Přednáška 09

Katedra textilních materiálů 

TEXTILNÍ VLÁKNA 

Vlákna 

živočišná 

PŘEDNÁŠKA IX



Vlákna 

živočišná 

Živočišná vlákna: 

Vlákna ze srstí (keratin) - vlna ovčí, vlna velbloudí, vlna 

kašmírská (koza), vlna mohérová (koza), vlna angorská 

(koza), alpaka, vikuně, lama, koza obecná. 

Vlákna ze sekretu hmyzu (fibroin) - přírodní hedvábí , plané 

hedvábí (tussah), pavoučí hedvábí, lasturové hedvábí

Živočišná vlákna: 



Vlákna 

živočišná 

Společné znaky: vlákna z bílkovin 

Zásadní rozdíly 

ly: 

Vlna a další srsti: vlákna keratinová. Ve své molekulární 

struktuře obsahují síru –při spalovací zkoušce 

zapáchají po spálených vlasech (také keratin) – čpavý 

zápach. Šupinkovitý povrch (možnost plstění), průřez 

kruhový nebo zborcený kruhový. 

Hedvábí: vlákna fibroinová. Ve své molekulární 

struktuře neobsahují síru –při spalovací zkoušce 

zapáchají po spáleném mase - zápach není tak čpavý 

jako u keratinu. Vlákna hladká nebo mírně rýhovaná, 

průřez sférický trojúhelník.

Vlákna na bázi bílkovin. 



Vlákna 

živočišná 

VLNA 

Chemicky: koncové skupiny bázické a část kyselé a proto 

zkrácený zápis: 

NH 2 -vl–COOH. 

Jde o amfolit NH 3 

+ -vl-COO - . 

Zásaditých postranních skupin je více. 

Vlákna ze srstí (keratin) - vlna ovčí, vlna velbloudí, vlna 

kašmírská (koza), vlna mohérová (koza), vlna angorská 

(koza), alpaka, vikuně, lama, koza obecná. 

Vlákna ze sekretu hmyzu (fibroin) - přírodní hedvábí , plané 

hedvábí (tussah), pavoučí hedvábí, lasturové hedvábí



Vlákna 

živočišná 

BÍLKOVINY 

20 druhů bílkovin. Liší se skupinou R (radikál) 

H 

H 2 N C COOH 

R 

Typická amidická vazba –CONH-. 

(NH 2 ) 

CH 

CONH 

CH 

CONH 

CH 

(COOH) 

R 

R* 

peptidicka 

vazba 

R**



Vlákna 

živočišná 

U vlny je přítomna síra – cystin (příčné zesítění), 

vlna obsahuje 10% cystínu 

HOOC 

H 

COOH 

H 2 N 

CH 

CH 2 

S S CH 2 

zde lze štepit 

CH 

NH 2 

cystin 

Disulfidický můstek S - S – zesítění řetězců 

S 

S 

Malé zesítění vlny kovalentními 

můstky je příčinou její odolnosti a 

pevnosti.



Vlákna 

živočišná 

VAZBY MEZI ŘETĚZCI VLNY 

Van der Waalsovy síly – kromě nich to jsou: 

I. vodíkové můstky 

II. solné můstky 

NH 3 

+ 

OOC 

III. kovalentní sirné můstky 

S 

S



Vlákna 

živočišná 

Uspořádání řetězců vlny 

α-keratin – prostorová spirála 

β-keratin – vzniká 120 % ním průtahem α -keratinu 

NH 

R 

CH 

CO NH CH 

0.98 nm 

R 

CO 

γ-keratin (ještě smrštěnější než α keratin) – meandrovité 

uspořádání . Superkontrakce vlivem prostředí při plstění, 

krabování. 

NH

POŠKOZENÍ VLNY: 

Úbytek síry, úbytek dusíku! 



Vlákna 

živočišná 

Alkálie za varu (v 5% NaOH po 5 min dochází k rozpouštění). 

Čpavek - koncentrovaný způsobuje oddělování fibril 

(fibrilace). 

Nejhorší je Na 2 S (odnímá síru), proto nelze barvit sirnými 

barvivy!



Vlna ovčí 

F 

E 

D 

C 

B 

A 

Ovce merinové (jemná, krátká 

vlna) vlákno A 

ovce nížinné (dlouhá, hrubá vlna) 

ovce anglické 

typ Southdown- tmavá vlákno B 

typ Lincoln-lesklá vlákno D 

ovce kříženecké – crossbred 

Nový Zéland) vlákno C 

Pro porovnaní jsou zobrazeny i 

Vlna Alpaky vlákno E 

Vlna mohérová vlákno F



Vlna ovčí 

Ovce merinové 

Pocházejí ze Španělska. 

K jejich rozšíření došlo prakticky po celém světě. 

Jemnou měkkou vlnu s vlákny 

délky 50- 76 mm. 

Nejlepší vlna „refina“ je na bocích 

a lopatkách, 

„fina“ je na stehnech. 

Nejjemnější vlny mají 

průměr kolem 8.5µm. 

Pěstuje se v Australii , Jižní Africe a Americe.



Vlna ovčí 

Ovce anglické 

Vznikly křížením merinových ovcí (typ crossbred). 

Dělí se do čtyř základních skupin: 

Lesklé vlny representuje typ „Lincoln“ a „Cotswold“. Vlákna 

dosahují délek až 30.5 cm. 

Pololesklé vlny jsou kratší a méně lesklé. 

Tmavé vlny mají délku kolem 7 –10 cm a tvrdší omak. Typ 

„southdown“ poskytuje jedno z nejjemnějších vláken. 

Horské vlny se silně liší co do délky a kvality. Typ 

„blackface“ poskytuje dlouhou hrubou vlnu s vysokým 

podílem tzv. Kemp vláken (kemp označuje krátká, silně 

obloučkovaná vlákna). Ovce typu „Cheviot“ (podle pahorků 

na skotské vysočině) se pěstují na pomezí Anglie a Skotska. 

Z vlny těchto ovcí se vyrábí známé skotské tweedy a skotské 

chevioty.



Vlna ovčí 

Stříhání ovcí 

Stříháním se získává vlna ve formě rouna, 

které tvoří souvislou vrstvu 

spojenou vlasovým tukem a potem. 

Stříhá se jednou (v Africe dvakrát) ročně. 

Hmotnost rouna je 3 - 6 kg 

dle druhu, pohlaví a stáří ovce. 

Uvnitř rouna je různá jakost vlny.



Vlna ovčí 

a.. nejlepší vlna na ovci 

b.. podobná kvalita ale poněkud pevnější 

c.. kratší a jemnější vlna 

d..nejhorší kvalita 

e.. nejhorší kvalita 

f.. hrubší a kratší vlna 

g. delší a hrubší vlna 

h.. nejhrubší vlna 

i..pevná, blízká g 

k.. krátká znečištěná vlna 

l.. krátká jemná vlna 

m.. krátká vlna 

n, o hrubá vlna bez velkého významu 

Nejkvalitnější vlas: lopatky a boky

MORFOLOGIE VLNY 

Vlna je bilaterální – 

skládá se ze dvou základních 

modifikací kortexu 

- ortokortex a parakortex. 



Vlna ovčí 

Ortokortex: lépe definované fibrily (více tyrosinu o 42%) a 

glycinu (o 18%), lépe se barví a hydrolyzuje (Mohér). 

Parakortex: více cystinu (o 20%) a příčné S-S můstky. Je 

tvrdší (hard) a obsahuje méně amorfní matrix (vlasy) 

Bilaterální struktura je příčinou kadeřavosti vlny, 

orto a parakortex obtáčejí vlas ve šroubovici. 

Deformabilnější orto kortex je vždy vně.



Vlna ovčí 

MODEL STRUKTURY VLÁKNA 

Šupinkovitý povrch 

Vřetenovité buňky uložené v matrix – fibrilární struktura 

Ortokortex a parakortex



Vlna ovčí 

Typy vláken v rounu – tuzemská vlna 

Podsada – jemná vlna bez dřeňového kanálku 

Přechodový vlas – dřeňový kanálek je přerušovaný 

Pesík – nejhrubší vlna – dřeňový kanálek po celé délce. 

(Dřeň (medula): tkáň ze silně pigmentovaných hranatých 

buněk. Silná dřeň - málo pružné vlákno (méně síry). Mrtvá 

vlna má až 90% dřeně.)

Nečistoty ve vlně 



Vlna ovčí 

Z procenta nečistot se stanoví tzv. rendement – yield 

výtěžnost (% čisté vlny) 

a) ovčípot (KCl, K 2 SO 4 ), močovina - odstranění praním. Vypálením se 

získá potaš 

b) ovčí tuk (10 - 20%) - esterifikované a volné mastné kyseliny, steroly, 

lano-kyseliny, odstraňování praním. Zpracováním se získá lanolin, 

c) náhodné nečistoty - rostlinné zbytky (řapíky), odstranění 

karbonizací (skrápění kyselinou, následné sušení, celulóza se přemění 

na karboxyceluózu a dá se rozdrtit a vyklepat) 

- prach, trus, dehet, odstranění vypráním, vytřásáním 

Vlna: obsahuje typicky 60% vlákna, 5% nečistot, 15% 

vlhkosti, 10% tuku, 10% potu.

Vlastnosti vlny 



Vlna ovčí 

Kadeření: Měření zkadeření dle měrek – 

ukazatel jemnosti 

- jemná vlna 120 obloučků/cm 

-střední vlna 80 obloučků l/cm 

- málo zkadeřená 2-5 obloučků l/cm 

Pevnost: 

za sucha f S : 0.9 - 1.8 cN/dtex, 

za mokra f M : 70 - 80% f S 

Tažnost: za sucha 20 - 35% a za mokra 25 - 50% 

Pružnost 

Deformace 2% ...vratná deformace 99% 

Deformace 5% ...vratná deformace 55% 

Měrná hmotnost (hustota) je 1320 kg/m 3

Vlastnosti vlny 

Povrchové vlastnosti: 



Vlna ovčí 

Vlna bez šupinek se nabíjí záporně: se šupinkami se kořen 

nabíjí kladně a špička záporně. 

Anizotropie tření vede k plstění vlny. 

Chlorováním v roztoku NaClO dojde k uvolnění 

šupinek a vlna již neplstí – neplstivá úprava

Vliv teploty 



Vlna ovčí 

A) Ohřev ve vakuu: 

do 100 o C - odstranění H 2 O - H-můstky - slabé vazby 

150 o C - nevratné odstranění H 2 O uvnitř fibril 

160 o C - vznik amidických vazeb 

210 - 215 o C - parciální tání (praskání S - S vazeb) 

230 - 250 o C - odstranění všech S - S můstků 

nad 250 o C - pyrolýza

Vliv teploty 

B) Ohřev na vzduchu: 



Vlna ovčí 

100 o C delší dobu - ztráta pružnosti, lámavost 

115 o C za vlhka - nevratné změny 

120 o C za vlhka - žloutne, hnědne 

Teplota žehlení: Teplota tvarovky 145 °C 

Materiál se vyhřeje za vlhka na 105 – 110°C, pak se při 

pootevřeném lisu odsaje vlhkost. Někdy následuje poklep. 

Manipulace s materiálem až po vychladnutí na 50°C 

Voda urychluje degradaci, při 60°C - narušení S - S vazeb, 

při 130°C - přechod z α na γ keratin (sražení vlny) 

Maximální teplota zpracování v H2O je 120°C

Vliv chemikálií 

Vliv kyselin 



Vlna ovčí 

VHNO 3 

žloutne, v 80% H 2 

SO 4 

se nerozpouští. V silnějších kyselinách 

vlna bobtná a později hydrolyzuje. Varem ve 20% HC1 se vlna úplně 

hydrolyticky rozkládá na aminokyseliny. 

Izoelektrický bod, tj. hodnota pH, při které je vlna nejodolnější, leží při 

pH 4,9. 

Vliv alkálií 

Všechny zásady porušují vlněné vlákno, neboť mu odnímají síru a 

činí je lámavým. 

Naproti tomu krátkým působením koncentrovaného hydroxidu přibývá 

vlně lesku i pevnosti. 

Za varu rozpustí 5% hydroxid sodný vlnu už v několika minutách. Soda 

(Na 2 

CO 3 

)neškodí ve zředěných roztocích při teplotách do 50 0 C, jinak 

se již mohou vlákna znatelně poškodit.

Vliv chemikálií 



Vlna ovčí 

Vliv redukčních, oxidačních a bělicích prostředků 

Redukční činidla, např. kysličník siřičitý SO 2 

nepůsobí 

zhoubně a proto se jimi vlna bělí. 

Zředěnými roztoky některých oxidačních činidel (H 2 

0 2 

KMnO 4 

) lze vlnu bělit, (vlákna se nepoškozují). 

Koncentrovanější roztoky oxidačních činidel však vlnu 

poškozují. 

Chlor (brom) působí na vlnu velmi výrazně. Za určitých 

podmínek se absorbuje na vláknech a dává jim drsný 

omak, zvyšuje afinitu k barvivům a snižuje nebo úplně 

ruší schopnost vlny se zplstit.

• Srst kozy angorské žijící původně 



Mohér 

v Malé Asii (centrem bylo městečko Angora). 

Dnes se pěstuje v Austrálii, Turecku, USA 

a na Novém Zélandě. 

• Mohérová vlna - vysoce lesklá dlouhá vlákna. 

• Délka srsti závisí na věku. Po roce je 23-30 cm. 

• Mohér má šupinky více přitisknuté k vláknu. Překryv šupinek je malý. 

• Je podobná vlně, ale má větší šupinky s krajkovitými okraji. Je téměř bez 

dřeně, má jen ortokortex. 

• Podsada má průměr 15 - 19 µm, 

• pevnost 1.1-1.3 cN/dtex, 

• tažnost 30 %, zotavení po deformaci o 15% je 60 % a počáteční modul 

v tahu je 35.3 cN/dtex. Vyšší absorpce vody ve srovnání s vlnou. Má 

extrémně vysokou odolnost proti opotřebení a je méně plstivá



Kašmír 

Srst kozy kašmírské (Indie, Tibet, Čína). 

Má málo šupinek (5-6 na 100 µm) a 

dřeňový kanálek. 

Podsada je měkká vlně podobná 

průměr 14 - 20 µm, délka 4 - 10 cm 

Pesíky jsou dlouhé hedvábně lesklé 

průměr - 60 - 90 µm , délka 5-12 cm 

Podsada se na jaře odděluje 

vyčesáváním. Porušuje se snadno 

i ve slabých alkáliích. Jedna z nejdražších 

surovin, jemné šátky



Velbloudí srst 

Dromedár (africký) má jeden hrb a Bactrian (asijský) má hrby dva. 

Velbloudí srst se sbírá v době línání typu Bactrian 

(Čína,Mongolsko). Je znečištěná i suchými kožními zbytky (lupy). 

Pesíky jsou tuhé, dlouhé až 30cm průměr 50 - 100 µm a mají dřeňový 

kanál 

Podsada je jemná a měkká, délka 3 - 15 cm, průměr 12 - 15 µm je bez 

dřeňového kanálku.Uvnitř vlákna patrné pigmenty barviva 

Složení: vlákno: 60 - 80%, tuk: 4 - 5%, nečistoty: 15 - 25%, vlhkost: 12% 

Pevnost 1.6 cN/dtex, 

tažnost 39-40 %, 

zotavení ze 20 % ní deformace je 70%. 

Počáteční modul 29.4 cN/dtex. 

Použití pro speciální pláště ( na Polo)



Alpaka 

Příbuzná velblouda – začíná se pěstovat i v ČR 

Alpaka je menší než lama , ale má delší krk. Srst není tak kadeřavá jako 

u vlny a má délku kolem 6 - 15 cm (po ročním růstu). Obsahuje také 

dřeňový kanálek a hrubé vlasy (kemps). 

Super jemná vlákna (mláďata) mají průměr pod 20 µm, jemná vlákna 

mají průměr 20-25 µm, střední hrubá vlákna mají průměr 25-30 µm, 

hrubá vlákna mají průměr nad 30 µm, 

Alpaka je navlhavější než vlna a má relativně malou tendenci k plstění. 

Povrch vláken je hladší a omak je příjemnější (měkčí).Na příčném 

řezu jsou občas patrné vzduchové kapsy mezi šupinkami, které 

zvyšují tepelně izolační schopnosti vláken. 

Alpaková vlákna jsou dvou základních typů. 

Huacaya (80 %) jsou výrazně obloučkovaná a 

suri (20 %) jsou dlouhá, lesklá, jemná vlákna 

bez obloučků jako mohér



Králík k angorský 

Vlákna ze srsti angorského králíka obsahují ve vlákně 

vzduchově kapsy, takže mají vynikající tepelně isolační 

vlastnosti. Pěstuje se v řadě evropských zemí. Hrubší 

podsada( až 7 cm) se odděluje od jemných pesíků (2 cm) 

pomocí flotace ve vzduchu. Oba typy vláken mají 

výraznou dřeň. 

Králičí srst z krátkosrstých králíků se pro svou dobrou plstivost 

používají na výrobu klobouků



Vlnařsk 

ské příze 

Vlnařské příze 

Vlnařské příze se mohou zhotovovat ze 100% vlny (pak jsou ale 

příliš drahé), nebo ze směsí vlny s chemickými nebo jinými 

vlákny (do některých vlnařských přízí se přidává např. len). 

Mohou být vypřádány také ze 100% chemických vláken 

vlnařskou technologií. 

Můžeme je dělit na: 

Příze mykané. Jsou to příze z kratších vláken, silnější, chlupaté, 

načechrané, s výrazně mechovitým omakem méně 

stejnoměrné. Používají se např. na flauše, tvídy, valchovaná 

sukna, potahovky, vlněné koberce, atd. 

Příze česané. Jsou to jemné, hladké a stejnoměrné příze, které 

mají měkký omak. Používají se na výrobu pánských 

oblekových tkanin, dámských šatovek, pletacích přízí pro 

ruční i strojní pletení. Z hlediska náročnosti technologie (delší 

proces výroby) jsou většinou vyšší cenové úrovně.



Vlnařsk 

ské příze 

Příze poločesané. Tyto příze do značné míry nahrazují příze 

česané, a to zejména tím, že se vyrábějí ze 100 % chemických 

vláken kratší technologií. Jsou proto cenově dostupnější. 

Příze se vyrábějí ve středních jemnostech. Používají se pro 

výrobu přikrývek, plyšů, nábytkových látek, dekoračních 

tkanin, atp. 

Příze bezvřetenové. Vyrábějí se ve středních jemnostech (jemnosti 

mezi mykanými a česanými přízemi). Jsou vypřádány většinou 

z chemických vláken. Jsou proto stejnoměrné, omakem se 

blíží přízím mykaným. Používají se pro výrobu vložkových 

oděvních materiálů, pro nábytkové a dekorační tkaniny, atp. 

Příze odpadové (vigoňové). Jsou to příze vypřádané 

zpřádelnických odpadů, z druhotných textilních surovin 

vlnařským mykaným způsobem. Tyto příze jsou hrubší (více 

než 100 tex), jsou méně stejnoměrné, chlupaté, omak mají 

měkký, avšak tzv. prázdný (jsou z důvodů použité suroviny 

málo pružné). Používají se na výrobu počesávaných přikrývek 

(dek), prachovek, mycích hadrů, mopů, atd.



Vlnařsk 

ské příze 

Vlnařské tkaniny



PŘÍRODNÍ HEDVÁBÍ



PŘÍRODNÍ HEDVÁBÍ 

Používáno již 3000 let př.n.l. v Číně 

(podle fragmentů hedvábných tkanin nalezených 

Qianshanyangu v provincii Zhejiang). 

Hedvábí je výměšek snovacích žláz housenek bource 

morušového - noční motýl z rodu lišajů 

Bourec morušový (BOMBYX MORI) - pravé hedvábí barvy 

žluto šedé (housenky potřebují morušové listí). 

Bourec dubový (ANTHERACA PERNYI) – hedvábí tussah 

barvy hnědé (housenky žerou i dubové listí).




Životní cyklus bource morušového 

MOTÝL - žije 3 dny po opuštění kokonu, naklade vajíčka a 

zemře. Počet vajíček (400-600)) 

HOUSENKA (25-38 dní velikost počáteční 6.5 mm. Snědí až 

30 000 násobek své počáteční hmotnostidorostou 

(7-8 cm, 5-8 g). Dospělé housenky přestanou jíst a 

tvoří zámotek - kokon (chrysalis). 

KUKLA 3-4 dny 

Zakuklené housenky 

v kokonech se sbírají a 

kukly se usmrtí v páře.

Zámotek – kokon 




Housenka vylučuje 2 vlákna ze spřádacích žláz u ústního 

otvoru - FIBROIN tuhne na vzduchu. Tato 2 vlákna slepuje 

hedvábným klihem - SERICIN. Tvorba kokonu trvá kolem 3 

dnů a pak housenka spí v kokonu po dobu 15-20 dní. 

Vlákna jsou ukládána do kokonu ve tvaru 8 - nejprve síť na 

listech a větvičkách, pak od 

vrchu do středu. 

V kokonu 

je celkem 

3 - 4 km vlákna.

Smotávání hedvábí 




Vlákna se smotávají z kokonů namočených v teplé mýdlové 

vodě. Smotává se vlákno z více kokonů najednou. Vlákna jsou 

na povrchu ještě opatřena sericinem – surové hedvábí grege 

(gréž)




Vlákna přírodního hedvábí 

Délka vlákna: 400 - 1500 m 

Hustota: 1370 kg/m3 

tloušťka: 13 - 15 µm 

Jemnost (označení Titr - den): spodní/horní, 7/9 (7-9 den) 

Surové hedvábí - gréž (grege), řada jemností 7/9 - 40/44 

Jedno dvojvlákno se sericinem – bave 

Jednotlivé fibroinové vlákno –brin 

Opakování:1 T [den] ÷ T [dtex]




Struktura vlákna 

Zatěžování: odklížené přírodní hedvábí je těžko 

zpracovatelné, provádí se nahrazení úbytku sericinu – 

zatěžování. Využívá se absorpce solí kovů (cínu) 

al pari - na původní hmotnost 

nad/pod pari 

Složení: 

76% fibroinu 

22% sericinu 

1.5% vosky, tuky 

0.5% minerální soli 

Barva: pigmenty - sericinu: žluté, hnědé, zelené 

Průřez: sférický trojúhelník

Struktura vlákna 




Fibroinové dvojvlákno spojené sericinem. Příčný průřez 

přibližně zaoblený trojúhelník nebo ovál.




Vlastnosti vláken 

Délka vlákna: 400 - 1500 m, 

hustota: 1370 kg/m 3 

tloušťka: 13 - 15 µm – 

jemnost v [dtex] cca 1 dtex 

Variační koeficient tloušťky je kolem 20% 

Zakrucování a skaní 

Surové hedvábí smotané ze zámotků: gréž (grege) 

TRAMA: 2 - 8 nití gréže, [S] zákrut (80 - 100 Z/m) 

ORGANSIN: 2x skané [S(Z)], (400 - 1000 Z/m) 

KREP: 2 - 8 nití gréže silně skané (2000 - 4000 Z/m) 

MUŠELÍN: 1 nit gréže [S/Z] (1500 Z/m), monofil 

Použití: Velmi drahý materiál. Cena řádově 100 Kč/kg.




Vlastnosti vláken 

Pevnost za sucha: f s =3 - 5 cN/dtex, 

pevnost za mokra: 80% f s . 

Počáteční modul v tahu 12 GPa. 

Pružnost: při tahové deformaci 

o 5% je vratná deformace 70%. 

Tažnost za sucha: 18 - 25%, 

tažnost za mokra: 25 - 30%, 

práce do přetrhu: 75 kJ/kg (2x více než vlna). 

Měrná hmotnost degumovaného hedvábí je pouze 1250 kg/m 3 . 

Vysoká pružnost, tvrdý omak - grege. 

Odklížené hedvábí - měkký omak, vysoký (hedvábný) lesk.




Působení chemikálií 

Přírodní hedvábí se lépe odbourává než vlna (obsahuje převážně vodíkové 

můstky) 

- HCl - 30 s rozpouští fibroin 

- zásadám odolává více než vlna 

- citlivé na oxidační látky 

-působení slabých alkálií - ztráta lesku (vyprání v mýdle) 

- pára 100 o C - rozrušení fibroinu 

- koncentrované roztoky solí alkalických kovů ZnCl 2 , LiBr rozpouštějí 

fibroin (porušení vodíkových můstků) 

Působení teploty 

do 140 o C za sucha - odolává 

(při dlouhodobé expozici žloutne a hnědne) 

od 150 o C - degradace fibroinu - hnědne 

170 - 180 o C -počátek rozkladu



Divoké (plané) hedvábí 

Vlákna z kokonů divoce žijících motýlů - lyšajů. 

bourec ricinový - ERI lokální význam 

dubový - YAMAMAI dubový čínský - TUSSAH 

Indické plané hedvábí má tři typy Tasar, Eri a Muga



Divoké (plané) hedvábí 

HEDVÁBÍ TUSSAH 

Hrubší vlákna 60/66 - 140/170 den 

Kokony jsou větší a jsou silně slepené. 

Je patrná výrazná fibrilace. 

Délka vláken 1200 - 1400 m. 

Pevnot kolem 490 MPa 

tažnost kolem 22 % 

Vlákna jsou pevná, málo stejnoměrná a obtížně se barví



Přírodní hedvábí

Přednáška 09

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?