese Benešov tato prevence funguje<br />
velice dobře, jelikož mamograf je k dispozici<br />
přímo v Benešově. Nádor je tak často zachycen již<br />
v počátečním stadiu a dá se dobře léčit. Horší je to<br />
s prevencí rakoviny tlustého střeva. I když je součástí<br />
preventivní prohlídky u obvodního lékaře vyšetření<br />
stolice, lidé s tímto onemocněním přicházejí stále<br />
pozdě, a není se tak čemu divit, že nádory tlustého<br />
střeva doprovází vysoká úmrtnost. Kromě vyšetření<br />
je součástí prevence osvěta a propagace zdravého<br />
životního stylu. Snažíme se pacientům vštěpovat,<br />
aby se kontrolovali a dbali o své zdraví – nekouřili,<br />
měli dostatek pohybu, jedli zdravě a nekonzumovali<br />
velké množství alkoholu.<br />
Jaké jsou rizikové faktory vzniku nádorového<br />
onemocnění?<br />
Velmi rizikovým faktorem je kouření. U kuřáků byl zjištěn<br />
pětkrát častější výskyt rakoviny než u nekuřáků.<br />
A nejde jen o rakovinu plic. Kouření je ale faktor, který<br />
lze jednoduše ovlivnit – přestat kouřit. Jinak existuje<br />
celá řada vlivů, které ovlivnit nemůžeme, např. geny,<br />
ale také celé naše prostředí, v němž žijeme.<br />
Mediálně byla a je hodně omílána problematika<br />
rakoviny prsu. Došlo díky medializaci<br />
k nějakému zlepšení z hlediska včasného záchytu<br />
onemocnění?<br />
Myslím si, že ano. Pacientky opravdu přicházejí již<br />
s počátečními stadii a onemocnění je včas podchyceno.<br />
Ženy se více sledují a nepodceňují signály<br />
onemocnění. Hodně rozšířená je i prevence díky<br />
již zmíněnému mamografickému vyšetření. Řada<br />
pacientek je také vhodná na biologickou léčbu,<br />
která je velice účinná při likvidaci zbytku nádoru.<br />
Tuto léčbu podstupuje čím dál tím více pacientek,<br />
ale vzhledem k tomu, že zmíněná léčba je velmi<br />
nákladná, musí ji pacienti absolvovat na klinických<br />
pracovištích.<br />
Vedete také regionální onkologický registr.<br />
Můžete nám o něm něco říci?<br />
Jde o registr všech onkologických pacientů z okresu<br />
Benešov. Tento registr vedeme od 90. let a obsahuje<br />
informace o onkologických pacientech – typ nádoru,<br />
způsob léčby, kde léčba proběhla, kdy a kde byl pacient<br />
operován atd. Data z registru se každý rok zpracovávají<br />
a vznikají z nich statistiky, které nám pomáhají<br />
monitorovat výskyt nádorových onemocnění. Podobné<br />
registry se vyskytují na všech okresech.<br />
Zapojujete se také do onkologických studií?<br />
Ano. Jde především o studie, na kterých spolupracujeme<br />
s onkologickým pracovištěm v hořovické nemocnici,<br />
s prim. MUDr. Šmakalem, jenž současně pracuje<br />
na částečný úvazek u nás. Momentálně se podílíme na<br />
dvou studiích. Jedna se týká pacientů s rakovinou tlustého<br />
střeva, kdy je testována účinnost kombinace biologické<br />
léčby a chemoterapie, druhá se týká rakoviny plic.<br />
Došlo za vašeho působení na oddělení k nějakým<br />
markantním změnám?<br />
Ke změnám došlo především v oboru samotném. Když<br />
jsem s onkologií začínala, byl obor teprve v plenkách.<br />
Imunoterapie, celá řada léků a způsobů léčby – to vše<br />
teprve začínalo. Dnešní léčba je – ač nákladná – velmi<br />
účinná a lidé díky ní přežívají mnohem déle než v minulosti.<br />
Díky tomu je obor na jednu stranu optimistický a přináší<br />
naději, že jsme schopni celou řadu pacientů vyléčit.<br />
Co je podle vás kromě léků pro obor důležité?<br />
Důležité je hlavně jednání s lidmi. Obor je hodně<br />
o psychice, umění jednat s lidmi, naslouchat jim.<br />
Nejdůležitější je první kontakt s pacientem, který<br />
přichází vyděšený a neví, co s ním bude. My musíme<br />
odhodit své vlastní starosti a chmury a k pacientům<br />
být vstřícní, a pokud je to možné, seznámit je s diagnózou<br />
a s postupem léčby. Pacienti jsou často plačtiví<br />
a my je musíme umět utěšit. Dalo by se říci, že<br />
základem onkologie je komunikace s lidmi a vstřícnost.<br />
A to na našem oddělení funguje velice dobře.<br />
Je něco, co byste chtěla na oddělení zlepšit?<br />
Naše oddělení sídlí ve staré budově, která by potřebovala<br />
zrekonstruovat – vytvořit pro pacienty příjemnější<br />
prostředí, vybavit oddělení novým nábytkem apod. <br />
Prim. MUDr. Barbora Otavová<br />
Onkologické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov<br />
Pavilon F, 1. patro, tel.: 317 756 383,<br />
E-mail: onkologie@hospital-bn.cz<br />
MUDr. Barbora<br />
Otavová
42<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Úvod <br />
43<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Stomie<br />
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:<br />
„Brzy otevřeme vysoce<br />
moderní zrekonstruované<br />
pavilony“<br />
Proč právě já, sestřičko?<br />
Tak zní první a nejčastější otázka každého pacienta se stomií.<br />
Především změny v zákonech tzv. zdravotnické reformy současné vlády a úhrady za zdravotnickou<br />
péči má na mysli ředitel Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislav Holobrada, když říká, že<br />
české zdravotnictví čeká další nelehké období.<br />
přitom pokud možno neměl netrpět ten, kterému jsou<br />
služby zdravotnictví určeny, totiž pacient.<br />
V lednu navštívil Oblastní nemocnici Příbram<br />
hejtman Středočeského <strong>kraj</strong>e a tentokrát nebyla<br />
tím hlavním důvodem sama zdravotní péče.<br />
V loňském roce uplynulo 130 let od vzniku nemocniční<br />
péče v Příbrami. K tomuto výročí jsme se v lednu<br />
s panem hejtmanem vrátili odhalením nového pomníku<br />
jedné z nejvýznamnějších a nejuznávanějších osobností<br />
příbramského zdravotnictví MUDr. Václavu Trnkovi.<br />
Podrobnosti i fotografie budou čtenářům k dispozici<br />
již v příštím čísle.<br />
Vizualizace křídla<br />
D1 monobloku<br />
Máme tady rok <strong>2012</strong>, během něhož by mělo být<br />
zprovozněno rekonstruované křídlo D3 a dokončené<br />
stavební práce v křídle D1 monobloku. Bude to tak?<br />
Ano, v současné době finišujeme s dokončením všech<br />
prací na křídle D3 a začínáme nové prostory vybavovat<br />
potřebným nábytkem a technikou. Tato část monobloku<br />
bude zprovozněna velice brzy. Stavební práce<br />
na druhém rekonstruovaném křídle budovy D-monoblok<br />
skončí letos na jaře. Hned poté budeme i tento<br />
pavilon vybavovat všemi potřebnými technologiemi.<br />
To jsou samé dobré zprávy...<br />
Z tohoto pohledu určitě. České zdravotnictví ale jinak<br />
čeká další nelehké období, ať už ve smyslu nových<br />
změn v právních předpisech, nebo ve vztahu k úhradám<br />
za poskytovanou péči. Všemi těmito změnami by<br />
Chystáte v letošním roce nějaké další novinky?<br />
Ano, jednu novinku opravdu chystáme, týká se právě<br />
loňského výročí vzniku nemocnice. Nechte se překvapit.<br />
MUDr. Stanislav Holobrada<br />
ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.<br />
Text: Bc. Jaroslava Novotná, vrchní sestra chirurgického oddělení ON Příbram, a.s.<br />
Stomici jsou lidé s dočasně nebo trvale vyvedeným<br />
střevem nebo močovodem. Do roku 1989 znamenalo<br />
založení stomie vyřazení pacienta z rodinného,<br />
pracovního a společenského života. V současné době<br />
jsou na trhu ČR pomůcky, které dovolují vést plnohodnotný<br />
život, i když samozřejmě s ohledem na onemocnění,<br />
pro které byla stomie založena. Pro mnoho<br />
lidí jsou překážky spojené se<br />
založením stomie přelomové<br />
a ne všichni si s nimi dokáží<br />
zcela poradit. Prvními reakcemi<br />
bývají strach, nedůvěra, uzavřenost a frustrace. Tyto<br />
emoce často ovlivní mnoho pacientů, proto je důležitý<br />
individuální přístup a trpělivost. Nejzásadnějším<br />
úkolem pooperačního období je zapojit nemocného<br />
do ošetřování stomie. Život se stomií znamená velkou<br />
změnu v osobním životě každého pacienta. Přizpůsobení<br />
se novým okolnostem a přijetí takové<br />
změny může trvat dlouhý čas. Pro nového stomika je<br />
výměna stomické pomůcky velmi náročná na zapamatování<br />
si jednotlivých kroků. Z tohoto důvodu je<br />
nezbytný opakovaný nácvik, dohled, dopomoc a zodpovídání<br />
veškerých dotazů. Důležitá je také edukace,<br />
tedy zdravotní výchova rodiny po předchozí<br />
domluvě s pacientem. Edukace pacientů a jejich<br />
zapojení do léčby výrazně zvyšuje šanci na dosažení<br />
celoživotní kontroly nemoci. Pokud pacient nemá<br />
rodinné zázemí, spolupracujeme se sociální pracovnicí.<br />
Nedílnou součástí edukace stomika je jeho<br />
Opravdu nejste na vše sami. Kontaktujte nás<br />
na tel: 318 641 299 nebo 318 641 305.<br />
stravovací režim, proto spolupracujeme i s nutriční<br />
terapeutkou. Cílem komplexní péče je totiž dosáhnout<br />
částečné nebo úplné samostatnosti pacienta<br />
ještě před propuštěním do domácí péče. V nemocnici<br />
ordinuje dvakrát měsíčně odborná poradna pro<br />
pacienty se stomií. Chirurgické oddělení úzce spolupracuje<br />
s Klubem stomiků ILCO Příbram. Na internetových<br />
stánkách klubu (www.ilcopribram.wbs.cz)<br />
jsou k dispozici informace o jeho činnosti a aktivitách,<br />
pořádaných akcích, rekondičních pobytech, spolupráci<br />
s partnerskými organizacemi v Lize proti rakovině atd.<br />
Zdravotní sestry<br />
Olga Tatýrková<br />
a Jana Linhartová<br />
(zleva doprava)<br />
odborné<br />
stomické poradny<br />
chirurgického<br />
oddělení
44<br />
45<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Rozhovor <br />
Rozhovor<br />
Primář neurologického oddělení MUDr. Jaroslav Korsa říká:<br />
dová vyhláška tento problém neřeší. Zjednodušeně<br />
nemocnice do sítě iktových center, protože jsem pře-<br />
„Příbramská nemocnice<br />
má skvělé vyhlídky“<br />
řečeno: nemocnice je povinna poskytnout léčbu na<br />
nejvyšší úrovni, jinak se vystavuje sankcím ze strany<br />
pacienta a jeho rodiny, ale úhradu zdravotní pojišťovny<br />
neřeší. Naštěstí jsme zatím schopni naše pacienty<br />
léčit skutečně podle jejich potřeb, ale... Jen pro<br />
zajímavost: v roce 2011 bylo v příbramské nemocnici<br />
svědčen, že všechna potřebná kritéria splňujeme.<br />
Nemalým, ale velmi důležitým úkolem je i výchova<br />
mladých kolegů ukončená atestací. A samozřejmě<br />
je důležité, aby na pracovišti byli spokojení pacienti<br />
i personál. V zaměstnání jsme vlastně více času než<br />
doma a podle toho bychom se k sobě měli chovat.<br />
O pacientech, oddělení a jeho vybavení, ale i o vyhlídkách do budoucnosti jsme hovořili s primářem<br />
neurologického oddělení příbramské nemocnice MUDr. Jaroslavem Korsou.<br />
provedeno 21 systémových trombolýz. Samozřejmě<br />
léčba CMP není jen trombolýza. Tu lze z různých<br />
důvodů poskytnout pouze 5–10 % postižených. Velmi<br />
důležitá je co nejdříve zahájená kvalitní rehabilitace<br />
Všechno je ale závislé na tom, jak se bude dále rozvíjet<br />
nebo nerozvíjet celé české zdravotnictví, které si<br />
stále drží skutečně evropskou úroveň ve státě, který<br />
je řízen stále méně a méně kompetentními lidmi<br />
a léčba dalších komplikací způsobených zhorše-<br />
a v absurdní společnosti, která stále cílevědoměji<br />
Pane primáři, o jaké pacienty vaše<br />
příjmu, kde se mohou lékaři různých odborností podí-<br />
nou mobilitou pacientů. Díky spolupráci s odborníky<br />
pracuje na svém sebezničení. Ale snažím se být opti-<br />
oddělení pečuje a co všechno máte pro pacienty<br />
let na optimálním diagnostickém a léčebném postupu<br />
v oboru cévní chirurgie a invazivní angiologie indi-<br />
mistou.<br />
MUDr. Jaroslav Korsa<br />
k dispozici?<br />
u každého pacienta.<br />
kujeme rekanalizační zákroky na přívodných moz-<br />
Jedná se zejména o pacienty s bolestmi v oblasti pohy-<br />
kových tepnách v oblasti krku, a to ve výborné kva-<br />
bového aparátu, resp. s bolestmi páteře. Tato skupina<br />
Stále častěji se v různých článcích či rozhovorech<br />
litě a včas. Naši pacienti tedy nemusí absolvovat tyto<br />
pacientů je velmi frekventovaná na lůžkovém oddě-<br />
s odborníky dočítáme o cévních mozkových<br />
zákroky na pražských pracovištích.<br />
lení i v ambulancích. Nemocnice jim nabízí veškerou<br />
příhodách ve spojení s včasnou léčbou<br />
dostupnou diagnostiku (i např. CT nebo MRI), velmi<br />
a rehabilitací. Opravdu může včasná diagnostika<br />
V dnešní době mnoho lidí trpí bolestmi zad. Čím<br />
kvalitní rehabilitaci a fyzioterapii a velmi efektivní<br />
a léčba minimalizovat následky CMP?<br />
to je a jak potíže se zády řešit?<br />
navigované kořenové obstřiky pod CT kontrolou,<br />
Problematika cévních mozkových příhod je aktuální<br />
Bolestmi zad lidé trpěli a trpět budou. Určitý nárůst<br />
které provádějí kolegové z oddělení zobrazovacích<br />
již řadu let. Teprve ale zhruba posledních 20 let se<br />
četnosti je dán také změnami životního stylu. Máme<br />
metod. V indikovaných případech (např. u výhřezů<br />
stala jedním z nosných pilířů moderní neurologie.<br />
málo pohybu, hodně sedíme, všude jezdíme auty<br />
meziobratlových plotének) pak pacienty odesíláme<br />
Umožnila to kvalitní diagnostika, zejména zavedení<br />
a nemáme čas. Ani na sebe ani na svoje děti. Pohy-<br />
k neurochirurgickým zákrokům na specializovaná<br />
počítačové tomografie a ultrazvukové cévní diagnos-<br />
bové aktivity od dětského věku jsou pro nás nepostra-<br />
pracoviště v Praze, s nimiž máme velmi dobrou spolu-<br />
tiky. Pokud pacient přijde včas a splňuje daná kri-<br />
datelné. Co nestihneme do 25 let věku, to už později<br />
práci. Další početnou skupinou jsou pacienti s cévními<br />
téria, můžeme podat tzv. systémovou trombolýzu,<br />
nedohoníme ani každodenním pobytem ve „fitku“.<br />
onemocněními mozku. Akutních cévních mozkových<br />
která je v současné době považována za jedinou<br />
Nedostatek pohybu v dětském a mladém věku způ-<br />
příhod (CMP) hospitalizujeme více než 300 ročně.<br />
signifikantně účinnou léčbu ischemické CMP. Její<br />
sobuje také dřívější rozvoj osteoporózy, která spolu<br />
V této souvislosti je nutné připomenout, že kvalitní<br />
použití je však limitováno (i některými vedlejšími<br />
s prodlužujícím se věkem hrozí stát se světovou pan-<br />
léčba akutních CMP vyžaduje týmovou spolupráci.<br />
účinky) a musí být tedy velmi erudovaně zvažováno.<br />
demií v blízké budoucnosti. Základní prevencí je tedy<br />
Oblastní nemocnice Příbram takovým týmem dispo-<br />
V našich podmínkách je největším problémem čas.<br />
sport a pravidelná pohybová aktivita. Taková, která<br />
nuje. Kromě kvalifikovaného neurologa se na dia-<br />
Pacient by měl přijít maximálně do čtyř hodin. Často<br />
nás baví a která nám vyhovuje. Ať už je to tenis, kolo,<br />
gnostice a léčbě podílí i rentgenolog, biochemická<br />
ale přichází mnohem později, kdy jsou postižené<br />
lyže, fotbal, turistika, ale i tanec nebo sex. Pokud se<br />
a hematologická laboratoř a v prvních hodinách či<br />
oblasti mozku již nenávratně ztraceny. V rámci<br />
již objeví závažné zdravotní postižení, např. výhřez<br />
dnech také jednotka intenzivní péče interních oborů,<br />
odborné neurologické společnosti vznikla cerebro-<br />
meziobratlové ploténky, je na místě kvalifikovaná<br />
jejíž role je naprosto zásadní a nezastupitelná. Mimo-<br />
vaskulární sekce, která zastřešuje a garantuje kva-<br />
rehabilitace, v <strong>kraj</strong>ním případě i operace, na kte-<br />
chodem v naší nemocnici je toto pracoviště skutečně<br />
litu péče o pacienty s akutní CMP. Teprve před něko-<br />
rou pak navazuje opět pravidelná léčebná tělesná<br />
na vysoké úrovni po stránce personální i technické.<br />
lika lety se podařilo vytvořit síť iktových center, která<br />
výchova a individuálně uzpůsobený pohybový režim.<br />
Pacienty po prodělané akutní CMP pak pravidelně<br />
disponují odpovídajícím personálním a technickým<br />
sledujeme ve speciální poradně na ambulanci neuro-<br />
vybavením. V těchto centrech by měla adekvátní tera-<br />
Jak vidíte rozvoj příbramské neurologie do<br />
logického oddělení. Léčíme také pacienty se záchva-<br />
pie probíhat. Bohužel snahy o zajištění kvalitní péče<br />
budoucna? Na co konkrétně byste se chtěl<br />
tovými nemocemi (epilepsie nebo migrény), s nádory<br />
o pacienty postižené tímto onemocněním stále naráží<br />
zaměřit?<br />
nervového systému, pacienty s neuroimunologic-<br />
na váhavý přístup zdravotních pojišťoven i minister-<br />
Myslím a věřím, že nejen neurologie, ale celá nemoc-<br />
kými nemocemi, jako je např. roztroušená skleróza,<br />
stva zdravotnictví. Naše nemocnice se zatím marně<br />
nice má velmi dobré vyhlídky. V současné době pro-<br />
i když u těchto pacientů se snažíme zajistit sledování ve<br />
snaží o začlenění do sítě iktových center, přestože<br />
bíhá rekonstrukce, přístrojové dovybavení a vzhledem<br />
specializovaných centrech, zejména v Praze. Podílíme<br />
je plně schopna adekvátní péči pacientům s akutní<br />
k počtu mladých lékařů i sester by neměla strádat<br />
se ve spolupráci s oddělením chirurgie a ortopedie<br />
CMP poskytnout na odpovídající úrovni. Jedná se totiž<br />
ani personálně. Za nosný program neurologie pova-<br />
na péči o velmi častá poranění hlavy a páteře. Velkou<br />
o finance (cena systémové trombolýzy pro jednoho<br />
žuji jednoznačně oblast cévních onemocnění mozku.<br />
výhodou příbramské nemocnice je oddělení akutního<br />
pacienta je přibližně 30 000 Kč) a ani poslední úhra-<br />
Za obrovské zklamání bych považoval nezařazení
46<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Informace ze středočeských <strong>kraj</strong>ských nemocnic<br />
ORL<br />
47<br />
Nemocniční <strong>listy</strong><br />
Leden <strong>2012</strong><br />
Město<br />
Trpíte závratí?<br />
Poruchy rovnováhy patří k velmi častým obtížím, s kterými pacient přichází do ordinace lékaře.<br />
Dle různých statistik tvoří asi 5–10 % všech pacientů v ORL ambulanci.<br />
Polohovací manévr<br />
u benigního<br />
polohového vertiga<br />
Pojmem závrať je označován příznak poruchy<br />
rovnováhy, ale v užším slova smyslu rozumíme<br />
termínem závrať neboli vertigo všechny patologie<br />
vestibulárního – rovnovážného aparátu. V praxi se<br />
setkáváme při popisu poruch rovnováhy s pojmy<br />
Závratě postihují všechny věkové skupiny a se vzrůstajícím<br />
věkem se jejich výskyt zvyšuje, ženy jsou postiženy častěji.<br />
jako například závrativé stavy, vertigo, vertiginozní<br />
syndrom, porucha vestibulární funkce, vestibulární<br />
syndrom apod.<br />
Do oboru ORL patří problematika vertiga vzhledem<br />
k anatomickému umístnění vestibulárního aparátu,<br />
který detekuje polohu a pohyb hlavy v prostoru v pyramidě<br />
ve vnitřním uchu. Prostřednictvím vestibulárního<br />
aparátu vnímáme odchylku postavení hlavy vzhledem<br />
ke gravitaci, změnu rychlosti a směru pohybu<br />
hlavy a celého těla v prostoru. Dělí se na dvě části:<br />
část periferní, náležející k senzorické části rovnovážného<br />
ústrojí, a část centrální, která náleží již k řídicím<br />
složkám systému rovnováhy. Z klinického pohledu<br />
je důležitým faktem blízké anatomické uložení vnitřního<br />
ucha (kochley) a vestibulárního aparátu, kde je<br />
společné cévní a nervové zásobení. K onemocněním<br />
postihujícím rovnovážné ústrojí, se kterými se v ORL<br />
ambulanci setkáváme, patří benigní paroxysmální<br />
polohové vertigo, vestibulární neuronitis, Menierova<br />
choroba, posttraumatické (poúrazové) vertigo aj.<br />
Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV):<br />
BPPV patří k nejčastějším polohovým závratím a je<br />
typickým příkladem paroxysmální vestibulární dysfunkce.<br />
Příčinou vzniku závrati je nejčastěji patologie<br />
zadního polokruhového kanálku. Může vzniknout<br />
po traumatu hlavy, virovém zánětu vnitřního<br />
ucha, cévních příhodách, ale ve více než 50 % se příčina<br />
nezjistí. Maximum výskytu bývá v šesté dekádě<br />
a u onemocnění s neznámou příčinou převažují ženy.<br />
Klinický obraz BPPV: charakteristická rotační závrať<br />
nastávající při pohybu hlavou, tj. předklonu, záklonu,<br />
případně při jiné změně polohy hlavy, která vzniká<br />
s odstupem několika sekund a během několika desítek<br />
sekund až minut zase odezní. Vertigo mívá vegetativní<br />
doprovod (pocit na zvracení, zvracení), nedochází<br />
ale k postižení sluchu. Obtíže jsou většinou<br />
typicky jednostranné.<br />
Pro diagnostiku BPPV je důležitá anamnéza pacienta<br />
a vlastní vyšetření rovnováhy. Z vestibulárního vyšetření<br />
je základním diagnostickým<br />
testem polohový manévr<br />
dle Dix-Hallpikea. Po provedení<br />
tohoto manévru vznikne<br />
typický záchvat a vyprovokuje se rotační nystagmus.<br />
Pro periferní polohové vertigo je typická korelace<br />
intenzity nystagmu s intenzitou závrati a vymizení<br />
nystagmu i obtíží do jedné minuty.<br />
Při léčbě se používají různé polohové manévry –<br />
Semontův a Epleyův. Ústup závratí většinou nastává<br />
po provedení několika manévrů, u části pacientů<br />
během několika týdnů či měsíců. Klasická antivertiginózní<br />
terapie je neúčinná. Z pohledu pacienta<br />
je nutné dodržení určitého léčebného režimu, a to<br />
neprovádět předklon, záklon, nemocný by měl ležet<br />
s podloženou hlavou několik dní.<br />
Text: MUDr. Martin Antoň, zástupce primáře ORL oddělení, ON Příbram, a. s.<br />
Poradna města Příbrami<br />
poskytuje komplexní<br />
služby lidem v nouzi<br />
S novými úředními hodinami a s novými pravidly slouží občanům Příbrami od ledna <strong>2012</strong> Poradna<br />
města Příbrami. Služba, která je nově začleněna pod úsek prevence kriminality Městské policie<br />
Příbram, nyní poskytuje služby ve třech oblastech činnosti.<br />
„V Poradně města Příbrami poskytujeme registrovanou<br />
sociální službu občanům města s názvem<br />
Odborné sociální poradenství, pod kterou je zahrnuto<br />
poradenství pro oběti trestné činnosti a domácího<br />
násilí. Zároveň zde poskytujeme poradenství<br />
v oblasti řešení dluhů a v neposlední řadě i sociální<br />
poradenství. Poradna sídlí na adrese Tyršova 107,<br />
Příbram I v přízemním objektu ve dvoře,“ říká starosta<br />
Příbrami MVDr. Josef Řihák.<br />
Na pracovníky Poradny města Příbrami se občané<br />
mohou obrátit v úředních hodinách telefonicky<br />
na tel. číslo 318 402 291, nebo prostřednictvím<br />
e-mailových adres poradna@mesto-pribram.cz<br />
a dluhovaporadna@mesto-pribram.cz.<br />
„V loňském roce vyhledalo naši poradnu několik<br />
stovek klientů. Vzhledem k tomu, že o služby poradny<br />
je velký zájem, doporučuji se předem objednat, a to<br />
zejména na dluhové poradenství, kde je zájem veřejnosti<br />
o radu největší,“ upozorňuje příbramský starosta<br />
Josef Řihák.<br />
A jaké konkrétní služby Poradna města Příbrami<br />
poskytuje? V oblasti dluhového poradenství se<br />
odborní pracovníci lidem snaží pomoci účinně řešit<br />
problémy s rostoucími dluhy. Poradí například, jak<br />
komunikovat s věřiteli, jak postupovat v soudních<br />
řízeních souvisejících s dluhy a případně též zpracují<br />
návrh na osobní bankrot. V oblasti sociálního<br />
poradenství umějí pracovníci Poradny města Příbrami<br />
účinně pomoci s problémy spojenými s bydlením,<br />
rodinným právem, pomohou lidem bránit se<br />
proti všem formám diskriminace a účelně zodpoví též<br />
dotazy týkající se pracovního a přestupkového práva.<br />
Neméně významné je též poradenství pro oběti trestných<br />
činů a domácího násilí. „Poradci nabízejí občanům<br />
podporu a pomoc při podávání trestního<br />
oznámení a i v průběhu úkonů prováděných orgány<br />
činnými v trestním řízení. Informují klienty o možnostech<br />
využívání dalších dostupných a návazných<br />
služeb v regionu – intervenční, zdravotní, advokátní,<br />
psychologické a podobně. Pracovník dále příchozí informuje<br />
o zákonných možnostech řešení domácího<br />
násilí a v případě potřeby obětem domácího násilí<br />
poskytne prvotní psychosociální a sociálně-právní<br />
služby. Sociální pracovník také poskytuje podporu<br />
a poradenství i osobám blízkým poškozenému trestným<br />
činem, to je rodinným příslušníkům, přátelům,<br />
známým a dalším,“ vysvětluje příbramský starosta<br />
Josef Řihák.<br />
Poradna města Příbrami je sociální službou, na kterou<br />
město částečně získává peníze od Ministerstva<br />
práce a sociálních věcí ČR a zároveň ji financuje ze<br />
svých prostředků.<br />
Provozní doba Poradny města Příbrami v roce <strong>2012</strong>:<br />
Pondělí<br />
Úterý<br />
Středa<br />
13.00–15.00 hodin – oběti trestné činnosti a domácího násilí<br />
15.00–18.00 hodin – dluhové poradenství<br />
13.00–17.00 hodin – dluhové poradenství<br />
10.00–12.00 hodin – sociální poradenství<br />
13.00–16.00 hodin – sociální poradenství<br />
Ilustrační foto,<br />
archiv města<br />
Příbram
Leopold Musil<br />
Datum konání: 14. 1. <strong>2012</strong>- 22. 4. <strong>2012</strong><br />
Místo konání: Regionální muzeum v Jílovém u Prahy<br />
Masarykovo náměstí 16, 254 01 Jílové u Prahy<br />
Výstava obrazů
Change language