Äeská zemÄdÄlská univerzita v Praze Fakulta životnÃho ... - kvhem
Äeská zemÄdÄlská univerzita v Praze Fakulta životnÃho ... - kvhem
Äeská zemÄdÄlská univerzita v Praze Fakulta životnÃho ... - kvhem
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
přebytku (7,4 násobku stechiometrického poměru podle uvedené reakce)“. Podle Lien a<br />
Zhanga (2001) je tento nadbytek klíčovým faktorem pro rychlý a homogenní růst železných<br />
krystalů. Průměrná velikost takto připravených částic je 60 nm. A průměrný specifický<br />
povrch 35 m 2 /g (Zhang, 2003).<br />
Yueqiang Liu ve svém článku „ TCE degradation rates, pathways, and efficiency of nanoscale<br />
iron particles with different properties“ z roku 2005 porovnává vlastnosti nanočástic<br />
nulamocného železa připraveného v laboratoři výše popsaným způsobem (Fe/B nanoželezo) a<br />
komerční produkt vyrobený Toda Kogyo Corporation, který se běžně používá v praxi.<br />
Ukázalo se, že i když oba typy mají podobnou velikost částic (Fe/B 30-40 nm a Toda 40-60<br />
nm) i specifický povrch (Fe/B 36,5 m 2 /g a Toda 23 m 2 /m), Fe/B je reaktivnější a tudíž více<br />
efektivní při degradaci TCE (výsledky byly získány v laboratorních podmínkách). Je to<br />
způsobeno tím, že složení Fe/B umožňuje celé nanočástici podílet se na reakci, zatímco u<br />
Toda je to jen 54% jejího povrchu (povrch částic je totiž pokryt Fe 2 O 3 (magnetit) a také<br />
malým množstvím polymeru). Na druhou stranu, Fe/B nanočástice mohou být pro praktické<br />
in-situ aplikace příliš reaktivní, protože zreagují se svým prostředím dříve než se dostanou na<br />
místo určení (do celé šíře dekontaminační zóny). Toda nanočástice jsou tedy pro praktické<br />
aplikace díky svým vlastnostem mnohem vhodnější, což je také důvod proč byl tento preparát<br />
takto vyroben. (Zhang, 2006).<br />
2. Povrchová implantace atomů paladia<br />
Povrchová implantace atomů paladia se provádí smícháním čerstvě připravených částic<br />
s roztokem octanu paladnatého v ethanolu. Přítomné paladium v roztoku se vyredukuje na<br />
povrchu částic železa podle oxidačně-redukční reakce (Elliot a Zhang (2001) in Černík<br />
(2007)):<br />
Pd<br />
2+<br />
+ Fe<br />
0<br />
→ Pd<br />
+<br />
+ Fe<br />
2+<br />
Množství paladia na povrchu železných částic je velmi malé, běžně v řádu 0,1 %, ale má<br />
velmi zásadní vliv na rychlost rozkladné reakce chlorovaných uhlovodíků.<br />
Podobné metody byly použity i k přípravě Fe/Pt, Fe/Ag, Fe/Ni, Fe/Co, Fe/Cu (Zhang, 2003).<br />
13