Židenický Zpravodaj 10/<strong>2010</strong> FÓRUMwww.zidenice.czPolicejní reformy v praxiJako občana městské části mě nepříjemněpřekvapila zpráva o zrušení Obvodního oddělenípolicie v Brně - Židenicích na ulici Nopova86 a jeho přestěhování na Třídu kap. Jarošedo budovy policejní ubytovny. Uvedené oddělenísídlí několik desetiletí (možná i půlstoletí)v budově, která není majetkem policie.Do současné doby policejnímu managmentunevadilo, že budova je majetkem církve.Vlivem současných opatření na všech ministerstvecha úřadech státní správy docházík hledání úspor a náhle je všechno špatně.Také policie se snaží šetřit. Výsledkem je to,že se rozhodne opustit budovu, kde se platínájem několik stovek tisíc korun ročně.To lze pochopit a celkem s tím i souhlasit. Problémemje způsob, jakým se současné vedenípolicie rozhodlo tuto situaci řešit. Ze dnena den bylo rozhodnuto o stěhování. Kam? Kamkoli,ale do vlastního, včera bylo pozdě. Jednato nových podmínkách a nabídkách? Ne, bylorozhodnuto o okamžitém stěhování. A tak sestane, že obvodní oddělení se do dvou měsícůpřestěhuje do středu města, daleko od městskéstrana 6části a jejich občanů, kterým má v duchu svéhohesla pomáhat. Nikoho z kompetentních osobnezajímá, že v jeho územní působnosti žije cca56.000 lidí v městských částech Židenice, Juliánov,Slatina, Líšeň a Vinohrady, kde se nacházísídliště s největší hustotou obyvatel v ČR na kilometrčtvereční. Díky tomuto nesystémovémurozhodnutí bude mít <strong>Brno</strong> raritu, možná se policiivylepší statistika (kdo by tak daleko chodil), alerozhodně se zhorší bezpečnostní situace občanů.Už slyším odpovědné osoby, jak přispěchajís prohlášením, že toto rozhodnutí nebude mítna bezpečnost občanů vliv, výkon služby budezachován, naopak dojde k jeho zkvalitnění.Tomu nelze věřit, protože současná situace jetaková, že samotný ministr vnitra pan John tvrdí,že je policistů moc. Takže jich bude méněa navíc ještě daleko od občanů. Co této situaciřeknou naši komunální politici? Opravdu seve výše uvedených městských částech nenajdevhodnější budova, za přijatelnější nájemné, kamby mohlo být Obvodní oddělení police České republikypřestěhováno?Karel ZouharZachráníme služebnu policie Českérepubliky na Nopově ulici?Začátkem měsíce září mne navštívil velitelobvodního oddělení z Nopovy ulice npor.Harmáček a sdělil mi pro naše občany nepříznivouzprávu. Z důvodu krácení finančníchprostředků z ministerstva vnitra, nemáměstské ředitelství policie na placení vysokéhonájemného za budovu služebny PČRna Nopově ulici a proto musí z těchto prostorůodejít do budovy patřící policii Českérepubliky a to na ulici Třída kpt. Jaroše.Abychom policii v naší městské části udrželi,našel jsem vhodný prostor s minimální výšínájemného v areálu MEZ na Jílkově ulici.Bohužel vedení policie zatím trvá na svémrozhodnutí. Proto rada městské části svýmusnesením pověřila starostu, aby jednals nadřízenou složkou PČR a pokusil se dojednatzměnu jejich rozhodnutí. Udělámevše co je v našich silách, abychom služebnuPČR na území městské části udrželi.!!! PETICE !!!Nepodpoříme vytvářenížádného „Gheta“ v Židenicích,Zelená pro Židenice!Podpořte svým podpisem petici proti budování azylovýchdomů v Židenicích. Petiční archy jsou k dispozicina ÚMČ Gajdošova 7, kancelář místostarostyp. Svitavského, 5.patro, nebo v restauraci u Pánkůna Táborské ulici.Také existuje elektronická podoba této petice nawww.zelenaprozidenice.cz/peticeMarek Svitavský - místostarostaza volební uskupení Zelená pro ŽideniceStatutární město <strong>Brno</strong>, MČ <strong>Brno</strong> - Židenice, Gajdošova 7, 615 00 <strong>Brno</strong> tel.: 548 426 111 fax: 548 426 129Zlaté svatbyMarie a Miloslav HlaváčkoviDne 1. října <strong>2010</strong> oslavili manželé Mariea Miloslav Hlaváčkovi významné životní jubileum,uplynulo totiž 50 let od jejich manželskéhoslibu, který si s radostí a láskou zopakovaliv Kapitulní síni Vojenské nemocnicea oslavili tak zlatou svatbu. Vedení radnicejim ještě jednou přeje mnoho dalších společněa šťastně strávených let.Věra a Ladislav DědkoviDne 17.9.<strong>2010</strong> oslavili zlatou svatbu manželéVěra a Ladislav Dědkovi ze Židenic.K jejich životnímu jubileu jim přeje dceraPetra s rodinou všechno nejlepší a ať jim tonavždy vydrží. K přání se připojuje i vedeníradnice.Český zahrádkářský svaz <strong>Brno</strong>-město, Krajské sdruženízahrádkářů a vinařů Jižní Moravy a Brněnští vinařipořádajíPodzimní výstavuvýpěstků ze zahrad a vinohradůKDY: pátek 8. října <strong>2010</strong> od 13-18 hod.sobota 9. října <strong>2010</strong> od 10-18 hod.neděle 10. října <strong>2010</strong> od 10-17 hod.KDE: v prostorách sálu „Pivovarskéhopohostinství“ Mendlovo náměstí 20na Starém BrněCO: kořenová zelenina, ovoce, citrusy, okrasné dýně,bylinky, rozkvetlé květiny, rukodělné výrobky, včelařsképrodukty, zahradnické potřebyNAVÍC: cimbálová muzika, domácí koláče, jablečnýmošt, burčák, vína, česnek, citrusy, ovoce, včelí produkty,poradenská službaVSTUPNÉ: dospělí 20,-Kč, děti zdarma
www.zidenickyzpravodaj.czFÓRUMŽidenický Zpravodaj 10/<strong>2010</strong>Jak vzniklo pojmenování objektů „Malá Klajdovka“a „Velká Klajdovka“V r. 1987 vyšla kniha „750 let Ochoze“, kterous dalšími autory sestavil tehdejší ochozský kronikář,dnes již zemřelý Miroslav Hromek, se kterýmjsem se osobně znal.Na tomto obrázku vidíte Malou Klajdovku, jak někdyv r. 1941 vypadala při pohledu z Bílé hory.V části, nazvané „Z historie obce a okolí“ najdemena str. 73 text, který jsem poněkud upravil,aby bylo zřejmé, co se kdysi událo.Ve starších dobách vedly cesty z Ochoze a z Ubců*) do Brna převážně přes Líšeň, a to zejménapro sjízdnější a přístupnější cestu, než byla cestapřes Hády (přes pozdější Velkou Klajdovku).V r. 1562, po smrti své matky se stal pánem Líšněa Ubce Jan Leskovský z Leskova. V té době vládlčeským zemím Habsburk, císař Ferdinand I.Jan Leskovský od něj získal pro Líšeň privilegiumměstyse, a tím i právo vybírat akcíz (mýto) za průjezdveškerých povozů, které Líšní projížděli.Tím se snižoval výdělek formanů, kteří tuto cestupoužívali. Proto se formani spojili, vytvořili něcojako svépomocné družstvo, upravilicestu mezi tehdejším Juliánovema kopcem Hády tak, aby byla sjízdnější.Protože však tato cesta byla strmější,bylo nutno jeden pár koní,které obvykle měli formanizapřažen, doplnit přípřeží.A dolů z kopce bylo nutnozase vozy brzdit, cožobstarávali brzdaři. A takvybudovali formani vlastnímnákladem dvě přepřahacístanice, jejichž koně a personálza úhradu pomáhaly překonat strmoucestu mezi oběma stanicemi. Navíczřídili formani u obou přepřahacíchstanic občerstvovací stanice - hospody,kde bylo možno získat i teplá jídla.Zisk z provozu hospod vylepšoval nákladyna přípřež a brzdaře.Práce v obou stanicích nesměli vykonávatobčané brněnští, občanští,ani líšeňští, protože by poškozovala příjmy panstva.Obsluhu stanic tedy vykonávali lidé z Ubce,z Ochoze a dalších vesnic. Cesta do Ochoze se takjednak zkrátila, a ceny za takto poskytované službyprý byly daleko menší, než mýto na cestě přesLíšeň.V roce 1902 vydal JUDr Martin Kříž a veterinář FlorianKoudelka dvoudílnou publikaci, nazvanou„Jeskyně Moravského krasu“. Mám její druhé vydáníz r. 1940. Na str. 134 druhého dílu se autoři zmiňujío tom, že název „Ktajdovka“ či Klajdůvka vzniklpo jednom dávném majiteli, který chodil klátivouchůzí a přezdívali mu Klajda.To co napíši teď je jen moje úvaha. Mám za to,že po vybudování uvedených přepřahacích stanicRekonstrukce hrobu Berty WiesnerBrněnská židovská obec na svém hřbitově v Židenicíchrekonstruovala hrob Berty Wiesner, kterázahynula v období holokaustu v Brně.Berta Wiesnerová, rodačka z jižní Moravy, se s manželemodstěhovali do slovenských Malacek, kde sejim narodil syn Ernst (Arnošt), kterému rodiče dalihebrejské jméno Juda. Nadaný mladík získal architektonickévzdělání ve Vídni, jako jeden z nejtalentovanějšíchžáků ateliéru F. OhmannaErnst Wiesner patřil k nejvěhlasnějším funkcionalistickýmarchitektům působících v Brně. Mezi jehouznávané stavby patří vila ředitele České bankyUnion a honorárního konzula Perského císařství, jeautorem budov bank v centru Brna, řady vil nad brněnskýmvýstavištěm, rovněž i Pickovy vily v Praze.Všechny jeho projekty jsou obzvláště hodnotnýmiukázkami moderní architektury, přededvším všakoceněné brněnské krematorium.Ernstu Wiesnerovi (1890–1971) se podařilo předNa tomto obrázku vidíte, jak tehdy vypadala Velká Klajdovka.bylo nutno provoz těchto stanic řídit a spravovat.Snad tehdy formani vybrali člověka schopného,ale postiženého, těžce chodícího, možná po úrazuči s vrozenou vadou. Za jeho vedení stanic vzniklzřejmě název „Malá“ a „Velká Klajdovka“ který sevžil a přes staletí nezanikl a my jej používáme dodnes,aniž bychom znali jeho původ a vznik. Tutoúvahu by měli potvrdit nebo vyvrátit historici!Protože dnes si již nikdo nevzpomene, jak krajinakolem cesty z Juliánova na Malou a Velkou Klajdovkuvypadala, dovolím si zde prezentovat kresbyžidenického občana, pana Jiřího Vondruše, kterýtyto obrázky kreslil na počátku čtyřicátých let minuléhostoletí, jako učeň Zbrojovky. Před několikaléty mi je daroval a souhlasil s jejich případnýmzveřejněním.*) Dnešní Ochoz (ta Ochoz ! — pokud si nechcemerozzlobit Ochozany) vznikla v roce 1947 sloučenímdvou těsně sousedících obcí, obce Ochoze a obceObce, po staru Ubce. Východní část dnešní Ochozeje původní, stará Ochoz a západní část dnešníOchoze je původní ves Obce či Ubce. Obě vesnicebyly sice jedna farnost, ale Ochoz patřil panství Zábrdovickému,zatím co Obce panství Líšeňskému.Josef Pokornýfašismem uniknout z Brna do Liverpoolu ve VelkéBritánii, kde působil a je i pohřben. Vzpomínkana známého architekta je od května zvěčněnái na hrobu Berty Wiesner, jeho matky.Rekonstrukce hrobu byla provedena díky pochopenía podpoře Městské části Brna-Židenice a kameníkaPetra Svanovského.(žob)Otevírací doba Židovského hřbitova:Duben - Září: Neděle - čtvrtek 8:00 h-17:00 hPátek 8:00 h-16:00 hSobota zavřenoŘíjen - Březen: Neděle - čtvrtek 8:00 h-16:00 hPátek 8:00 h-15:00 hSobota zavřenoAkce klubu seniorů(Každé úterý ve 14hod. v přízemí Dělnického domu)5.10. <strong>2010</strong> Lybie země Sahary p. Kolejka12.10. <strong>2010</strong> Hanzovní města p. Procházka19.10. <strong>2010</strong> Libanon po válce p. Kolejka26.10. <strong>2010</strong> Maroko – země pod Atlasem p. Kolejka2.11. <strong>2010</strong> Kalifornie - slunečný sen p. Kolejka9.11. <strong>2010</strong> Kréta – od západu do Leprosarie p. VavrošBc Ladislav Koukal, Předseda klubu seniorůMáte dvě možnosti jak poslat svůj příspěvek:- elektronickou poštou na adresuzpravodaj@zidenice.brno.cz- poštou na adresu ÚMČ <strong>Brno</strong>-Židenice,Gajdošova 7, <strong>Brno</strong> 615 00CHCETE NAPSAT DO ZPRAVODAJE?Maximální délka je 1800 znaků, můžete přiložiti fotografie. Nepodepsané příspěvky nebudou otištěny.Je nutné, aby na sebe autoři příspěvků uvádělikontakt, to pro případné doplnění.Uzávěrka příspěvků do příštího čísla 11/<strong>2010</strong>je ve čtvrtek 14.10.<strong>2010</strong> ve 23:59 hod.Statutární město <strong>Brno</strong>, MČ <strong>Brno</strong> - Židenice, Gajdošova 7, 615 00 <strong>Brno</strong> tel.: 548 426 111 fax: 548 426 129 strana 7