anna polívková baví mě hrát s tátou - Kult.cz

Platím
utopence, kafe a rum
Sbírka povídek Josefa Prokeše je jistě nevšedním
počinem. Jen opravdu málo autorů totiž
své povídky vydá jen jako mluvené slovo na
kompaktním disku. Josef Prokeš je navíc
zkušený „čtec“ a jeho provedení povídek je
to nejzajímavější, co posluchače čeká. Milovníci
Karla Högra navíc v Prokešově přednesu
poznají školu právě tohoto brněnského mistra.
Cédéčko je kvalitní také co do hudební
režie a střihu. Tím ale výčet kladů končí.
Hóóódně
ztřeštěná kniha
Kniha Fidel a Julie, to je opravdu svérázný
pohled na Kubu. Autorka Lucie O’Buková se
ve své prvotině doslova vyřádila.
Po literární stránce mě povídky, až na jednu
výjimku, nikterak nezaujaly. Nicotné
příběhy se točí kolem lidí s nezajímavým
osudem, s ubohým charakterem. Sledujeme
tragické existence, které utíkají do
nejprimitivnějších radůstek nelidského
sexu bez citu, aby se na chvíli zbavily tíže
životní prázdnoty. V situacích, které zažívají,
tak vystupují na povrch ty nejodpornější
vlastnosti lidského ducha, bezpáteřnost
a zaprodanost tělu.
Problém ale není v tom, že takové příběhy
musíme poslouchat, ale v tom, jak jsou tyto
osudy uchopeny. Vnějškový, chudý popis,
bez hlubšího ponoru do nitra postav. Ale
také bez záblesků jazykové originality. Po
poslechu Prokešových povídek nezbývá
posluchači, než rozpačitě pokrčit rameny
a povzdechnout si. Vracet se k povídkám už
nemá chuť, protože i ony jsou bez chutě.
Posloucháme například příběh muže, jenž
v životě všechno pokazil a který jde z pohřbu
své bývalé učitelky, později milenky. Vzpomíná,
jak s ní dvě desítky let souložil. Nic víc
v příběhu není. Plytkost studentovy dušičky
dosvědčuje jeho závěrečná zvrácená pseudomyšlenka:
Jedinečnost vztahu spočívá
v jeho dočasnosti.
Anotace na knihu slibuje letní kubánské dobrodružství
plné smyslné salsy a erotiky. Dalo
se tušit, že upoutávka bude nadsazovat. Pro
devět knih z deseti platí, že záložka u knihy
mluví o něčem zcela jiném než kniha. To není
nic neobvyklého, ale tentokrát je to trochu
jinak. Dokud se nedostanete dál, řekněme
na stránku 25, tak ještě netušíte, jaký má
s vámi autorka záměr. Tedy asi tušíte ... ale
jistotu získáte až mnohem později.
Jistotu, že autorka vás chce dost neobvyklými
zápletkami pobavit (to především) a zároveň
vás donutí (je vážně přesvědčivá) podívat se
na svět kolem sebe s nadhledem. A zamyslet
se nad tím, v jakých paradoxech žijeme.
Lucie O’Buková vášnivě ráda cestuje, věnovala
se realitní činnosti a je podnikavá
i v jiných oborech. To vše se odráží i v debutu,
který je přímo inspirovaný jejím pobytem
na Kubě. Zkušenosti s cestováním a s tím
spojený nadhled se promítají do autorčina
stylu. Sem tam text proloží „kukátkem“ do
kubánské reality, předá pár rad i trefně mířených
poznámek, a to naprosto neformálním
stylem. Jazyk textu připomíná mluvenou řeč
s nespisovnými koncovkami a slangovými
výrazy (ovšem srozumitelnými). Svérázný
způsob (Kapitola 5 Hóóódně romantická,
aneb o lásce na první pohled) dokreslují
ilustrace Petry Žabové.
KNIHY » RECENZE
Nejnudnější je příběh 70letého muže, který
rekapituluje, jak se na svoje narozeniny
vždycky sám opil, jak ho celý život nikdo
neměl rád a jak na svoje 70. narozeniny
potká spolužačku ze školy, s níž stráví večer.
Posluchač musí strpět bezobsažný text, který
nesměřuje ani k pointě, ani k sebemenšímu
náznaku sdělení a končí v rozpačité nedořečenosti.
Jedinou světlejší výjimkou je poslední bonusový
přídavek. Záznam z autorského čtení
v Divadle Husa na provázku. Povídka „Až
Janíček z hory pojede“ je baladický příběh
moderní doby. Jeden den vyprávěný z pohledu
holčičky, o niž se stará milující otec. Dětsky
viděný svět kontrastuje se skutečností
kolem. Nejvýrazněji na konci – dívenka usíná
u pohádky v bezpečí tatínkovy přítomnosti.
V tomtéž okamžiku se posluchač dozvídá,
že tatínek přišel o práci a maminka je pravděpodobně
nepracující alkoholička. Příběh
začal holčiččiným zpěvem balady Až Janíček
z hory pojede a končí tím, že v baladě se
ocitla sama holčička.
Josef Prokeš: Platím utopence, kafe a rum
» Indies Happy Trails Records, 2007
Radim Ošmera
Děj vám neprozradím, to by byl v tomto
případě opravdu dost velký prohřešek. Jen
načrtnu: je jaro a Julii nestačí pražské teploty,
skokem se proto ocitne v letadle a po erotickém
snu při cestě (což leccos z dalšího děje
naznačuje) dalším skokem na Kubě. Julie se
s ničím nepáře! Naplánuje si především dva
zážitky: rozhodně se musí naučit skvěle tančit
salsu a pořádně si užít s urostlým tmavým
Kubáncem. Posedlost zejména tím druhým
plánem připraví Julii několik zajímavých a ne
právě jednoduchých situací. Ale jsme na
Kubě a na dovolené k tomu, tak se přece
počítá se zážitky všeho druhu. Nemusím
snad ani podotýkat, že realita na karibském
ostrově je dost vzdálená představám této
mladé dívky. Vytyčené cíle se zdají být nedosažitelnými.
Ale neztrácejte trpělivost – ztřeštěnosti
dostanou zelenou hlavně v druhé půli knihy,
kdy občas váháte, jestli si z vás autorka
nestřílí už moc. Ať je to jak chce, konec vše
napraví. Ten je možná trochu překvapivě
náhlý, ale v podstatě očekávaný. Přivede vás
mimo jiné na myšlenku, jak to s tou Kubou
a Fidelem vlastně je.
Lucie O’Buková: Fidel a Julie
» Mladá fronta, 2007
Markéta Havelková
39