Chem. Listy 103, 647651 (2009)ReferátTabulka IPříklady drahých kamenů v jednotlivých skupinách mineralogického systému s krystalochemickými vzorci. V jednotlivýchskupinách jsou minerály řazeny abecedně.prvky:diamant Csulfidy:pyrit FeS 2sfalerit ZnShalogenidy:fluorit CaF 2oxidy a hydroxidy:hematit Fe 2 O 3chryzoberyl BeAl 2 O 4kasiterit SnO 2korund Al 2 O 3křemen SiO 2opál SiO 2 · n H 2 Ospinel MgAl 2 O 4rutil TiO 2uhličitany:aragonit CaCO 3azurit Cu 3 [OH|CO 3 ] 2malachit Cu 2 [(OH) 2 |CO 3 ]rodochrozit MnCO 3smithsonit ZnCO 3sírany:baryt BaSO 4celestin SrSO 4fosforečnany:amblygonit (Li,Na)Al[(F,OH)|PO 4 ]apatit Ca 5 [(F,Cl,OH)|(PO 4 ) 3 ]beryllonit NaBe[PO 4 ]brazilianit NaAl 3 [(OH) 2 |PO 4 ] 2lazulit (Mg,Fe)Al 2 [OH|PO 4 ] 2tyrkys Cu(Al,Fe) 6 [(OH) 4 |(PO 4 ) 2 ] 2 · 4 H 2 Okřemičitany:andalusit Al 2 [O|SiO 4 ]beryl Be 3 Al 2 [Si 6 O 18 ]cordierit (Mg,Fe) 2 Al 3 [AlSi 5 O 18 ]diopsid CaMg[Si 2 O 6 ]dioptas CuSiO 2 (OH) 2euklas BeAl[OH|SiO 4 ]fenakit Be 2 [SiO 4 ]granáty a skupina X 3 Z 2 [SiO 4 ] 3chryzokol (Cu,Al) 2 H 2 Si 2 O 5 (OH) 4 · n H 2 Ojadeit Na(Al,Fe)[Si 2 O 6 ]kyanit Al 2 [O|SiO 4 ]labradorit (Ca,Na)[Al 2 Si 2 O 8 ]lazurit (Na,Ca) 8 [(S,SO 4 ,Cl 2 )|Al 6 Si 6 O 24 ]lepidolit ~ K(Li,Al) 3 (Si,Al) 4 O 10 (OH,F) 2mastek Mg 3 Si 4 O 10 (OH) 2mikroklin K[AlSi 3 O 8 ]nefrit Ca 2 (Mg,Fe) 5 (Si 8 O 22 )(OH) 2olivín (Mg,Fe) 2 [SiO 4 ]pyrofylit Al 2 Si 4 O 10 (OH) 2rodonit MnSiO 3sepiolit Mg 4 Si 6 O 15 (OH) 2 · 6 H 2 Osodalit Na 8 [Cl 2 |Al 6 Si 6 O 24 ]spodumen LiAl[Si 2 O 6 ]titanit CaTi[O|SiO 4 ]topaz Al 2 [(F,OH) 2 |SiO 4 ]turmalíny a skupina AD 3 G 6 (BO 3 ) 3 [T 6 O 18 ]Y 3 Zzirkon Zr[SiO 4 ]zoisit Ca 2 Al 3 [O|OH|SiO 4 |Si 2 O 7 ]organogenní minerály:jantar ~ 78 % C, 10 % H, 11 % OaV případě granátů a turmalínů jde o větší skupiny minerálů, kde písmena A, D, G, T, Y, X a Z představují pozici různýchkationtů a aniontů, příp. <strong>jejich</strong> skupin.nů v Asii) nebo historických obdobích (módní vlny oblibykrvavě čer<strong>ve</strong>ných pyropů, zelených olivínů aj.). Jde aleo poněkud problematickou vlastnost pro určování kamenů.Barva je totiž vnímána subjektivně, závisí na druhu osvětlenía navíc jeden minerál může mít často celou řadu barevnýchvariet v závislosti na strukturních defektech krystalovéstruktury, isomorfních příměsích nebo <strong>ve</strong>lmi jemnýchheterogenních inkluzích. Typickými příklady minerálůs více barevnými varietami mezi drahokamy jsou např.křemen (bezbarvý křišťál, růžový růženín, žlutý citrín,fialový ametyst, hnědá záhněda, černý morion), korund(čer<strong>ve</strong>ný rubín, modrý safír, bezbarvý leukosafír aj.) neboberyl (zelený smaragd, modrozelený akvamarín, růžovýmorganit, žlutý heliodor aj.). U některých přírodních drahýchkamenů je možné barvu dále upravovat nebo měnit,např. zahříváním nebo vysta<strong>ve</strong>ním radioaktivnímu záření(tepelná úprava běžnějšího ametystu na vzácnější citrínnebo ozařování některých křišťálů na záhnědu).3. Zpracování a užití drahých kamenůAž na výjimky nebyly ani v nejstarší historii lidstvavyužívány drahé <strong>kameny</strong> v surovém stavu. Mezi <strong>jejich</strong>první úpravy patřilo odstraňování kazů a dolešťování povrchutak, aby byl získán vzhled dokonalého krystalu.Později tato činnost přešla do broušení, které mělo za cílzvýraznit lom světla a lesk minerálu.648
Chem. Listy 103, 647651 (2009)ReferátBroušení a leštění drahých kamenů jsou základníoperace zušlechťování drahých kamenů. V nejstarší minulostibyla hojná výroba tzv. nepravidelných brusů, kdy šlojen o hrubé obrušování, jehož výsledkem byl nesymetrickýtvar. Výhodou byly poměrně malé ztráty suroviny při odstraněnípovrchových kazů. V současnosti se tato technikapoužívá jen v průmyslovém zpracování méně cennýchdrahých kamenů (např. obsidián, hematit, variety křemene).Jde o tzv. tromlování neboli tamblerování, kdy se<strong>ve</strong>lké množství připra<strong>ve</strong>ného polotovaru přibližně stejné<strong>ve</strong>likosti nechává brousit a leštit abrazivními prášky přiotáčení v motorem poháněných bubnech. V podstatě jetak napodobován proces opracování při říčním transportu,jehož výsledkem jsou také více či méně ohlazené valouny.Nepravidelné brusy byly postupně vytlačeny hladkýmbrusem, využívaným zejména u průhledných kamenů(fasetové brusy) a průsvitných nebo opakních kamenů(mugle). Broušením buď na kamenech vznikají drobnérovné plošky (fasety), nebo vzniká bezfasetový vypouklýtvar čočkovce (mugle) obr. 1. Fasetové broušení se dnesvyužívá jak v případě symetrických tradicionalistickýchbrusů, kdy se s ohledem na daný minerál maximalizuje hrabarev kamene díky disperzi světla procházejícího kamenema odrazu světla od jednotlivých faset, tak i v případěfantazijních a výtvarnických brusů. Ve všech případechzůstává stejný princip opracování řezáním nebo štípánímpřipra<strong>ve</strong>ná surovina se vícestupňově brousí abrazivy stálemenší zrnitosti a nakonec je vyleštěna. Existují četné variace od broušení z volné ruky přes využívání přesnýchkvadrantů až po plně automatizované fasetové broušeníeabcObr. 1. Příklady základních výbrusů drahých kamenů 4 ; fasetovébrusy: a) briliant, b) routa (růžice), c) tabulko<strong>ve</strong>c, d) stupňo<strong>ve</strong>c,bezfasetové nebo částečně fasetové brusy: e) mugle(čočko<strong>ve</strong>c)dObr. 2. Mozaika z čer<strong>ve</strong>ných jaspisů a fialových ametystů zKrušných hor a zelených chryzoprasů z území dnešního Polska.Kameny jsou zapuštěny do sádrové vrstvy, jejíž povrch jevzorkován tlačítky a pozlacen. Jde o část původní výzdoby stématikou nebeského Jeruzaléma ze 14. století. Kaple sv. Václava<strong>ve</strong> svatovítské katedrále na Pražském hradě. Foto J. Jirásek, 2007.bez přímé účasti člověka. Detaily ohledně základních typůvýbrusů uvádí např. cit. 4,5 , podrobněji pak cit. 6,7 .Samostatnou kapitolou je broušení diamantu, kterýlze brousit jedině diamantovým prachem. Postup opracovánídiamantů má řadu stupňů (řezání, štípání, rozbrušování,briliantování), z nichž některé lze v určitých případechvynechat. Broušení diamantů vyžaduje zvládnutí přesnýchtechnologií (mj. s ohledem na <strong>ve</strong>lmi drahou surovinu),proto je brusíren schopných produkce kvalitních brusůpoměrně málo.Rovinné broušení a leštění drahých kamenů se využíváhlavně u neprůhledných minerálů a hornin, které jsoudostupné <strong>ve</strong> větších kusech. Velké ploché desky drahýchkamenů se využívají na obklady interiérů (od středověkéSvatováclavské kaple v katedrále sv. Víta na Pražskémhradě až např. po stanice pražského metra), z menšíchkusů se skládají mozaiky a využívají se jako podklad prorytí a řezání do kamene (viz dále).Do oblasti leštění a broušení drahých kamenů patříi mozaiky, inkrustace a architektury. Mozaiky jsou figurálnínebo ornamentální kompozice sesta<strong>ve</strong>né z drobnějšíchkousků drahokamů (ale i jiného materiálu) předem zpracovanéhorovinným broušením a leštěním (obr. 2). Inkrustaceje umělecká dekorativní technika, při které jsou podobnéčásti skládány do plošných obkladů v interiérech.V případě drahokamových architektur vznikají skládánímopracovaných kamenů různých tvarů trojrozměrné objekty oltáříčky, šperkovnice aj. 5Další z možností zpracování drahých kamenů je rytía řezání (glyptika). Kameny zdobené plastickou rytinou seobecně nazývají gemy. Zde jsou rozeznávány dva základnítechnologické postupy rytím do hloubky kamene vznikajíintaglie a řezby plasticky vystupující z kamene se nazývajíkameje (obr. 3a,b). Zatímco na intaglie se často využí-649