Zprávy - Vězeňská služba ČR

Tři nejlepší ženy I. věkové kategorie v běhu na 5 km (zleva IngridMilfaitová, Eva Kocourková, Jana Bílková)Tři nejúspěšnější muži I. věkové kategorie v branném závodě jednotlivcůna 15 km (zleva Petr Bartůněk, Tomáš Antoš, Karel Rezek)Poprvé o titul přeborníkaV Biatlon klubu Jáchymov se konal 9.–13.února Přebor Vězeňské služby České republikyv lyžování. Pro 45 závodníků a 24 závodnice ze17 organizačních článků vězeňské službya družstvo SVJS Slovenské republiky připravilipořadatelé z odboru vězeňské a justiční strážegenerálního ředitelství čtyři soutěžní discipliny:běh mužů na 15 km volným způsobem,běh žen na 5 km volným způsobem, branný závodmužů na 15 km volným způsobem a závodštafet mužů na 3 x 10 km.O pozornosti, kterou sportu ve vězeňské služběvěnují její vedoucí pracovníci, svědčí i přítomnostgenerální ředitelky Mgr. KamilyMeclové na závěrečném ceremoniálu. Při tétoPřeborník Vězeňské služby ČRIng. Ladislav Kubečekpříležitosti také předala poprvé v novodobé historiipřeborů nejlepšímu závodníkovi a nejlepšízávodnici titul Přeborník Vězeňské službyČeské republiky.Vedle výborných sněhových podmínek, ukázněnostizávodníků a přístupu organizátorů a členůtechnické skupiny přispěla k hladkému průběhupřeboru i pomoc ze strany pracovníků Biatlonklubu Jáchymov, chaty Hydroprojekt Mariánskáa Věznice Ostrov.Pořadí na prvních třech místech v jednotlivýchdisciplinách a věkových kategoriích uveřejňujemev rubrice Zpravodajství na straně 30.redfoto archivMgr. Kamila Meclová blahopřeje Elišce Chocholoušové, přeborniciVS ČRŽeny vyrážejí na trať

Vážení čtenáři,vývoj vězeňství, jeho celková kulturní úroveň a materiální podmínkyjsou odrazem vývoje kulturní a ekonomické úrovně celé společnosti. Způsobzacházení s pachateli trestných činů vyjadřuje velmi zřetelně i vztahspolečnosti (státu) k jedinci a postoj k občanským právům a svobodám.Základním dokumentem, z něhož vychází profil vězeňské služby a jejípostup při tvorbě ročních plánovacích dokumentů i při úvahách a záměrechdlouhodobějších, je Koncepce rozvoje vězeňství v České republice,kterou pod vedením PhDr. Karla Netíka, CSc., připravila studijnía výzkumná skupina tehdejšího ředitelství Sboru nápravné výchovyv roce 1991. Koncepce se stala strategickým plánem reformyčeského vězeňství. Více než desetiletí její platnosti potvrzuje dobrýnáhled jejích autorů. Na druhé straně by ovšem bylo mylné nerespektovat,že vývoj jde dál, že se mění společenské, ekonomické a politicképozadí rozvoje českého vězeňství, že dochází ke změně trendů v rozměrechevropských, ale i celosvětových, že se mění přístupy v trestnípolitice vůbec. Příkladem probíhajících změn a přístupu k nim je i odhodláníRady Evropy revidovat Evropská vězeňská pravidla.Zpracování koncepce rozvoječeského vězeňství do roku 2015 neznamenápopření stávající Koncepcerozvoje vězeňství v České republiceani odklon od ní. Prvním důvodempro zpracování koncepce 2015je reakce na měnící se podmínkya vývoj, druhým snaha o konkrétnějšípojmenování záměrů na cílůa příští desetiletí.Prvním krokem ke zpracováníkoncepce 2015 bylo provedeníSWOT analýzy současného stavuvězeňství v ČR (Strengths, Weaknesses,Opportunities, Threats), definování jeho silných a slabých stránek,příležitostí a hrozeb, porovnání výsledků analýzy se způsobemřešení v současné koncepci rozvoje českého vězeňství, s mezinárodnímistandardy a normami vyspělých vězeňských systémů.Moderní vězeňské systémy za základní všeobecné principy zacházenís vězněnými osobami považují principy individualizace, normalizace,odpovědnosti, progrese, bezpečnosti a bezpečí. Již z výčtu těchto principůje zřejmé, že vytvoření moderního vězeňského systému v ČR v současnédobě brání zejména minimální prostor, kterého se vězeňské službědostává v možnostech diferenciace zacházení na základě penitenciárníklasifikace, prvotně zpracované metodou hodnocení rizik.Druhým základním rozdílem mezi českým vězeňstvím a modernímivězeňskými systémy je stupeň využívání tzv. dynamické bezpečnosti.Zatímco ve vyspělých systémech je bezpečnost vězeňských zařízení postavenana dynamické bezpečnosti, v českém vězeňství je dosud zásaddynamické bezpečnosti využíváno pouze minimálně. Převedení dozorčíslužby do oddělení vězeňské a justiční stráže stav výrazně zhoršilo.Zvýšení využívání penitenciární diferenciace a plošné uplatňovánídynamické bezpečnosti kladou vyšší nároky na profesionální práci personáluvšech kategorií.Jakoby stranou zájmu současné koncepce českého vězeňství je situacepři zabezpečování výkonu vazby. Právě výkon vazby vykazujev České republice největší odlišnosti od evropských standardů.Mohu vás ujistit, že není v činnosti vězeňské služby problematika,kterou by se pracovní tým jmenovaný paní generální ředitelkou nezabýval.Již za několik měsíců se všichni budete mít možnost přesvědčit,jestli tento tým, ve spolupráci s experty, které si k řešení jednotlivýchproblematik přibírá, odvedl týmovou profesionální práci. Zda se podařípřevést cíle koncepce 2015 do každodenní činnosti vězeňské službybude pak záležet na týmové profesionální práci všech zaměstnancůVězeňské služby České republiky.Ing. Michal Řeháčekředitel odboru výkonu vazby a trestu generálního ředitelstvíVězeňské služby České republikyZ obsahu čísla 2/2004Bez kabelů ze Stráže auta nevyjedouZpravodajstvíCo se událo v našich věznicích.Denní tisk přirovnal situacive Věznici Stráž pod Ralskemke stěhování národů. Proč?Klasický český problém: Nejsou lidi!Kvalitní vězeňství, důležitýpředpoklad bezpečné společnostiRozhovor s poslancemParlamentu České republiky,členem výboru pro obranu a bezpečnostPoslanecké sněmovnya předsedou podvýboru pro vězeňstvíPhDr. Karlem Šplíchalem.str. 8Dva světy, dvojí život za mřížemiNahlédnout do vězeňskýchsystémů Gruzie a Kanadymůžete v rozhovorus I. náměstkem generální ředitelkyVězeňské služby ČRPaedDr. Bohuslavem Burkiewiczem.str. 22Poprvé o titul přeborníkaVýsledky Přeboru Vězeňské služby ČR v lyžování,který se konal v únoru v Krušných horách.str. 2str. 4–7, 28–31Vězení, drogy a společnostv rozšířené EvropěZanedlouho vstoupí do Evropskéunie další státy ze střednía východní Evropy.Praha, nazývaná někdy středemkontinentu, hostila 25.–27. březnaevropskou konferenci o drogácha HIV/AIDS.str. 10str. 30

Bez kabelů ze Strážeauta nevyjedouZaměstnávání vězňů je, můžeme to tak nazvat, společenskýmproblémem, s nímž se Vězeňská služba České republiky potýkářadu let. Počet zaměstnaných odsouzených se pohybujepod 50 % jejich stavu. Jsou ovšem věznice, kde se sice zrovnanechystají vztyčovat vlajky na oslavu stoprocentní zaměstnanostiodsouzených, ale přece jen jsou trošku vpředu předostatními. Jednou z nich je i Věznice Stráž pod Ralskem, kdese zaměstnanost v ročním průměru pohybuje nad 50 %.Práce je dostJejí jméno se v únoru skloňovalove všech pádech v některých médiích,například 18. 2. v Českolipskémdeníku a o pár dní pozdějii v MF Dnes. O co šlo? Důvodemnebyla vzpoura, útěk nebo hladovkavězňů ani drogy či mobily zamřížemi, tedy témata, jimž sdělovacíprostředky tak rády věnujísvou pozornost. Tentokrát šlo o veliceprostou, ale na druhou stranuvelmi složitou záležitost, jakou jeprávě zaměstnávání odsouzených.MF Dnes přirovnala situaci ve věznicidokonce ke stěhování národů.Českolipská (ale jinak mnohonárodní)firma Delphi Packard Electricse totiž rozhodla pro rok 2004navýšit počet zaměstnaných vězňůo 100 osob, tedy celkově na 250.PaedDr. František VachV souvislosti s tím požádala o pronájemdalšího podlaží provozní budovyve věznici. Spolupráce strážskévěznice se jmenovanou firmoujiž trvá více než 10 let a vězni proni přímo ve věznici pracují při montážikabelových svazků pro osobníautomobily.Než se však budeme věnovatvýše zmíněné spolupráci, neuškodípodívat se na zaměstnávání vězňůve zdejší věznici trošku šířeji.Povídali jsme si o tom s ředitelemvěznice PaedDr. Františkem Vachema vedoucím ekonomickéhooddělení Adolfem Antonínem.Možná by se dalo říci, že zaměstnanostvězňů si tady střeží jakooko v hlavě a neustále pro ně hledajídalší a další pracovní příležitostiv regionu či nabízejí (jakov případě českolipské firmy) vlastníprostory podnikatelským subjektům.Rozbor zaměstnanosti odsouzenýchje i tématem každodenníranní porady ve věznici.Od zelí po fotbalPomineme­li práci ve vlastní režii,v níž se angažuje více než60 vězňů, a zatím i práci pro zmíněnoufirmu, odsouzení tu jsou zaměstnávánidvojím způsobem: nanestřežených pracovištích mimověznici a na pracovištích s volnýmpohybem.Čtrnáct z těch, kteří mají volnýpohyb, dochází uklízet do nedalekéhoInstitutu vzdělávání VS a dojeho ubytovny, stejně jako do ubytovnyJustiční akademie. Dalšíchasi 12 odsouzených denně odjíždído podniku Galvia v Českém Dubu.Firma pro ně přijede vlastnímautem a po práci je zase přiveze.I na nestřežených pracovištíchmimo věznici je živo. Po 12 vězníchpracuje ve firmách Egermanna Crystalex ve sklářské výrobě,především tu vykonávají pomocnépráce v huti a na lince. Dalších12–15 mužů je zaměstnáno ve slévárněv Liberci–Ostašově a téměřstejný počet v cihelně v ČeskémDubu. V Brništi ve firmě Samirpracuje průměrně 20 odsouzenýchpři zpracování zelí.Další desítky jsou pak zaměstnányve stavebních firmách či připráci v lese, ale v těchto případechse někdy jedná o sezonní záležitost.V březnu se našlo uplatněnípro dalších 10–15 vězňů v prádelněv České Lípě. Bude se, tak jakoi v řadě dalších případů, jednato práci při odpolední směně. Přitéto příležitosti nelze nepodotknout,že vězni jsou velmi častovyžadováni právě do směnnýchprovozů. „Civilisté“ totiž na směnypracovat nechtějí a raději zůstávajídoma na podpoře. Proč ne,když náš sociální systém je takštědře nastaven.„Jsme rádi, že odsouzení z našívěznice mohou pracovat, že jeo jejich práci zájem,“ zamýšlí seředitel věznice, „i když hlavněv poslední době s tím máme nemaléstarosti. Spolu s prognózouo snižování počtu vězněných osobdošlo i ke snížení počtu zaměstnanců.Úvaha se nevyplnila, vězninaopak přibývají, zato ke sníženístavu pracovníků bohužel došlo.A někdo se přece o naše odsouzenémusí starat.“Adolf AntonínVelký zájem mezi odsouzenýmije o práci před a po zápasechna hřištích fotbalových klubů v Libercia Jablonci. Při zahájení jarníčásti extraligy v případě potřebyodklízejí sníh, po skončení zápasůuklízejí ochozy a tribuny. Odpořadatele dostanou párek, limonádua třeba i cigarety a svezou seluxusním klubovým autobusem,jímž hráči jezdí na zápasy.„Ale i pro odsouzené může býtpráce někdy spíše trestem“, vzpomínás úsměvem ředitel věznice.„Jednou nás požádala firma o pracovnísíly na sběr rybízu. Vězni,kteří se přihlásili, říkali, že už víckrátne, to raději prý skládat tunyuhlí než se dívat, jak ty malé, červenékuličky pomalu přibývají.“Práce pro chlapa to asi opravdunení.Diagnoza:barvoslepostNa první pohled vypadá možnásituace v zaměstnávání vězňů vezdejší věznici jako idylka. Samozřejmě,že tomu tak není. Ale jakříká vedoucí ekonomického odděleníAdolf Antonín, kdo pracovatchce, práci ve Stráži určitě dostane.Dodejme jen, že ti, kteří nechtějí,by nepracovali ani za zlaté tele.Bohužel mezi těmi „ochořelýmitulení nemocí“ je dost mladých lidí.Ti vlastně nikdy k práci „nečuchli“a proč by to měli zkoušetzrovna ve věznici, když nemusejí.Pracovní návyky nemají, venku seo ně staral štědrý stát, přilepšovalirodiče nebo také prarodiče, a kdyžnebylo, tak se třeba ukradlo.Pak je ještě další skupina vězňů,kteří jako „na oko“ pracovat chtějí,ale už dopředu vědí, že nebudou.Začnou hledat výmluvy, proč nemohou,i když by tak strašně moc„chtěli“. Jednou jim nevyhovujetřeba práce vsedě, jindy vestoje. Jejichvýmluvy jsou někdy skutečně2 reportážčeské vězeňství 2/2004

úsměvné. Přihlásí se třeba na prácik českolipské firmě na montáž kabelovýchsvazků, složených z jednotlivýchkabelů různé barevnosti.Pak se jim to přestane líbit, protožemusejí celých osm hodin poctivěmakat, a tak najednou „chudáčkové“zjistí, že jsou vlastněbarvoslepí a neumějí rozeznat jednotlivéžíly svazku.„Kvůli takovým a jim podobnýmmusíme denně vytvářetz vězňů určitou rezervu, abychommohli dodržet počet pracovníků,k němuž jsme se firmám zavázali,“komentuje situaci Adolf Antonína František Vach dodává:„Odsouzení dostávají na jednánízařazovací komise určitou nabídku,jakýsi prvotní přehled o pracovníchpříležitostech. Mají­li zájempracovat, musejí navíc i písemněpotvrdit svůj souhlas. Pokudmají později nějaké problémynebo se jim zkrátka nechce, mohouvzít svůj písemný souhlaszpět, ale pak jim běží něco jakodvouměsíční výpovědní lhůta.”Montáž kabelů v dílně v objektu Věznice Stráž pod RalskemJedni přicházejí,druzí odcházejíAle vraťme se k tomu, co od počátkuroku doslova hýbe strážskouvěznicí. Na základě dohody mezivěznicí a firmou Delphi docházív průběhu ledna a února 2004k navýšení počtu zaměstnanýchodsouzených o 100 osob, celkemna 250. (Ve hře bylo v době našínávštěvy zvýšení o dalších až 100vězňů na celkových 350.)I když je věznice přeplněna o cca200 odsouzených, nemůže z vlastníchzdrojů takovýto počet pracovníkůzajistit (důvody viz výše). Jednánína centrální úrovni o přemístěnípráceschopných vězňů z jinýchvěznic nepřineslo kýžený výsledek,trochu pomohly jen věznice v NovémSedle a Vinařicích. „Jako ředitelregionu jsem se proto rozhodloslovit věznice v něm, ale nejen to,kontaktujeme přímo vězně,“ dávák dobru nápad František Vach.„Vytvořili jsme pro ně nabídkovéletáky a vyvěsili je přímo ve vězeňskýchubytovnách na nástěnky.No a vidíte, začali se hlásit sami.Museli ovšem splňovat některépodmínky: například délku trestuještě nejméně rok, protože jenzaučení trvá skoro dva měsíce,museli mít zdravotní klasifikacivyhovující mimo jiné i práci v noci,ale hlavně to chtělo zájema chuť pracovat, a upřímně řečeno,i určitou dávku inteligence. A taknám jedni vězni přicházejí a druzí,jimž se pracovat nechce, zasepo dohodě s dispečerem na generálnímředitelství odcházejí do jinýchvěznic.“Budova, v níž nyní firma Delphiobsadila již tři podlaží a možná nebudedlouho trvat a přibere i čtvrté,poslední, využívala před lety firmaCrystalex pro kartonážní práce.Po problematické amnestii v roce1990 zbylo ve Stráži z více nežšesti stovek vězňů jen 30. „Nebylilidi“, a proto firma výrobu ve vězniciopustila a v roce 1992 předalazpět i budovu, samozřejmě že bezstrojního vybavení. Volné prostoryse naopak hodily firmě Delphi,a tak sem téhož roku přenesla užzmíněnou montáž kabelovýchsvazků a startovacích kabelů proautomobilový průmysl.Motám, motáš,motáme„Zpočátku tu pracovalo 30–40vězňů, teď už by to mělo být až100 lidí na směnu v nepřetržitémprovozu,“ upřesňuje Adolf Antonín.„Veškerou práci dělají odsouzení,kmenoví zaměstnanci zajišťujípouze seřizování a výstupníkontrolu, i když už i na ní se podílejíněkteří vybraní vězni,“ dodávás určitou chloubou v hlase. Výdělkyšpičkových pracovníků z řadodsouzených se pohybují kolem12–13 tisíc korun a nebýt nové vyhláškyo jejich odměňování, mohlyby být i vyšší.Výplaty ostatně sleduje i samafirma. Nedávno tu byla na kontrolejejí komisařka a velice bedlivěprověřovala, zda vězni nejsou nějakšizeni.Výrobní haly v jednotlivýchpodlažích provozní budovy připomínajíspíše projekční či konstrukčníkanceláře. Velká okna, hodněsvětla, na podlaze koberce, po oboustranách místnosti podle oken stojína stojanech desky, připomínajícírýsovací prkna. Dokonce je na nichi něco narýsováno a trčí z nich jakésikolíky. „Na každé je totiž přesnýtechnologický výkres, jak z jednotlivýchpramenů vytvořit svazekkabelů, tady například k měřiči paliva,jinde zase třeba k zabezpečovacímuzařízení,“ zasvěcuje zaměstnanecfirmy a vedoucí zdejšíhoprovozu Jiří Chromý. „Celkemse tu sestavuje 250 modulů pro vozyŠkoda, Audi i BMW. Každý vězeňmá navíc k dispozici přesný návod,který ho krok za krokem vedek vytvoření konečného výrobku.Nakonec pak nasadí svorkovnicia ovine svazek předepsanou izolací,“končí pan Chromý stručný popispráce.Když je toto hotovo, jde každýelement k testu na výstupní kontrolu.Tady zkušení pracovníci pomocítechniky poznají a vyhodnotípřípadné vady, a protože na každémsvazku je vždy i značka toho,kdo jej smontoval, viník eventuálníchyby je ihned a velice přesnězjištěn.Uprostřed každé haly stojí regálys uskladněným materiálem.Různobarevné kabely všelijakýchdélek jsou uloženy v přepravkáchoznačených speciálními štítky.Funguje tu totiž tzv. Kanban systém,jenž velice pružně reaguje,expeduje hotové výrobky a stejněrychle dodává materiál pro dalšízpracování. Odpadá administrativa,všelijaké výdejky, dodejkya kdovíco ještě.O České republice se říká, že jeto země lidí se šikovnýma rukama.Proč by to nemohlo platit i o těch,kteří se z různých důvodů dostalido rozporu se zákonem. Kdybychomchtěli toto rčení zlehčit, daloby se říci, že mnozí právě díkysvým šikovným rukám.Ve Věznici Stráž pod Ralskemnašli oni i řada dalších dost možností,jak své schopnosti pozitivněuplatnit.Jaroslav SiselFoto Miroslav Jílekčeské vězeňství 2/2004 reportáž3

Jóga za mřížemiHEŘMANICE l O tom, že životníharmonii je možné získatv každém prostředí, se snaží veVěznici Heřmanice již několik let.Kroužek jógy tu vznikl z iniciativyodsouzených, kterým se podařilopro tuto myšlenku získat sociálnípracovnici Elišku Romanovou.Od nápadu nebylo daleko keskutku, a tak v září 2000 pod vedenímpaní Romanové, která se józeve volném čase od mládí věnovala,nastoupilo 9 odsouzených kesvému prvnímu „cvičení“.Tato cvičení probíhají od tétodoby pravidelně 1x týdně v terapeutickémístnosti a z původních90 minut se doba cvičení či meditováníprodloužila na současné2 1/2 hodiny.V červenci 2001 poprvé navštívilivěznici manželé Hana a LuděkZanáškovi (na obrázku dole). Původněochota vyhovět příteli pře­rostla v jejich úzkou spoluprácis paní Romanovou a tím i s věznicí.Manželé Zanáškovi (mj. důchodci)pravidelně a bez nárokůna jakoukoliv finanční odměnu odté doby pravidelně dojíždějí dověznice. Odsouzení se na jejichnávštěvy upřímně těší, protožekromě cvičení Ásan pod vedenímHany mají možnost naslouchat velicezajímavým a moudrým přednáškámo filosofii jógy v podáníLuďka.O zapojení do kroužku jógy majízájem zejména prvotrestaní odsouzenís dlouhými tresty. Hledají v tétonové a zajímavé aktivitě způsob,jak zvládnout adaptaci, překonatstres, vyrovnat se s novou, dosudnepoznanou těžkou životní situací,neboť jak praví jedna z knih o józe:„Někteří lidé si hledí jen zevníčistoty. Vnitřní očista však zbavujemysl špatných tužeb.“Mgr. Květoslav JordánEliška RomanováBaníčku,my jsme s tebou!HEŘMANICE l KormidelníkBaníku Ostrava, vedoucího týmuextraligové tabulky, FrantišekKomňacký (druhý zprava) si v nabitém„anglickém“ týdnu, běhemněhož jeho svěřenci sehráli dvě ligováa jedno utkání Poháru ČMFS,našel čas a navštívil 25. březnaheřmanickou věznici, aby pobesedovals odsouzenými. Za více nežpůldruhou hodinu se otevřeně svěřilse svými názory, nechal nahlédnoutdo baníkovské fotbalové kuchyně,přičemž se vůbec nebránilani kritickému pohledu na některéskutečnosti. Jako zkušený pedagogsi svým nenapodobitelným projevems úměrnou dávkou humoruposluchače získal natolik, že otázkynebraly konce. Zdařilou akcimusely ukončit až nekompromisnětikající hodiny, oznamující konecbesedy. Před podpisem do pamětníknihy významných hostůvěznice pan Komňacký přislíbil, žerád besedu zopakuje, až cobyúspěšný lodivod dovede ostravskýfotbal k mistrovskému titulu. Jehozávěrečným slovům všichni Ostravácibeze zbytku věří!Mgr. Antonín NávratSlužební psihledali drogyVítěz soutěže strážmistr S. Václaveks vítězným psem BenemPRAHA–PANKRÁC l Soutěžve služební kynologii pod názvemI. speciální závod ve vyhledáváníomamných a psychotropníchlátek pořádali 22.března 2004 ve Vazební vězniciPraha–Pankrác. Soutěž bylapřizpůsobena praktickému využíváníslužebních psů a byla zaměřenana prohlídky místností, motorovýchvozidel a poštovních zásilek.Sportovního dne se kromědomácích zúčastnila i dvoučlennádružstva psovodů z věznic Příbram,Rýnovice a zástupci Vojensképolicie. Přizváni byli také reprezentantiPolicie ČR, kteří všakmuseli závod odříci z důvodu zajišťovánízvýšených bezpečnostníchopatření po nedávném teroristickémútoku ve Španělsku.Psovodi představili rozmanitápsí plemena. Po pachových pracíchse vydali čtyři němečtí ovčáci,belgický ovčák (malinois),labradorský retriever, flat coatedretriever a americký stafordšírskýteriér. Na regulérnost soutěže dohlíželrozhodčí z pořádající vazebnívěznice poručík ViliamMajdan. V soutěži jednotlivcůstanul na nejvyšším stupni strážmistrStanislav Václavek s německýmovčákem Benem z Vazebnívěznice Praha–Pankrác.Další dvě bodovaná místa obsadilinadpraporčík Miloslav Zouneks labradorským retrievremEbenem a nadstrážmistr LiborŘezníček z Věznice Rýnovices flat coated retrievrem Henrychem.Pohár pro vítězné družstvorovněž putoval k Rýnovickým.Viliam Majdan4 zprávyčeské vězeňství 2/2004

Děti, sníh a horyPRAHA l Před rekreačním střediskem„Na Květnici“ bylo v sobotu28. února rušno. Vedle autobusu,který tu stál, přibývaly batohy,tašky, lyže, a samozřejmě děti.Byl čas jarních prázdnin a partanadšenců vyrážela na svůj, už aninevím kolikátý, zimní tábor. Všichnibyli nedočkaví, někteří jeli poprvé,jiní už byli ostřílenými táborníky.Když se autobus rozjel,nastal čas zamávání starostlivýmrodičům a pak už hurá na hory!Krkonoše nás uvítaly bohatousněhovou nadílkou a pořádnou fujavicí.Krakonoš byl opravdu štědrý.Raději jsme se šli ubytovat.V dětské ozdravovně Svatý Petrnás už znali od loňska. Vedle útulnýchpokojíků jsme měli k dispozicivelkou jídelnu, klubovnu, hernua lyžárnu. Čekal nás týden plnýzábavy, lyžování a soutěží, ale nejdřívejsme se museli rozdělit do oddílů.Tentokrát ne podle věku, alelyžařských dovedností. Vždyť násčekaly tři vleky, dva hned u chalupya třetí „Stoh“ byl od ní vzdálenasi 15 minut chůze.Každý z nás se těšil až vyběhnedo té sněhové pohádky. Rychlejsme proto vybalili věci a zatímcostarší oddíl vyrazil na průzkumŠpindlerova Mlýna, ti nejmenší dovádělina kopci za ozdravovnou. Zachvilku kolem ní vyrostla sněhováiglú, propletená spojovacími chodbami.První večer proběhlo seznamovacíposezení, po němž si to tivětší rozdali ve stolním tenisua ostatní vymýšleli název oddílu.Po kratším dohadování se z nás stali„sněhoví drsňáci“, a na nástěnkujsme si zavěsili rychle zhotovenélogo. Svého jména jsme byli vícenež hodni. Vždyť se mezi námi našlitakoví borci, jako třeba vedoucíLáďa – ten jeho carwingový styl,to bylo prostě super. No a co teprvedruhý den, když jsme to všichnirozbalili na sjezdovce, páni, to byltedy fofr!Ještě víc se nám povedlo odpoledne.Ve Svatém Petru probíhalsvětový pohár v akrobatické jízděna boulích a lanovka nás vyvezlaaž k samotným závodníkům.A protože fanoušků není nikdydost, naše „three–two–one goooo!!”se po chvíli ozývalo celýmareálem.Největší oblibě našeho oddílu seale těšil snowtubing. Navštívilijsme ho celkem třikrát. Obrovské„pneumatiky“, jak tomu děti říkaly,jedou takovou rychlostí, že člověkani neví kam se řítí. Užili jsmesi tam spoustu legrace. Ale děti bylyi jinak skvělé, velcí pomáhalimalým, učili je lyžovat a uklízet,aby získaly body do soutěže o nejhezčípokoj. Ve volném čase jsmezavítali do Špindlerova Mlýna, kdeděti nakoupily dárky svým blízkým.Protože sněhu bylo všudedost, pořádali jsme i zimní olympiáduv netradičních disciplínách.Soutěžilo se ve skoku do hlubokéhosněhu, hodu na cíl sněhovoukoulí, jízdě na lopatě a podobně.Večer byli slavnostně vyhlášeni vítězové,rozdávaly se medaile a diplomy.Jenže čas běží rychle, a takjsme se ani nenadáli a týden bylpryč. Ještě zabalit věci a uklidit pokoje– nejsme přece žádní čuníci.Nanosit do auta tu hromadu lyžía batohů také nebyla žádná legrace,ale zvládli jsme to. Ještě poděkovatkuchařkám za to, že se vzorněstaraly o naše bříška a potom nasedata zpátky domů. Škoda, všekrásné jednou skončí, bylo to mocprima, ale nevadí, kdo bude chtít,může za rok opět s námi.Tak ahoj a „drsňákům“ zdar !Zimní táborpro dětizaměstnancůBRNO l Vazební věznice Brnouspořádala v době jarních prázdnintradiční zimní dětský táborv Hynčicích u Krnova.Hotel Dlouhá Voda, kde jsme byliubytovaní v krásném prostředízasněžených Jeseníků, nám opětcelý týden poskytoval pohodlné zázemí.Tomu odpovídaly i soutěžev ping–pongu, fotbalu (v tělocvičně),šipkách, vědomostní v klubovněa každodenní koupání v bazénu.Hlavní zaměření bylo ovšem lyžařské.Dva dny jsme využili vlekupřímo u hotelu, čtyřikrát jsme vyjelina Ovčárnu. Přestože foukal silnývítr, sněžilo a byl mráz, pěkněupravená sjezdovka nad MalýmVáclavákem s minimem lidí dobřeroztrénovala naše svaly. Poslednídva dny se přidalo ještě nesmělésluníčko, takže nakonec naše tvářezářily spokojeností nejenom naduskutečněným závodem ve slalomuna lyžích a na snowboardech,ale i nad celým průběhem zimníhodětského tábora.Závěrečný karneval se stal přehlídkoufantazie rodičů i dětí,scénky byly propracované do detailůa bavily se při nich nejenomděti, ale také dospělí. Bohatá tombolarozzářila oči nejmenších,zvlášť když ti starší svoje výhrybez zaváhání předali „prckům“.Bc. Jana JodlováMgr. Hana MahelováPoradaprvních zástupcůPRACOV l Celorepubliková poradaprvních zástupců ředitelůvěznic ve dnech 3.–5. březnav Pracově byla pro nás v mnohéminformující, orientující, vzdělávacíi inspirující. Nechyběla živá diskuse,zejména při projednávání záměrůreprofilace a novely zákonao VT a VV. Informaci o bezpečnostnísituaci naslouchali zástupcis plnou vážností a hustě popsanéstránky je usvědčovaly z výšezájmu.Půlden věnovaný znalostema dovednostem z oblasti kaučovánía vedení týmů prohloubil kvalityjiž získaných informací. Pohrálsi s pojmy jako je skupinaa tým, situační řízení a komunikačníkontinuum. Výchozí citátAntonia „Drž se nové cesty a staréhopřítele“ naznačil a zahrnovalumění chtít, dovést a moci.Ředitel probační a mediačníslužby Mgr. Pavel Štern informovalo jím vedené problematicea jejích úspěších, potížích, spoluprácia výsledcích.PhDr. Miroslav Scheinost informovalo výzkumných projektechInstitutu pro kriminologii a sociálníprevenci, výsledcích výzkumuproblematiky cizích státníchpříslušníků v našich věznicíchi o studiích, které jsou v plánua týkají se například vybranýchproblémů vězeňství nebo detenčníhozařízení.Pro mnohé byla inspirující diskuseo poradním sboru, nechybělynávrhy, signalizující zájemo problematiku kontroly, signálnězabezpečovací techniku a její vývojovétrendy, oblast organizovanéhozločinu a v neposlední řaděo bližší výklad jednotlivých ustanovenízákonů a řádů.Ukázněnost, pozornost, zájema aktivita zástupců ředitelů věznicbyla v celém třídenním jednání nepřehlédnutelná.mhčeské vězeňství 2/2004 zprávy5

Boldyho návratza „mříže“PŘÍBRAM l Do příbramské věznicezavítal 26. února jeden z bývalýchodsouzených Ladislav Boldi(druhý zleva), který se v současnédobě pod uměleckým jménemBoldy snaží prosadit v showbyznysu.Nedávno vydal i vlastní CD.Do míst, kde nedobrovolně strávilčást svého života, ho doprovodilizpěvák Daniel Landa a JanisSidovský.Na Boldyho příjezd již netrpělivěčekala skupina vězňů ze specializovanéhooddělení výkonutrestu. Byli to ti, kteří chtějí skoncovatse závislostí na droze, ježje přivedla až k pobytu za mřížemi.Všechny přítomné přivítal vedoucíspecializovaného odděleníPhDr. Vavřín Matúšek se svýmispolupracovníky.Překvapením byla i osobní přítomnostgenerální ředitelky VSČR Mgr. Kamily Meclové.„Budeme si tykat“, navrhl Landa,„ptejte se, na co chcete, nepřišlijsme vás poučovat“. Odsouzeníbez zábran pokládali otázkya Boldy i Landa jim otevřeně odpovídaliformou, která jim bylablízká. „Moje první písnička bylaÓ hřebíčku zahradnický”, vzpomínalBoldy, „tu jsem zpíval vychovatelcev ’děcáku’.” Otázkynebraly konce.Právě Boldy – před časem jedenz nich – vyprávěl svůj životnípříběh, v němž byly běžnou součástídrogy a násilí. Za následkytohoto životního stylu ho soud„ocenil“ čtyřmi roky odnětí svobody.„Taky jsem tady seděl jakovy, ale nikdy není pozdě. Musítechtít, záleží jen na vás. Důvodemnení droga, ale vaše selhání.“ Nebyloto poučování, ale skutečnost.Na začátku smutný příběh – 19 letživota po dětských domovech, nápravnýchzařízeních, bez rodinnéhozázemí. A dnes? Demonstracetoho, že i po propuštění je možnéžit slušně, bez drog a nevracet sezpět do vězení.Po ukončení besedy, při níž sipřítomní poslechli krásné písničky,se šli Boldy s Landou podívatza „katr“, kde byli bouřlivě přivítánipřítomnými odsouzenými.Akce není jen o zpívání, ale jesoučástí protidrogové prevence.„Kdyby naše snažení mělopomoci jen jednomu člověku, máto smysl“, řekla doktorka Ricklová,která potkala Boldyho v bělušickévěznici a připravuje s nímturné po věznicích a diagnostickýchústavech.Jitka StloukalováKariérní řáddožene každéhoSTRÁŽ P. R. l Těmito slovypřipomněl ředitel Institutu vzděláváníVězeňské služby České republikyPhDr. Miloslav Jůzl krátkozrakostúhybných manévrůtěch zaměstnanců VS ČR, kteříbyli povoláni ke studiu tříletéhokurzu „Psychologické aspekty řízenílidských zdrojů“ a kteří sesnažili vyhnout své vzdělávacípovinnosti. Pozváno bylo 117 zaměstnanců,především z řadOsvědčení přebrala i PaedDr.Jitka Huzlíková z GŘ VS ČRpersonalistů, z nichž 108 studiumzahájilo a 96 ukončilo. Na adresutěch, kteří se ze studia vyvinili,dodal, že mohou počítat pouzes Pyrhovým vítězstvím, neboťkromě již zmíněného dopadu karierníhořádu se ošidili o řadu novýchpoznatků v oblasti řízení lidskýchzdrojů, jakož i neformálníkonzulatce, které ke studentskémuživotu patří.Ti, kteří ve studiu obstáli, seve čtvrtek 11. března sešli ve velkéaule Institutu vzdělávání VSČR ve Stráži pod Ralskem. Kroměředitele Jůzla je zde přivítaltaké proděkan Pedagogické fakultyTechnické univerzity v Libercidoc. Dr. Jan Picka, CSc.,a oba zástupci ředitele IV VS,dr. Oldřich Horna a dr. JaroslavHolý.Závěrečná osvědčení předalúspěšným absolventům kurzuproděkan Picka, který kroměupřímné a srdečné gratulace podotkl,že jejich výsledek je o tocennější, neboť se stali úspěšnýmiúčastníky smělého projektu,který si kladl za cíl sjednotit činnostklíčových pracovišť všechorganizačních jednotek VS ČR,v jejich případě v oblasti práces lidskými zdroji.lekSplněný senMÍROV l Snem asi každé hudebnískupiny je nahrát vlastní CD. Nekaždé se toto přání splní, a pokudse jedná o hudební skupinu odsouzených,kteří tvoří a hrají za mřížemivězení, pak se dá říci, že o splněnítohoto přání mohou opravdujenom snít. Ale přesto …Díky snaze a pomoci pracovníkůČeského rozhlasu Olomouc, pořaduRockle a zejména redaktorkyŠárky Rusnákové se členům hudebnískupiny The Striker jejichsen naplnil. Na podzim loňskéhoroku uspořádali rockový koncert vevěznici, který vzbudil velký ohlasa zájem médií. Začátkem února jimpracovníci firmy Styl Sound Technicpřijeli do věznice pořídit nahrávkua v sobotu 27. března 2004se křtilo první demo s devíti skladbamia s názvem Collection Experiences.Za účasti hojného počtu zástupcůmédií, spoluvězňů a zainteresovanýchpracovníků pokřtila redaktorkaŠárka Rusnáková CDpouze symbolicky dětským perlivýmnápojem – malinovými„Rychlými špunty”. Potom už kulturnímístnost věznice hřměla a dunělarockovou hudbou nejen skupinyThe Striker, ale i dark metalovéskupiny Sacro Sanctumz Kroměříže, jejíž členové přijalipozvání a vystoupili jako hostéprogramu.Bc. Magda Petříková6 zprávyčeské vězeňství 2/2004

Myslí takéna druhé„Starajíce se o štěstí jiných, nacházísvé vlastní.“PlatonHEŘMANICE l Z 308 zaměstnancůvěznice je 60 bezpříspěvkovýchdárců krve, kteří již obdrželiod Českého Červeného kříže některouz medailí Prof. MUDr. JanaJanského. Bronzovou (10 odběrů)se může pochlubit 28 z nich,stříbrnou (20 odběrů) 21 a 11 jižzískalo zlatou za 40 bezpříspěvkovýchodběrů. V našem pracovnímkolektivu máme však také držiteleZlatého kříže ČČK, kteří darujínejen krev, ale také plazmu.Oslovili jsme tři naše spolupracovníky– sociální pracovniciBc. Marii Nenckovou, 1. zástupceředitele věznice pplk. Mgr. JosefaHrabinu a vychovatele specializovanéhooddělení PhDr. JosefaDalíka – a položili jim několikotázek. Prostřednictvím jejichodpovědí máte možnost se s nimia jejich velice záslužnou činnostíblíže seznámit.1. Pamatujete si ještě, kdy jste navštívilitransfúzní stanici a darovalisvou krev úplně poprvé?2. Co vás k tomu kroku vedlo?3. Kolik odběrů krve, příp. plazmyjiž máte za sebou?4. Potřebovali jste již vy sami někdytransfúzi krve?5. Musíte dodržovat speciální životosprávuvzhledem ke svýmmnohočetný bezpříspěvkovýmodběrům?6. Co pro vás osobně dárcovství ténejcennější tekutiny na světěznamená?Bc. Marie Nencková1. Je to již hodně dávno, pro jistotunahlížím do první průkazky,kterou mám doposud uschovanou.Můj úplně první bezpříspěvkovýodběr krve byl 22. 7. 1987.2. Vedl mne k tomuto rozhodnutívelmi silný emoční prožitek.Můj manžel po dobu své vážné nemocipotřeboval spoustu krve.Chtěla jsem tímto způsobem poděkovatvšem těm bezejmennýmdárcům krve, na kterých byl v doběterapie tak závislý.3. Plnou krev jsem věnovala celkem15x a za sebou mám také65 odběrů plazmy. V letošním rocese mi doufám podaří dosáhnoutna mou životní metu, tj. 80 odběrů,a získat tak Zlatý kříž ČeskéhoČerveného kříže III. třídy.4. Před odběrem piji hodně tekutinya jím netučná jídla.5. Zatím jsem krev nepotřebovala.6. Asi dobrý pocit, že moje krevnebo její část může někomu zachránitživot.Pplk. Mgr. Josef Hrabina1. Krev, respektive plazmu, darujiasi dvacet let. Zpočátku ještěnebyly k dispozici jednorázové jehlyani soupravy, jak je tomu v současnédobě. Teprve později bylypostupně zaváděny jednorázovéodběrové sety a separátory, kterýmdárci důvěrně přezdívají „upíři“.2. K dárcovství mne přivedlovlastní rozhodnutí, když jsem snadv rozhlase nebo v tisku zaznamenal,že je málo krve potřebné pronemocné. Absolvoval jsem tedypotřebná vyšetření a vypravil se natransfúzní stanici. A od té dobyvlastně chodím téměř pravidelně.Myslím si, že každý zdravý člověkby měl několikrát za život krevnebo plazmu darovat. Chce to jenkapku odhodlání a u někoho možnátrochu odvahy.3. K dnešnímu dni jsem absolvovalcelkem 163 odběrů krvea plazmy. Jak z uvedeného počtuvyplývá jsem již vlastníkem bronzové,stříbrné a zlaté Janského plaketya Zlatého kříže III. a II. třídy.4. Transfúzi krve jsem zatím nikdynepotřeboval.5. Speciální životosprávu dodržovatnemusím. Věnuji se dlouhodoběsportovním aktivitám. Snažímse udržovat organismus v dobrékondici. K tomu normální stravovacírežim, ve větší míře jím dostupnéovoce i zeleninu. Stanovenoudobu před odběrem pak musíkaždý dárce dodržet jakýsi dietnírežim to znamená bez alkoholu,bez tučných jídel.6. Mám jeden zážitek, který mě,jak se říká, vnitřně zahřál a potěšil.Jednou mi moje známá, kterátrávila nějaký čas upoutána na lůžkov nemocnici, při setkání povídá:„Představ si, že se probouzímz narkózy, oči se mi zastaví na kapačces krví a na ní je napsánoARh+ Josef Hrabina.“PhDr. Josef Dalík1. Poprvé jsem daroval krevv roce 1982 během studia na tehdejšíUJEP v Brně.2. Podvědomou potřebu občasse opřít o něco nezpochybnitelnéhoa třeba absolutně dobrého jsemmožná tenkrát uspokojil v krevnímcentru v Brně. S přibývajícímiroky se člověk mění a časemse mění i důvody dárcovství krve.Různě jsem se stěhoval a na různýchmístech jsem po sobě tua tam zanechával „krvavé stopy“.3. Nevím to přesně, ale blížímse ke 140 odběrům.4. Nepotřeboval.5. Ano, bohužel.6. Vzhledem k tomu, jak se lidék sobě navzájem chovají, si nejsemjist, zda jsem dárcem zrovnaté nejcennější tekutiny na světě.Také jsem postupně dospěl k přesvědčení,že je mnohem čestnějšínezištně „darovat“ a šířit dobro,než jednou za čas v rámci placenéhovolna a nikoliv zadarmo „darovat“krev. A z tohoto úhlu pohleduhodnotím význam méhočestného dárcovství krve.Mjr. PhDr. Radomíra DlouháPomáhajímateřské školceDRAHONICE l Mateřská školav Podbořanech získala zdatnéúdržbáře z řad odsouzených VězniceDrahonice. Spolupráce se připravovalajiž v průběhu loňskéhoroku. Proběhla i schůzka vedenívěznice s rodiči dětí mateřské školys vysvětlením charakteru a způsobupřipravovaných činností.V únoru letošního roku byla podepsánadohoda věznice a mateřskéškolky o výše uvedené spolupráci,která stanovuje charakter prací i jejichrozsah. Vybraní odsouzení budouvykonávat údržbářské a úklidovépráce, pomohou tak zaměstnankynímtohoto školskéhozařízení i samotným dětem zpříjemnitprostředí. Při první akciv listopadu loňského roku připevnilipoličky, zrcadla a obrazy, opravovalioplocení školní zahrady.O spolupráci informoval 18. únorai Deník Lučan„Jsme tu samé ženské, na některépráce prostě nestačíme a mužipoužívají takové nářadí a náčiní, sekterým neumíme“, komentovaly situacizainteresované ženy včetněředitelky školky, která zároveň velicekladně hodnotila řemeslnickoupreciznost pracujících odsouzených.Spokojeni jsou i oni, sami seiniciativně nabídky chopili. Mohoudělat to, co umějí, a ještě tím pomocidobré věci, neboť díky nimušetří mateřská škola nemalé finančníprostředky. „Proto nic nechcemeodbýt a všechno se snažímedělat precizně“, dodávají spokojeníodsouzení.Podobně se otevírá možnostspolupráce s automotoklubemv Krásném Dvoře, pro který byvybraní odsouzení v rámci plněníprogramu zacházení vyčistili závodnítrať a za odměnu by pakmohli sledovat soutěže.Mgr. Jana Klímováčeské vězeňství 2/2004 zprávy7

Kvalitní vězeňství,důležitý předpokladbezpečné společnostiRozhovor s poslancem Parlamentu České republiky, členem výborupro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny a předsedoupodvýboru pro vězeňství PhDr. Karlem Šplíchalem.Pane poslanče, za pár týdnůvstoupí Česká republika doEvropské unie. Přípravy k tomutohistorickému aktu probíhalyve všech oblastech životaspolečnosti a nevyhnuly se anivězeňství, které od roku 1989prošlo velmi zásadní proměnou.V čem myslíte, že bylo dosaženonejvětší změny oproti totalitnímuvýkladu a praxi vězeňství?Soudím, že na prvním místě jetřeba jmenovat úspěšně započatýa posléze i široce pojatý proceshumanizace českého vězeňství,který ho zbavil militantního charakteru.Transformaci, kterou českévězeňství začalo procházet odpočátku devadesátých let minuléhostoletí a která ho už v mnohémpřiblížila západoevropským vězeňskýmstandardům, považuji zarozhodující faktor výše uvedenéhumanizace výkonu trestu odnětísvobody, jejíž význam spočívápředevším v tom, že se začal měnitvztah společnosti k lidem, kteříse dostali do rozporu se zákonem.Samozřejmě, že chceme, abytrest měl svoji vyrovnávací a regulativnífunkci, ale také chceme,aby odsouzená osoba dostala příležitostvrátit se do společnostia stala se jejím řádným členem.Jestliže se dnes naše vězeňství opíráo diferencovaný přístup k odsouzenýma formou programů zacházenís nimi usiluje o jejichúspěšnou resocializaci, k čemužvyužívá i pomoci vězeňské duchovnía duchovenské péče, pakmůžeme skoro hovořit o revolučníproměně vězeňství v naší zemi.Za změnou v pojetí vězeňství,které lze bez nadsázky označitza nezbytnou a důležitou složkutrestní politiky sehrávající významnouúlohu garanta bezpečnéspolečnosti, je nutné vidětpředevším člověka, tedy zaměstnanceVězeňské služby ČR.Naprosto s vámi souhlasím. Jakočlen výboru pro obranu a bezpečnostPS PČR a předseda jehopodvýboru pro vězeňství jsem jižměl několikrát příležitost navštívitnaše vězeňská zařízení. Přiznám sevám, že jsem byl velmi překvapenodborností a profesionalitou jejichzaměstnanců a někdy doslova zaskočen,s jakým nadhledem přistupovalovedení věznic k řešení i těchnejelementárnějších požadavků odsouzených.Myslím, že vězeňskáslužba zvládá své úkoly na vysokéúrovni a jsem přesvědčen, že kdybyměla k dispozici více finančníchprostředků, byla by zmíněná transformacenašeho vězeňství ještěrychlejší a úspěšnější, což platízvláště v otázce ubytovacích podmínekvězňů. V jejich úrovni vidímjeden z neblahých pozůstatků minulédoby, který se nám ještě nepodařilozcela odstranit. Ale jak užjsem řekl, je to otázka dostatku financí,které probíhající transformacečeského vězeňství nezbytně vyžadujea bez nichž na zmíněné standardytěžko dosáhneme.Vězeňské službě se i přesto podařilov loňském roce zvýšitubytovací plochu na jednu osobuze 3,5 na 4,5 m 2 , a to předevšímvyužitím vlastních rezerv.Evropské vězeňské standardy sicepožadují 6 m 2 na osobu, aletéto normy zřejmě bez většíchinvestic do vězeňství jen tak nedosáhneme.Kde vidíte řešení?Pokles vězňů v České republicev letech 2000–2002 možná někohoukolébal ke klidnému spánkunebo dokonce dovedl k chybnéprognóze, že počet vězněnýchosob v České republice se budev dalších letech pohybovat na hranicišestnácti tisíc. To byl omyla důkazem se stal hned následujícírok 2003, v jehož průběhu sepočet vězňů zvýšil o více než jedentisíc a teď, podle ukazatelů kekonci března letošního roku, se jižblíží k hranici osmnácti tisíc. Připočteme­lik tomu zhruba 4000 lidí,kteří byli pravomocně odsouzeni,ale dosud se nástupu výkonutrestu vyhýbají, dostáváme seznovu na úroveň roku 2000, kterábyla velmi kritická.Takže, vrátím­li se k vaší otázce,musím konstatovat, že ubytovacíkapacity pro vězně jsou v ČRnedostačující a soudím, že je topovinnost ministerstva spravedlnostizískávat pro vězeňství nezbytnéprostředky. Jsem dokoncepřesvědčen o tom, že racionálnějšímpřístupem by se tyto prostředkymohly najít. Ve výboru proobranu a bezpečnost PS PČR jsmejiž ministerstvo požádali, aby námpředložilo analýzu jím vynaloženýchfinančních prostředků. Taky8 rozhovorčeské vězeňství 2/2004

ychom chtěli vědět, proč jehonejvětší, více než miliardová investice,se týká zrovna výstavbyjustičního paláce. Nejsem totižzcela přesvědčen o tom, že zmíněnástavba je tím nejaktuálnějšímúkolem naší justice.Mám Vaší odpovědi rozuměttak, že byste nebyl proti výstavběnové věznice?Když jsem hovořil o nezbytnýchinvesticích do vězeňství, měljsem na mysli také potřebu získatpeníze i proto takovéto účely.Mezi způsoby a formy, jimižse VS ČR snaží zvyšovat bezpečnostsvých zařízení, můžeme počítati návrhy, které předložilav souvislosti s loňskou novelouzákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňskéslužbě a justiční stráži ČR.Ne všechny její návrhy bylyakceptovány, přestože měly racionálníopodstatnění a vycházelyz osvědčených poznatků vězeňskýchslužeb ve vyspělých zemíchEU. Patřil k nim i návrh,aby k odhalování trestné činnostive věznicích směla využívatplacené informátory. Tento návrhnebyl přijat hlavně proto, žeu někoho vyvolával reminiscencena totalitu, přestože jde o jedenz nejúčinnějších nástrojův boji se zločinem. Neztrácímetady zbytečně čas?Musím připomenout, že tentonávrh nebyl přijat zejména pro odmítavýpostoj některých bývalýchpolitických vězňů. S tím se nedánic dělat, vzpomínky na totalitujsou u řady lidí ještě velmi živéa vysvětlit jim, že tentokrát nejdeo zneužívání informátorů, nýbržo jejich pomoc v zápase s organizovanýmzločinem, bude nutné,i když ne snadné. Myslím, že tobude chtít politické rozhodnutí,neboť posílení bezpečnosti společnostije nezbytné. Když to jdeu policie, proč by to nemělo jítu vězeňské služby? Je to zřejměotázka času.V poslední době se v České republiceznovu hovoří o tom, zdaby trestní politika neměla přitvrdit.Jste pro tento směr, nebo sespíše přikláníte k tzv. restorativnítrestní politice, prosazujícíkvalitní diagnostiku u pachatelůtrestných činů a na ni navazujícíprogramy zacházení?Poslanci Parlamentu ČR na návštěvě Veznice Ostrov. Karel Šplíchal druhý zleva.Domnívám se, že represe nenístoprocentním garantem účinnéhoboje se zločinem. Řešení vidímspíše v moderní penologii, prosazujícíodbornou kvalifikaci trestu.Program zacházení s odsouzenýmpostavený s její pomocí je podlemne větší zárukou jeho úspěšnéresocializace než tvrdý postih.Vězeňská služba ČR má dnesdostatek odborníků, kteří mohoukvalifikovaně rozhodovat o umisťováníodsouzených osob do jednotlivýchtypů věznic. Přesto patřímek zemím, kde o tom rozhodujísoudy, jejichž rozhodnutí nejsouvždy adekvátní a výsledkemmůže být zařazení nebezpečnéhovězně mezi pachatele méně závažnýchtrestných činů. Podpořilbyste snahu VS ČR, aby se tatopraxe změnila?Můj názor na tuto otázku je jednoznačný.Umisťování odsouzenýchdo jednotlivých typů věznicby rozhodně mělo být v kompetenciVězeňské služby ČR, kterámá k tomuto výkonu lepší podmínkynež soudy. Navíc je to ona,kdo má konkrétní zacházení s věznina starosti. Domnívám se, žekdyby vězeňská služba mohla rozhodovato této otázce, předešlo byse i zbytečným excesům.Domníváte se, že zaměstnanciVězeňské služby ČR jsoumzdovou a sociální politikoustátu dostatečně motivováni proodvádění vysoce profesionálníhovýkonu své práce?Hovoříme tady o vězeňství a jehotransformaci na úroveň standardův zemích Evropské unie, takžebychom neměli zapomínat ani nazaměstnance vězeňské služby a jejichodpovědnou a náročnou práci.Je to těžká služba, jak fyzicky,tak psychicky, mnozí z nich pracujíu vězeňské služby celý svůjaktivní věk a ještě k tomu ve velmiatypickém prostředí. Přesto sek průměrné mzdě ve vězeňskéslužbě, která se pohybuje okolo18 000 korun, dostávají jen díkypříplatkům za práci v noci, o víkendecha o svátcích. Z důvodů,které jsem uvedl, jakož i s přihlédnutímk celospolečenskému významuvězeňské služby, není jejichpráce adekvátně ohodnocena.Nad tím by se však měla zamysletnadřízená složka VS ČR. Ta by takéměla mít nastavenou koncepcivývoje odsouzených a s ní korespondujícívizi personální politikyVS ČR. Nelze však k tomupřistupovat ad hoc, a říci si, teď sesnížily stavy vězňů, tak snížímestavy zaměstnanců VS ČR. To jepříklad neschopnosti analytickymyslet a pracovat, efektivně manažerskyfungovat.Děkuji za rozhovorOtázky kladl a fotografovalMiroslav Jílekčeské vězeňství 2/2004 rozhovor9

Vězení, drogya společnostv rozšířené EvropěV květnu 2004 se doširoka otevřou hranice mezi západní a východníEvropou. To byl jeden z důvodů, proč právě Praha jakopříslovečný střed kontinentu hostila 7. evropskou konferencio službách zabývajících se problematikou HIV/AIDSa drog ve vězení. Téměř 300 účastníků zaměřilo své referátya diskuse k letošnímu hlavnímu tématu „Vězení, drogy a společnostv rozšířené Evropě: hledání správného směru“. Místemkonání konference 25.–27. března 2004 bylo nejen Kongresovécentrum v Praze 4, delegáti navštívili i čtyři české věznice:Vazební věznici Liberec, věznice Rýnovice a Příbram a samostatnéoddělení pro výkon trestu žen v Řepích. Zahraničníhosté ze 47 zemí Evropy i ze zámoří se mohli také na vlastníoči seznámit s fungováním protidrogových center v Praze.Mgr. Kamila Meclová, generální ředitelka Vězeňské služby ČRHlavními organizátory konferencebyly dvě mezinárodní organizaces celoevropskou působností,které se zabývají zacházeníms drogově závislými ve věznicích:European Network of Drug Servicesin Prison – ENDSP a Central& Eastern European Networkof Drug Services in Prison –CEENDSP. Iniciátorem myšlenkypropojit a integrovat úsilí evropskýchprotidrogových odborníkův obou těchto evropských projektech,podílet se na rozvoji a implementacislužeb v oblasti droga podpory zdraví ve věznicícha navazovat nezbytnou spoluprácipřes hranice v rámci celé Evropybyla v roce 1994 londýnská organizaceCranstoun Drug Servi­Účastníci konference z různých kontinentů světaces. Tato organizace je nejstaršía největší ve Velké Británii, zajišťujeslužby spojené s drogovouproblematikou nejen ve vězeních,ale i ve společnosti.V současné době zaměstnávácca 320 pracovníků a v loňskémroce využilo služeb organizacepřes 32 tisíc klientů, z toho cca22 tisíc klientů v době svého pobytuve vězení.Z českých organizátorů je třebavedle Vězeňské služby ČR zavšechny jmenovat především občanskésdružení Sananim a sdruženíPodané ruce. Sananim je největšía nejstarší organizace působícív oblasti prevence a léčby závislostína nealkoholových drogáchv České republice. V současnédobě provozuje Sananim osmzákladních programů – Terénníprogramy, Kontaktní centrum,Centrum ambulantní detoxifikacea substituce, Denní stacionář,Terapeutické komunity Karlova Němčice, Doléčovací centruma Drogové informační centrum.Jednání finančně podporovalMagistrát hlavního města Prahy,Asociace nestátních organizací(ANO), Vězeňská služba Českérepubliky, zahraničním sponzorembylo rakouské ministerstvospravedlnosti.Na konferenci se sešli delegátize současných členských států EU,přistupujících států a dalšíchevropských i mimoevropských zemí,především vysokoškolští odborníci,odborníci ze státních i nestátníchorganizací zapojených doslužeb v oblasti problematiky droga HIV, lékaři, psychologové, soudci,policisté, pracovníci vězeňskéslužby, probační služby a úřadůsociální péče.Jednání zahájil Paddy Costallz londýnského Cranstounu. V čestnémpředsednictvu byl ředitel sekretariátuPompidou Group ChristopherLuckett, zástupce Světovézdravotnické organizace LarsMøller, náměstek ministra spravedlnostiČeské republiky Mgr. JakubCamrda, generální ředitelkaVězeňské služby České republikyMgr. Kamila Meclová a protidrogovákoordinátorka Magistrátuhlavního města Prahy NinaJanýsková.Během tří dnů jednání účastnícidiskutovali o strategii dalšího rozvojeslužeb poskytovaných v oblastizacházení s drogově závislýmivězni, o principu ekvivalence,o substituční léčbě a o implementaciMezinárodních pravidel a doporučeníSvětové zdravotnické organizace(WHO) a Pompidou Groupdo praxe. Byly představeny komparativnívýzkumné projekty zahrnujícívýsledky z praxe v 25 evropskýchzemích. Jedním z cílů konferencebylo také povzbuzení a většízainteresování nových členůEvropské unie a východoevropskýchzemí na mezinárodní spolupráciv oblasti protidrogovéprevence.10 odborná problematikačeské vězeňství 2/2004

Příprava na reintegraci drogově závislých začíná již ve vězniciReferát náměstka ministra spravedlnosti České republiky Mgr. Jakuba CamrdyČeská republika si velmi vážítoho, že se 7. konference o službáchzabývajících se problematikoudrog a HIV/AIDS ve vězeníkoná v České republice.Jsem informován, že jste mělimožnost navštívit nejen různá civilnícentra, zabývající se prevencíi léčbou drogových závislostí,ale i některé věznice a vazebnívěznice. Vězeňská služba ČR si jevědoma závažnosti problematikydrog nejen ve vězení, ale i v celéspolečnosti, stejně jako závažnostiproblému šíření přenosných nemocí,zejména hepatitidy typuB a C a HIV/AIDS. Proto v tétooblasti již byla podniknuta řadavýznamných opatření, při jejichžrealizaci jsme se opírali nejeno naše vlastní zkušenosti, alei zkušenosti dalších zemí. Zvláštěv tomto směru chci ocenit přínosENDSP a CEENDSP, CranstounDrug Services a dalších organizací,které se ve spolupráci s našimisložkami významně podílelya podílejí na koncepci prevencea zacházení s problémovými uživatelidrog v našich vězeňskýchzařízeních.Je třeba zmínit, že v oblasti výzkumuproblematiky drogovýchzávislostí ve vězněné populacimůžeme navazovat na řadu poznatkůa zkušeností z minulosti.Problému šíření drog ve vězeních,zejména zneužívání léčivs drogovým appealem si povšimliněkteří vězeňští lékaři a psychologovéjiž počátkem 60. let minuléhostoletí. I když se těmto zjiště­ním nevěnovala náležitá pozornosta oficiální místa existenci problémuignorovala nebo popírala, muselavězeňská zařízení na problémreagovat.Ve věznicích začala vznikat Střediskaprotialkoholní a protitoxikomanickéochranné léčby. I když jejichkapacita byla velmi malá, zkušenostis jejich fungováním bylyvelmi pozitivní.Ve 2. polovině 70. let se začalproblém systematicky zkoumat.Tehdejší výzkumy ukázaly, že přibližně35 % vězňů zneužívalo vesvé životní historii nealkoholovédrogy. Byla to převážně léčivaa inhalanty, sniffing. Klasické drogyvčetně marihuany se objevovalyjen výjimečně.Nejnovější výzkumy ukazují, žeproblém drog zasahuje asi 50 až60 % vězeňské populace. Zvláštěvarující je však skutečnost, že podlenašich výzkumů má zkušenosts nealkoholovými drogami asi82 % mladistvých vězňů, což jsouv ČR lidé ve věku 15 až 18 let. Jetak stále zřejmější, že se droga stávávýznamným kriminogennímfaktorem. Zároveň bylo zjištěno, žeasi 94 % vězňů, kteří drogy v životězneužívali, zneužili prvně drogumimo vězeňská zařízení.Zvyšující se počet vězňů s drogovouanamnézou vede nutně kezvýšení tlaku na průnik drog dověznic. Jsou to pokusy o propašovánídrog do věznic včetně i koruptivníchtlaků na personál a dalšíosoby, vstupující do věznic.Vycházíme z toho, že věznicemusí být bezpečné a zabezpečené.Chování drogově závislého vězněohrožuje nejen personál věznice,ale i další vězně a konec koncůvězně samotného.Vězeňská služba má protovypracovánu střednědobou i dlouhodoboustrategii protidrogové politiky.V každé věznici i vazebnívěznici funguje krizové oddělení,protidrogová poradna a ve většiněvěznic jsou zřízeny bezdrogovézóny. Vězeňští lékaři a dalšíspecialisté provádějí vstupní diagnostikuzaměřenou i na otázkyzneužívání drog.Se závislými vězni je specializovanězacházeno, v několika věznicíchjsou zřízena specializovanáoddělení pro zacházení a léčbudrogově závislých. Problematikadrog je součástí periodickéhovzdělávání vězeňského personálu.V posledních letech došlo k výraznémuposílení počtů psychologů,speciálních pedagogů, vychovatelůa vychovatelů terapeutů,z nichž mnozí se věnují zacházenís problémovými uživateli drog.Prováděna jsou opatření bezpečnostníhocharakteru jako kontrolyu vchodu do věznic i prohlídky cela pracovišť vězňů za účasti speciálněvycvičených služebních psů.Lze říci, že v souhrnu jsou opatřenípřijatá vězeňskou službou relativněúspěšná.Průnik drog do věznic není ažna malé výjimky pravidelný a masivní,množství drog, které uniknenaší pozornosti je relativně malé.Znamená to, že vězeň může jenvelmi obtížně rozvíjet dlouhodoběsvoji drogovou závislost běhemvěznění. Problémem se pak spíšestává zvládání stavů po masivnímjednorázovém abúzu drogy nebov rámci nepříjemných stavů, předevšímabstinenčních příznaků.Uvedený výčet svědčí o tom, žejsme si plně vědomi závažnosti problémudrogových závislostí u vězněnýchosob. Snahou vězeňskéhopersonálu je zvládat tento problémtak, aby nedošlo nejen k narušeníbezpečnosti ve věznici, ale aby vězni,mající problémy s drogami,opouštěli vězení s vědomím, že životbez drog je jedním z nezbytnýchpředpokladů k úspěšnéreintegraci do společnosti.Všichni víme, že problém drognení problémem izolovaným. Netýkáse jedné země ani jedné skupinyobyvatel. Víme, že problémdrog, stejně jako dalších sociálněpatologických jevů, je do věznicvnášen ze společnosti a z vězniczpět do společnosti vynášen.Jsem přesvědčen, že i tato konferencepřispěje k lepšímu poznáníproblému drog a přenosnýchemocí ve vězení a přispěje k ujasněnía přijetí systému opatření,která povedou alespoň k dílčímúspěchům v řešení této složitéa náročné problematiky.Dvoustranu z konferencepřipravil Lubomír BajcuraFoto L. Bajcura a P. PrimasováPředsednictvo 7. evropské konference o službách zabývajících se problematikou drog a HIV/AIDS ve vězení,která se konala v Prazečeské vězeňství 2/2004 odborná problematika11

Drogy a vězeňstvíJanusz SierosawskiUživatelé drog a drogy jako takovéjsou přítomni ve vězeních celéEvropy i světa a představujívážný problém pro vězeňské systémyi instituce odpovědné zazdravotní politiku. V jednotlivýchzemích jsou činěny různé pokusyproblém řešit. Tyto snahy jsou závisléna závažnosti problému,obecném přístupu k drogám, ustanoveníchzákonů a specifickýchpodmínkách příslušného vězeňskéhosystému. Determinujícímipřístupy k těmto problémům jsourovněž kulturní, sociální a politickésouvislosti.Problémy souvisejícími se zneužívánímdrog, a to i ve vězeňskémprostředí, se zabývají i mezinárodníorganizace. Vhodným příkladem jeRada Evropy, která se touto otázkouzačala zabývat již v první polovinědevadesátých let. Další instituce,jako jsou Světová zdravotnickáorganizace, UNDCP (UnitedNations International Drug ControlProgram), EMCDDA (EuropeanMonitory Centre for Drugs andDrug Addiction), Evropská komisea jiné i nevládní organizace (domácíi mezinárodní), byly při řešeníproblémů rovněž aktivní.Až do nedávné doby byl problémdrog v polském vězeňství naokraji zájmu. Příčinou na jednéstraně byl omezený výskyt drogv Polsku a na druhé straně relativněliberální legislativa. Malý početuživatelů drog společně s nízkýmitresty nepodněcovaly rozvojdrogové problematiky ve vězeňskýchzařízeních. Nárůst popularitydrog a přísnější legislativazměnily situaci již v devadesátýchletech.Uživatelé drog společně a s nimii drogy začali mít významnýdopad na fungování vězeňskéhosystému a stali se tak vážnýmproblémem.Nezbytným se stalo rozpoznáníšíře a dosahu problému jakopředpokladu pro správné reagování.Díky tomu byl polským ministerstvemzdravotnictví zadán výzkumnýprojekt, jehož realizacíbyl v letech 2000–2001 pověřenInstitut psychiatrie a neurologie veVaršavě.Druhá etapa projektu zahrnovalavýzkum (metodou dotazníku)náhodného vzorku vězňů, kterýbyl proveden ve věznicích a vazebníchvěznicích s cílem odhadnoutrozsah drogového problémuve vězeňských zařízeních.Výzkum zahrnoval náhodně vybranýreprezentativní vzorek1186 vězněných mužů v celémPolsku. Ukázalo se, že velká skupinavězňů byla příležitostnýmiuživateli drog již před jejich uvězněním.Tato skupina představovala19,5 % ze všech vězňů, ve věkovéskupině 17–24 let to bylo30 %. Ti, kteří příležitostně užívalidrogy před uvězněním, byli častějimladší lidé do 24 let, žácia studenti, nezaměstnaní, obyvatelévětších měst, lidé uvěznění zatrestné činy související s drogami,s dřívějšími zkušenostmi z vězeňskéhoprostředí (odsouzení i obvinění/arrested–detained/).Obecně řečeno v zásadě platí,že sociální a demografický profilvězněných občasných uživatelůdrog se neliší od výsledků výzkumů,které byly provedeny v normálnípopulaci.Nejpopulárnějšími drogami užívanýmivězni před jejich uvězněnímbyly kanabinoidy, stejně jakov normální populaci nebo meziškoláky.Na druhé straně naopak vězňovépři srovnání s výše zmiňovanýmiskupinami raději užívají substancestimulující nervový systém,jako jsou například amfetaminy,ecstasy a kokain.Respondentům, kteří již bylivězněni dříve (to znamená recidivistům),způsobili však drogymnohem vážnější problémy nežostatní populaci.Drogy se často užívají i přímov prostředí věznic. Takovou zkušenostpotvrdilo 22,5 % respondentů.Více než 33 % respondentůve věku od 20–24 let užilo ve vězenídrogu. Nejběžnějšími drogamiužívanými ve vězeních jsoutrankvilizéry a hypnotika (sleep–inducing) užívané bez předpisu lékaře,kanabinoidy a amfetaminy.Respondenti výzkumu uváděli, žezískat drogu ve vězení lze více méněnahodile. Avšak 3,3 % vězňůuvedlo, že užilo drogu injekčně,přičemž 1 % přiznalo, že se dělilio injekční stříkačku. Největší podobnostve způsobu užití drog vevězeních vykazují skupiny mládežea dále ti, kteří spáchali zločinsouvisející s drogami, zejménav mladším věku, žijí ve velkýchměstech anebo jsou dlouhodoběvězněni.Na základě vyhodnocení zkušenostírespondentů jsou drogy dostupnéve věznicích snáze a častějinež rovněž zakázané alkoholickénápoje. Riziko nabídky drogve vězeních obecně je podmíněnoshodnými faktory jako užívánídrog v konkrétním vězení s tímrozdílem, že předcházející pobytrespondenta ve vězení hraje významnějšíroli než dřívější kriminálnískutek.Výsledky uvdeného výzkumuukazují, že problém s drogamiovlivňuje vězně před uvězněními v jeho průběhu.Užívání drog, i když příležitostné(nahodilé), může přinášetzdravotní problémy jak přímo, taki nepřímo.Užívání stimulantií (které je mezivězni mnohem populárnější nežv ostatní populaci) může někdyvést k nehodám a agresivnímuchování způsobenému poruchamikontroly chování.Užívání drog v případech, kdyje člověk zbaven svobody, jezvláště nebezpečné, jelikož je prováděnoskrytými způsoby, což velmiztěžuje realizaci i těch nejzákladnějšíchbezpečnostních opatřeníi možnosti zasáhnout v případechnouze, např. při situacíchohrožujících život.Shora uvedené představuje závažnéúkoly pro vězeňství. Výsledkyvýzkumu i zkušenosti dalšíchzemí potvrzují, že nikdo nemůžeplně eliminovat užívání drogjen prostřednictvím přehnanýchkontrolních opatření a zákazy. Jakonezbytné se jeví provádět aktivityomezující poptávku po drogácha omezit jimi způsobovanéškody (harm).Jako nezbytná se jeví neodkladnápotřeba rozvíjet a uskutečňovatpreventivní programy určenévšem odsouzeným, především vysocerizikovým skupinám, konkrétněmladým lidem do 25 let,obyvatelům měst a těm, kteří jsoutrestáni za trestné činy souvisejícís drogami. Tyto programy bymohly být prospěšné pro jednotlivévěznice i vězeňství celé. Kdyžpomyslíme na ty vězně, kteří nebudoureagovat na preventivníopatření, měly by se směremk nim rovněž rozvíjet programyminimalizace následků zneužívánídrog (harm reduction). Ačkolivve vězeních není intravenózní aplikacečastá, absence přístupuk sterilním jehlám a injekčnímstříkačkám představuje hrozbu šířeníinfekčních nemocí včetněHIV/AIDS.Programy zahrnující povolenímethadonové substituce jsou nejlepšíreakcí na tyto stoupajícíhrozby.Překlad S. J.12 odborná problematikačeské vězeňství 2/2004

Práce u vězeňskéslužby je profesíse zvýšeným rizikemposttraumatické reakcePhDr. Soňa Haluzová, psycholožka VV BrnoBěžný den příslušníka Vězeňskéslužby ČR je naplněn celou řadouúkolů, zásahů či povinností, kteréřeší standardně a rutinně. V průběhuslužby však mohou nastat i situace,které vybočují z běžných životnícha profesních zkušeností,a tyto události mohou zanechat negativnídůsledky jak v rovině psychické,tak i fyzické. Přitom psychickýšok je při traumatizujícíchudálostech normální lidskou reakcív nenormální situaci. Traumatizujícímiudálostmi v prostředívězeňské služby tak může býtnapř. pohled na vězně, který spáchalsebevražedný pokus, prožitek,kdy vězněná osoba v důsledkuvážného zranění zemřela (o sebevraždáchpříslušníků VS ČR později),použití služební zbraně sesmrtelnými následky či těžkýmizraněními, braní rukojmí aj.I když se jedná o mimořádnéudálosti ve VS ČR a statistická číslanevykazují významný nárůsttěchto událostí, vždy jsou u toholidé, příslušníci či zaměstnanciVězeňské služby ČR, kteří mohoubýt extrémním prožitkem postiženia mohou reagovat psychickýmizměnami.V českých věznicích skoná každýrok v průměru téměř 30 vězněnýchosob. Smrt si nevybírá,a tak i ve vězení mohou postihnoutobviněné i odsouzené mozkovépříhody, srdeční infarkty či nádorováonemocnění. Mezi časté příčinysmrti ve věznicích ČR patříi sebevraždy udušením z oběšenía sebepoškozením. Tyto případyúmrtí představují zhruba 30 % zevšech úmrtí ve věznicích, sebevražednýchpokusů je však daleko více.Příslušník VS ČR, který stojítváří v tvář umírajícímu vězni, jetím sám většinou bezprostřednězasažen a často není dost vnitřněsilný na to, aby tuto smrt zvládl,protože je konfrontován s problematikouvlastní smrti, kterou by rádve svém produktivním věku popřel.A příliš nepomáhá ani emocionálníuklidňování typu: „Ber to tak, žeto prostě chtěl udělat.“Každé úmrtí osoby ve výkonuvazby nebo trestu se považuje zamimořádnou událost a přesněa podrobně je také vypracován protyto situace postup. Jaké jsou alepocity zasahujících příslušníků VSČR v případech zjištění rozsáhléhosebepoškození vězně, jak se vyrovnávajíse zážitkem smrti v průběhusvé služby?Ve služební přísaze slibovali, žebudou statečně plnit své služebnípovinnosti i s nasazením vlastníhoživota. Jsou ale skutečně připravenina smrt a krev? To jsou otázky,které jsem kladla sama sobě, aletaké v rozhovorech i příslušníkůmvězeňské služby:„Při noční kontrole cely, kde bylapředchozího večera umístěnažena obviněná z vraždy, jsem jiv posteli neviděla. Podívala jsemse za roh na záchod, tam se takénic nehýbalo a najednou mi očipřejely dopředu a ona tam visela.Byl to tak strašný pocit, jako kdybyzpod té cely na vás šlo hrozněvelké teplo, jako od nohou. Strašnějsem se lekla, a tak jsem od celyodskočila. Říkala jsem si ježíšmarjá,to snad není možný, podívalajsem se znovu a ono to takbylo. Ten pocit byl ale hrozný,hrozný! Navíc ona byla asi jen2 cm nohama od země, takže to vypadalo,jakoby stála na té zemi,a proto jsem nevěděla, jestli se mito zdá nebo nezdá. Volala jsemihned klukům na operační středisko:Kluci, přijďte rychle sem, mněse tady oběsila ženská. Je mi strašnězle, já asi omdlím. V ten momentmi bylo opravdu strašně zle.“„Když jsme vstoupili na celu, taktam všude bylo hodně krve. Zeďi deka byly od krve, byl tam i dopisna rozloučenou, který byl neidentifikovatelný,protože byl rozmočenýod krve a dalo se z něj vyčíst jenněco útržkovitě. První pocit, kdyžvstoupí člověk na takovou celu, jespojen s nasládlým pachem krvea člověk by si řekl, že se mu udělášpatně, ale funguje tam takový pudsebezáchovy vůči tomu člověku, něcopodniknout, nestát tam. Ty vlastnípocity se třeba rozleží, až kdyžpíše služební záznam, kdy se k událostivrací, tak se třeba začne člověki třást. Krev nemám moc rád,ale v té situaci, když se něco stane,situaci řeším a pocity zvládám ažnásledně.“Příznaky akutnízátěžovéa posttraumatickézátěžové reakceTraumatizující událost můžezpůsobit a vést k přechodným psychickýmnásledkům. Může vzniknouti u jedince dříve velmi fyzickyi psychicky schopného. Podlejednotných mezinárodních diagnostickýchkritérií se rozlišujemezi akutní a posttraumatickouzátěžovou reakcí (uvádí se takéstresovou poruchou).Pro akutní zátěžovou reakcisvědčí např. následující symptomy:– subjektivní pocit ochromení,netečnosti nebo neschopnostiemoční odpovědi;– derealizace;– depersonalizace – pocit, že člověknení sám sebou a že je odpoutána pohybuje se mimo svétělo;– snížení povědomí o svém okolí(např. „být omráčen“);– zřetelné vyhýbání se podnětům,které vzbuzují vzpomínky natrauma, např. myšlenky, pocity,konverzace, činnosti, místa, lidé:„Po tom, kdy se na oddělenív době mé služby oběsila obviněnážena, to bylo na noční směněpro mě hodně nepříjemný. Hlavněna tu celu, když jsem šla, tak minebylo dobře. Tady ty pocity, že půjdudo jakékoliv cely a někdo tambude viset, jsem měla tak měsíc určitě.Dnes s odstupem času už sito vybavuji méně, ale dříve jsemji v té cele viděla viset stále úplnězřetelně v té žluté noční košilce.Dnes, po letech od oné události,když si na to vzpomenu, tak už semi při té vzpomínce nesvírá žaludeka vzpomínky se mi vzdalují.“„Dnes se mi vzpomínky na událostvracejí již jen minimálně. Nedělalymi ale moc dobře žerty typu:Tak, kdopak to bude dnes? Tenhumor mi byl velice nepříjemný.“– zřetelné příznaky úzkosti, obtížese spánkem, špatná koncentrace,zvýšená bdělost, přehnanáúleková reakce, motorickýneklid;– tyto akutní příznaky trvají minimálně2 dny a maximálně4 týdny:„Ta událost se stala na podzim,a to už byla ráno tma, když jsemchodila do práce. A když jsem šlaz domu, tak jsem rychle běžela doauta, podívala jsem se dozadu doauta, jestli tam někdo není. Byloto proto, že jsem si říkala, co kdybysi na mě někdo počkal z rodinyod ženy, která spáchala ve věznicisebevraždu v době mé služby.Takéjsem měla nepříjemné pocity, žeby mě mohl někdo z její rodiny sledovat.To trvalo asi 14 dnů.“Pro posttraumatickou zátěžovoureakci, stejně jako akutní zátěžovoureakci, svědčí např.:– opětovné prožívání traumatuv podobě rušivých „flešbeků“,živých vzpomínek nebo opakujícíchse tíživých snů;– tělesné reakce při konfrontacis událostmi, jež symbolizujíprožitek;– nechuť k dříve důležitým aktivitám;– rezignace při maličkostech;– obtíže s koncentrací;– nadměrná úleková reaktivita aj.s tím, že potíže se projevujív průběhu 6 měsíců od stresovéudálosti.I když může být každý člověkpostižen extrémním zážitkem (dopravnínehoda, záplavy…), pravděpodobnost,že se to může státv souvislosti s výkonem službyu VS ČR je daleko vyšší (např. případysebepoškození, sebevražednépokusy, fyzické útoky aj.).české vězeňství 2/2004 odborná problematika13

Posttraumatická péčeo příslušníkyVězeňské služby ČRVězeňská služba ČR v současnédobě, na rozdíl např. od Policie ČRči Hasičského záchranného sboru,dosud nemá vypracovaný jednotný,závazný a fungující systémposttraumatické péče o své zaměstnance.Možná i to o ledacčemsvědčí. Pozitivním krůčkem v tomtosměru ale v každém případě je,že si uvědomuje nutnost napnoutodborné síly ve vztahu k zaměstnancůmVS ČR, a tak se např.v materiálu, předkládaném pro poraduvedení GŘ VS ČR, objevujedoporučení zpracovat systémposttraumatické péče o zaměstnance,stejně jako v Sociálním programuVězeňské služby ČR na rok2004 v článku 12 – pomoc při řešeníkrizových situací. V tomtočlánku se hovoří o tom, že zaměstnavatelrozpracuje možnost zřízenísystému posttraumatické intervenčnípéče o zaměstnance VS ČRa bude v souvislosti s mimořádnýmiakcemi či po traumatizujícíchzážitcích jednotlivých zaměstnancůjim napomáhat v překlenutí složitých,tíživých životních i pracovníchnebo služebních situací. Jeskutečně možná nejvyšší čas, abynedošlo k rozmnožení názorů typu:„Policisté či hasiči sice mají pro tytosituace svého psychologa a anonymnítelefonní linku pomoci, myale máme svou hospodu.“ Následujícířádky není rozhodně možnébrát jako systém posttraumaticképéče o zaměstnance Vězeňské služby,ale jako námět, co by mohla měl obsahovat.Posttraumatická péčeKaždý člověk, který je zastiženextrémním prožitkem, by nemělbýt ponechán v náročné situacio samotě, a ve vězeňské službě toplatí o to více. Vždyť stejný příslušníkvězeňské služby bude třebapříště zasahovat v jiné náročnésituaci, a proto by jeho vnitřní stavneměl obsahovat „nezacelené ránya prožitky“, které by v okamžikunutného rozhodování a zásahuvedly k nejistotě a bázlivosti. Stejnědůležité je i vědomí, že péče,jaká se dostává vězněným osobám,je rovnocenná s pozorností ze stranyvězeňské služby vůči svým zaměstnancům.Přípravana zvládání pocitůpři náročné situaciJiž prvním a zásadním krokempři zvládání mimořádných událostíje bezesporu kvalitní výběruchazečů o přijetí do služebníhopoměru k VS ČR. Tento výběr zasahujejak do práce personálníhooddělení, tak i zdravotního, včetněpsychologického vyšetřenío způsobilosti uchazeče vykonávatslužbu v rámci VS ČR. Důležitétaké je, aby zúčastněné stranyposkytovaly uchazečům vyváženéinformace, které budou postihovatcelý rámec možných služebníchpovinností.„Nikdo mě příliš detailně neinformovalo tom, co mě tady ve věznicimůže při službě potkat. Napersonálním oddělení mi připomínalispíše pozitiva, protože v té doběbylo málo příslušníků. Spíše seto pak člověk dozvídal od délesloužících příslušníků A pak přijdeprvní případ, druhý, třetí –a člověk si zvykne. Hodně je jendemonstrativních sebepoškození,ale je to opravdu hodně o zvyku.Třeba když do věznice přijederychlá záchranná služba, tak je vidět,že je už skoro nic nerozháže,co se týká tady tohoto.“Teoretická příprava, probíhajícív nástupních kurzech Institutuvzdělávání ve Stráži pod Ralskema Kroměříži, by současně (zejménav rámci výuky psychologie)měla být rozšířena o výukovýblok, zaměřený na zvládání krizovésituace a vyrovnání se s ní.„V rámci výuky v nástupnímkurzu ve Stráži pod Ralskem námříkali, co všechno se ve věznici můžestát, že se může někdo oběsit,pořezat, ať už demonstrativně nebos vážným úmyslem, či někohonapadnout, aby se dostal z vězení.Ale nikdo nás nepřipravoval nato, jak se s tím sám vyrovnat.“V rámci průběžné profesní a služebnípřípravy (event. v rámci jinýchškolení) v jednotlivých věznicíchby bylo vhodné proškolit vybranépříslušníky VS ČR pro poskytováníprvní krizové (laické) intervence.Toto školení by se mělodotýkat zejména příslušníků nastředně velitelských funkcích jakonapř. VISS, ISS. Jde o to, aby dodoby, než bude moci být poskytnutaodborná péče, věděli, co je propostiženého příslušníka prospěšné.14 odborná problematikačeské vězeňství 2/2004

Jedná se např. o zásadu grounding(uzemnění), kdy člověk postiženýtraumatickou událostí se můženapř. projevovat potížemi udržetstabilitu, těkáním, neklidem. Je nutnému tedy zajistit oporu (na zemi,o zeď), držet jej za ramena a dotýkatse pevně spíše vetší plochy těla.Další zásada se týká centeringu(prožitku tělesného i psychickéhostředu). Zde je nutné jednak případnědotyčnému připomenout, kde je,kdo je, co se stalo a soustředit jehopozornost na dech. Jsou i další doporučení,jak dobře pomoci v tétosituaci, jednoznačně však příliš nepomáháutěšování, lítost a nemístnýhumor.„Kluci ze směny mě hrozně utěšovali,když se tady na oddělenížen oběsila mladá obviněná žena,ale taky se mě ptali: Proč jsi takbílá? Říkala jsem jim: Já nevím,asi je mi hrozně dobře.“„Co je, ty jsi zelená, nebreč, neboj,a já jsem jim říkala, já nebrečím,to je prostě takový šok, to neníjako že bych brečela z lítosti, mětekly slzy samy o sobě. To bylo nepříjemný,protože člověk v těchtopřípadech nechce být litovaný, talítost se tam potom sama prolomía člověk brečí.“Opatřeníbezprostředněpo událostiPo zajištění všech nezbytnýchslužebních povinností v rámci mimořádnéudálosti by příslušník VSČR neměl dále pokračovat ten denči noc ve výkonu služby. Měl byse okamžitě, jakmile to služebnípovinnosti dovolí, vzdálit z místatraumatické události. I když totižsymptomy akutní reakce na stresvykazují velkou variabilitu a důležitáje i individuální zranitelnosta schopnost zvládat stres, přestov převážné míře dochází u postiženýchk zúžení vědomí a pozornostia neschopnosti chápat a přijímatpodněty v plném rozsahu. Příslušníktak funguje jen na zmobilizovanérezervy a uvádí v činnost vyrovnávacímechanismy, které alenezaručují výkon služby s plnouodpovědností a výkonností.„Ano, já jsem sloužila na oddělenípo události dál a obcházelajsem cely. Zůstal tam ale se mnouprvní hodinu po události IDS, kterýtu první hodinu víceméně ty celyobcházel sám, protože já jsemnemohla. Měla jsem totiž velkýstrach se do té cely vůbec podívat.V každé cele jsem viděla někohooběšeného. Byl to hrozný pocit,kdy se mi na hrudi něco sevřeloa já jsem mu říkala, prosím tě,běž to obejít, já normálně nemůžu,tam se určitě ještě někdo oběsí.Já jsem měla pocit, že se mnětam v ten moment snad všichnioběsí. Za nějakou hodinku za dvěuž to trochu přešlo a cely jsemkontrolovala sama.“„Asi by měl být příslušník staženze služby, když se stane něcomimořádného, protože sám to veřejněnepřizná. Neřekne veliteli, ženemůže sloužit dál, že je z událostirozhozen, to určitě jako chlap neudělá.Ale pořád na tu událostmyslí.“Přístup ze stranynadřízenýchNadřízený by měl postiženémunejdříve poskytnout určitou ochranu,měl by mu nabídnout bezpečnýprostor, dávající možnosti „citového“bezpečí a odpočinku, kdejedinec může otevřít své negativníemoce jako smutek, agresi, nejistotu,strach či pocit viny. Nemělby ani tak klást otázky k bližšímokolnostem události, neboť pozdějibude vše šetřeno, ale měl byklást spíše otázky typu, jak mumůže ze své strany pomoci teď.Získá tím osobní obraz o psychickémstavu příslušníka, může ho informovato možnostech pomocia projednat s ním další postup.K tomu je ale zapotřebí velkéempatie a umění jednat s lidmi.„Ze všeho nejlíp by mi bylo,kdybych mohla jít po té událostidomů, ale musela jsem tam zůstat,dosloužit směnu, napsat služebnízáznam atd. Bylo ale dobré, kdyžza mnou přišel zástupce ředitele,snažil se mě z toho dostat a ptalse mě, co bych potřebovala.“Odborná pomocze stranyzaměstnavateleOdborná pomoc ze strany zaměstnavatele,tedy VS ČR, můžeorganizačně vycházet ze stejnéhofunkčního modelu, jako je činnostnapř. vyjednavačů ve věznici v případěvzniku mimořádné události.V případě nutnosti poskytnout krizovouintervenci příslušníkovi VSčeské vězeňství 2/2004 odborná problematika15

ČR, se na výzvu do věznice dostavíněkterý vyškolený pracovník„trauma týmu“, který se bude v situacivěnovat jen dotyčné osobě. Jeto velmi důležité pro psychickourovnováhu, aby příslušník VS ČRvěděl, že i on a jeho pocity si zasloužípozornost. Možná jako bychteď slyšela hlasy několika málo kolegů,že jezdit do věznice ještě v nocinení moc příjemné. Ale ruku nasrdce, kolik takových událostí ročněse ve věznici stane! To číslo nenínaštěstí až tak vysoké a poskytováníposttraumatické péče by bylov tomto smyslu považováno zanedílnou součást výkonu služby čivýkonu práce a doplnilo by se dopracovní náplně pracovníka. Přitomv „trauma týmu“ se můžeuplatnit širší okruh pracovníků, nežjen psycholog. Podstatná není totižjen kvalifikace, rozhodující jsoutaké poměrně přesně definovanédovednosti, které si lze osvojit hlavněvýcvikem. A tak by mohl býtv „trauma týmu“ např. psycholog,psychiatr, terapeut, sociální pracovník,kaplan VDP aj. Daleko důležitějšía rozhodující je, aby odbornáintervence a pomoc byla poskytnutatak rychle, jak jen to je možné.Mentální zpracování emocíi myšlenek, které se váží k traumatizujícíudálosti, má proběhnout conejdříve. Právě včasná pomoc totižrozhoduje o tom, zda se jedincipodaří překódování kritického incidentudo únosné podoby. Dalšíotázkou, která se v této souvislostinabízí, je, komu by měla být poskytnutaodborná pomoc automaticky(tzv. povinně). Jako jednoznačnésituace v prostředí vězeňskéslužby se jeví situace úmrtí vězňův důsledku spáchání sebevraždy,sebevražedných pokusů s vážnýmúmyslem, zranění či smrt kolegy,použití střelné zbraně, event.i jiné. Názory na jiné situace se totižvýznamně liší. Pokud by všakposkytnutí odborné pomoci bylojen na vyjádření postiženého příslušníka,může být výrazně jeho žádostovlivněna např. nízkou informovanostío poslání, hranicícha možnostech psychologické pomoci,stejně jako tendencí popíratúčinek traumatizující události, abyv očích ostatních „zůstal jakochlap“.PostiženýPsychická situace postiženéhoje poznamenána především nejistotou,pochybnostmi, pocitem nespravedlnosti,popřípadě i pocityviny.„Napadlo mě, proč se to stalozrovna mně, která je tady služebněnejmladší a má nejméněodslouženo na směnách?“„Když lékaři konstatovali smrta ukončili oživování, tak jsem mělav sobě takový prázdno. Bylo minepříjemně, že zemřela mladá žena,i když jsem samozřejmě věděla,že jsem si své povinnosti splniladobře a přesně.“I když zasahující příslušník častomusí jednat pod tlakem, v nebezpečnésituaci, sám sebe se ptá, zdamohl jednat jinak. Přemýšlí takéo tom, jak bude jeho postup vnímánnadřízenými, jak se k němu budouchovat kolegové, a protože si sámnení jistý, snaží se zjistit, jak sek němu ostatní lidé staví. Přitom jecitlivý a reaguje i na ty nejmenšísignály tak, že si je vykládá negativně.Jako postižený by měl ale vědět,že se momentálně nachází vevýjimečné psychické situaci, a protose stává senzitivnějším. Potřebakrátkodobě se stáhnout a duševněse stabilizovat je zcela přirozená,na druhé straně však pomáhá, kdyžse člověk může vypovídat osobě,která má jeho důvěru. Svěří­li sesvému okolí se svými pocity, budoui lidé kolem něj vědět, jak sek němu chovat.Přístupze strany kolegůPřístup ze strany kolegů na pracovištimůže mít blahodárný, aletaké zraňující efekt. Zvýšená citlivostpo traumatizující události totižmůže zapříčinit, že neuváženéči letmo pronesené žertovné poznámky,kterým by jindy nepřikládaližádný význam, pociťují nyníjako nefér. I následné maličkostipak mohou vést k dalším duševnímzraněním.„Třeba poznámka od kolegynějá holt vím, kdy si mám vzít volno,se mi zdála v ten okamžik docelajízlivá. Také i později, s odstupemčasu, mi nedělaly moc dobře vtipytypu dnes by to šlo, dnes je hezkýden – ten humor mi byl velicenepříjemný po sebevraždě mladéobviněné ženy ve věznici, dnes užmi to tak nevadí“.Postiženému příslušníkovi spíšepomáhá, když se kolegové vcítído jeho situace, tzn. uvědomí si,že daná tíživá událost mohla postihnouti je. Měli by se chovat tak,jak by si přáli, aby se v podobnémpřípadě zacházelo s nimi. Budejim pak připadat jednodušší s nímjednat opatrněji než obvykle, míttrpělivost a volit uváženě svá slova.Doporučuje se říkat: „Je to normálníreakce na situaci, je pochopitelné,že to takto prožíváš, nezblázníšse, ujišťuji tě, nebyla totvoje chyba, ty jsi udělala, co jsimohla.“ Neříkejme však: „Mohloto být horší, nejlepší bude, kdyžse prostě něčím co nejvíce zaměstnáš,vím, jak se teď cítíš, jetřeba žít dál.“ V tomto směru nenínezbytně nutné s kolegou hovořit,ale spíše poslouchat jeho vlastníprožitky, pocity a výhledy.Partner – důležitýspojenec v kriziMimořádným prožitkem jesvým způsobem zasažen i životnípartner postiženého. I on může býtděním kolem partnera zaskočena pocítit životní nejistotu. Dokáže­livšak vytvořit vstřícnou a bezpečnouatmosféru, pomůže svémupartnerovi zážitek zpracovat. Naopaknefunkční partnerský vztahmůže tento proces vyrovnávání ses traumatizující událostí blokovat.„Můj partner se mi snažil v tésituaci hodně pomoci. A když jsemtřeba byla u sebe sama doma a nemohlajsem usnout, tak jsem muzavolala a on hned přijel a povídalijsme si třeba do rána. Zachovalse ke mně velice dobře, ne žeby si řekl dobře ti tak, ale skutečněmi pomohl.“Životní partner, ale i širší rodina,by měli být nevtíravě postiženémuk dispozici. Měli by naslouchat,ale rozhodně ne naléhat a vyptávatse. Měli by rovněž se snažitpochopit, že případné stažení do sebenení odmítání pomoci, ale potřeba,a že po určité době rekonvalescencebude mít opět partner potřebuo všem si promluvit. Za tétoživotní situace je přínosem partner,který umí být k dispozici jako pozornýa vnímavý posluchač.Specifická situaceve věznici – úmrtíkolegy na pracovištiSmrt kolegy ve službě, ani to nenísituace, která by chyběla vesmutné statistice vězeňské služby.Například v roce 1998 spáchal sebevražduvlastní služební pistolí,kterou si ústy prostřelil hlavu, dozorce2. třídy ve Vazební vězniciBrno. A i když šetřením nebyloprokázáno zavinění vazební vězniceani porušení služebních povinností,neboť pistole byla dozorcivydána k plánovanému čištěnízbraní před nástupem do služby,pohled na smrtelné zranění kolegybyl pro všechny šokující.„Byl to šok vidět kolegu ze směnys prostřelenou hlavou. Je toprostě úplně jiný pocit, když tamzůstane příslušník – tohle je dalekohorší. Dodnes si na to občasještě vzpomenu, třeba když někdodalší umře z kolegů, s otázkou, kolikpříslušníků, se kterými jsemsloužil, už zemřelo? Tehdy se mivrátí i tato událost. Docela nepříjemnébylo, že jsem jeho tělo muselstřežit na místě ještě několik hodin,než proběhlo ohledání těla lékařem,místa činu policií, atd.“Šok a popření události představujezpravidla první fázi reakce nasituaci.„To přece nemůže být pravda,třeba je to omyl, nakonec se to nějakvysvětlí.“Realita jako v tomto případě jenakonec ale tvrdá a spekulace o varovnýchsignálech, které predikovalysebevražedný úmysl, jsou bohuželjiž zbytečné.„První, co mě napadlo, kdyžjsem se to dozvěděl, tak bylo: Jakje to vůbec možný ? Musím udělatvšechno, aby se zachránil. A i kdyžto byl člověk ze směny, ke kterémujsem neměl bližší vztah, v prvnímokamžiku mě to ohromilo.“ZávěremVýše uvedené řádky rozhodněve svém rozsahu nedávají odpověďna všechny otázky a problémy.Cílem tohoto příspěvku alebylo a je, aby se odborná péčeo zaměstnance vězeňské služby,vystavené mnohdy extrémním krizovýmdějům, stala stejnou samozřejmostí,jakou je péče o vězněnéosoby.„Když se tady ve věznici oběsilobviněný muž, byl to šok, ale i velkáživotní zkušenost. Dnes to takjiž beru, ale v ten okamžik miopravdu nebylo moc dobře. Nikomubych to ale osobně nepřálzažít.“o16 odborná problematikačeské vězeňství 2/2004

Vězení nejsoujen mřížeČeské vězeňství se v probíhajícím procesu transformace systematickypřibližuje k úrovni západoevropských vězeňskýchstandardů. Jeho humanizace, větší bezpečnost, péče o vzdělávánípersonálu a především snaha vytvářet kvalifikovanousociální službu odsouzeným, dnes představují jeho hlavnípriority. Následující příklady vypovídají o tom, jak jednotlivévěznice a vazební věznice v České republice zvládají úkolytohoto procesu.OPAVA l K 31. 12. 2003 vykonávalov opavské věznici trestodnětí svobody 348 odsouzenýcha 27 osob zde bylo ve výkonu vazby.Kapacita věznice, skládající seze dvou objektů (v ulicích Olomouckáa Krnovská), tím byla naplněnana 93,98 %. Zatímco oddělenívýkonu vazby a trestu(OVVaT) v objektu Krnovská byloplně funkční, jeho činnost lzejednoznačně považovat za pozitivnía počty žádostí o přemístění natoto oddělení mnohonásobně převyšujíjeho kapacitní možnosti,v oddělení výkonu vazby a trestuv objektu Olomoucká došlo k výraznýmzměnám. V květnu 2003zde byli vymístěni odsouzení mužikategorie dozor a v souvislostis tím došlo i k radikálním změnámv rozmístění jednotlivých kolektivůodsouzených žen a k personálnímzměnám na postech vychovatelůa specialistů. Souběžně s tímzde probíhaly rozsáhlé stavebníúpravy vnitřních prostor.V opavské věznici již čtvrtýmrokem úspěšně funguje specializovanéoddělení pro výkon ochrannéholéčení protitoxikomanického,protialkoholního a patologickéhohráčství v ústavní formě u odsouzenýchžen ve věznici s dohledem,dozorem a ostrahou. V roce 2003jím prošlo 43 odsouzených žen,z toho v osmi případech byla rozhodnutímsoudu přeměněna nebozrušena léčba, pět jich bylo přeřazenodo mírnějšího typu věznicea tři odsouzené ženy byly podmíněněpropuštěny z výkonu trestu.Veškeré aktivity věznice probíhajípodle programů zacházenís vězni a jsou rozděleny do tří základníchokruhů:– aktivity realizované u mladistvýcha obviněných mladýchdospělých;– aktivity realizované u odsouzených;– aktivity realizované na specializovanémoddělení u odsouzenýchžen.V rámci prvního okruhu probíháindividuální a skupinové vzdělávání,besedy k různé problematice,skupinové poradenství, sociálnívýcvik, kroužky sportovníčinnosti, sociálně právní poradenství,technický a hudební kroužekapod. Velmi širokou škálu programůzacházení zahrnuje také druhýokruh. Kromě klasického vzdělávánív rámci ŠVS zde běží kurzyprávního vědomí, přednášky natéma zvládání stresových situacía drogové nebezpečí, skupinováterapie, zájmové kroužky, extramurálníaktivity, atd. Třetí okruhobsahuje terapeutické aktivityv oboru skupinové a individuálnípsychoterapie, psychoterapeutickékomunity, arteterapie, relaxačnítechniky, imaginace, biblioterapiea ergoterapie, jsou zde organizoványzájmové kroužky včetně výukycizích jazyků.Vzdělávání odsouzených realizujev opavské věznici školskévzdělávací středisko. V něm v průběhuminulého roku tři odsouzeníukončili učební obor „elektrotechnickávýroba“ složením závěrečnézkoušky, devatenáct jich prošlotříměsíčním záučním kurzem„dělník v elektrotechnice“ a dalšíchdvaadvacet tříměsíčním záučnímkurzem „zámečník“. Prvníchčtrnáct žen úspěšně dokončilo rekvalifikačníkurz v oboru „provozspolečného stravování“.Od ledna 2003 bylo v objektu naOlomoucké ulici zřízeno samostatnénástupní oddělení pro odsouzenéženy. Za celý rok jím prošlo vícenež 180 žen.Nástupní oddělení má rovněžobjekt v Krnovské ulici, kterýmv roce 2003 prošlo 66 mladistvýchodsouzených mužů a 190 dospělýchodsouzených kategorie dohleda dozor. Těsně před dokončenímbyly koncem minulého roku stavebníúpravy nově zřizovanéhovýstupního oddělení v objektu Olomoucká.Rozšířit se má také činnostspecializovaného oddělenío výkon ochranného léčení psychiatrickéhou odsouzených mužův kategorii ostraha.V opavské věznici poskytujepreventivní, diagnostickou, léčebnoua posudkovou péči zaměstnancůmVS ČR i osobám ve výkonuvazby a trestu její zdravotnickéstředisko. Jeho pracovníciprovedli celkem 11 746 vyšetřenía ošetření, téměř 270 psychiatrickýchvyšetření a 1150 zubních vyšetřenía ošetření. Ve sledovanémobdobí se zde přes 150 zaměstnancůa 85 odsouzených podrobilopreventivním prohlídkám.Ke změnám došlo v opavskévěznici i na úseku kynologie. Postupnězde upouštějí od klasickéhostřežení vnějších objektůstrážními psy a místo toho zřídilistředisko pro chov a výcvik protidrogovýchpsů.Velká pozornost je trvale věnovánařídící a kontrolní práci, přičemžv řídícím systému je důrazkladen na týmovou práci, a to navšech úrovních řízení. V kontrolníčinnosti byly uplatněny některénové prvky, jako například možnostkontroly kvality výkonu službyprostřednictvím videotechniky.Situace v zaměstnávání vězňůzůstala, co se týká rozložení zaměstnanostiuvnitř věznice a vnějšíchzaměstnavatelů, beze změn.Průměrná zaměstnanost dosáhla67 %, přičemž zaměstnávání odsouzenýchosob u podnikatelskýchsubjektů uvnitř věznice je i nadáleprioritou. Na velmi dobré úrovni jespolupráce opavské věznice s orgányčinnými v trestním řízení i s Probačnía mediační službou ČR. Poněkolikaleté přestávce byly znovunavázány kontakty s věznicí promladistvé v Hamelnu (Německo),aktivní kontakty byly rozvíjenyrovněž s Azylovým domem v Opavě,Armádou spásy, institucemi zabývajícímise drogovou problematikoua Mateřskou školkou Mnišskáa Domovem pro opuštěné matkyv Opavě, kterým byly předányhračky, vyrobené odsouzenýmiv rámci zájmových aktivit.české vězeňství 2/2004 odborná problematika17

ODOLOV l K 31. 12. 2003vykonávalo v odolovské věznicitrest odnětí svobody 216 osob,čímž byla její kapacita naplněnana 122 % při dodržení ubytovacíplochy 4,5 m 2 na osobu.Veškeré činnosti, které zde probíhajína oddělení výkonu trestu,směřují ke splnění jednoho z hlavníchcílů práce Vězeňské službyČR, kterým je bezproblémový návratodsouzených po propuštěníz výkonu trestu zpět do civilníhoživota. K tomuto cíli pak směřujíi konkrétní programy zacházenís odsouzenými, jimiž věznice usilujemimo jiné o to, aby odsouzeníve výkonu trestu neztratili a někteřínaopak získali základní pracovnínávyky. Věznice v Odolověmá v tomto směru poměrně slušnévýsledky, což dokumentujei skutečnost, že většina ze zaměstnanýchodsouzených jezdí za pracímimo areál věznice.Pozornost je v Odolově věnovánataké práci s vědomím odsouzených,neboť uvědomování si následkůsvého rozhodování a konánípatří k důležitým předpokladůmpro úspěšný návrat do civilníhoživota.Vězeňská služba zde vede odsouzenék tomu, aby se muselirozhodovat a zároveň domýšletdůsledky svých rozhodnutí, chcepo nich, aby byli aktivní a nejenslepě vykonávali to, co se jim řekne.Samozřejmostí je také podporaa utužování rodinných vztahů.Nedílnou součástí výkonu trestuje i smysluplné trávení volnéhočasu. Odsouzení mají napříkladmožnost se zapojit do čtyř vzdělávacích,dvanácti zájmovýcha sedmi speciálně výchovných aktivit.Ty zahrnují mj. sportovní,přírodovědný, zeměpisný, jazykový,výtvarný, dřevomodelářský, divadelní,hudební, poslechový a zahradnickýkroužek. Hlubší význampro resocializaci odsouzenýchmá výroba hraček, invalidníchvozíků a speciálních pomůcekpro rehabilitační lázně ve VelkýchLosinách nebo nastudovánídivadelních představení pro mateřskéa základní školy.Vzhledem k tomu, že průměrnédélky trestů zdejších odsouzenýchjsou poměrně velmi krátké(šest měsíců), nelze v této věznicirealizovat dlouhodobější vzdělávacíaktivity. Ustálen je proto systémkratších kvalifikačních kurzů– například práce s PC, ovládánízahradnické techniky apod. Absolventitěchto kurzů získávají osvědčenís celorepublikovou působností.Kromě výše uvedenýchvzdělávacích aktivit má věznicemožnost spolupracovat s SOUv Malých Svatoňovicích, kde odsouzenímohou absolvovat svářečskýkurz a získat oprávnění prosvařování kovů. Ze speciálně výchovnýchaktivit probíhaly ve věznicikurzy sociálně právního minima,relaxace s hudbou, sportovníterapie a besedy s duchovními.Od 1. 12. 2002 je v odolovskévěznici zřízena bezdrogová zónaprimární prevence, což znamená,že jsou do ni zařazováni odsouzení,kteří sice nejsou uživateli drog,nicméně jsou jimi potencionálněohroženi. Kromě drogově ohroženýchodsouzených je ve zdejší věznicivěnována pozornost i odsouzenýmmladým mužům.Základem práce s touto skupinouvězňů je individuální působení,častý přímý kontakt, pozitivnímotivace a lidský přístup ke všemjejich problémům. Vedení vězniceusiluje rovněž o to, aby „mladí odsouzení“měli možnost vykonávatzaměstnání i v mimopracovní doběa byl jim umožňován maximálněmožný styk s rodinou.V roce 2003 byla zvýšena kapacitavěznice při 4,5 m 2 na odsouzenéhona 217 osob. Průměrná zaměstnanostvězňů dosáhla téměř60 %, a to i přesto, že značná částodsouzených nemůže být vzhledemk uloženému trestu zařazenado pracovních aktivit mimo areálvěznice.Ve věznici Odolov bylo ke konciloňského roku zaměstnáno125 pracovníků VS ČR, tedy o pětméně než byl plánovaný stav. Přestožeje v kraji, kde se věznice nachází,značná nezaměstnanost,problémy s náborem nových zájemcůo práci u VS ČR přetrvávají.Důvodem jsou obtížné pracovnípodmínky a především nízképlatové ohodnocení.KUŘIM l K 31. 12. 2003 vykonávalov kuřimské věznici trestodnětí svobody 314 odsouzených,čímž byla kapacita této moravskévěznice naplněna na 144 procentpři dodržení ubytovací plochy4,5 m 2 na osobu.Pro věznici byl uplynulý rok2003 ve znamení zejména stavebníchúprav, které vycházely z koncepcejejího rozvoje, kladoucí důrazna další zkvalitnění programůzacházení, rozšíření pracovníchpříležitostí a zvýšení bezpečnosti,především zamezením infiltracenepovolených předmětů do areáluvěznice. Jak vyplynulo z výročnízprávy Věznice Kuřim za rok2003, všechny úkoly, které vyplývalyz Hlavních úkolů VS ČRa plánu práce samotné věznice, sepodařilo splnit.Věznice má dnes k dispoziciosm alternativních programů zacházenípro dospělé odsouzenéa jeden program pro odsouzenémladé muže ve věku od 18 do 25let. V koncipaci programů zacházenílze zpracovat také individuálníprogram, který zohledňujeosobnostní nebo zájmová specifikavězně. Stejně jako v ostatníchorganizačních jednotkách VS ČR,tak i v Kuřimi je pro většinu programůzacházení společná pracovníterapie směřující k obnovení nebovytvoření pracovních návyků.Dva speciální programy pak majív Kuřimi vytvořeny pro odsouzenéza sexuálně determinovanétrestné činy. Přitom jedním ze základníchpožadavků, který je zdůrazňovánpři tvorbě všech programůzacházení, je jejich smysluplnost.Například v rukodělnémkroužku vězni vyrábějí dřevěnéhračky pro děti z mateřských a základníchškol či ústavů sociální péče.Za zdařilý nápad lze označittaké výstavu prací odsouzených,kterou Věznice Kuřim připravilake konci minulého roku ve spoluprácis Městským úřadem v Kuřimi.Pod názvem „Život a proměny“se konala v městském doměkultury a ke zhlédnutí zde byly obrazy,intarzované výrobky řezbářsképráce a množství dětskýchhraček. Během pěti dnů, po kterése výstava konala, ji zhlédlo vícenež 1100 návštěvníků.Vedle již zmíněného rukodělnéhokroužku a psychologického,sociálního i právního poradenstvíje zde pro odsouzené připravenaširoká škála dalších sportovních,18 odborná problematikačeské vězeňství 2/2004

vzdělávacích a zájmových aktivit.Celkem působí v kuřimské věznici28 volnočasových kroužků, mj.atletiky, streetballu, floorballu, jógy,jazykové výuky, akvaristiky,muzikoterapie a modelářství.V současné době je jen velmi máloodsouzených, kteří si nevybraližádnou z nabízených možností využitívolného času nebo nemají zaměstnání.Programy zacházeníjsou průběžně vyhodnocovány vychovatelia podle potřeb aktualizoványspeciálními pedagogy.Vzhledem k tomu, že ve VězniciKuřim není školské vzdělávacístředisko, nebyl zde v loňském rocerealizován žádný rekvalifikačníkurz. Vzdělávání odsouzenýchbylo zajišťováno formou výukovýchkroužků.V oddělení výkonu trestu dnesv Kuřimi pracuje 11 specialistů,z toho jsou tři psychologové a čtyřispeciální pedagogové. Každýz těchto specialistů vede minimálnědvě aktivity týdně, převážně sejedná o skupinové ovlivňování odsouzených,skupinové poradenství,vzdělávací a kulturně zájmové akce.Nad rámec programů zacházeníse tito specialisté podíleli spolus vychovateli na uspořádání celkem140 akcí vzdělávacího, kulturníhoa sportovního charakteru,z nichž většina proběhla o víkendecha svátcích. Během roku se jichúčastnilo na 1400 odsouzených.Ve věznici byla zřízena dvě nástupníoddělení – pro ostrahu a prodozor, přičemž jejich materiální,technické a personální vybavenízcela odpovídá potřebám svéhoúčelu i provozu. V minulé roce jimiprošlo 215 odsouzených (ostraha)a 166 odsouzených (dozor).Délka pobytu v nástupním odděleníse pohybovala v intervalu oddvou do čtyř týdnů. Po tuto dobuurčení specialisté shromažďovalio každém odsouzeném veškeré relevantníinformace, na jejichž základěbyl každému z nich zpracovánkonkrétní program zacházení.Nastupujícím odsouzeným jsouzároveň vyčerpávajícím způsobempodávány vstupní informace tak,aby bylo dosaženo jejich pozitivníadaptace pro zdárný průběh výkonutrestu.Výstupní oddělení kuřimskévěznice zahájilo svoji činnostv únoru loňského roku, a to počástečné rekonstrukci budovy „B“.Jeho celková ubytovací kapacitapojme 24 osob, kteří jsou ubytovánipo čtyřech na jedné ložnici.Těžiště práce v tomto oddělení jeve vedení odsouzených k sebeobslužnýmčinnostem, v právníma především profesním poradenství.Do budoucna se počítá rovněžs vycházkami odsouzenýchmimo věznici.V Kuřimi evidovali měsíčněv průměru 50 odsouzených, kteříměli nebo mají problémy s drogou.Specialisté poradny drogovéprevence využívali při práci s niminefarmakologickou terapii, zejménaindividuální nebo skupinovoupsychoterapii. Poradnou prošlove sledovaném období 44 odsouzených,kteří buď zůstali v péčispecialistů, nebo byli podle aktuálníchproblémů předáváni pracovníkůmSdružení podané ruce,popřípadě do péče psychiatra.V rámci programů zacházení jimbyla nabídnuta i alternativa zaměřenána potlačení a odbourání návykůk užívání drog. Její součástíbyla nejen dobrovolná abstinenceběhem výkonu trestu, kontrolovanánamátkovým monitoringem,ale i zapojení vězně v poradnědrogové prevence či aktivitáchSdružení podané ruce. V průměrubylo takto měsíčně zapojeno15 odsouzených.Cenné zkušenosti získali v kuřimskévěznici při řešení problematikytzv. specifických skupinvězňů. K těm patří výkon trestuu mladých mužů ve věku od 18 do25 let a u skupiny pracovně nezařaditelnýchodsouzených. Se skupinoumladých odsouzených zdev minulém roce pracoval tým specialistů,složený z pedagogů, terapeutů,vychovatelů, psychologůa sociálních pracovníků. Ti sev rámci pracovní terapie a dalšíchaktivit setkávali s mladými odsouzenýminěkolikrát týdně, včetnětzv. Klubu mladých, jehož náplníbyly prvky terapeutické, vzdělávací,relaxační popř. diskuse na aktuálnítéma. Tyto kluby se u vězňůsetkaly s velkou oblibou. Vedletoho mohli mladí odsouzení navštěvovattzv. samoobslužnoumístnost, kde se pod vedením pedagožkyučili základům vaření,kultuře stolování, praní a žehleníprádla.Důležitou součástí programuzacházení s mladými vězni tvořilyosobní úkoly odsouzených, týdennía měsíční komunity. Je jistěpotěšitelné, že 90 % odsouzenýchsvé úkoly splnilo.Více než pětileté zkušenostipráce kuřimských zaměstnancůvězeňské služby s odsouzenýmitrvale pracovně nezařaditelnými sezúročily v celkovém zefektivněnípráce.Ve sledovaném období také došlok rekonstrukci ubytoven, kteráumožnila snížit počet ubytovanýchv jedné ložnici a tím i lepšídiferenciaci odsouzených. Díkytomu se také daří lépe zvládat jejichzdravotní, především všakpsychické potíže a paranoidně–kverulantské vnímání světa.Třetí skupinu tzv. nezařaditelnýchodsouzených tvoří vězni, kteříjsou ve výkonu trestu za sexuálnědeterminované trestné činy.Přes nesporné výsledky zůstáváproblémem nízká motivovanostněkterých odsouzených, která prameníz jejich přesvědčení o vlastnínevině, a dále jejich nežádoucíovlivňování těch odsouzených,kteří mají zájem se sebou něco pozitivníhodělat.Rovněž na tomto úseku prácepomohla k jejímu zefektivněnípřestavba ubytovny a s ní spojenálepší diferenciace odsouzených.Skupinová a individuální psychoterapieje zde uplatňována na režimovémprincipu v souladu s nejnovějšímipoznatky vědy a je doní zapojen prakticky celý terapeutickýtým. Výsledkem jejich práceje mj. i skutečnost, že dosudžádný z propuštěných odsouzenýchsexuálních deviantů nerecidivoval.Z celkového počtu odsouzenýchse v kuřimské věznici podařilozaměstnat zhruba polovinu.Z toho větší část v provozovněhospodářského střediska a vevnitřní režii pro zajištění choduvěznice.Zhruba pětina z celkového počtuvězňů pracovala u cizích hospodářskýchsubjektůTímto článkem začínáme seriál,s nímž se budete setkávat v průběhucelého letošního roku a údaje,které v něm publikujeme, vycházejíz výročních zpráv organizačníchjednotek Vězeňské služby Českérepubliky za rok 2003.Z výročních zpráv vybrala zpracoval Miroslav Jílekčeské vězeňství 2/2004 odborná problematika19

Alkohol, jiné návykovélátky a stresPrim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.Stres jako faktorpřispívající k zneužívánínávykových látekNadměrný a příliš dlouho trvajícístres zvyšuje riziko problémus alkoholem a jinými návykovýmilátkami. To lze doložit řadou příkladůz odborné literatury. Na druhéstraně není nadměrný stres rozhodněnezbytnou podmínkou rozvojezávislosti, ale je to jeden z rizikovýchfaktorů. Je také třeba zdůraznit,že ne každý stres musí vyústitv pití alkoholu nebo zneužívánídrog.StresStresBohužel v ČR se spotřeba alkoholuna jednoho obyvatele blíží 10litrům 100% alkoholu za rok. Zatéto situace je relativně časté požíváníalkoholu ve stresu. Alkoholzde může přinést krátkodobou subjektivníúlevu, ale při kocovině semíra subjektivní nepohody pronikavězvyšuje. Nakonec tedy člověktrpí více než v době, kdy začal pítStres a návykové látkyRizikové činitele(osobnost, rodina, prostředí)òðððððððððððððñOchranné činitele(osobnost, rodina, prostředí)Některé změny při stresu – vliv alkoholuAlkoholá Dechová frekvence áá Tepová frekvence áá Krevní tlak áá Metabolismus áá Kožní galvanická vodivost áöøAlkohol či jinánávyková látkaZvládání stresu jinakní tlak. Vysloveně stresogennněpůsobí budivé aminy (pervitin)a kokain. Stresová reakce nastáváběhem intoxikace budivými látkamii po té, co se vysadí, a to s ohledemna duševní nepohodu, kteráse v tomto období objevuje. Opioidy(heroin) stresovou reakci spíšetlumí, ale k výraznému stresua aktivaci osy hypothalamus – hy­alkohol. Průměrného českého pivařepříliš nezajímá, jak se během pitíalkoholu a po něm chovají jehonadledviny a další orgány. Pro násje to ale důležité.Z uvedeného přehledu jasně vyplývá,že i v době, kdy alkohol přinášelsubjektivní zmírnění obtíží,na mnoha úrovních vlastně zvyšovalmíru stresu.Účinky jiných návykových látekna výše zmíněné funkce mohoubýt v některých směrech odlišné,i v tomto případě však docházíspíše ke zhoršení stresové reakce,např. konopí zvyšuje při intoxikacitepovou frekvenci i krevpofýza– nadledviny dochází běhemodvykacích obtíží. V tomtoobdobí stačí i nepatrný podnětk tomu, aby se objevila přehnanáodpověď a tito lidé reagují na stresorynadměrně.Jestliže si někdo zvykne při stresupoužívat alkohol nebo jiné návykovélátky, je snadno možné, žese dostane do bludného kruhu, vekterém únik před stresem k návykovýmlátkám znamená vyššístres, to vede k dalšímu úniku, atd.Tento bludný kruh může vyústitv závislost. K silným stresorůmpatří např. bolest. Na tu působí alkoholdvoufázově – nejprve můženěkteré typy bolesti zmírnit, pozdějibolest často naopak vzroste.Např. u revmatoidní artritidy sezjistilo, že dochází ke zhoršení obtížíaž přibližně po osmi dnech odpožití alkoholu, což se vysvětlujevlivem alkoholu na hormonálnísystém. Pokud už se vytvoří závislost,přistupují k tomu dalšístresory jako odvykací obtíže, craving(bažení), pracovní, manželskéi jiné problémy.Bludný kruh,kde stres posilujezneužívání návykovýchlátek a naopakÆStresÇðïÊNávyková látkaÃV odborné literatuře se např. popisujevyšší konzum alkoholuv souvislosti s ekonomickým stresem,pracovním stresem, rodinnýmiproblémy. Působení stresu zvyšujei nedostatečná podpora zestrany okolí. Závažné jsou předevšímstresory působící dlouhodobě.Stres vede k pití alkoholu nebozneužívání jiných návykovýchlátek zejména v případech, kdyčlověk nenachází alternativní řešení,kdy je alkohol snadno dostupnýa když člověk je mylně informováno účincích alkoholu nebojiných návykových látek.Prevence problémůpůsobenýchnávykovými látkamia stresemNaskýtá se přirozeně otázka, jakvzniku zmíněného bludného kruhupředejít a, pokud tato situacenastane, jak bludný kruh přerušit.Jedno z dobrých řešení nabízejítzv. „dovednosti potřebné pro život“(life skills), jejichž významse v posledních letech zdůrazňujev léčbě a zejména v prevenci problémůpůsobených návykovýmilátkami.Některé dovednostipotřebné pro život1. Dovednosti sebeovlivnění• Schopnost se motivovat ke zdravémuzpůsobu života a vhodněse motivovat i v jinýchoblastech.• Schopnost oddálit uspokojenínebo potěšení.• Schopnost chránit a posilovatzdravé sebevědomí.• Schopnost plánovat čas, vést přiměřenýa vyvážený životní styl.• Dovednosti při zvládání rizikovýchduševních stavů (sem patřízejména bažení, ale i úzkost,hněv, deprese, radost nebo nuda).• Schopnost se uvolnit, používatvhodnou relaxační techniku,odpočívat.• Schopnosti pečovat o vlastnízdraví (výživa, cvičení, využívánízdravotní péče, hygiena atd.).2. Sociální dovednosti• Schopnost čelit sociálnímu tlaku(např. odmítnout vrstevníky,starší nebo nadřízené, když nabízejíalkohol nebo jiné návykovélátky).• Další asertivní dovednosti (dovednostizdravého sebeprosazení).• Schopnost komunikace, vyjednávání,nacházení kompromisua podobně.• Dovednosti rozhodování sea schopnost předvídat následkyurčitého jednání.• Schopnost vytvářet vztahy a budovatsi přiměřenou síť sociálníchvztahů.• Mediální gramotnost a schopnostčelit reklamě na návykovélátky.• Schopnost racionálně hospodařits penězi.• Dovednosti týkající se volbya hledání vhodného zaměstnánía dobrého fungování v něm.• Zvládnutí přechodu do novéhoprostředí nebo nové situace.• Rodičovské dovednosti.• Dovednosti týkající se organizacečasu.20 odborná problematikačeské vězeňství 2/2004

Je zřejmé, že prevence stresu samao sobě nepostačuje k prevencia léčbě návykových nemocí. Můžea měla by být však jejich užitečnousoučásti. Řada zmíněnýchdovedností potřebných pro životpomáhá lépe zvládat stres (např.relaxační techniky nebo zvládánírizikových duševních stavů), jinéz uvedených postupů mohou stresupředcházet (např. schopnostStresNěkteré změny při relaxaci a při stresuRELAXACEá Svalové napětí a prokrvení svalů âá Dechová frekvence âá Tepová frekvence âá Krevní tlak âá Metabolismus âá Aktivace osy hypothalamus – hypofýza –nadledvinyá Hormony štítné žlázy âá Kožní galvanická vodivost âáFrekvence vln na záznamu elektrickéaktivity mozkuempatie a porozumění životním situacímnebo dovednosti týkající seorganizace času).Zmiňovali jsme se o relaxačníchtechnikách. Zdá se, že není až takzásadní rozdíl, jakou technikou sestav relaxace navodí (autogennítrénink, progresivní relaxace podleJacobsona, jógové relaxačnítechniky apod.). Změny, k nimžv organismu dochází, budou veââvšech těchto případech podobné.Z následující tabulky vyplývá, želogickým způsobem, jak zvládatstres, nejsou návykové látky, alerelaxace.Jestliže používáme relaxačnítechniky jako součást léčby, nemusíbýt ovšem jedno, která technikase použije. Zdá se, že Jacobsonovaprogresivní relaxace jevhodnější u problémů s pohybovýmsystémem. U astmatu seosvědčil autogenní trénink a jógovámeditace, ale ne Jacobsonovaprogresivní relaxace. Naopaku epilepsie zaznamenali dobré výsledkys progresivní relaxací, alene s autogenním tréninkem. Podobněu vředové choroby žaludkuje vhodná progresivní relaxace, alene autogenní trénink.Stres jako faktorvedoucí k recidivězávislosti a co z tohovyplývá pro léčbuVýzkumy prováděné u závislýchna alkoholu referují o tom, že chronickýstres zvyšuje riziko recidiv.Nejvíce jsou ohroženi ti, kdo disponujínedostatečnými dovednostmi,jak ho zvládat, a mají ve svémokolí malou podporu.Rizikovým faktorem je i to, žezávislý hledá oporu u lidí, kteří nebezpečněpijí alkohol, a nemá vevěcech abstinence dostatečnou sebedůvěru.Z uvedeného lze vyvodit praktickydůležité závěry pro léčbu závislostí.Tato léčba by měla jistězahrnovat prevenci stresu, nevystačímezde však např. pouzes relaxačními technikami, ale jetřeba používat daleko širší spektrumpostupů.ZávěrNadměrný stres je jedním z rizikovýchfaktorů při rozvoji závislostia může vést k recidivám závislosti.Při léčbě závislostí nelze ovšemspoléhat pouze na relaxační techniky,jakkoliv jsou užitečné a důležité,ale nabízet pacientům širšíspektrum účinných postupů.Další informaceŘadu materiálů týkajících seprevence stresu a léčby návykovýchnemocí lze bezplatně stáhnoutz těchto webových stránek:w w w. p l b o h n i c e . c z / n e s p o rw w w. m u j w e b / veda/nesporwww.geocities.com/nesporoMírnění stresu u závislých – některé možnosti a mechanismyTechnikaSociální dovednosti (např. schopnost komunikace,odmítání alkoholu nebo drog)Relaxační technikyDobrá organizace časuZdravý životní stylSkupinová terapie a účast ve svépomocných organizacíchtypu Anonymní alkoholiciSchopnost identifikovat spouštěče (podněty aktivující závislost),vyhýbání se jim a příprava na jejich zvládáníTělesné cvičeníJógaRodinná terapieMechanismus protistresového působeníPosiluje se sebedůvěra a připravenost ke zvládání rizikových situací.Urychlují zotavení ze stresu, mírní nespavost, bolesti, psychosomatickéobtíže a rizikové emoce.Může předejít řadě stresorů.Zvyšuje celkovou odolnost včetně odolnosti vůči stresu.Mimo jiné poskytují sociální podporu (social support), která zvyšujeodolnost vůči stresu. Lze si zde také osvojovat dovednosti ke zvládánístresu (např. mechanismem sociálního učení).Prevence zbytečného setkávání se stresory, větší sebedůvěra a lepšíschopnost zvládat stres při cravingu (bažení).Mimo jiné mírní deprese a úzkosti, po skončení se často spontánnědostavuje relaxace.Mimo jiné spojuje výhody relaxace a tělesného cvičení.Může posílit důležité vztahy, zvýšit sociální podporu (social support)a předejít některým stresorům.Psychologické a farmakologické způsoby jak mírnit craving Craving, i když je zvládnut, vede ke stresové reakci, a jeho prevence(bažení) je zároveň prevencí nadměrného stresu.české vězeňství 2/2004 odborná problematika21

Dva světy,dvojí život za mřížemiRozhovor s 1. náměstkem generální ředitelky Vězeňské službyČR PaedDr. Bohuslavem BurkiewiczemTrestní politika každého státu másvé historické kořeny. Byla utvářenapostupem času i stupněm vývojeté či oné společnosti, toho či onohonároda, jeho tradicemi a zvyky.Přes zjevnou a přirozenou rozdílnosttohoto vývoje se v polovinědevatenáctého století začaly ve světěobjevovat první pokusy o sjednocenípravidel zacházení s pachatelitrestných činů. Psal se rok 1860,kdy vznikla Italská společnost provězeňství, která poukázala na potřeburozvoje právního myšlení napoli vězeňství a trestního soudnictví.V následujících letech přišlaprvní a pak další setkání penologickýchodborníků, nejprve z Německa,Švýcarska a severní Ameriky,postupně však i z dalších zemí.Stala se platformou k široké výměnězkušeností, která vyústila vestanovení jednotných pravidel prozacházení s pachateli trestných činů.Toto úsilí vyvrcholilo v roce1955, kdy se v Ženevě konal prvníkongres OSN, který celému světupředložil tzv. Standardní minimálnípravidla OSN pro zacházenís odsouzenými. Obsahoval mj.i minimální předpoklady pro zacházenís vězni, jež byly přijaty jakožádoucí a nezbytné, při prosazovánídisciplíny nebo při užívánínástrojů omezujících svobodu vevěznicích.Pane první náměstku, tatopravidla jsou dodnes chápánajako projev morálních a filozofickýchhodnot vztahujících sek člověku a jeho životu, inspirujícíveškerý pokrok ve vězeňstvív civilizovaných státech. V loňskémroce jste měl příležitostpracovně navštívit a poznat vězeňstvív Gruzii a následněv Kanadě, ve dvou zemích, kteréjsou od sebe vzdáleny tisícekilometrů. Je mezi úrovní jejichvězeňských systémů taky takovávzdálenost?Hostům sluší zdvořilost a jábych chtěl nejprve ze srdce poděkovatza úžasnou atmosféru, sekterou jsem se při návštěvě Gruziea Kanady setkal, ale mám­liupřímně odpovědět na vaši otázku,pak ano. Není to jen vzdálenostv kilometrech, co obě zemědělí, ale především v čase. V tomjsou natolik vzdáleny, že porovnatjejich vězeňské systémy prostě nelze.Zatímco Gruzie je teprve nazačátku budování právního státua teprve ji čekají změny, jimiž užprošly vyspělé západoevropskécivilizace a které po roce 1990ovlivnily i vývoj postkomunistickýchzemí, kanadské vězeňstvípředstavuje současný vrchol v tétooblasti.Transformace, která by alespoňpřiblížila gruzínské vězeňstvídnešním vězeňským standardůmv Evropě, tuto zemi teprve čeká.Na druhé straně kanadský vězeňskýsystém je i ve vyspělých západoevropskýchzemích považovánza to nejlepší, co současná penologienabízí. Rada Evropy si dokoncenajímá kanadské odborníkyza své poradce. A to je, přievropské hrdosti i evropském postojivůči americkému kontinentu,více než výmluvné.Jaké jsou tedy charakteristickéznaky kanadského a gruzínskéhovězeňství?ských pravidel. Vězni žijí v nevyhovujícíchpodmínkách, ať už hygienickýchči ubytovacích, a za nevyhovujícílze označit i celkovouúroveň stavebně technických prostředků.Po roce 2000 byl však penitenciárnísystém v Gruzii zařazenpod ministerstvo spravedlnostia nastartován snad slibný začáteksystémových změn.Z toho, co jste už řekl, lzeusoudit, že těch změn bude potřebahodně a že jejich realizacerozhodně nebude snadná.Můžete alespoň stručně uvéstčeho se tyto změny týkají?V Gruzii je sedmnáct věznickde je umístěno přibližně 7500 obviněnýcha odsouzených, jejichžubytování je zcela nebo z velkéčásti nevyhovující. Na kardinálnířešení proto čeká především rekonstrukcezastaralých vězeňskýchobjektů, které jsou sice hlídanése zbraní v ruce, ale v nichžnení žádná diferenciace vězňů,takže tu vedle sebe žijí zločincinejhrubšího zrna a odsouzení zaPokud mám přiblížit kanadskývězeňský systém, musím zdůraznit,že nejvíce na mne zapůsobilaúzká propojenost jednotlivýchstátních složek, které přijdou dokontaktu s pachatelem trestné činnosti.Je to systém, jenž Kanaďanétvořili dvacet let a který lzednes považovat za nejpropracovanějšípenitenciární model ve světě.Jeho podstata, stručně řečeno,spočívá v tom, že od chvíle, kdyje pachatel trestného činu zadrženpolicií, se shromažďují veškeré dostupnéinformace o jeho osobě. Natomto sběru informací se postupněpodílejí další instituce (soudy, probačnía mediační služba, vězeňskáslužba, některé nestátní subjekty),které v rámci jednoho programuspolu úzce spolupracují. To znamená,že společně sledují dotyčnouosobu od okamžiku zadržení dookamžiku propuštění na svobodu.Rád bych ještě podotkl, že jednotlivéinstituce mají mezi sebou vysoceprofesionální vztahy a rozhodněna sebe nežárlí, jak je tomu v některýchpřípadech u nás.V Gruzii jsou lidé poznamenanítím, že dlouhá léta žili v policejnímstátě. Teď, když už nemají nad sebouonu nemilosrdnou knutu, někteříz nich morálně i lidsky selhávají,a to je nejčastější důvod, pročse dostávají do rozporu se zákonem.Navíc významným fenoménemsoučasné Gruzie je neuvěřitelnámíra korupce, korupce všeho, cozkorumpovat lze. Nevyhnula sezřejmě ani vězeňství. Podmínky,v nichž zde žijí lidé odsouzeník výkonu trestu odnětí svobody, nelzeoznačit jinak než za velmi strohéa zcela určitě by neobstály anitomu nejbenevolentnějšímu pohleduz hlediska evropských vězeň­22 ze zahraničíčeské vězeňství 2/2004

ěžné delikty. Není proto divu, žev těchto podmínkách řídí život vevěznici vězeňské gangy a že zdedochází ke kastování.Velmi závažná změna čeká Gruziiv oblasti zabezpečení práv vězňů,a to ve smyslu Standardních minimálníchpravidel OSN a Evropskýchvězeňských pravidel. V gruzínskýchvěznicích bude nutné zavéstsystém kontroly, provádět prevencinezákonného jednání a přijmouttaková opatření, která povedouk posílení disciplíny a omezenípočtu útěků vězňů. Nutné budeoslabit nebezpečný vliv některýchvězňů profilujících se v rámci vězeňskésubkultury jako nezákonnéautority. Rovněž 100% nezaměstnanostbrání úspěšnější resocializacia reintegraci odsouzených.Závažným problémem je také úroveňzdravotnické péče, pokud lzeo zdravotní péči vůbec hovořit. Odzákladu bude třeba vybudovatsystémy spojení, signálního zabezpečení,přenosu dat a jednotnédatabáze.Rád bych byl objektivní, a takmi dovolte uvést i výsledky, kteréjiž byly v rámci transformace gruzínskéhovězeňství dosaženy. Předevšímje to přijetí nového zákonao výkonu trestu, který značněhumanizuje podmínky uvěznění,dále vytvoření služby na ochranupráv uvězněných osob, kompletnírekonstrukce dvou vězeňských objektůa otevření nových věznic proženy a pro mladistvé. V roce 2002byla přijata Koncepce reformy vězeňskéhosystému počítající i sezavedením institutu alternativníchtrestů.Ale každý projekt, byť sebepotřebnější,stojí peníze. MáGruzie dost finančních prostředkůna transformaci svéhovězeňství?Roční státní rozpočet Gruzinskérepubliky, vyjádřený v dolarech,rozuměl­li jsem správně, je srovnatelnýs ročním rozpočtem Vězeňskéslužby ČR. Přesto věřím,a jsem o tom i přesvědčen, že vývojse nedá zastavit, a to ani v Gruzii,a že její vězeňství se v nějaké,řekněme v perspektivě několikadesetiletí, v mnohém přiblíží světovémutrendu v tomto oboru.Ve světě se stále ještě setkávámes represivním pojetím výkonutrestu nebo naopak s tzv.restorativní trestní politikou. Kekteré z těchto metod se přiklánějív Gruzii a ke které v Kanadě?V Gruzii výkon trestu spočíváv čekání na den, kdy odsouzenémuvyprší soudem stanovená délkatrestu.V Kanadě zase uplatňují systémstandardizovaných programů, kteréjsou odsouzené osobě šity namíru a řeší problém, kvůli němužse ocitla ve výkonu trestu. Například,když člověk spáchá trestnoučinnost charakteru domácího násilí,odborníci mu řeknou: „Tak,takhle vypadá váš problém, v tomhlespočívá jeho příčina a tohle jelék, který teď budete užívat, abystese svého problému zbavil.“Současně s tím mu připraví programk zvládnutí nekonfliktní komunikacev rodině, další programna ovládnutí vlastní agresivitya program všeobecných verbálníchdovedností. Po absolvovánítěchto programů přistoupí dotyčnáosoba k jakési zkoušce, u nížprobační pracovník zjistí, zda nastalypředpoklady pro parole nebodokonce předčasné propuštěnína svobodu. Musím zdůraznit, žev Kanadě usilují o úspěšnou resocializaciodsouzeného pomocímoderních prostředků současnépenologie, zejména odbornédiagnostiky a jí odpovídajícímprogramům zacházení, přičemž naprvním místě je ale vždy ochranaspolečnosti.Zmínil jste se o tom, že rozdílmezi gruzínským a kanadskýmsystémem je patrný už při pohleduna objekty, v nichž se vězněnéosoby nacházejí. Můžetenás s ním blíže seznámit?Začal bych Kanadou, kde stejnějako u nás mají vězení různýchtypů. Jsou to federální věznice,kam umisťují pachatele trestnýchčinů s trestem odnětím svobodydelším než dva roky, a potom věznicev provinciích pro výkon trestuodnětí svobody do dvou let.Bezpečnostní systémy těchto věznicjsou přirozeně značně rozdílné.Zatímco ve federálních věznicíchjsou složité a technicky náročné,provinční zařízení bývajívětšinou otevřená a svou architekturoupřipomínají buňky, které seskládají z několika většinou jednolůžkovýchpokojů, společné kuchyňky,WC a předsíně. Jsou tounikátní objekty, které vycházejíz prostředí, v nichž se nacházejí,a dokreslují kolorit daného regionu.Pohodlné jednolůžkové ubytováníje však aplikováno i ve federálníchvěznicích, včetně zachovánímaximálních hygienickýcha sociálních podmínek. Nepříjemněna mne tady ale působila skutečnost,že vězni jsou odděleni odostatního světa hrubým sklem,které podle mne zatěžuje psychikučlověka více než mříže. Na druhéstraně je nutné přiznat, že jdeo maximálně bezpečné řešení, neboťvězeň za sklem se ocitá v naprostéizolaci.V Gruzii je ubytování odsouzenýchhromadné, čtyřicet i více lidína jedné cele nebo spíše v jednomprostoru. Viděli jsme místnosti, kdeGruzie – pohled na věznicičeské vězeňství 2/2004 ze zahraničí23

Gruzie – vězeňská kuchyně ve staré věznicipo stěnách stékala voda, hygienaje minimální, okna bývají bez skel,jen s kusem zavěšeného hadru, díryucpané dekami. Mají tam všaki cely pro vězeňské prominenty,kteří uplatňují zřejmě vlastní pravidlachování.Chybí elektronická zařízení,oplocení jsou mizerná a chátrající,počet dozorců je nedostatečnýa většinou špatně placený, bez pořádnéuniformy. Tu často třeba nahrazujenějaké vojenské sako a civilníkalhoty.Všude na světě tvoří převážnoučást vězňů muži. Gruzie aniKanada nejsou v tomto směruvýjimkou. Ale jak jsou na tomženy, které v těchto státech porušilyzákon?nu trestu. S tím souvisí i nezbytnéinvestiční záměry. Jedním z nichbylo dokončení výstavby novéhovězení pro ženy ve výkonu trestu,které jsem měl možnost navštívit.Je vybaveno kvalitním sociálnímzařízením, plně funkční elektrickouinstalací, ženy mají k dispozici prostorypro aktivní využití volnéhočasu, zkrátka řečeno, je zde téměřvšechno, co známe z vězeňskýchobjektů v Evropě.Za jeho slabinu považuji kolektivnízpůsob ubytování. Čtyřicet ažpadesát žen na jedné místnosti jeopravdu příliš.V Kanadě jsem měl příležitostzavítat do jedné, už na první pohledhezké a architektonicky zajímavěřešené vesnice. Že je to vězenípro ženy, jsem poznal až zachvíli. Sestávalo se z menšíchdomků, kde byly jedno či dvoulůžkovéútulné pokojíky, kompletnísociální vybavení, televize, lednička,a co mne velmi zaujalo, individuálnívýzdoba, kterou si navrhlya vytvořily odsouzené ženy.Není nadsázkou, řekneme­li,že drogy pohlcují civilizaci. Jejichdistributoři postupně, alevytrvale vyhledávají nová odbytiště,a jak se ukazuje, k těm nejvícelákavým a perspektivnímpatří věznice. Jak se tomuto nebezpečnémufenoménu dobybrání v Gruzii a Kanadě?Odpověď na tuto otázku nenísnadná, protože drogy není téma,kterým by se hostitelé chlubili.Nedělali to ani Gruzínci, ale aniKanaďané.Jenže všichni dnes víme, že drogyjsou celosvětový problém. Potýkajíse s nimi v Gruzii i v Kanadě,ve Francii či v USA, Itálii, Holandskunebo v Německu, stálevětší starosti s nimi máme takév České republice.V Kanadě čelí průniku drog dověznic podobnými způsoby jakou nás, přitom úzkostlivě dbají nadodržování daných pravidel „hry“.Chová­li se vězeň v souladu s nimi,získává různé úlevy, včetně toho,že se mu nabízí šance dřívějšíhoukončení výkonu trestu.V opačném případě následujírychlé sankce, při jejich uplatněnímá kanadská vězeňská služba velmiširoké pravomoce.V Gruzii nám ukázali všechno,ale nehovořili o všem. Drogy patřilyk tématům, jímž se vyhýbali.Když jsme se připravovali na tiskovoukonferenci, říkali jsme si,co řekneme novinářům, až se nászeptají třeba na drogy. Nechtělijsme říkat nepravdy, ani urazithostitele, ale na druhé straně jsmenechtěli vypadat jako návštěva,která nemá oči a uši. Naše obavyvšak byly zbytečné. Během „tiskovky“,jejíž součástí byla i prezentacenašeho vězeňství, nepad­Gruzie – ubytovna v nové ženské vězniciV jedné z odpovědí jsem uvedl,že gruzínské vězeňství se chystánastoupit cestu velkých systémovýchzměn, majících v první řaděhumanizovat nový zákon o výko­24 ze zahraničíčeské vězeňství 2/2004

la ani jedna otázka na téma gruzínskéhovězeňského systému, natoždrog.Proč, to nevím, ale všimli jsmesi, že v Gruzii se o vězeňství nemluví.Snad i proto, že v něm asimají značný vliv mafie.Jaký způsob výkonu trestuodnětí svobody je dle vás většízárukou pro bezpečnost společnosti?Ten, který preferuje represivníformy, nebo ten, kterýse opírá o tzv. restorativní trestnípolitiku?Tvrdý přístup k výkonu trestuodnětí svobody vyplývá z přirozenélidské touhy po spravedlnosti,po tom, aby zlo bylo potrestánoa akt odplaty naplněn. Neřeší setím ovšem problém kriminality,neboť tvrdý trest uspokojuje společnost,ale pachatele dál devastuje.Je velmi těžké vysvětlit veřejnosti,co je lepší, zda uspoko­jení jejích emocí formou tvrdéhotrestu a zdevastovaný pachatel,který jednoho dne z vězení přecejen vyjde a s největší pravděpodobnostízanevře na celý světa podle toho se k němu bude takychovat.Nebo je lepší hledat méně násilnéformy výkonu trestu, kterénebudou tak bezprostředně závisléna naplnění oné emoční touhypo mstě a odplatě, ale umožní pachatelitrestného činu úspěšný návratdo společnosti. Bohužel, emocímse nedá poručit a vědí to i politici.A snad právě proto někdypopulisticky volají po tvrdých trestech,přestože dobře ví, že se tímkriminalita ve společnosti nevymýtí.V Kanadě tvrdou trestní politikurozhodně nepreferují. Naopak,vždy se nejprve zeptají, jelisankce nezbytně nutná a jak jeten člověk nebezpečný společnosti.Ale když je, pak se nevyhýbajíani přísným opatřením.Podle čeho poznají, že jdeo člověka nebezpečného společnosti?Využívají metodu zvanou „riskassessment“.Spočívá v tom, že od okamžiku,kdy člověk přijde do rozporuse zákonem, se o něm s pomocípropracovaných nástrojů soustřeďujívšechny dostupné informacea po jejich vyhodnocení se snažíodpovědět na zásadní otázku:„Jaké konkrétní, zdůrazňuji »konkrétní«riziko představuje dotyčnáosoba pro společnost?“ Stáváse totiž, že vrah nemusí být prospolečnost tolik nebezpečný, jakousměvavý, sociálně zdatný elegán,skrývající v sobě až příliš mnohoagrese a nenávisti. Podle takto získanýchpoznatků přistupuje kanadskávězeňská služba i k rozmisťováníodsouzených osob dojednotlivých typů věznic. Je torozhodně efektivnější způsob,než když o umisťování do jednotlivýchtypů věznic rozhodují soudy,jak je tomu například v Českérepublice.Můžete na závěr říci, co provás osobně návštěva obou zemíznamenala?Stručně řečeno, v Gruzii jsemměl příležitost předat naše zkušenosti,v Kanadě naopak cennézkušenosti získat.Česká republika je dnes někdeuprostřed mezi těmito dvěma světya jistě by nebylo na škodu, kdybyje svým působením i pomáhalasbližovat.Děkuji za rozhovor.Miroslav JílekFotoPaedDr. Bohuslav Burkiewicz,archivKanada – vězeňské zařízení pro národnostní menšinyčeské vězeňství 2/2004 ze zahraničí25

Návrat vévodyfrýdlantskéhoPopeleční středa dne 25. února 2004 byla zapsána do dějinVěznice Valdice zlatým písmem. Při slavnostním shromážděnív památných zdech objektu, určeného původně k dobrovolnémupokání mnichů a později k nedobrovolnému odpykávánítěžkých vin odsouzenců, jakoby se účastníkům znovuobjevoval nezaměnitelný genius loci, jehož kulturní rozměrvpravdě evropského dosahu odtud po létech opět v plném leskupo právu zazářil zásluhou mlčících zakladatelů i přičinlivýchsoučasníků a obnovitelů duchovní tradice kartouzy valdické.V následujících řádcích uvádíme fakta z historie a citujemeslova řečníků a hostů pronesená na slavnostním shromáždění,abychom i jim samotným připomněli, že jejich vyslovenímse i tato slova stala historií.Osudy místaV České republice slouží jakovězení i některé památkově chráněnéstavební objekty. Po roce 1989to ale už neznamená, že by tyto objektybyly odsouzeny k postupnémuchátrání a ztrátě kulturního rozměru,který kdysi měly. Hned zahradem Mírov, který byl založensnad již v polovině 12. století, jev pořadí druhou nejstarší stavebnípamátkou Věznice Valdice.Jádro vězeňského areálu tvoříkartuziánský klášter založený Albrechtemz Valdštejna v roce 1627a kostel Nanebevzetí Panny Marie,který si Valdštejn zvolil jako místopro svou hrobku. Celý areál byl zaživota zakladatele dobudován jenzčásti, kostel byl dokončen až třicetlet po násilném ukončení vévodovaneklidného života vražednouranou roku 1634 v Chebu. Vojevůdce,snad z vědomí vlastní hříšnosti,snad pro větší slávu své jičínskérezidence, usadil do Valdic mnichypřísného řádu, zasvěcené nejpřísnějšímupostu a samotě. Kartuziánskýřád je velmi starý, byl založenuž v roce 1084 sv. Brunonemv La Chartreuse u Grenoblu. Mnišise ale dlouho nad Valdštejnovýmhrobem nemodlili. I jehokosti měnily místo posledníhoodpočinku.Pplk. Dr. Karel Kocourek při rozhovoru pro ČT 1Stejně neklidný byl i další osudkartouzy valdické. Císař Josef II.roku 1783 klášter zrušil a tím odsoudilk sedmdesáti letům devastace.Úplný zánik objektu byl odvrácenaž za Františka Josefa I.,kdy byl v letech 1855–1856 přestavěnna trestnici. Namísto řeholníkůse do Valdic nastěhovaly milosrdnésestry Sv. Karla Boromejského,které se spolu s vězeňskýmpersonálem podílely na zacházenís vězni. Po roce 1948 semniši a kněží dostali na druhoustranu mříží. Na počátku 50. let simezi dlouhou řadou kněží ve Valdicíchprožil své martýrium napříkladčihošťský farář Josef Toufar.Valdický kostel byl v letech totalitypřepažen dvěma dřevěnými stropya proměněn zprvu v továrnu,Vernisáž cyklu obrazů M. Ščigola se uskutečnila v prostoru někdejšího klášterního kostela Nanebevzetí PannyMarie (chrám byl v 19. stol. proměněn ve filiální kostel sv. Josefa, po roce 1948 prostor sloužil jako továrna)kde pracovaly až tři stovky vězňů,později sloužil jako skladiště. Rok1989 přinesl do Valdic obrovskézměny, které se projevily i ve změněnémpřístupu vězeňské správyk péči o historicky cenný objekt, jehožvýznam byl do té doby chápánjako cosi druhotného, ačkoliv kostelPanny Marie byl již na seznamupamátek UNESCO.Projekt obnovya využití kostelaNanebevzetíPanny MariePo roce 1996 byly z kostelaodstraněny dřevěné stropy a opravenystřechy a věže. Vedení věznicezačalo uvažovat o možnostechvyužití obrovské budovy, jejížholé stěny se stopami hrubě poničenébarokní výzdoby se tyčívysoko nad hlavami ztichlýchnávštěvníků.Ředitel věznice plk. JUDr. KarelKocourek vnímá historickouarchitekturu nejen z pozice nejvyššíhosprávce objektu, ale vidív ní i šanci pro zhodnocení při výchověodsouzených, kdy estetikaa etika si podávají ruce: „Kartuziánskýklášter je památkou prvníkategorie a zdědili jsme ho jakovelmi zdevastovaný areál. Našímúkolem je přiblížit jej modernímuvýkonu trestu západního typu, aleneubrat mu nic na jeho kráse.“Ředitel i jeho zástupce Ing. MilanBíma spolu s dalšími pracovníkyvěznice mají velkou zásluhuna tom, že se kostel postupněopravdu vrací do původního stavu.Ředitel ve svém vystoupenípřipomněl, že slavnostní shromáž­26 historiečeské vězeňství 2/2004

dění je po padesáti letech prvnímsetkáním veřejnosti v prostorukostela, který by měl nadále sloužitpro pořádání koncertů, výstav,přednášek a počítá se i s vytvořenímstálé expozice věnované historiia také současnosti věznice.„Uskutečnění pietního setkáník uctění památky obětí třicetiletéválky a umístění expozice obrazůMistra Ščigola v prostorách vězeňskéhokostela považuje vedenívěznice za významný krok. Ani vysokéohradní zdi a mříže by nemělybránit kontaktu s uměním, kulturoua okolním svobodným světemza branami věznice. Věříme,že tato ojedinělá a pro Jičínsko významnáakce napomůže k účelnéprezentaci Vězeňské služby ČR veřejnosti“,hodnotil dále ve svémprojevu postupné otvírání vězniceředitel Kocourek.Proč byla první akcíprávě vernisáž?Doc. MUDr. Zdeněk Susa, CSc.(vlevo) a Mgr. Josef KordíkVěznice v demokratické společnostinení izolovaným místem, alepracuje v ní a navštěvuje ji řada lidí,kteří svou vlastní duchovní cestua morální růst spojují s pomocíjiným lidem. I nenápadní lidé, věřícístejně jako bezvěrci, mají vevěznici šanci pokusit se připojitspolu s ostatními svůj díl práce jakoochránci spravedlnosti a nositeléideálů humanity. Takoví lidése potkávají na křižovatkách svýchcest s podobně orientovanými, aledocela jinak obdařenými, tedy lidmirůzných profesí a zájmů. Jejichmyšlenky a úsilí se v určitýchchvílích protnou a znásobí. Stalose tak, když se římskokatolický farářv Železnici Josef Kordík, kterýod roku 1989 působí jako vězeňskýkaplan ve Valdicích, potkals výtvarníkem ukrajinského původuMichailem Ščigolem, který seusadil v Železnici.Výtvarník pro sebe objevil skrytoutvář tohoto kraje pod Zebínem,Valdštejnovo vévodství. A vesvých obrazech se pokusil zachytitsvou vizi složité vévodovy duše.Nápad vystavit Ščigolovy obrazyve Valdicích na sebe nedaldlouho čekat, jakoby od počátkuvisel ve vzduchu, ačkoli Mistr sámo tom říká: „Nikdy by mne nenapadlo,že bych mohl své obrazy vystavitve valdické věznici“.O cyklu svých patnácti obrazů,z nichž největší má rozměry 3 x 2metry, řekl: „To jsou obrazy ne toliko životě Albrechta Václava, alespíše o jeho duchovní cestě a snazepřekonat nepřízeň osudu.“Další pravděpodobní účastnícidozrávání nápadu, mezi které patřípředevším ředitel Karel Kocourek,neprozrazují mnoho o nadšení,které je muselo ovládnout,když svůj nápad realizovali. Nemuselibojovat s nepřízní osudu,ale jen s technickými problémy,které obvykle lze při dobré vůlivyřešit.Ředitel Kocourek stále myslelna možnost otevřít věznici lidemz okolí a ukázat ji v trochu jinémsvětle, než se jeví z vyprávění bývalýchvězňů: „Určité malé skupinkybudou moci navštívit tuto výstavu,jsme na to připraveni, alenávštěvníci nejdříve musí splniturčité podmínky, například dopředuse nahlásit, předložit občanskýprůkaz.“V průběhu diskusí se objevovalašířka a hloubka nápadu, témaosobnosti vojevůdce a třicetiletéválky, která rozdělila Evropua smrtelně zvětšila propast mezikatolíky a nekatolíky. Tehdy asitvůrci myšlenky přišli na to, žehlavní slovo při otevření výstavyby měl pronést evangelík otevřenývšem myšlenkám ekumenickéspolupráce. Na pomyslnou scénupřichází doc. MUDr. Zdeněk Susa,CSc., který během vernisážeseznámil hosty se svým pohledemna Valdštejnovu osobnost i na Ščigolovyobrazy. Zdeněk Susa jevelmi zvláštní osobnost, košatáa bohatě strukturovaná. Působilpo řadu let jako nejvyšší laickýpředstavitel Českobratrské církveevangelické – synodní kurátor. Angažujese v práci médií, je veřejněčinný, ve svém vlastním nakladatelstvívydal přes třicet knih, habilitovalse v oboru vnitřních nemocía jako docent 1. lékařské fakultyUK se věnuje zejménakardiologii a pneumologii. Vío člověku a jeho bolestech dost,aby mohl hodnotit vzestup a příkrýpád Valdštejnovy hvězdy nanebi české historie.Každý člověk toužípo míru a kliduSvé líčení o historicky známýchnegativních vlastnostech vévodyzakončil Dr. Susa slovy: „Tovšechno může být pravda, ale určitěne celá. Je tu ještě druhý Valdštejn,s nímž se při čtení historickýchpojednání nesetkáme. Poznáho však každý, kdo navštíví Jičín.Je to Valdštejn tvůrce, budovatel.“A pokračuje: „Něco takového nepostavíhrabivec, který jen rychlea bez skrupulí hromadí majetek.Vévodství a jeho hlavní město potřebujevizi – buduje se pro generace,pro staletí. Postavil je siceválečník uprostřed třicetileté války.Ale postavil je pro mír. VévodstvíFrýdlant – to přece znamená»země míru«“.Tutéž myšlenku pak Dr. Susarozvíjí při líčení významu Ščigolovýchobrazů: „Michail Ščigol jelaskavý malíř, proto dal Valdštejnoviještě šanci. Skutečný vévodamožná toužil po životě v míru, alepřed sebou měl jen jedinou cestu,která vedla k násilné smrti. Ščigolho postavil na rozcestí – otevřel mutaké cestu k životu: Vévoda stojí nabřehu řeky, kolem něho je zkázaa smrt; na druhém břehu je však zeleňa květy, stačilo by přebrodit řekutam, kam zve lákavá ženská postava.Albrecht Václav Eusebius takmá možnost, které by mohl využít– alespoň na obraze.Michail ŠčigolMichail Ščigol svůj cyklus nazval:»A. V. E. Valdštejn aneb baroknísny Albrechta Václava Eusebia«.Já bych pro návštěvníky výstavynavrhl ještě jiný název, totiž»Barokní sen Michaila Ščigolao Valdštejnovi«.Teď se obojí sny – Valdštejnovyi Ščigolovy – nabízejí nám – k našemusnění.“Při vernisáži zazněla barokníhudba v podání vokální a instrumentálnískupiny Ritornello, kterási nedávno získala věhlas natočenímLoutny české, díla jednohoz našich největších barokníchskladatelů Adama Michny.Na vernisáž ve Valdicích siumělecký vedoucí skupiny Ritornellopan Michal Pospíšil připravilrepertoár zahrnující písně vojenskéa písně lovecké.Za zvuků hudby se tak v představáchhostů mohl do Valdic alespoňna chvíli vrátit generalissimuscísařských vojsk, admirálBaltského moře a oceánu, vévodafrýdlantský, zaháňský a meklenburskýAlbrecht Václav Eusebiusz Valdštejna, od jehož zavražděníuplynulo již 370 let.Na závěr slavnostního shromážděnípronesl modlitbu za oběti třicetiletéválky biskup královéhradeckýDominik Duka.Věznice není pouhýorgán represeVernisáže se zúčastnilo šest desítekuměnímilovných hostů,mnozí z nich byli ve věznici poprvéa v tom případě se naplnilopřání ředitele věznice Karla Kocourka,aby občané měli příležitostseznámit se s věznicí při mnoharůzných příležitostech, kdy sepředstavuje jako kulturně vyspěláinstituce našeho demokratickéhostátu.Akce přilákala k návštěvě věznicevýznamné hosty, za všechnyje třeba zmínit především generálníředitelku Vězeňské služby Českérepubliky Mgr. Kamilu Meclovou,předsedkyni Výboru dobrévůle Olgy Havlové MUDr. MilenuČernou a senátora MVDr. JiříhoLišku.Přítomni byli také zástupci krajskéhoúřadu, okolních měst a obcía řady kulturních a státníchinstitucí.L. BajcuraFoto B. Pivoňkačeské vězeňství 2/2004 historie27

První jednáníporadního sboruřediteleDRAHONICE l K uplatňovánípoznatků, forem a metodzacházení s odsouzenými, kterénapomáhají k dosažení účeluvýkonu trestu, byl zřízen veVěznici Drahonice poradnísbor ředitele.Jeho členy jsou odborníci,kteří nejsou zaměstnáni přímove věznici. Jedná se o starostypřilehlých obcí, lékaře, řediteleodborného učiliště, sociálníhokurátora, zástupce probačnía mediační služby, řediteléK–centra z Chomutovaa Mostu, zástupce z Městskéhoúřadu v Podbořanech a soudkyniz Loun.První jednání poradníhosboru ředitele proběhlo ve středudne 10. 3. 2004 přímov areálu věznice. V úvodnímvystoupení ředitel věznicepplk. Mgr. Milan Hospodkaposkytl přítomným základníinformace o Vězeňské služběČeské republiky, právních normách,které upravují její činnosta následně je seznámils historií i současností VězniceDrahonice. První zástupce ředitelevěznice Mgr. Jiří Šrajbervystoupil k problematice zacházenís odsouzenými ve výkonutrestu odnětí svobodya ke způsobu jejich zaměstnávánía vzdělávání. Následovalovystoupení zástupce ředitelevěznice Ing. Petra Jankak ekonomické problematice,investiční výstavbě a správěmajetku.Členové poradního sboru sipoté prohlédli areál věznice,přičemž měli příležitost seznámitse i s probíhajícími volnočasovýmiaktivitami odsouzenýcha v rámci připravené výstavkytaké ukázkami výrobkůvytvořených odsouzenýmiv rámci artetarapie a zájmovéčinnosti. Na závěr byla navrženatémata do dalších jednáníporadního sboru, přijaty závěrya stanoven plán jednáníporadního sboru na rok 2004a 2005.Mgr. Jana KlímováLos trés muclosBŘECLAV l Ve vazební věznicije také oddělení pro výkon trestuodnětí svobody, kde si odpykávajísvůj trest odsouzení zařazeni dověznice s dozorem. V současné doběse tu sešli tři hudebně nadaní odsouzení,kteří založili hudební skupinus názvem „Los trés muclos“.Hudební „těleso“, nad nímž sivzaly patronát psycholožka a sociálnípracovnice, vytvořili dva kytaristéa bubeník. Po delším pravidelnémsehrávání vznikla série pěknýchpísniček a některé se podařilo,i přes ne příliš dobré nahrávacípodmínky, nahrát na kazetu.Iva BednářováKuchařský kurzve znojemskévězniciZNOJMO l Ve Věznici Znojmobyl v lednu letošního roku ukončenjiž 11. běh kuchařského kurzupro odsouzené muže, včetnědvou běhů pro odsouzené muže dověznice typu „C“ s ostrahou.Všechny tyto kurzy byly vždy řádněpřipraveny, a to jak ze strany zaměstnancůoddělení VT a V , takze strany proviantu věznice. Odsouzení,kteří řádně ukončili závěrečnýmizkouškami, mohli následněvyužít své znalosti a dovednostiv rámci vězeňské služby.Hned od první chvíle, kdy kurzyzačaly probíhat, usilovali zaměstnanciVězeňské služby ČRo to, aby si jejich frekventanti zvyšovalikvalifikaci způsobem, kterýby jim umožnil ji využít po propuštěníz výkonu trestu, tedy v civilnímzaměstnání, a tím jimusnadnil návrat do společnosti.Do letošního kuchařského kurzu,který byl zahájen v poloviněúnora, bylo z 15 zájemců z řad odsouzenýchvybráno osm, a toz věznic v Příbrami, Bělušicích,Vinařicích a Kuřimi. Koncepcekurzu byla metodicky stanovenaSkvělé nápadya šikovné ruceOPAVA l Výrobou dřevěnýchhraček se může pyšnit i věznicev Opavě.Dřevomodelářské dílny a výrobadřevěného zboží od potřeb prověznici, přes hračky, až k výroběnábytku a interierových doplňků –v poslední době velké hity programůzacházení mnohých českýchvěznic.Ve Věznici Opava vše začalopřed pěti lety zarputilostí vychovateleLubomíra Pernici.Ve vhodných prostorách věznicezřídil dílnu, kterou vybavil základnímtruhlářským náčiním, vyhodnotilskladbu odsouzených vesvém kolektivu a se čtyřmi šikovnýmikutily vytvořil dřevomodelářskýkroužek.Zatím vrcholnou érou kroužkuje období 2002 až 2003, kdyse v dílně střídali odsouzení seskvělými nápady a šikovnýmarukama.dle NGŘ č. 24/1997 (Organizačnířád SOU a odborného učiliště).Před vlastním zahájením kurzuprobíhala intenzivní příprava, jakpo stránce odborné, tak i po stráncemateriálního zabezpečení. Proodsouzené bylo nově připravenooddělení „D“, které bylo pro jejichpotřeby kompletně vybaveno.„Kuchařské práce v provozechspolečného stravování“ byl oficiálnínázev rekvalifikačního kurzus akreditací, jehož délka byla stanovenana 24 týdnů.Aby uchazeči mohli být do kurzuzařazeni, museli splňovat následujícípožadavky:• mít ukončené základní vzdělání,• mít rozhodnutí ředitele o zařazenístudia do programu zacházení,• být zdravotně způsobilí,• předložit své stanovisko také zařazovacíkomisi a organizátorům,Pohádkové postavičky, realistickéfigurky, praktické dřevěné hračky,skládanky a podobné výrobkychrlil kroužek možno říci ve velkém.Většina výrobků končilav mateřských školách, domověpro svobodné matky s dětmi a podobnýchzařízeních.Dodnes tato tradice pokračuje,do kvalitní práce dřevomodelářskéhokroužku se zapracovávajídalší a další odsouzení, za uplynulýchpět let jich bylo už 46.Bc. Lumír Hon• jejich zbývající délka trestu muselabýt delší než délka kurzu.Novinkou oproti předešlýmkurzům bylo stanovení zkušebníkomise, která pracovala ve složení:předseda (zástupce SOU), mistrodborné výchovy a vedoucíústavní kuchyně pro odsouzené.Pro přípravu na vykonání závěrečnézkoušky bylo odsouzeným udělenoosobní volno v rozsahu třípracovních dnů.Jednotlivé zkoušky se konalyv tomto pořadí: písemná, praktickáa ústní.Teorie probíhala v rozsahu 160vyučovacích hodin, přičemž nakonci každého dne byl psán písemnýtest, který byl účastníkůmkurzu klasifikován. Praktická částkurzu se konala v ústavní a závodníkuchyni.Odsouzení byli rozděleni doskupin, z nichž každá se podílelana přípravě jednoho pokrmu, a tov takovém množství, které by odpovídaloplnému stavu věznice.Konečný výsledek byl rovněžklasifikován.O kuchařské kurzy je mezi odsouzenýmivelký zájem, takže organizátořinemají problémy s jejichnaplněním.Ludmila Kurdíková28 zprávyčeské vězeňství 2/2004

Návštěva z RuskaDíky vstřícnosti ředitele mohl VězniciMírov navštívit 11. února2004 kazatel Církve adventistůpan Anatolij Andrejovič Dymaň.Jmenovaný mimo jiné vyučuje i nateologickém semináři v Zaoksiji,které je vzdáleno 130 km od Moskvy,a zároveň pracuje jako koordinátorstovek dobrovolníků, kteřínavštěvují věznice v Rusku a naUkrajině.A. A. Dymaň, doprovázený překladatelemp. Číhalem a kazatelemp. Gomolou, se za účasti vězeňskéhokaplana Jana Lodera setkals ředitelem věznice plk. Mgr.Vladimírem Langem. Původnězdvořilostní návštěva vyústila prooboustranný zájem v hodinové setkání.Ruský host se živě zajímalo veškeré aktivity s odsouzenýmia byl velmi překvapen rozsahempráce psychologů, pedagogů, sociálníchpracovníků i duchovních.Při prohlídce objektu věznicebyly panu Dymaňovi zodpovězenyotázky týkající se zaměstnanostivězňů, činnosti sociálních pracovníkůi duchovních. Naskytla sei příležitost poslechnout si vystoupeníhudební a pěvecké skupinyodsouzených „Mírov Boys“ za vedenípedagoga Mgr. Navrátila.Kurz malířůDRAHONICE l Ředitel VězniceDrahonice pplk. Mgr. Milan Hospodkainicioval již v druhé poloviněminulého roku vypracování návrhuprojektu vzdělávání odsouzenýchna rok 2004 ve Středním odbornémučilišti zemědělskémv Podbořanech. Na zpracování sepodílel realizační tým pod vedením1. zástupce ředitele vězniceMgr. Jiřího Šrajbera. Návrh se opíráo pozitivní zkušenosti i oboustrannýzájem o další spolupráciv oblasti vzdělávání s výše uvedenouinstitucí a jeho cílem je připravita lépe vybavit odsouzené prozdárný přechod do občanského života,na vstup do společnosti s tvrdourealitou trhu práce, kde je vzděláníči rekvalifikace v daném oborušancí pro získání zaměstnání.V závěru roku 2003 byl projektpředložen ke schválení generálníředitelce Mgr. Kamile Meclovéa v současné době je realizována jižjeho první fáze.Velkým překvapením byla pronaše hosty prohlídka ubytoven odsouzených.Ve věznici se zvýšenouostrahou, která zabezpečuje i trestdoživotí, očekával pan Dymaňtemné cely pro nejtěžší a nebezpečnévězně. Nic takového samozřejměnenašel. Sám potom vyprávěl,jak byl pro své přesvědčeníodsouzen na 15 let do vězení. Pou­„Do lavic učiliště usedli odsouzení“,tak zněl titulek novinovéhočlánku v Deníku Lučan 20. 3. 2004.Od 1. března tohoto roku probíhátřikrát týdně 90hodinový rekvalifikačníkurz pro dvacet odsouzenýchna SOUz a OU v Podbořanechv oborech malířské, lakýrnickéa natěračské práce. Teorie s praxíse dělí zhruba na polovinu, podobněto bude i u závěrečnýchzkoušek. Po nich najdou absolventize smrt diktátora Stalina mu asi zachránilaživot. Nakonec byl poslánna 2 roky do tábora se zvláštnímrežimem k převýchově.Závěr návštěvy patřil setkánís odsouzenými, které se uskutečnilov prostorách určených duchovenskéčinnosti.Bc. Magda PetříkováZleva ředitel věznice plk. Mgr. Vladimír Lang, kazatel Anatolij AndrejovičDymaň, kaplan věznice Jan Loder, kazatel Jiří Gomola, překladatelBedřich Číhala, zástupce oddělení vězeňské a justiční stráže mjr. Jiří Machuplatnění v areálu věznice. Do konceroku jsou připraveny ještě dalšíkurzy v oborech technicko–administrativnípracovník, číšník a kuchař,s možností výběru dle zájmuodsouzených. Zároveň ředitel věznicejiž s předstihem jedná s ředitelemSOUz a OU PaedDr. LadislavemGrösslem o projektech na rok2005 a 2006.Mgr. Jana KlímováKYNŠPERK N. O. l Jemnéa duši hladící tóny kytary Evy Henychovéa její písničky zpříjemnilystředeční odpoledne (3. března)více než osmdesáti odsouzeným,umístěným k výkonu trestuodnětí svobody do Věznicev Kynšperku nad Ohří.Známá písničkářka, která jezdízpívat i našim krajanům v zahraničí,přidala několik historek zesvého vystupování po „koncertníchsálech” za mřížemi, které pořádájiž pátým rokem. Svým posluchačůmráda a upřímně říká:„Vy jste moje krásné publikum.”redDRAHONICE l Příjemný zážitekpro své zaměstnance a jejichrodinné příslušníky uspořádalao posledním únorovém víkenduv podobě svého 1. reprezentačníhoplesu Věznice Drahonice. Jehoúčastníky hostil Národní důmv Podbořanech a součástí tanečníhovečera bylo vystoupení mažoretek,výstavka předmětů, které vevolnočasových aktivitách zhotovujíodsouzení v Drahonicích, a samozřejmětombola, která těm šťastnějšímudělala velkou radost. Nečekanýmzpestřením večera bylo vystoupenípodbořanského tanečníhopáru v latinsko­amerických tancícha kláštereckého souboru, který hostůmplesu předvedl klasický kankánv dobových kostýmech.redVALDICE l Celoústavní hudebnífestival „valdických vězeňskýchkapel” proběhl poslední únorovýden na ubytovně B. Žánry, kterýmise jednotlivé skupiny prezentovaly,postihovaly celou škálumuziky od klasického rocku, folku,romských písní až po keltskouhudbu.Zápal 23 účinkujících vězňů zevšech ubytoven pro věc byl svýmzpůsobem až neuvěřitelný. V dopoledníchhodinách bylo jejich starostínavezení potřebné aparatury,její zkompletování a provedení nijaklehkých zvukových zkoušek.Samotný koncert byl pro hudebníkyvlastně dalším pracovním dnem,který začínal o osmé hodině rannía končil před sedmnáctou hodinouodpolední. Byl ale zcela jiný v tom,že do této věci nebyli žádným způsobemnuceni – oni ji dělat chtěli.Posluchačů se nesešlo mnoho, aleto nic neubralo na nadšení účinkujícíchpro hru i zpěv, za což se jimdostávalo bouřlivého potlesku.redčeské vězeňství 2/2004 zprávy29

STRÁŽ P. R. l Po loňském úspěchuv zimním turnaji v halové kopanése i v této zimní sezoně dostejné soutěže přihlásilo mužstvo„PRISON“ z Věznice ve Strážipod Ralskem, založené v dubnu2002 z iniciativy ředitele věznicePaedDr. Františka Vacha.V loňském ročníku se tým, složenývýhradně z odsouzených mužů,umístil na devátém místě. Cílempro tento rok byl postup meziosm nejlepších. Po celou dobuexistence se mužstvo musí vyrovnávats vysokou fluktuací, způsobenouvýstupy odsouzenýchz VTOS, a pružně reagovat na častézměny ve svém složení. Týmhráčů se musel sehrávat a poznávataž přímo v zápasech při turnaji,neboť z loňského mužstva zůstalipouze dva hráči.Ze základní skupiny jsme postoupilido bojů o 1.–8. místo. Tadyuž byly zápasy mnohem vyrovnanějšía hra po fotbalové stráncekvalitnější. Skončili jsme na třetímmístě a postupovali do dalšíchbojů o 5. až 8 místo. Zde se již hrajevyřazovacím systémem, kdy vítězovése utkají o 5. až 6. celkovéumístění a poražení o 7. až 8. Pronaše mužstvo to byl rozhodující„zápas roku“ a přitom soupeřembyl účastník krajské fotbalové soutěže– FK Stráž pod Ralskem „A“.Pět minut před koncem jsme ještěvedli o dva góly, ale závěr zápasuse nevydařil podle našich představa prohráli jsme o jednu branku.Utkání o sedmé místo jsme paks přehledem vyhráli a splnili taksvůj výkonnostní cíl.Pavel MazanecLUBAN l V sobotu 6. března2004 se v městské sportovní halev polské Lubani konal mezinárodníturnaj v sálové kopané. Zúčastnilyse jej týmy českých věznic zeStráže pod Ralskem a Vinařic,mužstvo drážďanské věznice, dvědružstva z pořádající věznicev Zarebě a jeden tým z vazebnívěznice v Jelení Hoře. Účastníkypřivítal ředitel zarebské věznicepplk. Mgr. Piotr Kopocinski.Po zajímavých utkáních, hranýchv dobré sportovní atmosféře,zvítězilo mužstvo rýnovickévěznice před Stráží p. Ralskema týmem z Drážďan. Brankářstrážského týmu por. Machač bylvyhlášen nejlepším brankářemturnaje.Lyžařský přebor Vězeňské správy ČRK informaci na druhé straně obálkypřinášíme výsledky PřeboruVězeňské služby ČR v lyžování.ŽENYBěh hladký 5 kmI. věk. kategorie1. pprap. Eva Kocourková(Valdice) 20:15,72. nstrm. Ingrid Milfaitová(Ostrov) 25:53,63. pprap. Jana Bílková(Valdice) 27:58,6II. věk. kategorie1. npor. Eliška Chocholoušová(Pardubice) 14:10,62. ppor. Eva Uhrová(H. Slavkov) 15:14,53. strm. Hana Pecherová(Rýnovice) 16:44,0III. věk. kategorie1. o. p. Jitka Vrzalová(H. Slavkov) 16:51,22. strm. Jarmila Benešová(Odolov) 16:51,63. strm. Jitka Živělová(Rýnovice) 17:53,2Přeborníkem VS ČR v kategoriižen se stala E. ChocholoušováMUŽIBěh hladký 15 kmI. věk kategorie1. pprap. Petr Bartůněk(Rýnovice) 36:16,32. por. Tomáš Antoš(Brno) 41:08,43. nstrm. Vít Hovorka(Pardubice) 45:44,8II. věk. kategorie1. por. Zdeněk Vrána(Rýnovice) 35:27,62. strm. Petr Popovič(Valdice) 36:50,03. npor. Ján Javorka(B. Bystrica) 38:43,4III. věk. kategorie1. o. p. Ing. Ladislav Kubeček(Odolov) 34:23,92. npor. Ján Mócik(B. Bystrica) 35:58,83. mjr. Mgr. Ondrej Kubiš(B. Bystrica) 39:12,0Branný závodjednotlivců 15 kmI. věk. kategorie1. por. Tomáš Antoš(Brno) 1:04:29,62. pprap. Petr Bartůněk(Rýnovice) 1:04:51,13. nprap. Karel Rezek(Všehrdy) 1:14:09,0II. věk. kategorie1. por. Zdeněk Vrána(Rýnovice) 56:45,62. strm. Petr Popovič(Valdice) 57:45,83. nprap. Dušan Prokeš(Všehrdy) 1:01:54,9III. věk. kategorie1. o. p. Ing. Ladislav Kubeček(Odolov) 52:59,52. npor. Ján Mócik(B. Bystrica) 53:59,93. o. p. Mgr. Ivo Drápal(Brno) 56:24,9Štafety 3 x 10 km1. B. Bystrica(mjr. Mgr. Ondrej Kubiš,npor. Ján Javorka,npor. Ján Mócik) 1:22:40,12. Rýnovice(pprap. Petr Bartůněk,kpt. Petr Vrabec,por. Zdeněk Vrána) 1:23:28,03. Brno(por. Tomáš Antoš,o. p. Mgr. Ivo Drápal,pprap. Jiří Svoboda) 1:26.30,0Přeborníkem VS ČR v kategoriimužů se stal Ing. L. KubečekPři vyhlášení výsledků poděkovalpplk. Mgr. Kopocinski všemzúčastněným za čestnou hru dlepravidel a vyjádřil přání, aby setento turnaj stal soutěží pravidelněpořádanou jejími jednotlivýmiúčastníky a aby se tak dále rozvíjelydnes již úzké a přátelské stykypříslušníků příhraničních věznic.Tato myšlenka byla přijatavelmi příznivě všemi přítomnýmizahraničními účastníky. Ti vyjádřilipolským kolegům poděkováníza skvělou organizaci celého sportovníhopodniku a za srdečnépřijetí.Jaroslava PechkováVALDICE l V jedné z nejpřísnějšíchvěznic u nás probíhá tzv.„Valdická vězeňská liga“ v minifotbalu.Zápasy se hrají podle rozpisu 1xtýdně o víkendu na hřištích, kterábyla vybudována odsouzenýmisvépomocí.Každá ubytovna může postavitmaximálně dvě mužstva o maximálnímpočtu osmi hráčů (5 + 3náhradníci). Z každé ubytovnyjsou určeni tři rozhodčí, kteří jsouzároveň hrajícími členy mužstev.Na zápas jsou určeni rozhodčíz ubytovny, která nehraje. Tímtosystémem je sledována větší sebekontrolamužstev. Rozhodčí neudělujekarty, ale hráče za přestupkyvylučuje na dvě minuty. Přivstřelení branky se vyloučený hráčvrací do pole.Při závažném přestupku můžebýt hráč vyloučen na celý zápasa incident bude v následujícímtýdnu posouzen všemi kapitánymužstev. Hlasováním může býtuvedený hráč vyloučen na celouligu, popřípadě zápas, ve kterémdotyčný fauloval, je možné mužstvuuznat za prohraný (0 : 3).Již po odehrání prvních čtyř zápasůměla soutěž nebývalý ohlas.Z rozhovorů s odsouzenými je jasněpatrné, že touto „ligou“ žijí. Zájemprojevují jak hráči týmů (64),tak i podstatná část osazenstvaubytoven. Fanoušci se těší na dalšívíkend, kdy budou moci povzbuzovatsvoje týmy.Na žádost odsouzených a provelký ohlas minikopané je v takovétoformě soutěže připravována„liga“ v nohejbalu, která by mělabýt zahájena 1. května.Jaroslav Poloprudský30 sportčeské vězeňství 2/2004

KROMĚŘÍŽ l Část prostorStřední odborné školy a Středníhoodborného učiliště v Kroměříži naLindovce bude nově využívat i Vězeňskáslužba České republiky. Tasi zde pronajala několik učeben,kanceláře a část společných prostor,aby mohla realizovat odbornoua služební přípravu svých zaměstnancův rámci programů celoživotníhovzdělávání.redDRAHONICE l Hudební skupinaodsouzených Sintr Boys z hudebníhokroužku vedeného JiřímChytilem potěšila svým vystoupenímosazenstvo Domova důchodcův Podbořanech. Oblečeni v civilníchšatech zahráli lidovkyi moderní hudbu. Jejich vystoupeníocenil i ředitel domova VladimírKrátký: „Jako muzikanti bylivelmi kvalitní a ukázala se lidštějšístránka vězeňství,” uvedl. Muzikantisi prohlédli i moderní prostorydomova a předali jeho obyvatelůmdárek – zrcadlo.redBRNO l Čtyřicet centimetrů vysokýzvon, původně zasvěcenýsvatému Josefu Kalasánskémuz řádu piaristů, vítá každý den připříchodu do práce zaměstnancevazební věznice v Brně­Bohunicích.Stojí totiž hned za branoua až do roku 1989 sloužil k vyhlašovánísignálů civilní obrany.Původně byl upevněný na obyčejnékovové tyči, nyní je nad nímopravená stříška. Jedná se o historickyvýznamnou památkuz roku 1858 a jejím tvůrcem bylstarobrněnský zvonař FrantišekHiller.redOSTRAVA l Zkušební provozzahájili na přelomu února a březnatohoto roku v nové keramickédílně vazební věznice v Ostravě.Odsouzení mají k dispozici moderněvybavené zařízení, ales ohledem na nezbytná bezpečnostníopatření, může v místnostipracovat nejvýše pět osob. V současnédobě projevilo zájem o práciv dílně čtyřicet osob, takže někteřízájemci musí čekat i několikdnů, než na ně přijde řada. Při prácimohou využívat keramickoupec, elektrický stůl a další potřebnédoplňky a pomůcky. Dílna jev provozu jen v odpoledních hodinácha odsouzení ji využívajív rámci speciální výchovné aktivityzvané arteterapie. Jedno sezenítrvá tři až čtyři hodiny.Na „uměleckou” terapii vsadilii v druhé ostravské věznici –v Heřmanicích. Již delší dobu zdepůsobí výtvarný a dřevomodelářskýkroužek, velmi aktivní je takéskupina zabývající se šitím panenek.Jen v loňském roce zde vyrobili1700 panenek, které potěšilyzejména dětské pacienty ve fakultnínemocnici v Ostravě­Poruběa v nemocnici ve Frýdku­Místku.redKYNŠPERK N. O. l Jedna z firemv Karlovarském kraji, která sezabývá likvidací gumového odpadu,vybuduje v areálu věznicetechnologickou linku na ekologickoulikvidaci ojetých plášťů osobníchautomobilů. Kromě údržbystrojů a technického dozoru budouvšechny práce vykonávat vězňové.Odpadní voda z výroby se budeodvádět do čistišky ve věznicia provoz nemá mít výrazný vliv načistotu ovzduší.Podle vyjádření firmy budouzískané gumové drti různých velikostídobře prodejné na trhu.redPRAHA–RUZYNĚ l Výkonslužby ve vězeňské službě rozhodněpatří k náročným a velmi složitýmpovoláním, proto je vždyvelmi potěšující, když je práce našichpříslušníků kladně hodnocena.Bezpečnostní ředitel ministerstvaspravedlnosti Mgr. OldřichNič vyjádřil v děkovném dopisezaslaném řediteli ruzyňské vězniceocenění příslušníkům justičnístráže při Ministerstvu spravedlnostiČR npor. Jiřímu Kudrnémua npor. Ing. Petru Malému. Jmenovanípři výkonu služby zabránilivýbuchu bojleru a odvrátili taknemalé škody na zdraví a majetku.Jejich přístup k plnění úkolůoznačil pan ředitel jako dlouhodoběvelmi kvalitní. K návrhu naocenění se připojil i ředitel odboruhospodářské správy ministerstvaspravedlnosti JUDr. VladimírKoliba.Pavla PrimasováOPAVA l Zbrusu nové výstupníoddělení otevřela 1. března letošníhoroku věznice v Opavě. Sestáváse z pěti třílůžkových ložnic,vybavených základním inventářemvčetně sociálního zařízení,Do Prahy zavítal Doc. PhDr. Robert Chalka, CSc., vedoucí odbornýreferent­specialista nového referátu aplikovaného penologického výzkumu,který od února 2004 působí v rámci odboru pro výkon vazby a trestugenerálního ředitelství Sboru vězeňské a justiční stráže SR. Našel sičas i k návštěvě odborné knihovny GŘ VS ČR.kulturní místnosti, dále kuchyňkya koupelny s pračkou. Oddělenídisponuje i sportovním a relaxačnímnářadím, literaturou a materiálempro zájmové kroužky nebopracovní terapii.Umisťovány sem budou ženy,kterým po více než tříletém odsouzenívyprší, maximálně do půl roku,výkon trestu odnětí svobody.Odborně vycvičený personál jimbude pomáhat mj. při nácviku psychickéodolnosti a ve zvládání povinností,které na ně čekají po propuštěnína svobodu. V náplni pobytuna tomto oddělení nebudouchybět ani zdravotní besedy a informaceohledně získání zaměstnání.Důraz bude kladen i na samostatnérozhodování žen, které zdebudou umístěny, a to zejména vevěcech, které se bezprostředně dotýkajíjejich života po propuštění,a na rozvoj jejich odpovědnosti zasvé jednání a chování. Důležitýmprvkem bude rovněž obnovení kontaktus rodinnými příslušníky.redVINAŘICE l Mnozí z odsouzenýchk výkonu trestu ve VězniciVinařice nezahálí, ale vykonávajínejrůznější činnosti, napříkladopravy dětských hraček. Činí takv rámci dobrovolné zájmové činnostia využívají k tomu zdejšítruhlářské, modelářské či keramickédílny. Zabývají se rovněž akvaristikoua zahradnictvím. Své výtvoryv minulosti dokonce vystavovali,a to v klubu Spirála kladenskéhoLabyrintu.Ve Vinařicích odsouzení neopravujíjen dětské hračky, alei nábytek, kancelářské police a rámyobrazů. Možnosti nechat si zadarmoopravit poškozené hračkyuž využila zdejší mateřská školai Dvacátá mateřská škola v Kladně­Rozdělově.redSTRÁŽ P. R. l Delegace slovenskévěznice v Hrnčiarovcích nadParnou zavítala koncem února tohotoroku do Stráže pod Ralskem,aby s vedením tamní věznice podepsaladohodu o vzájemné spolupráci.Jak při této příležitostiuvedl ředitel věznice ve Stráži podRalskem PaedDr. František Vach,dohoda obsahuje mj. i výměnnéstáže zaměstnanců obou věznica jejich společné kulturní a sportovníaktivity.redPARDUBICE l Pardubická, původněženská věznice, se postupněmění na vězeňské zařízení promuže. Během letošního roku by seměly všechny ženy, které jsou zdeumístěny k výkonu trestu odnětísvobody, přestěhovat do jiného zařízení,zejména do ženské vězniceve Světlé nad Sázavou. Nejdeo snadný projekt, neboť ženskéubytovny nejsou okamžitě využitelnépro muže, takže pardubickouvěznici čeká nejdříve celá řada stavebníchúprav a také přeškolenípersonálu věznice, specializovanéhodosud na ženské osazenstvo.redčeské vězeňství 2/2004 zprávy31

Základní literaturapro studium penologieStudentům práva, psychologie, speciální pedagogiky a dalšímzájemcům o studium penologie předkládáme výběr základníčeské literatury z této oblasti. Přehled vybraných titulůuvádíme v chronologickém sledu podle data vzniku. Dovýběru byla zařazena i starší díla, která obsahují obecně platnézásady a metodická doporučení, maximálně použitelnáv současnosti.Uvedené tituly je možné zapůjčit v odborné knihovně generálníhoředitelství Vězeňské služby ČR.Čepelák JiříPenitenciární psychologie. 1. díl.Úvod do penitenciární psychologie.Penitenciární psychologickádiagnostika.l. vyd. – Praha: VŠ SNB, 1982,328 s.(Učební texty)Z obsahu: Vymezení a předmětpenitenciární psychologie – Diagnostikav penitenciární psychologii– Psychologie osobnosti – Psychologickémetody zkoumáníosobnosti odsouzenýchHála JaroslavTeorie a praxe vězeňství I: Prevencemimořádných událostíve výkonu vazby.1. vyd. – České Budějovice: Jihočeskáuniverzita, 1996, 64 s.(Učební texty)ISBN 80–7040–235–0Z obsahu: Humanistický akcentmoderních penologických trendů –Vyšetřovací vazba jako psychosociálníproblém – Optimalizace zacházenís obviněnými – LiteraturaMezník Jiří – Kalvodová Věra –Kuchta JosefZáklady penologie.1. vyd. – Brno: Právnická fakultaMasarykovy univerzity, 1995,75 s. Edice učebnic Právnické fakultyMU č. 132Z obsahu: Pojem, předmět a význampenologie – Filozofie a cíletrestu odnětí svobody – Vývoj trestuodnětí svobody – Vězení 20. století– Právní úprava výkonu trestuodnětí svobody de lege lata – Mezinárodníspolupráce v oblasti vězeňství– Evropská vězeňská pravidla– Disciplína a kázeň ve vězení– Problematika délky výkonutrestu odnětí svobody – Alternativypři ukládání nepodmíněnýchtrestů – Současná evropskávězení – Resocializace, reedukace,náprava vězňů – Práce a vězení(prizonizace) – Účinnost trestu– Žena a vězení – Výkon trestuu mladistvých – Výkon jiných druhůtrestů – Aktuální problémy vězeňství,cíle a perspektivyČerníková Vratislava – MakariusováVlastaSociální ochrana.2. upravené vyd. – Praha: Policejníakademie, 1996, 156 s.(Učební texty)ISBN 80–85981–36–XUčební text pro výuku předmětusociální ochrana, rozvíjený na katedřekriminologie PA.Z obsahu: Sociální ochrana, jejíúkoly – Historie trestu a trestání –Psychologické a pedagogickéaspekty trestů a trestání – Světovéa evropské trendy ve vězeňství– Organizační struktura vězeňskéslužby – Právní úprava výkonuvazby a výkonu trestu odnětí svobody– Problematika výkonu vazby– Výchovná funkce trestu odnětísvobody – Psychické a sociálnídůsledky výkonu trestu odnětísvobody – Příprava odsouzenéhona život po propuštění z výkonutrestu odnětí svobody – Alternativnítresty – Ochranná opatření– Postpenitenciární péčeČerníková Vratislava – MakariusováVlastaÚvod do penologie.1. vyd. – Most: Sociálně–právníinstitut, 1997, 112 s.(Učební texty)Z obsahu: Penologie, vymezenía předmět zkoumání – Historietrestu a trestání – Světové a evropskétrendy ve vězeňství – Organizačnístruktura vězeňské služby –Právní úprava výkonu vazby a výkonutrestu odnětí svobody – Psychologickéa pedagogické aspektytrestů a trestání – Výchovná funkcetrestu odnětí svobody – Psychickéa sociální důsledky výkonu trestuodnětí svobody – Příprava odsouzenéhona život po propuštění– Alternativní tresty – Ochrannáopatření – Postpenitenciární péčeHála JaroslavTeorie a praxe vězeňství II: Optimalizacevýkonu trestu odnětísvobody.1. vyd. – České Budějovice: Jihočeskáuniverzita, 1999, 103 s.(Učební texty)ISBN 80–7040–376–4Z obsahu: Funkce trestu odnětísvobody – Zacházení s odsouzenými– Problematika drog a HIV/AIDS ve vězení – Propuštění z výkonutrestu odnětí svobodyBajcura LubomírPráva vězně. Od vazby po propuštěníz trestu odnětí svobody.l. vyd. – Praha: Grada Publishing,1999, 158 s., 19 příl.ISBN 80–7169–555–6Publikace je určena pro všechny,kteří se dostali do střetu se zákonem.Těžištěm knihy je popis životavězněného v podmínkáchsoučasných věznic.Z obsahu: Vězni a lidská práva –Trestní řízení – Personál vězeňskéhozařízení – Výkon vazby –Výkon trestu, typy věznic – Základníprávní a materiální jistotyodsouzeného – Zacházení s vězni– Práva rodinných příslušníků vězně– Zákony a předpisy vztahujícíse k vězeňství – Vězeňský argotetc.Marešová Alena – Sochurek Jan– Válková JanaDrogová problematika ve věznicíchČR a některých zahraničníchvěznicích.1. vyd. – Praha: Institut pro kriminologiia sociální prevenci,2000, 122 s.Ediční řada STUDIEISBN 80–86008–84–3Z obsahu: Současný stav drogovéproblematiky ve věznicích ČR– Drogově závislí vězni v roce1999 (zpráva z penologickéhovýzkumu – Způsoby zacházenís drogově závislými vězni v zahraničí– ZávěrČerníková Vratislava – SedláčekVojtěchZáklady penologie pro policisty.1. vyd. – Praha: Policejní akademie,2002, 150 s.(Učební texty)ISBN 80–7251–104–1Učební text je prvním přehlednýmmateriálem pro studium penologiev rámci magisterskéhostudia PA ČR.Z obsahu: Penologie, vymezenípojmu – Historické kořenya zdroje penologie jako vědy –Mezinárodní trendy vývoje vězeňství– Teorie trestů jako penologickéa trestně­právní kategorie– Zásady, přístupy a metody zacházenís pachatelem ve výkonutrestu odnětí svobody – Organizačnístruktura Vězeňské službyČR – Realizace výchovné funkcetrestu – Hledání nových přístupůreakce společnosti na trestnoučinnost – Sociální reintegracepachatelů trestných činůMařádek VladimírVýkladový slovník penologie.1. vyd. – Ostravská univerzita/Pedagogická fakulta, 2003,142 s., přílohy(Učební texty)ISBN 80–7042–256–4Kolektiv autorůDrogy a česká vězeňská populacev kontextu drogové scénya tresněprávní legislativy.Zpracovali: PhDr. Alena Marešová,JUDr. Václav Nečada, Mgr.Květa Sluková, PhDr. Jan Sochůreka JUDr. Petr Zeman, Ph.D.1. vyd. – Praha: Institut pro kriminologiia sociální prevenci,2003, 126 s.Ediční řada STUDIEISBN 80–7338–018–8Z obsahu: Obecná východiskaa obsah použitých pojmů – Současnádrogová scéna v ČR – Trestněprávníúprava drogové kriminality– Drogová kriminalita v číslecha komentářích – Trestněprávnípřístup k drogové kriminalitěv zahraničí – Drogy ve věznicíchČR – Výzkum drogové scény vězněnépopulace – ZávěrMařádek VladimírLexikon klíčových pojmů z penologie.1. vyd. – Opava: Pavel Vavrla,2000, 75 s.Připravila Miloslava Černá32 knihovnačeské vězeňství 2/2004

OBILNAT¡ ZVYKLOSTROSTLINA (ZASTAR.) SEVERSK›STATEKANTIMON(CHEM.ZN.)OBR SJEDNÕMOKEMSVOLNOST ANGLICK›KONZER-VATIVECCITOSL.PÿEKVA-PENÕPOZICE⁄TOKYVOJEN.⁄TVAR100LITRŸMUéSK…JM…NOBERLÕNSK›AUTO-DROMBODN›N¡STROJPODNIKZAHRAN.OBCHODU(ZKR.)DOMESTI-KOVAN¡ZVÕÿATAEVROPANCIZOKRAJN›STROMÿÕM. »ÕSLY1500DOUPÃBOBRA PODVODOUARSEN(CHEM. ZN.)1. DÕLTAJENKYVAÿEN›VEPÿOV›KRKSOLMI-ZA»NÕSLABIKAPÿED-LOéKATARO-KOV¡KARTAJINAKSPZTRNAVYASYRSK…MOÿSK…BOéSTVOPADATNAKOLENAZKRATKANAäÕPOLITIC.STRANYSETINAHEKTARUNOV…NATO»ENÕSTARäÕHOFILMUDRUHVLAKU(HOVOR.)LAK NAVLASY(ZNA»KA)DOM¡CKYÑKORNELîANGL.ZKRATKAPRO UNCIUéITE»N›HMYZSPOLEH-LIVÕHLÕDA»IJSOUCÕSTARO». V KONCÕCHSVATEBNÕTANEC STAäKOVOJM…NOJM…NOKRASOB.DIVÕNAJEDNOTKAINFORMACEF¡ZEMÃSÕCEÿECK…POHOÿÕKOZÕPACHÿÕMSKY10012. DÕLTAJENKYSUDO-KOPYTNÕKPODOBABOXERSK›⁄DERDRUHPäTROSANÃMECKYÑ»ERVEN›îPÿENOSN›TELEFON(HOVOR.)ROSTLIN.SHLUKéENSK…JM…NOZPÃVNÕHLASYR›éOV›LIK…RTEXTILNÕL¡TKASOU»¡STAROMAT.OLEJEBRIT. FYZIK(JAMES)éENSK¡TENIS. ORG.(ZKR.)NOVOZ…-LAND. PT¡KN¡MOÿ.PODDŸ-STOJNÕKLYéE (ZAST.)TELEFONNÕCITOSLOVCEOBCHODNÕSR¡éKANEPOÿ¡DNÃPRKENN…STROPYSLOVEN.STOLNÕTENISTAPOUäTNÕV›PRAVY»INNOSTPROZ¡BAVUPLEMENOPSA (HOV.)ZKR. PROVEL. ⁄HLU(RADI¡N)KOUTYKULE»NÕ-KOV›⁄DER»ESK›HERECäIKOVOJM…NOZOOLOG.JEDN. (ÿ¡D)Z¡KLADTKANINYSUKOVKANUBIJSK¡PLAN¡BAVLNAPOZOR-NOSTSHAKES.KR¡LDRUHGIBBONASPZLOUNSKAJIHOAMER.STROMOVÕSAVCIINDIUM(CHEM. ZN.)SŸL(LATIN.)JM…NOZPÃV¡KAB¡RTYRUSK¡ÿEKAOZNA»ENÕLETADELANTONOVVŸNÃRUSK¡RYBÕPOL…VKAREK-REA»NÕOBYDLÕASIJSK¡ZEMÃSRN»ÕML¡DÃAMERICK¡ZPÃVA»KASLABIKASMÕCHUkřížovkaČeského vězeňstvíTEXT VTIPU ñ VIZ TAJENKAHLOUP¡DRUHJELENA OVANUTÕ éENA(HOVOR.)N¡SEPDÿÕVÃJäÕITAL. MINCETITULMONG.N¡»ELNÕKAZNOJETÃLO(ÿECKY)PÿED-LOéKAN¡äTENISTAÑPOKECî NAINTERNETUKRUT¡ODVETAÿECKYÑVZDUCHîPODPISANONYMASPZSOKOLOVASKLERITOV¡PLOäKA »ELIS-TI HMYZUZHOUBN¡CHOROBASTÿEDOVÃKU»ESK›ZPÃV¡KPOÿADA-TELHOSTINY(V RUSKU)SAZBARUSK…éENSK…JM…NOVIDINYSKLENÃN…PERLYALKOHOLIC-K› N¡POJSELEN(CHEM. ZN.)AMER. ⁄ÿADPRO LET. AKOSMON.HIND. N¡B.U»ITELESKYM¡C-K…PLAVIDLOMILENECJM…NOPOPUL¡RNÕLVICEPODNOSYSENOSE»EJM…NO AM.HERCE ALDYDŸRAZN›Z¡PORSOU»¡STSPL¡VKU»¡STIMÃSÕCERUSK›VELETOK⁄»ASTNICK¡D¡LK. VOLBA(ANGL. ZKR.)RYBA PÿÕ-BUZN¡PSTRUHUZNA»KACIGARETPEVN›Z¡KLADCELKUSPZ N¡CHOD»ESK›ZPÃV¡KHRDINAROM¡NUE. äTORCHAFRANC.MLUVNICK›»LENJASNÃFIALOV›ÿÕMSK›MI»ÕSLY 54D…LKOV¡JEDNOTKAKUP”NOV¡ZKRATKACHLAPEC(ANGL.)SPZPÿÕBRAMKOéELUé-SK› NŸéPÿED-LOéKAHUST›PAéITOBOROV›PODNIK(ZKR.)SLÕDITSPODNÕODDÃLENÕJURYDOM¡CK…éENSK…JM…NOSODOVKA ALéÕRSK›PÿÕSTAVTEXTILNÕL¡TKAKAéD›DRUH›DENKLI»KAVYUéÕVA-JÕCÕP¡RYSÕTNICE(ANATOM.)3. DÕLTAJENKYZ¡BRADLÕKTER¡éTO(ZAST.)KÿESçAN.SDRUéENÕAMER.MUéŸ(ZKR.)POMŸCKA: URA, CHAT, JMčeské vězeňství 2/2004 křížovka33

ZprávyVALDICE l Turnaje ve stolnímtenise mezi ubytovnami A,B a D se zúčastnilo 24 hráčů, třistoloví a jeden hlavní rozhodčí.Hrálo se systémem dvouher – každýs každým, poté následovalyčtyřhry mezi vylosovanými mužstvy.Výsledky se sčítaly a v oboudnech se jasným vítězem stalodružstvo z ubytovny B, jehož hráčizískali celkem 26, respektive24 bodů. Druhé skončilo družstvoz ubytovny D a na třetí pozici seumístili odsouzení z ubytovny A.Výsledek posledního družstva částečněovlivnil fakt, že několik hráčůz této ubytovny muselo nastoupitmimořádnou směnu na pracovišti,kde jsou zaměstnáni. Celá akceproběhla s velkým sportovnímzápalem a dobrou organizací, nakteré se vedle vychovatelů a speciálníhopedagoga částečně spolupodílelitaké sami odsouzení.Vladimír ŽenatýHEŘMANICE l V únorovém vědomostnímkvízu se tentokrát soutěžilona téma „Dějiny objevů a vynálezů“.Vše probíhalo v příjemnéatmosféře podkreslené hudboua zpěvem odsouzeného z hudebníhokroužku. Náročné otázky připravenéjedním z vězňů kladl a vtipněkomentoval moderátor, člen dramatickéhokroužku. Asi po dvouhodinovémzápolení vyhlásila porotasložená ze dvou zaměstnancůvězeňské služby (autorů příspěvku)a jednoho vězně tři vítězné dvojicea předala jim zajímavé ceny věnovanésponzorem. Podobné vědomostnísoutěže budou probíhat vevěznici pravidelně jedenkrát za měsícvždy na jiné, zajímavé téma.V prosinci po ukončení posledníhokola budou vyhodnoceny nejennejlepší dvojice, ale i celkově nejlepšíubytovna, která obdrží kolektivnícenu.Martina ŘehováMgr. Jaromír VálekPRAHA­RUZYNĚ l Oddělenívýkonu trestu Řepy navštívili studentistředních i vysokých škol sociálníchvěd z Německa. V rámcipětidenního seminárního programu,navštívili také Senát ČR, Důmsociálních služeb v Týnské ulici,radnici Prahy 1 a nemocnici NaFrantišku. Studenti přišli s cílemseznámit se s českým sociálně–Vězeňští kaplania program zacházeníRád bych se tímto článkem vyjádřilk možnosti uplatnit v praxikaplanské služby § 71 písmeno f)vyhlášky Ministerstva spravedlnostič. 345/1999 Sb., kde stojí:„registrované církve a náboženskéspolečnosti se mohou podílet nanaplňování účelu výkonu trestuposkytováním duchovní služby,a to zejména, … podílem na uplatňováníspeciálních výchovnýcha zájmových aktivit programů zacházení…“, s odkazem na § 36,který se těchto programů zacházenípřímo týká.Zmíněné ustanovení je tak oporounávrhu odboru výkonu vazbya trestu GŘ VS ČR zařadit do programuzacházení rovněž aktivityduchovních.Jako kaplan ve věznici ve Strážipod Ralskem mám s touto praxívlastní, delší dobu trvající, dobrézkušenosti. Ještě než jsem nastoupiljako kaplan na plný úvazek,existovala ve věznici možnostpro odsouzené, u nichž vyplynulaběhem působení speciálních výchovnýchpostupů potřeba přesahudo transcendentální oblasti, zapracovattuto skutečnost do samotnéhoprogramu zacházení. V žádnémpřípadě se zde nejednaloo nějaké suplování praxe duchovních,ale o koordinaci zájmovýchkroužků věřících, vzniklýchz podnětu samotných odsouzených.Přirozeně jsem hned od začátkusvého působení tuto možnostuvítal jako vhodnou příležitostpomoci odsouzeným a uvedenoupraxi jsem převzal a prohloubiljak na straně spirituálního přesahu,tak i směrem k praktické pomociv denním životě.K napsání článku s tímto tématemmě vedla i skutečnost stálepřetrvávající otázky mezi duchovními,zda vůbec a jak zařadit jejichčinnost do těchto programů nakonkrétní věznici s výkonem trestua co to může přinést dobrého?Nebude odsouzený nějak donucovánprostřednictvím programu zacházeník víře? Či neztratí duchovnípotřebnou svobodu ve sdílenív tak citlivé oblasti, jakou jeosobní víra?vy. Dotazem u osoby odsouzenéhose zjistí, zda se chce zúčastnitaktivit kroužku věřících, které vedekaplan, nebo zda má zájemo návštěvu duchovního z jiné církveči náboženské společnosti. Nebotakový moment nastane tehdy,když je odsouzený dotazován přizpracování pedagogické charakteristikyve výstupním diagnostickémportrétu na zhodnocení životníhocíle a hierarchii hodnota zmiňuje religiózní ovlivnění čitendenci k religiozitě. Tehdy je muznovu nabídnuta možnost navštěvovatkroužek věřících či zúčastňovatse setkání s duchovními ji­Především bych rád poukázal nanutnou spolupráci speciálních pedagogůa duchovního, která vlastnězačíná již v době samotnéhozpracovávání programu zacházeníspeciálními pedagogy, kdy napříkladpři aktualizaci programuzacházení je zjištěna v komplexnízprávě o odsouzeném, (kde jev bodě individuální odlišnosti čipřání odsouzeného uvedena víradoslova) ta skutečnost, že odsouzenýje věřící. Zde bych chtěl ještěpřipomenout samotný úvod § 36vyhl. MS č. 345/1999 Sb., kde stojí,že věznice nabídne odsouzenémuvýběr z alternativ programůprávě na základě komplexní zpránýchcírkví a náboženských společnostía případně toto i zařaditmezi aktivity programu zacházení.V případě zájmu odsouzenéhoje o této skutečnosti informovánspeciálním pedagogem kaplanvěznice a ten se odsouzenému dálevěnuje a zajistí potřebné. Aniv tomto případě však není povinnostíodsouzeného nechat si svůjzájem o religiozitu nechat zapsatdo programu zacházení. Je celářada takových, kteří setkání s duchovníminavštěvují a v programuzacházení se to neobjeví. Odsouzenýmá také možnost si nechatprogram zacházení během svéhopobytu ve vězení změnit.Z uvedeného vyplývá poměrnějasně, že tento model je již nějakdán a je na kaplanovi, jak se k němupřipojí. Rozhodně ponecháváplnou svobodu pro individuálníduchovní vývoj každého odsouzenéhoi pro konkrétní způsob zbožnostikaždého kaplana. Slouží předevšímpro zachycení té skutečnosti,že odsouzený je věřící a pomáhádle mého názoru tuto skutečnostve vězeňském prostředívyzdvihnout, což je potřebné napříkladna jednání u soudu, kde jeplnění programu zacházení bránovelice vážně, a v případě, že je zdeduchovenská péče zapracována,ukazuje to soudu, že je míněnavážně a podstatně to tak zvyšujejejí kredit s dalším poukazem namožnou postpenitenciární péči,kterou duchovní také mohou nabídnout.Přirozeně je taková skutečnostvítána i během spolupráces probační službou.Na úplný závěr bych rád vyjádřil,že z mého pohledu je službaduchovního ve věznici dnes už nezastupitelnousoučástí, podílejícíse na práci s odsouzenými a svýmtranscendentním zakotvením bezpochybyoriginální. Zároveň všakvěřím, že mechanismy demokracie,udržující v chodu celou našispolečnost, se uplatňují pochopitelněi v oblasti vězeňství. V důsledkutoho patrně není třeba nějakýchvelkých obav z programuzacházení. Problémy, které bychočekával, leží spíše v rovině praktickéhodotahování služby odsouzeným.Zde nám duchovním možnáchybí právě ten potřebný přehled,který spolupráce s dalšímiprofesemi, podílejícími se na programechzacházení, přináší.Martin Škoda34 duchovní péčečeské vězeňství 2/2004

Setkáníve vězniciVe Věznici Vinařice se uskutečnilo18. února již tradiční setkánívedení věznice s představiteli jednotlivýchcírkví a Vězeňské duchovensképéče.Jednání se dále zúčastnili zástupcigenerálního ředitelství Vězeňskéslužby České republikypan Pivoňka a paní Balcarová, zaArcidiecézní charitu pan Šimeka za Český helsinský výbor paníSoučková a Matulová.V úvodních slovech ředitel vězniceBc. Bohdan Vrba a 1. zástupceředitele Bc. Luboš Beránek vyzdvihlitradici působení církvíPRAHA l Na ustavující členskéschůzi se sešel 9. února 2003v prostorách generálního ředitelstvíVězeňské služby ČR přípravnývýbor Sekce pro vězeňstvíEtického fóra České republiky(SV EF ČR), aby zvolil členy výborua předsednictvo této sekce.Členy výboru SV EF ČR se stali– na fotu zleva: Mons. Josef Kajnek(koordinátor duchovní činnostiza ČBK pro okruh VS),Mgr. Květoslava Jakubalová(kaplan Věznice Rýnovice),a společenských organizací vevěznici. Uvedli rovněž změny, jimižv současné době věznice procházía které ji ještě v nejbližšímobdobí čekají.Připomenuli množství splněnýchúkolů a dosažené úspěchy.Zároveň kriticky informovali o nedostatcícha negativních jevech, sekterými se věznice potýká a budese s nimi muset v dalším obdobívypořádat.Ze strany zástupců Vězeňskéduchovenské péče a církví bylokladně hodnoceno úsilí v obdobíadventu s ohledem na akce, ježv něm proběhly. Pozitivně oceněnbyl i přístup a vstřícnost všech zaměstnancůvěznice.V diskusi si jednotliví účastnícisdělovali příjemné poznatky zesvé práce, jakož i úskalí provázejícíjejich činnost.Pan Bohdan Pivoňka připomenulmimo jiné specifika i rizikapůsobení duchovních v prostředívěznice. Hledaly se rovněž novémožnosti spolupráce.S již konkrétnějšími nabídkamisměřovanými k blížícím se velikonočnímsvátkům přišel kaplan věznicepan Kočnar.V závěru pak byla konstatovánaoboustranná spokojenost zespolupráce a jednotliví účastnícise už těší na podzimní setkání.Mgr. Ivan SuchýBc. Luboš Beránek (zástupce řediteleVěznice Vinařice), BohuslavBaudyš (ředitel Věznice Rýnovice),Renata Balcarová (předsedkyněVDP), Jiří Drejnar (místopředsedaEF ČR), Mgr. Ivo Švajner (vedoucíoddělení VVaT Věznice Praha–Ruzyně), Mgr. Gabriela Slováková(učitel – vědeckovýzkumný pracovníkIV VS ČR), Jan Carbol (iniciátorprojektu PRAK), Mgr. BohdanPivoňka (hlavní kaplan VS ČR)a PhDr. Eva Biedermannová (radaVS – odbor VVaT, není na snímku).Do předsednictva byli tajnýmhlasováním zvoleni BohuslavBaudyš (předseda), Luboš Beránek(místopředseda) a KvětoslavaJakubalová (tajemnice). Jednánívýboru SV EF ČR se zúčastniltaké I. náměstek generální ředitelkyVS ČR PaedDr. BohuslavBurkiewicz, který všem členůmpopřál hodně úspěchů a vyslovilpodporu činnosti SV EF ČRi jménem generální ředitelkyMgr. Kamily Meclové.Mgr. Gabriela SlovákováZprávyprávním systémem, a získat takcennou zkušenost pro své další působenív této oblasti. Z dotazů a reakcístudentů vyplynulo, že věznicebez mříží, harmonické soužitíčtyř světů – řeholních sester, starýcha nemocných lidí, odsouzenýchžen a civilního personálu –nese v sobě cosi neobvykléhoa snad až neuvěřitelného, nepochopitelného.Z profesionálního výkladuvedoucí oddělení Mgr. MartinyŠtanglovičové se však dověděli, žetakovýto typ věznice vyžaduje ododsouzených mnohem více sebekázeně,která je základním stavebnímkamenem účinné resocializacea poskytuje jim pohled na světz úplně jiného úhlu. Odsouzené ženycítí, že jejich práce je důležitoua neoddělitelnou součástí životauvnitř tohoto čtverce, a osvojenépracovní návyky si odnášejí do civilníhoživota.Pavla PrimasováSTRÁŽ P. RALSKEM l V průběhuloňského roku se odsouzenív době svého volna několikrát podílelina úpravách zámeckého parkuNový Falkenburg. Krása zámku,přestavěného do pozdně baroknípodoby, je určena dětem z dětskéhodomova. Jako výraz poděkováníbyli 29. ledna 2004 pozvánizástupci věznice, v čele s jejím ředitelemPaedDr. Františkem Vachem,spolu s kurátory městskýchúřadů, policisty a členy dalších organizací,kteří se na pomoci dětemtaké podíleli, k slavnostnímu završenítéto spolupráce. Po přivítáníředitelem domova, prohlídce zámku,předání dárků a zhlédnutí pěknéhoprogramu se všichni na vlastníoči přesvědčili, že děti ve svémnáhradním domově žijí doslova„jako na zámku“.Mgr. Vojtěch RoztočilČESKÉ VĚZEŇSTVÍ č. 2/2004. Časopis vychází šestkrát ročně.Vydavatel: Vězeňská služba České republiky, Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4, IČ 00212423Vedoucí oddělení pro styk s veřejností: Ing. Miroslav Jílek,Odpovědný redaktor: Mgr. Jaroslav Sisel,Odborní konzultanti: Mgr. Miloslava Havlíčková, pplk. JUDr. Jana Hladíková, Ing. Radoslava Hüttnerová, PhDr. Miloslav Jůzl, Ing. Aleš Kadlec,Ing. Antonín Krahulec, JUDr. Jaroslava Kubátová, plk. Mgr. Stanislav Prchal, Ing. Michal Řeháček, plk. Pavel Schrötter.Adresa redakce: Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, poštovní přihrádka 3, PSČ 140 67 Praha 4;http://www.vscr.cz; redakce­cv@grvs.justice.cz; telefon 244 024 111 (ústředna), 244 024 412, 244 024 415, fax: 241 409 072.Distribuce časopisu, objednávky a předplatné: Martina Redlichová, tel.: 244 024 407, fax: 244 024 403, e­mail: MRedlichova@grvs.justice.czCena časopisu: 9 Kč, roční předplatné 54 Kč. Grafická úprava a sazba: Ivana ŠteflováTisk: Tiskárna Věznice Praha­Pankrác. Publikování údajů a článků z Českého vězeňství není dovoleno bez souhlasu redakce.© Vězeňská služba České republiky, Praha 2004. Registrační značka MK ČR 6334. ISSN 1213­9297. Uzávěrka vydání: 29. 3. 2004.české vězeňství 2/2004 duchovní péče35

Stavy vězňů ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby ČR dne 14. 4. 2004OBVINĚNÍ ODSOUZENÍVazební věznice Dospělí Mladiství Úhrnem Rozdíl S dohledem S dozorem S ostrahou Se zvýšenou Mladiství Úhrnem Rozdíl Vězni Rozdíla věznice obvinění Celkem k ostrahou odsouzení Celkem k celkem kobvinění 9. 4. odsouzení 9. 4. 9. 4.M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M ŽBělušice 0 0 0 0 22 552 574 0 574 ­5 574 ­5Brno 359 22 6 365 22 387 ­3 15 142 6 101 5 13 2 273 11 284 8 671 5Břeclav 79 79 0 79 1 35 11 46 0 46 4 125 5České Budějovice 159 9 1 159 10 169 0 2 87 2 22 111 2 113 10 282 10Drahonice 0 0 0 0 223 223 0 223 4 223 4Heřmanice 0 0 0 0 107 578 685 0 685 ­9 685 ­9Horní Slavkov 0 0 0 0 669 669 0 669 ­9 669 ­9Hradec Králové 196 7 1 1 197 8 205 ­5 123 32 49 1 1 205 1 206 6 411 1Jiřice 84 3 2 86 3 89 4 1 169 2 289 1 460 2 462 0 551 4Karviná 58 6 64 0 64 5 70 11 30 111 0 111 2 175 7Kuřim 0 0 0 0 134 337 2 473 0 473 ­6 473 ­6Kynšperk nad Ohří 0 0 0 0 431 431 0 431 ­4 431 ­4Liberec 140 5 5 145 5 150 3 40 1 13 1 53 2 55 ­3 205 0Litoměřice 228 17 5 233 17 250 ­2 1 59 2 36 2 2 100 2 102 20 352 18Mírov 0 0 0 0 29 274 303 0 303 ­5 303 ­5Nové Sedlo 0 0 0 0 334 65 399 0 399 7 399 7Odolov 0 0 0 0 286 286 0 286 ­2 286 ­2Olomouc 160 6 4 164 6 170 ­6 103 2 27 1 131 2 133 6 303 0Opava 0 0 0 0 55 21 85 119 59 27 37 177 226 403 4 403 4Oráčov 0 0 0 0 470 38 508 0 508 ­8 508 ­8Ostrava 365 21 13 2 378 23 401 2 1 104 12 104 1 4 213 13 226 ­7 627 ­5Ostrov 75 4 1 76 4 80 3 1 8 1 758 767 1 768 ­10 848 ­7Pardubice 0 0 0 0 295 11 17 45 312 56 368 ­1 368 ­1Plzeň 231 30 7 238 30 268 4 26 50 2 715 190 981 2 983 ­4 1 251 0Praha­Pankrác 518 8 526 0 526 35 27 1 213 1 214 13 467 2 469 7 995 42Praha­Ruzyně 430 51 3 433 51 484 ­4 1 19 104 48 25 6 2 132 73 205 ­2 689 ­6Příbram 0 0 0 0 5 52 682 739 0 739 ­7 739 ­7Rýnovice 0 0 0 0 73 419 39 531 0 531 2 531 2Stráž pod Ralskem 0 0 0 0 717 108 825 0 825 ­6 825 ­6Světlá nad Sázavou 0 0 0 0 141 84 3 0 228 228 ­2 228 ­2Teplice 69 4 2 71 4 75 0 24 4 1 29 0 29 4 104 4Valdice 0 0 0 0 11 572 533 1 116 0 1 116 0 1 116 0Vinařice 0 0 0 0 1 006 1 006 0 1 006 ­4 1 006 ­4Všehrdy 0 0 0 0 121 422 51 594 0 594 ­1 594 ­1Znojmo 16 16 0 16 2 169 7 176 0 176 ­2 192 0Úhrnem 3 167 179 63 4 3 230 183 3 413 379 41 5 071 350 7 458 202 1 104 27 94 3 14 106 623 14 729 18 142Celkem 3 346 67 3 413 3 413 39 420 5 421 7 660 1 131 97 14 729 14 729 ­13 18 142 26Rozdíl k 9. 4. 38 1 39 ­1 ­20 9 ­1 0 ­13 26

Nabídka pronájmu výrobní haly a pracovní sílyVěznice Vinařicekontaktní osoby:Vinařice č. p. 245Ing. Jindřich Škripko, jskripko@vez.vin.justice.cz273 07 Vinařice Ing.Karel Vodička, karelvodicka@vez.vin.justice.czPetr Suchý,pesuchy@vez.vin.justice.czTelefon, fax:312291602, 312291653, 312291651e–mail věznice:veznice.vinarice@vez.vin.justice.czDislokace výrobní haly, popis objektuVýrobní hala je dislokována ve výrobní zóně areálu věznice mimo hlavníareál. Okolní pozemky a výrobní hala jsou od hlavního areálu odděleny oploceníma bránou. Jedná se o samostatný jednopodlažní nepodsklepený objekto zastavěné ploše cca 800 m 2 s vlastním zázemím (sociální zařízení,kancelář, šatna), který se skládá ze dvou propojených částí, a to ocelovéhaly a montovaného objektu z ocelobetonových panelů. Objekt je napojenna inženýrské sítě, a to rozvody SV a TUV včetně odkanalizování, EE a centrálnívytápění.Světlá výška stropu v hale je cca 3,5 m, v další části objektu cca 2,5 m(viz foto). Celková délka objektu je 64,5 m, šířka 12,3 m/15 m. Objekt mádva samostatné vchody. Ústřední topení je napojeno přímo na rozvody z předávacístanice, radiátory litinové typu Calor. Elektroinstalace obsahuje vlastníosvětlení objektu a zásuvkové okruhy, objekt je napojen vlastní přípojkouz trafostanice. Do objektu je zavedena samostatná telefonní linka. V objektunení žádné strojní vybavení. Dispoziční změny objektu jsou možné.Dopravní infrastrukturaVěznice Vinařice, kde se výrobní areál nachází, je na severnímokraji města Kladna s velmi dobrou dopravní infrastrukturouse silničním napojením od dálnice E48 Praha – KarlovyVary event. R7 Praha – Chomutov.Příhodné silniční spojení je taktéž od logistických areálů,které se nacházejí u mezinárodního letiště Praha­Ruzyně přivýjezdu směr Kladno, Slaný.Příjezd k objektu je zajištěn po zpevněné asfaltové – betonovévozovce, k objektu je možno zajet nákladním vozidlemne však kamionem (pouze na vzdálenost cca 80 m).Zaměstnávání odsouzenýchZaměstnávání odsouzených je realizováno na základě Smlouvyo zařazení odsouzených do práce, uzavírané mezi věznicía podnikatelským subjektem. Odměňování odsouzenýchzařazených do zaměstnání se řídí nařízením vlády č. 365/1999Sb. Fakturace za práci odsouzených se provádí měsíčněa fakturovaná částka za práci jednoho odsouzeného v jednomměsíci (odpracované hodiny dle stanoveného fondu) činí cca6 500 – 7 500 Kč (dle výše zaměstnavatelem přiznaného ohodnocenípracovního výkonu), přičemž z této částky odvádí věznicenásledně sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu.V těchto nákladech je zahrnuta rovněž částka za střežení odsouzenýchna pracovišti.Věznice je schopna reagovat operativně na potřeby zaměstnavatele(úpravy pracovní doby, směnnost, počet zařazenýchodsouzených atd.). Za ideální lze označit manuálnípráce, pro které je nutné pouze zaučení.Podmínky nájemní smlouvyPodmínkou pronájmu uvedeného objektu je zaměstnávání odsouzenýchna výrobním programu nájemce.Na pronájem objektu je nutno uzavřít Nájemní smlouvu o nájmunebytových prostor v souladu se zákonem č. 116/1990 Sb.,o nájmu a podnájmu nebytových prostor v platném znění. Výšenájemného se stanoví na základě nabídky zájemce, předpokládanácena ze strany pronajímatele je cca 230 Kč/m 2 /rok za výrobníplochy (cca 717 m 2 ) a cca 170 Kč/m 2 /rok za sociální zařízení(76 m 2 ). Veškeré dodávané energie jsou účtovány zvlášť,a to dle sazeb dodavatelů. Nájemní smlouvu je možno uzavřít nadobu 5 let s předpokládaným prodloužením.