You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
„Šupy, šupy Velikonoce,<br />
„ Šupy, šupy Velikonoce,<br />
já pišel k tob na pomlázku,<br />
já pišel k tob na pomlázku,<br />
blechy vyhnat ze sukn i kabátku.<br />
šupy, šupy jako kídou nabílený<br />
Hola dve, dej kolá i vejce!<br />
- jen neposer si košilku,<br />
píští rok, když budu naživu,<br />
šupy, šupy jako uhel erný<br />
znovu ti jich pkných pišiju.“<br />
- jen nepopr si košilku.“<br />
(íkanky ze Žulovska, peklad K. Voráová)<br />
Za koledu dostávali vtší hoši syrová vejce (v Domašov byla vaená a barvená na<br />
erveno), kus velikononího koláe a samo sebou také skleniku velikononí pálenky nebo<br />
oblíbeného vajeného likéru. Malí chlapci, kteí vyšupali vtšinou hospodyn, si smlsli na<br />
cukrových vajíkách, chudší dostali i njaký drobný peníz. I dosplí muži chodili rádi na<br />
„velikononí vizitu“. Celou vesnicí se po ránu ozýval smích a jeení, dívka, kterou by ale<br />
koledníci nevyšlehali, by byla na posmch.<br />
K posledním dvma velikononím dnm patilo slavnostní jídlo. Jedlo se peené kzleí<br />
i jehní maso nebo vepová. A pekly se slezské drobenkové koláe. Chcete-li recept, zde<br />
je – vyzkoušejte ho, koláe jsou opravdu výborné:<br />
Slezský tvercový kolá – pekl se pouze o velkých svátcích – Vánocích, Velikonocích,<br />
Svatodušních svátcích, pi ktinách, svatbách, pohbech nebo také ped zabijakou.<br />
Klasické kynuté tsto: ½ kg hladké mouky, 125 g másla, špetka soli a kvásek – ¼ l teplého<br />
mléka, do nj rozkvedlat 2 žloutky, 6 lžiek cukru a ½ balíku droždí – nechat vykynout a<br />
potom zamíchat spolu s máslem do mouky a vymíchat vláné tsto, Nechat asi 2 hod.<br />
v teple vykynout, bhem této doby 2x vymísit. Na vále vyválet placku cca 1 cm silnou. Z ní<br />
krájet tverce asi 20x20 cm, hust potít náplní a složit jako šáteek rohy do stedu (pes<br />
sebe) a poádn pitlait. Koláe se potírají máslem smíchaným s vejcem a cukrem.<br />
Nahoru pijde tuhá posýpka (hodn másla, aby držela pohromad a nebyla sypká – to by<br />
z koláe spadla). Po upeení se krájí bu napí na polovinu nebo na tyi díly.<br />
Nápln: Tvarohová – do tvarohu pidat žloutek a cukr a hodn rozinek<br />
Povidlová – z vaených pomletých suchých švestek se strouhaným perníkem,<br />
cukrem a skoicí<br />
Hrušková – z vaených sušených pomletých hrušek s cukrem a skoicí<br />
Maková – z pomletého máku svaeného s mlékem, kouskem másla, rozinkami,<br />
citrónovou krou a cukrem<br />
Jablená – z hust svaené jablené kaše s cukrem a skoicí.<br />
S páním dobré chuti se rozlouíme s velikononími lidovými zvyky, jak nám je<br />
zaznamenali pamtníci z ad zdejšího nmeckého obyvatelstva ped rokem 1945. Zkuste<br />
i vy, milí tenái, nkteré z nich oživit - a nemusí to být nutn slezské obyeje. Snad se<br />
nám tím podaí ponkud potlait konzumní zpsob oslav „Velké noci“, který nií její<br />
svébytnou poetiku a symboliku podobn jako svátky vánoní.<br />
Mgr. B. Tinzová, SOkA Jeseník<br />
Státní rostlinolékaská správa radí a informuje<br />
Milovníci zahrádek piln vysévají semínka anebo sází sazeniky do skleníku.<br />
Nkdy dochází ke zklamání, když se rostlinky sice objeví, chvíli pkn rostou<br />
a pak z nieho nic zanou chadnout a odumírat. Jedná se o tzv. padání<br />
klíních rostlin. Je zpsobeno nkolika druhy parazitických nebo píležitostn<br />
parazitických hub. Nejastji je napadán koenový krek, který je zpoátku<br />
vodnatý, pak se zbarvuje šedohnd až ern a zužuje se. V míst zeslabení ztrácí rostlina<br />
pevnost a „padá“. Nejastji jsou postihovány rostliny od vzejití do fáze 2 – 4 pravých list.<br />
Zdrojem infekce je pda, resp. zbytky napadených rostlin. K napadení dochází pi<br />
nadmrné a nevyrovnané zálivce, za vyšších teplot, píliš hlubokém setí, zastínní,<br />
- 20 -
Change language