Podzim 2005 - Fuchs-oil.cz

7Velorex na Lofotských ostrovechVše dokresluje proměnlivé počasí a silnývítr. O naší výpravě píší místní noviny.Nakonec se pustinami dalekého severu,motoru Robertova „Pavouka“ a hledáníulomeného zubu převodového kolav Härnösandu nám již radost nemůžepokazit. Vše bereme s humorem. Užv deset hodin dopoledne jedeme dál.Následuje Sundsvall, Hudiksvall a Soderhamn,přes Karlsborg, Hjo a Jönköpingdo Helsingborgu. Pobyt ve Skandináviizakončujeme stíhací jízdou po dálnici doTrelleborgu na trajekt, směr bývalá NDR.Po dalších dvou dnech umlkají motorynašich strojů doma v garážích po ujetínecelých sedmi tisíc kilometrů.Opět se prokázalo, že sever byl dobrouvolbou. Slabý provoz, kvalitní silnice,řídké osídlení, krásná příroda, hustá síťkempů a odpočívadel a k tomu možnostnocovat prakticky kdekoli. To vše námumožnilo překonávat i třísetkilometrovévzdálenosti denně při průměrné rychlostipřesahující 50 km/h.A co lidé na severu? Často jsme slýchali:„Motor JAWA ! Pamatujeme ty báječnémotocykly, které používala švédskáarmáda“. Jeden starý pán znal dokoncei tříkolky Velorex, četl o nich. Věděl, žese vyráběly v Československu. Věděl,kdo jsou bratři Stránští, konstruktéři,bez nichž bychom nedojeli tam, kammíří prsty na mapách při vymýšlení dalšíchcest.Nordkapp měl být cestou poslední, vždyťnám co nevidět bude čtyřicet, ale kdyžPetr Hošťálek letos se sidecarem pokořilČínu…Nakonec ještě poděkování našim sponzorům– redakci časopisu MOTOXPRESS,která pomohla s organizací, olejářskéfirmě Fuchs Oil a Motopointu z NovéPaky.kde silnice lemuje hluboko do pevninyzařízlé fjordy, dostáváme do Alty, kdena nás již čeká balíček plný „drůbků“do motorů našich strojů. Provádímenezbytné opravy a údržbu. Dále pokračujemena sever po silnici E 69. Velorexymusí překonávat značná převýšení a jízdudlouhými tunely, občas si dáváme slalommezi polodivokými soby, kteří pohyb posilnici zřejmě přímo zbožňují. Patnáctéhočervence, tedy po třinácti dnech jízdydosahujeme vytouženého cíle - Nordkappu– strmého útesu, odkud je vidětjen moře a půlnoční slunce. Tady Velorexještě nikdy předtím nebyl, a tak můžemei za jinak spuštěnou závoru. Dvě hodinypo půlnoci se za jasného slunečního svituvydáváme na zpáteční cestu. Opět podjíždímebezmála sedm kilometrů dlouhýmtunelem mořskou úžinu Mägeroysundeta přes Lakselv, Karasjok, finské Muonioa Kolari se dostáváme k Baltskému moři.Po východním pobřeží Švédska jedemenejkratší cestou na jih. Noční rozborkaVe Švédsku u jezera Vättern