Možnosti využití programu ARCGIS v hydrologii - kvhem

Literární rešeršeVstupními daty byly také mapové podklady lokality (ortofotomapy, rastrové mapy RZM10)a digitální model terénu vytvořený ve formátu TIN na základě bodového pole, zlomovýchlinií a vrstevnic. DTM měl dvojí podobu jako hladký povrch bez budov a jako povrchs budovami. Po vytvoření DTM byly přiřazeny údaje o kótách terénu jednotlivým buňkámvýpočtové sítě. Tato procedura byla realizována v prostředí ArcGIS. Toto přiřazení byloprovedeno také pro součinitele drsnosti. Výpočty 1D matematického modelování bylyprovedeny pomocí 1D výpočtového modelu HEC-RAS. Výpočty 2D matematickéhomodelování byly provedeny pomocí 2D výpočtového modelu MIKE21C.· Matematické modelování transportu sedimentůSovina a kol. (2008) se zabýval spojením matematických modelů a prostředí GIS promodelování transportu sedimentů v otevřených říčních korytech. Byly využíványprogramové prostředky HEC-RAS 3.11, HEC-RAS 4.0, ArcInfo 9.1 a HEC-GeoRAS 4.1.Pro simulaci pohybu splavenin bylo nutné doplnit údaje o zrnitostním složení dna kekaždému příčnému profilu a dále je pomocí HEC-RAS interpolovat vždy mezi dvěmaprofily. Jednalo se o simulaci transportu sedimentů na malých vodních tocích modelemHEC-RAS 4.0 s podporou systému GIS. Vstupními daty byl DTM ve formátu TINvytvořený z bodového pole, které vzniklo tachymetrickým zaměřením koryta tokuv digitální formě. Topologie koryta, proudnice, břehové hrany, součinitele drsnosti a dalšígeometrická data byla získána z GIS pomocí HEC-GeoRAS. Výsledky práce odkrylyslabiny programu pro simulaci transportu sedimentů. Na druhou stranu ale Sovina a kol.(2008) hodnotí spojení GIS a matematického modelu jako velmi silný komplexní nástrojs všestranným využitím jako jsou předpovědní služby, stanovení aktivních zón záplavovýchúzemí až různé analýzy ovlivňující životní prostředí.· Proudění podzemní vodySoftware ArcGIS je v tomto případě opět využit pro pre- a postprocessing data promodel MODFLOW. Vstupní data pro model MODFLOW musí být v textové podobě, protomusí být ještě vytvořen konvertor mezi grafickými daty z GIS a textovými do modelu.V první fázi se vymezily oblasti, kde bude probíhat výpočet, vytvořila se síť pro metodukonečných diferencí, zadaly se hodnoty známých hladin podzemní a povrchové vody,vytvořily se geologické vrstvy hornin a zadaly se materiálové vlastnosti těchto vrstev.Uložila se namodelovaná oblast do geodatabáze a následně se data z geodatabáze převedlana textová vstupní data modelu. Následný výpočet v modelu probíhal mimo prostředíArcGIS. Poslední fází byl postprocessing, tedy zobrazení výsledků. Výsledná data z modeluMODFLOW jsou v textovém formátu, která se musí načíst a propojit s daty prostorovými.Až poté mohly být vytvořeny mapy izolinií s legendami a popisky. Numerický modelMODFLOW je vhodným modelem pro proudění podzemní vody, avšak bez kvalitního preapostprocessingu prováděným v ArcGIS by model nemohl fungovat (Duchan 2006).33