JZ 04-2009.indd - Město Javorník

04 - 2009
ULICE MÍRU
Snad ješt nikdy v historii
Javornického zpravodaje
nevyvolala historická
fotografie tolik vášnivých
diskuzí jako v minulém
zpravodaji fotka ulice Míru.
Ten, kdo uhodl, že pohled je
na dm nad školkou Míru,
ml pravdu. K tomuto místu
se dostaneme ulikou mezi
školkou a Kodrukem.
Bohužel, dnes již nelze
vytvoit stejnou fotografii,
protože dnešní pohled na
tato místa je docela jiný.
Domy jsou již zbourány
a místo nich byla
vybudována v roce 1913
nová výstavba. Tím se
omlouváme za mylné
datování v pedešlém
zpravodaji. Fotografie byla
našimi pedchdci špatn
datována.
Milan Rychlý

M S T S K Ý Ú A D
Zastupitelstvo msta Javorník na svém 17. veejném jednání dne 18. 2. 2009
schválilo rozpoet msta na rok 2009 takto:
Rozpoet msta Javorník na rok 2009
Skupina, oddíl VÝDAJE PÍJMY
Oddíl
Položka
10 SPRÁVA LES 400,000 K 600,000 K
CELKEM 400,000 K 600,000 K
21 CESTOVNÍ RUCH 70,000 K 10,000 K
- projekt vyhl. trasy 35,000 K
- odpoívadla cykl.- inv. 30,000 K
- infosystém 40,000 K
CELKEM 175,000 K 10,000 K
22 DOPRAVA - údržba MK 930,000 K
- oprava MK + mosty 280,000 K
- dopr. obslužnost 178,000 K
- dotace azyl. 48,000 K
CELKEM
1 436,000 K
23 VODNÍ HOSP. - vodovody 1 490,000 K 1 361,000 K
- kanalizace 1 541,000 K 1 233,000 K
- investice jímání R.Údolí 270,000 K
CELKEM 3 301,000 K 2 594,000 K
31 ŠKOLSTVÍ
MŠ Polská
- neinv.náklady 500,000 K 73,000 K
MŠ Míru
- neinv.náklady 500,000 K 125,000 K
- 2 -

Základní škola
- oprava stechy 800,000 K
- neinv. náklady 2 700,000 K 1 360,000 K
CELKEM 4 500,000 K 1 558,000 K
32 UML. ŠKOLY
ZUŠ - neinvest. náklady 140,000 K
- investice -rek. kotelny 100,000 K
CELKEM
33 KULTURA
CELKEM
-neinv. p. MKS, v.
odp.
240,000 K
2 280,000 K
- opravy MKS 200,000 K
- regenerace MPZ 60,000 K
- SPOZ 110,000 K
- písp. kult., spol., 80,000 K
- dotace Dny Javorníku 45,000 K
- dotace Ditters.fest. 40,000 K
- dotace Setkání po
letech
30,000 K
- písp. Kostel sv. Kíže 100,000 K
- písp zámek J.Vrch 80,000 K
- písp. Dl. garda 30,000 K
3 055,000 K
34 TL. A ZÁJM. - bazén 1 570,000 K 250,000 K
INNOST
- píspvky TJ Dyn. -
100,000 K
dopr.
- píspvky TJ Dyn. -in. 50,000 K
- píspvek TJ ASPV 80,000 K
- písp. BK Panter- dopr. 70,000 K
- písp. BK Panter - in. 20,000 K
- písp. sport. akce 20,000 K
CELKEM 1 910,000 K 250,000 K
- 3 -

36 BYDLENÍ, - správa, opravy BNF 1 320,000 K
KOMUNÁLNÍ SLUŽBY, - nájemné BNF 1 800,000 K
ÚZEMNÍ ROZVOJ - služby BNF 2 167,000 K 2 167,000 K
- VO 1 100,000 K
- hbitov, pohebné 70,000 K
- prodej nem.+ da 20,000 K 400,000 K
- projekty 650,000 K
- územní plán 500,000 K
- rekonst. domu .p. 7 investice 500,000 K
CELKEM 6 327,000 K 4 367,000 K
37 OCHRANA ŽP - svoz TKO 1 670,000 K 1 450,000 K
- asanace skládky 70,000 K
- recykl. odpadu 150,000 K 90,000 K
- veejná zele 880,000 K
- sbrný dvr - investice 3 080,000 K
- rozšíení skládky -invest. 1 800,000 K
CELKEM 7 650,000 K 1 540,000 K
41 SOC. DÁVKY - výplata 14 000,000 K 14 000,000 K
CELKEM 14 000,000 K 14 000,000 K
42 POL. ZAMST. - mzdy VPP
CELKEM
700,000 K 500,000 K
700,000 K
500,000 K
43 AZYLOVÁ + SOC. - dotace 212,000 K
POL. - soc. písp. 150,000 K
260,000 K
CELKEM 362,000 K 260,000 K
55 POŽ. OCHRANA - SDH Javorník 380,000 K
- SDH Bílý Potok 40,000 K
- SDH rezerva 60,000 K
CELKEM
480,000 K
- 4 -

61 VE. SPRÁVA - innost MÚ 11 365,000 K 5 285,000 K
- píspvek SMOJ
85,000 K
- soc. fond zam. MÚ
230,000 K 230,000 K
- investice osobní vz
350,000 K
CELKEM 12 030,000 K 5 515,000 K
POKL. SPRÁVA - da se záv. innosti 5 104,000 K
- da z píjm FO SV 237,000 K
- da z píjm FO 395,000 K
- da z píjm PO 7 072,000 K
- da z nemovitosti 1 500,000 K
- da z DPH 12 017,000 K
- da msto Javorník 1 000,000 K 1 000,000 K
- pevod pebytku 2008 2 936,000 K
- FRB
500,000 K
- fin. vypoádání
349,000 K
- KB úvr - Borvková hora
505,000 K
- SFŽP pj. kanalizace
610,000 K
- KB úvr - MKS
140,000 K
- KB úvr -kanalizace a MK 1 400,000 K
328,000 K
- KB úvr- budova .p. 7
302,000 K
- leasing traktor
285,000 K
CELKEM 5 091,000 K 30 589,000 K
64 NESP. REZERVY
CELKEM
126.000 K
126,000 K
ROZPOET CELKEM 61 783,000 K 61 783,000 K
MÚ Javorník – finanní odbor
Upozornní obanm
Upozorujeme všechny trvale pihlášené obany v Javorníku, kteí doposud neuhradili
místní poplatek za provoz systému shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání
a odstraování komunálních odpad, že splátka za I. pololetí r. 2009 byla splatná do konce
- 5 -

msíce února 2009. Ti, kteí tak doposud neuinili, nech se dostaví k úhrad tohoto
poplatku.
Dále upozorujeme obany, majitele ps, že poplatek za psy je splatný do konce bezna
2009.
Za správu poplatk Hloušková J.
Zprávy z matriky
V sobotu 28. 2. 2009 se uskutenilo v obadní síni Mstského úadu v Javorníku vítání
nov narozených obánk našeho msta. Pozváni byli i nov pisthovaní v roce 2008.
Celkem bylo starostou msta pivítáno 16 dtí. Slavnostního aktu se zúastnili:
manželé Jií a Jaroslava Sumcovi se synem Jiím, manželé Pavel a Lenka Novákovi
s dcerou Klárou, Ditmar Švec a Vladimíra Kroniková se synem Filipem, manželé Antonín
a Petra Pavelkovi s dcerou Natálií, Jan Dubovský a Vra Urbanová se synem Markem,
manželé Michal a Martina Ringovi s dcerou Zuzanou, Oldich Michálek a Markéta
Dzubáková se synem Tobiasem, Bernard Heckel a Jana Ryšková s dcerou Eliškou,
manželé Robin a Renata Daovi se synem Maximem, manželé Michaela a Dan
Kumarcisovi se synem Danem, manželé Marie a Štefan Bandyovi se synem Janem, Jana
Vileková se synem Adamem, Miroslav Martin a Monika Grosmutová s dcerou Eliškou,
Miroslav Minaík a Ladislava Neugebauerová se synem Vojtchem, Josef Kozub a Zdeka
Pospíchalová s dcerou Petrou, Markéta Minaíková s dcerou Lucií.
Rodim poblahopáli, pedali dárek s kytikou a finanním píspvkem starosta msta
a matrikáka. S kulturním programem vystoupily dti ze ZŠ Javorník pod vedením
p. u. Petekové.
Fotofgrafie a DVD se záznamem setkání poídili p. Jaroslav Stibor a Jií Hanzl.
POZVÁNKY
Z Á M E K J Á N S K Ý V R C H
SZ Jánský Vrch a ZUŠ Javorník
vás srden zvou
na velikononí prohlídky
11. -13. 4. 2009
VELIKONOCE NA ZÁMKU
Bílá sobota
prohlídky velikonon vyzdobeného zámku s kulturním programem
( písn, velikononí zvyky, ukázky zdobení kraslic, pletení pomlázek,výroby vizovického
peiva, zdobení perník a mnoho dalšího…)
Oteveno: 9.00 – 16.00 hod. (prohlídky každých 30 min)
Velikononí nedle a pondlí
prohlídky velikonon vyzdobeného zámku bez doprovodného kulturního programu
Oteveno: 9.00 – 15.00 hod. (prohlídky v každou celou hodinu)
ecká obec Javorník
vás srden zve dne 11. 4. 2009 ve 20.00 hod na zábavu, která se bude konal v sále
v Bílém Potoku.
K tanci hraje ecká skupina Saloniki ze Zlatých Hor.
Oberstvení - ecké speciality a nápoje.
Lístky budou v pedprodeji u D.Papageorgiu nebo na tel. 774851923
Tšíme se na vás.
- 6 -

Msto Javorník a Mstské kulturní stedisko Javorník poádá
MÁJOVÝ VÝŠLAP NA
BORVKOVOU HORU
1. 5. 2009
Vjezd povolen na „letišt“
Pro starší spoluobany
dopravu zajistí hasiský sbor
Javorník.
Prodej propaganích
materiál Borvkové hory.
Oberstvení zajištno.
Na jarní procházku vás
srden zvou poadatelé
ROK 2009 - ROK KARLA DITTERSE Z DITTERSDORFU
Rudolf Zuber - Karel Ditters z Dittersdorfu
ást 3.
Náhoda tomu chtla, že v tutéž dobu pijel do Opavy i biskup Schaffgotsch, kterému se
Ditters ihned zalíbil, a pozval ho na své sídlo. Ditters nabídku pijal na sedm msíc za
stravu a 25 dukát msín. Biskup zaal zámrn kolem vzácného hosta klást stny
klece, sroubené ze spoleenských poct a bohatých píjm. Už poátkem roku 1770 mu
vyprosil na papeži ád zlaté ostruhy, týž, který ped lety dostal Gluck a pozdji i W. A. Mozart.
Když uplynulo sedm msíc, nabídl mu biskup místo vrchního lovího s roním platem
1 500 zlatých a dal mu vábnou nadji na další dobe placené hodnosti. Ditters proto zstal,
zejména když mu biskup štde otevel pokladnici k získání profesionálních hudebník
a zpvák, kteí by nahradili dosavadní ochotníky. Ditters se znovu obrátil do Prahy
o pispní k Vítu Ungerichovi, svému známému už z Varadína, který pijel sám a pivezl
adu eských hudebník a zpvák. Byli to brati Antonín, Vít a Václav Batkové z Prahy,
Václav a František ervenkové z Brna, zpváci Jan Tepický z Rokycan, Petr Hrdlika
z Prahy a ada dalších. Ditters pivolal i nkteré známé z Varadína, mezi nimi i tenoristu
Rennera a jeho nevlastní dceru Nikolinu Trinkovou. Z Vídn pijela i Dittersova sestra Jana,
dobrá zpvaka. V kapele, jejíž složení se asem mnilo, se vždy objevovalo hodn
ech. Patili k nim houslista Jen Neád, hornista Josef Rivola, Jan Jakub Dušek
a Antonín Dušek, basista Matj Schydera, Jan apek, Kryštof Šimek, Adam Mazálek,
Antonín Navrátil, Josef Dvoák z Chrástu a mnozí jiní, takže lze právem hovoit o vpádu
eského muzikantství na Jánský Vrch. Orchestr ítal celkem 17 výborných instrumentalist,
doplnný zdatným, by nevelikým operním souborem. Biskup neodepel Dittersovi ani další
peníze na úpravu koncertního sálu. Podle skladatelových plán dal snížit starou útoištnou
vž a upravit ji na oválnou, akusticky skvle vyhovující místnost, dodnes pkn
zachovanou, a k ní pistavl malou scénu. Ditters ml nyní všechny podmínky k rozvinutí
svého talentu a pln jich využil. Pímo vášniv se vrhl do kompozice oper, k nimž mu adu
libret napsal biskupv rádce jezuita Salvatore Ignazio Pinto, Ital ze Sarda nedaleko íma,
nejen obratný diplomat, nýbrž i básník a len literární akademie v Sien. Jejich prvním
spoleným dílem bylo oratorium David, uvedené poprvé na Jánském Vrchu r. 1770. Biskup
byl Dittersovým psobením vrcholn spokojen a zahrnoval jej svou pízní. R. 1773 mu
- 7 -

vymohl na císaovn Marii Terezii povýšení do šlechtického stavu s pídomkem
„z Dittersdorfu“, což bylo pedpokladem, aby mu mohl udlit další výnosný úad, správu
hejtmanství v Jeseníku. Den, kdy získal šlechtický titul považoval Dittersdorf za
nejkrásnjší ve svém život. Skladatel, který si v beznu r. 1771 vzal za ženu lenku
operního souboru Nikolinu Trinkovou, rodem Maarku, se dokonale sžil s biskupovým
dvorem a cítil se na vrcholu svých tvrích sil. V letech 1770 – 1777 složil pro Javornickou
scénu 9 veseloherních oper, vtšinou na italské texty, z nichž nkteré jako Ošizený ženich,
hrané ovšem v nmeckém znní, získaly mu u divadelního publika v Nmecku velkou
popularitu.
M S T S K É K U L T U R N Í S T E D I S K O J A V O R N Í K
Mstské kulturní stedisko Javorník
Slezské zemské muzeum Opava
ZOO Ostrava
vás srden zvou na výstavy
MUSEUM
SILESIAE
SLEZSKÉ
ZEMSKÉ
MUZEUM
autor výstavy Mgr. Martin Gajdošík PhDr.
.
autor výstavy Ing. Jií Pecháek
Nenechte si ujít zajímavé prvodní slovo p. Viléma Borvky.
Vernisáž 27. 3. od 18,00
Výstava není urena jen pro odbornou veejnost. Pestrá krása papoušk potší hlavn
vaše oko!
Výstava potrvá od 27. 3. – 29. 5.
Vstupné: dobrovolné
PODKOVÁNÍ
Zamstnankyn kulturního domu dkují všem, kteí do Zimní zahrady Járy Cimrmana
vnovali vzrostlé kvtiny a tím pispli k jejímu zkrášlení.
KAMEROVÝ SYSTÉM U KULTURNÍHO DOMU…
… až zázran pispl k tomu, že se u kulturního domu nesrocuje mládež školou povinná
i nepovinná, po které nemusíme odklízet odpadky, nedopalky a lahve. Bohužel se pemístili
o kousek dál do autobusové ekárny, která je jimi tak okupovaná, že cestující, kteí by se
chtli schovat pi ekání na autobus, nemají sebemenší šanci, pokud nechtjí poslouchat
vulgární projevy naší mládeže a ichat cigaretový kou. Tak co s tím? Že by další kamery?
VH
- 8 -

Mstské kulturní stedisko Javorník
Základní škola Javorník a školní družina pi ZŠ Javorník
srden zvou na
ZMNA EMAILOVÝCH ADRES MSTSKÉHO KULTURNÍHO STEDISKA JAVORNÍK
info@mksjavornik.cz , knihovna@mksjavornik.cz
Ohlédnutí za dtským maškarním plesem
Maškarák1
Dtský maškarní ples
poádaný Mstským kulturním
stediskem Javorník
probhl v sobotu 21. února
v malé tlocvin ZŠ Javorník.
O výzdobu se postaraly
paní uitelky z družiny,
kterým posíláme naše
podkování. Celé odpoledne
dti i dosplé bavil klaun
Radek a jeho pomocnice
Patka a Matka, spolen
s arodjem Fildou. Dti
i dosplí se dobe bavili,
takže zase za rok.
A je to!
- 9 -

Maškarák2
Masopustní prvod v Javorníku
Anglicky a francouzsky carnaval, rusky
Masopust
masljanica, nmecky fasching a po našem
masopust. Všechny tyto názvy mají spolený
význam a to dobu veselí, zábav a radosti, ale
i dobu velkého pstu, nebo v pekladu
všechny tyto názvy znamenají masu vale. Do
historie tchto veselí musíme zajít až do
daleké doby pohanství nap. do doby ímské
k Saturnaliím a Luperkaliím, s nimiž má náš
masopust mnoho spoleného, zejména
v pestrojování se v maškary a vytváení
všelijakých bláznovských her.
Tak, jak ho známe my, je zabhnutý lidový
svátek, který nemá sice v podstat nic
spoleného s liturgií, ale pesto je podízen
bhu církevního kalendáe. Jelikož je datum
Velikonoc pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i
masopust. Karnevalové období trvá od Tí
král do Popelení stedy a od ní zaíná
postní období ped Velikonocemi Takovou
velkou pípravou na pímý masopust byl
tvrtek ped masopustním veselím nazývaný taktéž jako ,,tuný tvrtek“. Tento den
panovalo pesvdení, že se má každý najíst a napít co nejvíce, aby byl po celý rok pi síle
a nestrádal. Následovala masopustní nedle kdy byl obd opt bohatý, ale každý spíše
spchal do hospody nebo na náves, kde se tanilo a zpívalo až do rána. To samé trvalo
i v pondlí, kdy opt hrála muzika, ale v nkterém regionu naší zem byla pondlní zábava
jen jako ,,Mužovský bál“‚ kdy do sálu mohli jen ženaté anebo vdané osoby. Následovalo
masopustní úterý, pro nás asi nejznámjší a to prvod maškar po celé obci. Tato veselice
konila pesn o plnoci, kterou ponocný odtroubil, zárove se pochovala basa a zaal 40
denní pst. Tehdy panovala povra, že kdyby se tanilo a veselilo pes plnoc, zjeví se
mezi taneníky ábel asto jako cizinec v zeleném kabát.
Tchto tradic pomalinku ubývá, ale peci jen se objeví v našem mst každoron malý
zlomek tohoto veselí a to prvod maškar dtí a rodi z mateských školek Míru a Polské.
V úterý dne 24. 2. 2009 se mohli kolemjdoucí lidé, kteí se práv nacházeli v Javorníku,
- 10 -

setkat s velkým zástupem maškar, které procházely naším mstem. Sice chybla základní
maska pro masopust a to medvd s medvdáem, ale i tak se mohli lidé setkat nejen
s pohádkovými postavami jako nap. vodník, arodjnice nebo ervená Karkulka, ale
i s docela moderními postavami dnešní doby, jako je voják anebo docela obyejné krávy.
Všichni ve zdraví prošli mstem, potšili svojí pítomností i místní staeky se staenkami
v místním domov pro seniory a ukonili svoji pou v malé školní tlocvin, kde byla pro
všechny zúastnné pipravena malá diskotéka a kdy všichni svorn ekli, že píští rok
znovu.
Snad ješt na závr podkování všem, kteí se podíleli na píjemných chvilkách pi
prvodu a malé zábav pro naše dti, dtem a jejich uitelkám z Mateské školky na ulici
Míru, Mateské školce na ulici Polské, paním uitelkám ze ZŠ Javorník a všem rodim,
kteí se nestydli a kteí táhli s dtmi v prvodu za jeden provaz.
MR
M S T S K Á K N I H O V N A R U D O L F A Z U B E R A J A V O R N Í K
Mstská knihovna Rudolfa Zubera Javorník, Mstské kulturní
stedisko, Dramatický kroužek pi ZŠ Javorník, Lesy eské
republiky, s.p.
se pipojují
k oslavám Mezinárodního dne dtské knihy,
k podpoe dtského tenáství
a propagaci soustavné etby dtí spolenou akcí
NOC S ANDERSENEM,
která probhne
v pátek 3. dubna 2009 od 18,00 hodin
Pátek 3. dubna 2009 v 18,00 ve velkém sále kulturního domu
Širokou veejnost zvou herci
Dramatického kroužku pi ZŠ!!
Sponzoi:
Lesy eské republiky,s.p.
HanTruck, s.r.o.,
Elektro Schubert,
Svaz knihovník
a informaních pracovník R
! POZOR ! V pátek 3. dubna bude knihovna pro veejnost uzavena!!
- 11 -

eská televize pipravuje ve spolupráci s eským
rozhlasem, Svazem eských knihkupc a nakladatel a s knihovnami R poad „Kniha
mého srdce“ (KMS), jehož cílem je nalézt nejoblíbenjší knihu obyvatel eské republiky.
Od dubna do íjna 2009 se uskutení rozsáhlý cyklus televizních a rozhlasových poad,
která budou provázet hlasování veejnosti o nejoblíbenjší knihu. Cílem celé akce není
pouze hledání nejoblíbenjší knihy, ale pedevším široce pojatá popularizace etby,
literatury, vydávání knih a také popularizace innosti knihoven.
I naše knihovna se do této akce zapojí. V knihovn jsou pipraveny hlasovací lístky, které,
jak pevn vím, využijí také milovníci knih, kteí nejsou tenái naší knihovny.
Pedstavte lidem knihy svého srdce, spisovatele svého srdce!
Hlasujte a pesvdte své rodinné píslušníky, pátele,
tenáe, dti i dosplé, aby hlasovali!
Máme šanci ukázat, že v Javorníku nežijí jen ti, které zajímají
celebrity, krasavice a jiné pomíjivé záležitosti, ale že je tu
velká (!) obec lidí, které zajímají knihy a literatura, a mimo jiné
i to, že tito lidé mají "své" místo (možná pedevším) v
knihovnách.Více o projektu www.knihasrdce.cz
Navštivte svoji knihovnu - stát se jejím tenáem není vbec špatné!
Pravidla hlasování
• V prvním kole diváci prostednictvím internetu a hlasovacích kupón nominují svoji
nejoblíbenjší knihu. Musí to být román. Do kvalifikace nebudou zaazeny krátké
povídky, divadelní hry ani jiné nerománové útvary. Mže to být román odkudkoliv na
svt, pokud ovšem byl peložen do eštiny, a mže být z jakéhokoliv historického
období.
• Doba urená pro nominaci než bude vyhlášeno Top 100 – tedy nejoblíbenjších 100
knih – zane v sobotu 4. dubna 2009, kdy bude v pímém penosu odstartováno
hlasování, a skoní v nedli 19. dubna 2009.
• Top 100 (nominovaných 100) bude v abecedním poadí zveejnno
v následujícím druhém veeru. V témže veeru bude odstartováno druhé kolo
hlasování, ve kterém budou diváci vybírat již pouze z nominované stovky (z Top 100),
a to prostednictvím internetu, SMS a hlasovacích kupón.
• Tetí veer odhalí poadí Top 100 a v abecedním poadí Top 12, zárove bude
spuštno tetí kolo hlasování. Do seznamu Top 12 mže být zaazena od jednoho
autora pouze jedna kniha.
• Top 12 bude stanoveno tak, že bude umožnno jisté „posunování“ výsledk podle
následujícího píkladu: pokud má autor v Top 12 dv knihy, což v koneném seznamu
Top 12 není možné, pak ta s nižším skóre bude pesunuta na pozici 13 a kniha
z pozice 13 (z 13. místa) bude pesunuta a postoupí na 12. pozici (místo), ímž se
dostane do koneného výbru Top 12.
• Bhem prázdnin bude probíhat podprná promo kampa, jejímž cílem bude prbžn
motivovat k hlasování a pipomínat podzimní velké finále!
• Diváci by mli nominovat pouze jednu svoji nejoblíbenjší knihu (v prvním kole
jakoukoli, v druhém kole si musí vybrat z nominaní stovky). Jedinou výjimkou jsou
píbhy, které jsou napsány napíklad jako trilogie.
- 12 -

• Diváci nemohou hlasovat pro soubor knih, které byly vydány napíklad jako vícedílný
soubor nkolika kus knih v jednom svazku. Hlasy by mla vždy dostat jedna jediná
samostatná kniha (nap. Harry Potter a Kámen mudrc).
• Pokud divák nominuje nedopatením celý soubor a ne pouze jedinou knihu ze souboru,
pak budou takovéto hlasy uznány a body piteny knize, která bude mít z celé sady
nejvyšší hodnocení. Pokud ovšem získá hlas pouze autor a nebude uveden žádný
název díla, pak bude takový hlas neplatný a nebude zapoítán.
• Každému z titul se budou hlasy prbžn piítat, to znamená, že každá kniha bude
mít na svém kont všechny hlasy, kterých se jí dostalo od zaátku akce až po její
závr.
• T si vyhrazuje právo diskvalifikovat jakékoliv masov organizované hlasování, ke
kterému by dal podnt jednotlivec nebo organizace, a takové hlasy i knihy bude
vyazovat z koneného hlasování.
• Celé hlasování bude probíhat na webových stránkách, prostednictvím hlasovacích
kupon, ale také prostednictvím SMS.
Online katalog
Na stránkách Mstské knihovny Rudolfa Zubera Javorník (www.mestojavornik.cz –
kultura-knihovna) mžete využívat online katalog k vyhledávání a rezervaci knih.
Registrovaní tenái si mohou rovnž touto cestou prodlužovat své výpjky. Po zadání
píjmení a ísla prkazky se dostanou do své výpjní karty. Tam jsou u každé výpjky
ikony pro prodloužení, pokud ta chybí, nelze již knihy prodloužit.
S pípadnými dotazy se obracejte na p. Hradilovou, telefonní íslo 548 440 168, email
knihovna@mksjavornik.cz.
Z Á K L A D N Í Š K O L A J A V O R N Í K
Zápis dtí do 1. tídy pro školní rok 2009/10
Dne 6. února 2009 probhl
Zápis1
na naší škole netradiní zápis dtí
do první tídy. Tentokrát ekala na
dti „Kouzelnická škola“.
Píchozí dti i jejich rodie vítaly
po vstupu do školy dv kouzelnice,
Modrá a Zelená. Budoucím
školákm pedávaly kouzelnické
epiky se jmenovkami. V tlocvin
dti prokazovaly své
pohybové dovednosti s vílou
Modenkou a paní Lesnnkou.
Palce jim drželi a nápomocni jim
zde byli také nkteí žáci 5. tíd.
Pvecké, rytmické, recitaní výkony
pedvádli pedškoláci
u Hejkala a Meluzíny. U kouzelných
zvíat pod vedením paní Nadlesní a jejích pomocník poítali hlavy drakovi,
porovnávali myši a krmili dravou zv geometrickými tvary. O arování se postarala
arodjnice Kišálová s arodjem Okem a Kalousem, a to u kišálové koule. Povídali si
- 13 -

spolu o život naší školy prostednictvím pipravených obrázk na plátn. Vtipné híky, do
kterých byly dti vtaženy, nastudovali žáci dramatického kroužku pod vedením p. u. Mgr.
Vašíkové.
Zápis2
Každý budoucí prváek dostával na
svou kouzelnickou epiku hvzdiky
za snaživost a odvahu. Nechybly ani
milé dáreky, které pro n vyrobili žáci
4. a 5. tíd. Radost jim udlal i chutný
zákusek našich ochotných kuchaek
školní jídelny. Rodie obdrželi
vyrozumní o pijetí jejich dítte do
1. tídy pro školní rok 2009/2010, dále
školní bulettin, ve kterém našli rady,
jak pipravit své dít na vstup do školy,
a pozvání na 1. schzku s budoucími
paními uitelkami 1. tíd, kterou
plánujeme v msíci dubnu.
S pamtním listem na tento veselý
den odcházeli budoucí prváci dom
s úsmvem. Pejeme vám, milí pedškoláci, aby vám usmvavé tváiky vydržely v naší
škole co nejdéle.
K zápisu se dostavilo 51 dtí, z toho 16 rodi požádalo o odklad školní docházky. V záí
oteveme opt dv první tídy. Všem, kdo se na zápisu podíleli, patí velké podkování.
Mgr. Dagmar Peteková
Ples Základní školy
Dne 28.2.2009 se konal již tvrtý uitelský ples ve známém kulturním zaízení Disco
Stodola Javorník. Jeho realizaci pedcházely horené pípravy jak ze strany všech kantor,
tak i ze strany Rady rodi, která letos ve znané míe piložila ruku k dílu. Nic nebylo
ponecháno náhod: od výbru veselých a ke každé špatnosti ochotných šatnáek, po
sehraný tým zruných tém profesionálek z uitelských ad, které se postaraly o bohaté
oberstvení, jehož pozstatky se povinn jedly ve sborovn ješt dva dny po plese.
Prbh veera oživila nápaditá módní pehlídka vnadných modelek i stydlivých model.
O další zpestení se postaraly žákyn 9. B svým tanením vystoupením. Samozejm
nemohla chybt již tradiní barmanská show Zdenka Prši, stepy, plameny a dovedn
namíchané koktejly, které se pan editel snažil nebohým kolegm v dražb vnutit za
podnikatelské ceny.
Úderem plnoci zaalo to, na se mnozí z nás tšili nejvíce. Losování tomboly. Bhem
pedávání sice došlo k nkolika drobným pehmatm, ale nakonec se vše obešlo bez násilí
a bez pomoci zásahové jednotky a všichni výherci si odnesli své asto „vytoužené“ ceny.
Také bych chtla touto cestou podkovat kapele, jejíž lenové mli ve vtšin pípad
tvrdou školu života a skuten hráli celý veer jako o život.
Ješt trochu bilancování. Celkové výnosy byly 56.007,- K, vynaložené náklady
28.175,- K, istý zisk, který šel na zvláštní úet pro poteby a odmny našich žák, inil
27.832,- K.
Závrem mi dovolte podkovat všem rodim, firmám, uitelm, Rad rodi, no zkrátka
všem, kteí se vtším i menším dílem snažili pomoci pi organizaci i sponzorování tohoto,
myslím, vydaeného plesu. Ješt jednou velké DÍKY a již te se tšíme na další setkání
opt za rok.
- 14 -

Dkujeme také sponzorm: 1. jesenická kosmetická, AFX - Kamil Juík, Agroparkl s.r.o
- Josef Rabenseifner, Aktos s.r.o., Autocont Jeseník, Autoopravna - Ruka Jií, Bosák
Daniel, Bulgurisová Ivana, Campanula s.r.o. - Karel Steiner, eská spoitelna, pob.
Javorník, Damaškovi, Dopitová Vra, Elektro Schubert, Energorozvody - Milan Jeábek, Fit
Úsovsko, GAPILAX s.r.o. Horní Fot, Han Truck s.r.o., Hodináství - Jaroslav Franek,
Hunter software, Jas Juena, Juíková Vlasta, Kadenictví - Gottwaldová Petra, Kadenictví
- Marková Lenka, Knihkupectví Domeek, Knihkupectví Hastík, Kotas Petr, Kožuchová
Jiina, Kížek Jaroslav, Kížová Rudolfa, Kvtináství - Robotková Dana, Laguna, Lékárna -
Mrázková Milada, Lesy R, Lomázová Jaroslava, Malínková Lenka, Manželé Kuciánovi,
Mikena – pan Mikeš, Mikšíková Marie, MK Fruit, MÚ Javorník, MÚ Javorník – bazén,
Mlékárny Kunín, Morong - Sluko s.r.o, OÚ Bernartice, OÚ Uhelná, OÚ Vlice, Petekovi
Svatopluk a Dagmar, Papageorgiu Alexandr a Dana, PC centrum Ludk Rychnovský,
Mudr. Porvisová, Potraviny - Rostislav Oravec, Potraviny BS - Stavrovská Eliška,
Procházková Ludmila, Ruják Miroslav, RWE - Bjalek Petr, Salamandr Javorník, Sešn –
obuv, Star s.r.o., Stomix, S.V. WORK Jeseník, Škola – servis; Betislav Baar, Stolaství –
Hradil Vladan, Taverna, Troják Jan, Zahradnictví - Jura Jií, Zlatnictví - Božena Zajícová,
ZODEM, Zourek Libor, Zelenka Ivan - autoopravna, barvy laky, devo prodej, Železáství -
Jirešová Lenka
Rada rodi
Jak to zaalo?
Bylo to loni na podzim, nkdy v íjnu, kdy jsem shlédla charitativní poad Paraple se
Zdekem Svrákem. Moc se mi líbil a neváhala jsem poslat dárcovskou SMSku. Chtla
jsem alespo trošku pomoci lidem, kteí se ocitli na vozíku po autohavárii i jiném úraze.
S mými žáky ( 5.A) jsem si povídala o složité situaci tchto lidí, kteí se na vozík dostali
nedobrovoln, a protože vím, že spousta z dtí má vlastní mobil, vybídla jsem je, aby i oni
zkusili pomoct a poslali také dárcovskou SMSku. Byla jsem moc ráda, když mi žáci
oznamovali, že ji poslali a dostali zpt podkování. Pemýšlela jsem, jak by se dalo udlat,
aby se tchto esemesek dalo poslat více. Na nápad m dovedl rozhovor dvou paní, které si
povídali, že v njaké školce sbírali padesátníky. To je bezva nápad. Budeme sbírat již
neplatné padesátníky, které se válí doma v hrnících, v penženkách apod. V bance se
promní na platné peníze a pomoc je na cest. Nápad se ujal a žáci zaali nosit
padesátníky, v mnohých pípadech jist s hledáním pomohli rodie i prarodie. Co kdyby
zaala sbírat celá škola? Žáci 5.A se dali do práce. Vytvoili plakáty s obrázky, textem,
prost s výzvou, aby se co nejvíce lidí zapojilo do sbru padesátník. Na poítai se
vyrobily informaní letáky, které se do 1.- 9. tídy roznesly. Utvoily se 4 dvojice dtí, které
postupn obešly všechny tídy, kde peetly výzvy, zvládly to, a dokonce v nkterých
tídách jim zatleskali. Mly z toho píjemný pocit. Výzva byla i vytisknuta ve školním
asopise SEVER. Padesátníky se k nám zaaly kutálet, pikutálely se i koruny,
dvoukoruny, ptikoruny, a dokonce dva žáci z 5. A, jmenovit Z. Mráek a A. Laáková
pispli stokorunou a to z vlastní kasiky. Výzvu jsme nechali i v knihovn a mnozí tenái
také pispli, tímto jim dkuji. A protože se už k nám dlouho nic nedokutálelo, tak jsme se
dali do poítání. Dohromady se nasbíralo 1050 padesátník a pes 1000 K. Všem mockrát
dkujeme. íkáte si, vždy já mám taky doma ješt njaké padesátníky a kdybych to vdl,
urit bych je pispl. Není pro zoufat, do konce dubna mžete po svých dtech, vnucích,
které chodí do ZŠ v Javorníku poslat nejen padesátníky, ale i jakýkoliv obnos nebo pímo
zajít za námi do školy a hledat 5.A, popípad jejich tídní uitelku.
Pomžete tm, kteí to potebují.
Jelikož dárcovskou SMSkou se již momentáln nedají poslat peníze a upímn, prakticky
by to zabralo fru asu, budou peníze zaslány pímo na úet: 10006-18831021/0100, KB
Praha 1.
S pozdravem žáci 5.A a jejich t.uitelka
- 15 -

PS: Centrum Paraple otevel Svaz paraplegik s pomocí pana Zdeka Svráka v roce
1994. Využití finanních prostedk konta kontroluje správní rada KONTA PARAPLE
vedená Z.Svrákem, více na www.paraple.cz.
Úspch 5.B
V únorovém ísle Javornického zpravodaje jsem informovala o spolupráci naší tídy s Lesy
R. Jednalo se o úast v celorepublikové soutži O nejlépe nazdobený vánoní
stromeek pro zv. Prezentovali jsme se fotografiemi a výtvarnými pracemi dtí.
A výsledky jsou tady. Naše tída vybojovala 1. místo!!!
K úspchu dtem moc gratuluji. Výhru si opravdu zaslouží.
T. u. M. Rychlá
VÍTZNÝ FORMELA CUP
6. 3. jsme se vypravili do Jeseníku
fotbal
už na 16. roník tradiního turnaje
žák do 12 let v sálové kopané.
Úast 14 družstev z okresu Jeseník
slibovala mnoho fotbalových zážitk.
Turnaj skonil velkým úspchem
javornických borc, kteí tento turnaj
vyhráli - v jeho historii už potetí.
Navíc v kategorii nejlepšího hráe
byl ocenn Honza Šmiriják.
Všem klukm blahopeji za
pedvedený výkon a reprezentaci
školy a držím psti pi McDonald´s
Cupu, který je rovnž v této kategorii
vyhlášen na kvten.
Aleš Chromík
ZÁPASY VE SKUPIN:
JAVORNÍK – MIKULOVICE 3 : 0 ZELENKA 3
JAVORNÍK – LIPOVÁ LÁZN 3 : 1 ZELENKA, ŠMIRIJÁK, MAZÁNEK
JAVORNÍK – BLÁ P. PRADDEM 2 : 0 ŠMIRIJÁK
TVRTFINÁLE:
JAVORNÍK – ŽULOVÁ 2 : 1 ŠMIRIJÁK 2
SEMIFINÁLE:
JAVORNÍK – ESKÁ VES
2 : 1 ZELENKA, ŠMIRIJÁK
FINÁLE:
JAVORNÍK – MIKULOVICE
3 : 0 NOVÁK, ŠMIRIJÁK, ZELENKA
Z Á K L A D N Í U M L E C K Á Š K O L A J A V O R N Í K
V letošním školním roce se opt žáci Základní umlecké školy v Javorníku zúastnili
soutže vyhlášené MŠMT. Tentokrát se soutžilo ve zpvu a ve he na dechové nástroje.
Okresního kola ve zpvu, které se konalo 20. 2. 2009 v ZUŠ Jeseník, se žáci ze tídy paní
uitelky Veroniky Pazderové umístili takto:
O. kategorie: 1. místo s postupem do krajského kola –
Kristýna Kaliniová
1. místo – Alicja Czajkowska
2. místo –Klára Kotasová, Kinga Szczepaska
U – René Kotas
- 16 -

II. kategorie: 2. místo – Miroslav Luák
V. kategorie: 2. místo – Adriana Antalová
V krajském kole, které probhlo 18. 3. 2009 v ZUŠ Žerotín Olomouc, získala Kristýna
Kaliniová 1. místo.
Okresní kolo soutže dechových nástroj se konalo rovnž v Jeseníku, tentokrát v Kapli,
a to 24. 2. 2009. Ve he na lesní roh ze tídy pana uitele Mgr.Holiše získal v VIII. kategorii
1. místo s postupem do krajského kola Zbynk Ketner. Ve he na zobcovou flétnu ze tídy
paní uitelky Jeábkové získala 1. místo s postupem do krajského kola v 0. kategorii
Tereza Kudelková a z V. kategorie 1. místo Kristýna Pospíšilová. Kateina Sloupová,
žákyn paní uitelky Jitky Melicheríkové získala v VI. kategorii 1. místo s postupem.
Krajské kolo se konalo 12. 3. 2009 v ZUŠ Hranice na Morav a žáci z naší školy si pivezli
tato ocenní: Zbynk Ketner 2.místo ( 1. místo v této kategorii nebylo udleno), Tereza
Kudelková 1. místo a Kateina Sloupová 3.místo.
Všechny žáky doprovázela na klavír paní uitelka Bc.Radmila Jirásková, která si také
pivezla ocenní z okresního kola za výbornou korepetici.
V tomto školním roce naše škola dosáhla výborných výsledk, proto právem patí velké
podkování nejen dtem, ale hlavn jejím pedagogm za vzornou pípravu. Podkování
náleží rovnž i rodim žák, zejména za jejich podporu.
Antonín Slámka,DiS.
Myslivecký ples v Bílém Potoku
Dne 14. 2. 2009 se konal již 8. myslivecký ples, který poádalo MS Bílý Potok. Na plese
bylo jako vždy zajištno bohaté oberstvení, a již v baru nebo jídeln, kde bylo pipraveno
jídlo, jak jinak než ze zviny, které nám uvaila p. H. Rajníková. MS Bílý Potok by touto
cestou chtlo podkovat všem hostm za hojnou úast, všem lenm sdružení za dobe
odvedenou práci, trubam LR za pkné zahájení plesu, hudb, která se nám pedstavila
pod názvem FANTAZIE, a jmenovit všem sponzorm, kteí se nám letos postarali
o opravdu velkou a hodnotnou tomolu.
Jsou to: KRAS–POL, B. Potok, VAREX,
MUDr.Porvisová, Hanke G., ech V.
Herna – bar, Plastarias Ch., Rajníková
H., Michalík L., SABAS s.r.o.,
STOLZED, Kížek J. , Brokrn – Hill
s.r.o. Horní Fot, NAVOS, Bosák D.,
Damaškovi, TERANOVA, Schubert V. ,
Ministerstvo zdravotnictví Praha,
MVDr. Štelcl J., ížek J., ING. Pojišovna,
Lesy R , ZODEM, Zelenka I.,
Domácí poteby prodejna Jeseník,
Robotková D., STOMIX, NELA DRINK
Javorník, Sešn prodejna Javorník, Taverna,
Lékárna Javorník, Dopitová V.,
KOLIMAX, Zajícová B., Gottwaldová P., Palovík prodejna Javorník, Diakonie,
Rychnovský L., Lomozníková V., Motuzová E., Hoffmannová B., Ing. Mimra Petr,
Kaspak ., Jura J., Kíž P., Hunter, Kotas P., Michalka K., Pavliík R.
Za MS Bílý Potok Adam Lomozník
Od Popelení stedy po Velikonoce - Lidové zvykosloví na Jesenicku ped r. 1945
2. ást
Samotné Velikonoce (Ostern) jsou pohyblivými svátky. Spolu s Vánocemi pedstavují
dodnes nejvtší církevní i svtské svátky celého roku.
- 17 -

Ohlašovala je Kvtná nedle (Palmsonntag, 6. postní nedle). Na ni bylo teba pipravit
velké kytice vrbových vtví s koikami (Weidenkätzchen), které byly pi nedlní mši
posvceny. Byly vlastn náhradou palmových ratolestí (Palmenzweige), pokládaných pod
kopyta oslíka, na nmž v tento den pijel Ježíš Kristus do Jeruzaléma. Ti koiky spolknuté
hned po návratu ze mše mly ochránit ped nemocemi krku. Na Kvtnou nedli se muselo
vstát co nejdíve, ten, kdo vstal v rodin poslední, vysloužil si titul „kvtného nebo též
velikononího osla“ (Palmesel). Zaal Svatý týden.
Po celé Žluté úterý (Gelbdienstag) se nikdo nesml rozilovat, zlobit i dokonce klít,
jinak mu hrozilo, že v oblieji celý zežloutne. Na Kivou stedu (Krumm-Mitwoch, u nás
Škaredá steda) zase nesml nikdo, pedevším dti, plakat, aby mu nenarostl kivý nos.
Velmi bohatý na zvyky, povry i církevní obyeje byl Zelený tvrtek (Gründonnerstag).
Zaínal jím písný pst trvající ti dny (tvrtek – sobota). Ješt ped východem slunce bylo
teba se opláchnout tekoucí vodou v potoce i ece – velikononí voda mla mít léivou
moc a chránit proti vyrážkám, slunením pihám a dokonce ped hadím uštknutím. Všichni
vící se sešli na slavnostní ranní mši; pi gloria se ješt jednou rozezvonily všechny zvony
a rozezpívaly varhany. Pak vše utichlo – „zvony odletly do íma“, aby tam od svatého
Otce vyprosily požehnání a oištní pro všechny, a nahradily je až do slavnosti vzkíšení
skupinky chlapc (bylo jich nkdy až 50; jinde, nap. v Žulové chodili pouze ministranti)
s ehtakami a klapakami. Ráno, v poledne, veer i ped bohoslužbami naplovalo ehtání
a klapání celou ves. Hoši dostávali za službu pár šesták, malovaná vejce a rzné
velikononí pamlsky. Profesor Karl Harbich vzpomínal na své zážitky z dtství prožitém
v Bílém Potoce takto: „Nejvtší legrace nastala, když mezi nás pan fará Engelbrecher
hodil z okna fary velikononí chlebíky plnné jablenou a hruškovou náplní i oechy. To
pak neodešel nikdo bez boule i modiny. Nejlépe bylo stát opodál, ne pímo v chumlu
„klapa“. Celý „lup“ toho dne rozdloval potom ve škole pan ídící Pohl.“ Obd byl velmi
prostý. Nesmly chybt zelené byliny, špenát z kopiv nebo teba jen ebíek v polévce.
Odpoledne navštvovaly v nkterých obcích (Bílý Potok a celé Javornicko, Lipová) dti
svoje kmotry (Pate=Taufpatin), které pro svoje kmotence (Patenkinder) až do jejich
trnácti let dvakrát ron – na Zelený tvrtek a na sv. Martina poádaly malé pohoštní:
polévku s vajenou omeletou a koláe.
V den Velkého pátku (Karfreitag) se držel nejpísnjší pst z celého roku. Pi ranní mši
byla k Božímu hrobu odnesena Svátost oltání pikrytá erným závojem. U hrobu se
v hodinových intervalech stídala estná stráž z ad steleckého spolku (Zlaté Hory,
Javorník), nkde to byli hasii nebo válení veteráni.
Bílá sobota (Karsamstag = postní sobota) byla významným dnem pro všechny vící –
nastal as vzkíšení Krista – a s tím symbolicky spjatého „zmrtvýchvstání“ celé pírody, as
nového života. Opt se rozeznly zvony a rozezpívaly varhany. Pekl se speciální
velikononí chléb (v žulovském náeí Gaalbruchla). Na celý kraj se snášela divuplná noc
(Osternacht) opedená povrami a zvyky.
Patily k ní pedevším velikononí ohn. Chlapci
vyhazovali vysoko zapálená košata a skákali pes plameny.
Picházelo ráno Velikononí nedle (Ostersonntag).
Hospodái museli obejít všechna svá již osetá pole
a zajistit jim podle tradice bohatou úrodu. K tomu posloužily
kížky z posvceného deva a vtviky koiek. Na pt
míst (symbol pti ran Kristových) každého zasetého pole je
musel hospodá zapíchnout: do každého rohu pole po tech kížcích s vtvikou koiek
a doprosted ješt jeden kížek. V Bílém Potoce vytváeli uprosted polí z malých kížk
obrys velkého kíže.
- 18 -

Ke zvykm Svaté noci je poteba pidat ješt jedinený zdejší zvyk známý pouze
z nmecky mluvících oblastí: Saatenreiten (též Saatenritt) nebo Saatengang.
S pekladem je trošku potíž, ale bume poetití a nazvme ho jízdou i cestou osením
nebo jízdou (cestou) rozséva. Zvyk se udržoval po celá staletí, ješt ped 2. svtovou
válkou o tom vydával svdectví obraz v kaplice pi cest k Pakovu s vyobrazením
takovéto jízdy osením. Ta zde totiž v r. 1824 zachránila život krejímu z Javorníku, jenž se
tu ztratil ve snhové boui. Lidový obyej objíždní polí souvisel zcela jist s oslavou
nástupu jara a s uctíváním starogermánské bohyn jara Ostary. Pedstavoval pro rolníky
kulminaní bod, vyvrcholení velikononích svátk. Vtšinou ješt za hluboké noci – nkdy
i ve dv hodiny – se u kostela v mnoha obcích zaali scházet mužští zástupci každého
hospodáství. A již šli pšky nebo rajtovali na slavnostn vyzdobených koních, v ele
prvodu byl vždy nesen kíž – est být jeho nosiem ml vtšinou starosta nebo nkdo
z místních radních nebo významných oban, za ním kráel kostelník-pedíkáva modliteb
nebo místní knz vtšinou též na koni a ministranti nesoucí kostelní prapory. Pak
následovala kapela vyhrávající nábožné písn složené k tomuto úelu a za ní se táhl
prvod nejprve jezdc, potom ostatních pších muž a chlapc. I docela malí hoši se rádi
prvodu zúastnili, vyzvánli po celou dobu rznými zvonky a zvonci. Procesí muselo
obejít všechny polnosti své vsi a u polních kapliek a kíž pi cestách se vždy krátce
pomodlit. V Javorníku nejprve prošli od starého hbitovního kostela smrem k Bílému
Potoku, potom se stoili ke kapli sv. Antoníka, odkud se pak vraceli do msta. Na kraji
msta je pivítal knz ve slavnostním ornátu a za zvuku písní došli k farnímu kostelu, kde
byla za úasti všech vících konána o šesté (jinde o sedmé) hodin mše (Saatenmesse).
Podobn máme zachycen tento zvyk v ervené Vod, Žulové, Vidnav, Skorošicích,
Kobylé i Domašov.
V Bílém Potoce se rajtovalo v nedli odpoledne. Bohužel, i tak hluboce duchovní zvyk byl
v dob nástupu fašizmu zneužit k propagaci nmectví. Ironií osudu je skutenost, že jej
nacisté nakonec jako všechny církevní zvyky zakázali zcela.
Po návratu z kostela pišla radostná chvíle všech dtí - hledaly v zahradách hnízda
velikononího zajíka s jeho dárky. Se zajíkem se to má tak:
je v nmeckých zemích odedávna symbolem plodnosti. Proto
zcela nelogicky nosil i dtem v severozápadním Slezsku
velikononí vajíka zajíc. Vejce byla cukrová, marcipánová nebo
okoládová, objevovaly se i okoládové postaviky zajík i
beránk. Vejce vaená a barvená nebo kraslice se na Jesenicku
objevovaly jen zídka (nap. v Domašov). ezníci vyrábli jako
dárky pro své zákazníky beránky z loje nebo sádla.
Velikonoce konily radostn a vesele, jak jinak, když nastal
poslední svátení den, Velikononí pondlí (Ostermontag)
a s ním spojená pomlázka chlapc (Schmackustern,
Schmeskostern, odtud „krásná eská“ slova šmekustr, šmikrust
a šmekustrovat). V úterý jim to mohla dvata oplatit, ale úterní
pomlázka nebyla tak všeobecn rozšíena.
Již v sobotu nebo v nedli si zdejší chlapci a mladíci stejn
jako v eských krajích pletli pomlázku z tenkých vrbových proutk plných mízy, aby byla
ohebná, nkde je proto ješt namáeli do vody. Podle šikovnosti jich splétali 3 až 16
a svazovali je pestrou stuhou. Vyráželi brzy ráno a jejich nejvtší radostí bylo zastihnout
dvata ješt v posteli, to pak proutky pkn pilehly a dívce se rodina smála celý rok. Jako
eští koledníci íkali pi tom „výprasku“, jenž zajišoval dívkám zdraví, svžest a krásu, ale
také poslušnost, nkteré z mnoha íkadel, povtšinou v místním slezském náeí.
Rozhodn pro slovíka nešli daleko, posute sami:
- 19 -

„Šupy, šupy Velikonoce,
„ Šupy, šupy Velikonoce,
já pišel k tob na pomlázku,
já pišel k tob na pomlázku,
blechy vyhnat ze sukn i kabátku.
šupy, šupy jako kídou nabílený
Hola dve, dej kolá i vejce!
- jen neposer si košilku,
píští rok, když budu naživu,
šupy, šupy jako uhel erný
znovu ti jich pkných pišiju.“
- jen nepopr si košilku.“
(íkanky ze Žulovska, peklad K. Voráová)
Za koledu dostávali vtší hoši syrová vejce (v Domašov byla vaená a barvená na
erveno), kus velikononího koláe a samo sebou také skleniku velikononí pálenky nebo
oblíbeného vajeného likéru. Malí chlapci, kteí vyšupali vtšinou hospodyn, si smlsli na
cukrových vajíkách, chudší dostali i njaký drobný peníz. I dosplí muži chodili rádi na
„velikononí vizitu“. Celou vesnicí se po ránu ozýval smích a jeení, dívka, kterou by ale
koledníci nevyšlehali, by byla na posmch.
K posledním dvma velikononím dnm patilo slavnostní jídlo. Jedlo se peené kzleí
i jehní maso nebo vepová. A pekly se slezské drobenkové koláe. Chcete-li recept, zde
je – vyzkoušejte ho, koláe jsou opravdu výborné:
Slezský tvercový kolá – pekl se pouze o velkých svátcích – Vánocích, Velikonocích,
Svatodušních svátcích, pi ktinách, svatbách, pohbech nebo také ped zabijakou.
Klasické kynuté tsto: ½ kg hladké mouky, 125 g másla, špetka soli a kvásek – ¼ l teplého
mléka, do nj rozkvedlat 2 žloutky, 6 lžiek cukru a ½ balíku droždí – nechat vykynout a
potom zamíchat spolu s máslem do mouky a vymíchat vláné tsto, Nechat asi 2 hod.
v teple vykynout, bhem této doby 2x vymísit. Na vále vyválet placku cca 1 cm silnou. Z ní
krájet tverce asi 20x20 cm, hust potít náplní a složit jako šáteek rohy do stedu (pes
sebe) a poádn pitlait. Koláe se potírají máslem smíchaným s vejcem a cukrem.
Nahoru pijde tuhá posýpka (hodn másla, aby držela pohromad a nebyla sypká – to by
z koláe spadla). Po upeení se krájí bu napí na polovinu nebo na tyi díly.
Nápln: Tvarohová – do tvarohu pidat žloutek a cukr a hodn rozinek
Povidlová – z vaených pomletých suchých švestek se strouhaným perníkem,
cukrem a skoicí
Hrušková – z vaených sušených pomletých hrušek s cukrem a skoicí
Maková – z pomletého máku svaeného s mlékem, kouskem másla, rozinkami,
citrónovou krou a cukrem
Jablená – z hust svaené jablené kaše s cukrem a skoicí.
S páním dobré chuti se rozlouíme s velikononími lidovými zvyky, jak nám je
zaznamenali pamtníci z ad zdejšího nmeckého obyvatelstva ped rokem 1945. Zkuste
i vy, milí tenái, nkteré z nich oživit - a nemusí to být nutn slezské obyeje. Snad se
nám tím podaí ponkud potlait konzumní zpsob oslav „Velké noci“, který nií její
svébytnou poetiku a symboliku podobn jako svátky vánoní.
Mgr. B. Tinzová, SOkA Jeseník
Státní rostlinolékaská správa radí a informuje
Milovníci zahrádek piln vysévají semínka anebo sází sazeniky do skleníku.
Nkdy dochází ke zklamání, když se rostlinky sice objeví, chvíli pkn rostou
a pak z nieho nic zanou chadnout a odumírat. Jedná se o tzv. padání
klíních rostlin. Je zpsobeno nkolika druhy parazitických nebo píležitostn
parazitických hub. Nejastji je napadán koenový krek, který je zpoátku
vodnatý, pak se zbarvuje šedohnd až ern a zužuje se. V míst zeslabení ztrácí rostlina
pevnost a „padá“. Nejastji jsou postihovány rostliny od vzejití do fáze 2 – 4 pravých list.
Zdrojem infekce je pda, resp. zbytky napadených rostlin. K napadení dochází pi
nadmrné a nevyrovnané zálivce, za vyšších teplot, píliš hlubokém setí, zastínní,
- 20 -

nadmrné hustot porostu aj. Jak se proti padání klíních rostlin bránit? Vhodné je moit
osivo, používat dobe vyzrálý kompost. Dbát na správnou hloubku a hustotu setí,
optimalizovat teplotu a zálivku a zajistit rostlinám dostatek svtla. Doporuuje se
vydezinfikovat veškeré vybavení množáren (bedniky, pstební nádoby, náadí) nap.
Savem nebo Chloraminem. Skleníky je teba vysíit plátkovou sírou. Z chemických
pípravk úinkují proti padání klíních rostlin nap. BASAMID GRANULÁT, CAPTAN 50
WP, MERPAN 80 WG, PREVICUR 607 SL, SUPRESIVIT a nov registrovaný
PROPLANT.
Strupovitost je houba, která nesmí u ovocných
devin dostat šanci. Každý ovocná si musí na základ
znalosti lokality, odrdy, vlastních zkušeností a za
respektování aktuálního vývoje poasí vytvoit vlastní
strategii ochrany. Preventivn psobící pípravky
používané od fáze zeleného poupte až do dubna jsou
DITHANE DG NEOTEC, DITHANE M 45, NOVOZIR
MN 80 NEW, CAPTAN 50 WP nebo nov registrovaný
TERCEL. V období nejvtšího nebezpeí infekce
(obvykle konec dubna až konec kvtna) se používají
kurativn psobící pípravky BAYCOR 25 WP, DISCUS, PUNCH 10 EW, SYLLIT 65 nebo
TOPAS 100 EC. Významnou souástí ochranných opatení je likvidace opadlých
napadených list, na nichž houba pezimuje.
Další významnou chorobou, u níž bychom mli
zaít se vasnou ochranou, je padlí jablon.
Ošetení mžeme provést pípravky DISCUS,
KARATHANE LC, SULIKOL K, ZATO 50 WG
a další. Firma BIOCONT LABORATORY nov uvádí
MYCO-SIN VIN a VITASAN k posílení odolnosti
rostlin vi padlí, strupovitosti a hnilobám plod.
Ovocné deviny jsou oblíbeným zimovištm ady
rozdílných vývojových fází rzných škdc -
nejbžnjší druhy svilušek, mšic, mer, píalek,
dále vajíek a larev štítenek a puklic, housenek obale a podkopník spirálových
a motýl podkopníka ovocného. Od zaátku rašení do objevení se špiek ržových
poupat je možné použít pípravek TALSTAR 10 EC. Až do fáze ržového poupte je
možné použít pípravky RELDAN 40 EC. Pokud v sad pravideln škodí kvtopas
jabloový, provádí se ošetení již ve fázi myšího ouška v odpoledních hodinách, jakmile
teplota dosáhne alespo jeden den ve 14 hodin 16 °C nap. pípravky OLEOEKOL
a TALSTAR 10 EC. Kvtopas napadá ran kvetoucí jablon rostoucí v blízkosti lesa nebo
parku, zvláš významn snižuje úrodu pi dlouhém chladném jaru. Po 7 - 14 dnech
mžeme postik opakovat. Stromy ošetujeme celoplošn
Padlí americké zpsobuje na plodech, na dev vrcholových letorost, na apících a na
nervatue list angrešt, ale i rybíz (zejména rybízu erného) a kíženc rybíz
s angreštem bílé povlaky, které postupn hndnou a vytváejí se na nich drobné tmavé
pohlavní plodniky. V oblastech s pravidelným výskytem tohoto padlí provádíme první
ošetení angreštu již ped kvtem pípravky DISCUS nebo KARATHANE LC. Základní
ošetení je však po odkvtu, kdy podle podmínek ošetujeme dvakrát až tikrát v intervalech
5 až 10 dní. Nov byly zaregistrovány pípravky AQUA VITRIN K a HF-MYCOL k posílení
odolnosti rostlin vi americkému padlí angreštovému a plísni šedé.
- 21 -

Nepoužívejte pípravky pi teplotách nižších než 7 °C ani v dob oekávaných mraz.
Pokud není v asném jaru provedena úinná regulace pezimujících škdc a padlí,
Nepoužívejte pípravky pi teplotách nižších než 7 °C
dochází k tžko zvladatelné populaní expanzi tchto škodlivých organism.
Pokud není v asném jaru provedena úinná regulace p
Rostlinolékai ODO SRS Jeseník
dochází k tžko zvladatelné populaní expanzi tchto šk
S P O R T
Tlovýchovná jednota Sport pro všechny v Javorníku vás tímto zve k úastiS P O R T
na 14. roníku závodu horských kol
Tlovýchovná jednota Sport pro všechny v Jav
“RYCHLEBSKÁ 30 MTB“.
na 14. roníku závodu horsk
Závod je uren pro cyklisty všech výkonnostních tíd, kteí mají chu si zasportovat
“RYCHLEBSKÁ 30 MT
a zmit si síly s ostatními cyklisty. Nádherné prostedí Rychlebských hor je píslibem
Závod je uren pro cyklisty všech výkonnostních t
nevšedního zážitku, tak neváhejte a pijte v pátek 8. kvtna 2009 ped sportovní halu
a zmit si síly s ostatními cyklisty. Nádherné prost
v dob od 09.30 do 11.30 hodin se zaregistrovat (pipravte si startovné 60 K) a ve 12.00
nevšedního zážitku, tak neváhejte a pijte v pátek 8
hodin na námstí v Javorníku „hurá na start“. Pro všechny úastníky závodu je povinná
v dob od 09.30 do 11.30 hodin se zaregistrovat (pipr
cyklistická pilba, tak na ni hlavn nezapomete.
hodin na námstí v Javorníku „hurá na start“. Pro vše
Nejvyšším bodem trati je Borvková hora 899 m.n.m. a cíl tradin na Travné u Oravc.
cyklistická pilba, tak na ni hlavn nezapomete.
Všichni závodníci si mohou vybrat dle své výkonnosti ze dvou tras o délce 15 a 30 km. Na
Nejvyšším bodem trati je Borvková hora 899 m.n.m.
trati jsou pro závodníky pipraveny dv oberstvovací stanice, v cíli bude též pipraveno
Všichni závodníci si mohou vybrat dle své výkonnosti z
malé oberstvení.
trati jsou pro závodníky pipraveny dv oberstvovací
První ti závodníci v každé kategorii jednotlivc obdrží vcné ceny u družstev pouze první
malé oberstvení.
družstvo. Další ceny jsou v tombole, ve které se losují startovní ísla každého závodníka,
První ti závodníci v každé kategorii jednotlivc obdrží
který dojede do cíle. Hlavní cenou je putovní pohár.
družstvo. Další ceny jsou v tombole, ve které se losují
V letošním roníku se opt pojede i kategorie družstev, takže mžete utvoit nap.
který dojede do cíle. Hlavní cenou je putovní pohár.
rodinný nebo pracovní tým, a kategorie crazy: jezdec s nejoriginálnjším dresem, kolem
V letošním roníku se opt pojede i kategorie dru
nebo stylem jízdy.
rodinný nebo pracovní tým, a kategorie crazy: jezdec
Využijte tedy jarního poasí, sednte na kolo a pijete mezi nás udlat nco pro své
nebo stylem jízdy.
zdraví. Srden zvou poadatelé.
Využijte tedy jarního poasí, sednte na kolo a pije
Za TJ SPV Javorník: .....Argirovský Marko
zdraví. Srden zvou poadatelé.
info:.......tel.774504978, www: http://rychlebskamtb.wz.cz, email:.......markoa@atlas.cz
Za TJ
J A V O R N I C K Á D L Oinfo:.......tel.774504978, S T E L E C K Á G Awww: R D http://rychlebskamtb.wz.
A
Dlostelecký bál J A V O R N I C K Á D L O S T E L
Po pro mnohé nešastném pátku
Dlostelecký bál
Dlostelci 1
13. nadešel dlouho toužebn
.....toužebn dlouho .......prost
Dlostelci 1
byla sobota veer a na programu
dlostelecký bál. Pedcházely mu
dlouhé pípravy, kdy bratr neznal
bratra a kyblík na nervy a sáek na
zuby byly bžnou denní výbavou
každého dlostelce.
Úsilí se však vyplatilo. A již pro
lásku místního obyvatelstva
Foto .1
k historii, nebo proto, že pro úastníky
v dobových uniformách a kostýmech
z pelomu 18. a 19. stol. byl
Foto .1
vstup zdarma, sešlo se tolik masek, že sál Firmy Disco Stodola, se kterou Javornická
dlostelecká garda pi organizaci spolupracovala, praskal ve švech.
vstup zdarma, sešlo se tolik masek, že sál Firmy Di
Spatit zde obana v bžném spoleenském odvu bylo zážitkem takka exotickým. Ani
dlostelecká garda pi organizaci spolupracovala, prask
Spatit zde obana v bžném spoleenském odvu b
- 22 -

o zahraniní úastníky nebyla nouze. V hojném potu dorazily jednotky z Nysy i Klodska
a pozadu nezstali ani francouzští gardoví dlostelci, naštstí reprezentovaní esky
hovoící brnnskou menšinou.
Bylo se skuten na co dívat a z eho vybírat. A již to bylo stídání stráží javornické
dlostelecké gardy, slavnostní nástup všech jednotek, nebo zajímavá výzdoba sálu. Na
své si pišli milovníci bišního tance, gurmáni jist ocenili prvotídní zvinový gulášek a pro
hravé páry, které nevydržely sedt ani o pestávkách, naši dlostelci pipravili zajímavé
soutže.
Soutžící si mohli vyzkoušet pesnou mušku v hodu do kotlíku papírovou koulí (co na
tom, že mli zavázané oi), dámy mly možnost zaperlit v dlosteleckých kuželkách,
umlecké sklony se projevily pi kreslení obrázku podle nápovdy protjšku (což se lehce
zvrhlo), pevná ruka a „ve stran jistá“ manželka se hodily pi peskládávání polínek (foto
.1), logické myšlení pišlo vhod v soutži o krájení salámu šavlí (byl to názorný píklad
toho, že síla není všechno) a nejvtší úspch patrn slavil slalom s panákem slivoviky na
šavli (šavlí bylo v prbhu a po skonení plesu nepochybn mnohem více, ale v zájmu
zachování klidu v mnoha domácnostech nebudeme jmenovat).
V prbhu plesu sliné markytánky „zrun“ prodávaly lístky do tomboly. Ceny stály
skuten za to. Zvlášt pak ceny nejvyšší – chcíplý, pomalu rozmrzající kanec , živý
uník s kýlou a poukaz na zahraniní misi s javornickou dlosteleckou gardou s možností
pímé úasti v bitv (pozn. pekladatele – nkolikadenní trmácení pšky, ve vedru a špín
s možností nechat se v cíli zabít).
Celým bálem provázel a moderoval
pan Radek Švábek, který Dlostelci2
zvlášt na soutžících nenechal
nit suchou. K tanci a poslechu
hrála perovská skupina Blue
band company, jejíž lenové by
rozproudily krev i snžnému
muži.
Na závr bychom chtli podkovat
všem, kteí nás podpoili
a doufáme, že pro velký úspch
budeme moci tuto akci zopakovat
i napesrok.
Za JDG napsala: markytánka Lucka Velitel pi kontrole vartující hlídky
O B A N S K É S D R U Ž E N Í E S T E R
JE MOŽNOST BÝT ZAMSTNÁN
Dlouhé roky se Javornicko se svým okolím adilo k regionm, které jsou postiženy vleklou
ekonomickou a sociální krizí. Tak zlá je naše situace, že mnozí podotýkají, že se krize ani
u nás nepozná, jsme v ní hluboce a dlouho. Svým zpsobem jsme se nauili s ní žít. Jak
jinak.
Je zde však i dobrá zpráva. V tomto roce Úad práce v Jeseníku vytvoil prostednictvím
veejn prospšných míst podmínky pro vznik stovek nových pracovních míst. Skuten,
kdo chce pracovat, musí jen tlouct na dvee všech, kdo se do VPP mohou zapojit. Vedle
obcí to jsou všechny neziskovky, ale také o.p.s. a organizace spolkové, které mají IO. Ti
všichni mohou uzavít s ÚP smlouvu a vytvoit místa v rámci VPP. Doufám a peji si, aby
tch, kdo letos nebude mít možnost pracovat, zstalo opravdu jen na prsty jedné ruky. Za
naše obanské sdružení pejeme vám všem, milí spoluobané, hezké jaro a hodn nadje.
Abe Stank, o.s. Ester
- 23 -

K I N O - P R O G R A M D U B E N 2 0 0 9
Sobota 4. 4. 2009 v 17.00 hodin a ve 20.00 hodin
LOVECKÁ SEZÓNA 2 (animovaná komedie ) BONTON
Užvanný a potrhlý jelen Elliot a zdomácnlý medvd grizzly Boog tvoili tu správnou
dvojku, která v prvním díle Lovecké sezóny uhájila les a jeho obyvatele ped krvelanými
lovci. A protože se jim v konkurenci animované záplavy roku 2006 dailo nad oekávání
dobe, vykoledovali si pokraování.
V nm dojde na rozhodující souboj na život a na smrt mezi dvma živoišnými skupinami,
které se navzájem nenávidí – divokými a domácími zvíaty. Jediný jezevík Butík, který
zdrhnul svým páníkm, aby ochutnal tu pravou svobodu, stále neví, na jakou stranu se má
pidat.
Vstupné: 30,-/ 45,- K pístupno eský dabing 76 minut
Sobota 11.4. 2009 v 17.00 hodin a ve 20.00 hodin
KDOPAK BY SE VLKA BÁL (romantické drama) BONTON
Konen film o lásce, který mžete vidt s dtmi!
Hlavní hrdinka píbhu se jmenuje Terezka. Zbožuje pohádku O ervené Karkulce, má
starostlivé rodie, ve školce nejlepšího kamaráda Šimona a takhle by mohla žít šastn až
do smrti, kdybychom se nepohybovali v realit. Najednou Terezka zaíná ztrácet pdu pod
nohama, maminka a postupn všichni dosplí v jejím okolí se zaínají chovat divn
a jediný, kdo jí dokáže poradit, je kamarád Šimon. Ten má ve vci jasno. Maminku Terezce
vymnili mimozemšané. Staí jedno píchnutí vidlikou, rána, která se okamžit zacelí,
a dkaz bude na svt. Terezku tak eká veliké dobrodružství. Ve snaze zachránit pravou
maminku bude elit mnohým nebezpeím a možná i hladovému vlkovi.
Vstupné: 30,-/ 45,-K pístupno eský film 90 minut
Sobota 18.4. 2009 v 17.00 hodin a ve 20.00 hodin
PÍBH O ZOUFÁLKOVI ( dobrodružný) BONTON
Ocitáme se v kouzelném království, které se chystá na každoroní polévkovou slavnost.
Dlouhá ada velmi nešastných náhod ale zpsobí tragédii, která králi zlomí srdce,
princezn Hrášce pivodí tžké osamní a jejich poddané pipraví o polévku. Do odvolání.
Když už se zdá, že krize nemže být krizovatjší, narodí se Zoufálek. Malý myšák
s velkýma ušima, který se zcela vymyká myšímu spoleenství, protože – nebojí se koek
a pastí, knížky nežere, ale te, sní o tom, že se stane rytíem, a navíc mluví s lidmi, tedy
s princeznou. Za všechny tyto híchy proti myšímu soužití musí být po zásluze potrestán,
a tak je uvržen do temnoty, aby z ní vyjel jako rytí v blyštivé zbroji a v nouzi nejvyšší
zachránil život princezny a osud celého království. Tedy pokud mu na to bude jeho odvaha
stait.
Vstupné: 30,-/ 45,-K pístupno eský dabing 94 minut
Sobota 25.4. 2009 v 17.00 hodin a ve 20.00 hodin
OCAS JEŠTRKY (drama ) FALCON
Narození Josefa Bárty provází vštba – zeme ve vku 29 let. A je mu práv tolik, když ho
opustí žena i se synem, a jeho svt se hroutí. Podivné pátelství s nespoutaným Gabrielem
vnáší do Josefova bytí nový impuls, zárove ho však pivádí do stále vtších problém.
Zdá se, že nov poznaná láska je nalezením smyslu jeho života, ale dramatický sled
událostí vystaví Josefa zkouškám, které mu pomohou zmnit sebe i svj osud.
Vstupné: 30,-/ 45,-K pístupno eský film 90 minut
Pipravujeme na kvten: Valkýra, Líbáš jako bh, Peklo s princeznou….
- 24 -