Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Strana 14 Semilské noviny BŘEZEN 2004<br />
Názory, ohlasy, dopisy<br />
Příspěvky v této rubrice vyjadřují názory občanů, čtenářů Semilských novin,<br />
kteří prostřednictvím jejich stránek chtějí veřejnosti sdělit to, co sami považují za důležité.<br />
Stanoviska vyjádřená v příspěvcích zavazují autory a nevypovídají nic o stanoviscích vydavatele.<br />
A znova láska..., ta krásná dřina k uzoufání<br />
Ten verš Jana Skácela mi už dlouho<br />
nedá spát, stejně jako myšlenky,<br />
o které jsem se rozhodla s vámi podělit,<br />
protože se týkají každého z nás bez<br />
výjimky a protože je jich už tolik, že<br />
je sama neunesu. Poslední kapkou<br />
byla nedávná tragédie ve svitavském<br />
učilišti, kde žák ubodal učitele.<br />
Jak dlouho se už mluví o snižování<br />
věku trestní odpovědnosti? Měl by být<br />
učitel veřejným činitelem? Pomůže<br />
psycholog na škole?<br />
Vždyť je to přece všechno „pozdě“.<br />
Trestáme, až když se něco stane.Co<br />
změní povýšení učitele na veřejného<br />
činitele, když selže jako člověk<br />
i odborník na výchovu a vzdělání?<br />
A psycholog? Ukazuje, že přestáváme<br />
rozumět našim dětem, že si nevíme<br />
rady. Napadlo vás někdy, co nám chtějí<br />
svým provokativním chováním,<br />
nekázní, bezohledností a dalšími projevy,<br />
které v nás probouzejí nesympatie<br />
a kritiku, vlastně sdělit?<br />
Pojďte se mnou na úplný začátek.<br />
Dnes se ví, že působení na dítě začíná<br />
již vmaminčině bříšku. Na plod působí<br />
negativně nejen alkohol a kouření, ale<br />
iveškeré negativní duševní hnutí budoucí<br />
maminky. Přitom je tak jednoduché<br />
a krásné pohladit si bříško, zazpívat<br />
tomu neuvěřitelně se vyvíjejícímu tvorečku;<br />
to všechno působí na utváření<br />
jeho bytosti, na vývoj jeho mozku. A to<br />
už od prvních měsíců těhotenství, kdy<br />
se tvoří nejdůležitější základ.<br />
Rozvíjejí se snahy o přirozený<br />
porod, protože se přišlo na to, že způsob,<br />
jakým dítě přijde na svět, poznamenává<br />
jeho psychiku na celý život.<br />
Hovoří se o tom, jak významné je pro<br />
dítě vše, co zažije v prvních třech<br />
minutách, třech měsících, třech letech<br />
života, jak silně ovlivňují všechny<br />
dojmy a zážitky jeho charakter i zdraví<br />
na celý život. Bezbranný tvoreček<br />
citlivě vnímá a přijímá vše, co se<br />
kolem něj děje, a nemůže se před tím<br />
sám nijak chránit. Tady je závislý na<br />
svědomí a zodpovědnosti rodičů. Je<br />
dobře, že ve světě i u nás vznikají další<br />
tzv. mateřská centra, která se zabývají<br />
výchovou v raném věku. Také<br />
v Semilech začalo v tichosti rozvíjet<br />
svou činnost - zázemí mu bylo poskytnuto<br />
ve Sboru Dr. K. Farského.<br />
Malé dítě do sedmi let se učí nápodobou<br />
- a už jsme u toho! Napodobuje<br />
nás ve všem, to znamená i v našem<br />
jednání, které si mnohdy ani neuvědomujeme,<br />
nebo si ho nechceme přiznat.<br />
Je naším zrcadlem, v důvěře, že<br />
vše, co se mu předkládá, je dobré<br />
a správné. Je přece absurdní mu<br />
vysvětlovat, že kouření je škodlivé,<br />
když sami kouříme. Navíc rozum se<br />
vytváří pozvolna a moralizování dítě<br />
nemůže pochopit. Zato v původních<br />
pohádkách nachází tu správnou duševní<br />
potravu, správné obrazy tak, jak my<br />
dospělí už je nevidíme. Zcela opačně<br />
působí „odložení“ dítěte před televizi!<br />
(Když už jsme u ní, nelze nezmínit<br />
otřesné zprávy o týraných dětech.<br />
A jak dlouho trvá, než si toho někdo<br />
z dospělých všimne?)<br />
Pak je tu škola, kam mnozí rodiče<br />
přesouvají i svou vlastní zodpovědnost<br />
za výchovu. Ano, učitel má vzdělávat<br />
a vychovávat; k tomu je potřeba<br />
mít nejen odborné, ale především<br />
morální předpoklady. Jenže v přeplněných<br />
osnovách, pod jejichž tíhou<br />
trpí jak žáci, tak učitelé, už prostě<br />
nezbývá prostor na tolik potřebnou<br />
výchovu v sociální a etické oblasti.<br />
Metodika ani zvláštní předmět by to<br />
stejně nevyřešily, protože sociální<br />
vztahy a etika se prolínají vším a jsou<br />
úzce spjaty se svědomím každého<br />
z nás. Asi mnohé učitele napadlo, že<br />
by u problémových žáků pomohlo převychovat<br />
jejich rodiče - i přesto je<br />
vždy dobré začít u sebe.<br />
(V těchto souvislostech se také čím<br />
dál víc vnucuje otázka: Proč přibývá<br />
dětí s alergiemi, epilepsií, dětí s poruchami<br />
chování nebo učení? Řešíme to<br />
většinou léky na uklidnění. Příčiny<br />
neznáme, nebo si je nechceme přiznat?)<br />
Nakonec na dítě působí celá společnost.<br />
Média nás denně zaplavují zprávami<br />
o tom, jak my dospělí nedodržujeme<br />
pravidla, zákony, řád.<br />
Nejviditelnější je to na silnicích, na<br />
horách, ale také třeba v parlamentu. Tragické<br />
jsou statistiky rozvodovosti, konzumace<br />
alkoholu, nemocí způsobených<br />
nezdravým způsobem života. O smrti se<br />
mluví a píše denně. Je až otřesné, jak je<br />
smrt „normální“ a v lavině zpráv není<br />
místo pro citové pohnutky moderátorů.<br />
Zvlášť z rádia to zní tak studeně, jako<br />
by se vlastně vůbec nic nestalo. K tomu<br />
nám zejména komerční a hodně sledovaná<br />
televize nabízí na jedné straně sentimentální<br />
stupidní seriály, na druhé pak<br />
thrillery nebo lacinou zábavu.V tom<br />
necháme vyrůstat naše děti. Jak jim<br />
chceme vštípit pravidla a řád, když ho<br />
sami denně porušujeme? Při nejrůznějších<br />
příležitostech si přejeme navzájem<br />
hlavně zdraví a pak mnozí z nás nejsou<br />
schopni ani uklidit sníh z chodníku, aby<br />
tam někdo nepřišel k úrazu…<br />
Naše děti nám ukazují to, co my<br />
sami neumíme, nechceme, nedodržujeme,<br />
necítíme. A my, místo abychom<br />
začali u sebe, viníme a trestáme je.<br />
Nerozumíme jim, necítíme s nimi,<br />
nechceme přiznat svoji chybu. Podívejme<br />
se kolem sebe, v jak složité,<br />
rychlé, hlučné době žijeme. Sami to<br />
často špatně snášíme, natož pak děti<br />
a dospívající.<br />
Jaké vzory jim jsou předkládány?<br />
Idolem našich praprarodičů byl Ježíš<br />
Kristus, našich prarodičů T. G. Masaryk,<br />
naši rodiče měli Emila Zátopka.<br />
My jsme měli Sandokana a naše děti<br />
mají dnes Eminema, Laru Croft a další<br />
nesčetné hrdiny, jejichž výkony jsou<br />
nereálné a pohnutky k činům ne vždy<br />
kladné. Dnešní svět je jeden velký<br />
byznys, bere na sebe nejrůznější lákavě<br />
a pozitivně vyhlížející podoby, ale<br />
jde mu ve skutečnosti jen o naše peníze.<br />
Často nedokážeme dětem odepřít<br />
přesmíru sladkostí, i když víme, že to<br />
odnesou nejen zuby; stejně tak nedokážeme<br />
odepřít spoustu „hraček“<br />
a technických lákadel, které se negativně<br />
a nesmazatelně podepíší na<br />
jejich rozvíjející se duši.<br />
Na druhé straně je mezi námi mnoho<br />
těch, kteří se dětem věnují. Ve sportu,<br />
v umění i jiných oblastech. Snaží se<br />
je motivovat, nadchnout, vštípit jim řád<br />
a pravidla, sociální cítění a schopnost<br />
vidět srdcem. Těm patří chvála a obdiv.<br />
Nechtěla jsem v tomto článku nikoho<br />
kritizovat, odsuzovat nebo moralizovat.<br />
Jen přinést několik podnětů<br />
k zamyšlení nad tím, v čem naše děti<br />
díky nám vyrůstají. Bude jen dobře,<br />
když se ozvou další hlasy.<br />
Myslím, že existuje jeden velmi<br />
účinný a všeuzdravující lék pro naše<br />
malé i dospívající děti. Jeho jméno<br />
stojí v titulku tohoto článku.<br />
DÁŠA SKALSKÁ<br />
Poděkování za lidský přístup<br />
Chtěla bych několika řádky poděkovat<br />
pracovnicím sociální péče z Domova<br />
důchodců v Semilech, Bavlnářská<br />
ulice. O své klienty se starají velmi<br />
vzorně, pomáhají jim nejen při všech<br />
životních potřebách, ale jsou jim i velkou<br />
psychickou oporou. Jejich přístup<br />
je v některých případech více než profesionální.<br />
Chci poděkovat zejména<br />
paní Ladě Kynčlové, která doprovázela<br />
jednoho z klientů na oční vyšetření do<br />
Hradce Králové. S pacientem, který je<br />
těžce postižený (nevidí), sestřička jednala<br />
opravdu lidsky a ohleduplně, obdiv<br />
vyvolala její trpělivost a vlídné chování,<br />
nepříliš časté v dnešní uspěchané<br />
době, kdy čas, který stále honíme, nám<br />
nedovolí ani vzájemně si naslouchat. Je<br />
složité a těžké vyhovět přáním starých<br />
a nemocných lidí; o výše zmíněného<br />
pacienta jsme se starali sedm let, takže<br />
vím, co vše taková péče obnáší.<br />
Přeji všem pracovnicím domova<br />
důchodců hodně zdraví, optimismu<br />
v nelehké práci a hlavně uznání od<br />
jejich nadřízených. Děkuji za vše, co<br />
pro Jiřího děláte.<br />
L. KUDRNÁČOVÁ<br />
Kříž<br />
a křižovatky<br />
Je zvláštní, že typický symbol,<br />
který je tak rozšířen, je dnes tak<br />
málo spojován s křesťanstvím<br />
a Kristem. To smutné hned na začátek<br />
- totiž že v dějinách Evropy<br />
byly kříže také na štítech středověkých<br />
svedených bojovníků. To bylo<br />
hluboké nepochopení.<br />
Dnes je symbol kříže velmi nenápadný<br />
na autech záchranné zdravotní<br />
služby, ač právě červený kříž je<br />
jasnou připomínkou kříže, na němž<br />
krvácel Ježíš, aby zachránil hříšného<br />
člověka pro vztah se Stvořitelem.<br />
K tomu přistupuje srozumitelnější<br />
umístění křížů v kostelech a na nich<br />
(orientačních bodech v krajině),<br />
kaplích a kapličkách. Také křížky na<br />
krku by nikdy nebyly, nebýt kříže<br />
Ježíšova. Už to mnozí nevnímají<br />
jako přiznání se k Ježíši, ale jen jako<br />
brož či kouzelný amulet. A co miliony<br />
křížů na hřbitovech? To není jen<br />
povšechné znamení konce života<br />
(i Ježíše sejmuli mrtvého z kříže),<br />
ale pro informované i signál, že jak<br />
u Ježíše, tak i u nás to smrtí nekončí.<br />
Ještě musím připomenout skrytý<br />
symbol v matematice, znaménko<br />
„plus“. Ač je to symbol malý, je nejvíce<br />
rozšířený v celém světě a vždy<br />
vypovídá o tom, že k něčemu je třeba<br />
něco přidat. O tom, že má-li být<br />
žití skutečným životem, pak k němu<br />
musí být přidáno to, co není z nás,<br />
to Boží plus; totiž víra a s ní spojená<br />
naděje a láska. To navíc dává Bůh<br />
rád, když vidí v našem srdci, že o to<br />
opravdu stojíme.<br />
Co to má však společného s našimi<br />
častými životními křižovatkami?<br />
Velmi mnoho.<br />
Každá životní křižovatka nás nutí<br />
se rozhodnout. Někdy je to bolestné,<br />
protože rozhodnutí má dalekosáhlý<br />
účinek. To nejsou jen otázky životních<br />
partnerů, narozených či nenarozených<br />
dětí, zaměstnání, vzdělání,<br />
bydlení, ale mnohdy právě jak vyřešit<br />
vlastní vinu nebo křivdu druhých.<br />
A zvláště tady se promítá Kristův<br />
kříž do našich křižovatek. Jeho<br />
poselství hovoří o Boží lásce,<br />
v potupné smrti Ježíše je ztělesněna<br />
Boží moc a moudrost. Jakkoli se to<br />
zdá nelogické, nebo urážející, zde je<br />
zdroj života z Boha. Dáme-li mu za<br />
pravdu (jeho myšlení najdeme<br />
v Bibli), rozhodli jsme se na té nejdůležitější<br />
životní křižovatce. Potom<br />
On, jako náš průvodce, nám zásadním<br />
způsobem pomůže se správně<br />
rozhodovat na křižovatkách dalších.<br />
Z tohoto darovaného poznání se<br />
raduji a přeji tu radost i vám, zvláště<br />
v čase velikonočním.<br />
JAN VALEŠ,<br />
kazatel Církve bratrské,<br />
účastník „Hovorů<br />
nad otevřenou Biblí“ v muzeu
Change language