Památné stromy - Olomoucký kraj

PředmluvaPublikace Památné stromy v Olomouckém kraji je další z řady monografií o cennýcha chráněných částech přírody v našem kraji. Navazuje na Naučné stezky Olomouckého krajea Přírodní parky Olomouckého kraje. Údaje, které zde naleznete, byly shromážděny ve spoluprácis městskými úřady, správami chráněných krajinných oblastí a Agenturou ochrany přírodya krajiny ČR. Všem institucím a jednotlivcům, kteří se na pořízení této databáze podíleli,tímto děkujeme.© Vydal Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc, www.kr-olomoucky.cz© Text: Oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Olomouckého kraje© Koncepce, grafická úprava a tisk: STUDIO TRINITY, s. r. o., Dolní Novosadská 65a, Olomouc© Fotografie: STUDIO TRINITY, s. r. o., Dolní Novosadská 65a, Olomouc; Ing. Hana DoneeováOlomouc 2006, I. vydání

LípyLípa velkolistá (Tilia platyphyllos)Lípa malolistá (Tilia cordata)Lípa sp. (Tilia x europaea)117 památných stromůLípylípovitéMezi lípami najdeme nejvíce památných stromůjak v našem kraji, tak i v celé České republice.Lípa vyniká mezi našimi dřevinami vzrůstemi tvarem koruny, většinou se jedná o velmi statné,urostlé stromy, vysoké 30 m nebo i více. Vyznačujíse vysoko klenutou, upravenou korunou. Zjara jeobalená květy, nádherně voní a poskytuje výbornýlipový med. Listy jsou střídavé, srdčité, čepelpilovitá. Květy jsou ve vrcholících, zpravidla převislých.Stopka květenství má v dolní části přisedlýlisten, který vytrvává i za plodu a tvoří létacíaparát pro rozšiřování plodů. Lípy jsou rozšířenépo celém mírném pásu severní polokoule, kdese vyskytuje asi 30 – 40 druhů. V České republicejsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá (Tiliaplatyphyllos Scop.) a lípa malolistá (Tilia cordataMill.). Oba druhy jsou rozšířeny v celé Evropě.Hojně se pěstují v listnatých hájích, na slunnýchstráních a v alejích od nížin do podhůří. Lípa velkolistákvete až o dva týdny dříve než malolistá,v nejteplejších oblastech již koncem května. Lípavelkolistá se podobá lípě malolisté, se kterou sečasto kříží. Oba druhy lze rozeznat podle barvychmýří v úhlech žilek – u lípy malolisté je rezavé,u lípy velkolisté bělavé. Zralý oříšek na rozdíl odplodu lípy malolisté nelze v prstech zmáčknout, jemnohem více dřevnatý a žebernatý.Lípa je velmi užitečný strom. Lípa se vysazuje prodřevo, jako okrasný a stínící strom, jako medonosnýstrom nebo pro své květy, které jsou vysoceceněné v lidovém léčitelství. Lipové dřevo je měkkéa lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněnéřezbáři. Používá se k výrobě hudebních nástrojů,vyřezáváním zdobeného nábytku i k další řezbářsképráci. Čaj se používá při onemocněních dýchacíhoústrojí, zejména při nachlazení a při kašli.Pokud si chcete udělat pěknou procházku a lipovýkvět si natrhat sami, trhejte ještě před plnýmrozkvětem a vyrazte v době, kdy je venku sucho.Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazovánav kulturní krajině, při lidských sídlech jako stromnávesní, rodový, památný, jako součást alejí. Vynikái jako solitérní strom. Podle pověsti právě lípyosídlovali spravedliví a dobří duchové. Lidé jepak vyhledávali, aby se pod nimi schovali předbouřkou, v domnění, že do nich díky dobrým duchůmneuhodí blesk. Můžeme se s ní tedy setkatna starých vesnických návsích, u kostelů, křížkůa kapliček. S oblibou se vysazuje také v alejícha ochranných lesních pásech. Lípa je od pradávnajedním z nejoblíbenějších stromů po celé Evropěa hojně se s ní setkáváme již ve starých bájích,pověrách, poezii a výtvarném umění.V Olomouckém kraji je vyhlášeno jako památnéstromy celkem 117 lip nebo jejich skupin.Častější je druh lípa malolistá, méně častá jelípa velkolistá a pět stromů jsou jejich kříženci,označované jako lípa evropská. Jako památnéstromy jsou vyhlášena i celá stromořadí lipnebo aleje kolem cest.plodlistkvět6 7

Zámecká lípa v Loučné nad DesnouZámecká lípa v Bludovělípa malolistá, Kociánovlípa velkolistá, Bludov8 9

Lípa ve ŽlebuRobotní lípa v Malhoticíchlípa malolistá, Žleblípa malolistá, Malhotice10 11

Mladějovická lípaLípa u náhonulípa malolistá, Mladějovicelípa malolistá, Domamyslice12 13

DubyDub letní (Quercus robur)Dub červený (Quercus rubra)66 památných stromůDubybukovitéDuby jsou dlouhověké, pomalu rostoucí stromy,výjimečně i keře, s tvrdým dřevem. Rostou jakohlavní součást doubrav od nížin do podhůří. Zasvoji dlouhověkost vděčí duby především velmitvrdému dřevu a pomalému růstu. Listy jsou obvyklejednoduché laločnaté, v mírném pásu většinouv zimě opadávají, v subtropech rostou i druhystálezelené. Květy jsou jednopohlavné; jehnědy.Jsou větrosnubné, plodem je nažka v číšce zvanážalud. Původní areál rodu zahrnuje mírné ažsubtropické pásmo severní polokoule, nejvícejsou rozšířené v Severní Americe a ve východníAsii, méně druhů je původních v Evropě. Některédruhy se vyskytují i v tropických oblastech Asiea Jižní Ameriky. Na většině území České republikyrostou dub zimní (Quercus petraea) a dubletní (Quercus robur). Z introdukovaných druhů jenejčastější dub červený, kterého můžeme potkatnejen v parcích a zahradách, ale byl vysazováni do lesů. Původní je na východě Severní Amerikya v Evropě se pěstuje od 17. století. V parcícha arboretech byly vysazovány další cizokrajnédruhy. Tvrdé dubové dřevo se používalo po staletík výrobě trámů, podlah i nábytku. Rovněž sudy, vekterých zraje víno nebo i další alkoholické nápoje,jsou vyrobeny z dubového dřeva. Korek získávanýz korkového dubu se používá k výrobě zátek. Díkysvému dřevu a dlouhověkosti je dub symbolemsíly; dubové háje byly posvátnými místy Keltů, dubje národním stromem Německa, Velké Britániea Spojených států.V Olomouckém kraji je vyhlášeno šedesát pětdubů letních a jeden dub červený. Patří svýmvzhledem k nejmohutnějším památným stromům.K nejvýznamnějším patří Popravčí dubve Velkých Losinách, dub v Horních Studénkách,dub v Širokém Brodě, dub u rybníka v Javorníkua dub červený ve Zlatých Horách.listplod14 15

Dub u rybníkaDub červený ve Zlatých Horáchdub letní, Kobylá nad Vidnávkoudub červený, Zlaté Hory v Jeseníkách16 17

Dub u Dlabačůdub letní, Široký Brod v JeseníkáchPopravčí dubdub letní, Velké Losiny18 19

Dub za MinářovýmDub u kosteladub letní, Horní Studénkydub letní, Bludov20 21

TisyTis červený (Taxus baccata)10 památných stromůTisytisovitéTis červený (Taxus baccata) je velmi pomalu rostoucístínomilná dvoudomá stálezelená jehličnatádřevina. Tis je keřovitého nebo stromovitéhovzrůstu, může dorůst výšky až 20 metrů a šířky15 m. Celá rostlina je až na sladce chutnajícíčervený dužnatý obal okolo semene, prudcejedovatá. Hlavním jedem je velice účinná směsalkaloidů, souhrnně nazývaná taxin. Dřevinaroste velmi pomalu – letokruhy jsou nahloučenéa i velmi staré stromy si zachovávají neobvyklouštíhlost. Jde o velice dlouhověký strom, známe jedincestaré přes tisíc let. Kůra je zpočátku červenohnědáa hladká, posléze se mění na červenohnědoua odlupuje se v plátech. Asi 2 mm širokéa 20 – 30 mm dlouhé špičaté a měkké jehlice majíleskle tmavozelenou svrchní stranu, spodní stranaje světlejší a matná. Jsou dvouřadé, na stroměvytrvávají 5 – 8 let, postrádají pryskyřičné kanálky.Vyskytuje se v suťových lesích v Evropě od Středomoříaž po jižní Švédsko. V České republice jepůvodním druhem. Dříve býval relativně hojný vespodním patru listnatých a smíšených lesů, nasutích a skalnatých svazích. Protože velmi pomaluroste, má velmi husté dřevo, nejtěžší z našichdomácích dřevin. Má krásný vzhled, širokéčervenohnědé jádro a úzkou světlejší běl. Dřívese používalo na výrobu vzácného nábytku a vyřezávanýchšperků. V dávné minulosti byl vzhledemk velice pružnému dřevu používán především navýrobu luků a z tohoto důvodu byl také téměř vyhuben.Kromě toho se jedovatý extrakt používalk otrávení hrotů šípů, případně bodných zbraní.Ačkoliv byl dříve hojnou dřevinou našich smíšenýchlesů, v současné době se téměř výlučně používájako okrasná dřevina v sadech a zahradáchv celé řadě různých kultivarů. Protože velice dobřeregeneruje i na starém dřevě, velmi dobře sehodí na stříhané živé ploty, pěstované v zástinu.V Olomouckém kraji je vyhlášeno za památnéstromy celkem deset tisů. K nejvýznamnějšímpatří např. Tis v Ondřejovickém parku v Ondřejovicíchv Jeseníkách nebo Valuškův tisv Javorníku.větevplod22 23

Valuškův tisTistis červený, Javorník-vestis červený, Mikulovice24 25

TisVšechovický tistis červený, Jindřichov u Hranictis červený, Všechovice26 27

BukyBuk lesní (Fagus sylvatica)10 památných stromůBukybukovitéBuky určitě patří mezi naše nejkrásnější stromy.Na jaře prosvětlují stráně svěží zelenou, na podzimse můžeme v bukových lesích brodit závějemizlatého listí. Buk lesní (Fagus sylvatica) je statnýopadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnouvejčitou korunou. Dorůstá výšky přes 45metrů. Jeho přirozený areál zahrnuje většinu Evropy,od severní Itálie po Švédsko. Kmen je štíhlý,pokrytý tenkou hladkou borkou bělošedé barvy,někdy s mírným namodralým nádechem. Korunaje mohutná, pravidelného vejčitého tvaru. Pupenyjsou úzce kuželovité a pichlavě zašpičatělé, červenohnědéa pokryté brvitými šupinami. Listy jsouřapíkaté, velmi mírně nepravidelně laločnaté (téměřcelokrajné), široce vejčité, zašpičatělé, lysé,jen při kraji brvité. Kvete v dubnu a květnu. Samčíkvěty rostou ve vztyčených svazečcích, samičí podvou na konci letorostů. Plody jsou bukvice – trojbokénažky pokryté měkkými ostny. Pro člověkajsou jedovaté. Roste hojně od pahorkatin do hora vytváří významná společenstva – bučiny. Mávysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelnédřevo. Vzhledem k vysoké variabilitě zejménave tvaru listů je značná nejednotnost v taxonomii.Buk lesní roste téměř v celé Evropě mírných zeměpisnýchšířek, ve vyšších polohách je rozšířeni v jižní Evropě. V jihovýchodní Evropě na nějnavazuje buk východní (Fagus orientalis). Buk sepřirozeně vyskytuje především v biotopech bučin,v Česku tedy v nadmořských výškách 300 až1 000 m. Současný výskyt je oproti přirozenémuvýrazně omezen. Na území Česka se buk dostalpo poslední době ledové až poměrně pozdě, cca3 000 až 4 000 let př. n. l. Z větší části vytlačil jedlibělokorou. Do střední Evropy se dostal jak z jihozápadu,tak z jihovýchodu (šíření z jihu bránilyAlpy).V Olomouckém kraji roste deset buků lesníchchráněných jako památné stromy. Jedná seo nejmohutnější stromy v kraji. K nejvýznamnějšímpatří např. buk lesní před zámkem v Bludověnebo buk lesní ve Velkých Losinách.listplodkvět28 29

Buk u cestyLipovské bukybuk lesní, Velké Losinybuk lesní, Seč30 31

JilmyJilm vaz (Ulmus laevis)Jilm horský (Ulmus glabra)10 památných stromůJilmyjilmovitéJilm je statný strom se širokou korunou a hladkoušedivou borkou. Má střídavé, jednoduché, jednounebo dvakrát rýhované listy, obvykle s asymetrickýmizáklady, často hrubé se štětinami. Listy jsoukrátce řapíkaté, čepel je vejčitá, ostře pilovitá, zašpičatělá,u báze nápadně nesouměrná, svrchulysá, na rubu chlupatá. Na území České republikykvete v březnu a dubnu. Květy jsou oboupohlavné,ve svazečcích na dlouhých stopkách. Plody jsounažky se širokým, na okraji brvitým a na špičcevykrojeným lemem. Roste v luzích a vlhkých lesích;často se také vysazuje. V posledních desetiletíchse nebezpečně šíří grafiosa jilmů, choroba,způsobená mikroskopickou houbou a přenášenáněkterým hmyzem. Napadené jilmy odumírajía musí se spálit, aby se choroba nemohla dálrozšiřovat. Jilmy se snadno kříží s uměle pěstovanýmidruhy, což vede ke vzniku mnoha novýchlokálních hybridů. Dřevo jilmů je houževnaté, tvrdéa nepříliš dobře se opracovává. Není trvanlivéjako dřevo dubů, ale přesto bylo hojně používánov nábytkářství.Jilm vaz (Ulmus laevis) je statný listnáč se širokoukorunou, který roste zejména v lužních a vlhkýchlesích. Jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia) rostev údolích řek; jilm horský (Ulmus glabra) rostev lesích od pahorkatin do podhůří; oba druhy majíkvěty v přisedlých svazečcích.Celkem je v Olomouckém kraji vyhlášeno jakopamátné stromy deset jilmů. Z nich nejvýznamnějšíjsou jilm vaz u náhonu v Mostkovicícha jilm vaz zvaný Paukův jilm ve Velké Kraši.listplod32 33

Paukův jilmJilm v Jívovéjilm vaz, Velká Krašjilm horský, Jívová34 35

Jilm v RapotíněJilm u náhonujilm horský, Rapotínjilm vaz, Mostkovice36 37

JasanyJasan ztepilý (Fraxinus excelsior)5 památných stromůJasanyOlivovníkovitéU nás se přirozeně vyskytuje jen jasan ztepilý,z jižní Evropy se k nám dostal též jasan úzkolistýa jasan zimnář. Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)je zpravidla statný strom dorůstající výšky 30 – 40metrů, případně i více. Za méně příznivých podmínekmůže vyrůst i jako keř. Větve má šedozelené,pupeny černohnědé, vejčité, i po rozemnutíbez výraznější vůně. Listy jsou 20 – 25 cm dlouhé,vstřícné, lichozpeřené, 4 – 5 jařmé s 9 –13 lístky.Jednotlivé lístky jsou vejčité a kopinaté, dlouzezašpičatělé, drobně ostře zubaté, u řapíku přisedlé.Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, nahé,v mnoha barevných variacích od bílé po různé odstínyrůžové. Květenstvím je postranní lata. Plodyjsou úzce podlouhlé křídlaté nažky leskle hnědébarvy rostoucí nad dlouhých převislých stopkách.Kvete od dubna do května. Daří se mu ve vlhkýcha podmáčených lesích, nebo na sutích. Často setaké vysazuje. Roste od nížin až po nízké horsképolohy. Dřevo jasanů patří k nejkvalitnějším. Vynikávysokou pevností, díky níž je nejlepším materiálemna výrobu násad a topůrek k nářadí. Světlédřevo s výraznými letokruhy je velmi atraktivnísurovina pro výrobu nábytku.V Olomouckém kraji je pět památných jasanů,z nich nejvýznamnější jsou jasan v Přerově,jasan v Adolfovicích a jasan v Dolní Lipové.listplod38 39

JasanJasanjasan ztepilý, Adolfovicejasan ztepilý, Dolní Lipová40 41

Jasan v PřerověJasanjasan ztepilý, Přerovjasan ztepilý, Jeseník42 43

JavoryJavor klen (Acer pseudoplatanus)Javor babyka (Acer campestre)Javor mleč (Acer platanoides)8 památných stromůJavoryjavorovitéJavor klen je poměrně mohutný strom, dosahujevýšky až 30 m a obvodu kmene i přes 300 cm.Stáří stromu dosahuje maximálně 300 až 400 let.Kůra klenu je šedočervená, odlupující se do šupinovitýchútvarů, to dodává klenu charakteristickývzhled. Listy dosahují velikosti do 12 cm, jsoudělené do 3 – 5 laloků, jejichž konce na rozdíl odpříbuzného javoru mléče nejsou ostře zašpičatělé.Květy javoru jsou nevýrazné, zelené, plody dvounažkys křídly. Strom se rozmnožuje pomocí větru.Javor klen je typickou dřevinou vyšších poloh,najdeme ji zejména v nadmořské výšce 400 až1000 m. Klen je typickým druhem biotopů suťovýles a horská klenová bučina. Klen se v podhorskýcha horských oblastech chová někdy jako náletovádřevina – vzhledem k šíření větrem mohoujeho semena překonávat i relativně velké vzdálenosti,navíc mají poměrně dobrou klíčivost. Podjediným klenem na neudržované louce tak můžebýt až 10 000 semenáčků zejména ve směru převládajícíchvětrů. Klen porůstá zejména opuštěnéstavby, zídky a kamenné meze, kde vytváří sekundárníbiotopy na antropogenním stanovišti, kteréjsou svým vzhledem blízké suťovým lesům. Javorklen není častou dřevinou vysazovanou v parcích,místy se používá na stromořadí. Lesníci jej používajíjako meliorační dřevinu v místech s mělčí čisuťovou půdou, kde by se již buku či smrku toliknedařilo.Jako památné stromy jsou v Olomouckém krajivyhlášeny tři javory mléče, čtyři javory klenya jeden javor babyka. K nejvýznamnějšímjavorům patří javor mléč v Adolfovicích, javorklen u Hrubovodských sutí a javor babykav Bludově.listkvětplod44 45

Babyka u kostelaJavor u Zbrankůjavor babyka, Bludovjavor mleč, Česká Ves46 47

Javor klen u Hrubovodských sutíJavor klen u Smilovského mlýnajavor klen, Hrubá Vodajavor klen, Hrubá Voda48 49

SmrkySmrk ztepilý (Picea abies)8 památných stromůSmrkyborovicovitéSmrky jsou dnes nejrozšířenějšími stromy v Českérepublice. Za svůj rozmach v posledních stoletíchvděčí svému rychlému vzrůstu, přímémukmeni, kvalitnímu dřevu a snadným pěstebnímpostupům. Smrk je neopadavý, jehličnatý, až 50 mvysoký strom. Borka červenohnědá až šedohnědá,odlupující se v tenkých šupinách. Květy jednopohlavné,samčí uspořádány ve válcovitých, stopkatých,zprvu červených, později žlutavých šišticích,samičí v přisedlých, červených šišticích. Šiškypřevislé, válcovité, až 16 cm dlouhé, dozrávajícína podzim prvního roku a vcelku opadávající. Přirozenýmstanovištěm smrku ztepilého jsou zejménahorské lesy, rašeliniště, rokliny apod. Vzhledemk jeho velmi častému pěstování v tzv. smrkovýchmonokulturách je v současnosti rozšířen téměřmasově po celém území ČR. Původní rozšíření jev téměř celé Evropě, nejvíce v její severní a severovýchodníčásti, ve střední a jižní Evropě původnějen ostrůvkovitě zejména v horských oblastech,v současnosti ale hojně pěstován na takřka celéseverní polokouli. U nás se jedná o průmyslověnejdůležitější dřevinu, která poskytuje dřevo lehké,pevné a pružné a poněkud měkké. Užívá seve stavebnictví, nábytkářství, v průmyslu papírenském,jako palivo, k výrobě hudebních nástrojů,intarzií atd., z borky se získává pryskyřice. Širokéspektrum kultivarů nabízí neomezené možnostivyužití v parcích, zahradách, stromořadích, naskalkách i živých plotech.Smrk ztepilý je jako památný strom vyhlášenv Olomouckém kraji v osmi exemplářích.K nejpozoruhodnějším patří např. Fořtův smrkv Dlouhé dolině v Horní Lipové nebo Čarovnýsmrk v Jeseníku.šiškavětev50 51

Smrk u Obrázku na MiroslaviFořtův smrk v Dlouhé Dolině52smrk ztepilý, Dolní Lipovásmrk ztepilý, Horní Lipová53

Čarovný smrkKrál Bradlasmrk ztepilý, Jeseníksmrk ztepilý, Nová Hradečná5455

JírovceJírovec maďal (Aesculum hippocastanum)6 památných stromůJírovcejírovcovitéJírovec maďal (Aesculum hippocastanum) pocházíz Balkánu, Řecka a Bulharska. Do středníEvropy se dostal již v roce 1576 a od té doby patřík všeobecně známým a oblíbeným dřevinám. Jeto pěkný strom, dorůstající výšky do 25 m, s těžkou,hustou a téměř pravidelnou korunou. Kůraje v mládí tmavošedá a hladká, borka se pozdějiloupe v tenkých černohnědých a černošedých šupinách.Letorosty jsou hnědé, pupeny lepkavé. Pětičetnéaž sedmičetné listy jsou až 250 mm dlouhé.Bílé květy s červenými a žlutými skvrnami jsouuspořádány v 200 až 300 mm dlouhých vzpřímenýchlatách. Kvete v květnu. Plody jsou pichlavétobolky s 1–3 červenohnědými semeny – kaštany.Turecký sultán věnoval několik jeho plodů daremrakouskému vyslanci v tureckém Istanbulu. Ten jedaroval do Botanické zahrady ve Vídni, kde jírovcerozpěstovali. Pro krásnou korunu, listy a zvláštěkvěty chtěli jírovce mít v zahradách a stromořadíchzámečtí páni, a tak se rychle rozšířil pocelé Evropě. Nikde však nevytvořil samostatnýjírovcový les. Pěstuje se jako okrasná dřevinanebo i v lesích pro zvěř. Uplatňuje se pouze tam,kde má dostatek místa, hlavně v sadech, širokýchalejích a ve stejnorodých skupinách. Snáší dobřeřez, tvarovaný však neposkytuje pěkný vzhled. Jerovněž léčivý, sbírají se květy, semena, listy, případněi kůra. Bylo vyšlechtěno několik kultivarů,které mají sterilní květy a netvoří plody, mají různětvarovány listy, různý habitus koruny atd. Je tovýznamná medonosná a léčivá dřevina.V posledních letech jsou kaštany v Česku a v celéEvropě ohrožovány klíněnkou jírovcovou, jejížlarvy parazitují v listech kaštanů a způsobují jejichpředčasný opad.V Olomouckém kraji je šest jírovců maďalůvyhlášeno jako památné stromy. K nejvýznamnějšímz nich řadíme Kaštan u Velobeluve Zlatých Horách.květplodlist56 57

Kaštan u VelobeluJírovecjírovec maďal, Zlaté Hory v Jeseníkáchjírovec maďal, Dolní Lipová58 59

HrušněHrušeň obecná (Pyrus communis)4 památné stromyHrušněrůžovitéHrušeň obecná je jedním z mála druhů ovocnýchstromů, které jsou zároveň vyhlášeny jako památnéstromy. Roste ve volné přírodě od nížin do vyššíchpahorkatin, nejvíce v lužních lesích. Je poloslunnoudřevinou, citlivou k silným mrazům. Hrušeňobecná je strom s široce kuželovitou korunou.Výška hrušně dosahuje asi dvacet metrů, stromvytváří většinou vysokou a úzkou korunu, někdymůže být však i rozložitá. Na suchých stanovištíchzejména ve skalách vytváří polnička pouzenízké keře. Na větvičkách se objevují kolce (trny).Kůra je v mládí hnědavá a hladká, ve stáří rozpraskána drobnější obdélníkové šupiny zbarvenédo šeda. Listy jsou eliptické, dlouze řapíkaté, nalíci lesklé s drobně pilovitým okrajem. Květy majídlouhé stopky a vytvářejí chocholičnaté hrozny.Jednotlivé květy jsou bílé až slabě narůžovělé,mají až 3 cm v průměru a vejčité korunní plátky.Kvete v dubnu až květnu. Plodem jsou malvicehruškovitého tvaru s černými zralými semeny;zvaný hruška. Hrušeň obecná je původem z jižníEvropy, pěstováním se rozšířila do celého světa.Pěstuje se v sadech, ovocných zahradách, vestromořadích a pod. Hrušeň obecná se pěstuje jižpo staletí jako ovocný strom pro své chutné plody,během doby bylo vypěstováno odhadem až 5000jednotlivých odrůd hrušní. V České republice sepěstuje odhadem asi 600 odrůd.Mezi památnými stromy jsou hrušně spíše trpaslíky,jejichž kmeny a větve bývají různě pokroucenéa zprohýbané.V Olomouckém kraji jsou mezi památnýmistromy čtyři hrušně. Nejmohutnější a nejstaršíz nich je Hrušeň Šidlo v Nových Dvorech nadBečvou. Podobného vzrůstu je hrušeň na hráziPodhradského rybníka v Plumlově.listplodkvět60 61

Hrušeň u LusthózuHrušeň Šidlohrušeň obecná, Drahanovicehrušeň obecná, Nové dvory nad Bečvou62 63

TopolyTopol černý (Populus nigra)Topol bílý (Populus alba)3 památné stromyTopolyvrbovitéTopoly jsou rychle rostoucí dřeviny doprovázejícívodu. Najdeme je kolem rybníků a na jinýchvlhkých místech. Topoly jsou rozšířeny po celémsubtropickém, mírném a boreálním pásu severnípolokoule. Je známo asi 40 –110 druhů. V Českérepublice jsou domácí jen 3 druhy a jeden kříženec.Klíčivost semen není dlouhá a zpravidla potřebujík vyklíčení vlhký holý substrát, např. bahnitýnáplav řeky. Topol černý (Populus nigra) rostepředevším v nivách nížinných řek. V posledníchdesetiletích je však silně na ústupu. Byl vytlačenčlověkem a to hlavně vysazováním hybridníchtopolů, nejčastěji topolu kanadského, které majílepší vlastnosti co se týče dřeva. Topol černý vytváříoválnou, nepravidelně rozložitou nebo i velmištíhlou korunu. Kmen roste rovně, u staršíchexemplářů je většinou točený a hrbolovitý. Borkaje tlustá, šedohnědá a hluboce podélně brázditá.Střídavé řapíkaté listy nepřesahují délku 8 cm, přičemžčepel je oválně trojrohá až kosočtverečná.Jeho dřevo je měkké, málo trvanlivé. Používá sena výrobu obalů (beden) a překližek. Je též vysazovánjako ozdobný strom v parcích a ve stromořadích,zejména jeho kultivary s válcovitě zašpičatěloukorunou. V úvalech Moravy je rozšířen topolbílý, zvaný též topol linda. Je to opadavý stromdosti rozšířený, především v údolích velkých řek.Topol bílý je vysoký až 30 m, s vysokou, často najednu stranu převislou, poměrně širokou korunouna silném, přímém nebo poněkud ohnutém kmeni.Větve topolu bílého jsou velmi světlé, někdy dokoncejejich kůra připomíná kůru březovou. Sloužíke zpevňování břehů a k vytváření větrolamů,některé kultivary se využívají i v okrasném sadovnictví.Problémem jsou však ochmýřená semena,která mohou působit citlivějším osobám alergie.V Olomouckém kraji jsou jako památné stromyvyhlášené dva topoly černé a jeden topolbílý. Jedná se o dva topoly černé v parku veVelké Bystřici a topol bílý u mladečského jezuv Mladči.větevlistkvět64 65

Topol u Mladečského jezuTopol v zámeckém parkutopol bílý, Mladečtopol černý, Velká Bystřice66 67

PlatanyPlatan javorolistý (Platanus acerifolia)4 památné stromyPlatanyplatanovitéPlatan javorolistý je mohutný opadavý strom vysokýaž 35 m tvořící širokou rozložitou korunou. Kůraje šupinovitá, odlupující se ve velkých plátech.Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, dlanitě laločnaté.Květy jsou nenápadné, jednodomé v hustýchkulovitých hlávkách. Plodem je jednosemenná,kuželovitá a křídlatá nažka nacházející se v kulovitýchšedohnědých a ostnitých plodenstvíchnalézajících se na dlouhých stopkách. Na jaře sekvětenství platanů rozpadávají a uvolněné četnéchloupky dráždí kůži a zejména sliznice. Původníareál rozšíření zahrnoval oblast Středomoří, běhemdoby byl však pěstováním rozšířen do celéEvropy. Snáší mrazy a znečištěné ovzduší, a protoje vysazován jako městská zeleň. Vysazuje sev parcích a městské zeleni jako výrazná solitera,někdy i jako alejový strom. Je okrasný netypickouborkou, svými rozměry, habitem i olistěním. Má-liprostor, dorůstá obřích rozměrů. Platany jsouvelmi nenáročné dřeviny, které výtečně snášejítaké znečištění velkých měst. Používají se tadydo stromořadí, alejí i jako solitérní stromy.Čtyři platany javorolisté jsou v Olomouckémkraji vyhlášeny jako památné stromy. K nejvýznamnějšíma zároveň nejmohutnějším platanůmpatří Platan Římských v Uničově neboneméně vzrostlý Krasický platan v Krasicíchu Prostějova.listplodkvět68 69

Platan ŘímskýchKrasický platanplatan javorolistý, Uničovplatan javorolistý, Krasice70 71

LiliovníkyLiliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera)2 památné stromyLiliovníkyšácholanovitéLiliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera)je okrasný, opadavý, rychle rostoucí strom, kterýve své domovině dosahuje až 60 m výšky a 300let života (v Česku obvykle do 35 m). Koruna ješiroce rozložitá. Kůra je tmavě hnědá, ve stářípodélně rozbrázděná a zesukovatěná. Listy jsoustřídavé, řapíkaté, čtyřlaločnaté, se dvěma lalokyna konci a dvěma po straně, v obrysu přibližnělyrovitého tvaru. Zbarveny jsou světle zeleně.Květy jsou velké, oboupohlavné, tvarem podobnétulipánům. Jsou 6-četné, okvětní lístky jsou žlutozelenéaž žluté s oranžovým nádechem. Kvetev květnu až červenci. Plodem jsou křídlaté nažkytvořící šišticové souplodí. Liliovník tulipánokvětývyžaduje slunné nebo jen mírně zastíněné a tepléstanoviště, s mírně vlhkou, humózní a hlinitoupůdou. Původní areál rozšíření zahrnoval jihovýchodníoblasti Spojených států amerických odFloridy po Massachusetts. V současné době senejvíc původních liliovníků tulipánokvětých vyskytujev Apalačském pohoří. V Evropě se rozšířiljako parkový a okrasný strom. V Česku není jehorozšíření příliš velké, poprvé tu byl vysazen roku1865 v Hluboké nad Vltavou. Liliovník ve své domoviněposkytuje lehké, snadno zpracovatelnédřevo, které je vhodné na zhotovování různéhonářadí a doutníkových krabiček. Jeho dřevo senavíc dobře leští a moří, a proto se z něj vyrábítaké nábytek.K nejvýznamnějším liliovníkům v Olomouckémkraji patří stromy v Šumperku a v HorníLibině. Jsou to jediné dva památné stromytohoto druhu v Olomouckém kraji.listplod72 73

Liliovník u staré školyLiliovník v Terezské ulicililiovník tulipánokvětý, Horní Libinaliliovník tulipánokvětý, Šumperk74 75

LískylískovitéLískyLíska turecká (Corylus colurna)1 památný stromLíska turecká (Corylus colurna) je zástupce exotickýchdruhů lísek, pochází z jihovýchodní Evropya Malé Asie a u nás se pěstuje jako statný,až 20 m vysoký strom s rovným štíhlým kmenema kuželovitou korunou. Je to vysoký strom s krásnou,pravidelně utvářenou korunou. Široce vejčitélisty mají okraj dvakrát pilovitě zubatý a jsou poněkudširší ve srovnání s listy naší lísky obecné.Kvete v březnu ještě před olistěním, samčí květyjsou uspořádány v převislých jehnědách, drobnésamičí jsou pupenovité. Jedlé oříšky s tvrdoua silnou skořápkou jsou obaleny žláznatými, hlubocerozeklanými listeny; po 2 – 8 jsou seskupenyve svazečcích. Líska turecká roste na úrodnýchhumózních půdách. Vyhovují jí polostinná a chráněnástanoviště, při zvláště tuhých zimách namrzá.Vysazuje se v parcích a v alejích, podél cest,dobře snáší znečištěné ovzduší měst a průmyslovýchaglomerací. Pro svůj vzpřímený růst se tatodřevina často vysazovala do alejí a stromořadí.Poskytuje kvalitní načervenalé dřevo, které se využívalohlavně na dýhování nábytku na přelomu19. a 20. století. Z větví se kromě holí vyrábělyi troubele k dlouhým dýmkám. Líska turecká sevyužívá také jako podnož pro stromovitě rostoucíkultivary lísek obecných. U nás byla zřejmě poprvévysazena v Hluboké nad Vltavou roku 1865.už v dávnověku oříšky této lísky rozšiřoval člověka že líska postupovala s jeho civilizací z východuna západ. Lískové dřevo bylo hojně užívánov kolářství, řezbářství a v košíkářství. Silnějšímilískovými pruty se vyztužovaly koše a jejich ucha.Z pružného, těžkého ale měkkého dřeva se vyrábělyrůzné nástroje a nářadí, lískovky, hole a troubelek dýmkám. Dřevěného uhlí z lísky se užívalok výrobě střelného prachu a zuhelnatělé větvičkyse užívají dodnes jako kreslířský uhel.Jediná líska turecká je vyhlášena v Olomouckémkaji jako památný strom. Jedná se o mimořádněvzrostlý strom s pravidelnou korunouna nábřeží řeky Bečvy v Přerově.listOsudy lísky turecké jsou známy až z východníčásti středomořské oblasti a středověkých civilizacíz druhotného centra tohoto šíření. Odtud sedále šířila do Turecka a na Balkán, kde vytváří mohutné,planě rostoucí stromy. Je nepochybné, žeplodLíska v Přerověkvětlíska turecká, Přerov76 77

JinanyjinanovitéJinany1 památný stromJinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)78Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), zvaný téžgingo je dvoudomý opadavý strom. Jako starýkultovní strom byl po tisíciletí vysazován u klášterů.Tento třetihorní relikt označil Charles RobertDarwin za „živou fosilii.“ Jinan sice zařazujememezi jehličnany, ale ve skutečnosti je jedinýmzástupcem skupiny rostlin primitivnějších než pravéjehličnany. Pochází pravděpodobně z jihovýchodníČíny. Původní čínské jméno v doslovnémpřekladu značí „stříbrná meruňka“. Do Evropy byldovezen poprvé v roce 1727. V našich podmínkáchdosahuje tento opadavý dvoudomý jehličnanvýšky kolem 25 m. Má kuželovitou korunu, u samčíchjedinců štíhlejší než u samičích. Po opadulistů jinan připomíná hrušeň. Na větvích má silnězkrácené větvičky se svazečky vějířovitých, většinoulaločnatých listů. Živě zelené kožovité listyjsou dlouze řapíkaté, na podzim mění barvu nazářivě žlutou. Kvete v dubnu a v květnu současněs rašením listů. Samčí květy jsou jehnědy rostoucína brachyblastech, samičí květ je vlastně nahézelené vajíčko. Zdánlivé plody připomínající zelenétřešně mají dužnatý obal, který při dozrávánínepříjemně páchne. Semena jsou jedlá, Japoncia Číňané ho s oblibou používají v národní kuchyni.Jinan má v mládí hladkou šedou kůru, která sepozději mění na hnědošedou rozpukanou borku.Odolává znečištěnému ovzduší, a proto je vhodnýdo městského prostředí. Vysazuje se jako solitérnebo do uličního stromořadí. Semena a listy jinanuse používají jako léčivo. Obsahuje přibližně na60 biologicky aktivních látek. Sušený list jinanupomáhá tlumit projevy Alzheimerovy choroby.K nejmohutnějším jinanům v Olomouckémkraji patří památný strom Moštěnický jinanv Horních Moštěnicích. Je jediným stromemtohoto druhu mezi památnými stromy.listplodMoštěnický jinanjinan dvoulaločný, Horní Moštěnice79

JerlínymotýlokvětéJerlíny1 památný stromJerlín japonský (Sophora japonica)80Jerlín japonský (Sophora japonica) je opadavýlistnatý strom, výjimečně keř. Koruna těchto rychlerostoucích stromů, dorůstajících výšky 15 m, jeobvykle široce kulovitá, o průměru 30 až 40 m.Existují však válcovité kultivary, které mají menšíšířku než výšku. Strom má šedohnědou kůrus vystouplými hřebeny. Povrch mladších větvía výhonků je olivově zelený. Složené listy jsou lichozpeřené,12 až 15 cm dlouhé, se 7 až 17 lístkypodlouhle eliptickými, vejčitými až vejčitě kopinatými,2 až 5 cm dlouhé a 1 až 2 cm široké, navrchu tmavozelené nebo šedozelené, na spodnístraně světle zelené. Květenství vytváří koncovélaty dlouhé až 30 cm, tvořené velkým množstvímdrobných kvítků. V Evropě kvetou obvykle teprvejedinci starší patnácti let. Plod je stopkatý válcovitýlusk, 5 až 7 cm dlouhý, dužnatý, obsahující jednoaž pět tmavohnědých zploštěných elipsoidníchsemen. Původní areál rozšíření zahrnuje oblastiDálného východu, především Číny. Pěstovánímjako okrasný strom se rozšířil do mírného pásucelého světa. V Evropě je znám a pěstován od18. stol., v Česku od roku 1835. Vyžaduje slunnéstanoviště s dostatkem vláhy a živin, nesnášívšak zamokřené těžké půdy. Dospělé stromy vydržíi silné mrazy. Pěstuje se jako okrasný stromv zahradách a parcích jednak pro svůj vzhled alei pro pěkné květenství. Je medonosnou rostlinoua umožňuje hnízdění ptactva. Dřevo je pevnéa tvrdé a v oblasti svého původu se užívá jakostavební materiál. Přestože obsahuje cytisin, naDálném východě se květy a mladé lístky používajík přípravě čaje, vzhledem k velkému obsahurutinu. Listy, předem několikrát spařené, se vevýchodní kuchyni užívají podobně jako špenát.V čínském lékařství patří jerlín k 50 nejvýznamnějšímléčivým rostlinám. Užívá se jako antibakteriální,protizánětlivý, antispasmatický, pročišťovací,a protihorečnatý prostředek, jako diuretikum,laxativum, hypotensivum a abortivum. Odvarz listů zvláčňuje a zvlhčuje kůži a snižuje krvácivost,jak z povrchových ran, tak při vnitřním krvácení,pomáhá též při léčbě epileptických záchvatůa všeobecně k uvolňování křečí. V minulosti květya zejména lusky byly zdrojem přírodního žlutéhobarviva.V Olomouckém kraji je jako památný stromchráněn jediný jerlín japonský, a to mohutnýstrom na Petrském náměstí v Prostějově.plodlistkvětPetrský jerlínjerlín japonský, Prostějov81

KaštanovníkybukovitéKaštanovníkyKaštanovník jedlý (Castanea sativa)1 památný stromKaštany jsou velké stromy až 30 m vysoké ve stáříčasto s mohutnými kmeny. Nejsou vzácností staréstromy s obvodem kmene i 10 m. Poskytují takévelmi cenné dřevo. Opylené samičí květy rychlezarostou hustě ostnitou číškou, která se v dobězralosti semen, nažek – kaštanů, otevírá čtyřmichlopněmi. Kaštany zrají v září a říjnu, mají hnědélesklé kožovité oplodí uvnitř a bělavou tuhoudužinou. Také u nás v nejteplejších územích jekaštan plodným stromem. Není však naší původnídřevinou, ale je dodnes součástí okrasné zeleněmnoha parků a zámeckých zahrad, kde byl dřívehojně pěstován. Pochází z oblasti Středomoří, navýchodě roste po Malou Asii a Kavkaz, na severuv Evropě po Maďarsko, ve střední Evropě včetněČR v teplejších oblastech dosti často pěstován.Kaštanovník začíná plodit ve věku 15 až 40 leta dožívá se zhruba 500 let, ale za příhodnýchpodmínek se může ve vzácných případech dožítvěku i přes 2000 let.K nejvýznamnějším stromům tohoto druhuv Olomouckém kraji patří kaštanovník jedlýv Zábřehu na Moravě. Jako památný strom jevyhlášen jen jediný kaštanovník jedlý.listKaštany jsou vynikající pochutinou, zejména poupečení. Kaštany se podávají syrové, pečenénebo po rozemletí ve formě kaštanové mouky.Jsou známy v souvislostech s činností lidí již vevrstvách čtvrtohor pleistocenního stáří. Nálezykaštanů ve stopách starých sídlišť mezi bukvicemi,žaludy a lískovými ořechy dokládají, že jsouprůvodci člověka od počátku formování osada dávného zemědělství. Z listů se připravuje nálevnebo macerát, z kůry odvar. Kaštanové dřevoje velmi kvalitní, trvanlivé a tvrdé, poněkud podobnédřevu dubovému.plodKaštanovníkkaštanovník jedlý, Zábřeh na Moravě82 83

ZeravycypřišovitéZeravy1 památný stromZerav obrovský (Thuja plicata)Zerav obrovský (Thuja plicata) se vyznačuje světlým,lehkým, aromatickým, dobře zpracovatelnýma trvanlivým dřevem. Velký nápor musely vydržetporosty zeravů na začátku 20. století, kdy bylytéměř jediným zdrojem dřeva pro výrobu telegrafníchsloupů a železničních pražců. Do Evropy bylintrodukován v letech 1853 –1854. Patří k nejdůležitějšímhospodářským dřevinám na západěUSA. U nás jsou v kultuře nejrozšířenější zeravzápadní, zerav východní a zerav obrovský. Ostatnídruhy se pěstují výjimečně. Zeravy rostoucí volněv přírodě dorůstají výšky 15 – 30 metrů. Korunymají kuželovité, větévky zploštělé se šupinovitýmilisty. Vrchol rostlin je vzpřímený. Drobné podlouhléšišky jsou složeny ze 3 – 5 párů šupin, semenajsou malá křídlatá. Jedná se o nenáročné dřevinyrostoucí na slunci i v polostínu. Ve výsadbách sepoužívají jako soliterní dřeviny i jako tvarovanéživé ploty. Zeravy jsou velice odolné a nenáročnéjehličnany, které si našly místo ve velkých i malýchzahrádkách. V Evropě se pěstuje od roku1853. Vysazuje se v zahradách a parcích na lehčímísta s dobrou půdou, neboť jen tehdy vyniknejeho bujná krása.Jediný zerav obrovský je v Olomouckém krajivyhlášen jako památný strom. Jedná se o Thujipod Kaltenštejnem v Černé Vodě.84větevplodThuje pod Kaltenštejnemzerav obrovský, Černá Voda85

JedleborovicovitéJedle1 památný stromJedle bělokorá (Abies alba)86Jedle bělokorá (Abies alba) je vysoký statný jehličnatýstrom s pyramidální až válcovitou korunou.Má válcovitý rovný kmen o průměru až 2 m. Korunaje v mládí kuželovitá, později válcovitá, navrcholu zploštělá (tzv. čapí hnízdo). Kůra hladká,většinou světle šedivá, ve stáří tmavší, rozpukanáborka. Letorosty šedé, jemně plstnaté. Pupenyšpičatě vejčité, hnědé, bez pryskyřice. Jehlice2 – 3 cm dlouhé, ploché, na svrchní straně leskletemně zelené, na rubu s dvěma lesklými proužky(průduchy). Šišky vzpřímené, 10 – 20 cm dlouhé,3–5 cm široké, válcovité, nahoře zaoblené. Dozrávajíběhem září a rozpadají se na stromech.Šupiny opadávají a na stromech zůstávají pouzevřetena. Trojhranná semena (8 –11 mm dlouhá,3 – 5 mm široká) mají neopadavé křídlo. Ve středníEvropě roste v horských a podhorských lesích,společně s bukem vytváří nyní již vzácné bukojedlovélesy. Vyskytuje se v evropských pahorkatinácha horských polohách s optimem ve středníFrancii a západním Německu a dále v jihoevropskýchpohořích. Na východě zasahuje až doMalé Asie. Hranice jejího rozšíření je limitovánajejími nároky na vlhkost a citlivost vůči pozdnímmrazům. Je také velmi citlivá ke znečištěnémuovzduší oxidy síry. V jižní části areálu je horskýmstromem, vystupuje do 2000 m n. m., směremna sever sestupuje i do nižších poloh. Vyžadujevlhkou hlubší půdu, a jako klimaxový druh snášídobře zastínění. Od 60.–70. let 20. století v některýchoblastech našich příhraničních pohořích téměřvymizela. V posledních několika letech se jejístav postupně zlepšuje a opět se stává nedílnousoučástí našich lesů. Začíná se rozšiřovat v oblastechjako jsou například Jizerské hory a Krkonoše.Dřevo je výborně štípatelné, je používánok vodním stavbám, jako stavební dříví, k výroběšindelů, sudů apod.Jediná jedle bělokorá je v Olomouckém krajivyhlášená jako památný strom. Jedná seo mohutný strom, jedli bělokorou, rostoucív Adolfovicích.šiškavětevJedlejedle bělokorá, Adolfovice87

druh dřeviny název počet obvod kmene1. lípa malolistá Lípy u p. sv. A. Nepomuckého 1 Mikulovice v Jes. 300(vyhlášeno spolu s č. 70)2. lípa malolistá Lípa Na Mizerichu 1 Zlaté Hory 4633. lípa malolistá Lípa 1 Bedřichov u Oskavy4. lípa malolistá Lípa na kolonádě 1 Jeseník-lázně 6205. lípa malolistá Lípa pod lesem 1 Ostružná 4286. lípa malolistá Hackenberkova lípa 1 Jeseník 3927. lípa malolistá Lípy u hrobky Kleinů 61 Filipová, Kociánov8. lípa malolistá Lípa u Ztraceného potoka 1 Vernířovice9. lípa malolistá Lípa u hasič. zbrojnice 1 Nové Losiny10. lípa malolistá Lípa 1 Bělá pod Pradědem11. lípa malolistá Lípa 1 Jeseník12. lípa malolistá Lípa 1 Jeseník13. lípa malolistá Lípa, jilm 1 Dolní Lipová(vyhlášeno spolu s č. 205)14. lípa malolistá Lípa ve Žlebu 1 Žleb 42215. lípa malolistá Lípa na Cibulce 2 Vysoké Žibřidovice 498, 39516. lípa malolistá Lípa 1 Nové Losiny17. lípa malolistá Lípa 1 Nové Losiny18. lípa malolistá Lipová alej v Kopřivné 4 Kopřivná 356 až 38319. lípa malolistá Lípa v Hajmrově 1 Staré Město p. K. S. 58520. lípa malolistá Lípa v Hajmrově 1 Staré Město p. K. S. 48621. lípa malolistá Lípa pod Paprskem 1 Velké Vrbno 45022. lípa malolistá Lípa v Konfelzově 1 Šléglov 69223. lípa malolistá Lípa v Konfelzově 1 Šléglov 53324. lípa malolistá Lípa v Konfelzově 1 Šléglov 38425. lípa malolistá Valíčkova lípa 1 Vikantice 50326. lípa malolistá Lípa u oranžerie 1 Bludov 56827. lípa malolistá Zámecká lípa v L. nad D. 1 Kociánov 61528. lípa malolistá Lípa u božích muk 2 Třeština 243, 26929. lípa malolistá Lípa u božích muk 1 Třeština 31030. lípa malolistá Lípa na návsi 1 Pavlov u Kostic 57031. lípa malolistá Lípa u kostela 1 Postřelmov 41032. lípa malolistá Mladečská lípa 1 Mladeč 64333. lípa malolistá Hynkovská lípa 1 Hynkov 33334. lípa malolistá Tučapské lípy 3 Tučapy 335 – 42035. lípa malolistá Lípa u Klášterního Hradiska 1 Klášterní Hradisko 46736. lípa malolistá Lipové stromořadí u Cholinky 63 Příkazy 300 – 50037. lípa malolistá Lípa v Dalově 1 Dalov 59438. lípa malolistá Dalovská lípa 1 Dalov 46739. lípa malolistá Drahanoviské lípy 2 Drahanovice 405, 34040. lípa malolistá Lípa v Dolanech 1 Dolany 63041. lípa malolistá Mladějovická lípa 1 Mladějovice 90542. lípa malolistá Lípa u mlýnského náhonu 1 Moravský Beroun 55043. lípa malolistá Bukovská lípa 1 Buková 47044. lípa malolistá Lípy u kapličky 2 Čechůvky 300 – 39045. lípa malolistá Lípa u náhonu 1 Domamyslice 51046. lípa malolistá Lípa u křižovatky 1 Kralice n. H. 41547. lípa malolistá Zámecké aleje 328 Náměšť n. H.48. lípa malolistá Lípa 4 Lešany 290 – 420(vyhlášeno spolu s č. 238)49. lípa malolistá Lípa u kapličky 1 Lutotín 29050. lípa malolistá Stařechovická lípa 1 Stařechovice 38051. lípa malolistá Pohorské lípy 2 Horní Štěpánov52. lípa malolistá Pohorská lipová alej 40 Horní Štěpánov53. lípa malolistá Skřípovská lípa 1 Skřípov54. lípa malolistá Skřípovská alej 25 Skřípov(vyhlášeno spolu s č. 225)55. lípa malolistá Lípy na hrázi 16 Konice56. lípa malolistá Lípa v Troubkách 1 Troubky n. B. 34357. lípa malolistá Lípa v Tučíně 1 Tučín 45058. lípa malolistá Lípa v Beňově 1 Beňov 35059. lípa malolistá Lípa v Radslavicích 1 Radslavice 47060. lípa malolistá Lípa svobody v Radvanicích 1 Radvanice 20561. lípa malolistá Lípa v Bezuchově 1 Bezuchov 32588 89

62. lípa malolistá Lípa v Zábeštní Lhotě 1 Zábeštní Lhota 52663. lípa malolistá Sušická lípa 1 Sušice 63064. lípa malolistá Lípa u Žákovic 1 Žákovice 32065. lípa malolistá Lípa u Floriana 1 Veselíčko u Lip. n. B. 43066. lípa malolistá Lípy na Helfštýně 6 Týn nad Bečvou 170 – 24067. lípa malolistá Lípa Jana Jiskry v Rouském 1 Rouské 65068. lípa malolistá Robotní lípa v Malhoticích 1 Malhotice 83369. lípa velkolistá Lípa u Červeného potoka 1 Nová Červená Voda 67570. lípa velkolistá Lípy u p. sv. A. Nepomuckého 1 Mikulovice v Jes. 330(vyhlášeno spolu s č. 1)71. lípa velkolistá Lípa za viaduktem 1 Horní Lipová 55072. lípa velkolistá Lípa pod nádražím 1 Horní Lipová 47673. lípa velkolistá Lípa u vleku 1 Ostružná 40874. lípa velkolistá Lípa v Předním Alojzově 1 Branná75. lípa velkolistá Lípa 1 Dolní Lipová76. lípa velkolistá Lípa u Zetoru 1 Hanušovice 44477. lípa velkolistá Lípa u Moravy 1 Hanušovice 42378. lípa velkolistá Lípa v Potůčníku 1 Hanušovice 45779. lípa velkolistá Lípa 1 Přední Alojzov 40080. lípa velkolistá Lípa v Pustých Žibřidovicích 1 Pusté Žibřidovice 51581. lípa velkolistá Lípa u statku 1 Vysoké Žibřidovice 41082. lípa velkolistá Lípa ve Vysokých Žibřidovicích 1 Vysoké Žibřidovice 51083. lípa velkolistá Habartická lípa 1 Habartice u Jindřichova 70384. lípa velkolistá Lípa u Olšanky 1 Velké Vrbno 52085. lípa velkolistá Lípa 1 Vysoký Potok 44886. lípa velkolistá Lípa 1 Vysoký Potok 47287. lípa velkolistá Lípa u Mizerů 1 Vojtíškov 48788. lípa velkolistá Lípa u kostela 1 Podlesí-město 48389. lípa velkolistá Lípa u statku 1 Podlesí-město 54090. lípa velkolistá Lípa nad kravínem 1 Křivá Voda 62091. lípa velkolistá Lípa nad teletníkem 1 Křivá Voda 43592. lípa velkolistá Lípa u zboru 1 Křivá Voda 57593. lípa velkolistá Lípa u sv. Linharta 1 Horní Studénky 43094. lípa velkolistá Lípa u Kuběnků 1 Staré Město p. K. S. 39795. lípa velkolistá Nevoralova lípa 1 Chrastice 71096. lípa velkolistá Lípa u kapličky 1 Šléglov 41697. lípa velkolistá Lípa u kapličky 1 Šléglov 38598. lípa velkolistá Slimáčkova lípa 1 Vikantice 57599. lípa velkolistá Lípa v parku 1 Bludov 450100. lípa velkolistá Zámecká lípa v Bludově 1 Bludov 748101. lípa velkolistá Lípa v Labi 1 Nové Losiny 457102. lípa velkolistá Lípa u kaple sv. Prokopa 1 Postřelmov 375103. lípa velkolistá Fetkova lípa 1 Bohdíkov 447104. lípa velkolistá Lípa v Klášterci 1 Klášterec 606105. lípa velkolistá Mladoňovská lípa 1 Mladoňov 565106. lípa velkolistá Lipový dvůr 3 Benkov 900, 290 + 385, 760107. lípa velkolistá Lípa v Moravském Berouně 1 Moravský Beroun 425108. lípa velkolistá Dobrochovská lípa 1 Dobrochov 595109. lípa velkolistá Bódova lípa 1 Drahany 495110. lípa velkolistá Čajkovského lípa 1 Nová Ulice 300111. lípa velkolistá Gallašova lípa 1 Hranice 369112. lípa velkolistá Frývaldovská lípa 1 Dolní Lipová 315113. lípa Tilia x europaea Lípa v Rudolticích 1 Rudoltice114. lípa Tilia x europaea Kubíčkova lípa 1 Zborov na Moravě 345115. lípa Tilia x europaea Lípa v Hlinsku 1 Hlinsko 340116. lípa Stromořadí v Branné 1 Branná117. lípa Stromořadí v Branné 1 Branná118. dub letní Dub v kaolinovém lomu 1 Dolní Červená Voda 544119. dub letní Dub u rybníka 1 Kobylá nad Vidnávkou 490120. dub letní Dub u Račího potoka 1 Javorník-ves 380121. dub letní Dub u Dlabačů 1 Široký Brod v Jes. 450122. dub letní Dub u Salisova 1 Ondřejovice v Jes. 505123. dub letní Dub v kamenolomu 1 Ondřejovice v Jes. 550124. dub letní Dub letní v Širokém Brodě 1 Široký Brod 53090 91

125. dub letní U dvou dubů 2 Česká Ves 400, 410126. dub letní Dub v Gryngleti – horní 1 Bludov 530127. dub letní Dub u kostela 1 Bludov 502128. dub letní Dub v parku 1 Bludov 620129. dub letní Dub v Gryngleti - dolní 1 Bludov 545130. dub letní Dub nad oranžerií 1 Bludov 438131. dub letní Popravčí dub 1 Velké Losiny 575132. dub letní Dub na návsi 1 Újezd u Mohelnice 620133. dub letní Dub u hřbitova 1 Třeština 485134. dub letní Dub za Minářovým 1 Horní Studénky 415135. dub letní Dub u cesty na Růžové údolí 1 Zábřeh na Moravě 499136. dub letní Dub u vodárny 1 Dubicko 475137. dub letní Dub u Malínských mezí 1 Nový Malín138. dub letní Verebelyho dub 1 Nový Malín139. dub letní Skladečský dub 1 Mladeč 442140. dub letní Dub v Panenském lese 1 Hynkov 416141. dub letní Dub na Čerlince 1 Litovel 530142. dub letní Úsovský dub 1 Králová 403143. dub letní Dub u Králové 1 Králová 519144. dub letní Třídvorecký dub 1 Pňovice 462145. dub letní Dub u Kobylníku 1 1 Pňovice 485146. dub letní Dub u Kobylníku 2 1 Pňovice 485147. dub letní Dub u Kobylníku 4 1 Pňovice 459148. dub letní Dub u Bahenky 1 Unčovice 353149. dub letní Dub U dubu 1 Střeň 453150. dub letní Dub na Vyhlídce 1 Dřevenec 320151. dub letní Duby v Bláznivci 7 Unčovice 310 – 356152. dub letní Dub u Třech mostů 1 1 Horka nad Moravou 355153. dub letní Dub u Třech mostů 2 1 Horka nad Moravou 370154. dub letní Dub u Třech mostů 3 1 Horka nad Moravou 352155. dub letní Dub u Třech mostů 4 1 Horka nad Moravou 374156. dub letní Dub u Třech mostů 5 1 Horka nad Moravou 378157. dub letní Dub u Třech mostů 6 1 Horka nad Moravou 373158. dub letní Dub u Horek 1 Horka nad Moravou 423159. dub letní Dub u Pňovic 1 Pňovice 395160. dub letní Dub u Pňovic 2 1 Pňovice 357161. dub letní Dub u Poněvy 1 1 Střeň 351162. dub letní Dub u Poněvy 1 Streň 389163. dub letní Dub v Rozpachách 1 1 Pňovice 363164. dub letní Dub v Rozpachách 2 1 Pňovice 391165. dub letní Dub v Rozpachách 3 1 Pňovice 399166. dub letní Dub v Nových Mlýnech 1 1 Řimice 495167. dub letní Dub v Nových Mlýnech 2 1 Řimice 460168. dub letní Dub u Stavenic 1 Stavenice 320169. dub letní Dub u Mlýnského potoka 1 Horka nad Moravou 392170. dub letní Dub Král 1 Grygov 545171. dub letní Hromův dub 1 Moravská Loděnice 600172. dub letní Rudolfův dub 1 Olomouc-město 650173. dub letní Řítovský dub 1 Želechovice 495174. dub letní Dub nad Žárovicemi 1 Vícov 285175. dub letní Vrbátecký dub 1 Vrbátky 420176. dub letní Dub na Čihadle 1 Ludmírov 450177. dub letní Vrchoslavický dub 1 Vrchoslavice 300178. dub letní Dub v Oprostovicích 1 Oprostovice 385179. dub letní Wawerkův dub 1 Lipník nad Bečvou 388180. dub letní Dóbek 1 Radíkov 420181. dub letní Dub na vyhlídce 1 Břevenec 320182. dub Robur x petraea Buk, dub a tis v Ondřej. parku 1 Ondřejovice v Jes. 370(vyhlášeno spolu s č. 186 a 194)183. dub červený Dub červený ve Z. Horách 1 Zlaté Hory v Jes. 349184. tis červený Tis v Bílé Vodě 1 Bílá Voda u Javorníka 263185. tis červený Valuškův tis 1 Javorník-ves 200186. tis červený Buk, dub a tis v Ondřej.parku 1 Ondřejovice v Jes. 160(vyhlášeno spolu s č. 182 a 194)187. tis červený Tis v Ondřejovickém parku 1 Ondřejovice v Jes. 23392 93

188. tis červený Tis u vodárny 1 Supíkovice 106189. tis červený Tis 1 Mikulovice190. tis červený Všechovický tis 1 Všechovice 305191. tis červený Ondrův tis 1 Jindřichov u Hranic 315192. tis červený Tis u Bláhů 1 Jindřichov u Hranic 215 + 107193. tis červený Uhřínovský tis 1 Uhřínov 300194. buk lesní Buk, dub a tis v Ondřej. parku 4 Ondřejovice v Jes. 380 – 370(vyhlášeno spolu s č. 182 a 186)195. buk lesní Buk v Branné 1 Branná u Šumperka 440196. buk lesní Buk v parku 1 Bludov 505197. buk lesní Buk u cesty 1 Velké Losiny 465198. buk lesní Lipovské buky 4 Seč199. buk lesní Buky na Zavadilce 3 Konice 350, 381200. buk lesní Stromořadí u hřbitova 4 Branná u Šumperka 425 – 520(vyhlášeno spolu s č.226)201. buk lesní Chválkovický buk 1 Chválkovice 450202. buk lesní Buk u staré vrátnice 1 Nová Ulice 487203. buk lesní Buk pod hradem 1 Šternberk 400204. jilm vaz Paukův jilm 1 Velká Kraš 660205. jilm horský Lípa, jilm 1 Dolní Lipová(vyhlášeno spolu s č. 13)206. jilm horský Jilm u cesty 1 Nové Losiny 402207. jilm horský Jilm v Rapotíně 1 Rapotín 315208. jilm horský Jilm v Jívové 1 Jívová 530209. jilm vaz Jilm u náhonu 1 Mostkovice 325210. jilm horský Suchdolský jilm 1 Suchdol 260211. jilm vaz Maděrův jilm 1 Kobylá nad V. 470212. jilm vaz Jilm u Kobylníku 3 1 Pňovice 365213. jilm vaz Jilm na Charkovského ulici 1 Olomouc-město 330214. jasan ztepilý Jasan v Ondřejovickém parku 1 Ondřejovice v Jes. 420215. jasan ztepilý Jasan 1 Adolfovice216. jasan ztepilý Jasan 1 Jeseník217. jasan ztepilý Jasan 1 Dolní Lipová218. jasan ztepilý Jasan v Přerově 1 Přerov 373219. javor mléč Javor u Zbranků 1 Česká Ves 407220. javor mléč Javor 1 Adolfovice221. javor mléč Mléč v Domařově nad Bystřicí 1 Domašov u Št. 362222. javor babyka Babyka u kostela 1 Bludov 399223. javor klen Javor klen u Smilovského mlýna 1 Hrubá Voda 394224. javor klen Javor klen u Hrubovodských sutí 1 Hrubá Voda 367225. javor klen Skřípovská alej 5 Skřípov(vyhlášeno spolu s č.54)226. javor klen Stromořadí u hřbitova 2 Branná u Šumperka 400, 495(vyhlášeno spolu s č. 200)227. smrk ztepilý Smrk v Travné 1 Javorník 345228. smrk ztepilý Smrk na Javorné 1 Ondřejovice v Jes. 390229. smrk ztepilý Čarovný smrk 1 Jeseník 404230. smrk ztepilý Fořtův smrk v Dlouhé dolině 1 Horní Lipová 345231. smrk ztepilý Smrk na Josefově 1 Nové Losiny232. smrk ztepilý Smrk v Josefově 1 Nové Losiny 313233. smrk ztepilý Král Bradla 1 Nová Hradečná 350234. smrk ztepilý Smrk u Obrázku na Miroslavi 1 Dolní Lipová235. jírovec maďal Kaštany u kostela 3 Zlaté Hory v Jes. 248 – 373236. jírovec maďal Kaštan u Velobelu 1 Zlaté Hory v Jes. 405237. jírovec maďal Jírovec 1 Dolní Lipová238. jírovec maďal Jírovec 1 Lešany 340(vyhlášeno spolu s č. 48)239. jírovec maďal Jírovec u sokolovny 1 Prostějov 287240. jírovec maďal Jírovec na Helfštýně 1 Týn nad Bečvou 297241. hrušeň obecná Hrušeň u Lusthózu 1 Drahanovice 290242. hrušeň obecná Hrušeň na hrázi 1 Plumlov 225 + 278243. hrušeň obecná Hrušeň Šidlo 1 Nové Dvory nad Beč. 400244. hrušeň obecná Hruška u Roudenské cesty 1 Ponikev 248245. topol černý Topol v kopci 1 Postřelmov 445246. topol černý Topol v zámeckém parku 2 Velká Bystřice 636, 626247. topol bílý Topol u Mladečského jezu 1 Mladeč 5029495