LiaporNews 3_2008
LiaporNews 3_2008
LiaporNews 3_2008
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
liapornews<br />
Časopis pro architekty<br />
projektanty a stavebníky<br />
3_<strong>2008</strong><br />
Lias Vintířov opět<br />
firmou roku<br />
v Karlovarském kraji<br />
Firma Lias Vintířov, výrobce stavebního materiálu z Liaporu,<br />
získala podruhé za sebou ocenění „Firma roku Karlovarského<br />
kraje“. Mezi živnostníky byl nejúspěšnější František Suchánek,<br />
kamenář ze Skalné. Zvláštní novou cenu Byznys Rebel <strong>2008</strong><br />
pro Karlovarský kraj získal restaurátor Josef Weis z Horního<br />
Slavkova.<br />
Ředitele Liasu Vintířov Rudolfa<br />
Borýska zastihla zpráva<br />
o opětovném úspěchu v Praze.<br />
„Je to pro nás samozřejmě<br />
čest právě proto, že jsme<br />
ocenění obhájili. To je vždycky<br />
obtížnější, ale na druhou<br />
stranu musím říct, že loňský<br />
rok byl z pohledu Liasu Vintířov<br />
velmi úspěšný. Chtěl<br />
bych touto cestou poděkovat<br />
všem zaměstnancům, kteří se<br />
o skvělé výsledky firmy přičinili,“<br />
uvedl ředitel.<br />
Výrobce stavebních hmot<br />
a materiálu dodával například<br />
konstrukce z lehkého<br />
betonu pro nově budovaná<br />
obchodní centra v regionu,<br />
na multifunkční halu nebo<br />
stavbu průtahu R6. Kromě<br />
lehkého betonu Lias Vintířov<br />
vyrábí prvky zahradní architektury,<br />
zámkovou dlažbu,<br />
ale do jeho portfólia patří<br />
i protihlukové stěny Liadur<br />
nebo kachlová kamna a krby<br />
Kago. >>><br />
Z obsahu<br />
Téma<br />
Pohledové Zdivo<br />
Novinky<br />
Liapor prorazil na Blízký východ<br />
3<br />
3<br />
Co Vás zajímá<br />
Kalibrované zdivo<br />
- zatěžovací zkoušky<br />
6
Tiráž<br />
pokračování ze strany 1<br />
Lias Vintířov opět<br />
firmou roku<br />
v karlovarském kraji<br />
V Liasu Vintířov pracuje zhruba<br />
200 zaměstnanců. V loňském<br />
roce zaznamenala firma<br />
nárůst obratu o 20 procent.<br />
V současnosti expanduje firma<br />
do Polska prostřednictvím<br />
obchodní společnosti Ages.<br />
„Vloni šlo 40 procent produkce<br />
za hranice. Velký potenciál<br />
do budoucna vidím v zemích<br />
bývalého Sovětského svazu,“<br />
řekl Borýsek.<br />
O tom, že úroveň a kvalita firem<br />
stoupají, vypovídá také<br />
počet firem, které se do třetího<br />
ročníku přihlásily. „Počet<br />
přihlášených je v podstatě<br />
dvojnásobný, než tomu bylo<br />
během prvního ročníku,“<br />
konstatovala Soňa Kotrbová,<br />
manažerka ocenění.<br />
„U živnostníků odborná porota<br />
posuzovala jejich životní<br />
příběh a také renomé,<br />
u firem poté ekonomický výsledek<br />
a další aspekty,“ doplnila<br />
manažerka. Se stoupající<br />
úrovní firem byl spokojen<br />
také Jan Novotný, člen poroty<br />
za hospodářskou komoru.<br />
„Kvalita firem velice rychle<br />
stoupá a já osobně jsem velmi<br />
rád, že v kategorii firem<br />
zvítězil Lias Vintířov, protože<br />
je to perspektivní firma, která<br />
má i slušný ohlas v zahraničí.<br />
Podle mě má i velkou šanci<br />
v celorepublikovém finále.<br />
Celorepublikové finále soutěže<br />
se bude konat v listopadu<br />
v Praze pod záštitou<br />
prezidenta Václava Klause.<br />
Galavečer z předávání budou<br />
moci lidé sledovat na televizním<br />
programu ČT 24.<br />
(Karlovarský deník, 26.9. <strong>2008</strong>)<br />
<strong>LiaporNews</strong><br />
Šéfredaktor: Petr Gardner, Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Pavel Bursík,<br />
Jan Štefánik, Ing. Kateřina Viktorová, Ing. Michala Hubertová, Ph.D.<br />
Adresa redakce: <strong>LiaporNews</strong>, Lias Vintířov, LSM, k.s., 357 44 Vintířov,<br />
tel. 352 324 444, fax 352 324 499, elektronická adresa: info@liapor.cz<br />
Adresa šéfredaktora: Petr Gardner, Zahradní 311, 357 33 Loket, tel. 606 612 018<br />
elektronická adresa: petr.gardner@seznam.cz (texty), atelier@kaisermartin.com (foto)<br />
Grafická úprava, předtisková příprava: www.kaisermartin.com<br />
Pro Lias Vintířov, LSM, k.s. vydává Mgr. Petr Zahradníček, Gardner production<br />
Registrace: MK ČR E 12608 <strong>LiaporNews</strong> vychází čtvrtletně.<br />
Výstavba rodinných domů<br />
Individuální přístup<br />
k drobným stavebníkům<br />
V současné době rozvoje individuálního stavebnictví a dostupnosti<br />
hypotečních úvěrů, rozvíjí společnost Lias Vintířov, LSM,<br />
k.s. svůj program podpory drobným stavebníkům.<br />
Lias klade ve svém programu<br />
důraz na individuální přístup<br />
ke každému jednotlivci, který<br />
se rozhodne k výstavbě svého<br />
domu oslovit naši společnost.<br />
Před samotnou stavbou nového<br />
domu, kvalifikovaní, odborně<br />
techničtí poradci, na<br />
základě společně vypracovaných<br />
požadavků, zdarma<br />
zpracují přesnou cenovou nabídku<br />
s detailně rozpracovaným<br />
seznamem nabízených<br />
stavebních prvků. Dle dodané<br />
výkresové dokumentace<br />
dochází k navržení optimální<br />
varianty a postupu dodávky<br />
prvků hrubé stavby.<br />
Stavebník zde může využít<br />
kompletní stavební systém<br />
firmy Lias Vintířov.<br />
Tento systém zahrnuje lehké<br />
keramické kamenivo Liapor<br />
určené k drenážním a tepelně<br />
izolačním násypům, thermoakustický<br />
zdící systém Liapor<br />
s širokou škálou zdících<br />
tvarovek a překladů z lehkého<br />
betonu, poloprefabrikované<br />
stropy a prefabrikované<br />
schodiště všech tvarů, dodávku<br />
transportních betonů pro<br />
základové pasy a základové<br />
desky. Vybrat si může i z prvků<br />
zahradní architektury a zámkové<br />
dlažby.<br />
Při výběru kalibrovaného zdiva<br />
Liapor pro přesné zdění je<br />
jako služba zákazníkovi, a to<br />
samozřejmě zcela zdarma,<br />
prováděno z důvodu absolutní<br />
přesnosti samotné stavby<br />
založení první řady zdiva<br />
u rodinného domu. Samozřejmostí<br />
nabízených služeb<br />
je dodávka stavebních materiálů<br />
drobným stavebníkům<br />
přímo na stavbu. Odborně<br />
techničtí poradci poskytují<br />
informační servis a technický<br />
dozor po celou dobu výstavby<br />
rodinného domu.<br />
Veškeré nabízené prvky pro<br />
hrubou stavbu a zahradní<br />
program jsou vyrobeny z čistě<br />
přírodních, ekologicky nezávadných<br />
surovin, šetrných<br />
k lidem i k okolnímu životnímu<br />
prostředí.<br />
Snahou společnosti Lias Vintířov<br />
je vždy spokojený zákazník,<br />
pro kterého se díky nabízeným<br />
stavebním materiálům<br />
a poskytovaným službám stává<br />
stavba nového domova<br />
bezstarostnou.<br />
Život v novém domě z přírodních<br />
materiálů Liapor je radostí<br />
pro každého stavebníka,<br />
jeho rodinu i další generace.<br />
Tomáš Peleška<br />
Oddělení Obchod/Marketing<br />
2<br />
<strong>LiaporNews</strong> 3_<strong>2008</strong>
Další krok Liaporu do světa<br />
Liapor prorazil<br />
na Blízký východ<br />
Již dávno jsme si zvykli, že exportní aktivity Liasu Vintířov<br />
překročily rámec Evropy a stále více se stávají zcela reálnými<br />
na trzích ostatních kontinentů. Připomeňme např. export Liaporu<br />
v roce 2004 do Jižní Korei, a nyní, zcela aktuálně Liapor<br />
z Vintířova díky svým výborným technickým parametrům prorazil<br />
na Blízký východ do Svaté země - státu Izrael.<br />
Haifa - pohled na třetí největší město Izraele, nacházející se v severozápadní<br />
části země při Středozemním moři na úpatí pohoří Karmel<br />
Důkazem tohoto tvrzení je<br />
fakt, že společnost Lias Vintířov,<br />
resp. její dceřinná společnost<br />
Liadur s.r.o. již zhruba<br />
dva roky vede úspěšná obchodní<br />
jednání s Izraelským<br />
partnerem, který projevil<br />
eminentní zájem o Vintířovský<br />
Liapor určený pro následné<br />
zpracování při výrobě prefabrikovaných<br />
protihlukových<br />
stěn. Prvním významným<br />
krokem a výsledkem těchto<br />
předchozích jednání směřujících<br />
k uzavření budoucího<br />
dlouhodobého kontraktu je<br />
skutečnost, že Lias v minulém<br />
měsíci uskutečnil první závoz<br />
Liaporu určený v této fázi zatím<br />
jako zkušební, kdy budou<br />
prováděny u Izraelského výrobce<br />
prvotní výrobní zkoušky<br />
prototypů protihlukových<br />
stěn právě z Vintířovského Liaporu.<br />
Při realizaci zámořských přeprav<br />
Lias Vintířov již tradičně<br />
spolupracuje se spediční společností<br />
Delta Shipping and<br />
Trading Ltd a ani v tomto případě<br />
tomu nebylo jinak. Díky<br />
přímým dohodám této spolupracující<br />
spedice s renomovanými<br />
mezinárodními rejdařskými<br />
společnostmi tak umí<br />
Lias svůj „Vintířovský zlatý<br />
poklad“ přepravit bez problémů<br />
do celého světa. Cesta<br />
této první zkušební dodávky<br />
ke konečnému příjemci trvala<br />
necelé tři týdny, kdy z výrobního<br />
závodu ve Vintířově<br />
vedla do centrálního kontejnerového<br />
překladiště v Praze,<br />
poté následně k břehům slovinského<br />
pobřeží Jaderského<br />
moře - námořního přístavu<br />
Koper a konečně do dalekého<br />
přístavu Haifa v Izraeli.<br />
Ing. Kateřina Viktorová<br />
Oddělení Obchod/Marketing<br />
Liapor v zájmu architektů<br />
Pohledové zdivo<br />
z tvárnic Liapor<br />
Cementem pojené pohledové zdící prvky známé také pod názvem<br />
režné zdivo otevírají rozličné možnosti v architektonickém<br />
řešení interiérového i exteriérového zdiva (řešení fasád).<br />
Důvody, proč fasády z režného<br />
zdiva rostoucí měrou<br />
vzbuzují zájem architektů<br />
a stavitelů, je třeba hledat<br />
v potřebě vytvářet stavby<br />
s originalitou a nezaměnitelností.<br />
Kombinační a kontrastní<br />
účinky pohledového zdiva<br />
s materiály jako sklo a kov<br />
hrají v moderní architektuře<br />
velkou roli. Tím stojí pohledové<br />
zdivo ve zvláštním postavení<br />
mezi průmyslovým<br />
masovým výrobkem a uměleckou<br />
potřebou realizace architektury.<br />
Mnoho známých<br />
architektů využívá možností<br />
pohledového zdiva, například<br />
stavby architekta Maria<br />
Botta otevřely ve Švýcarsku<br />
nové, atraktivní možnosti řešení<br />
v oblasti pohledového<br />
zdiva. [2]<br />
Formáty a barevnost<br />
zdiva<br />
Průmyslová výroba ovlivnila<br />
nabídku formátů zdiva použitých<br />
pro řešení fasád a interiérového<br />
zdiva. Ve variaci<br />
formátu zdiva je potenciál,<br />
který lze využít při plánování<br />
moderního pohledového<br />
zdiva. Cementem pojené zdivo<br />
se vyrábí vibrolisováním.<br />
Používané formy dovolují<br />
v rámci možností výrobního<br />
zařízení volit variabilní formáty<br />
zdících prvků. Maximální<br />
velikost takového prvku<br />
je také závislá na maximální<br />
váze, která by měla respektovat<br />
snadnou manipulovatelnost<br />
na stavbě. Váhu lze<br />
do jisté míry snížit například<br />
velikostí vnitřních otvorů tvarovky,<br />
ale také použitím lehkého<br />
betonu. Lze realizovat<br />
také množství různých geometrií<br />
zdící tvarovky včetně<br />
rohových či polovičních prvků.<br />
Poměr délky prvku k výšce<br />
zásadně oslovuje vnímání<br />
jednotlivce, proto je základním<br />
tvůrčím prvkem.<br />
Estetický účinek pohledového<br />
zdiva vyplývá z poměru viditelné<br />
plochy prvku k maltové<br />
spáře. V závislosti na pozorované<br />
vzdálenosti nabývá na<br />
významu obraz spáry.<br />
Pohledové zdivo Liapor – výstavba Výstavního, sportovního, kulturního<br />
a kongresového centra Karlovy Vary<br />
<strong>LiaporNews</strong> 3_<strong>2008</strong> 3
Dimenze plochy prvku a obvyklá<br />
vzdálenost pozorování<br />
jsou tak parametry pro estetické<br />
hodnocení. Přitažlivost<br />
pro lidské oko tkví v rozpoznání<br />
pravidelností i kontrastů.<br />
Subjektivní rozhodnutí<br />
o líbení se či nelíbení se pozorovatel<br />
pojímá ve zlomcích<br />
sekund. Negativní pocity mohou<br />
vzniknout, pokud může<br />
být zdánlivě podobné okem<br />
identifikováno pouze s velkou<br />
námahou a pokud mohou<br />
být překročeny hranice<br />
tolerance. Tento princip má<br />
zásadní význam i pro dekorační<br />
prvky, barvu a strukturu.<br />
Vzhled zdiva z pohledových<br />
zdících prvků se hodnotí také<br />
prostřednictvím barevného řešení.<br />
Ve srovnání s jinými režnými<br />
prvky pro zdění (např.<br />
kámen) vykazuje cementové<br />
zdivo obzvláště široké spektrum<br />
barevných možností.<br />
Používané barvy by měli<br />
být odolné proti světlu a nepřízni<br />
počasí. Realizovatelné<br />
jsou barevné odstíny od žluté<br />
přes oranžovou po červenou,<br />
od fialové, různých odstínů<br />
modré přes tyrkysovou<br />
po zelenou a zpět přes žlutozelenou<br />
ke žluté. Intenzitu<br />
barvy a podíl bílé lze variovat<br />
v rámci velkého rozpětí.<br />
Barevného řešení je dosaženo<br />
pigmentací cementového<br />
tmele. Použitím bílých cementů<br />
lze zvýšit jas a úsporné<br />
využití minerálních pigmentů.<br />
Při hodnocení barevného<br />
účinku pohledového zdiva<br />
mohou vznikat problémy<br />
na povrchu tmavých zdících<br />
prvků. Tmavě zabarvené prvky<br />
mohou vykazovat výkvěty,<br />
které způsobuje hydroxid<br />
vápenatý, který se může uvolňovat<br />
při realizaci cementové<br />
malty ve větším a při spojování<br />
cementových prvků v menším<br />
rozsahu. Přítomnost vody<br />
v průběhu procesu spojování<br />
ve zdivu je řídícím parametrem<br />
pro tento výlučně opticky<br />
účinný efekt. Lze ho oslabit<br />
ošetřením pomocí vodou<br />
odpuzujících ochranných prostředků<br />
staveb, lze ho však<br />
použít také jako dekorační<br />
prvek (což se mnohým může<br />
zdát jako velmi kontroverzní<br />
názor).<br />
V barevném řešení lze v poslední<br />
době pozorovat trendy.<br />
Vedle bílé barvy je zájem<br />
především o „studené“ barvy.<br />
Tyto zahrnují zelené, modré<br />
a červené odstíny s malým<br />
podílem žluté. Pastelové odstíny,<br />
tedy barvy s vysokým<br />
podílem bílé, jsou rády kombinovány<br />
s intenzivnějšími<br />
barevnými odstíny. S ohledem<br />
na harmonický vzhled<br />
platí – ještě daleko více než<br />
u dekoračního prvku formát<br />
cihly – princip rozlišitelnosti<br />
jasně sledovatelný pro lidské<br />
oko.<br />
Struktury povrchů<br />
Struktury povrchů barevného<br />
pohledového zdiva lze<br />
v rámci materiálově technických<br />
pravidel variovat změnou<br />
křivky zrnitosti použitého<br />
kameniva.<br />
Příklad estetického účinku<br />
jemnozrnné struktury zdícího<br />
prvku ve srovnání s hrubě<br />
porézní strukturou je znázorněn<br />
na obrázcích. Významným<br />
kritériem při pozorování<br />
pohledového zdiva je vzdálenost<br />
odstupu od zdiva. Zajímavý<br />
účinek ukazují např.<br />
hrubozrnné povrchy zdiva<br />
ve srovnání s hladkými jasnými<br />
barvami probarvenými<br />
spárami. I jemnozrnné struktury<br />
mají porézní strukturu<br />
zrna. Pohledové zdivo použité<br />
v exteriérech v jakýchkoli<br />
strukturních variantách musí<br />
splnit požadavky na odolnost<br />
vůči mrazu a rychlé vysýchání<br />
díky vysoké difuzní schopnosti.<br />
Přednost hrubozrnných<br />
povrchů tkví v tom, že díky<br />
většímu množství pórů v případě<br />
mrazu nevzniká ohrožující<br />
krystalizační tlak.<br />
Absence kapilárních pórů<br />
podporuje difuzní chování<br />
porézních zdících prvků a zajišťuje<br />
rychlé vysychání. Propustnost<br />
vody hrubozrnných<br />
povrchů je z pohledu materiálově<br />
technického výhodou,<br />
ačkoliv se zdá být na první<br />
pohled zneklidňující. Na tuto<br />
okolnost se však musí dbát<br />
v samotné konstrukci zdiva.<br />
Žádný povrch zdiva není sám<br />
o sobě vodotěsný. Například<br />
systém dvouvrstvého zdiva tuto<br />
skutečnost velmi zohledňuje.<br />
Pohledové zdivo Liapor<br />
v Karlínském hudebním<br />
divadle v Praze<br />
Ukázka jemnozrnné a hrubozrnné<br />
struktury pohledového zdiva z lehkého<br />
betonu s využitím pórovitého<br />
kameniva Liapor různých frakcí<br />
Návrh a provádění<br />
Rozhodnutí pro architekturu<br />
pohledového zdiva předpokládá<br />
kreativitu, odhodlanost<br />
a potřebné odborné znalosti.<br />
Například při řešení fasád je<br />
vhodné s ohledem na vodotěsnost<br />
konstrukcí realizovat tzv.<br />
dvouvrstvé systémy, u nichž<br />
prostřednictvím vzduchové<br />
mezery tl. 3-5 cm zabráníme<br />
jakémukoliv kontaktu mezi<br />
stěnami. Výstupní otvory a těsnění<br />
ve spodní oblasti zdiva<br />
jsou projektovány pro odtok<br />
vody při silnějším dešti. Nemělo<br />
by se zapomínat na přerušení<br />
dlouhých částí zdí vhodnými<br />
dilatačními spárami.<br />
Při provádění pohledového<br />
zdiva je nutné doržovat normy<br />
a případná doporučení výrobcem<br />
stejně jako u klasického<br />
zdiva. Je ale vhodné v projektu<br />
zahrnout architektonickou<br />
část realizace a popsat řešení<br />
formátů, barvy, struktury<br />
včetně maltových. V poslední<br />
době se také často volí alternativa<br />
nátěru provedeného<br />
zdiva. Vhodnost nátěru je<br />
ale nutné konzultovat s projektantem,<br />
výrobcem nátěru<br />
či výrobcem zdiva. Pro vnitřní<br />
zdivo stačí obvyklé minerální<br />
nebo disperzní barvy. Nastříkání<br />
barev způsobí drsný<br />
povrch, natření oproti tomu<br />
poskytne spíše vyhlazený, klidnější<br />
obraz.<br />
4<br />
<strong>LiaporNews</strong> 3_<strong>2008</strong>
Liapor R<br />
(Liapor RV)<br />
400/100/200<br />
Liapor R<br />
(Liapor RV)<br />
400/195/200<br />
Ukázka probarveného zdiva Liapor<br />
Pohledové zdivo Liapor<br />
v Karlínském hudebním<br />
divadle v Praze<br />
Při použití pohledového zdiva<br />
může být problém při rozvodu<br />
instalací. Instalace lze<br />
během zdění vkládat přímo<br />
do spár. Je ale nutné s tímto<br />
aspektem počítat již při<br />
návrhu konstrukcí. Instalace<br />
lze vědomě „přiznat“, pak<br />
ale musí být instalace detailně<br />
plánovány jako vědomé<br />
ztvárnění. Je také třeba brát<br />
ohled na modulovou koordinaci<br />
(délka tvárnice + 10 mm<br />
maltová spára).<br />
Pohledové zdivo Liapor<br />
Tvárnice z lehkého betonu<br />
jsou cementové zdící prvky,<br />
které jsou vyráběny převážně<br />
z lehkého kameniva Liapor.<br />
V minulém roce byli na<br />
trh uvedeny dva druhy pohledového<br />
zdiva vyráběných<br />
z tohoto materiálu), které<br />
se od sebe odlišují tloušťkou.<br />
Dále jsou oba druhy vyráběny<br />
ve dvou strukturách,<br />
a to jemnozrnné a hrubozrnné.<br />
Obě varianty struktur jsou<br />
odzkoušeny na mrazuvzdornost<br />
a jsou tedy vhodné také<br />
do venkovního prostředí, kde<br />
je lze využít v jednovrstvém<br />
i dvouvrstvém systému. Rozmanitost<br />
vzhledu je ještě zvýšena<br />
tím, že tvárnice mohou<br />
být buď ponechány cementově<br />
šedé nebo mohou být probarveny.<br />
Byť jejich pórovitá struktura<br />
předurčuje velmi dobrou<br />
tepelnou izolaci, nebylo při<br />
vývoji cílem dosáhnout normových<br />
hodnot pouze samotnými<br />
tvarovkami. Zde se<br />
předpokládá využití osvědčených<br />
vícevrstvých systémů.<br />
Tyto tvarovky jsou ale vhodné<br />
i s ohledem na jejich malou<br />
tloušťku pro konstrukce<br />
akustické. Samotná tvarovka<br />
tloušťky 195 mm vykazuje<br />
hodnotu laboratorní neprůzvučnosti<br />
50 dB, což ji dle<br />
normy ČSN 730532 předurčuje<br />
k použití u všech ostatních<br />
místností téhož bytu, veřejných<br />
prostorů domů (půdy,<br />
sklep), hotelích a ubytovacích<br />
zařízení u pokojů jiných<br />
hostů, v restauracích, společenských<br />
prostorech, v nemocnicích,<br />
kancelářích a pracovnách.<br />
Při použití složených<br />
konstrukcí s využitím pohledového<br />
zdiva a nosného zdiva<br />
lze docílit stavební neprůzvučnosti<br />
až 69 dB.<br />
Není nezbytně nutné dodržet<br />
tvary nabídnuté výrobcem.<br />
V případě potřeby mohou být<br />
speciálně vyrobeny i zvláštní<br />
formáty. Takové uplatnění<br />
našlo zdivo Liapor například<br />
při rekonstrukci jednoho<br />
z nejstarších a nejkrásnějších<br />
pražských divadel, a to Hudební<br />
divadlo Karlín. Rekonstrukce<br />
byla dokončena v roce<br />
2006, kdy se památkově<br />
chráněná budova divadla<br />
stala ozdobou města a divadelní<br />
soubor se po několikaletém<br />
působení v Kongresovém<br />
centru se mohl vrátit na<br />
domovskou scénu. Pohledové<br />
zdivo Liapor zde bylo použito<br />
v technických a pomocných<br />
prostorech, prostorech<br />
pod jevištěm a v baletních sálech.<br />
Zajímavá struktura tvarovek<br />
Liapor umožnila použít<br />
zdivo jako režné, bez omítek.<br />
Jednalo se o tvarovky Liatherm<br />
425, které vynikají velmi<br />
dobrou tepelnou izolací<br />
a tvarovky Liapor M 240, Liapor<br />
M 115, které vynikají velmi<br />
dobrou požární odolností,<br />
díky které se tvarovky Liapor<br />
velmi často nachází na stavbách<br />
v technických prostorách<br />
a suterénech, kde jsou<br />
tyto požadavky vyžadovány.<br />
V současné době probíhá výstavba<br />
Výstavního, sportovního,<br />
kulturního a kongresového<br />
centra Karlovy Vary, kde je<br />
pohledové zdivo Liapor použito<br />
v prostorách šaten, chodeb<br />
a v dalších technických<br />
prostorách.<br />
Ing. Michala Hubertová<br />
Oddělení Vývoj a kontrola jakosti<br />
Literatura<br />
[1] Beton TKS 2/2005<br />
[2] URL: www.botta.ch<br />
[3] SS 0191 02 Colour atlas,<br />
Natural Colour System (NCS).<br />
SIS-Standardiserings-kommisionen<br />
i Sverige. Stockholm Sweden.<br />
[4] NCS - the Natural Color<br />
System®; http://83.168.206.163/<br />
webbizz/mainPage/main.asp<br />
[5] Queisser, A., Möglichkeiten<br />
der Fassadengestaltung mit farbigen<br />
zementgebundenen Sichtbaisteinen;<br />
9th International Brick/Block Masonry<br />
Conference; str.1686 – 1691; Germany<br />
[6] Spitzner, J., Sichtmauerwerk<br />
aus Leichtbeton-Blocksteinen;<br />
9th International Brick/Block Masonry<br />
Conference; str.1692 – 1696; Germany.<br />
<strong>LiaporNews</strong> 3_<strong>2008</strong> 5
Obr. 1 Osazení<br />
měřících přístrojů<br />
Obr. 2 Porušení<br />
tlačené stěny<br />
Kalibrované zdivo<br />
- zatěžovací zkoušky<br />
Norma ČSN 731101 Navrhování zděných konstrukcí uvádí hodnoty<br />
pevnostních a přetvárných charakteristik zdiva pouze pro<br />
zdivo zhotovené na maltu obyčejnou (mimo zdiva z přesných<br />
pórobetonových tvárnic s maltou pro tenké spáry a zdiva z liaporbetonových<br />
tvárnic, které bylo odzkoušeno i na maltu<br />
lehkou). Novodobé přesné (kalibrované) zdící prvky z jakéhokoliv<br />
materiálu, tedy i z lehkého betonu, zděné na maltu pro<br />
tenké spáry, nejsou v dosud platné ČSN 731101 vůbec zahrnuty,<br />
byť se i jejich statické parametry objevují v technických<br />
podkladech některých výrobců.<br />
V evropských normách je již<br />
zdivo z přesných zdících prvků<br />
zavedeno. Hodnoty statických<br />
charakteristik pro přesné<br />
zdivo ze všech materiálových<br />
variant zdících prvků na maltu<br />
pro tenké spáry zde existují<br />
v plném rozsahu.<br />
Společnost Lias Vintířov, lehký<br />
stavební materiál k.s. provedla<br />
na TZUS Brno pod vedením<br />
Doc. Kloudy zatěžovací<br />
zkoušky kalibrovaného zdiva<br />
Liapor na maltu pro tenké<br />
spáry (dále TVM), které slouží<br />
jako podklad pro stanovení<br />
hodnot návrhových charakteristik<br />
zdiva podle soustavy<br />
českých i evropských norem.<br />
Statickým zkouškám bylo<br />
podrobeno 6 nízkých zděných<br />
stěn pro stanovení pevnostních<br />
a přetvárných charakteristik<br />
zdiva z přesných tvárnic<br />
z liaporbetonu řady Liapor<br />
KM. Pracovalo se s tvárnicemi<br />
Liapor KM 247/240/248-<br />
12-1200, určenými pro zdivo<br />
tloušťky 240 mm.<br />
Kritéria pro hodnocení posuzovaných<br />
vlastností přesných<br />
zdících prvků jsou obecně<br />
uvedena v příslušných výrobkových<br />
specifikacích ČSN EN<br />
771-3:2003/A1:2005 a v návazném<br />
souboru zkušebních<br />
norem řady ČSN EN 772-XX,<br />
z nichž pro účely statických<br />
vyhodnocení pevnosti zdiva<br />
v tlaku je nejvýznamnější<br />
ČSN EN 772-1. Při závěrečném<br />
vyhodnocování se pracovalo<br />
s reálnými hodnotami pevnosti<br />
zdících prvků v době<br />
zkoušky, tedy pro návrhový<br />
předpis vyhodnocené charakteristiky<br />
leží na straně bezpečnosti.<br />
Malty pro tenké spáry, resp.<br />
její pevnost v tlaku, není dle<br />
evropských norem součástí výpočtových<br />
vztahů pro stano-<br />
vení pevnosti zdiva na TVM,<br />
naše normy vůbec žádný<br />
vztah neuvádějí. Použitá malta<br />
(Baumit) byla přesto poměrně<br />
podrobně zkoušena,<br />
byla stanovena její objemová<br />
hmotnost, pevnost v tahu<br />
za ohybu a pevnost v tlaku.<br />
Nízké stěny byly zkoušeny ve<br />
stáří 28 dnů ± 1 den, pevnost<br />
malty byla stanovena rovněž<br />
v den zkoušky. Vyrovnanost<br />
zkoušených parametrů malty<br />
ukazovala na její dobrou<br />
kvalitu, jediné kriterium pro<br />
pevnost v tlaku v rozmezí od<br />
5 do 10 MPa bylo splněno.<br />
Tloušťka při nanášení byla cca<br />
3mm, po vyzdění v průměru<br />
2 mm, což leží v rozmezí 0,5<br />
až 3,0 mm.<br />
Nízké zděné stěny z tvárnic Liapor<br />
M vyzděné na tenkovrstvou<br />
maltu byly při zkouškách<br />
na TZUS Brno zatěžovány<br />
jednak jednorázovým, rovnoměrně<br />
rozděleným a dostředně<br />
působícím zatížením<br />
v režimu podle ČSN EN 1052-1<br />
a dle ČSN 732061-1/2 v souladu<br />
s Metodikou doc. Kloudy.<br />
Pro oba případy zatěžování –<br />
monotónně stupňovitě vzrůstajícím<br />
zatížením dle ČSN EN<br />
1052-1 i pro zatěžování po<br />
stupních s odtížením vždy po<br />
dosažení dalšího zatěžovacího<br />
stupně na výchozí zatížení<br />
dle ČSN 73 2061-2 – byly zaznamenávány<br />
údaje svislých<br />
deformetrů, byl pozorován<br />
a zaznamenáván vznik a rozvoj<br />
trhlin, úroveň posledního<br />
zatížení s měřenými hodnotami<br />
přetvoření před demontáží<br />
deformetrů, a konečně vyhodnocena<br />
skutečná rychlost<br />
zatěžování a charakter porušování<br />
každé zkoušené nízké<br />
zděné stěny.<br />
V průběhu zkoušek byly také<br />
stanoveny přetvárné vlastnosti<br />
zdiva. Přetvárné chování<br />
každého měřeného vzorku<br />
bylo vždy hodnoceno<br />
komplexně již od samotného<br />
počátku, tj.co do rovnoměrnosti<br />
přetváření ve všech<br />
měřených místech, co do pravidelného<br />
a korektního zatěžování<br />
apod.<br />
Dále byla zkoušena počáteční<br />
pevnost zdiva ve smyku.<br />
Dosažené výsledky jsou o něco<br />
lepší než hodnoty povolované<br />
k užití normou ČSN EN<br />
1996-1-1 (0,30 MPa pro počáteční<br />
pevnost ve smyku).<br />
Na základě provedených a vyhodnocených<br />
zkoušek nízkých<br />
zděných stěn z přesných<br />
tvárnic Liapor M v tl. 240 mm<br />
na maltu pro tenké spáry byla<br />
stanovena základní soustava<br />
návrhových parametrů pro<br />
stanovení výpočtové pevnosti<br />
v tlaku dle ČSN 731101 (viz.<br />
Tab.č.1) a dle ČSN EN 1996-1-1<br />
(viz. Tab.č. 3).<br />
6<br />
<strong>LiaporNews</strong> 3_<strong>2008</strong>
Tab. 1 Výpočtové pevnosti zdiva Liapor M tl.<br />
240 mm na TVM dle metodiky ČSN 73 1101<br />
pro f b<br />
=f u<br />
; δ = 1,0<br />
pro f b<br />
=δf u<br />
; δ=1,15<br />
pro f b<br />
= 9 N/mm 2 R d<br />
= 2,5 N/mm 2 R d<br />
= 2,8 N/mm 2<br />
pro f b<br />
= 12 N/mm 2 R d<br />
= 3,2 N/mm 2 R d<br />
= 3,6 N/mm 2<br />
pro f b<br />
= 16 N/mm 2 R d<br />
= 4,0 N/mm 2 R d<br />
= 4,6 N/mm 2<br />
Porovnáním s Tab. 2E.3 změny 5 k ČSN 731101 zpracované<br />
doc. Kloudou na základě rozsáhlého experimentálního ověření<br />
, je zřejmá pro Liapor M na obyčejnou maltu v rozmezí pevnostních<br />
tříd M 2,5 až M 20 (krajní hodnoty) statická výhodnost<br />
zdiva na maltu pro tenké spáry (viz. Tab.č. 2).<br />
Tab. 2 Výpočtové pevnosti zdiva Liapor M tl. 240 mm na maltu<br />
obyčejnou dle ČSN 73 1101<br />
Liapor M/OB M 20 M 2,5<br />
pro f b<br />
= 9 N/mm 2 R d<br />
= 2,4 N/mm 2 R d<br />
= 1,5 N/mm 2<br />
pro f b<br />
= 12 N/mm 2 R d<br />
= 3,0 N/mm 2 R d<br />
= 1,8 N/mm 2<br />
pro f b<br />
= 16 N/mm 2 R d<br />
= 3,6 N/mm 2 R d<br />
= 2,2 N/mm 2<br />
Tab. 3 Charakteristické a přepočtené výpočtové pevnosti<br />
zdiva Liapor M tl. 240 mm na TVM dle ČSN EN 1996-1-1<br />
Liapor M / TVM f k<br />
[N/mm 2 ] f d<br />
[N/mm 2 ]<br />
pro f b<br />
= 9 N/mm 2 5,2 2,3<br />
pro f b<br />
= 12 N/mm 2 6,6 3,0<br />
pro f b<br />
= 16 N/mm 2 8,4 3,8<br />
Co se týká pevnosti v tlaku<br />
zdiva, lze konstatovat, že<br />
hodnoty vypočtené podle evropského<br />
předpisu pro zjednodušené<br />
výpočetní metody<br />
dle normy ČSN EN 1996-3 se<br />
od hodnot stanovených podle<br />
podrobného předpisu dle ČSN<br />
EN 1996-1-1 prakticky téměř<br />
neliší. Obojí proto byly použity<br />
pro porovnání s výsledky<br />
zkoušek a další rozbory.<br />
Při aplikaci zjednodušených<br />
výpočtů lze použít zvýrazněných<br />
políček v tabulkách pro<br />
příslušné zdivo z přesných zdících<br />
prvků z lehkého betonu,<br />
Tab. 4 Součinitelé přetvárnosti α Liapor M tl.<br />
240 mm na TVM dle metodiky ČSN 73 1101<br />
uvedených v Národní příloze<br />
normy ČSN EN 1996-1-1, kterou<br />
zpracoval doc. Klouda.<br />
Na základě provedených a vyhodnocených<br />
zkoušek nízkých<br />
zděných stěn z přesných<br />
tvárnic Liapor M v tl. 240 mm<br />
na maltu pro tenké spáry byly<br />
získány experimentální závislosti<br />
napětí a svislých poměrných<br />
přetvoření těchto nízkých<br />
stěn, m.j. byly stanoveny<br />
i hodnoty modulů pružnosti<br />
(přetvárnosti) a odvozeny<br />
hodnoty součinitele přetvárnosti<br />
zdiva α (viz. Tab.č. 4).<br />
α<br />
αČSN<br />
EM 1406 1337<br />
CM 1358 1158<br />
ECM 1382 1248<br />
Pozn.:<br />
α – součinitel přetvárnosti zdiva odvozený z obecné formulace dle ČSN 731101<br />
αČSN – součinitel přetvárnosti zdiva odvozený ze zkušebních relací podle ČSN<br />
EM – označení série zkoušek dle ČSN EN 1996-1-1<br />
CM – označení série zkoušek dle dosavadní ČSN 73 1101<br />
ECM – označení zdvojené série zkoušek dle ČSN i EN<br />
S použitím těchto hodnot získaných<br />
teoretickým výpočtem<br />
z měřených parametrů<br />
přetvoření zpracovaných do<br />
normalizovaných pracovních<br />
diagramů a následně metodou<br />
nejmenších čtverců, tedy<br />
stejně jako se aplikovalo při<br />
zpracování změn normy ČSN<br />
731101 pro nové zdící technologie,<br />
vychází i příslušné hodnoty<br />
tečnových modulů pružnosti<br />
(přetvárnosti) E t<br />
0 dle<br />
ČSN 731101. Součinitel přetvárnosti<br />
byl při dobré shodě<br />
s vyjádřením pevnosti (R d<br />
)<br />
vyjádřen ještě z normových<br />
vztahů ve všech souvislostech<br />
norem a tyto hodnoty αČSN<br />
se ukazují jako reálné pro použití<br />
ve výpočtech podle ČSN<br />
731101. Výsledná výpočtová<br />
hodnota součinitele přetvárnosti<br />
α pro hodnocené zdivo<br />
Liapor M na TVM maltu je navržena<br />
α = 1200 pro navrhování<br />
dle ČSN 73 1101.<br />
Návrhová hodnota součinitele<br />
přetvárnosti hodnoceného<br />
zdiva Liapor M na TVM maltu<br />
je pro výpočty dle ČSN EN<br />
1996-1-1 stanovena hodnotou<br />
K E<br />
= 1000.<br />
Všeobecně lze konstatovat<br />
(na základě již provedených<br />
vlastních i zahraničních experimentů),<br />
že přesné zdivo,<br />
provedené zpravidla ze zdících<br />
prvků s tloušťkou rovnou<br />
tloušťce stěny, má výrazně lineárnější<br />
průběh pracovního<br />
diagramu a rovněž charakter<br />
jeho porušování je často<br />
kvazi-křehký, někdy i téměř<br />
křehký.<br />
První trhlinky na povrchu zdících<br />
prvků vznikaly ve zkušebních<br />
tělesech zděných na maltu<br />
pro tenké spáry prakticky<br />
až na hladině zatížení blízké<br />
mezi porušení (cca 90%<br />
únosnosti) při zkouškách dle<br />
ČSN EN 1996-1 a také u zkoušek<br />
dle ČSN 73 1101 (cca 86%<br />
únosnosti). Charakter přetváření<br />
byl pravidelný, bez vzniku<br />
trhlin, porušení bylo klasické,<br />
napříč průřezem stěny.<br />
Toto chování svědčí o optimálním<br />
působení tenkovrstvé<br />
malty v ložných spárách<br />
zkoušeného zdiva. Získané<br />
pevnosti jsou o něco vyšší<br />
než uvádí Eurokód, lze tedy<br />
na straně bezpečnosti využívat<br />
všech jeho ustanovení pro<br />
stanovení návrhových charakteristik<br />
pro tento typ zdiva.<br />
Podíl „trvalých přetvoření“<br />
u zkoušek zde činil při poslední<br />
měřené úrovni 0,7ftst<br />
[26 – 28%] celkového přetvoření,<br />
což lze rovněž hodnotit<br />
velice kladně. Závěr: Aplikace<br />
TVM u zdiva z Liaporu je velmi<br />
efektivní.<br />
Ing. Michala Hubertová, Ph.D.<br />
Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s.<br />
hubertova@liapor.cz<br />
Doc. Ing. Jaromír Klouda, CSc. EURing<br />
TZUS Praha s.p. 0090-VVI TZUS<br />
klouda@tzus.cz<br />
Literatura<br />
ČSN 73 1101 Navrhování zděných<br />
konstrukcí, vč. změn a-9/1982,<br />
b-3/1987, změny 3/1996, změny<br />
4/1998 a změny 5/1999<br />
ČSN EN 1996-1-1 Navrhování zděných<br />
konstrukcí Část 1 – 1: Obecná<br />
pravidla pro vyztužené a nevyztužené<br />
zděné konstrukce, CNI Praha 2007<br />
ČSN EN 1996-3 Navrhování zděných<br />
konstrukcí. Část 3: Zjednodušené<br />
metody výpočtu nevyztužených<br />
zděných konstrukcí, CNI Praha 2007<br />
ČSN EN 771-3:2003/A1:2005<br />
Specifikace zdících prvků –<br />
Část 1: Betonové tvárnice<br />
s hutným nebo pórovitým<br />
kamenivem, Praha 2003, 2005<br />
ČSN EN 772-1 Zkušební metody<br />
pro zdící prvky – Část 1: Stanovení<br />
pevnosti v tlaku, CNI Praha 2001<br />
ČSN EN 1052-1 Zkušební metody<br />
pro zdivo – Část 1: Stanovení<br />
pevnosti v tlaku, CNI Praha 2003<br />
Klouda, J.K.: Metodika<br />
experimentálního vyšetřování<br />
mechanických vlastností zdiva<br />
z přesných zdících prvků na zdící<br />
maltu pro tenké spáry dle ČSN a EN<br />
[MEX/KKS: Modul DBM.23.12 ČSN/<br />
EN]. AB CONTTMAIN International,<br />
inovační centrum Brno, II/96 – I/98.<br />
ČSN 73 2061-1 Zatěžovací zkoušky<br />
zdiva. Část 1: Všeobecná ustanovení<br />
ČSN 73 2061-2 Zatěžovací zkoušky<br />
zdiva. Část 2: Pevnost v tlaku<br />
Klouda, J.K. Vyhodnocení výsledků<br />
zatěžovacích zkoušek zdiva<br />
z přesných tvárnic z lehkého<br />
betonu Liapor m 240/12/1200<br />
na maltu pro tenké spáry. TZUS<br />
Praha, s.p. – 0090 VVI Brno.<br />
Klouda, J.K. Vyhodnocení výsledků<br />
zatěžovacích zkoušek nízkých<br />
zděných stěn ze zdících prvků<br />
z lehkého betonu z Liaporu<br />
na maltu obyčejnou a lehkou.<br />
Souhrnná zpráva jako podklad<br />
pro Změnu 5 k ČSN 73 1101.<br />
AB CONTTMAIN International,<br />
inovační centrum Brno, 1999.<br />
<strong>LiaporNews</strong> 3_<strong>2008</strong> 7
Nohejbaloví mistři ČR: trojka z Doubí<br />
SK Liapor K. Vary<br />
na mistrovství ČR trojek<br />
Smeč Karla Bláhy do volného prostoru modřické části hřiště,<br />
soupeř nezareagoval, diváci vstávají a tleskají, ředitel Liaporu<br />
Rudolf Borýsek vbíhá do hřiště a blahopřeje klukům za<br />
vzornou reprezentaci...trojka Liaporu Karlovy Vary ve složení<br />
Michal Kokštein, Karel Bláha a Jan Vanke se stala mistrem republiky.<br />
Stupně vítězů - 1. Liapor, 2. Modřice, 3.Šacung<br />
V Karlových Varech se 27. srpna<br />
<strong>2008</strong> konalo mistrovství<br />
České republiky v nohejbale<br />
trojek mužů. V turnaji kterého<br />
se zúčastnilo 14 trojic,<br />
vesměs z extraligových klubů,<br />
zvítězil SK Liapor Karlovy<br />
Vary A (Kokštein, Bláha,<br />
Vanke), před Sokolem Modřice<br />
(Pelikán, Kop Doubrava),<br />
na 3. místě skočil Šacung Benešov<br />
B (Doubrava, Holub,<br />
Stejskal), čtvrté byly Čelákovice<br />
(Spilka, Flekáč, Doucek).<br />
B družstvo Liaoporu (Dvořák,<br />
Bíbr Kubát) skončilo ve čtvrtfinále.<br />
Nejlepším hráčem byl<br />
zvolen Karel Bláha (SK Liapor<br />
Karlovy Vary)<br />
„Lajdáckost českého nohejbalového<br />
svazu, který neoslovil<br />
dostatečné množství oddílu,<br />
každý si přece rád zahraje<br />
s nejlepšími, dokonce s mistry<br />
Evropy, či světa. Družstva nevěděla,<br />
že mají šanci si zahrát<br />
s nejlepšími. Kvantita sice utrpěla,<br />
ale kvalita zůstala,“ svěřil<br />
se jeden z organizátorů<br />
mistrovství František Veselý.<br />
„Je však dobře, že přijeli ti nejlepší.<br />
Jak Šacung, tak Modřice,<br />
reprezentovaly vždy dva<br />
týmy, Liapor šel do soutěže<br />
dokonce s 4 kolektivy..“ Veselý<br />
potvrdil, že D družstvo mladých<br />
(Medek, Rája, Koňařík),<br />
ani veteráni - Liapor C (Veselý,<br />
Tóth, Kubín) nezklamali.<br />
V Doubí se hrál skvělý nohejbal.<br />
Diváci, ale i nohejbaloví<br />
funkcionáři, viděli úspěšné<br />
obranné bloky, neuvěřitelné<br />
útočné varianty, skvělé nahrávky.<br />
Na hřišti v Doubí se<br />
hrál moderní evropský nohejbal<br />
a divákům se líbil.<br />
Liapor A se představil v neuvěřitelné<br />
formě. Do hry se po zranění<br />
dostal Karel Bláha a byl<br />
nejlepším na kurtu. Vanke je<br />
v reprezentaci a jeho nominace<br />
je zasloužena. Hrál zadáka, ale<br />
když se dostal do útoku, neudělal<br />
chybu a většinou i rozhodoval.<br />
Doplňoval je nohejbalový<br />
řemeslník Michal Kokštein,<br />
jehož výkon je dobrou předzvěstí<br />
blížící se extraligy.<br />
Jak Liapor A postupoval<br />
Odskákalo to Břve s výborným<br />
Ríšou Makarou. Šacung<br />
se bránil, utkání bylo hodně<br />
nervozní, o čemž svědčí výsledek<br />
2:1 (10:5, 7:10, 10:8).<br />
Modřice A se zřejmě vyčerpaly<br />
v bratrovražedném boji<br />
se svým B týmem a ve finále<br />
byly už jen odvarem. Liapor<br />
začal finále ve velkém stylu.<br />
Na kurtu stále znělo z úst<br />
J.Vankeho: „Každý míč!“<br />
Snahou bylo hrát stále zodpovědně<br />
i když Liapor vedl<br />
v každém setu hodně zřetelně.<br />
O tom, že domácí trojka<br />
hrála dobře svědčí stav<br />
v obou setech 10:3 a 10:6.<br />
Výsledky semifinále:<br />
Šacung - Liapor 0:2,<br />
Modřice - Čelakovice 2:1.<br />
Finále: Liapor - Modřice 2:0,<br />
zápas o 3. místo:<br />
Šacunk - Čelákovice 2:0<br />
Po boji nám řekli:<br />
Jiří Šmejkal (trenér reprezentačního<br />
nohejbalového družstva):<br />
„Mistrovství bylo perfektně<br />
připraveno, také herní<br />
úroveň byla vynikající. Karlovarští<br />
nikdy v organizaci nezklamali,<br />
škoda deště na začátku<br />
turnaje.Vítězná trojka<br />
Liaporu Karlovy Vary A předváděla<br />
senzační výkon a obhájila<br />
tak loňské prvenství.<br />
Překvapením bylo družstvo<br />
Čelakovic z 1. ligy, bylo všem<br />
důstojným soupeřem. Jsem<br />
tu, abych se porozhlédl po<br />
mladých a následně je využil.<br />
Vanke je pro reprezentaci<br />
jasný. A nejlepší trojku karlovarského<br />
mistrovství Jednoznačně<br />
Liapor A!“<br />
Jan Vanke: „Obhajoba je<br />
vždy těžší, letos jsme se dost<br />
nadřeli. Je to fantastický. Nejlepším<br />
borcem byl určitě Karel<br />
Bláha.“<br />
Karel Bláha: „Se mnou to moc<br />
dobře nevypadalo, dost dlouho<br />
jsem se dostával ze zdravotních<br />
problémů. Koleno<br />
k nohejbalu potřebuji - je to<br />
prevít. Atmosféra v družstvu<br />
byla parádní - dík všem.“<br />
Michal Kokštein: „Jsem rád,<br />
že jsme titul obhájili. Bláha se<br />
ohromně zlepšil, bylo to znát<br />
především v obraně, hodně<br />
jsme toho pochytali. V útoku<br />
jsme měli i dost štěstí, zahráli<br />
jsme dokonce několik luxusních<br />
balonů. Soupeř ztratil<br />
jistotu a chyboval - to rozhodlo.“<br />
Rudolf Borýsek (ředitel Liaporu):<br />
„Úžasné sportovní výkony.<br />
Není proč se divit, družstvo<br />
hraje pod jménem Liaporu<br />
- světová úroveň, světové<br />
družstvo. Klukům moc blahopřeji.“<br />
Luboš Zahradníček<br />
Prezident nohejbalistů Vladimír Hlavatý s ředitelem Liaporu Rudou Borýskem.<br />
8<br />
<strong>LiaporNews</strong> 3_<strong>2008</strong>
Change language