5-6/2008 - Plasty a Kaucuk
5-6/2008 - Plasty a Kaucuk
5-6/2008 - Plasty a Kaucuk
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Editorial<br />
Abstrahovaný do CHEMICAL ABSTRACTS<br />
VYDAVATEL<br />
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická<br />
ve spolupráci s Barum Continental spol. s r.o., B-Projekting spol.<br />
s r.o., Duslo a.s., Fakulta chemickej a potravinárskej technológie<br />
STU, Fakulta priemyselných technológií TnUAD, FATRA a.s.,<br />
GRANITOL a.s., CHEMOPETROL a.s., ITC a.s., KAUČUK a.s.,<br />
KORD Holding Company, MATADOR a.s., Mitas a.s., Plastika a.s.,<br />
Polymer Institute Brno spol. s r.o., Semperfl ex Optimit spol. s r.o.,<br />
Slovnaft a.s., Spolana a.s., Svaz zpracovatelů plastů ČR, SYNPO<br />
a.s., UNIPLAST Pardubice spol. s r.o., Univerzita Pardubice, Ústav<br />
makromolekulární chemie AV ČR, Ústav polymerů VŠCHT Praha,<br />
Ústav polymérov SAV, VIPOTEST spol. s r.o., VÚSAPL a.s.<br />
RADA VYDAVATELE<br />
Kave Bareš, Ivan Dobáš, Vratislav Ducháček, Petr Janypka, Jaroslav<br />
Hell, Eleonóra Hudecová, Zdeněk Chmela, Ivan Chodák, Miroslav<br />
Chromek, Dušan Jagoš, Ondřej Kebrle, Vladimír Klepal, Metoděj<br />
Kozák, Karel Kučera, Vendelín Macho, Miroslav Maňas, František<br />
Mátel, Antonín Náplava, Ladislav Pospíšil, Jindřiška Ondráčková,<br />
Jindřich Pytela, Miroslav Raab, Petr Sáha, Karel Špaňhel, Eugén<br />
Špirk, Jaroslav Štaufčík, Pavel Svoboda, Jaromír Šňupárek, Otakar<br />
Walter<br />
REDAKCE<br />
Fakulta technologická, UTB ve Zlíně<br />
<strong>Plasty</strong> a kaučuk, nám. T. G. Masaryka 275, 762 72 Zlín<br />
tel.: +420 576 031 384, +420 576 031 324, +420 602 776 813<br />
fax: +420 576 032 733<br />
e-mail: redakce@plastyakaucuk.cz<br />
web: http://www.plastyakaucuk.cz<br />
šéfredaktor: Roman Čermák<br />
výkonný redaktor: Jana Navrátilová<br />
redakce: Alena Kalendová, Kateřina Chaloupková, Petra Koňárková,<br />
Yvona Mužná<br />
ext. spolupracovníci: František Tomis, Jarmila Šimoníková, Václav<br />
Matys, Miroslav Řezáč, Josef Jakubíček, Milan Dráždil, Bohumil<br />
Tesařík, Dana Kreizlová<br />
DTP: Stanislav Hradil, e-mail: hradilstana@napajedla.net<br />
tisk: Reprocentrum<br />
Předplatné a objednávky inzerce přijímá redakce na výše uvedené<br />
adrese.<br />
Vychází jednou za 2 měsíce jako dvojčíslo<br />
Registrováno MK ČR E4888<br />
plastics and rubber<br />
EDITOR<br />
Tomas Bata University in Zlín, Faculty of Technology<br />
editorial office:<br />
Plastics and Rubber, Faculty of Technology, Tomas Bata University in<br />
Zlín, TGM 275, 762 72 Zlín, Czech Republic<br />
tel.: +420 576 031 384, +420 576 031 324, +420 602 776 813<br />
e-mail: redakce@plastyakaucuk.cz<br />
editor in chief: Roman Čermák<br />
Subcription and orders of advertising should be sent to editorial<br />
offi ce address.<br />
Vážení čtenáři,<br />
Možná i kolem vás v poslední době poletovala slova typu<br />
„Podpora klastrů“, „Woodcluster“, „Clusterplast“, „Nanoklastr“<br />
atd., ale také „Plastikářský klastr alias Plastr“. A právě o něm<br />
bych měl čtenářům něco sdělit. Začnu tedy fi lologicky. V anglicko-českém<br />
slovníku najdete, že „cluster“ je skupina, sdružení,<br />
shluk, hrozen. Mně se nejvíc líbí ten hrozen, ale chápu, že<br />
„Plastikářský hrozen“ by mohl uvádět leckoho do rozpaků.<br />
Takže i proto byl, před dvěmi lety vzniklý hrozen plastikářských<br />
fi rem, nazván „Plastikářský klastr“. Česká mutace „klastr“ nezní<br />
příliš libozvučně, stejně jako odvozená doména „plastr“. Ta se<br />
už vžívá i jako neofi cielní název pro sdružení dnes už čítající 24<br />
plastikářských fi rem a dvou středních škol. Smluvním partnerem<br />
klastru je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) a Technologické<br />
inovační centrum.<br />
A proč fi rmy a školy vytvořily klastr Protože se rozhodly<br />
využít dnes už ve světě prakticky ověřených teorií o užitečnosti<br />
odvětvového síťování regionálních fi rem. A sdružení plastikářů<br />
má právě na Zlínsku svoji logiku. Vždyť spolu s gumaři vytváří<br />
více než polovinu objemu výroby ve Zlínském kraji, což současně<br />
představuje více než třetinu výroby tohoto odvětví v České<br />
republice. Vytvořením plastikářského fóra chtějí fi rmy naplnit<br />
jakýsi klastrový paradox − uspokojit svůj egoismus (zvýšení konkurenceschopnosti)<br />
kolektivním působením. Založení bylo o to<br />
jednodušší, že se ta místní plastikářská parta docela dobře zná.<br />
Určitou motivací pochopitelně byla i skutečnost, že vznik klastrů<br />
se rozhodl podporovat i stát, formou fi nanční podpory z Operačního<br />
programu podpora podnikání.<br />
Pro naplnění zájmu o zvýšení konkurenceschopnosti fi rmy<br />
defi novaly problémy, které jim to komplikují. Jsou to nedostatek<br />
kvalifi kovaných lidí na všech úrovních, chybějící partnerství pro<br />
inovace a vysoké provozní náklady. Právě odstraňování těchto<br />
slabých stránek je posláním Plastru.<br />
Nechci editorial zneužít pro zprávu o činnosti, ale myslím,<br />
že čtenáře by mohlo zajímat např. že díky vytrvalému lobování<br />
dnes již regionální instituce vnímají význam plastikářů pro rozvoj<br />
regionu a proto jsme třeba zastoupeni v řídícím výboru pro<br />
implementaci Regionální inovační strategie. S Fakultou technologickou<br />
UTB spolupracujeme na zahájení bakalářského studia<br />
ve studijním programu Technologie polymerů. Se středními odbornými<br />
školami připravujeme projekt plastikářské dílny v SPŠ<br />
Otrokovice. K realizaci je dále připraven projekt komunikační<br />
strategie pro propagaci zpracování plastů. Plastr by se měl stát<br />
přirozeným partnerem UTB v aplikovaném výzkumu v chystaných<br />
rozvojových záměrech univerzity. S Fakultou managementu<br />
a ekonomiky spolupracujeme na benchmarkingu výkonnosti<br />
členů klastru. Plastr je partnerem v několika mezinárodních<br />
projektech na využívání podpory ze 7. rámcového programu EU<br />
a Programu přeshraniční spolupráce ČR a SR. Pro členské fi rmy<br />
je organizován společný nákup energií a surovin. A to podstatné<br />
závěrem – Plastr se stal předplatitelem tohoto časopisu.<br />
Ing. Jaroslav Toufar, ředitel<br />
Plastikářský klastr, z.s.p.o.<br />
Obrázky na titulní straně: (Nahoře) Machovský, M.,<br />
Lomová plocha PA 6 plněného 10 % uhlíkových vláken.<br />
(Dole) Lomová plocha PP plněného 10 % uhlíkových<br />
vláken. Zvětšeno 5 000x. Snímky ze skenovacího elektronového<br />
mikroskopu.<br />
Editorial<br />
129<br />
<strong>Plasty</strong> a kaučuk<br />
<strong>2008</strong>/5–6<br />
ROČNÍK 45-<strong>2008</strong> • PLKCAS 45 (5–6) • ISSN 0322-7340
Ročník 45<br />
<strong>2008</strong><br />
číslo 5–6<br />
Obsah<br />
130<br />
<strong>Plasty</strong> a kaučuk<br />
<strong>2008</strong>/5–6<br />
ČLÁNKY PŮVODNÍ A PŘEHLEDNÉ<br />
Pyrolýza<br />
gumového<br />
odpadu<br />
Gabriela Kyselá*, Ivan Hudec<br />
Slovenská technická univerzita v Bratislave, Fakulta chemickej<br />
a potravinárskej technológie, Ústav polymérnych materiálov,<br />
Radlinského 9, 812 37 Bratislava, Slovenská republika<br />
*E-mail: gabriela.kysela@stuba.sk<br />
Práca je prehľadom literárnych poznatkov týkajúcich sa pyrolýzy gumového odpadu, najmä plášťov pneumatík.<br />
Zameriava sa na popis mechanizmu a kinetiky procesu pyrolýzy, charakterizáciu plynných, olejových a pevných<br />
pyrolýznych produktov a možnosti ich využitia.<br />
132<br />
Zdroje ENV<br />
akustické emise a<br />
triboluminiscence<br />
při namáhání<br />
polypropylenových<br />
rounových textilií<br />
Lubomír Sodomka<br />
Fakulta textilní, Technická univerzita v Liberci, Hálkova 6,<br />
461 17 Liberec<br />
E-mail: lubomir.sodomka@volny.cz<br />
142<br />
V krátkém příspěvku jsou popsány jevy akustické emise, mikrovýboje a s nimi spojené triboluminiscence, pozorované<br />
při deformaci pásů polypropylenové rounové textilie. Při deformaci těchto textilií o tloušťkách 2 až 10 mm<br />
vložených mezi dvě vodivá skla byly pozorovány tyto jevy: záblesky světla, elektrické pulsy a akustické projevy.<br />
Tyto jevy jsou přisouzeny mikrovýbojům vzniklým třením mezi vlákny (triboelektřinou). Lze je přirovnat ke vniku<br />
mikroblesků, neboť při vzniku blesků v přírodě lze pozorovat analogické projevy.<br />
RUBRIKY<br />
Osobní zprávy a výročí 144<br />
Recenze 144<br />
Konference a výstavy 145<br />
Patentová hlídka 148<br />
Technické a ekonomické aktuality 150<br />
Nové materiály a výrobky 157<br />
Stroje a zařízení 178<br />
Zprávy 184<br />
Odpady a jejich využití 191<br />
Stručně 192
Volume 45<br />
<strong>2008</strong><br />
No. 5–6<br />
ORIGINAL AND REVIEW ARTICLES<br />
Obsah<br />
Pyrolysis<br />
of Rubber<br />
Scrap<br />
Gabriela Kyselá*, Ivan Hudec<br />
Slovak University of Technology in Bratislava, Faculty of Chemical<br />
and Food Technology, Department of Polymer Materials,<br />
Radlinského 9, 812 37 Bratislava, Slovak Republik<br />
*E-mail: gabriela.kysela@stuba.sk<br />
The article brings a review of literature knowledges about pyrolysis of rubber scrap, especially tires. The aim of<br />
this paper is a desription of the mechanism and kinetic of pyrolysis process, characterisation of gaseous, oil and<br />
solid pyrolysis products and the possibilities of their utilization.<br />
132<br />
68<br />
131<br />
<strong>Plasty</strong> a kaučuk<br />
<strong>2008</strong>/5–6<br />
Sources of acoustic<br />
emission and<br />
triboluminiscence<br />
during loading of<br />
polypropylene web<br />
fabrics<br />
Lubomír Sodomka<br />
Faculty of Textile Engineering, Technical University of Liberec,<br />
Hálkova 6, 461 17 Liberec<br />
E-mail: lubomir.sodomka@volny.cz<br />
142<br />
In the paper sources of acoustic emission, triboelectricity and triboluinescence after loading of polypropylene web<br />
fabrics (nonwovens) has been studied. During deformation of such textiles of thickness from 2 to 10 mm which<br />
were put between two conductive glasses, these effect were observed: light, electric pulses and acoustic events.<br />
All the effects have been attributed to micro-discharges originated by the friction between fi bres (triboelectricity).<br />
They can be compared with micro-lighting while analogous features can be observed in natural lightings.<br />
SECTIONS<br />
Personal News 144<br />
Book Reviews 144<br />
Conferences and Exhibitions 145<br />
New Patents 148<br />
Technical and Economic News 150<br />
Novel Materials and Technologies 157<br />
Machinery and Equipment 178<br />
News 184<br />
Waste Recycling 191<br />
Briefly 192