odkaz - Info Blovice

Blovická hokejová tradice
Sport má v Blovicích po léta svoje nezastupitelné místo a dlouhou a úspěšnou tradici. V našem městě
vyrostlo mnoho významných osobností , které se zapsali do povědomí celého národa a úspěšně
reprezentovali naši vlast i v zahraničí na mistrovstvích světa, Evropy, olympiádách... Vzpomeňme jen
J. Nygrýnovou – Strejčkovou, L. Beneše, R. Novotnou, bratry Zdráhalovi, v současnosti působícího
fotbalistu v Interu Milán M. Kyselu a mnohé další.
Dlouhou a úspěšnou tradici má v Blovicích i hokej. Jeho historie sahá až někam do počátku 30. let
minulého století. Velmi těžko se vyhledávají přesná data, několik zmínek se objevuje v záznamech
Sportovního klubu (SK) Blovice po roce 1929. Před válkou (asi kolem roku 1932) se o založení klubu
pokusili Karel Bečvář, který později za války bojoval jako letec v RAF, a jeho kamarádi Bočkové ze
Sedlce u Starého Plzence. Tehdy ještě ale hokej lidi příliš nelákal. Hrálo se asi dva roky, dokonce se
ozývala i plzeňská družstva, že s našimi sehrají zápasy. V průběhu let 1934 – 35 se hokejový klub
připojil k SK Blovice. Hráli se mistrovské i přátelské zápasy s okolními mužstvy. SK se částečně staral i
o vybavení a výstroj hokejistů. Na konci prosince 1934 bylo např. hokejistům předáno 9 triček, 1
brankářské trenýrky, 1 svetr, 20 párů chránítek, 9 párů kopaček a 18 párů štulpen. Hokejisté ještě po
SK požadovali 250 Kč na zakoupení rukavic a chránítek pro brankáře. Výbava tehdejších hráčů přitom
nebyla nijak složitá. Brankář měl široké chrániče (betony), normální hráčské kalhoty, filcovou vestu,
brankářské brusle a hokejku. Zpočátku měl obličej nechráněný, později se vyžadovala šermířská
kukla. Hráčská výstroj byla ještě jednodušší – vlastní hokejka a brusle, přes kolena vysoké chrániče
nohou, kalhoty s vloženými fibrovými deskami vepředu, vzadu pak byly všity filcové pruhy přes kříž,
dále klubové rukavice vysoké štulpny, které se připevňovaly vlastním dámským podvazkovým pasem.
Soupeřem blovických na mistrovské zápasy byla družstva z Nezvěstic, Šťáhlav, Kyšice, Lipnice, Sp.
Poříčí, Starého Plzence, Viktorie Plzeň, Petřin Plzeň, Sedlce, Sušice, Horažďovic, Střelských Hoštic,
Dvorce a Nebílov. Přátelské zápasy se hrály s Blatnou, Rožmitálem a Žinkovy. V případě příznivého
počasí se hrálo i ve všední den v Blatné nebo Rožmitále, protože tam už měli i umělé osvětlení. U nás
se hrály zápasy na řece pod Berdovnou, na Hájku, na rybnících v Kamensku, kde byl led brzy a pak
zase dlouho vydržel.
Kolem roku 1935 hokej v Blovicích na nějakou dobu končí. Hráči museli odevzdat klíče, razítko i
ostatní „rekvizity“ (jak se píše v záznamech SK), a vše bylo uloženo na půdě u pana Režného. V roce
1936 vystupuje z klubu Karel Bečvář. V roce 1937 se ještě sehrálo několik zápasů - Blovice : Osek 10 :
0, Blovice : Sedlec 1 : 3.
Další rozvoj blovického hokeje se váže až do válečného období. Zpočátku se na hru využívaly přírodní
zdroje jako třeba Poplužák nebo Husina. Mantinely byly nízké, jen asi 30 centimetrů, za brankami
byla tak půl metru místa. Modré čáry se lajnovaly šmolkou, červená čára původně nebyla. Kvalita
ledu byla ovlivněna stavem vody. Při poklesu se přes celé kluziště dělaly velké praskliny. Při uvíznutí
brusle bylo velké nebezpečí úrazu. Hřiště bylo nutné zalévat kropáčem.
Pak bylo rozhodnuto zřídit hřiště na házenkářském hřišti za Lidovým domem, v místech, kde se dnes
u řeky pasou koně. Nejprve se musela ze hřiště odstranit tráva, aby bylo čisté. Voda potřebná na
zhotovení ledu se přiváděla potrubím z řeky přes zahradu pana Fröhlicha. Motor s čerpadlem, který
byl uložen ve vyskružené jámě mimo hrací plochu, musel běžet nepřetržitě po celou noc. Pokud
vypadl proud, byla 30 metrová hadice okamžitě zmrzlá na kost. Než bylo domluveno rozmrazování ve
firmě Lekov, byla manipulace s hadicí velmi obtížná. Zde už měli hráči k dispozici i umělé osvětlení.
Významnou měrou se na jeho zbudování podíleli pánové Šefl, Vaník a Pergl. Při příznivém počasí byl
led natolik kvalitní, že mohlo být pozváno i krasobruslařské družstvo z Plzně na lední revue. To bylo
pro blovické hokejisty finančně výhodné, protože o revue byl mezi našimi občany velký zájem. Stačila

však slabá obleva a na ploše se objevovala rozehřátá místa, která se špatně opravovala. Někdy došlo
až k úplnému zničení ledu.
Tyto nevýhody rozhodly o přesunutí kluziště do míst současných sádek na Hradišti. V létě byly
zatlučeny do dna rybníčku železné trubky ve vzdálenostech odpovídajících velikosti hřiště. V zimě se
tam vždy postavily mantinely, které byly přes léto uklizené v sokolovně a zakoupené jako vyřazené ze
zimního stadionu v Plzni. Ty už byly vysoké cca 1 metr. Velkou výhodou tohoto hřiště bylo to, že zde
stála i klubovna. Tak mělo mužstvo dvě šatny i kabinu pro rozhodčího. Celá stavba byla odkoupena od
pana Františka Beneše, který měl v Plzni v Tylově ulici drogerii a tato dřevěná buňka mu sloužila jako
sklad. Hokejisté ho rozebrali a traktorem převezli do Blovic, kde ho zase složili. Jako klubovna pak
sloužil mnoho let. Údržba a úprava ledu byly také nesrovnatelně snadnější než za Lidovým domem.
Voda byla přiváděna z náhonu bývalého Barochova mlýna a tudíž s tím nebyla žádná práce. Když
začalo mrznout, nalila se do něj voda a mohlo se začít trénovat. Nejkvalitnější led byl, když se mohla
voda postupně nastříkávat na plochu a led byl pak složený jakoby z několika vrstev. Když se někde
udělala bublina, musela se ohřát voda, bublina se prorazila a díra se horkou vodou opravila.
Přibližné sestavy:
SK: brankář Josef Veselý (Habešan), Jan Klement, František Boček (Fanynka), Jan Svach, bratři
Benediktové z Huti, Vaník (Venig) z Hrad. Újezda, Josef Mráz ze Ždírce, Josef Komorous, Zdeněk Šícho,
František Matoušek z Vlčic, Karel Bečvář (Bimba) a pan Mašek.
TTC: brankáři Zikmund, Šefl, Karel Šebesta a V. Brabec z Vlčic, Václav Vokurka, Jiří Vokurka, Josef
Bína, František Vaník, Láďa Vaník (Prcek), Jaroslav Prokopec (Bába), Vladimír Černý (Segr), Pavel
Kýček (Pajda), V. Pergl (Kulička), Václav Ovsík, Václav Podroužek, Václav Řezanka, Jan Tůma, Václav
Regent, Jaroslav Marásek ze Střížovic. Jaroslav Štejr (Pirát), Kotous ze Ždírce, Ladislav Fiala z Vlčic.
Hráče na zápasy vozil jeden až dva náklaďáky. Cesta na korbě byla možná zajímavá, ale asi ne moc
příjemná a pohodlná. Tým měl i svého „maskota“, pana Václava Kotouse ze Ždírce-Myť . Ten s nimi
občas jezdil na utkání. Při jednom zápase došlo ke zranění blovického brankáře a mužstvo nemělo,
koho postavit do brány. Musel se toho tedy ujmout právě p. Kotous, který ovšem nejen že nikdy
hokej nehrál, ale ani do té doby nestál na bruslích. Během zápasu tedy stál v brance, mezi třetinami
ho hráči vždy společně dopravili do protilehlé brány a mohlo se pokračovat. Blovičtí tenkrát utrpěli
pořádnou porážku.
V roce 1990 byl založen hokejový klub TJ Internacional Blovice. Dnes hrají krajskou soutěž mužů a
soutěž staré gardy. Trénovat se jezdilo nejčastěji do Sport arény v Třemošné, do Rokycan, Plzně a
v současné době na Košutku. A právě v Třemošné se naši hokejisté dostali až na televizní obrazovky.
Jejich rekordní výhru nad mužstvem Kralovic 14 : 1 mohli diváci shlédnout ve vstupu televize Prima.
Z jejich řad jsou každoročně vyhodnocováni nejlepší sportovci, kteří jsou jmenováni na Plese
sportovců, který pořádá oddíl házené Sokola Blovice.

Blovická hokejová tradice 25.12.1940 na turnaji ve Sp. Poříčí
Zleva: J.Svach, J. Bína, J. Vokurka, Mašek, Z. Šícho, J. Klement, R. Vyorávek, Štěpánovský, V. Regent
stojící vpravo V. Bína
Blovická hokejová tradice 1. Máj 1952
1. máj 1952 Blovice
od leva: Homanová – Otcová, Jaroslav Petr, Václav Podroužek, Klement, Hurt, Zeman,?,?,
Vaník Vl., Prokopec. J., Vokurka Jiří (Huť)

Blovická hokejová tradice 1941 V. Regent v dresu TTC Blovice
Blovická hokejová tradice 1961 – okresní přebor
Zleva: Špaček Radek, Boura Miloš, Milfort Jaromír, Chmelík František, Hejl Jaroslav, Šefl Jan,
Šlemenda Alois, Langmajer Ilja, Vrátník Václav, Michálek Jiří
sedící: Milfort Karel, Milfort Jiří, Kozák Josef, Janča

Blovická hokejová tradice 2009 – Inter Blovice
Hráči zleva: Lukáš Trhlík, Pavel Vaniš, Lukáš Mencl, Martin Pohanka, Martin Řežábek, Petr Matucha, Josef
Pechan, Jindřich Hodek, Vladimír Krňoul, klečící zleva Ondřej Chod, Radek Michálek, Jaroslav Mencl, Jiří
Michálek a brankář Milan Švec.
Na fotce chybí Karel Šrail, Bohuslav Vrátník a Filip Janoušek.