přírodní drahé kameny a jejich využití ve šperkařství, architektuře a ...

Chem. Listy 103, 647651 (2009)ReferátBroušení a leštění drahých kamenů jsou základníoperace zušlechťování drahých kamenů. V nejstarší minulostibyla hojná výroba tzv. nepravidelných brusů, kdy šlojen o hrubé obrušování, jehož výsledkem byl nesymetrickýtvar. Výhodou byly poměrně malé ztráty suroviny při odstraněnípovrchových kazů. V současnosti se tato technikapoužívá jen v průmyslovém zpracování méně cennýchdrahých kamenů (např. obsidián, hematit, variety křemene).Jde o tzv. tromlování neboli tamblerování, kdy sevelké množství připraveného polotovaru přibližně stejnévelikosti nechává brousit a leštit abrazivními prášky přiotáčení v motorem poháněných bubnech. V podstatě jetak napodobován proces opracování při říčním transportu,jehož výsledkem jsou také více či méně ohlazené valouny.Nepravidelné brusy byly postupně vytlačeny hladkýmbrusem, využívaným zejména u průhledných kamenů(fasetové brusy) a průsvitných nebo opakních kamenů(mugle). Broušením buď na kamenech vznikají drobnérovné plošky (fasety), nebo vzniká bezfasetový vypouklýtvar čočkovce (mugle) obr. 1. Fasetové broušení se dnesvyužívá jak v případě symetrických tradicionalistickýchbrusů, kdy se s ohledem na daný minerál maximalizuje hrabarev kamene díky disperzi světla procházejícího kamenema odrazu světla od jednotlivých faset, tak i v případěfantazijních a výtvarnických brusů. Ve všech případechzůstává stejný princip opracování řezáním nebo štípánímpřipravená surovina se vícestupňově brousí abrazivy stálemenší zrnitosti a nakonec je vyleštěna. Existují četné variace od broušení z volné ruky přes využívání přesnýchkvadrantů až po plně automatizované fasetové broušeníeabcObr. 1. Příklady základních výbrusů drahých kamenů 4 ; fasetovébrusy: a) briliant, b) routa (růžice), c) tabulkovec, d) stupňovec,bezfasetové nebo částečně fasetové brusy: e) mugle(čočkovec)dObr. 2. Mozaika z červených jaspisů a fialových ametystů zKrušných hor a zelených chryzoprasů z území dnešního Polska.Kameny jsou zapuštěny do sádrové vrstvy, jejíž povrch jevzorkován tlačítky a pozlacen. Jde o část původní výzdoby stématikou nebeského Jeruzaléma ze 14. století. Kaple sv. Václavave svatovítské katedrále na Pražském hradě. Foto J. Jirásek, 2007.bez přímé účasti člověka. Detaily ohledně základních typůvýbrusů uvádí např. cit. 4,5 , podrobněji pak cit. 6,7 .Samostatnou kapitolou je broušení diamantu, kterýlze brousit jedině diamantovým prachem. Postup opracovánídiamantů má řadu stupňů (řezání, štípání, rozbrušování,briliantování), z nichž některé lze v určitých případechvynechat. Broušení diamantů vyžaduje zvládnutí přesnýchtechnologií (mj. s ohledem na velmi drahou surovinu),proto je brusíren schopných produkce kvalitních brusůpoměrně málo.Rovinné broušení a leštění drahých kamenů se využíváhlavně u neprůhledných minerálů a hornin, které jsoudostupné ve větších kusech. Velké ploché desky drahýchkamenů se využívají na obklady interiérů (od středověkéSvatováclavské kaple v katedrále sv. Víta na Pražskémhradě až např. po stanice pražského metra), z menšíchkusů se skládají mozaiky a využívají se jako podklad prorytí a řezání do kamene (viz dále).Do oblasti leštění a broušení drahých kamenů patříi mozaiky, inkrustace a architektury. Mozaiky jsou figurálnínebo ornamentální kompozice sestavené z drobnějšíchkousků drahokamů (ale i jiného materiálu) předem zpracovanéhorovinným broušením a leštěním (obr. 2). Inkrustaceje umělecká dekorativní technika, při které jsou podobnéčásti skládány do plošných obkladů v interiérech.V případě drahokamových architektur vznikají skládánímopracovaných kamenů různých tvarů trojrozměrné objekty oltáříčky, šperkovnice aj. 5Další z možností zpracování drahých kamenů je rytía řezání (glyptika). Kameny zdobené plastickou rytinou seobecně nazývají gemy. Zde jsou rozeznávány dva základnítechnologické postupy rytím do hloubky kamene vznikajíintaglie a řezby plasticky vystupující z kamene se nazývajíkameje (obr. 3a,b). Zatímco na intaglie se často využí-649