Evropa 2020 - Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad

Dokumenty vydané na úrovni EUÚstí nad Labem, 14. 3. 2011

Dokumenty vydané na úrovni EUNa úrovni EU byly doposud vydány následující dokumenty:• Reflection paper;• Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva);• Šestá zpráva o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti;• Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (tzv. Orientationpaper);• Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporujícízačlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020);• Dunajská strategie;• Sdělení EK k revizi rozpočtu EU;

Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva)Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva)• dokument vydán v dubnu 2009;• vypracováním dokumentu byl Danutou Hübner a DG REGIO pověřengenerální ředitel italského ministerstva financí a hospodářství Fabrizio Barca(jedná se tedy o dokument nezávislého experta a nikoliv o oficiální dokumentEvropské komise);• dokument vznikal dva roky za účasti desítek renomovaných expertů nazákladě vypracování celé řady podkladových studií a analýz a na základědiskuzí v rámci několika seminářů s diskutanty z řad akademiku i osob spraktickými zkušenostmi s tvorbou veřejných politik;• dokument se zabývá zhodnocením efektivnosti dosavadní politiky soudržnostia předkládá ucelený návrh pro její reformu, opírající se o deset základních„pilířů“;• dokument posloužil jako základ pozdějšího dokumentu Páté zprávy EK ohospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Páté kohezní zprávy).

Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva)3. Nový smluvní vztah, provádění a podávání zpráv• Evropská komise a členské státy by měly vypracovat nový typ smluvníhoujednání (smlouva o národním strategickém rozvoji) zaměřeného na výsledkya ověřitelné závazky;4. Posílená správa pro hlavní priority• Evropská komise by měla stanovit soubor „podmínek“ určených vnitrostátníminstitucím, jejichž splnění by podmiňovalo přidělení finančních prostředků naspecifické priority, a měla by posuzovat pokrok při dosahování cílů;5. Podporování dodatečných, inovativních a flexibilních výdajů• Evropská komise by měla vytvořením přímé vazby na Pakt o stabilitě a růstuposílit zásadu „adicionality“, která zajišťuje, že členské státy nebudounahrazovat vnitrostátní výdaje výdaji EU. Smluvní závazek je nezbytný,pokud má být zajištěna inovativnost a přidaná hodnota opatření;

Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva)6. Podpora experimentování a mobilizace místních subjektů• Evropská komise a členské státy by měly podporovat experimentování adosažení lepší rovnováhy mezi vytvořením pobídky pro zapojení do politik namístní úrovni a zabráněním tomu, aby se politiky „zmocnily“ zájmové skupiny;7. Podporování procesu učení: krok směrem k prozíravému posuzovánídopadů• lepší vypracování a provádění metod odhadování výsledků, kterých by sedosáhlo, kdyby nedošlo k intervenci, by vedlo k lepšímu pochopení toho, cokde funguje, a k uplatnění určité disciplíny při přípravě činností;8. Posílení úlohy Evropské komise jako „kompetenčního centra“• zabezpečit více specializovanou odbornost v Evropské komisi s lepšíkoordinací mezi generálními ředitelstvími, která by odpovídala posílené úlozea volnosti uvážení Evropské komise v rámci politiky. Vyžadovalo by tovýrazné investice do lidských zdrojů a organizačních změn;

Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva)9. Zajištění finanční správy a kontroly• dosažení vyšší účinnosti při správě strukturálních fondů pokračováním vprobíhajícím programu zjednodušování a zvážením jiných možností snižovánínákladů a zátěže pro Evropskou komisi, členské státy a příjemce;10. Posílení systému kontroly a bilancování na vysoké politické úrovni• posílení systému kontroly a bilancování mezi Evropskou komisí, Evropskýmparlamentem a Radou ustanovením formální Rady pro politiku soudržnosti.Podpora probíhající diskuse o obsahu, výsledcích a dopadech politikysoudržnosti;

Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (tzv. Orientation Paper)Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku• dokument vydán v prosinci 2009;• autorem dokumentu je bývalý komisař pro regionální politiku Pawel Samecki;• do značné míry dokument shrnuje dosavadní nejdůležitější body diskuse vrámci formování budoucí politiky soudržnosti a slouží jako podklad k dalšímdiskusím.Tři cíleDokument vymezuje následující hlavní cíle budoucí politiky soudržnosti:1. zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni;2. pomoc hospodářskému růstu v zaostávajících oblastech EU;3. podpora integrace napříč hranicemi.

Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (tzv. Orientation Paper)5 krokůV dokumentu jsou následně popsány nezbytné kroky pro zvýšení účinnosti aefektivnosti budoucí kohezní politiky:1. koncentrace na omezený počet priorit, které budou v souladu s budoucíStrategií EU 2020;2. větší důraz na výkon a výsledky;3. zavedení diskuse na vysoké politické úrovni o efektivitě politikysoudržnosti a pokroku v naplňování cílů;4. zvýšení koherence a koordinace mezi sektorovými politikami na EUúrovni a národních úrovních;5. provedení razantních kroků vedoucích k zjednodušení, zefektivnění azvýšení transparentnosti řídících a kontrolních systémů.

Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv.Strategie Evropa 2020/EU 2020)Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporujícízačlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020)• dokument vydán dne 3. 3. 2010 Evropskou komisí;• dokument vznikl na základě spolupráce Evropské komise s členskými státy,Evropským parlamentem a dalšími zainteresovanými jako nový plán, kterýnahradí Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel v roce 2010;• dne 17. 3. 2010 byl dokument Evropskou radou schválen jako hlavníhospodářská reformní agenda, nahrazující Lisabonskou strategii;• dokument shrnuje důsledky hospodářské krize a předkládá novou strategiipro příští desetiletí, která má přispět k tomu, aby EU z krize vyšla posílena aaby disponovala inteligentní a udržitelnou ekonomiku, podporující začlenění avykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti.

Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv.Strategie Evropa 2020/EU 2020)Tři iniciativyEvropská komise přichází v dokumentu s vizí evropského sociálně – tržníhohospodářství pro příští desetiletí, jež spočívá ve třech propojených a vzájemněse posilujících prioritních oblastech:1. Inteligentní růst – priorita zaměřena na rozvíjení ekonomiky založené naznalostech a inovacích;2. Udržitelný růst – priorita zaměřena na podporování konkurenceschopnějšía ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje;3. Růst podporující začlenění – priorita zaměřena na podporováníekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální aúzemní soudržností.

Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv.Strategie Evropa 2020/EU 2020)Pět cílůEvropská komise v dokumentu dále předkládá 5 cílů, které definují, kde by se EUměla nacházet v roce 2020, a které by zároveň měly posloužit k posuzovánípokroku:1. zvýšit míru zaměstnanosti u osob ve věku 20 až 64 let ze současných69% na nejméně 75%;2. 3% HDP EU by měla být investována do výzkumu a vývoje;3. snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20% oproti úrovním roku1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřeběenergie na 20% a zvýšit energetickou účinnost o 20%;4. snížit míru předčasného ukončení školní docházky ze současných 15%na 10% a zároveň zvýšit podíl osob ve věku 30 až 34 let, jež ukončilyterciární vzdělání, z 31% na 40%;5. snížit počet osob žijících pod hranicí vnitrostátní chudoby o 25%.

Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv.Strategie Evropa 2020/EU 2020)Ačkoliv je EU rozmanitější, než byla před desíti lety, Evropská komise zastávánázor, že i přes rozdíly v oblasti rozvoje a životní úrovně jsou navrhované cílerelevantní pro všechny členské státy.Evropská komise navrhuje převést cíle EU do podoby vnitrostátních cílů asměrů, které zohlední současnou situaci každého členského státu a úroveňambicí dosažitelných pro daný členský stát v rámci všeobecného úsilí EU osplnění stanovených cílů.Kromě úsilí členských států Evropská komise navrhne ambiciózní balíčekopatření na úrovni EU, jehož cílem bude posunout EU kupředu, na novouudržitelnější cestu růstu.

Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv.Strategie Evropa 2020/EU 2020)Sedm iniciativKe splnění již řečených cílů je Evropskou komisí v dokumentu navrženo sedmtzv. vlajkových iniciativ, které by se měly stát katalyzátorem pokroku v každé znavržených tří priorit:1. Inovace v Unii – zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financovánívýzkumu a inovací, čímž by se zajistilo, aby se z inovativních nápadů stalyvýrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa;2. Mládež v pohybu – posílení výkonu systémů vzdělávání a usnadnění vstupumladých lidí na pracovní trh;3. Digitální program pro Evropu – urychlení rozvoje vysokorychlostníhointernetu a využití jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky;4. Evropa méně náročná na zdroje – podpora oddělení hospodářského růstuod využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, většívyužití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podporaenergetické účinnosti;

Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv.Strategie Evropa 2020/EU 2020)5. Průmyslová politika pro éru globalizace – zlepšení podnikatelskéhoprostředí, zejména pro malé a střední podniky, podpora rozvoje silné audržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschopná vcelosvětovém měřítku;6. Program pro nové dovednosti a pracovní místa – modernizacepracovních trhů a posílení postavení občanů rozvojem jejich dovedností vprůběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšíhovyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce, mimo jiné prostřednictvímmobility pracovních sil;7. Evropská platforma pro boj proti chudobě – zajištění sociální a územnísoudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly vevelkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálnímvyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat dospolečnosti.

Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv.Strategie Evropa 2020/EU 2020)Pro uskutečnění transformačních změn bude nová strategie dle Evropské komisepotřebovat lepší zaměření, jasné cíle a transparentní srovnávací ukazatelepro hodnocení pokroku. K tomu je nutné mít rámec pro lepší řízení, kterývyužije všechny dostupné nástroje pro včasné a účinné provádění.Strategie by tedy měla být založena na tematickém přístupu a pozornějšímdohledu nad jednotlivými zeměmi:• tematický přístup – by se zaměřoval na priority, zejména na dosažení pětihlavních cílů. Hlavním nástrojem by byl program Evropa 2020 a jeho stěžejníiniciativy, jež vyžadují provádění kroků na úrovni EU i členských států;• zprávy o jednotlivých zemích – by přispívaly k plnění cílů strategie Evropa2020 tím, že by pomáhaly členským státům určovat a provádět strategie propřekonání krize, obnovit makroekonomickou stabilitu, odhalit vnitrostátnípřekážky a umožnit jejich ekonomikám opět dosáhnout udržitelných veřejnýchfinancí a růstu.

Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv.Strategie Evropa 2020/EU 2020)Dále pakreformní program by měl vycházet z integrovaných směrů (integrující hlavnísměry pro hospodářskou politiku a směry pro oblast zaměstnanosti). Početintegrovaných směrů by měl být oproti stávajícímu počtu 24 snížen;Evropská komise bude každoročně vydávat zprávu hodnotící naplňovánícílů strategie a bude hodnotit programy zasílané členskými státy;výsledkem monitorovacího procesu by měla být doporučení Evropské radyv oblasti hospodářských politik. Pokud se stát těmito doporučeními nebudeřídit, přistoupí Evropská komise po uplynutí časového rámce k vydáníupozornění;na rozdíl od minulé situace, kdy posledním prvkem v rozhodovacím procesustrategie byla Evropská rada, v tomto případě by měla Evropská radaurčovat směr strategie, jelikož zajišťuje integraci politik a řídí vzájemnévztahy mezi členskými státy a EU;mělo by dojít rovněž k výraznějšímu zapojení Evropského parlamentu ajeho cestou též národních parlamentů, hospodářských, sociálníchregionálních a lokálních partnerů.

Dunajská strategieDunajská strategie• dokument vydán v červnu 2010;• do tvorby dokumentu se zapojilo celkem osm členských zemí EU, tj.Německo, Rakousko, Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko,Rumunsko a Bulharsko, a také několik států, které členy EU nejsou. V tomtopřípadě se jedná se o Chorvatsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, ČernouHoru, Moldavskou republiku a Ukrajinu;• dokument poukazuje na to, že dunajský region má obrovský ekonomický,environmentální a sociální potenciál. Země zapojené do této iniciativy se takrozhodly využít mnoha silných stránek regionu a spojit své síly při řešenínaléhavých vzájemně propojených problémů;• předkládaná Dunajská strategie je založena na „makroregionálním“ přístupu,což je nová pracovní metoda, která byla v EU poprvé použita v souvislosti sestrategií pro oblast Baltského moře. Tento přístup neznamená nové právnípředpisy nebo instituce, nýbrž posílení spojení mezi rozličnými politikami akoordinaci aktivit široké škály zúčastněných stran.

Dunajská strategieSoučástí Dunajské strategie je akční plán, který se opírá o čtyři pilíře (cíle):1. propojení dunajského regionu – např. zvýšením mobility, podporouudržitelné energie a posílením kultury a cestovního ruchu;2. ochrana životního prostředí v dunajském regionu – např. nápravou kvalityvody, řešením enviromentálních rizik a ochranou biodiverzity;3. vytváření prosperity v dunajském regionu – např. rozvojem výzkumnýchkapacit, vzdělávání a informačních technologií, podporoukonkurenceschopnosti podniků a investicemi do kvalifikací obyvatel;4. posílení dunajského regionu – např. zvýšením institucionálních kapacit alepší spoluprací při potírání organizovaného zločinu.

Dunajská strategieI přestože navrhovaná Dunajská strategie není v dokumentu časově omezená,lze v dokumentu nalézt několik cílů, které konkrétní časové vymezení mají:1. omezení přísunu živin v zájmu obnovy ekosystému Černého moře naúroveň z roku 1960, a to do roku 2020;2. zavedení širokopásmového rychlého internetu pro všechny občany EUv tomto regionu do roku 2013;3. vybudování výkonných multimodálních terminálů, které se napojí naželezniční a silniční dopravu do roku 2020;4. uvézt do praxe plány pro zvládání povodňových rizik pro celý Dunaj,jejichž dokončení do roku 2015 ukládá směrnice o povodních, a docílitvýrazného snížení povodňového rizika do roku 2021.

Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátákohezní zpráva)Pátá zpráva EK o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátákohezní zpráva)• dokument vydán dne 10. 11. 2010 Evropskou komisí;• dokument přináší rozsáhlou analýzu dopadů a výsledků evropské koheznípolitiky v uplynulém sedmiletém programovém období 2000 – 2006 apředkládá návrh architektury budoucí kohezní politiky. Zároveň slouží jakovýchozí bod pro celoevropskou diskusi;• uveřejněním tohoto dokumentu byl zahájen proces konzultace veřejnosti,který byl ukončen dne 31. 1. 2011;• formálně proces konzultace zakončilo Páté kohezní fórum, událost, kterávévodila Bruselu 31.1. a 1. 2. 2011. Cílem tohoto fóra byla diskuse nadsměřováním budoucnosti kohezní politiky EU.

Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv.Pátá kohezní zpráva)Architektura budoucí kohezní politiky1. Posílení strategického plánování• vytvoření uceleného strategického rámce, který by rozváděl priority, cíle areformy potřebné k dosažení maximálního dopadu investic v rámci politikysoudržnosti;• uzavření smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice, která by na základěspolečného strategického rámce určovala investiční priority, přidělovánívnitrostátních prostředků a prostředků z rozpočtu EU na prioritní oblasti aprogramy a obsahovala dohodnuté podmínky a cíle, jakých má být dosaženo;• operační programy, které by byly, stejně jako v současném období, hlavnímnástrojem řízení a převáděly by strategické dokumenty na konkrétníinvestiční priority zároveň se stanovením jasných a měřitelných cílů;• sjednocení předkládání výročních zpráv;

Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv.Pátá kohezní zpráva)2. Zvýšení tematické koncentrace• členské státy a regiony by měly soustředit unijní a vnitrostátní prostředky namalý počet priorit, jež odpovídají jejich specifickým problémům, s nimiž sepotýkají;3. Zvýšení výkonnosti pomocí podmínek a pobídek• po členských státech by bylo požadováno provedení reforem potřebných kzajištění účinného využívání finančních prostředků v oblastech přímosouvisejících s politikou soudržnosti, např. v oblasti ochrany životníhoprostředí, systémů flexikurity, vzdělání nebo výzkumu a inovací;• mělo být reformováno ověřování dodržování zásady adicionality formou jehonavázání na systém ekonomického dohledu EU;• zavedení výkonnostní prémie: vymezená část rozpočtu na soudržnost bybyla vyhrazena a přidělována během přezkoumání v polovině období těmčlenským státům a regionům, jejichž programy nejvíce přispěly – ve srovnánís počátečním stavem – k plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020;

Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv.Pátá kohezní zpráva)4. Zlepšení hodnocení, výkonu a výsledků• stanovení ex ante jasných a měřitelných cílů a ukazatelů výsledků.Ukazatele musí být jasně interpretovatelné, statisticky podložené, poskytovatodpovídající údaje a být přímo spojené s uplatňováním politiky, musí býtmožné je rychle sesbírat a uveřejnit;• hodnocení ex ante by se měla zaměřit na vylepšování návrhu programu,aby při jeho provádění mohly být monitorovány a hodnoceny nástroje apobídky pro plnění úkolů a cílů;• hodnocení by mělo v mnohem větší míře využívat přesných metododpovídajících mezinárodním standardům, včetně hodnocení dopadu;• příprava plánů průběžného hodnocení každého programu;

Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv.Pátá kohezní zpráva)5. Podpora využívání nových finančních nástrojů• vyjasnění a logické utřídění pravidel;• zavedení všeobecné podpory firmám;• rozšíření rozsahu působnosti a navýšení objemu nástrojů finančníhoinženýrství;6. Představení třetí dimenze: územní soudržnost• vytvoření ambiciózní městské agendy;• práce na vytváření nových makroregionálních strategií by měla vycházet zdůkladného přezkoumání stávajících strategií a dostupnosti prostředků;7. Posilování partnerství• posílení významu koncepcí místního rozvoje;

Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv.Pátá kohezní zpráva)8. Finanční řízení• ŘO by měly předkládat „prohlášení o věrohodnosti“ spolu s účetní závěrkou avýrokem nezávislého auditora;• pravidelné schvalování účetní závěrky;• větší využívání zjednodušené metody vyplácení prostředků;9. Snížení administrativní zátěže• sjednocení pravidel způsobilosti výdajů pro všechny oblasti politiky, finančnínástroje a fondy;10. Finanční kázeň• nastolení rovnováhy mezi zabezpečením kvality investic a hladkým a rychlýmprováděním;11. Finanční kontrola• zajištění silnějšího auditu, dosažení většího nasazení členských států v oblastikontroly kvality.

Dokumenty vydané na úrovni EUDěkuji za pozornost.