ROZHOVORVážení čtenáři, v tomto vydánímagazínu <strong>Okno</strong> <strong>do</strong> <strong>kraje</strong>jsme pro vás mimořádněpřipravili rozhovory se dvěmazástupci sportovců zeZlínského <strong>kraje</strong>, kteří reprezentovaliČeskou republikuna zimní olympiádě v italskémTuríně. Vedle poctivýchvýkonů bronzovéhoLucie Hrstková foto: archiv LHhokejisty Petra Čajánka sevýrazně zapsali <strong>do</strong> pově<strong>do</strong>mílidí také lyžaři Lucie Hrstkováa Martin Vráblík.Martin VráblíkOlympionici z Valašska se nejraději vrací <strong>do</strong>můLucie HrstkováMartin Vráblíkfoto: archiv MV▪ 15. místo v kombinaci na ZOHv Naganu▪ 3. místo na MSJ '98 v OSL▪ 2. místo na MSJ 2001 v OSL▪ Zimní universiáda v Innsbrucku- 2x zlatá, 1x stříbrná (sjezd) a 2xbronzová (SL a OSL) medaile▪ 17. místo v kombinaci v MS▪ Mistr ČR ve slalomu 2005▪ 26. místo na MS v Bormiu▪ 3. místo v kombinaci na MSvysokoškoláků v Innsbrucku▪ Mistr světa z Universiády v Innsbruckuve slalomu pro rok 2005▪ Dvanácté místo v kombinaci naolympiádě v TuríněMáte nějaké zamilované místo,kam se ráda vracíte?Pro mě je to jasná volba. Radhošť.Ta jsem totiž vyrůstala a naučila setam lyžovat. Na Radhošť a okolímám ty nejkrásnější vzpomínkyz dětství. Jezdívali jsme tam vždyjako parta rodičů s dětmi a mnohdyto tam vypadalo jako ve známékomedii S tebou mě baví svět. Stálese tam proto ráda vracím, protožena Radhošti si <strong>do</strong>káži nesmírně<strong>do</strong>bít energii.Říkáte, že máte ráda <strong>do</strong>mov. Připomínávám ho nějaký jiný regionve světě?To ani ne, protože každá země jejiná a také lidé, kteří v ní žijí. NapříkladRakousko je velmi krásné cose týká přírody, ale Rakušané mněk srdci příliš nepřirostli. Italovéjsou zase moc temperamentní. Jájsem ale zvyklá na tu naši mentalitu,takovou valašskou, <strong>do</strong>brosrdečnou,a proto se vždy velmiráda vracím <strong>do</strong>mů. Doma si takénejlépe odpočinu.Kolik času vůbec <strong>do</strong>ma strávíte?Po pravdě, <strong>do</strong>ma dlouho nevydržím.Ale je to tím, že jsem oddětství takový cestovatel. Takžeuž po týdnu, čtrnácti dnech, kdyse vrátím <strong>do</strong>mů, už se mnou šijívšichni čerti a zase bych už někamvyrazila. Pak se mi zase stýská po<strong>do</strong>movu.Existuje recept na úspěch?Nejdůležitější je vydržet ten tréninkovýnápor. Nesmí se to vzdáta musí zároveň bavit. Přij<strong>do</strong>u totižchvíle, kdy už to vypadá, že nelzedál. Pokud takové okamžiky člověkpřekoná, <strong>do</strong>staví se výsledky.Vzpomenete si, kdy jste ujelaprvní metry na lyžích?Bylo to ve třech letech. Znám toale jen z vyprávění rodičů. Ale toprý byly pouze krůčky. Cupitalajsem na lyžích okolo chalupy. (kar)Máte nějaké zamilované místo,kam se rád vracíte?Protože jsem pořád na cestách,tak zamilované místo ani nemám.Ale musím říct, že pravidlo všude<strong>do</strong>bře, <strong>do</strong>ma nejlépe, je pro městále platné.Kdy jste vlastně začal jezdit posvětě?Ještě jako žáček jsem ve Vrančitrénoval, ale jakmile jsem přešel<strong>do</strong> juniorské kategorie, tak užjsem rodný kraj opustil a vracelse jen mimo trénink nebo závody.Tenkrát ani nebyly <strong>do</strong>st <strong>do</strong>brépodmínky pro trénink. Až letosbylo tolik sněhu, že jsem před světovýmpohárem mohl <strong>do</strong>ma čtyřidny trénovat. To ještě nepamatuji.Říkáte, že máte rád <strong>do</strong>mov. Připomínávám ho nějaký jiný regionve světě?Velmi po<strong>do</strong>bné je prostředív Rakousku, ale srovnat to určitěnelze. Každý region má svá specifika,ale jak říkám, <strong>do</strong>ma je <strong>do</strong>ma.Jak tak jezdím po světě, tak užjsem si několikrát představoval,kde bych asi tak chtěl žít, ale pořádje to <strong>do</strong>ma.Závidíte například lyžařůmz alpských zemí, že můžou trénovatuž od útlého věku v ideálnímprostředí?Vůbec nic jim nezávidím. Právěnaopak. Je to pro mě spíš takovýmotivační prvek. Protože kdyžvidím, jaké podmínky mají oni ajaké my u nás, tak myslím, že nejenjá, ale všichni naši lyžaři, kteří se<strong>do</strong>stali mezi světovou špičku, tak<strong>do</strong>kázali, že v nich něco je. Že i přeshorší počáteční podmínky mámepotenciál konkurovat sportovcůmz lyžařsky vyspělejších zemí.Máte nějaká <strong>do</strong>poručení začínajícímsportovcům-lyžařům?Především pevné nervy. (kar)INZERCE10 ■ <strong>Okno</strong> <strong>do</strong> <strong>kraje</strong> / <strong>duben</strong> <strong>2006</strong>
Zlín - Vždycky je <strong>do</strong>bré pamatovatna své kořeny, vědět nebotušit, co utvářelo osobitost lidív regionu, kde žijeme. V tomtosměru pro nás, obyvatele jihovýchodníMoravy, udělal kuspráce František Bartoš, významnýjazykovědec, pedagog, buditel,sběratel li<strong>do</strong>vé slovesnostia náro<strong>do</strong>pisec v jedné osobě.Jeho celoživotní dílo inspirovaloi zakladatele Zlína TomášeBaťu, který již v roce 1926 řekl:„Památku Františka Bartošeoslavujeme ne na koních, netancem, ne pitkami. Nejdůstojnějšíoslava spisovatele jest,rozmnožíš-li jeho dílo, aby sestalo přístupné a užitečné všemlidem. Takto chceme my oslavittohoto syna našeho <strong>kraje</strong>.“Tento citát se stal mottem roku<strong>2006</strong>. Letos v červnu totiž uplynerovných sto let od úmrtí FrantiškaBartoše. Kulaté číslo inspirovaloMuzeum jihovýchodníMoravy a Krajskou knihovnuFrantiška Bartoše k vytvořenísouboru vzdělávacích, společenskýcha kulturních akcí podnázvem Bartošův rok.Program, který se protáhne až<strong>do</strong> podzimu, začal v březnucyklem přednášek v KrajskéKULTURAZlínský kraj oslaví Bartošův rokKrajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.Klub otevřel J. NohavicaZlín - Věrný svému názvu, tedynepřehlédnutelně, zahájil veZlíně své působení nový klub– Velryba Music Bar. Do světaklub uvedl velmi atraktivníkmotr, oblíbený písničkářJarek Nohavica a hned prostorbývalého Clubu 603 na Jižníchsvazích <strong>do</strong> posledního místavyprodal. „Chceme nabídnoutzábavu na úrovni širokémuspektru návštěvníků,“vysvětlilsvé plány nový provozovatelMichal Žáček ze zlínské agenturyVelryba.Zajímavostí je, že hlavní koncertychtějí provozovatelé soustředitpředevším na čtvrtečnívečery. „Vycházíme z myšlenky,že o víkendu se lidé chtějí radějivolněji bavit, třeba na diskotékách.Ale u nás ani diskotékys volným vstupem nebu<strong>do</strong>ujen tupá zábava. Měli jsme zdenapříklad úspěšnou oslavuMDŽ," <strong>do</strong>dal Žáček (kov)foto: Robert ŠperkaVsetín – Úspěšný amatérský Divadelnísoubor Jana Honsy, jehož<strong>do</strong>movskou scénou je Valašskénárodní divadlo v Karolince, slavíúspěchy s inscenaci MartinaFrantišáka DOMA. Představenítotiž skončilo v anketě divadelníchkritiků vyhlášené Divadelníminovinami na šestém místě,hned za činohrou Národníhodivadla v Praze, a předčilo takřadu věhlasných pražskýchdivadel.Inscenace, která měla premiéruv březnu loňského roku,vznikala více než rok a snahouvšech jejích protagonistů bylovytvořit hru, která by živě promlouvalak srdcím diváků, a ježby v sobě nesla rázovitost <strong>kraje</strong>a zároveň byla zbavena patosu,neupřímnosti a prázdnéhodivadelního efektu.„Oslovilo nás téma odpovědnostiza osudy těch, kteří zůstávajív rodném místě, když myknihovně Františka Bartoše a jeurčen nejširší veřejnosti.„Cílem celé akce je připomenoutFrantiška Bartoše jako člověka,pedagoga a významnéhojazykovědce a dialektologa, kterýse zasloužil nemalou měrouo zachování českého jazyka.Dnes je známa zejména jehočinnost sběratele li<strong>do</strong>vé slovesnosti.Záznamy písní, říkadela pohádek ovšem nebyly jehocílem, ale pouze prostředkempro studium českého jazyka,“vysvětlil etnograf Karel Pavlištík.V rámci Bartošova roku jsouplánovány návštěvy škol Bartošovyexpozice ve zlínskémzámku, která by se měla v září<strong>do</strong>čkat obnovy. V edici Zlínskýkraj vyj<strong>do</strong>u svazky Moravskýlid (<strong>2006</strong>), souhrnný svazekse studiemi Moravská svatba,Deset rozprav li<strong>do</strong>pisnýcha Líšeň. Obrázky li<strong>do</strong>pisné(2007). Vrcholem Bartošovaroku bude konference s názvemFrantišek Bartoš, dialektolog,pedagog a náro<strong>do</strong>pisec v Alternativě– kulturním institutu Zlínve dnech 25. – 26. dubna. Záštitunad rokem Bartoše převzaliprimátor města Zlína TomášÚlehla a hejtman Zlínského <strong>kraje</strong>Libor Lukáš.(kov)Soubor z Karolinky sbírá vavřínyz <strong>do</strong>mova odcházíme, témanutnosti pomáhat nemohoucíma splácet nikdy nesplatitelnýdluh vůči rodičům,“ řekl člensouboru Miroslav Urubek. Sámrežisér Martin Františák svouhru označuje jako Labyrint světaa ráj srdce Valašska, mýtuso věčném návratu.V postavách rázovitých Valachůse představují Josef Králík, MartinMetelka, Marie Šustková,Miroslav Urubek, Josef Krét, JanVáclavík, René Vrchovský, DanaKrálíková, Marie Chovanečková,Jaroslava Himmerová, MartinŠedlbauer a Tomáš Kořének.Inscenaci měli možnost zhlédnoutdiváci v mnoha českýcha moravských městech,například v Činoherním klubuv Praze nebo v Hronově. Karolinštíochotníci ale hráli i naprknech Národního divadlav Brně či v Divadle Petra Bezručev Ostravě.(red)UNIKÁTNÍ VÝSTAVAVsetínský zámek vystavujeunikátní gobelínyUnikátní gobelíny, kobercea paravány utkané v letech 1898až 1945 v Moravské gobelínovémanufaktuře ve ValašskémMeziříčí naj<strong>do</strong>u návštěvníciv Zámecké galerii vsetínskéhozámku. „Jedná se o vůbec prvnívýstavu, která je zaměřena čistěna historii textilní tvorby gobelínky.Je výjimečná také tím, žeprezentuje díla, o jejichž existenciodborníci ještě nedávno aninetušili, případně byla považovánaza ztracená a podařilo seje najít v soukromých sbírkách,“vysvětlil jedinečnost expoziceředitel gobelínky, akademickýmalíř Jan Timotej Strýček.Expozice je rozdělena <strong>do</strong> třívýstavních prostor. „V prvnímístnosti jsou vystavena dílaz přelomu 19. a 20. století adiváci zde mohou nalézt secesnípráce jak samotného zakladatelegobelínky Ru<strong>do</strong>lfa Schlatauera,tak i jeho spolužáka zvídeňské akademie, HanušeSchweigra,“ přiblížila kurátorkavýstavy Olga Mehešová. Hlavnívýstavní místnost je věnovánatvorbě meziválečného ob<strong>do</strong>bí,kdy gobelínku vedl výtvarníkJaro Kučera. Tehdy vzniklotaké několik reprezentativníchmonumentálních děl glorifikujícíchvědu a umění, vzrůstajícíprůmysl, původní etnografickátémata nebo nově vznikajícíčeskou státnost. Poslední částvýstavy je věnována méně známékobercové tvorbě, bytovýmtextiliím a oděvním a galanternímvýrobkům a návrhům.Výstava je otevřena <strong>do</strong> 28. květnadenně mimo pondělí od 9 <strong>do</strong>17 hodin. (kov)<strong>Okno</strong> <strong>do</strong> <strong>kraje</strong> / <strong>duben</strong> <strong>2006</strong> ■ 11