duben 2006 ročník II - Okno do kraje

ROZHOVORVážení čtenáři, v tomto vydánímagazínu Okno do krajejsme pro vás mimořádněpřipravili rozhovory se dvěmazástupci sportovců zeZlínského kraje, kteří reprezentovaliČeskou republikuna zimní olympiádě v italskémTuríně. Vedle poctivýchvýkonů bronzovéhoLucie Hrstková foto: archiv LHhokejisty Petra Čajánka sevýrazně zapsali do povědomílidí také lyžaři Lucie Hrstkováa Martin Vráblík.Martin VráblíkOlympionici z Valašska se nejraději vrací domůLucie HrstkováMartin Vráblíkfoto: archiv MV▪ 15. místo v kombinaci na ZOHv Naganu▪ 3. místo na MSJ '98 v OSL▪ 2. místo na MSJ 2001 v OSL▪ Zimní universiáda v Innsbrucku- 2x zlatá, 1x stříbrná (sjezd) a 2xbronzová (SL a OSL) medaile▪ 17. místo v kombinaci v MS▪ Mistr ČR ve slalomu 2005▪ 26. místo na MS v Bormiu▪ 3. místo v kombinaci na MSvysokoškoláků v Innsbrucku▪ Mistr světa z Universiády v Innsbruckuve slalomu pro rok 2005▪ Dvanácté místo v kombinaci naolympiádě v TuríněMáte nějaké zamilované místo,kam se ráda vracíte?Pro mě je to jasná volba. Radhošť.Ta jsem totiž vyrůstala a naučila setam lyžovat. Na Radhošť a okolímám ty nejkrásnější vzpomínkyz dětství. Jezdívali jsme tam vždyjako parta rodičů s dětmi a mnohdyto tam vypadalo jako ve známékomedii S tebou mě baví svět. Stálese tam proto ráda vracím, protožena Radhošti si dokáži nesmírnědobít energii.Říkáte, že máte ráda domov. Připomínávám ho nějaký jiný regionve světě?To ani ne, protože každá země jejiná a také lidé, kteří v ní žijí. NapříkladRakousko je velmi krásné cose týká přírody, ale Rakušané mněk srdci příliš nepřirostli. Italovéjsou zase moc temperamentní. Jájsem ale zvyklá na tu naši mentalitu,takovou valašskou, dobrosrdečnou,a proto se vždy velmiráda vracím domů. Doma si takénejlépe odpočinu.Kolik času vůbec doma strávíte?Po pravdě, doma dlouho nevydržím.Ale je to tím, že jsem oddětství takový cestovatel. Takžeuž po týdnu, čtrnácti dnech, kdyse vrátím domů, už se mnou šijívšichni čerti a zase bych už někamvyrazila. Pak se mi zase stýská podomovu.Existuje recept na úspěch?Nejdůležitější je vydržet ten tréninkovýnápor. Nesmí se to vzdáta musí zároveň bavit. Přijdou totižchvíle, kdy už to vypadá, že nelzedál. Pokud takové okamžiky člověkpřekoná, dostaví se výsledky.Vzpomenete si, kdy jste ujelaprvní metry na lyžích?Bylo to ve třech letech. Znám toale jen z vyprávění rodičů. Ale toprý byly pouze krůčky. Cupitalajsem na lyžích okolo chalupy. (kar)Máte nějaké zamilované místo,kam se rád vracíte?Protože jsem pořád na cestách,tak zamilované místo ani nemám.Ale musím říct, že pravidlo všudedobře, doma nejlépe, je pro městále platné.Kdy jste vlastně začal jezdit posvětě?Ještě jako žáček jsem ve Vrančitrénoval, ale jakmile jsem přešeldo juniorské kategorie, tak užjsem rodný kraj opustil a vracelse jen mimo trénink nebo závody.Tenkrát ani nebyly dost dobrépodmínky pro trénink. Až letosbylo tolik sněhu, že jsem před světovýmpohárem mohl doma čtyřidny trénovat. To ještě nepamatuji.Říkáte, že máte rád domov. Připomínávám ho nějaký jiný regionve světě?Velmi podobné je prostředív Rakousku, ale srovnat to určitěnelze. Každý region má svá specifika,ale jak říkám, doma je doma.Jak tak jezdím po světě, tak užjsem si několikrát představoval,kde bych asi tak chtěl žít, ale pořádje to doma.Závidíte například lyžařůmz alpských zemí, že můžou trénovatuž od útlého věku v ideálnímprostředí?Vůbec nic jim nezávidím. Právěnaopak. Je to pro mě spíš takovýmotivační prvek. Protože kdyžvidím, jaké podmínky mají oni ajaké my u nás, tak myslím, že nejenjá, ale všichni naši lyžaři, kteří sedostali mezi světovou špičku, takdokázali, že v nich něco je. Že i přeshorší počáteční podmínky mámepotenciál konkurovat sportovcůmz lyžařsky vyspělejších zemí.Máte nějaká doporučení začínajícímsportovcům-lyžařům?Především pevné nervy. (kar)INZERCE10 ■ Okno do kraje / duben 2006