24.12.2014 Views

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního ... - kvhem

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního ... - kvhem

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního ... - kvhem

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

přebytku (7,4 násobku stechiometrického poměru podle uvedené reakce)“. Podle Lien a<br />

Zhanga (2001) je tento nadbytek klíčovým faktorem pro rychlý a homogenní růst železných<br />

krystalů. Průměrná velikost takto připravených částic je 60 nm. A průměrný specifický<br />

povrch 35 m 2 /g (Zhang, 2003).<br />

Yueqiang Liu ve svém článku „ TCE degradation rates, pathways, and efficiency of nanoscale<br />

iron particles with different properties“ z roku 2005 porovnává vlastnosti nanočástic<br />

nulamocného železa připraveného v laboratoři výše popsaným způsobem (Fe/B nanoželezo) a<br />

komerční produkt vyrobený Toda Kogyo Corporation, který se běžně používá v praxi.<br />

Ukázalo se, že i když oba typy mají podobnou velikost částic (Fe/B 30-40 nm a Toda 40-60<br />

nm) i specifický povrch (Fe/B 36,5 m 2 /g a Toda 23 m 2 /m), Fe/B je reaktivnější a tudíž více<br />

efektivní při degradaci TCE (výsledky byly získány v laboratorních podmínkách). Je to<br />

způsobeno tím, že složení Fe/B umožňuje celé nanočástici podílet se na reakci, zatímco u<br />

Toda je to jen 54% jejího povrchu (povrch částic je totiž pokryt Fe 2 O 3 (magnetit) a také<br />

malým množstvím polymeru). Na druhou stranu, Fe/B nanočástice mohou být pro praktické<br />

in-situ aplikace příliš reaktivní, protože zreagují se svým prostředím dříve než se dostanou na<br />

místo určení (do celé šíře dekontaminační zóny). Toda nanočástice jsou tedy pro praktické<br />

aplikace díky svým vlastnostem mnohem vhodnější, což je také důvod proč byl tento preparát<br />

takto vyroben. (Zhang, 2006).<br />

2. Povrchová implantace atomů paladia<br />

Povrchová implantace atomů paladia se provádí smícháním čerstvě připravených částic<br />

s roztokem octanu paladnatého v ethanolu. Přítomné paladium v roztoku se vyredukuje na<br />

povrchu částic železa podle oxidačně-redukční reakce (Elliot a Zhang (2001) in Černík<br />

(2007)):<br />

Pd<br />

2+<br />

+ Fe<br />

0<br />

→ Pd<br />

+<br />

+ Fe<br />

2+<br />

Množství paladia na povrchu železných částic je velmi malé, běžně v řádu 0,1 %, ale má<br />

velmi zásadní vliv na rychlost rozkladné reakce chlorovaných uhlovodíků.<br />

Podobné metody byly použity i k přípravě Fe/Pt, Fe/Ag, Fe/Ni, Fe/Co, Fe/Cu (Zhang, 2003).<br />

13

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!