Poranění Páteře - Kosmas

4 Poranění páteřehorizontálně a prominuje podobně jako trn sedméhokrčního obratle. U devátého obratle může chybět foveacostalis inferior pro spojení s desátým žebrem. Desátýhrudní obratel je spojen pouze s desátým párem žeber,má tedy jen foveae articulares superiores. Příčné výběžkynemusí mít kostální kloubní plošky. Jedenáctýhrudní obratel se spojuje pouze s hlavičkami jedenáctýchžeber a má tedy pouze foveae articulares superioresblízko horního okraje těla. Malé příčné výběžky kloubníplošky nemají. Dvanáctý hrudní obratel má opět pouzejeden pár okrouhlých kloubních plošek pro spojenís hlavičkami dvanáctých žeber; tyto jsou poněkud podhorním okrajem těla a zasahují až na pedikly.Těla horních hrudních obratlů tvarem a velikostípřipomínají krční obratle, zatímco těla kaudálníchhrudních obratlů jsou spíše lumbálního typu. Těloprvního hrudního obratle má příčný průměr dvakráttak velký než průměr předozadní, třetí obratel mánejmenší tělo a u následujících obratlů se zvětšujepředozadní průměr. Tělo čtvrtého obratle je typickysrdčité. Pátý až osmý obratel je na příčném řezuasymetrický, protože levá strana je oploštělá tlakemhrudní aorty. Kaudálně se hrudní obratle zvětšují,takže dvanáctý tvarem a velikostí připomíná typickýbederní obratel. Pedikly hrudních obratlů se kaudálněztlušťují, zatímco příčné výběžky se kaudálním směremzkracují. Hrudní trny se od pátého k osmémuobratli překrývají. Osmý trn je nejdelší a nejšikmější.Jedenáctý a dvanáctý trnový výběžek je trojúhelníkový,s tupým hrotem. Příčné výběžky dvanáctéhoobratle jsou nahrazeny malými hrbolky: největší jehorní, který je blízko processus articularis superiora je homologní s lumbálním processus mamillaris,laterální odpovídá příčnému výběžku a dolní je homolognís processus accessorius bederního obratle.Změna v orientaci kloubních výběžků z frontálníroviny do roviny sagitální, typické pro lumbálníobratle, nastává obvykle u jedenáctého hrudníhoobratle (někdy dvanáctého nebo desátého). U tohotopřechodného obratle jsou kloubní plošky horníchkloubních výběžků orientovány posterolaterálně,zatímco fasety dolních kloubních výběžků směřujílaterálně a mírně dopředu. Tento obratel označujemísto náhlé změny funkce páteře z rotační na nerotační,pouze ohybovou.1.2.3. Bederní obratle (vertebrae lumbales)Bederní obratle L1–L5 mají velké tělo ledvinovitéhotvaru, širší v příčné ose (obr. 1.7.). Těla bederníchobratlů jsou nejvyšší – asi 30 mm. Obratlový otvor jetrojúhelníkový, pedikly jsou krátké. Trnový výběžeksměřuje téměř horizontálně, je čtyřhranný a ztluštělýpři horním a dolním okraji. Horní kloubní výběžkynesou konkávní plošky orientované dorzomediálněa hrubé výběžky na dorzálním okraji, processusmamillares. Dolní kloubní výběžky mají vertikálníkonvexní fasety směřující ventrolaterálně. Příčné výběžky,processus costarii, odpovídající rudimentárnímžebrům, jsou tenké a dlouhé. Malé processus accessoriiodstupují dorzokaudálně od baze kostálních výběžkůa spolu s processus mamillares tvoří pozůstatky popůvodních processus transversi. Pátý obratel bederníje obvykle největší, tělo je vpředu vyšší než vzadu,proto přechod mezi L5 a křížovou kostí je zalomený(promontorium). Poslední bederní obratel má masivníprocessus costarii.1.2.4. Kost křížová (os sacrum)Kost křížová vzniká srůstem pěti obratlů křížovýchS1–S5 (obr. 1.8.). Je jednak součástí páteře a jednaksvým vklíněním mezi pánevní kosti tvoří součástpánve. Má širokou horní plochu, basis ossis sacri, kteráje spojena s pátým bederním obratlem, s nímž tvořílumbosakrální úhel. Přední okraj baze tvoří hranu,promontorium. Za tělem je vchod do kanálu, kterývznikl spojením obratlových otvorů, canalis sacralis.Processus articulares superiores vybíhají kraniálně,mají konkávní kloubní plošky orientované dorzomediálně,kterými se křížová kost spojuje s dolnímikloubními ploškami L5. Laterálně je část vytvořenásrůstem příčných výběžků a zbytků žeber, ala ossissacri. Tato postranní část se kaudálně zužuje. Z laterálníhopohledu je vidět kloubní plocha pro spojenís os ilium, facies auricularis. Za ní je prohloubenádrsnatina pro úpon interoseálních sakroiliackých vazů,tuberositas sacralis.Přední plocha křížové kosti, facies pelvina, je vertikálněi horizontálně konkávní. Srůst obratlů je patrnýpodle čtyř příčných čar, lineae transversae. Ty spojujíotvory, foramina sacralia pelvina, které komunikujís křížovým kanálem a z nichž vystupují ventrální větvemíšních nervů. Laterálně od otvorů je kost tvořenarudimenty žeber, které tvoří postranní část.Zadní plocha, facies dorsalis, je konvexní, orientovanádorzokraniálně, a podobně jako na ploše předníjsou na ní čtyři páry otvorů, foramina sacralia dorsalia,kterými vystupují z páteřního kanálu dorzálnívětve míšních nervů. Dorzální plocha je zdrsnělá pětihranami, které vznikly srůstem výběžků křížových obratlů.Střední nepárová crista sacralis mediana vzniklaz trnových výběžků, mediálně od foramina sacraliadorsalia je párová crista sacralis intermedia ze zbytkůvýběžků kloubních a laterálně od otvorů je párová řadaz rudimentů příčných výběžků, crista sacralis lateralis.Protože u S5 nedochází ke srůstu obou částí oblouku,crista sacralis mediana dosahuje jen po S4 (někdy S3)a pod ní je vstup do canalis sacralis, hiatus sacralis, lemovanýze stran rohy, cornua sacralia, které zakončujíUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz