elearning L1

Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží e learning Lekce 1
Gnóze
V terminologii školy Kříže s růží užíváme slovo „gnóze“.
Pod pojmem gnóze chápeme univerzální moudrost a sílu, všeobecně všude přítomnou
(tedy i v nás) jako záření, mající moc otevřít vnitřní zdroj hlubšího vědění v našem
srdci. Toto záření nelze měřit přístroji, ale ani rozpoznat našimi běžnými (i vnitřními)
smysly. Je třeba vlastnit zcela jiný orgán vnímání, abychom se mohli spojit se
zářením gnóze, aby k nám mohlo v našem vědomí hovořit.
Univerzální učení nám dává poznat, že tento orgán vnímání se nachází v lidském
srdci, jako citlivý bod, který Vám můžeme obrazně přiblížit jako „růži srce“, hořčičné
semínko nebo perlu, jako lotos, prvotní atom nebo jako duchovní jiskru. Gnóze
otevírá vnitřní pramen vědění a nahlížení tak, jako hřející paprsky Slunce rozevírají
okvětní lístky růže. Přítomnost zdroje uvnitř nás můžeme zažívat jako jisté vědění o
něčem, co nelze být pojmenováno.
V gnostických spisech je gnóze objasňována pojmy jako “světlo” nebo “síla mající
velmi vysokou vibraci”, tu nejvyšší dosažitelnou v celém Univerzu. Gnóze je
nepřetržitě činná ve světě a dává se poznat. Toto poznání člověk může získat bez
přítomnosti jakýchkoliv prostředníků – bez mistrů či duchovních vůdců.
„...Ale existuje také skupina záření pocházející z přírody života. Tato druhá skupina
náleží ke světlu, které září v temnotě, ale temnota nemůže jeho druh vnímat, jak to
stojí v prologu Janova evangelia. Příčinou je vysoká vibrace těchto záření, natolik
absolutně jiná kvalita, že je dialektické lidstvo nemůže zjistit. Chceme-li v duchovní
škole tyto proudy světla naznačit, mluvíme o „Gnosi“....“
kapitola II-6 Gnoze v aktuálním zjevení, 1.české vydání, ISBN 90 6732 321 5
Gnóze, tedy duchovní, nepřetržitě působící síla v člověku a ve světě, vede člověka
k podstatě, základu jeho či jejího života. Abychom mohli dosáhnout tuto nejhlubší
podstatu, je nejdříve nutno poznat sama sebe.
„Člověče, poznej sám sebe“, stálo před několika tisíci lety vytesáno nad vstupní
branou do zasvěcující svatyně v Delfách. V Evangeliu podle Tomáše čteme: „Kdo ví
všechno, avšak sám sebe nezná, tomu chybí Všechno.“ Zde se nemyslí „poznej sám
sebe se všemi svými dobrými a špatnými stránkami“, ale: „probádej sám sebe až
do nejhlubšího jádra své vlastní bytosti.“
Když člověk sám sebe znovu nalezne ve své nejhlubší bytosti, může se mu zjevit
gnóze jako vědění. Vědění o základech života, které dává odpovědi na otázky: „Kdo
jsem, odkud pocházím, kam směřuji.“
Gnóze je jako dech Boží, který dává člověku znovu poznat jeho pravé určení. Gnóze
je mu vždy nablízku jako živý, věčně se darující pramen inspirace.