130506 - Odbor obranné standardizace

ČOS 1305061.vydáníČESKÝ OBRANNÝ STANDARDMETODIKA BALISTICKÝCH ZKOUŠEK PRO MALÉA STŘEDNÍ RÁŽE(VNITŘNÍ BALISTIKA)Praha

ČOS 1305061.vydáníVOLNÁ STRANA2

ČOS 1305061.vydáníČESKÝ OBRANNÝ STANDARDMETODIKA BALISTICKÝCH ZKOUŠEK PRO MALÉ A STŘEDNÍ RÁŽE(VNITŘNÍ BALISTIKA)Základem pro tvorbu tohoto standardu byly následující originály dokumentů:TP-VD-239-57 (III. vydání) METODIKA BALISTICKÝCH ZKOUŠEK (VNITŘNÍBALISTIKA)Soubor metodik zkoušek nábojů 20x102 mm a jejich dílů. č. 1170.2.08/01 - Metodikabalistických zkoušek nábojů 20x102 mm č. 25 - vnitřní balistika© Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakostiPraha 20063

ČOS 1305061.vydáníOBSAHstrana:1 Předmět standardu 52 Nahrazení předchozích standardů (norem) 53 Související citované dokumenty 54 Zpracovatel ČOS 65 Názvosloví a zkratky 66 Účel zkoušek 77 Příprava balistické zbraně 88 Příprava nábojů ke střelbě 99 Metodika zkoušek 119.1 Zkouška č. 1 - Měření rychlosti střely 119.2 Zkouška č. 2 - Měření tlaku prachových plynů 179.3 Zkouška č. 3 - Současné měření tlaku prachových plynů a rychlosti střel 229.4 Zkouška č. 4 - Měření doby výstřelu 229.5 Zkouška č. 5 - Stanovení hmotnosti hnací náplně 239.6 Zkouška č. 6 - Stanovení max. hmotnosti hnací náplně 249.7 Zkouška č. 7 - Stanovení vlivu teploty hnací náplně 289.8 Zkouška č. 8 - Stanovení vlivu hmotnosti hnací náplně 299.9 Zkouška č. 9 - Stanovení vlivu hmotnosti střely 309.10 Zkouška č. 10 - Kontrola úplnosti spalování hnací náplně 3010 Balistické zkoušky prachů 3111 Balistické zkoušky nábojů 3312 Svědečné náboje 3413 Balistické zbraně 3814 Kontrola měřících přístrojů 4115 Balistické zkoušky vybraných nábojů 4216 Tiskopisy 43PřílohyA Záznam o zbrani 45B Záznam o stanovení prachové měrky 47C Záznam opravy tlakoměrných válečků nebo kuželíků 49D Protokol o zkoušce 51E Záznam o zkoušce EPVAT 534

ČOS 1305061.vydání1 PŘEDMĚT STANDARDU1.1 ČOS 130506, 1. vydání, nezavádí žádnou standardizační dohodu.Tento ČOS (dále jen „standard“) obsahuje metodiku provádění vnitrobalistických(dále jen balistických) zkoušek bezdýmných prachů a nábojů pro malé a střední rážespeciální techniky. Malými a středními rážemi se pro účely tohoto standardu rozumí ráže do40 mm včetně.Rovněž jsou zde uvedeny základní požadavky kladené na zkoušky a použitísvědečných nábojů a balistických zbraní. Podle tohoto standardu se provádí balistickézkoušky zaměřené ke stanovení balistických charakteristik balistických zbraní, prachu anábojů.Všechny dále uvedené zkoušky musí být prováděny tak, aby plně odpovídaly tomutostandardu, pokud v technických podmínkách (TP), nebo programech zkoušek není stanovenojinak. Zásady a požadavky uváděné pro výkresy prachové náplně pro střelnici platí i provýkres sestavy náboje, pokud má charakter výkresu pro střelnici.Obsah tohoto standardu je závazný po dni nabytí jeho platnosti.1.2 Účelem standardu je zajistit jednotnost při výrobě a zkoušení svědečných nábojů anábojů zařazených do výzbroje ozbrojených složek České republiky.2 NAHRAZENÍ PŘEDCHOZÍCH STANDARDŮ (NOREM)Tímto standardem se ruší:TP-VD-239-57, III. vydání Metodika balistických zkoušek - vnitřní balistika3 SOUVISEJÍCÍ CITOVANÉ DOKUMENTYV tomto standardu jsou odkazy na dále uvedené standardy, popřípadě na dalšídokumenty, které se tímto stávají jeho normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rokvydání souvisejícího standardu, platí tento související standard bez ohledu na to, zda existujínovější vydání tohoto souvisejícího standardu.U odkazů na dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydánícitovaného dokumentu.ČOS 130501, 1. vydáníČOS 130502, 1. vydáníČOS 130503, 1. vydáníČOS 130507, 1. vydáníČOS 131502, 1. vydáníČOS 137701, 1.vydáníMunice 7,62 mm (Náboj 7,62 mm NATO)Munice ráže 9 mm (Náboj 9 mm NATO)Munice ráže 5,56 mm (Náboj 5,56 mm NATO)Munice ráže 12,7 mm, páskovaná (náboj 12,7 x 99 mm NATO)Identifikační značení vojenské municeMěření počátečných rychlostí střelČSN 656610Ložiskový olej J4AC/225(Panel III/SP.1)D/170(Rev) MULTICALIBRE MOPI - Příručka prozkoušení a kontrolní postupy pro náboje 9 mmNATO, 5,56 mm NATO, 7,62 mm NATO a 12,7mm NATO5

ČOS 1305061.vydáníAC/225(LG/3-SG/1)D/8Příručka pro zkoušení a kontrolní postupy pronáboj 9 mm NATO (MOPI)AC/225(LG/3-SG/1)D/9Návod pro zkoušení a prohlídky náboje 7,62 mmNATO (MOPI)AC/225(LG/3-SG/1)D/11Příručka pro zkoušení a kontrolní postupy pronáboj 12,7 mm NATO (MOPI)PFP(NAAG-LG/3-SG/1)D(2004)1 MULTICALIBRE MOPI - Příručka prozkoušení a kontrolní postupy pro náboje 9 mmNATO, 5,56 mm NATO, 7,62 mm NATO a 12,7mm NATOTP TM 747č – 17 1155 III. vydání Tmel pro plnění tlakoměruJM 24Hahnův litr4 ZPRACOVATEL ČOSVOP – 026 Šternberk s.p., divize VTÚVM Slavičín, Ing. Roman PLAČEK5 NÁZVOSLOVÍ A ZKRATKYNázvosloví a zkratky uvedené níže jsou uvedeny pro potřeby tohoto standardu a jsouzařazeny k usnadnění jeho použití.Vnitřní balistika - se zabývá výstřelem od iniciace do okamžiku, kdy střela opustíhlaveň. Zabývá se termochemickými a termodynamickými jevy při hoření prachu a přiexpanzi zplodin hoření. Do zkoušek vnitřní balistiky se v tomto standardu zahrnuje i fáze, vekteré se měří rychlost střely před ústím hlavně.Balistická zbraň - je speciálně vyrobená zbraň, jejíž hlaveň je upravena pro měřenítlaků a rychlostí, nebo seskupenosti na terči.Balistická zbraň pracovní - používá se pro každodenní balistické zkoušky prachůa nábojů.Balistická zbraň kontrolní - používá se pro kontrolu měřicího zařízení připochybnostech o správnosti měření a pro zkoušky svědečných nábojů.Balistická zbraň svědečná - používá se pro kontrolu schválených svědečných nábojůa v jiných zcela výjimečných případech, kdy vzniklé rozpory nemohou být rozřešeny střelbouz kontrolní zbraně.Doba výstřelu (Action time) - pokud není v MOPI stanoveno jinak rozumí se dobouvýstřelu časový interval od kontaktu zápalníku se zápalkou k minutí dna střely roviny ústíhlavně.Akční čas - akčním časem se rozumí časový interval od kontaktu zápalníku sezápalkou do minutí kanálku předního (úsťového) piezosnímače dnem střely. Tento termín sevyskytuje zejména v MOPI například pro náboj 5,56 x 45 mm NATO.Svědečný náboj - je speciálně zhotovený náboj, který má stanovené balistickécharakteristiky a slouží jako kontrolní míra při balistických zkouškách. V NATOspojeneckých publikacích se pro svědečný náboj používá termín "Reference round" =Referenční, čili svědečný náboj.Skupina ran - je určitý počet ran, zpravidla deset nebo jejich násobek, vystřelenýchza stejných podmínek. Ze skupiny ran se vyhodnocují hodnoty balistických charakteristik.6

ČOS 1305061.vydáníNárodní zkušebna - národní zkušebnou se rozumí orgán, který dohlíží na kvalitumunice zavedené a používané v AČR. Dále provádí nebo dohlíží na skladovací (životnostní)zkoušky malo a středorážové munice standardizované v NATO a ostatní činnosti tak, jak jsoupopsány v MULTICALIBRE MOPI - Příručce pro zkoušení a kontrolní postupy pro náboje 9mm NATO, 5,56 mm NATO, 7,62 mm NATO a 12,7 mm NATO.Tlakoměr závitový - pod pojmem tlakoměr závitový se v této metodice rozumítlakoměr ZT/A (rámečkový).Tlakoměr vložný - pod pojmem vložný tlakoměr se rozumí tlakoměr M 67, popřípadětlakoměr s kuželovou vložkou.Piezo snímač - pod pojmem piezo snímač se rozumí tlakoměr pro měření tlakumetodou piezo.Crusher měření - měření tlaku pomocí tlakoměrných válečků nebo kuželíků.Normální teplota - +21 ±3 °C.Extrémní teploty - -54 °C a +60 °C.Teploměrná nábojka – speciálně upravená nábojka s teploměrem vloženým doprachové náplně v nábojnici.AČR - Armáda České republiky.ČMI - Český metrologický institut.EPVAT - Společná zkouška měření tlaku, rychlosti a doby výstřelu (akčního času).MOPI - "Manual of Proof and Inspection Procedures" - příručka pro zkoušení akontrolní postupy pro náboje zavedené v NATO.OŘJ - Odbor řízení jakosti.TP - Technické podmínky.TD - Technická dokumentace.ZSOJ - Zástupce státního ověřování jakosti.6 ÚČEL ZKOUŠEK6.1 Účelem vnitrobalistických zkoušek je zjištění balistických vlastností bezdýmnýchprachů, nábojů a zbraní.6.2 Základní vnitrobalistické zkoušky:Zkouška č.1 - Měření rychlosti střelyZkouška č.2 - Měření tlaku prachových plynůZkouška č.3 - Současné měření rychlosti střely a tlaku prachových plynůZkouška č.4 - Měření doby výstřeluZkouška č.5 - Stanovení hmotnosti náplněZkouška č.6 - Stanovení maximální hmotnosti náplněZkouška č.7 - Stanovení vlivu teploty prachuZkouška č.8 - Stanovení vlivu hmotnosti náplněZkouška č.9 - Stanovení vlivu hmotnosti střelyZkouška č.10 - Kontrola spalování prachu7

ČOS 1305061.vydání7 PŘÍPRAVA BALISTICKÉ ZBRANĚ7.1 Balistická zbraň se před střelbou vyčistí, vývrt a nábojová komora hlavně se pečlivěvytřou do sucha čistým suchým hadrem. Provede se vizuální kontrola vývrtu hlavně,u balistických zbraní pro měření tlaku se kontroluje i plocha dosedacího kužele pro tlakoměr.Při čištění balistické zbraně pro měření tlaku se tlakoměr vyšroubuje, popřípadě rozeberea rovněž pečlivě vyčistí a prohlédne.7.2 Příprava tlakoměru (metoda crusher)Nedovoluje se používat tlakoměrů, které mají následující závady:- stopy rzi, dutiny, vydrolení a propálení na pístu, v pístovém vývrtu a na pracovnímpovrchu přítlačného šroubu;- stopy propálení na zabroušeném kuželu a podél závitu závitových tlakoměrů;- vadnou pružinu pístu;- nevyhovující chod pístu v pístovém vývrtu (zadrhávání);- trhliny na součástech tlakoměru.U sestaveného tlakoměru se kontroluje správné lícování pístu v těle tlakoměru.Kontrola se provádí následujícím způsobem:Gázovým tampónem, který je namočený v ložiskovém oleji J4 ČSN 65 66 10a vyždímaný, se namaže vodící část pístu a píst se vloží do vývrtu tlakoměru a zatlačí dokrajní spodní polohy. Potom se otvor vývrtu tlakoměru ucpe prstem, píst se poněkud odtáhnea po jeho puštění se píst musí vrátit minimálně do poloviny své dráhy.Jedenkrát za den před zahájením střelby se kontroluje u tlakoměru, zda není pístsvírán při zašroubování tlakoměru do lůžka hlavně:Vodicí část pístu se namaže gázovým tampónem, který je namočen v ložiskovém olejia vyždímaný a píst se vloží do spodní krajní polohy vývrtu tlakoměru. Celý tlakoměr sezašroubuje do lůžka hlavně a momentovým klíčem dotáhne na doraz. Píst tlakoměru se musívolně pohybovat ve vývrtu. V opačném případě je nutno tlakoměr z lůžka hlavně vyšroubovata znovu dotáhnout menším momentem. Hodnotu takto zjištěného momentu, při kterém jetlakoměr pevně zašroubován do lůžka tlakoměrné zbraně tak, aby nedocházelo k profukuplynů, ale ještě není svírán, je nutno dodržovat během celé další střelby.Sestavení tlakoměru před nejbližším výstřelem se provádí následovně:- celý vývrt tlakoměru se vyplní tlakoměrným tmelem. Plní se pomocí tlakové maznice tak,že se tlakoměr zašroubuje (upne) na ústí maznice a tmel se vytlačuje přímo do vývrtutlakoměru;- vodící část pístu se namaže gázovým tampónem, který je namočený v ložiskovém olejia vyždímaný, a píst se nasadí do tlakoměru;- ústí vývrtu tlakoměru se uzavře prstem a šroubováním přítlačného šroubu se píst přesunedo spodní krajní polohy. U vložných tlakoměrů se píst přesouvá do spodní polohy tlakemprstu. Přebytek tmelu se z tlakoměru odstraní čistým suchým hadrem;- zkontroluje se správnost naplnění tmelem tak, že se částečně odšroubuje přítlačný šroub(u závitového tlakoměru) a píst se zvedne o cca 3 mm. Tmel se musí pohybovat hned zapístem. Jestliže se tmel odtrhne od pístu, tlakoměr se naplní novým tmelem. Před každým8

ČOS 1305061.vydánínovým plněním tlakoměru tmelem se musí tlakoměr a zvlášť pístový vývrt a píst pečlivěvyčistit trichlorethylenem a pak vytřít do sucha čistým suchým hadrem.Tmel pro plnění tlakoměru musí být temperován na normální teplotu a jeho výroba,složení a vlastnosti musí odpovídat platným TP TM 747č – 17 1155 III. vydání.K mazání pístu tlakoměru se používá ložiskový olej J4 ČSN 65 6610. Plochy, meziněž se upíná tlakoměrný váleček, musí být čisté a suché. Pro čistění tlakoměru se používátechnický benzín.7.3 Příprava piezosnímačePříprava piezosnímače jeho kontrola a montáž do hlavně je uvedena v metodicezpracované výrobcem piezosnímače, nebo v MOPI pro danou ráži.8 PŘÍPRAVA NÁBOJŮ KE STŘELBĚ8.1 Při temperaci na normální teplotu nesmí teplota v temperačním prostoru běhemtemperace kolísat ve větším rozmezí než ±2 °C. Při temperaci na extrémní teplotu nesmíkolísat ve větším rozmezí než ±3 °C od požadované hodnoty.8.2 Ustanovení článku 8.1 platí pro druhou polovinu doby temperace.8.3 Jestliže se ve výjimečných případech nedodrží předepsaná teplota temperace, ale nevíce než o ± 7 °C, opravují se naměřené hodnoty rychlosti a tlaku na teplotu. Jestliže seteplota nábojů po ukončení temperace neliší o více než ± 2 °C od normální teploty, neprovádíse opravy na teplotu, pokud vyhoví opravy dne.8.4 Svědečné i zkoušené náboje musí být temperovány společně.8.5 Při temperaci nábojů, které jsou uloženy vybalené v jedné vrstvě, je třeba dodržet tytodoby:- u ráže do 10 mm ............... pro změnu 1 °C 0,2 hod., ale nejméně 4 hod;- u ráže od 10 do 20 mm ..... pro změnu 1 °C 0,3 hod., ale nejméně 8 hod;- u ráže nad 20 mm ............. pro změnu 1 °C 0,4 hod., ale nejméně 15 hod.to znamená například:a) náboje ráže 15 mm byly před temperací ve skladu při teplotě + 10 °C a mají se temperovatna +20 °C. Rozdíl je 10 °C, tzn. 10 x 0,3 = 3 hod., ale musí se temperovat nejméně 8hodin.b) náboje ráže 15 mm byly před temperací ve skladu při teplotě + 10 °C a mají se temperovatna -40 °C. Rozdíl je 50 °C, tzn. 50 x 0,3 = 15 hod. Musí se tedy temperovat nejméně 15hodin.Jestliže se náboje ukládají k temperaci v uzavřených obalech, pak doba temperacemusí být minimálně dvojnásobná než při uložení nábojů v jedné vrstvě, min. však 24 hodin.Při temperaci nábojů na extrémní teploty je maximální povolená doba temperace 48 hodin.9

ČOS 1305061.vydání8.6 Teplota v temperačním prostoru je kontrolována pomocí metrologicky připojenéhozáznamového zařízení umožňujícího průběžnou kontrolu nastavené teploty.Teplota vzduchuv temperačním prostoru po skončení temperace se považuje za teplotu nábojů. Teploměr musíbýt umístěn v bezprostřední blízkosti temperovaných nábojů. V případě použití teploměrnénábojky je pro teplotu nábojů rozhodující teplota zjištěná touto nábojkou.Jestliže je rozdíl mezi teplotou v temperaci a teplotou vzduchu u zbraně větší než ±5°C, dodávají se náboje ke zbrani ve vytemperovaném termoizolačním truhlíku (obalu).Během střelby se náboje ponechávají v tomto truhlíku a ke střelbě se z něj berou po jednom.Náboje takto dodané ke zbrani musí být vystříleny do 15 minut.Při rozdílu teplot mezi teplotou temperační a teplotou vzduchu u zbraně větším než±10 °C musí být náboje vystříleny do 5 minut.V případě, že se náboje vystřelí do 1 minuty od vyjmutí z temperačního prostoru, nenínutné je přenášet v termoizolačním obalu.8.7 Vrtá-li se nábojnice pro měření tlaků, musí být při výstřelu zajištěna správná polohaotvoru v plášti nábojnice vůči odběrnému místu v hlavni.Vrtání hotových nábojů se provádí ve vrtacím přípravku. Vrták musí být ostrý, aby sestěny nábojnice při vrtání nedeformovaly. Po vyvrtání otvoru v nábojnici se odstraní viditelnétřísky v prachu a to všude tam, kde je to vzhledem k rozměrům vrtaného otvoru možné.Vyvrtaný otvor v nábojnici se zalepí průhlednou lepící páskou, která se před vložením nábojedo nábojové komory nesnímá.Vrtání nábojů se provádí bezprostředně před temperací. Dovoluje se též vrtání předstřelbou, přičemž může být rozdíl mezi teplotou temperovaných nábojů a teplotou vrtacíhopřípravku maximálně ±5 °C.Před nabitím do zbraně se kolem otvoru nanese minimální vrstva tmelu tak, abynedocházelo k profuku plynů mezi stěnou nábojnice a nábojovou komorou.10

ČOS 1305061.vydání9 METODIKA ZKOUŠEK9.1 Zkouška č.1 - Měření rychlosti střely9.1.1 Účelem zkoušky je stanovit rychlost střely. Měření rychlosti střely je založeno nazjištění doby letu na přesně stanovené dráze. Přitom se předpokládá, že pohyb střely je na tétodráze přímočarý a rovnoměrně zpožděný.Zkušební hodnoty9.1.2 Označení:v oi - úsťová rychlost střely v m.s -1v xi - rychlost střely v m.s -1 ve vzdálenosti x [m] od ústí zbraněv ostř , v xstř - index „stř“ označuje střední hodnotu rychlosti střel ve skupině rani - index – pořadí rány ve skupině ranPodobně indexy „max“ a „min“ označují největší a nejmenší rychlosti střel ve skupině ran.∆(v o ), ∆(v x ) - rozdíl mezi největší a nejmenší rychlostí střel ve skupině ranStandardní úchylka rychlosti:SDVn∑ i==1( v − v )oin −1ostř2kde n je počet ran ve skupině. Obvykle n=10.Pravděpodobná úchylka rychlosti:úv0 = 0,6745∑ni=1( v − v ) 20i0střn −1kde n je počet ran ve skupině. Obvykle n = 10.Obdobně pro úv x9.1.3 Rychlost střely označujeme indexem, který vyjadřuje vzdálenost od ústí zbraně dostředu měřící základny.Je-li první impulz na ústí zbraně a druhý ve vzdálenosti B od ústí zbraně, pak rychlost jeoznačovánav⎛ B ⎞⎜ ⎟⎝ 2 ⎠Je-li první impulz ve vzdálenosti A od ústí a druhý ve vzdálenosti B od prvního impulzu, pakrychlost je označovánav⎛ B ⎞⎜ A+ ⎟⎝ 2 ⎠11

ČOS 1305061.vydáníPříklad: první impulz na ústí, druhý ve vzdálenosti 50 m, pak rychlost označímev =v⎛ 50 ⎞ 25⎜ ⎟⎝ 2 ⎠Příklad: první impulz ve vzdálenosti 5 m od ústí, druhý ve vzdálenosti 10 m od prvníhoimpulzu, pak rychlost označímev = v⎛ 10 ⎞⎜ 5 + ⎟⎝ 2 ⎠10Postup zkoušky:Rychlost se stanovuje výpočtem ze změřené doby letu střely na definované dráze.K měření rychlosti se používají zařízení a přístroje uvedené v ČOS 137701 "Měřenípočátečních rychlostí střel".Použité měřicí zařízeníZařízení pro měření časového intervalus přesností 10 – 5 s+ elektromagnetické cívky nebooptické přerušovačeMěřicí základna B≥0,75 % měřené v oKaždý přístroj musí mít předpis pro obsluhu a kontrolu přístroje. Předpis musí býtprověřen a schválen k tomu oprávněnou institucí (vedoucím pracovníkem organizace).Předpis musí obsahovat - princip měření, popis přístroje, přípravu přístroje pro měření, denníkontrolu, periodickou kontrolu, postup při měření, možné závady a způsob odstraněníjednoduchých závad.Zařízení musí mít funkci měření časového intervalu.Každé zařízení musí mít záznam o všech prováděných kontrolách a zaznamenány téžzávady, které na zařízení vznikly a způsob odstranění.Zařízení pro měření časového intervalus přesností 10 – 6 s+ elektromagnetické cívky nebooptické přerušovače≥0,5 % měřené v oMěřicí základna musí být nastavena s přesností min. 0,1 %. Měří se nejméně ve dvouprotilehlých místech přerušovacích zařízení tak, aby byla zaručena požadovaná vzdálenostfunkčních rovin obou přerušovacích zařízení.Ve zvláštních případech lze stanovit minimální délku měřící základny při použitíbezkontaktních přerušovačů tak, aby měřený čas byl nejméně 2 000 krát větší než přesnostpoužitého zařízení.9.1.4 Příprava balistické zbraně a nábojů ke střelbě se provádí dle kapitoly 7 a 8.12

ČOS 1305061.vydání9.1.5 Počet ran ve skupině a počet skupin je určen vždy na výkresu pro střelnici nebo v TP.Balistická zbraň musí vyhovovat podmínkám pro balistické zbraně (viz. kapitola 13). Střelbase provádí zpravidla prokládaně se svědečným nábojem, pokud není na výkrese pro střelnicinebo v TP stanoveno jinak.Je dovoleno současně použít k jedné svědečné skupině maximálně 3 zkoušené skupiny ran.Střelba se provádí v následujícím pořadí:Nejdříve se vystřelí zahřívací rána, u ráží do 9 mm včetně 2 zahřívací rány. Pak seprovede střelba při střídání svědečného náboje a zkoušených. Provádí se po jednom výstřelusvědečným nábojem a po jednom výstřelu z každé skupiny zkoušených nábojů. Tak se vestřelbě pokračuje při ponechání téhož pořadí ran.Chlazení tlakoměrné hlavně se provádí u ráží do 20 mm až po vystřelení celé skupinyran od každého zkoušeného druhu. Maximální počet ran je 40 mimo zahřívací. U ráží 20 mma větších je maximální počet ran 20, mimo zahřívací.V případě, že se liší materiál, ze kterého je zhotoven plášť, popřípadě vodící obroučkystřel svědečných nábojů od materiálu pláště nebo vodící obroučky střel zkoušených nábojů,provádí se střelba po skupinách, tj. nejdříve se vystřelí skupina svědečných nábojů a pakmaximálně 3 skupiny zkoušených nábojů. Chlazení hlavně se v tom případě provádí po každéskupině ran.Chlazení hlavní se provádí buď vzduchem nebo vodou, která se propouští vývrtemhlavně. Teplota ochlazené hlavně musí zhruba odpovídat teplotě střeliště. Nato se vývrthlavně včetně nábojové komory vyčistí a vytře dosucha. Po ochlazení se znovu vystřelízahřívací rány a pak se pokračuje ve střelbě.U střel s pláštěm nebo obroučkou Cu musí být hlaveň odměděna po skončení každéskupiny střelbou 2 ran s odměďovačem (pokud není odměďovač součástí prachové masy).9.1.6 Při střelbě s určováním rychlosti střel se nábojnice po každé ráně prohlíží.Při proniknutí plynů po obvodu zápalky (zápalkového šroubu), nebo při proraženízápalky (zápalkového šroubu) se rána nepočítá a opakuje se. Mimo přejímací zkouškyhotových nábojů.Zkušební zařízení9.1.7 Zařízení pro měření časového intervaluKaždý přístroj musí mít předpis pro obsluhu a kontrolu přístroje od výrobce.Zařízení pro měření časového intervalu musí mít funkci měření časového intervalu.Každý přístroj musí mít záznam o všech prováděných kontrolách, vzniklých závadách azpůsobu jejich odstranění.13

ČOS 1305061.vydáníPředpis musí obsahovat tyto části:Princip měření, popis přístroje, přípravu přístroje pro měření, denní kontrolu,periodickou kontrolu, postup při měření, možné závady a způsob odstranění jednoduchýchzávad.9.1.8 Měřící přístroje musí být používány za podmínek stanovených jejich výrobcem.9.1.9 Přerušovací zařízení:a) Elektromagnetické cívkyb) Optické přerušovačec) Jiné schválené druhy přerušovačů9.1.10 Pro ráže do 9 mm se používá elektromagnetických cívek o φ 15 cm, pro větší ráže sepoužívá elektromagnetických cívek o φ 30 cm. Elektromagnetické cívky nelze použít prostřely nemagnetické. Optické snímače lze použít pro všechny druhy střel.9.1.11 Každé nově zaváděné zařízení pro měření počáteční rychlosti střel musí být prověřenokomparačním měřením s již zavedeným typem měření.Výpočet výsledků z naměřených hodnot a vyhodnocení zkoušky9.1.12 Rychlost střely v x každé rány se stanoví výpočtem z času změřeného na zařízení proměření časového intervalu.Ze skupiny ran se vyhodnocuje: v xstř , v xmax , v xmin , ∆(v x ) po případě úv x. Rychlosti sezaokrouhlují na desetiny m.s -1 .Příklad: Naměřené hodnoty rychlostí za temperace -54 °C ve vzdálenosti x = 10 m od ústíhlavně.TABULKA č. 1 Naměřené hodnoty rychlostíPoř. č. v 10PoznámkaRány [m.s -1 ]1 972,1 -2 968,3 -3 991,4 -4 969,5 -5 978,9 -6 985,7 -7 989,6 -8 972,7 -9 975,2 -10 978,8 n = 10v 10 STŘ 978,2 Průměrv 10 MAX 991,4 Max.v 10 MIN 969,5 Min.∆(v 10 ) 21,9SDV 8,24 Standardníúchylka14

ČOS 1305061.vydání9.1.13 Výsledek střelby při normální teplotě v xstř se opravuje na teplotu prachu a opravu dne(ODV).Výsledky střelby při extrémních teplotách se na teplotu prachu a opravu dneneopravují.9.1.14 Oprava na teplotu prachu se provádí dle vzorce:∆vt= l ⋅ vtxstř⋅ ∆tKde: ∆v t - oprava rychlosti na teplotu prachu v m.s -1v x stř - střední hodnota změřené rychlosti v m.s -1∆t - rozdíl ve stupních Celsia mezi normální teplotou a teplotou prachu při zkoušcel t - opravný koeficient [-].Hodnota opravného koeficientu je uvedena na výkresu pro střelnici. Pro informaci jepřibližně 0,0012Je-li teplota prachu nižší než normální, oprava rychlosti se připočítá, je-li teplota vyšší,oprava se odečítá.9.1.15 Oprava dne (ODV) je rozdíl mezi nominální rychlostí svědečného náboje a střednírychlostí svědečného náboje zjištěnou při zkoušce a opravou na teplotu prachu. Uvedenáoprava dne se dosadí se zřetelem na znaménko. Oprava dne pro rychlost do 600 m.s -1 nesmíbýt větší než 5% a pro rychlosti nad 600 m.s -1 nesmí být větší než 2,2 % nominální hodnotysvědečného náboje.Rozdíl oprav dne ve dvou za sebou následujících zkouškách nesmí být větší než 3 %pro rychlost do 600 m.s -1 a větší než 1,5 % pro rychlost nad 600 m.s -1 .Liší -li se rychlost zkoušeného náboje od svědečného o více než 5 % rychlostisvědečného náboje, provádí se opravy dne procentuálně ze stanovené rychlosti svědečnéhonáboje.Příklad:svědečný nábojnominální rychlost v x = 810 m.s -1měřená střední rychlost v x = 800 m.s -1ODV m/s = +10 m.s -1ODV % = 10/810 x 100 = 1,23 %zkoušený nábojměřená střední rychlost v x = 900 m.s -1ODV = 1,23 x 900 / 100 = 11,1 m.s -1výsledek = 900 + 11,1 = 911,1 m.s -19.1.16 Počet vystřelených ran a opravy dne ze střelby se po zkoušce musí zapisovat dozáznamu o zbrani. Hlaveň je nevhodná pro další používání a vyřadí se z používání liší-li sestřední rychlosti posledních tří střeleb svědečnými náboji pro rychlosti do 600 m.s -1 o vícenež 5 % a pro rychlosti nad 600 m.s -1 o více než 2,5 %.15

ČOS 1305061.vydání9.1.17 V případě, že se při zkoušce obdrží oprava dne větší než je povoleno, střelbazkoušených nábojů se nepočítá a z této zbraně se provede nová střelba svědečnými náboji.Před touto opakovanou střelbou, je-li nedůvěra k měřicím přístrojům, může se provéstkontrola měřícího zařízení střelbou z kontrolní zbraně.9.1.18 Obdrží-li se nevyhovující ∆(v x ), případně úv x u svědečné i některé zkoušené skupinyran, střelba nevyhovující zkoušené skupiny se nezapočítává a opakuje se.Obdrží-li se nevyhovující ∆(v x ), případně úv x pouze u svědečných ran, zkoušenéskupiny se považují za vyhovující.9.1.19 Měřené rychlosti v x mohou být přepočteny též na ústí. Oprava na ústí ∆(v ú ) se vypočítápomocí např.balistického koeficientu dle zákona odporu vzduchu z roku 1943.C43⋅10⋅ x∆vú=∆D( vx)Kde:C 43 - balistický koeficient dle ZOV z r. 1943∆D(v x ) - přírůstek funkce dle ZOV z r. 1943 odpovídající změně rychlosti o 10 m.s -1X - vzdálenost od ústí zbraně do středu měřící základny v mHodnoty koeficientů C 43 jsou uvedeny v TP pro náboj.U nových střel, kde není stanovena hodnota koeficientu C 43 , je možno informativněpoužít koeficientu již zavedených střel s podobnými konstrukčními a balistickýmicharakteristikami.TABULKA č. 2 Hodnoty ∆ D(v) podle zákona odporu vzduchu 1943Rychlost v m.s -1 0 10 20 30 40 50 60 70 80 900 2445 2068 1792 1580 1414100 1278 1167 1074 994 925 865 812 766 726 690200 657 626 597 570 546 524 504 481 453 421300 383 327 250 206 181 166 157 149 143 139400 136 132 130 127 125 123 121 120 118 117500 115 114 113 111 110 109 108 107 106 105600 104 103 103 102 101 100 99 98 98 97700 96 95 95 94 93 92 92 91 90 90800 89 89 88 87 86 86 85 85 84 84900 83 82 82 81 81 80 80 79 79 781000 77 77 76 76 75 75 74 74 73 731100 72 72 71 70 70 69 69 68 68 671200 67 67 66 66 65 64 64 63 63 631300 62 62 61 61 60 60 59 59 59 581400 58 57 57 57 56 56 55 55 55 541500 54 54 53 53 53 52 52 52 51 511600 51 50 50 50 49 49 49 48 48 4816

ČOS 1305061.vydáníRychlost v m.s -1 0 10 20 30 40 50 60 70 80 901700 48 47 47 47 47 46 46 46 45 451800 45 45 44 44 44 44 44 43 43 431900 43 42 42 42 42 42 42 41 41 412000 41 41 41 40 40 40 40 40 40 40Příklad: Změřená rychlost v 7 = 1030,0 m.s -1 , balistický koeficient střely c 43 = 4,5 m 2 .kg -1 .Přepočet rychlosti na ústí hlavně:v430v7+ ∆vú= v7+ = 1030,0 + = 1030,0 + 4,1 = 1034, 1∆D( vx)76Zkušební protokoly - zápisy o zkoušce:9.1.20 Záznam o zbraniProtokol o střelecké zkoušce (viz. příloha D), nebo podle zvyklostí zkušebny.9.2 Zkouška č. 2 – Měření tlaku prachových plynůZkouška č. 2a – Měření tlaku prachových plynů tlakoměrnými válečky a kuželíky9.2.1 Účelem zkoušky je stanovit tlak prachových plynů (dále jen tlak) v předepsaném místě.Tlak při výstřelu se určuje z velikosti stlačení tlakoměrného válečku, nebo kuželíku.Zkušební hodnoty9.2.2 Označení:P stř – střední hodnota tlaku ve skupině ran v MPaPodobně indexy „max“, „min“ označují největší a nejmenší hodnotu tlaku ve skupině.∆P – rozdíl mezi největší a nejmenší hodnotou tlaku ze skupiny ran.Tlaky jiné než maximální se označují indexem - např.:P ú ......úsťový tlakPostup zkouškyc ⋅ 10 ⋅ x 4,5 ⋅10⋅ 7= m ⋅ s−9.2.3 Příprava balistické zbraně a nábojů před střelbou se provádí podle kapitol 7. a 8.9.2.4 Pro měření tlaků se užívají tlakoměrné válečky, nebo kuželíky. Hodnota tlaku se určív tarážních tabulkách které jsou součástí dodávky dané série tlakoměrných válečku nebokuželíků, podle stlačení tlakoměrného válečku nebo kuželíku.9.2.5 Pro měření tlaku prachových plynů se používají následující druhy tlakoměrnýchválečků nebo kuželíků:117

ČOS 1305061.vydáníTABULKA č. 3 Druhy tlakoměrných kuželíkůPlocha pístku cm 2 Průměr pístku mm Měřený tlak plynů vMPaDruh válečků/kuželíků0,12 3,91 do 60 kuželíky 5/8,10,12 3,91 60-400 válečky 3/4,90,2 5,05 150 – 400 válečky 4/6,50,12 3,910,2 5,05 tormentační válečky 5/8,1U zavedených nábojů jsou plocha pístku a druh válečku, nebo kuželíku uvedeny v TPpro náboj. Ve zvláštních případech se také používají válečky 5/7 a kuželíky větších rozměrůnež 5/8,1.9.2.6 Pro vyloučení vlivu individuálních vlastností tlakoměrného válečku nebo kuželíku avlivu rychlého narůstání tlaku se provádí jejich přetlačování. Válečky rozměru 3/4,9 a 4/6,5se ponechají pod zatížením 10 sekund, válečky 5/8,1 a větší a kuželíky všech rozměrů seponechají pod zatížením po dobu 30 sekund. Doba zatížení se určuje podle stopek nebo jezabezpečena časovým zařízením tarážního lisu.Váleček nebo kuželík se přetlačuje na metrologicky připojeném tarážním lisu. Hodnotazatížení lisu, kterým se provádí přetlačení, je závislá na tlaku plynů P, kterému má odpovídata ploše pístku tlakoměru. Tlakoměrné válečky nebo kuželíky nesmí mít po přetlačení a postlačení při výstřelu patrné trhliny a odlupování, čelní plochy musí být rovnoběžné a hladké.Válečky a kuželíky po přetlačení nesmí mít větší odchylku než ±0,04 mm ododpovídající výšky v tarážní tabulce. Oprava na stlačení značí rozdíl mezi tlakempředběžného stlačení a stanoveným přetlakem podle tarážní tabulky. Oprava se beres ohledem na znaménko. Z válečků nebo kuželíků s odchylkou +0,04 až +0,08 a –0,04 až -0,08 mm se vytváří skupiny, které se normálně používají.Válečky s odchylkou větší než ±0,08 mm od odpovídající výšky v tarážní tabulce sepro zkoušku nepoužívají.. Teplota místnosti, v níž se provádí přetlačování, musí být v mezích+16 až +24 o C.9.2.7 Výška válečku nebo kuželíku se měří mikrometrem s přesností na 0,01 mm. Mikrometrmusí být upevněn ve stojánku. Před měřením se plochy válečků pečlivě utřou vhodnýmmateriálem.Jestliže po stlačení na lisu jsou čelní plochy válečků zešikmeny, je nutno provéstkontrolu ustavení lisu a kontrolu rovnoběžnosti funkčních plošek lisu dle návodu pro jehoobsluhu.9.2.8 Při zkouškách se pro tlaky do 200 MPa volí přetlak o 10 až 20 MPa nižší, pro tlakynad 200 MPa o 20 až 30 MPa nižší než je očekávaný střední tlak, není-li určeno jinakvýkresem pro střelnici. V jednotlivých případech se rozdíl mezi středním tlakem ze skupinyran a přetlakem může lišit od požadavku tohoto článku o ± 5 MPa.18

ČOS 1305061.vydáníJestliže se při jednom výstřelu zkoušených nábojů stlačil tlakoměrný váleček méněnež o 0,05 mm, považuje se střelba těchto nábojů za neplatnou a opakuje se s válečkypřetlačenými na nižší přetlak.9.2.9 Střelba se provádí z tlakoměrné zbraně (tlakovky).Střelba se provádí prokládaně se svědečným nábojem. Je dovoleno současně použítk jedné svědečné skupině maximálně 3 zkoušené skupiny ran. Střelba se provádív následujícím pořadí:Nejdříve se vystřelí zahřívací rána. U ráží do 9 mm včetně 2 zahřívací rány. Pak seprovede střelba při střídání svědečného náboje a zkoušených. Střílí se po jedné ráněsvědečným nábojem a po jedné ráně z každé skupiny zkoušených nábojů. Tak se ve střelběpokračuje při ponechání téhož pořadí ran.Chlazení se provádí u ráží do 20 mm až po vystřelení celé skupiny ran od každéhozkoušeného druhu. Maximální počet ran je 40 mimo zahřívací. U ráží 20mm a větších jemaximální počet ran 20 mimo zahřívací.Chlazení hlavně se provádí se buď vzduchem nebo vodou, která se propouští vývrtemhlavně. Teplota ochlazené hlavně musí odpovídat teplotě střeliště. Po ochlazení hlavně sevývrt a nábojová komora vyčistí a vytře do sucha. Pak se znova střílí zahřívací rána apokračuje se ve střelbě. U střel s pláštěm nebo obroučkou Cu musí být hlaveň odměděnapo skončení každé skupiny střelbou 2 ran s odměďovačem, pokud není odměďovač obsaženv prachové mase.9.2.10 Tlaky prachových plynů se měří v místech:a) Ve spalovacím prostoru s vrtanou nábojnicí (pro pístek φ 3,91 mm otvor φ 2 mm, propístek φ 5,05 mm otvor φ 3,5 mm).b) Před ústím nábojnice.Tlakoměr se během střelby vyšroubovává, prohlíží se a tmel se:a) při vrtané nábojnici vyměňuje po 3-4 ranách. Počet ran, po kterých se provádí výměnatmelu, je třeba volit tak, aby nenastal případ, že po každé výměně tmele bude střílen týždruh nábojů.b) při měření před ústím nábojnice se tlakoměr po každé ráně vyšroubovává a tmel sedoplňuje tak, aby - jestliže je píst ve spodní poloze - byl tmel v úrovni s ústím pístovéhovývrtu tlakoměru. Tmel se doplňuje prstem, k doplňování se použije čerstvý tmel ztlakové maznice. Po 11 ranách se tmel v tlakoměru vyměňuje.Při prohlídce tlakoměru se zejména kontroluje, zda nedošlo k profuku plynů mezitělesem tlakoměru a lůžkem pro tlakoměr ve zbrani. Při netěsnosti sedla se střelba přerušuje azbraň nebo tlakoměr je nutno upravit s ohledem na velikost naměřeného tlaku. Výsledkytakto získané se nezapočítávají a zkouška se provádí z jiné zbraně.Výměna tmelu v tlakoměru se provádí podle kapitoly 3.19

ČOS 1305061.vydání9.2.11 Váleček nebo kuželík musí být uložen v tlakoměru tak, aby jeho osa souhlasila s osoupístku. Válečky nebo kuželíky a plošky tlakoměru, mezi které se tyto upínají, musí být suché.Přitlačování se provádí rukou bez zvláštního úsilí, avšak tak, aby váleček nebo kuželík bylpevně sevřen mezi pístkem a ploškou dotlačovacího šroubu.Musí být zaručeno správné pořadí válečků nebo kuželíků dodaných ke střelbě aodebíraných pro měření.9.2.12 Při střelbě se nábojnice po každém výstřelu prohlíží. Při zjištění neshody otvoruv nábojnici s otvorem vložky, jakož i při proniknutí plynů po obvodu zápalky (zápalkovéhošroubu) nebo při proražení zápalky (zápalkového šroubu) se rána nepočítá a opakuje se.Mimo přejímací zkoušky hotových nábojů.Při zjištění profuku mezi nábojnicí a nábojovou komorou je možno, s ohledem nabalistické hodnoty, tyto rány nahradit.9.2.13 Měření úsťového tlaku – P ú se provádí podle stejných zásad jako je uvedeno u zkouškyč. 2 a podle požadavků přejímacích podmínek.Zkušební zařízení9.2.14 Tlakoměrná balistická zbraň s tlakoměrem a příslušenství.Tlakoměrné válečky a kuželíky.Tmel pro vyplnění volného prostoru v otvoru pro pístek tlakoměru.Ložiskový olej J4.Výpočet výsledků z naměřených hodnot a vyhodnocení zkoušky9.2.15 Ze skupiny ran se vyhodnocuje:Tlaky se zaokrouhlují na desetiny MPa.P stř , P max , P min , ∆P, σ a úP9.2.16 P stř , P max , P min se opravuje na teplotu prachu a opravu dne. Výsledky střelby přiextrémních teplotách se na teplotu prachu neopravují.9.2.17 Oprava tlaku na teplotu prachu se provádí dle vzorce:∆Pt= mt⋅ Pstř⋅ ∆tKde : ∆P t – oprava tlaku na teplotu prachu v MPa;P stř – střední hodnota naměřeného tlaku v MPa;∆ t – rozdíl ve °C mezi normální teplotou a teplotou prachu při zkoušce;m t – opravný koeficient.20

ČOS 1305061.vydáníHodnota opravného koeficientu je uvedena na výkresu pro střelnici. Pro informaci jepřibližně 0,0036.Je-li teplota prachu nižší než normální, oprava tlaku se připočítá, je-li teplota vyšší,oprava se odečítá.9.2.18 Oprava dne (ODP) je rozdíl mezi nominálním tlakem svědečného náboje a střednímtlakem svědečného náboje, zjištěným při zkoušce, opraveným na teplotu prachu.Uvedená oprava dne se dosadí se zřetelem na znaménko. Oprava dne pro tlak do 200MPa nesmí být větší než 10 %, pro tlak nad 200 MPa větší než 6 %, nominální hodnotysvědečného náboje. Rozdíl oprav dne ve dvou za sebou následujících zkouškách pro tlak do200 MPa nesmí být větší než 7 % a pro tlak nad 200 MPa nesmí být větší než 4 %.9.2.19 Liší-li se tlak zkoušeného náboje od svědečného o více než 10 % tlaku svědečnéhonáboje, provádí se opravy dne procentuálně z nominálního tlaku svědečného náboje.9.2.20 Počet odpálených ran a opravy dne ze střeleb se zapisují do záznamu o zbrani. Hlaveňje nevhodná pro další používání, liší-li se střední tlaky posledních tří střeleb svědečnýmináboji od nominální hodnoty svědečných nábojů pro tlaky do 200 MPa o > 10 %, pro tlakynad 200 MPa o více než 6 %.9.2.21 V případě, že se při zkoušce obdrží oprava dne větší než je povolena, střelbazkoušených nábojů se nepočítá a z této zbraně se provede nová střelba svědečnými náboji.Tato střelba rozhodne o použivatelnosti zbraně.9.2.22 Obdrží-li se nevyhovující ∆P u svědečných nábojů i některé zkoušené skupiny nábojů,střelba nevyhovující skupiny se nezapočítává a opakuje. Obdrží-li se nevyhovující ∆P pouzeu svědečných nábojů, zkoušené skupiny se považují za vyhovující.Zkušební protokoly - zápisy o zkoušce:9.2.23 Záznam o zbraniProtokol o střelecké zkoušce (viz. kapitola 16), nebo podle zvyklostí zkušebny.Záznam opravy tlakoměrných válečků a naměřených velikostí tlaku – příloha A,kapitola 11.Zkouška č. 2b – Měření tlaku prachových plynů piezo snímači9.2.24 Měření tlaku prachových plynů pomocí piezo snímačů se u nábojů zavedených vNATO provádí podle schválených metodik platných v NATO (pro ráže 9 mm, 5,56 mm, 7,62mm, 12,7 mm to jsou metodiky "MULTICALIBER MOPI" číslo dokumentu PFP(NAAG-LG/3-SG/1)D(2004)1).9.2.25 U ostatních nábojů se provádí podle technických podmínek pro konkrétní zkoušenýnáboj.21

ČOS 1305061.vydání9.3 Zkouška č. 3 - Současné měření tlaku prachových plynů a rychlosti střel9.3.1 Rychlosti střel a max. tlak prachových plynů se mohou měřit součastně, jestliže topředepisují přejímací podmínky na příslušný náboj a hnací náplň a jestliže použitá zbraňodpovídá klasifikaci podle kapitoly 13 pro současné měření rychlosti střel a tlaku plynů. Přisoučasném měření rychlosti střel, tlaku plynů a doby výstřelu (akčního času) - EPVAT musíbýt dodrženy všechny požadavky pro samostatné měření rychlosti i tlaku, t.j. pro zkoušku č. 1a 2 této metodiky.9.4 Zkouška č. 4 – Měření doby výstřelu9.4.1 Doba výstřelu se stanovuje, pokud to předpisují příslušné TP pro náboje nebo jejichsoučásti. Pro kontrolu a používání zařízení pro měření časového intervalu platí čl. 14.3 a 14.4.9.4.2 Doba výstřelu je doba, která uplyne od okamžiku, kdy se zápalník dotkne dna zápalky(zápalkového šroubu) do okamžiku, kdy střela svým dnem opustí ústí hlavně. Tato doba seměří pomocí přerušení elektrických okruhů na závěru zbraně a na ústí hlavně. V této době jezahrnuta doba iniciace zápalky, zahoření zažehovače, hoření hnací náplně a expanze plynůhnací náplně do okamžiku, kdy dno střely opustí ústí hlavně.9.4.3 Zařízení potřebná pro měření doby výstřelu.Pro měření doby výstřelu se používá vhodné zařízení umožňující s požadovanoupřesností měřit časový úsek od dotyku zápalníku se zápalkou po okamžik kdy dno střelyopustí ústí hlavně (například akcelerometr se snímačem úsťového tlaku, nebo jiné);Volba přerušovacích zařízení musí být taková, aby nedošlo k rozpojení okruhu dřívenež vlastním pohybem zápalníku nebo střelou.Doba výstřelu se měří střelbou z balistické zbraně buď rychlostní nebo tlakoměrnéhlavně. Použitá zbraň musí odpovídat požadavkům na pracovní balistickou zbraň.9.4.4 Měření doby výstřelu pozůstává z kontroly seřízení přerušovacího zařízení a z vlastníhoměření.9.4.5 U prachu se doba výstřelu zkouší až po provedení balistických zkoušek.Doba výstřelu se zkouší zpravidla současně se zkouškou č. 2 a 3.9.4.6 Počet ran ve skupině je uveden vždy v TP pro náboj a bývá 10. Střelba se provádíprokládaně se svědečným nábojem, pokud není v technických podmínkách uvedeno jinak.Je dovoleno současně použít k jedné svědečné maximálně 3 zkoušené skupiny. Střelbase provádí v následujícím pořadí:Nejdříve se vystřelí zahřívací rána. Po ní se provede střelba při střídání svědečnéhonáboje a zkoušených.Provádí se po jednom výstřelu svědečným nábojem a po jednom výstřelu z každéskupiny zkoušených nábojů. Tak se ve střelbě pokračuje při ponechání téhož pořadí výstřelů.22

ČOS 1305061.vydáníChlazení hlavně se provádí zpravidla až po vystřelení celé skupiny ran, od každéhozkoušeného druhu.Maximální počet ran je 40 mimo zahřívací, u ráží 20 mm a větších max. 20 ran mimozahřívací.Teplota ochlazené hlavně musí odpovídat teplotě střeliště. Nato se hlaveň zbraně vytředo sucha. Po ochlazení zbraně se znovu provede zahřívací rána a pak se pokračuje ve střelbě.U střel s obroučkou Cu, nebo pláštěm Cu musí být hlaveň odměděna po skončení každéskupiny střelbou 2 ran s odměďovačem, pokud prachová masa neobsahuje odměďovač.9.4.7 Jestliže doba výstřelu u svědečného náboje překročí horní hranici, přičemž zkoušenýnáboj dává vyhovující dobu výstřelu, výsledek zkoušky se pokládá za vyhovující.9.4.8 Výsledky měření se zanáší do protokolu o zkoušce.9.5 Zkouška č. 5 – Stanovení hmotnosti hnací náplně (dále náplně)9.5.1 Stanovení hmotnosti náplně se provádí podle hodnoty rychlosti. Je-li na výkresustanovena pouze nominální rychlost, považují se za platné skupiny jen ty, jejichž odchylka odnominální rychlosti do 600 m.s -1 je ± 2 %, pro rychlosti nad 600 m.s -1 ± 1 %. Do výpočtu seberou hodnoty opravené na teplotu a opravu dne.Oprava hmotnosti náplně se provádí podle vzorce:∆ω= ∆vx⋅vω⋅ IxstřωKde: ∆ω - oprava hmotnosti náplně v g;ω - použitá hmotnost náplně v g;v xstř - střední rychlost střel obdržená při střelbě, která si vyžaduje opravy v m.s -1 ;∆v x - požadovaná oprava rychlosti v m.s -1 ;I ω - opravný koeficient.Hodnota opravného koeficientu je uvedena na výkresu pro střelnici. Pokud tatohodnota není známa, může se informativně vzít I ω = 0,90.Po každé opravě hmotnosti náplně se provádí kontrola rychlosti střel 10 ranami.Po obdržení odchylky střední rychlosti max. ± 2 % pro rychlosti do 600 m.s -1 a ± 1 %pro rychlosti nad 600 m.s -1 od rychlosti stanovené TP, stačí provést opravu hmotnosti náplněpro nominální hodnotu nebo pro střed předepsaného rozmezí výpočtem.23

ČOS 1305061.vydání9.5.2 Změna tlaku se změnou hmotnosti náplně se počítá dle vzorce:∆ω∆P= mω⋅ Pstř⋅ωKde: ∆P - oprava tlaku v MPa;∆ω - oprava hmotnosti náplně v g;P stř - střední hodnota tlaku obdržená při střelbě a opravená na teplotu a ODP;ω - stanovená hmotnost náplně v g;m ω - opravný koeficient [-].Hodnota opravného koeficientu je zpravidla uvedena na výkresu pro střelnici. Pokudtato hodnota není známa, může se informativně vzít m ω = 2,70.9.6 Zkouška č. 6 – Stanovení maximální hmotnosti hnací náplně (dále náplně)9.6.1 Posouzení laborovatelnosti náplně se provádí porovnáním maximálně laborovatelnéhmotnosti náplně (dále jen maximální náplně) a náplně použité. Maximální náplň se stanovívýpočtem z objemové hmotnosti použité náplně a předepsaného počátečního spalovacíhoprostoru.Výpočet maximální hmotnosti náplně se provádí dle vzorce:ω max = W o ⋅ QKde : W o - počáteční spalovací prostor náboje v cm 3 je předepsán na výkrese pro střelnici;Q - objemová hmotnost g.cm -3 .9.6.2 Objemová hmotnost drobnozrnných prachů je poměr hmotnosti prachu v gramechnasypaného za určitých podmínek do stanovené kalibrované měrky k základnímu objemuměrky.9.6.3 Objemová hmotnost použitého prachu se stanovuje pomocí Hahnova litru nebospecálního vměstiměru. Použitý způsob stanovení objemové hmotnosti použitého prachu jeuveden na výkrese pro střelnici.9.6.4 V případě stanovení objemové hmotnosti pomocí Hahnova litru je na výkresu prostřelnici uveden požadovaný rozdíl mezi maximální a požitou náplní. Při stanovení objemovéhmotnosti ve vměstiměru musí být vypočtená maximální náplň větší nebo rovna použitéhmotnosti náplně, pokud není v TP stanoveno jinak.9.6.5 Podrobný postup stanovení objemové hmotnosti použitého prachu v Hahnově litru jeuveden v JM 24.24

Postup pro stanovení objemové hmotnosti drobnozrných prachů ve vměstiměruČOS 1305061.vydání9.6.6 Objemová hmotnost se zjišťuje v předepsaném univerzálním vměstiměru, přičemž projednotlivé druhy prachu se použije měrky, předepsané v TP pro příslušný prach a postupupředepsaného tímto standardem.9.6.7 Metoda je určena pro stanovení objemové hmotnosti bezdýmných prachů pro nábojedo ručních a automatických zbraní do ráže 10 mm.9.6.8 Laboratorní potřebya) Univerzální vměstimetr - sestává ze zásobní skleněné nálevky, zašroubované do víka,pouzdra a otočného šoupátka o výšce 25 mm. V šoupátku jsou vytvořeny dutiny,odpovídající obsahem zhruba počátečním spalovacím prostorům nábojů malorážovýchzbraní, pro které jsou zkoušené prachy určeny. Dutiny jsou označeny druhem náboje. Zešoupátka je hrubě objemově odměřená dávka prachu vysypána přes systém nálevkovékaskády do předepsané měrky. Do systému vyměnitelných pouzder a držáků je možnozasadit kteroukoliv z předepsaných měrek při dodržení konstantní pádové výšky 173 mm,dané vrchní rovinou spodní objímky a spodní rovinou šoupátka. Celá soustava sypacíhozařízení je ustavena vertikálně a posuvně pomocí držáku na stojanu. Při odměrnémdávkování se sype do kaskády jen dávka hrubě odměřeného prachu, odpovídajícípříslušné dutině v šoupátku a předepsané měrce.V případech, kde je to předepsáno, použije se přímého sypání přes příslušnou dutinu všoupátku až do naplnění těchto měrek.b) Měrky - Pro stanovení objemové hmotnosti zkoušeného prachu je předepsána vtechnických podmínkách měrka. Měrkou je nábojnice stejného druhu jako nábojniceurčená k sériové laboraci zkoušeným prachem po jejím zkrácení na ústí zhruba napředepsaný počáteční spalovací prostor.Měrky se zhotovují z nábojnic, kde lůžko zápalky je utěsněno tak, aby zátravky zůstalyvolné. 1)Kalibrace měrek se provádí vždy u nové měrky a dále periodicky podle potřebypřevařenou destilovanou vodou při teplotě 20 ±1 °C (měřeno s přesností na 0,5 °C)vážkovou metodou. Měrka musí být odmaštěna a vysušena. Po naplnění vodou musí býtobsah dutiny zcela vyplněn bez vzduchových bublin až po rovinnou skleněnou destičku,položenou na ústí měrky. Přebytek vody se pečlivě odsaje filtračním papírem.Z hmotnosti vody a hustoty vody pro změřenou teplotu se vypočte obsah dutiny měrkypodle vzorce:Kde:V - obsah dutiny měrky v ml;G - hmotnost vody v g;d - hustoty vody v g/ml.GV =d____________1) Poznámka: Při stanovení litrové hmotnosti se použije litru předepsaných tvarů a rozměrůodměrné dutiny.25

ČOS 1305061.vydáníHustoty vody d v rozsahu +18 až +22 °C jsou v této tabulce:TABULKA č. 4 Hustoty vodyt [°C] +18 +19 +20 +21 +22d 0,99862 0,99843 0,99823 0,99802 0,99780Rozdíl mezi dvěma souběžně provedenými stanoveními nesmí být větší než 1 ‰.Měrky musí být udržovány v konzervovaném stavu. Před použitím musí být odmaštěny avysušeny. Jednotlivé měrky musí být řádně označeny a mít průvodní atest o provedenékalibraci.c) Kovové pravítko (nůž);d) Analytické a tarovací váhy;e) Mikrobyreta (byreta) většího obsahu než měřený obsah, jen pro kalibraci nábojnichromadné výroby.9.6.9 Pracovní postupPřístroj se ve funkčních částech odmastí a do sucha vyčistí. Zkontroluje se, zda sestavaa nastavení přístroje odpovídá zkoušenému prachu resp. podmínce zkoušky.9.6.10 Sestava a nastavení přístrojea) Pro prachy určené k plnění nábojů pro ruční a automatické zbraně se použije při stanoveníobjemové hmotnosti odměrného dávkování pomocí otočného šoupátka nataveného nadutinu odpovídající předepsanému náboji. Dutiny musí být zkratkou tohoto nábojevýrazně označeny.Obsah dutiny v šoupátku odpovídá předepsanému počátečnímu spalovacímu prostorunáboje zvětšenému o hodnotu 5 až 10 %. Ke zkoušenému prachu musí být použitapředepsaná měrka předepsaným způsobem zkalibrovaná, řádně označená a uchycená vevložce tak, aby její ústí bylo nastaveno na předepsanou pádovou výšku.V případě, že je předepsáno pro tyto prachy stanovení objemové hmotnosti v litru nebodecilitru, musí být šoupátko nastaveno na stejnou dutinu jako při odměrném dávkování,avšak pro přímé spojení dutiny s nálevkou a vypouštěcím otvorem do kaskády. V případělitru se nejprve nastaví předepsaná pádová výška na ústí podstaveného litru (ústí musí býtve stejné úrovni s vrchní rovinou spodní objímky); ke konci sypání se dovoluje (kzabránění přehlcení spodní části kaskády) po zastavení sypání odstranění spodní částikaskády.V případě litru a decilitru se odstraní válcová vložka spodního dílu kaskády k zajištěnípotřebného přesypu.b) Do nálevky se při uzavřeném šoupátku nasype zkoušený prach. Nesmí být použitoopakovaně upotřebeného prachu. Při odměrném dávkování se vytočí šoupátko do plnícípolohy a pak se rychlým, klidným pohybem šoupátko otevře.K zabránění dvojího otevírání se doporučuje stojan přístroje pevně spojit se stolem. Připřímém sypání se otevře závěr pro přímé spojení. Prach se nechá samovolně sypat dopříslušné měrky, až k jejímu naplnění s jistým přesypem. Poté se šoupátko uzavře.Přebytečný prach se z měrky shrne kovovým pravítkem tak, aby povrch prachu byl přesněv úrovni s okrajem měrky. Přitom nesmí dojít k lisování prachu a setřásání obsahu. U litrua decilitru se váží takto nasypaný prach diferenčně za využití samotné měrky natarovacích váhách do 5 kg s přesností ± 0,0001 kg, u ostatních měrek se prach z měrky26

ČOS 1305061.vydánívysypává do vhodné váženky a váží na analytických vahách s přesností ± 0,001 g. U litruse provedou vždy 3 měření, u decilitru 5 měření, jinak 10 měření. Každé měření seprovádí vždy s ještě nepoužitým prachem.Výsledky souběžných stanovení nesmí dávat rozdíl krajních hodnot v % střední hmotnostivětší než:TABULKA č. 5 Výsledky souběžných stanoveníMěrka 1 l 0,1 l < 10 ml∆ 0,3 % 0,5 % 1 %U jiných obsahů se stanoví dovolené ∆ interpolací dvou mezních hodnot.Při překročení tohoto rozdílu se nevyhovující výsledky neuvažují - a zkouška se opakuje.9.6.11 Vyhodnocení zkouškyHmotnosti zjištěné v předepsaných měrkách se aritmeticky středují a přepočítávají napředepsaný základní obsah u litru přesně na 1 l, se zaokrouhlením na 1 g/l, u 1 decilitrupřesně na 1 dl se zaokrouhlením 0,1 g/dl, u nábojnicových měrek na předepsaný počátečníspalovací prostor se zaokrouhlením na 0,001 g/ml. Rozměr vyjadřuje použitou měrku přistanovení objemové hmotnosti.9.6.12 Kalibrace nábojnic hromadné výrobyTato kalibrace se provádí v rozsahu předepsaném technickými podmínkami, nebojinými předpisy.Provádí se převařenou destilovanou vodou při teplotě 20 ±2 °C odměrným postupem.Nábojnice odebrané stanoveným způsobem musí být ozápalkované, odmaštěné avysušené.Kalibrace se provádí pomocí mikrobyrety takového obsahu, aby náplň byretyvystačila spolehlivě na jednu nábojnici. Byreta musí být periodicky čištěna chromsírovousměsí.Nábojnice, ustavené ve svislé poloze, se plní tak, aby byl okraj nábojnice po celémobvodu smočen a nábojnice vyplněna. Po naplnění se odečte údaj byrety podle zásad běžnéchemické praxe (odečítání na byretě při řádném osvětlení, po 1 minutě po výtoku a jednotněna hladině vody). Kontrola správného naplnění se provádí rovinnou skleněnou destičkoupoloženou na ústí nábojnice. V rozsahu stanovené teploty se korekce na teplotu neprovádí.Postup pro setřásání prachu náplně9.6.13 Určení metody: Jako předepsané setřásání prachové náplně se stanoví 10x opakovanývolný pád náboje z výšky 10 mm na kovovou podložku; náboj je přitom sestaven z novénábojnice známého obsahu, prachové náplně a těsně suvné střely, upravené podle světlostizkoušené nábojnice.Metoda je určena pro vývojové zkoušky prachů, zejména k vyšetření povolenéhopřekročení hmotnosti prachové náplně stanovené podle "Postupu pro stanovení objemovéhmotnosti drobnozrných prachů ve vměstiměru" pro předepsaný počáteční spalovací prostor.9.6.14 Laboratorní potřeby:a) Univerzální vměstiměr pro stanovení objemové hmotnosti (viz. postup pro stanoveníobjemové hmotnosti drobnozrných prachů ve vměstiměru).b) Normální kalibrovaná nábojnice daného typu s obsahem přibližně o 2,5 % menším nežprůměrný obsah, utěsněný na strany lůžka zápalky tak, aby zátravky zůstaly volné.27

ČOS 1305061.vydáníc) Střela daného typu s průměrnou délkou zadku a upravená na průměru vodící části na těsněsuvnou.d) Setřásací přístrojek pro pádovou výšku 10 mm. Světlost vodící skleněné trubky musí být occa 2 mm větší než maximální průměr nábojnice. Výška 10 mm je vyleptána na skle aplatí pro vzdálenost dopadové plochy kovadlinky od značky.e) Stojánkové posuvné měřítko s přesností na 0,05 mm9.6.15 Pracovní postup: Náplň zkoušeného prachu vyšetřená v univezálním vměstiměru propředepsaný počáteční spalovací prostor se nasype v tomto přístroji předepsaným způsobemdo zkalibrované nábojnice. Vsune se předepsaná střela, přičemž se dovoluje opatrnézarovnání povrchu prachu střelou. Nato se změří měřítkem celková délka náboje.Provede se předepsané setřesení a znovu se kontroluje délka náboje. Při menší délcenež je průměrná hodnota podle výkresových kót, provede se opakování zkoušky se zvýšenounáplní, až se docílí průměrné hodnoty délky náboje.Zkouška se provede 5x a výsledky se středují.9.7 Zkouška č. 7 – Stanovení vlivu teploty hnací náplně9.7.1 Aby bylo možno provádět opravy měřených hodnot na teplotu prachu podle vzorcůuvedených ve zkoušce č. 1 a 2, zjišťují se pomocí této zkoušky opravné koeficienty 1 t a m t.9.7.2 Zkouška stanovení vlivu teploty prachu na rychlost a tlak musí být provedenaminimálně jako dvoudenní při minimálně 4 teplotách prachu lišících se nejméně o 15 o C.Opravné koeficienty se stanovují tak, že se vhodným způsobem (numericky nebograficky) stanoví závislosti naměřených hodnot rychlosti střely a tlaku plynů na teplotěprachu. V místě normální teploty se stanoví tečna. Směrnice této tečny se použije pro výpočethledaného koeficientu podle vzorců:∆vtlt=v ⋅ ∆tKde :x∆Ptmt=P ⋅ ∆tv x - střední rychlost předepsaného rozmezí;P - nejčastěji dosahované hodnoty tlaku pro daný náboj, zpravidla o 10 MPa nižšínež stanovují TP pro prach;∆t - rozdíl teplot ve o C;∆v t , ∆P t - rozdíly rychlosti a tlaku příslušné k rozdílu teplot.Doporučuje se stanovení těchto koeficientů z výsledků současného měření rychlostí atlaků.Hodnoty opravných koeficientů jsou uvedeny na výkrese pro střelnici. Pokud nejsouznámy, může se informativně vzít l t = 0,0012, m t = 0,0036.28

ČOS 1305061.vydání9.8 Zkouška č. 8 – Stanovení vlivu hmotnosti hnací náplně (dále jen náplně)9.8.1 Aby bylo možno provádět opravu naměřených hodnot na hmotnost náplně, zjišťují sepomocí této zkoušky opravné koeficienty.l ω am ω9.8.2 Zkouška se provádí minimálně jako dvoudenní, při minimálně 4 náplních, které se lišírychlostí nejméně o 10 m.s -1 .Závislosti v x a P na hmotnosti náplně jsou prakticky lineární.Opravné koeficienty se stanovují výpočtem ze změřených a numericky nebo grafickyvyrovnaných hodnot podle vzorců:lω=∆v⋅ω⋅ ∆ωv xKde:v x - střední rychlost předepsaného rozmezí;P - nejčastěji dosahované hodnoty tlaku pro daný náboj, zpravidla o 10 MPa∆P⋅ωmω= P ⋅ ∆ωnižší než stanovují TP pro prach;ω - hmotnost náplně pro střední rychlost předepsaného rozmezí;∆v, ∆P - rozdíly rychlosti a tlaku příslušné k rozdílu hmotnosti náplně;∆ω - rozdíl v hmotnosti náplně.Doporučuje se stanovování těchto koeficientů z výsledků současného měření rychlostía tlaků.Hodnoty opravných koeficientů nejsou uvedeny na výkresu pro střelnici. Pokudnejsou známy, může se informativně užít:l ω = 0,90 m ω = 2,7029

ČOS 1305061.vydání9.9 Zkouška č. 9 – Stanovení vlivu hmotnosti střely9.9.1 Aby bylo možno provádět opravy měřených hodnot na hmotnost střely, zjišťují sepomocí této zkoušky opravné koeficienty l q a m q .9.9.2 Zkouška stanovení vlivu hmotnosti střely na rychlost a tlak musí být provedenaminimálně při 3 hmotnostech, zpravidla se používají střely o hmotnosti střední a na horní adolní přípustné hmotnostní toleranci.Opravné koeficienty se stanovují výpočtem na změřených a graficky vyrovnanýchhodnotách podle vzorců:∆vqlq= ⋅v ∆qKde: Vx - střední rychlost v předepsané vzdálenosti od ústí;P - nejčastěji dosahované hodnoty tlaku pro daný náboj, zpravidla o 10 MPa nižšínež stanovují TP pro prach;q - hmotnost střely pro střední rychlost předepsaného rozmezí;∆v, ∆P - rozdíly rychlostí a tlaků příslušné k rozdílům hmotností střel;∆q - rozdíl hmotnosti střel.Doporučuje se stanovení těchto koeficientů z výsledků současného měření rychlostí atlaků.9.10 Zkouška č. 10 – Kontrola úplnosti spalování hnací náplněm qx∆P=P⋅9.10.1 Zkouška na úplnost spalování prachu se provádí při zavádění nového druhu prachunebo při vážnějších změnách v obsahu přísad, při změně průměru vývrtu i délky hlavně, přizměnách povrchové úpravy vývrtu a pod.9.10.2 Ke střelbě se použije zpravidla rychlostní balistická zbraň vodorovně uložená. Vevýšce 1 - 1,5 m pod ústí hlavně se před zbraň položí na vodorovnou plochu pás bílého papírurozměru 1 x 6 m delší stranou ve směru osy hlavně. Vystřelí se minimálně jedna skupina 10ran. Zachycené zbytky se sesypou a zváží. Spálením těchto zbytků se zjistí hmotnostnehořlavých částic ve zbytku. Od původní hmotnosti zbytků se odečte hmotnost neshořeléčásti.Výsledná hodnota se podělí celkovou hmotností náplně vystřelené skupiny ran avyjádří v procentech. Toto číslo představuje procenta neshořelé náplně.Spalování prachu se posuzuje též subjektivně sledováním neshořelých zbytkův nábojnici a ve vývrtu hlavně.q∆q30

ČOS 1305061.vydání10 BALISTICKÉ ZKOUŠKY PRACHUPodmínky provádění balistických zkoušek prachu (hnací náplně)10.1 Ze série prachu připravené k technické přejímce se odebere předepsaný počet vzorkůpro balistické zkoušky. Bývá to zpravidla ze stejných obalů, ze kterých se odebraly vzorkypro fyzikálně – chemický rozbor.Počty vzorků:a) 1 průměrný vzorek z 10 obalů u nábojů do rychlosti 600 m.s -1 ;b) po 1 vzorku 2x ze tří obalů u ostatních nábojů, kde se nehodnotí ú(v), (odběr z dalších 3obalů slouží pro případné rozšíření přejímky);c) po 1 vzorku ze 7 obalů u nábojů, kde se hodnotí ú(v).10.2 Vzorky odebírá OŘJ dodavatele za přítomnosti ZSOJ při předložení série prachu kekonečné kontrole přejímce. Při odebírání vzorků se porovnávají nápisy na obalech a naštítcích vložených do obalů s údaji ve formuláři.10.3 Hmotnost každého vzorku musí být dostatečná pro provedení i opakovaných zkoušek.10.4 Každý vzorek prachu se zvlášť umístí do hermetického skleněného obalu. Obal musíbýt prachem vyplněn alespoň z 90 % svého obsahu. Obaly a vzorky musí být zaplomboványosobami, které odesílají prach k vyzkoušení.10.5 Laborace nábojů pro balistické zkoušky prachu se má provádět v téže budově, kde seprovádí zkoušky střelbou, aby se zamezilo přenášení nábojů vně budovy. Jestliže je laboraceprováděna v jiné budově, musí se náboje přenášet v tepelně izolujících obalech a na střelnicitemperovat.10.6 Střely a nábojnice musí vyhovovat požadavkům kladeným na muniční díly pro laboracisvědečných nábojů, viz kapitola 12 – Svědečné náboje. Muniční díly musí být uskladněnyv suché, vytápěné místnosti (o teplotě +18 - +33 °C, 40 - 80 % relativní vlhkosti).10.7 Používat střely a nábojnice z delaborovaných nábojů pro přejímací zkoušky senepovoluje.10.8 Střely, nábojnice a skleněné obaly s prachem se musí před laborací nábojů ponechatnejméně 24 hod. v temperaci podle kapitoly 8. Relativní vlhkost musí být v rozmezí 50 až 80%.Skleněné obaly s prachem se nesmí otevřít před ukončením temperace, aby sezabránilo opocování prachu.Za těchto okolností zhotovené náboje se netemperují podle kapitoly 8. bod 8.6 amohou být ihned použity ke střelbě.31

ČOS 1305061.vydání10.9 Balistické zkoušky prachu zahrnují:a) stanovení hmotnosti náplně;b) stanovení maximální náplně;c) určení rychlosti a tlaku při stanovené náplni;d) určení doby výstřelu.10.10 Stanovení hmotnosti náplně se provádí podle kapitoly 9. zkouška č. 5.10.11 Stanovení maximální náplně se provádí podle kapitoly 9. zkouška č. 610.12 Určení rychlosti a tlaku při stanovené náplni se provádí podle kapitoly 9 zkouška č. 1a 2.Mimo to se hodnotí:a) Střední hodnota rychlosti ze všech zkoušených obalů musí odpovídat příslušnémuvýkresu pro střelnici, přičemž střední rychlosti jednotlivých obalů nemusí podmínkuvýkresu pro střelnici splňovat.b) Rozdíl středních rychlostí nábojů z jednotlivých obalů nesmí být větší než 1 % prorychlosti do 600 m.s -1 a 0,7 % pro rychlosti nad 600 m.s -1 , není-li výkresem stanovenojinak. V případě nevyhovění se opakuje střelba s prachem z těchto tří nevyhovujícíchobalů a prachem z nových tří obalů.Opakovaná střelba se provede v rozsahu podle požadavku výkresu pro střelnici bezpoužití svědečných ran. Opakovaná střelba se provede prokládaně z prvních tří obalů aprokládaně z druhých tří obalů – každá skupina obalů samostatně a hodnotí se rozdílyrychlosti mezi obaly v první a druhé skupině samostatně.Jestliže nebudou při opakované střelbě v obou skupinách obalů získány vyhovujícívýsledky, vrátí se série k přepracování.c) ∆(v) nebo ú v musí odpovídat TP pro daný prach.d) Jestliže je nevyhovující ∆(v) u jednoho ze zkoušených obalů, připouští se opětovná střelbanáboje s prachem z tohoto obalu v rozsahu podle požadavku výkresu pro střelnici bezpoužití svědečných ran. Hodnota ∆(v) se hodnotí podle výsledku této střelby. Jestliženevyhoví ani při této opakované střelbě, vrátí se série k přepracování.e) Je-li úv nevyhovující, provede se opakovaná zkouška. Střední hodnota úv obou zkoušekmusí vyhovovat podmínce stanovené pro dvě zkoušky. Je-li i pak překročena dovolenáhodnota úv, může se provést další opakovaná zkouška. Střední hodnota úv všech třízkoušek musí vyhovovat podmínce stanovené pro tři zkoušky.Je-li i pak překročena dovolená hodnota úv, odešle se série k přepracování.f) Tlak musí vyhovovat požadavkům platných TP na prach. Zkouší se s náplní stejnou jakobyla použita při měření rychlostí. Použije se obal, který vykazoval nejvyšší rychlost, nebopři stejných rychlostech největší ∆(v). Při nevyhovujících výsledcích středního tlakuprovede se dodatečná dvojnásobná střelba z téhož obalu jako u první zkoušky. Střednítlak z výsledků všech tří skupin musí vyhovovat TP. Jestliže nevyhoví, odešle se sériek přepracování.g) Obdrží-li se při jedné ze střeleb nevyhovující ∆P, P max nebo P min , avšak jen u jedné rány,připouští se opakovaná zkouška s dvojnásobným počtem ran, jejíž výsledky se berou prozhodnocení prachu místo výsledků zkoušky, při níž byl nevyhovující ∆P, P max nebo P min .32

Při opětovném nevyhovění se odešle série k přepracování.ČOS 1305061.vydání10.13 Určení doby výstřelu se provádí podle kapitoly 9 zkouška č. 4.11 BALISTICKÉ ZKOUŠKY NÁBOJŮPodmínky provádění balistických zkoušek nábojů11.1 Náboje pro balistické zkoušky se odebírají stejnoměrně ze všech obalů vybranýchZSOJ ke konečné kontrole.11.2 Ke zkouškám v prostorách výrobce se vybrané náboje dovolují dodávatv nehermetickém obalu, pro zkoušky mimo tyto prostory se dodají v hermetickém obalu,vždy s předepsanými údaji.Pořadí balistických zkoušek nábojů a zhodnocení výsledků11.3 Při balistických zkouškách nábojů se určuje rychlost a tlak, popřípadě doba výstřelu dlekapitoly 9 zkouška č. 1, 2 a 4.11.4 Střední hodnoty rychlostí a maximálních tlaků, maximální rozdíly rychlostí, respektiveúchylek a maximálních tlaků a po případě doby výstřelu musí vyhovovat požadavkůmpříslušných výkresů a TP pro náboje.11.5 Jestliže nevyhoví náboje dle bodu 11.4, provede se střelba dalších dvou skupin ran azhodnocení se provede podle průměrného výsledku těchto posledních dvou střeleb. Hodnotypodle bodu 11.4 pak musí vyhovovat požadavkům příslušných výkresů a TP na náboje.11.6 Rychlosti a maximální tlaky u vývojových nábojů se zkouší podle zvláštních programů,zpravidla třídenní střelbou.11.7 Balistické zkoušky cvičných nábojů se provádí v souhlase s příslušnými TP na cvičnénáboje.33

ČOS 1305061.vydání12 SVĚDEČNÉ NÁBOJEUrčení a použití svědečných nábojů12.1 Svědečný náboj je speciálně zhotovený náboj, který má pevně stanovené balistickécharakteristiky a slouží jako kontrolní míra při balistických zkouškách.12.2 Svědečný náboj se používá:a) při balistických zkouškách prachů a nábojů, ke zjištění stupně opotřebení hlavně balistickézbraně a hodnot oprav dne, rychlosti a tlaku.b) ke kontrole správné funkce měřících přístrojů při měření rychlosti střely, tlaku plynů adoby výstřeluc) pro přejímku a klasifikaci balistických zbraníPrach a muniční díly pro laboraci svědečných nábojů12.3 Série prachu, určená pro laboraci svědečných nábojů se vybírá z normálních sériívyrobených předepsanou technologií a vyhovující technickým podmínkám pro výrobu apřejímání.Kromě toho musí série vyhovovat těmto požadavkům:a) u nitrocelulosových prachů nesmí být rozdíl v obsahu těkavých látek (odstranitelných icelkových) u obalů, z nichž se bude laborovat partie svědčných nábojů, větší než 0,3 %;b) u nitroglycerinových prachů a prachů s málo těkavým rozpouštědlem nesmí být rozdíl vevýbuchovém teple mezi jednotlivými obaly, ze kterých se bude laborovat partiesvědečných nábojů, větší než 42 kJ/kg;c) série prachu, určená pro laboraci svědečných nábojů, musí být před konečnýmibalistickými zkouškami uskladněna nejméně 3 měsíce v původních obalech;d) doba používání prachu pro svědečné náboje nesmí překračovat 5 let. Po uplynutí této dobysmí být prach použit jen po provedení úplných fyzikálně – chemických a balistickýchzkoušek;e) před laborací prachu do svědečných nábojů se provede ve výrobním závodě 3 dennízkouška s měřením v x a P pro zjištění hmotnosti náplně a posouzení její vhodnosti prolaboraci do svědečných nábojů;f) prach pro laboraci svědečných nábojů je možno předem objednat ve výrobním závodě tak,aby bylo možno jej vyrobit v užších výrobních tolerancích než je předepsáno pronormální sériový prach.12.4 Nábojnice pro laboraci svědečných nábojů se používají z jedné série (z výroby z conejkratšího časového období) a podléhají 100% konečné kontrole za účasti ZSOJ.12.5 Zápalky a zápalkové šrouby smí být pouze z jedné výrobní série.34

ČOS 1305061.vydání12.6 Střely pro laboraci svědečných nábojů se vybírají ze sériové výroby s polovičnímitolerancemi hmotnosti a průměru a podléhají 100 % konečné kontrole za účasti ZSOJ.Rozpětí hmotností a průměru vybraných střel nesmí přesahovat toleranční pole platné prosériovou výrobu.Výroba a uskladnění svědečných nábojů12.7 Svědečné náboje může vyrábět pouze výrobce s dostatečnými zkušenostmi s výrobounábojů. Množství nábojů musí být takové, aby zajišťovalo plánovanou potřebu pro všechnyuživatele na dobu 5 let. Při výrobě svědečných nábojů předá výrobce 500 až 1000 kusů (podleráže) těchto nábojů národní zkušebně na uskladnění.12.8 Svědečné náboje se laborují z muničních dílů vyhovujících bodu 12.3 – 12.6.Laborace se musí provádět nepřerušeně a v případě strojního plnění na jednom strojibez přerušení za průběžné kontroly kvality výroby odebraných nábojů střelbou.Laborace se provádí za přímé kontroly zástupců OŘJ, ZSOJ a Národní zkušebny.Náboje se skupinují a u jednotlivých skupin se prověřuje kvalita kontrolou navážky,výtahových sil a střelbou s určením rychlostí střely, v případě anomálií i tlaku plynů u 10-tinábojů ze skupiny.Místnost, kde se provádí laborace svědečných nábojů, musí mít teplotu +18 až +25 o Ca relativní vlhkost v rozmezí 50 ÷ 70 %. Teplota jednotlivých muničních elementů použitýchpro laboraci se nesmí lišit od teploty v laborační místnosti o více než ±3 o C. Temperaceprachu se provádí zásadně v uzavřených obalech, ve kterých byl prach dodán od výrobce.12.9 Navážka náplně pro pistolové a puškové náboje se provádí na jednom pečlivěseřízeném stroji, pro ostatní ráže se provádí ručně na elektronických vahách vážícíchs přesností 0,005 g.Maximální odchylka od stanovené hmotnosti náplně u svědečných nábojů smí být:u pistolových nábojů ± 0,015gu puškových nábojů ± 0,02gu ráže 10 až 20 mm ± 0,05gu ráže od 20 mm ± 0,1 gMaximální rozdíl výtahových sil smí být:u pistolových nábojů 550 Nu puškových nábojů 650 Nu ráže 10 až 20 mm 1500 Nu ráže od 20 mm 6000 N12.10 Svědečné náboje se okamžitě po výrobě a kontrole balí do hermetického obalu.Hermetičnost obalu podléhá 100 % kontrole. Nehermetické obaly se opraví, nebo nahradí.12.11 Svědečné náboje se spotřebiteli dodávají pouze sestavené a v originálním hermetickémobalu. Po otevření originálního hermetického obalu je třeba zbývající nepoužité nábojeokamžitě uložit do náhradního hermetického obalu.35

ČOS 1305061.vydání12.12 Značení svědečných nábojů:Značení svědečných nábojů se řídí ČOS 131502 Identifikační značení vojenskémunice. Svědečné náboje se označují na špičce střely, popřípadě na těle střely barvou.Odstíny barev musí být jiné než jsou používány pro značení sériových nábojů. U ráží 20 mma větších označit na válcové části střely výrobní sérii svědečných nábojů. Kartony a truhlíkyse svědečnými náboji musí být označeny mimo jiné nápisem „SVĚD“ nebo „SVĚDEČNÁ“ avýrobní sérií.12.13 Doba používání svědečných nábojů nesmí překročit 5 let. Po uplynutí této doby mohoubýt svědečné náboje použity jen po provedení balistických zkoušek a popřípadě zkoušekchemické stability prachu a po schválení dalšího používání svědečných nábojů.Stanovení balistických charakteristik svědečných nábojů12.14 Měřené, zjišťované nebo hodnocené balistické charakteristiky svědečných nábojůnavrhuje jejich výrobce na základě balistických zkoušek na třech střelnicích za účastizástupce MO. Navržené hodnoty schvaluje MO, nebo jím pověřená organizace. Není-lizákazníkem MO schvaluje balistické charakteristiky Národní zkušebna.12.15 Stanovení balistických charakteristik svědečných nábojů se provádí na každé střelnicize 3 zbraní rychlostních a ze 3 zbraní tlakoměrných, z toho 1 kontrolní a 2 pracovní u ráží do10 mm. U ráží větších než 10 mm se použijí 2 zbraně rychlostní (po případě zazátkovanéhlavně tlakoměrné) a 2 zbraně tlakoměrné, z toho 1 kontrolní a 1 pracovní. Nedodrženípožadované klasifikace zbraní podle výsledků zkoušek starého svědečného náboje, kterénemá vliv na pravidelnost výsledků zkoušek nového svědečného náboje, se dovoluje. Střelbase provádí jako třídenní ve 3 za sebou následujících dnech. Střelba se provádí prokládaně:starý svědečný náboj – nový svědečný náboj.Každý den se z každé hlavně střelí jedna skupina ran s určením rychlostí při střelběz rychlostní hlavně a současně rychlosti a tlaku při střelbě z tlakoměrné hlavně.U ráží, kde je požadována doba výstřelu, se z jedné rychlostní hlavně střelí každý denjedna skupina ran s určením rychlosti a doby výstřelu.Při 3-denních zkouškách na jedné střelnici musí být všechny měřící přístroje apomocná zařízení stále stejné.Při stanovení balistických charakteristik svědečných nábojů se provede v jednom dnina jedné střelnici z jedné hlavně 10 ran piezoměření.12.16 Jako balistické charakteristiky svědečných nábojů se stanovují:a) střední hodnota rychlosti vypočtená z počtu všech střeleb jak z rychlostní tak iz tlakoměrné hlavně, u ráží do 10 mm pouze v tom případě, jestliže rozdíl mezi hodnotourychlosti z rychlostních a tlakoměrných hlavní není větší než 0,2 %. V opačném případěse bere pouze hodnota z rychlostních hlavní;b) maximální rozdíl rychlostí z jedné skupiny ran pro ráže do 20 mm včetně;c) maximální pravděpodobná úchylka z jedné skupiny ran pro ráže od 20 mm;d) střední hodnota tlaku vypočtená z počtu všech střeleb;36

ČOS 1305061.vydáníe) maximální rozdíl tlaků z jedné skupiny ran;f) doba výstřelu vypočtená z počtu všech střeleb;g) dovolené hranice měření střední doby výstřelu od stanovené hodnoty u svědečných nábojů.Ke zprávě o stanovení balistických charakteristik svědečných nábojů se též přiložívyhodnocení piezoměření - průběh tlaku, rychlosti a doby letu střely v závislosti na dráze vhlavni.12.17 Svědečné náboje musí vyhovovat těmto požadavkům:a) nominální hodnoty svědečného náboje musí být v mezích požadavků na sériové nábojeb) maximální rozdíl středních hodnot rychlostí ve 3 dnech na jedné střelnici z kontrolníhlavně smí být 6 m.s -1 z pracovní zbraně 10 m.s -1 .c) maximální rozdíl středních hodnot tlaků ve 3 dnech na jedné střelnici z kontrolní hlavněsmí být 5 MPa, z pracovní zbraně 10 MPa.d) rozdíl mezi průměrnými rychlostmi získanými na jednotlivých střelnicích nesmí být většínež 5 m.s -1e) rozdíl mezi průměrnými maximálními tlaky získanými na jednotlivých střelnicích nesmíbýt větší než 8 MPaf) maximální rozdíl rychlostí, respektivě pravděpodobná úchylka rychlostí z jedné skupinyran smí být:u pistolových nábojů ∆v ≤ 30 m.s -1u ráží do 20 mm včetně ∆v ≤ 25 m.s -1u ráží od 20 mm ú(v) ≤ 4/5 ú(v) předepsané pro sériové náboje;g) maximální rozdíl tlaků z jedné skupiny ran smí být:u pistolových nábojů ∆P ≤ 45 MPa,u ostatních ráží ∆P ≤ 35 MPa;h) maximální rozdíl dob výstřelu musí být v mezích požadavků na sériové nábojeU jedné skupiny ran je povoleno překročení ∆(v) o maximálně 5 m.s -1 popřípadě ú (v)o 25 % a u jedné skupiny ran překročení ∆P o 5 MPa.V případě, že nový svědečný náboj nevyhoví výše uvedeným požadavkům tohotočlánku v důsledku nepravidelných oprav dne starého svědečného náboje a vlastní neopravenéhodnoty nového svědečného náboje jsou pravidelné, je možno příslušnou zkoušku opakovat.Porovnávací náboje12.18 Není-li dodržen některý z požadavků na svědečné náboje, označují se tyto náboje jakoporovnávací. Použití těchto nábojů je shodné se svědečnými.37

ČOS 1305061.vydání12.2 BALISTICKÉ ZBRANĚUrčení a použití balistických zbraní13.1 Balistickou zbraní se nazývá zbraň, která je určena pro balistické zkoušky prachů anábojů a plně vyhovuje požadavkům stanoveným na rychlost střel a tlak prachových plynů přistřelbě svědečnými náboji.13.2 Balistické zbraně se dělí na rychlostní (jen pro určení rychlosti střel) a na tlakoměrné(k současnému určení rychlosti střel a tlaku prachových plynů, nebo pouze tlaku prachovýchplynů).Jako rychlostní zbraň může být použita též tlakoměrná zbraň se zazátkovanýmotvorem pro tlakoměr vyhovuje-li požadavkům jako rychlostní.Balistická zbraň se vyrábí a přejímá dle dokumentace, potvrzené výrobci prachu anábojů a schválené; odběratelem.Nové balistické zbraně se přejímají třídenní střelbou svědečnými náboji, přičemž sesoučasně klasifikují.13.3 Podle charakteru použití se balistické zbraně klasifikují do následujících kategorií:Pracovní - používá se pro každodenní balistické zkoušky prachů a nábojů.Kontrolní - používá se pro kontrolu měřícího zařízení při pochybnostech o správnostiměření a pro zkoušky svědečných nábojů.Svědečná – používá se pro kontrolu schválených svědečných nábojů a v jiných zcelavýjimečných případech, kdy vzniklé rozpory nemohou být rozřešeny střelbou z kontrolnízbraně.Pracovní a kontrolní zbraň musí být na každé střelnici, kde se provádí balistickézkoušky prachů a nábojů.Na každé střelnici, kde se provádí balistické zkoušky nábojů, musí být minimálněpracovní zbraň.Svědečná zbraň musí být uložena v Národní zkušebně.Kontrolní a svědečné zbraně, které v průběhu používání změní své charakteristiky tak,že už nevyhovují požadavkům klasifikace na ně kladeným, se přeřazují do odpovídajícíkategorie.Klasifikace balistické zbraně13.4 Klasifikace balistické zbraně se provádí na střelnici Národní zkušebny za účasti jejíhovýrobce.38

ČOS 1305061.vydání13.5 Balistické zkoušky rychlostní a tlakoměrné zbraně se provádí střelbou svědečnýmináboji ve třech různých dnech s určením rychlosti střel při střelbě z rychlostní hlavně a sesoučasným určením rychlosti střel a tlaku prachových plynů při střelbě z tlakoměrné hlavně.Podle výsledků balistických zkoušek z rychlostní a tlakoměrné hlavně se určují:a) střední hodnoty rychlosti střel a tlaku prachových plynů v každý den střelby z každéskupiny ran;b) rozdíly mezi největší a nejmenší hodnotou rychlostí střel a tlaků prachových plynů z každéskupiny ran;c) u ráží od 20 mm hodnoty standardních a pravděpodobných úchylek rychlostí z každéskupiny ran;d) průměrné hodnoty rychlosti střel a tlaku prachových plynů podle výsledků třídenní střelby.13.6 Rychlostní zbraň se uznává za způsobilou pro určování rychlosti střel jako zbraňpracovní, vyhovuje-li následujícím požadavkům:a) střední rychlost v každý den střelby se nesmí od stanovené nominální rychlosti prosvědečné náboje lišit o více než 5 % u rychlostí do 600 m.s -1 a o více než 2,5 % urychlostí nad 600 m.s -1 ;b) střední rychlost ze tří dnů střelby se nesmí od nominální rychlosti pro svědečné nábojelišit o více než 4 % u rychlosti do 600 m.s -1 a o více než 2 % u rychlostí nad 600 m.s -1 ;c) rozdíl mezi středními rychlostmi v různé dny střelby nesmí být větší než 3 % u rychlostído 600 m.s -1 a o více než 1,5 % u rychlostí nad 600 m.s -1 ;d) rozdíl mezi největší a nejmenší rychlostí nebo hodnota pravděpodobné úchylky z každéskupiny nesmí převyšovat údaje svědečných nábojů.13.7 Nevyhoví-li balistická zbraň požadavkům bodu 13.6 c), d), připouští se opakovanátřídenní střelba svědečnými náboji, podle jejích výsledků se provede konečná klasifikacezbraně. Výsledky prvních třídenních střeleb se v úvahu neberou, ale do záznamu o zbrani sezanesou.13.8 Rychlostní zbraň se uznává za způsobilou pro určování rychlostí střel jako zbraňkontrolní, vyhovuje-li následujícím požadavkům:a) střední rychlost v každý den střelby se nesmí od stanovené nominální rychlosti prosvědečné náboje lišit o více než 2,5 % u rychlostí do 600 m.s -1 a o více než 1,3 % urychlostí nad 600 m.s -1 ;b) střední rychlost ze tří dnů střelby se nesmí od nominální rychlosti pro svědečné nábojelišit o více než 2 % u rychlostí do 600 m.s -1 a o více než 1 % u rychlostí nad 600 m.s -1 ;c) rozdíl mezi středními rychlostmi v různé dny střelby nesmí být větší než 1,3 % u rychlostído 600 m.s -1 a o více než 0,8 % u rychlostí nad 600 m.s -1 ;d) rozdíl mezi největší a nejmenší rychlostí nebo hodnota pravděpodobné úchylky z každéskupiny nesmí převyšovat údaje svědečných nábojů.Rychlostní zbraň, která nevyhověla jako kontrolní, ale vyhovuje bodu 13.6 jakopracovní, nebo nevyhověla ani bodu 13.6, ale vyhověla opakované střelbě podle bodu 13.6 a13.7, bere se jako pracovní.39

ČOS 1305061.vydání13.9 Tlakoměrná zbraň se uznává za způsobilou pro současné určování rychlosti střel atlaků prachových plynů jako zbraň pracovní, vyhovuje-li následujícím požadavkům:a) bodu 13.6;b) střední tlak v každý den střelby se nesmí od nominálního tlaku pro svědečné náboje lišit ovíce než 10 % u tlaků do 200 MPa a o více než 6 % u tlaků nad 200 MPa;c) střední tlak ze tří dnů střelby se nesmí od nominálního tlaku pro svědečné náboje lišit ovíce než 6 % u tlaků do 200 MPa a o více než 4 % u tlaků nad 200 MPa;d) rozdíl mezi středními tlaky v různé dny střelby nesmí být větší než 7 % u tlaků do 200MPa a o více než 4 % u tlaků nad 200 MPa;e) rozdíl mezi největším a nejmenším tlakem z každé skupiny nesmí převyšovat údajsvědečných nábojů.13.10 Nevyhoví-li balistická zbraň požadavkům bodu 13.9 c),d), e), připouští se opakovanátřídenní střelba svědečnými náboji, podle jejíchž výsledků se provede konečná klasifikacezbraně. Výsledky prvních třídenních střeleb se v úvahu neberou, ale do záznamu o zbrani sezanesou.13.11 Nevyhoví-li požadavkům bodu 13.9 a), bere se jako zbraň pracovní pro určování tlakuprachových plynů.13.12 Tlakoměrná zbraň se uznává za způsobilou pro současné určování rychlostí střel atlaků prachových plynů jako zbraň kontrolní, vyhovuje-li následujícím požadavkům:a) bodu 13.8;b) střední tlak v každý den střelby se nesmí od nominálního tlaku pro svědečné náboje lišit ovíce než 5 % u tlaků do 200 MPa a o více než 3 % u tlaků nad 200 MPa;c) střední tlak ze tří dnů střelby se nesmí od nominálního tlaku pro svědečné náboje lišit ovíce než 3 % u tlaků do 200 MPa a o více než 2 % u tlaků nad 200 MPa;d) rozdíl mezi středními tlaky v různé dny střelby nesmí být větší než 3,5 % u tlaků do 200MPa a o více než 2,5 % u tlaků nad 200 MPa;e) rozdíl mezi největším a nejmenším tlakem z každé skupiny nesmí převyšovat údaj ssvědečných nábojů.13.13 Nevyhoví-li zbraň požadavkům jako kontrolní, ale vyhovuje v bodě 13.9 jakopracovní, nebo nevyhověla-li ani bodu 13.9, ale vyhověla opakované střelbě podle bodu 13.9a 13.10, bere se jako pracovní pro současné určování rychlostí střel a tlaku prachových plynů.13.14 Rychlostní zbraň svědečná se vybírá z počtu kontrolních zbraní. Střední rychlost ztřídenní střelby se nesmí od nominální rychlosti svědečného náboje lišit o více než 0,8 % urychlostí do 600 m.s -1 a o více než 0,4 % u rychlostí nad 600 m.s -113.15 Tlakoměrná zbraň svědečná se vybírá z počtu kontrolních zbraní. Střední tlak ztřídenní střelby se nesmí od nominálního tlaku svědečného náboje lišit o více než 0,8 % utlaků do 200 MPa a o více než 1 % u tlaků nad 200 MPa.Zbraň, která je způsobilá k provádění balistických zkoušek, dostane jako atest„Záznam o zbrani“.40

13 KONTROLA MĚŘÍCÍCH PŘÍSTROJŮČOS 1305061.vydání14.1 Kontrola tarážního lisua) Každý pracovní lis, používaný ke stlačování tlakoměrných válečků nebo kuželíků musíbýt metrologicky připojen.14.2 Kalibrace piezo snímačůKalibrace piezo snímačů se pro zkoušky tlaku u nábojů zavedených v NATO provádípodle schválených metodik platných v NATO (pro ráže 9 mm, 5,56 mm, 7,62 mm, 12,7 mmto jsou metodiky "MULTICALIBER MOPI" číslo dokumentu PFP(NAAG-LG/3-SG/1)D(2004)1).Kalibrace piezo snímačů se pro zkoušky tlaku u ostatních nábojů provádí podlepostupu uvedeného v návodu na obsluhu konkrétního snímače, nebo technických podmínekpro zkoušený náboj.14.3 Kontroly měřících zařízení pro měření počátečních rychlostí střelZařízení pro měření počáteční rychlosti se kontroluje jako celek v příslušnéakreditované laboratoři Českého metrologického institutu (ČMI) při uvádění nového zařízenído provozu, dále pak 1x za dva roky.Dále se provádí kontroly pracovníky zkušebny a to metodami, které doporučujevýrobce měřícího nebo přerušovacího zařízení.14.4 Kontroly ostatních měřících zařízeníSystém kontrol u ostatních měřících zařízení je prováděn podle návodu na obsluhuzpracovaného výrobcem měřícího zařízení a to v souladu se zajištěním objektivity měření.Každé závazné měřící zařízení musí být pravidelně kontrolováno ČMI.41

ČOS 1305061.vydání14 BALISTICKÉ ZKOUŠKY VYBRANÝCH NÁBOJŮZ důvodu porovnatelnosti balistických hodnot se zejména u nábojů zavedenýchv ozbrojených silách NATO využívá doporučených postupů a vybavení. Tyto postupya zkušební vybavení jsou popsány ve standardizačních dohodách NATO (STANAG).Podrobněji jsou rozvedeny v publikacích MOPI (Manual of Proof and Inspection Procedures)pro jednotlivé ráže a MULTICALIBER MOPI (společná pro několik ráží).Tam, kde potřebné informace jsou nedostačující, postupuje se podle tohoto ČOS.15.1 Náboj 9 x 19 NATOPři balistických zkouškách náboje se vychází ze STANAG 4090 (ČOS 130502) a zMOPI s číslem publikace AC/225(Panel III /SP.1)D/170(Revised) a MULTICALIBER MOPIs číslem publikace PFP(NAAG-LG/3-SG/1)D(2004)1.15.2 Náboj 5,56 x 45 NATOPři balistických zkouškách náboje se vychází ze STANAG 4172 (ČOS 130503) a zMOPI s číslem publikace AC/225(LG/3-SG/1)D/8 ve znění pozdějších doplněnía MULTICALIBER MOPI s číslem publikace PFP(NAAG-LG/3-SG/1)D(2004)1.15.3 Náboj 7,62 x 51 NATOPři balistických zkouškách náboje se vychází ze STANAG 2310 (ČOS 130501) a zMOPI s číslem publikace AC/225(LG/3-SG/1)D/9 ve znění pozdějších doplněnía MULTICALIBER MOPI s číslem publikace PFP(NAAG-LG/3-SG/1)D(2004)1.15.4 Náboj 12,7 x 99 NATOPři balistických zkouškách náboje se vychází ze STANAG 4383 a z MOPI s číslempublikace AC/225(Panel III /SP.1)D/11. Postup při výrobě svědečných nábojů je uvedenv bodu 6 této publikace a MULTICALIBER MOPI s číslem publikace PFP(NAAG-LG/3-SG/1)D(2004)1.15.5 Náboj 20 x 102 mmPři balistických zkouškách náboje se vychází ze Souboru metodik zkoušek nábojů 20 x102 mm a jejich dílů - Metodika č. 25 (Metodika balistických zkoušek nábojů 20 x 102 mm -vnitřní balistika) č.j. Souboru metodik 1170.2.06/00.15.6 Náboj 30 x 173 mmPři balistických zkouškách náboje se vychází ze STANAG 4624 a z MOPI s číslempublikace PfP(NAAG-LG/3-SG/1)D2004(3) ve znění pozdějších doplnění.15.7 Náboj 40 x 53 mmPři balistických zkouškách náboje se vychází ze STANAG 4403 a z MOPI s číslempublikace AC/225(LG/3-SG/1)D/17 ve znění pozdějších doplnění.42

15 TISKOPISYČOS 1305061.vydáníPři balistických zkouškách se používají tiskopisy:a) Záznam o zbrani (viz příloha A);b) Záznam o stanovení prachové měrky (viz příloha B);c) Protokol o střelbě (viz příloha D);d) Záznam opravy tlakoměrných válečků (kuželíků) a naměřených hodnot tlaku (viz přílohaC);e) Záznam o zkoušce EPVAT (viz příloha E);Poznámka:Tiskopis „Záznam opravy tlakoměrných válečků, nebo kuželíků a naměřených hodnot tlaku“je společný pro všechny zkušebny.d) Záznam o stanovení prachové měrky;Protokol o střelbě musí obsahovat tyto údaje:a) Číslo protokolu;b) Datum střelby;c) Střela (druh, hmotnost);d) Nábojnice (druh);e) Prach (druh, hmotnost);f) Zážeh;g) Teplota temperace nábojů (prachu);h) Zbraň (druh, číslo, ∅ pístku, počet ran);i) Váleček - kuželík (druh , série, předtlak);j) Měřící přístroje (druh, číslo);k) Druh svědečného ( porovnávacího )náboje;l) Opravy dne na rychlost a tlak;m) Výkres pro střelnici (číslo), pokud není součástí TD;n) Všechny hodnoty požadované TP;o) Výsledek zkoušky (vyhovuje – nevyhovuje);p) Podpisy (vedoucí zkoušky, zkušebna, ZSOJ).43

ČOS 1305061.vydáníVOLNÁ STRANA44

ČOS 1305061.vydáníZáznam o zbrani Příloha ARáže: Číslo zbraně: Číslo hlavně Jakost: Vzato do užívání:Svědečné náboje: Rychlost v m/s: Tlak P stř. /MPa/ Druh prachu Hmotnost náplně:Datum Rychlost měřená Oprava dne Tlak měřený Oprava dnejPočet rancPoznámka45

ČOS 1305061.vydáníVOLNÁ STRANA46

ČOS 1305061.vydáníPříloha BVzor záznamu o stanovení prachové měrkyZÁZNAMMěrka:.............................číslo:.............................Hmotnost měrky vysušené: ...........................................................................................gObsah měrky stanoven vážkovou metodoudestilovanou vodou teploty .........................................................................................°CHmotnost měrky s vodou:12345678910Střed:Obsah měrky činí: ...........................................................cm 3Stanovení provedeno dne:............................................................................................................... ...............................................provádějícíkontrolní orgán47

ČOS 1305061.vydáníVOLNÁ STRANA48

Záznam opravy tlakoměrných válečků nebo kuželíkůČOS 1305061.vydáníPříloha CDatumČísloválečkuPředtlakP/MPa/Výškaválečkuh/mm/TlaktabulkovýP 1/MPa/Oprava naválečekA=P-P 1/MPa/Výška válečkupo výstřeluh 1/MPa/TlaktabulkovýPt/MPa/Výsledný tlakP=Pt ± A/MPa/Poznámka49

ČOS 1305061. vydáníVOLNÁ STRANA50

ČOS 1305061.vydáníPříloha DPROTOKOL O ZKOUŠCE č.Název zkouškyDatum:Předmět zkoušky:Číslo výkresu:Výrobní číslo:Číslo technických podmínek:Metodika zkoušky:Zkouška:základní*/opakovaná*Typ a výrobní číslo použitého měřidla:Číslo kalibračního lisu:Kalibrace platná do:Předmět zkoušky Číslo výkresuMěřené parametryKritéria hodnocenívyhovuje - A (nevyhovuje-N)Vyhodnocení zkoušky č.Popis ...A (nevyhovuje-N) požadavku výkresuVedoucí zkoušky:......................................... .......................................... ................................................Datum Podpis Jméno a příjmení (hůlkovým písmem)ŘJ:......................................... .......................................... ................................................Datum Podpis Jméno a příjmení (hůlkovým písmem)* Nehodící škrtněte51

ČOS 1305061. vydáníVOLNÁ STRANA52

ČOS 1305061.vydáníPříloha EZáznam o zkoušce EPVATPředkládací země:Výrobní série č.:Náboj typ:Zkouška:Závěr č. Piezosnímač model č. Svědečný nábojHlaveň č.Umístění Náb. Odběr z Hodnota tlaku (náb. komora) MPakomora vývrtuPoč. ran Výr. č. Hodnoty rychlosti m.s -1Uzamykací vůle Poč.ran Hodnota tlaku (odběr z vývrtu) MPaZkoušené náboje byly stříleny při teplotě: °CTlakČ.ránynaDobaTlak vDobaTlak v Tlak naúsťovévýstřelunáb.Rychlost výstřelu Č.rány náb. úsťovém Rychlostm(akčníkomoře(akční čas) komoře snímačisnímačas)či1 212 223 234 245 256 267 278 289 2910 301112 Prům. hmotnost střely (M) g13 Prům. úsťová rychlost (V) m.s -114151617181920SoučetStředOpravaOpravenáhodnotaRozdílSDDatum zkoušky:Úsťová energie střelyM V 2 /2J55

ČOS 1305061. vydáníVOLNA STRANA56

ČOS 1305061.vydáníVOLNA STRANA55

ČOS 1305061. vydáníPlatnost českého obranného standardu od: 21.listopadu 2006K ČOS náleží Změny a Opravy :Změna, OpravaPlatnost odPočetlistůPoznámkaU p o z o r n ě n í : Oznámení o změnách a revizích ČOS jsou uveřejňována měsíčněve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státnízkušebnictví v oddílu „Ostatní oznámení“.Vydal Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakostiTisk: Agentura vojenských informací a služeb PrahaRok vydání 2006, obsahuje 28 listůDistribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6,www.army.cz/mo/oosNEPRODEJNÉ56