Říjen 2010 - Městská část Brno - Židenice

www.zidenickyzpravodaj.czFÓRUMŽidenický Zpravodaj 10/2010Jak vzniklo pojmenování objektů „Malá Klajdovka“a „Velká Klajdovka“V r. 1987 vyšla kniha „750 let Ochoze“, kterous dalšími autory sestavil tehdejší ochozský kronikář,dnes již zemřelý Miroslav Hromek, se kterýmjsem se osobně znal.Na tomto obrázku vidíte Malou Klajdovku, jak někdyv r. 1941 vypadala při pohledu z Bílé hory.V části, nazvané „Z historie obce a okolí“ najdemena str. 73 text, který jsem poněkud upravil,aby bylo zřejmé, co se kdysi událo.Ve starších dobách vedly cesty z Ochoze a z Ubců*) do Brna převážně přes Líšeň, a to zejménapro sjízdnější a přístupnější cestu, než byla cestapřes Hády (přes pozdější Velkou Klajdovku).V r. 1562, po smrti své matky se stal pánem Líšněa Ubce Jan Leskovský z Leskova. V té době vládlčeským zemím Habsburk, císař Ferdinand I.Jan Leskovský od něj získal pro Líšeň privilegiumměstyse, a tím i právo vybírat akcíz (mýto) za průjezdveškerých povozů, které Líšní projížděli.Tím se snižoval výdělek formanů, kteří tuto cestupoužívali. Proto se formani spojili, vytvořili něcojako svépomocné družstvo, upravilicestu mezi tehdejším Juliánovema kopcem Hády tak, aby byla sjízdnější.Protože však tato cesta byla strmější,bylo nutno jeden pár koní,které obvykle měli formanizapřažen, doplnit přípřeží.A dolů z kopce bylo nutnozase vozy brzdit, cožobstarávali brzdaři. A takvybudovali formani vlastnímnákladem dvě přepřahacístanice, jejichž koně a personálza úhradu pomáhaly překonat strmoucestu mezi oběma stanicemi. Navíczřídili formani u obou přepřahacíchstanic občerstvovací stanice - hospody,kde bylo možno získat i teplá jídla.Zisk z provozu hospod vylepšoval nákladyna přípřež a brzdaře.Práce v obou stanicích nesměli vykonávatobčané brněnští, občanští,ani líšeňští, protože by poškozovala příjmy panstva.Obsluhu stanic tedy vykonávali lidé z Ubce,z Ochoze a dalších vesnic. Cesta do Ochoze se takjednak zkrátila, a ceny za takto poskytované službyprý byly daleko menší, než mýto na cestě přesLíšeň.V roce 1902 vydal JUDr Martin Kříž a veterinář FlorianKoudelka dvoudílnou publikaci, nazvanou„Jeskyně Moravského krasu“. Mám její druhé vydáníz r. 1940. Na str. 134 druhého dílu se autoři zmiňujío tom, že název „Ktajdovka“ či Klajdůvka vzniklpo jednom dávném majiteli, který chodil klátivouchůzí a přezdívali mu Klajda.To co napíši teď je jen moje úvaha. Mám za to,že po vybudování uvedených přepřahacích stanicRekonstrukce hrobu Berty WiesnerBrněnská židovská obec na svém hřbitově v Židenicíchrekonstruovala hrob Berty Wiesner, kterázahynula v období holokaustu v Brně.Berta Wiesnerová, rodačka z jižní Moravy, se s manželemodstěhovali do slovenských Malacek, kde sejim narodil syn Ernst (Arnošt), kterému rodiče dalihebrejské jméno Juda. Nadaný mladík získal architektonickévzdělání ve Vídni, jako jeden z nejtalentovanějšíchžáků ateliéru F. OhmannaErnst Wiesner patřil k nejvěhlasnějším funkcionalistickýmarchitektům působících v Brně. Mezi jehouznávané stavby patří vila ředitele České bankyUnion a honorárního konzula Perského císařství, jeautorem budov bank v centru Brna, řady vil nad brněnskýmvýstavištěm, rovněž i Pickovy vily v Praze.Všechny jeho projekty jsou obzvláště hodnotnýmiukázkami moderní architektury, přededvším všakoceněné brněnské krematorium.Ernstu Wiesnerovi (1890–1971) se podařilo předNa tomto obrázku vidíte, jak tehdy vypadala Velká Klajdovka.bylo nutno provoz těchto stanic řídit a spravovat.Snad tehdy formani vybrali člověka schopného,ale postiženého, těžce chodícího, možná po úrazuči s vrozenou vadou. Za jeho vedení stanic vzniklzřejmě název „Malá“ a „Velká Klajdovka“ který sevžil a přes staletí nezanikl a my jej používáme dodnes,aniž bychom znali jeho původ a vznik. Tutoúvahu by měli potvrdit nebo vyvrátit historici!Protože dnes si již nikdo nevzpomene, jak krajinakolem cesty z Juliánova na Malou a Velkou Klajdovkuvypadala, dovolím si zde prezentovat kresbyžidenického občana, pana Jiřího Vondruše, kterýtyto obrázky kreslil na počátku čtyřicátých let minuléhostoletí, jako učeň Zbrojovky. Před několikaléty mi je daroval a souhlasil s jejich případnýmzveřejněním.*) Dnešní Ochoz (ta Ochoz ! — pokud si nechcemerozzlobit Ochozany) vznikla v roce 1947 sloučenímdvou těsně sousedících obcí, obce Ochoze a obceObce, po staru Ubce. Východní část dnešní Ochozeje původní, stará Ochoz a západní část dnešníOchoze je původní ves Obce či Ubce. Obě vesnicebyly sice jedna farnost, ale Ochoz patřil panství Zábrdovickému,zatím co Obce panství Líšeňskému.Josef Pokornýfašismem uniknout z Brna do Liverpoolu ve VelkéBritánii, kde působil a je i pohřben. Vzpomínkana známého architekta je od května zvěčněnái na hrobu Berty Wiesner, jeho matky.Rekonstrukce hrobu byla provedena díky pochopenía podpoře Městské části Brna-Židenice a kameníkaPetra Svanovského.(žob)Otevírací doba Židovského hřbitova:Duben - Září: Neděle - čtvrtek 8:00 h-17:00 hPátek 8:00 h-16:00 hSobota zavřenoŘíjen - Březen: Neděle - čtvrtek 8:00 h-16:00 hPátek 8:00 h-15:00 hSobota zavřenoAkce klubu seniorů(Každé úterý ve 14hod. v přízemí Dělnického domu)5.10. 2010 Lybie země Sahary p. Kolejka12.10. 2010 Hanzovní města p. Procházka19.10. 2010 Libanon po válce p. Kolejka26.10. 2010 Maroko – země pod Atlasem p. Kolejka2.11. 2010 Kalifornie - slunečný sen p. Kolejka9.11. 2010 Kréta – od západu do Leprosarie p. VavrošBc Ladislav Koukal, Předseda klubu seniorůMáte dvě možnosti jak poslat svůj příspěvek:- elektronickou poštou na adresuzpravodaj@zidenice.brno.cz- poštou na adresu ÚMČ Brno-Židenice,Gajdošova 7, Brno 615 00CHCETE NAPSAT DO ZPRAVODAJE?Maximální délka je 1800 znaků, můžete přiložiti fotografie. Nepodepsané příspěvky nebudou otištěny.Je nutné, aby na sebe autoři příspěvků uvádělikontakt, to pro případné doplnění.Uzávěrka příspěvků do příštího čísla 11/2010je ve čtvrtek 14.10.2010 ve 23:59 hod.Statutární město Brno, MČ Brno - Židenice, Gajdošova 7, 615 00 Brno tel.: 548 426 111 fax: 548 426 129 strana 7