Zákon č. 561/2004 Sb. - Střední průmyslová škola strojní a ...

jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněnynejméně 15 žáky s příslušností k národnostní menšině.§14 (4) Při organizaci vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlížejí obce, kraje, popřípaděministerstvo k dostupnosti tohoto vzdělávání. Vzdělávání v jazyce národnostní menšiny může zajistit isvazek obcí, popřípadě se na způsobu zajištění, včetně financování, mohou dohodnout obce mezisebou, popřípadě obec s krajem.§14 (5) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, může ředitel školy sesouhlasem zřizovatele stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty nebo jejich části, v nichžse vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně, a to jak v českém jazyce, tak v jazyce národnostní menšiny.§14 (6) Ve školách se vzděláváním v jazyce národnostní menšiny se vydávají vysvědčení,výuční listy, diplomy o absolutoriu dvojjazyčně, a to v jazyce českém a v jazyce národnostní menšiny.Vyučování náboženství§ 15§15 (1) Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství.Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznánozvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách [10], a to i společně na základě jejichpísemné dohody.§15 (2) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcíse vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanémudanou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. Kvyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše všakdo počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvymezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním.§15 (3) Vyučovat náboženství může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, kterávykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňujepředpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu [2].Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případěřímskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství.Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálnímivzdělávacími potřebami a dětí, žákůa studentů nadaných§ 16Vzdělávání dětí, žáků a studentůse speciálními vzdělávacími potřebami§16 (1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba sezdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.§16 (2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebosluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učenínebo chování.§16 (3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobánemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohledněnípři vzdělávání.§16 (4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákonaa) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, neboc) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělenímezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu [11].§16 (5) Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské poradenskézařízení.§16 (6) Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání,jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvořenínezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školskéhoporadenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněnímse při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejichpotřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povazepostižení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy vevýjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit,nejvýše však o 2 školní roky.