KomunitnÃ zahrady: jejich pÅÃnos a iniciativy vzniklÃ© v ÄeskÃ© republice

More documents

Recommendations

Info

Závěr Komunitní zahrady vznikají nejčastěji v městském prostoru, kde mají lidé nejdále k možnosti vlastnit a obhospodařovat půdu. Vznikají jako alternativa ke konvenčnímu zemědělství, které mnohdy nedosahuje kvality potravin vypěstovaných na vlastní zahrádce. Vlastní potraviny, které nemusejí být kupovány v obchodě, jsou jedním z důvodů, proč jsou komunitní zahrady zakládány. Tento ekonomický důvod je hlavním motivem v rozvojových zemích, v zemích rozvinutých se k němu přidávají také ekologické a sociální důvody. Ekologické důvody se týkají snižování uhlíkové stopy a oživení městského prostoru zelení, další je také fakt, že se lidé naučí lépe spolupracovat s přírodou a to je může motivovat k ochraně životního prostředí. Sociální motivy působí jak na individuální zahrádkáře, tak na komunitní úrovni. Na jednotlivé zahrádkáře působí pozitivně jak pobyt v zeleni, tak pohyb na zahrádce i zlepšení složení stravy. Pro celou komunitu pak přináší posílení v městském prostoru jinak slabých vztahů, posílení spolupráce a občanské společnosti. V České republice nejsou komunitní zahrady tak běžné jako v západních zemích a jsou lokalizovány v Praze a okolí a v Brně. První byla založena v Brně a má charakter spíše veřejného prostoru, podobný charakter má také komunitní zahrádka při Velvyslanectví USA v Praze. V Praze a jejím okolí se nachází další, které jsou již klasické, tedy lidé buď na vlastním políčku, nebo na společném pěstují zeleninu a ovoce, o které se pak dělí. I v Česku převažují komunitní důvody zakládání komunit, podobně jak tomu bylo v prezentovaných studiích. Fakt, že v roce 2012 vznikly v Praze hned dvě první komunitní zahrady, je znamením vzniku zajímavého a v českém prostředí dosud neprozkoumaného jevu. Bude zajímavé hlouběji prozkoumat, jakým způsobem jsou v tomto prostředí komunitní zahrady utvářeny, jak jsou vnímány zahradníky, jejich organizátory, místními, kteří do života zahrad nejsou zapojeni, a místní správou, i to, jakým způsobem je prezentují média. Pomůže to porozumět, co „komunitní zahrada“ v těchto konkrétních případech znamená. Výsledky pak mohou být použity k dalšímu výzkumu, zaměřenému například na dopady a přínosy komunitních zahrad pro rozvoj města. Autorka se komunitním zahradám, vedle dalších forem městského zemědělství, bude věnovat ve své disertační práci, v níž si klade za jeden z cílů právě identifikovat různé formy městského zemědělství a analyzovat jejich přínosy pro rozvoj regionu. Zdroje Corrigan, M. P (2011): Growing what you eat: Developing community gardens in Baltimore, Maryland. Applied Geography, vol. 31: 1232 – 1241. Delanty, G.: Community. London, Routledge: 2003. ISBN 0-415-23685-1 Ekodomov. Ekocentrum Šárynka. [online]. © 2005 – 2011. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: ; ; . Ekolist. Založte komunitní zahradu a pěstujte zeleninu i sousedské vztahy (2012-11-16). [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: . ISBN: 978-80-213-2379-7 201
Enviweb. Zahradníci v džungli betonu (2012-04-29). [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: . Gardner, J. W.: Budování komunity. Praha: Via, 1999. KC Zahrada. [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: . Kompot. [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: ; ; . Macias, T. (2008): Working Toward a Just, Equitable, and Local Food Systém: The Social Impact of Community-Based Agriculture. Social Science Quarterly, vol. 89 /5: 1086 – 1101. Okvat, H. A., Zautra, A. J. (2011): Community Gardening: A Parsimonious Path to Individual, Community, and Environmental Resilience. American Journal of Community Psychology, 47: 374 – 387. Prazelenina. Registrace.[online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: . Přírodní zahrada. [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: ; . Sumner, J., Mair, H. and Nelson, E. (2010): Putting the culture back into agriculture: civic engagement, community and the celebration of local food. International Journal of Agricultural Sustainability, vol. 8 ½: 54 - 61 Wills, J., Chinemana, F. and Rudolph, M. (2009): Growing or connecting? An urban food garden in Johannesburg. Health Promotion International, Vol. 25 No. 1: 34 – 41. Zahrada velvyslanectví. Zahrádka Velvyslanectví USA v Praze. [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: . ISBN: 978-80-213-2379-7 202
Page 1 and 2: Česká zemědělská univerzita v
Page 3 and 4: zahradách, jen v západních zemí
Page 5: Komunitní zahrádka Velvyslanectv

KomunitnÃ­ zahrady: jejich pÅÃ­nos a iniciativy vzniklÃ© v ÄeskÃ© republice

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

KomunitnÃ zahrady: jejich pÅÃnos a iniciativy vzniklÃ© v ÄeskÃ© republice