11.07.2015 Views

Pipi Dlouhá punčocha - ZŠ Svitavy, Lačnov

Pipi Dlouhá punčocha - ZŠ Svitavy, Lačnov

Pipi Dlouhá punčocha - ZŠ Svitavy, Lačnov

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

<strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong><strong>punčocha</strong>


<strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>1Osoby a obsazení:<strong>Pipi</strong>lota Citrónie Cimprlína Mucholapka <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>Efraim <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>, vládce moří, král černochůAnikaTomyVilíkBengtLaseAlexpaní učitelkaOlafNeladěti ve školeředitel cirkusulevdva zřízenciElvíraSilný Adolfvypravěč


<strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong><strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>2 3Obraz 1.PIPI SE SEZNÁMÍ S TOMYM A ANIKOU A POPERE SE(Opona je zatažená, vypravěč sedí mezi diváky, vstane a čte úvod.)Vypravěč: Na okraji malého, docela malého města byla stará, zpustlázahrada. V té zahradě stál starý domek, vila Vilekula, a v tom domku bydlela<strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>. Bylo jí devět let a bydlela úplně sama. Nemělamaminku ani tatínka, ale to byla vlastně výhoda, protože ji nikdo neposílaldo postele zrovna uprostřed největší legrace, a nikdo ji nenutil jíst ovesnoukaši, když měla chuť na bonbóny.„Maminka je anděl a tatínek je černošský král, takové rodiče hned tak někdonemá,“ říkávala spokojeně <strong>Pipi</strong>. „Jednou si tatínek postaví loď a přijedesi pro mě. Pak budu princeznou v černošském království.“ Když odcházelačekat na tatínka do vily Vilekuly, vzala si s sebou opičku, které říkala PanNilson, a veliký kufr peněz.<strong>Pipi</strong> byla zvláštní dítě. Nejzvláštnější na ní bylo, že měla takovou sílu.Měla tak obrovskou sílu, že když se jí zachtělo, uzvedla i koně. A taky,že se jí někdy zachtělo. Měla vlastního koně, kterého si koupila za jedenz těch zlatých peněz. Ustájila ho na verandě. Když tam chtěla odpolednesvačit, jednoduše koně popadla a odnesla ho na zahradu.Vedle vily Vilekuly bydlel jiný tatínek s maminkou a dvěma moc milýmidětmi, Tomym a Anikou.(Opona se otvírá; na scéně je vila Vilekula,papírový kůň, Tomy, Anika; <strong>Pipi</strong> drží Nilsonaa chodí pozadu.)Tomy: Proč chodíš pozadu?<strong>Pipi</strong>: Proč chodím pozadu? Copak sikaždý nesmí chodit, jak se mu zlíbí?V Egyptě takhle chodí každý a nikohoani nenapadne se tomu divit.Tomy: Jak to víš? Tys byla v Egyptě?<strong>Pipi</strong>: Jestli jsem byla v Egyptě? To sipiš, že jo. Byla jsem všude na světě a vidělajsem mnohem divnější věci nežlidi, co chodí pozadu. Co bys tomu řekl,kdybych šla po rukou? Tak se totiž chodív Zadní Indii, abys věděl.Tomy: To sis vymyslela!<strong>Pipi</strong>: (přemýšlí a říká smutně) Máš pravdu, to jsem si vymyslela.Anika: Lhát se nemá!<strong>Pipi</strong>: Ano, lhát se nemá, nikdy. Jenže mně to někdy nedá. A kdo by takyna mně mohl chtít, abych pořád mluvila pravdu, když jsem jenom dítě,maminku mám andělem a tatínka černošským králem a celý život jsemstrávila na moři? Stejně se ale můžeme kamarádit, ne?Tomy a Anika: Jasně!<strong>Pipi</strong>: Pojďte ke mně na návštěvudo vily Vilekuly.(Děti si prohlédnou vilu uvnitř a dálsi povídají venku.)Anika: Copak tu bydlíš úplněsama?<strong>Pipi</strong>: Kdepak, bydlí tu přece semnou Pan Nilson a kůň.Tomy: Ty nemáš maminku a tatínka?<strong>Pipi</strong>: (vesele) Ne, nemám, ani trochu.Anika: A kdo ti tedy říká, kdy mášjít večer spát a tak?<strong>Pipi</strong>: To si říkám sama. Nejdřív si to řeknu mírně, a když neposlechnu, tak sito řeknu ještě jednou a pěkně zostra, a když ani to nepomůže, tak z tohokouká nářez.(Do tělocvičny vběhne vyděšený Vilík, za ním utíkají Bengt, Lase a Alex. NatlačíVilíka na zeď a pustí se do něho. Vilík si rukama chrání obličej a brečí.)Bengt: Kluci, do něho.Lase a Alex: Víc se na téhle ulici neukazuj.Anika: (křičí vyděšeně) Jé, oni bijí Vilíka! To jsou ale zlí kluci!


<strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong><strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>4 5Tomy: Tamhleten, to je Bengt. Hrozný rváč. A jsou tři na jednoho, to jsouzbabělci.<strong>Pipi</strong>: (jde k Bengtovi a zaťuká mu ukazováčkem do zad) Poslouchej,to hcete z Vilíka nadělat fašírku, že na něho jdete tři najednou?Bengt: (otočí se na <strong>Pipi</strong>, úžasem, že si na něj dovolila, otevřenou pusu a pomaluse začne usmívat) Kluci, vykašlete se na Vilíka a koukejte. Takovouholku jste ještě neviděli.(Vilík si utírá slzy, jde k Tomíkovi. Ostatní kluci se se smíchem shluknou kolem<strong>Pipi</strong>.)Bengt: Koukněte se na ty vlasy, je jako liška. A ty boty! Nepůjčilabys mi jednu? Rád bych se projel po řece, a nemám loď.Lase: (sáhne <strong>Pipi</strong> na cop a ucukne; směje se) To jsem se popálil!Bengt, Lase, Alex: (poskakují dokola) Červená karkulka! Červená karkulka!(Bengt do <strong>Pipi</strong> strčí.)<strong>Pipi</strong>: (stojí uprostřed a mile se usmívá) Nejsi zrovna zdvořilý k dámám. (<strong>Pipi</strong>si se všemi hravě poradí. Všichni tři skončí na zemi.) Jste zbabělci! Jste tři a šlijste na jednoho. To je zbabělost. A navíc jste ještě strkali do malé bezbrannéholky. To je hanba!(Obrátí se na Tomyho a Aniku:) Jdeme domů.(Vilíkovi řekne:) Až ti zas budou chtít namlátit, tak mi řekni.(Bengtovi oznámí:) Jestli chceš ještě něco říct o mých vlasech nebo botách,tak si pospěš, protože odcházím.Obraz 2.PIPI VE ŠKOLE(Opona se zatahuje. Za ní se připravuje škola - židličky, žáci, učitelka a jejístolek. Před ní stojí <strong>Pipi</strong> s Tomym a Anikou.)Tomy: Kdybys, <strong>Pipi</strong>, věděla, jakou máme hodnou paní učitelku.Anika: Ani si nedovedeš představit, jaká je ve škole legrace. Já bych se snadzbláznila, kdybych tam nemohla chodit.Tomy: A taky máme vánoční prázdniny a velikonoční prázdniny a letníprázdniny.<strong>Pipi</strong>: A to je nespravedlnost a já to tak nenechám.Tomy: A co?<strong>Pipi</strong>: Za dva měsíce budete mít prázdniny. A já? Co budu mít já? Žádnéprázdniny, ani trochu prázdnin. S tím se musí něco udělat. Zítra začnuchodit do školy.Tomy a Anika: (tleskají nadšením) Hurá! Zítra ráno v osm čekáme před domem.<strong>Pipi</strong>: Kdepak, to je na mě moc brzy. Ostatně já asi pojedu do školy na koni.(Otvírá se opona. Je tam třída s dětmi a paní učitelkou. Tomy a Anika si přisednou.Opakují násobilku. V tom se přiřítí <strong>Pipi</strong> na koni.)<strong>Pipi</strong>: (mává svým velkým kloboukem) Ahoj, ahoj! Přišla jsem včas k nábosilce?Učitelka: Vítáme tě ve škole, <strong>Pipi</strong>. Doufám, že se ti tu s námi bude líbita že se budeš dobře učit.<strong>Pipi</strong>: A já zase doufám, že budu mít prázdniny. Proto jsem taky přišla.Spravedlnost musí být!Učitelka: Nejdřív mi řekni, jak se jmenuješ, abych tě mohla zapsat.<strong>Pipi</strong>: Já se jmenuju <strong>Pipi</strong>lota Citrónie Cimprlína Mucholapka <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>a jsem dcera kapitána Efraima Dlouhého punčochy, dříve vládcemoří, nyní krále černochů. Říkají mi <strong>Pipi</strong>, protože tatínkovi se <strong>Pipi</strong>lota zdálomoc dlouhé.Učitelka: Budeme ti tedy také říkat <strong>Pipi</strong>. Trochu si tě vyzkoušíme, abychomviděli, kolik toho umíš. Tak mi řekni, kolik je sedm a pět.<strong>Pipi</strong>: To bys měla vědět sama. Já ti to říkat nebudu.(Děti nejprve vyděšeně koukají na <strong>Pipi</strong>. Pak se smějí, jak <strong>Pipi</strong> vyrušuje.)Učitelka: <strong>Pipi</strong>, takhle se ve škole nemluví a paní učitelce se netyká.<strong>Pipi</strong>: Prosím o prominutí. To jsem nevěděla. Už to neudělám.Učitelka: Tak si to hezky pamatuj. Sedm a pět je dvanáct.<strong>Pipi</strong>: Vida, ty to víš. Tak proč ses mě na to ptala? Ne, jsem já ale hloupáhusa. Teď jsem vám zase tykala. Promiňte mi to, paní učitelko. (Sama se zatrest praštila přes ucho.)Učitelka: (kroutí hlavou a začne vyvolávat jiné děti) Olafe, když má Lízasedm jablek a Axel devět, kolik jablek mají dohromady?


<strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong><strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>6 7<strong>Pipi</strong>: (skočí Olafovi do řeči) To bys rád věděl, Olafe, viď? Ale zkus vypočítattohle: Když Lízu bolí břicho a Axela taky, jenomže Axela víc, čí je to vinaa komu ukradli ta jablka?Učitelka: (kroutí hlavou a dělá, že neslyší) Tak dám příklad tobě, Nelo. Gustavbyl s kamarády na školním výletě. Vzal si s sebou deset korun, a kdyžpřišel domů, zbývaly mu dvě koruny. Kolik utratil?<strong>Pipi</strong>: A taky bych ráda věděla, proč tolik utrácel a jestli si koupil limonádua jestli si před výletem umyl uši.(Děti se smějí. Učitelka se je snaží uklidnit kreslením. Každému rozdá papíry,tužky a desky. Děti začnou pracovat.)Učitelka: Můžete nakreslit, co chcete. (Začne opravovat sešity. Za chvíli serozhlédne po třídě, jestli všichni kreslí.)(Děti se však dívají na <strong>Pipi</strong>, která sedí na podlaze a zaujatě čmárá na zem.)Učitelka: (zlobí se, dochází jí trpělivost) Proč nekreslíš na papír, <strong>Pipi</strong>?<strong>Pipi</strong>: Tam už nebylo místo. Copak se může kůň vejít na tak malý kousekpapíru? Právě kreslím nohy, a než dojdu k ocasu, budu venku na chodbě.Učitelka: (vyčerpaně) Víte co, děti? Zazpíváme si.(Všechny děti se postaví vedle lavic, jenom <strong>Pipi</strong> zůstane sedět na podlaze.)<strong>Pipi</strong>: Jen si zazpívejte, já si zatím trochu odpočinu. Tolikhle učenostiby porazilo i největšího siláka.(Paní učitelce došla trpělivost docela. Pošle celou třídu na dvůr - do kabinetu.Chce si s <strong>Pipi</strong> promluvit o samotě.)<strong>Pipi</strong>: (vstane a jde k učitelce) Víš co? Chci říct, víš co, paní učitelko? Já jsemse ráda přišla do školypodívat, ale chodit semasi nechci. Budu se musetbez těch prázdnin obejít.Ta vaše jablka, koruny aobrázky, to je na mě moc.Jde mi z toho hlava kolem.Doufám, že se na mě kvůlitomu nezlobíš.Učitelka: Zlobím se, <strong>Pipi</strong>.Hlavně proto, že se nesnažíšchovat, jak se sluší. S takovýmchováním do školynemůžeš, i kdybys chtěla.<strong>Pipi</strong>: (rozechvělým smutným hlasem) Já jsem se nechovala, jak se sluší? Aleto jsem nevěděla. Víš, paní učitelko, když někdomá maminku andělem a tatínka králem černochůa celý život se plavil po mořích, tak vlastněani nemůže vědět, jak se má ve škole správněchovat a co si má s těmi jablky a korunami počít.Učitelka: No, máš pravdu. To chápu. Můžešpřijít do školy, až budeš o něco starší.<strong>Pipi</strong>: (nadšeně) Ty jsi strašně hodná, paní učitelko.Já ti něco dám. (Vytáhne z kapsy krásnýzlatý náhrdelník a podává ho učitelce.)Učitelka: Tak drahý dárek já nemůžu v žádnémpřípadě přijmout!<strong>Pipi</strong>: Musíš, jinak přijdu zítra zas, a to bych vámtu udělala pěkný blázinec.Obraz 3.PIPI V CIRKUSE(Opona je zatažená. Uklízí se třída. <strong>Pipi</strong> s dětmi stojí před ní.)Tomy: <strong>Pipi</strong>, nechceš jít s námi do cirkusu?<strong>Pipi</strong>: Můžu s vámi jít leckam, ale jestli zrovna do cirkusu, to nevím. Já totižnevím, co to ten cibrkus je. Bolí to?Anika: Ty jsi blázen! Proč by měl cirkus bolet? Naopak, je to zábava.Jsou tam koně, lvi, krásné dámy, co chodí po provaze.<strong>Pipi</strong>: (skočí jí do řeči) Tak to vidět musím. Jenom si vezmu klobouk.(Otvírá se opona. Děti přibíhají a sedají si na přinesené polštáře do kruhu- jako manéž. V tom vbíhá do manéže z kabinetu ředitel cirkusu v černém obleku,s bičem v ruce a se lvem. Lev pobíhá po manéži, ředitel mu dává pokyny.Děti se bojí. Lev se zastaví u <strong>Pipi</strong>, Tomyho a Aniky. Snaží se je zastrašit. <strong>Pipi</strong>


<strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong><strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>8 9se však k němu nahne a podá mu ruku.)<strong>Pipi</strong>: Ahoj lve. Moje opička, pan Nilson, tě nechává pozdravovat.(Lev na <strong>Pipi</strong> zařve. <strong>Pipi</strong> mu to vrátí a lev odběhne zpátky do kabinetu. Ředitelse snaží práskat bičem, ale není mu to nic platné. Diváci tleskají.)Ředitel: Šakramentská harant, koukala zmizet! (Odchází za lvem a volána dva zřízence, aby <strong>Pipi</strong> vynesli. Ti s ní však nemůžou pohnout. Diváci se smějía ukazují si na ně.)(Mezitím začíná další číslo. Zřízenci odcházejí. Hraje roztomilá hudba.Přichází provazolezkyně Elvíra - v růžové sukýnce s parapletem. Chodítam a sem jako po provaze, dělá holubičky, mrská nohama. V jedné chvíli,když se otočí, stojí na provaze i <strong>Pipi</strong> a vybafne na Elvíru. Ta se lekne a vrhne seřediteli – tatínkovi kolem krku.)Diváci: (skandují a tleskají) <strong>Pipi</strong>, <strong>Pipi</strong>!Ředitel: (přichází a překřikuje diváky) Dámy a pánové! Ža okamžik vy koukalana největší zázrak všech dob, nejšilnější muž švěta, Šilný Adolf. Dámya pánové, Šilný Adolf! (Adolf vstupuje do manéže.)Jen še podívala, dámy a pánové, jaká má švaly. A teď, dámy a pánové,já mám pro váš báječná nabídka! Kdo z váš ši troufala zápašit še ŠilnýAdolf, kdo z váš ši troufala na nejšilnějšího muž švěta? Kdo pšemohlaŠilný Adolf, tomu já vyplatila što korun, dámy a pánové, što korun! Proším!Kdo še pšihlášila?(Silný Adolf mezitím ukazuje svaly a zvedá činky. Diváci se dívají po sobě,jestli se někdo přihlásí. <strong>Pipi</strong> se chce hlásit, ale Tomy s Anikou se jí snaží zabránit.)Ředitel: (mává stokorunou) Dámy a pánové, opravdu by tu nebyla nikdo,kdo chtěla vydělat što korun, mušela já opravdu ši je nechat?<strong>Pipi</strong>: (vytrhne se Tomymu a Anice a hlásí se) To teda opravdu nemušela.(Hrne se k Adolfovi.)(<strong>Pipi</strong> zápasí s Adolfem. Diváci skandují a tleskají. <strong>Pipi</strong> se usmívá a Adolf supí.Nakonec ho <strong>Pipi</strong> položí na lopatky a stoupne si na něj nohou.)Ředitel: (naštvaně) Proším,šlečna. Proším, vašešto korun.<strong>Pipi</strong>: (s pohrdáním) Načto, co bych s takovým papírkemdělala? Radši si honech a zabal si do něho salám.(Opona se zatahuje. Divácise i se svými polštáři schovávají.)Obraz 4.PIPI MÁ NÁVŠTĚVU(Opona je zatažená. Za ní se připravuje vila Vilekula a stůl. Před ní stojí <strong>Pipi</strong>,Tomy a Anika.)Anika: <strong>Pipi</strong>, bydlíš tady ve vile Vilekule už celý rok.<strong>Pipi</strong>: Ano, utíká to, utíká, a my stárnem. K podzimku mi bude deset, takženejlepší léta už má člověk za sebou.Tomy: Myslíš, že tu budeš bydlet pořád? Totiž až do té doby, kdy budeštak velká, že se staneš námořním lupičem?<strong>Pipi</strong>: Kdopak ví. Já myslím, že tatínek na tom černošském ostrově nezůstanevěčně. Jen co si postaví novou loď, tak si asi pro mě přijede.(Opona se otvírá a dveřmi tělocvičny přichází Efraim <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>, táta<strong>Pipi</strong>.)<strong>Pipi</strong>: (překvapeně ukazuje) Koukejte, támhle zrovna jde. (Vrhne se mukolem krku.) Táto Efraime, ty jsi ale vyrostl!Efraim: <strong>Pipi</strong>loto Citrónie Cimprlíno Mucholapko <strong>Dlouhá</strong> punčocho, drahédítě moje! Právě jsem ti taky chtěl říct, že jsi vyrostla.<strong>Pipi</strong>: Já jsem si to myslela, proto jsem to řekla první. Ha, há.Diváci: (skandují) <strong>Pipi</strong> je vítěz! <strong>Pipi</strong> je vítěz!(Adolf se snaží poníženě vypařit. Rozzuřený ředitel dává <strong>Pipi</strong> stokorunu.)


<strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong><strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>10 11Efraim: Dítě, jsi stejně silná, jako jsi bývala?<strong>Pipi</strong>: Jsem silnější. Pojď, budeme se přetlačovat.(Přetlačují se u stolu, ale nevyhrává ani jeden.)<strong>Pipi</strong>: Až mi bude deset, tak tě, táto Efraime, určitě přetlačím.Ale božínku! Já jsem úplně zapomněla, že se neznáte. Tohle je Tomya Anika a tohle je můj otec, kapitán a jeho veličenstvo Efraim <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>.Viď, že jsi černošský král, táto?Efraim: Přesně tak. Jsem král černochů kmene Kurekuredutů na ostrově,který se jmenuje ostrov Kurekuredutů. Vyplavil jsem se tam na břeh, kdyžmě vítr smetl z lodi do moře.Anika: (zvědavě) Jak to, že nemáte královské šaty, když jste králem černochů?Efraim: Mám je v kufru. Klidně si je zítra obléknu.Tomy: Nedivili se Kurekuredutové, když jste u nich vylezl na břeh?Efraim: Hrozně se divili. Nejdřív mě chtěli sníst, ale když jsem holýmarukama přetrhl palmu, tak přišli na jiné myšlenky a zvolili si mě za krále.Přijel jsem si pro tebe, <strong>Pipi</strong>. Slíbil jsem jim, že brzy přivezu princeznu, kteráse bude jmenovat <strong>Pipi</strong>lota. Když to uslyšeli, volali: „Usumplosor, usumplosor!“Anika: Co to znamená?Efraim: To znamená: Hurá, hurá. <strong>Pipi</strong>, naše loď Hopetosa kotví v přístavu.Můžeš se tam jít podívat na své přátele.<strong>Pipi</strong>: To musíme oslavit. Budeme slavit, až se celá vila Vilekula bude otřásatv základech.(Opona se zatahuje. Vypravěč vstává z publika a čte.)Vypravěč: Byl večer. Tomy a Anika museli jít domů. Byl to rušný den a bylto ohromný zážitek, vidět opravdového,živého krále černochů. Abyla to nádhera, že se <strong>Pipi</strong> vrátiltatínek. I když na druhé straně …Chce si <strong>Pipi</strong> odvézt.Když si Tomy a Anika vlezli do postele,nepovídali si tak jako jindy.V dětském pokoji bylo úplné ticho.Najednou se ozval povzdych. Tovzdychl Tomy. Anika schovala hlavupod pokrývku a dala se do pláče.Obraz 5.PIPI SE NALODÍOpona se roztahuje. Na scéně je vidět kapitán Efraim, detail lodi se schůdky,na které <strong>Pipi</strong> vystupuje s panem Nilsonem, koněm a kufrem. Děti s Tomyma Anikou stojí opodál, pláčou, mávají šátky. Loučí se s <strong>Pipi</strong>.Děti: (zpívají písničku)Smutno je nám, že nám zmizíš,v cizí zemi pryč odjíždíš.Můžem ti jen zamávata pak dlouho vzpomínat.(<strong>Pipi</strong> sestoupí ze schůdků. Jde k Anice, utěšuje ji. Pak vystoupí znovuna schůdky.)Děti: Ať žije <strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>!Efraim: Vytáhněte můstek!<strong>Pipi</strong>: Tatínku Efraime, nejde to. Já se na to nemůžu koukat. Nemůžuse dívat, když je kvůli mně někdo tak nešťastný a pláče. Natož abych se vydrželakoukat, jak pláčí Tomy a Anika. Spusťte ten můstek! Zůstanu ve vileVilekule.Efraim: (rozmýšlí se) Dělej, jak chceš. Vždycky sis dělala, co jsi chtěla. (Obejme<strong>Pipi</strong>.) Budu za tebou často jezdit do vily Vilekuly na návštěvu.(<strong>Pipi</strong> odchází z lodi a mává tatínkovi. Ostatní děti se nezmůžou na slovo. Stojís otevřenými ústy. Pomalu se vytrácejí, aby na scéně zůstali jen <strong>Pipi</strong>,Tomy aAnika.)Efraim: <strong>Pipi</strong>, musím ti přidat trochu zlatých peněz! Chytej!<strong>Pipi</strong>: (chytá kufřík s penězi) Hahá, teď mám zase peněz jako želez.Tomy: (překvapeně) Ty jsi…ty…ty tady zůstaneš?<strong>Pipi</strong>: Můžeš hádat třikrát. (Všichni nasednou na koně.) Zpátky do vilyVilekuly.(Hraje píseň. Opona se zatahuje. Herci přichází na děkovačku.)


121. Napište alespoň 5 postav. Které hrají v <strong>Pipi</strong>.Pracovní list<strong>Pipi</strong> <strong>Dlouhá</strong> <strong>punčocha</strong>……………………………………………………………………………………………………………………………………2. Napište, kolik obrazů má hra <strong>Pipi</strong>.…………………………………………………………………3. Kde se odehrává třetí obraz?…………………………………………………………………4. Kdo je Efraim?…………………………………………………………………5. Vysvětli, s čím si <strong>Pipi</strong> spletla v druhém obraze nábosilku.……………………………………………………………………………………………………………………………………6. V pátém obraze zjisti, jestli <strong>Pipi</strong> odjela na lodi.……………………………………………………………………………………………………………………………………


Základní škola a mateřská škola <strong>Svitavy</strong>-<strong>Lačnov</strong>Zadní 125/50568 02 <strong>Svitavy</strong>e-mail: zslacnov@seznam.cztel.: 461 533 215web: www.zslacnov.svitavy.czTato publikace vznikla v rámci projektu Škola pro život (CZ.1.07/1.1.03/03.0010),spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!