elearning L4

Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží e learning Lekce 4
Kosmos a mikrokosmos
Původní člověk byl nehmotnou bytostí vyživovanou světlem, bytostí vyzařující světlo
pro ostatní. Můžeme tudíž říci, že byl jak přijímačem, tak poskytovatelem světla.
Od počátku (a v hloubi duše ještě dnes) jsme tedy syny a dcerami světla. Jsme zrození
ve světle, které je tvořivou silou působící v univerzu.
„Jelikož Tvůrce učinil celý Kosmos nikoli rukama, nýbrž Slovem, přemítej o Něm
takto: jako o tom, kdo je přítomný a kdo vždy jest, kdo vše učinil a je Jeden Jediný;
jako o tom, kdo svou vůlí vytvořil vše, co jest. Toto je totiž jeho tělo, které není
hmatatelné ani viditelné ani měřitelné ani rozlehlé ani podobné ničemu jinému.
Není přece ohněm, ani vodou, ani vzduchem, ani duchem, nýbrž to vše je díky Němu.
Protože je dobrý, pojal úmysl zasvětit toto vše Sobě Jedinému a zkrášlit zemi.
Jako šperk božského těla seslal Člověka, smrtelného živého tvora jako šperk tvora
nesmrtelného. Tento šperk získal ovšem oproti ostatním živým tvorům a oproti Kosmu
navíc Řeč a Mysl....
Corpus Hermeticum, kapitola Řeč Herma Trismegista k Tatovi, CH IV, české vydání,
Praha: Herrmann a synové 2007,. 440 s. ISBN 978-80-87054-09-3
V našem učení také hovoříme o světě v malém, o mikrokosmu.
Mikrokosmos je utvořený ze světla, jako soběstačná, tvůrčí bytost. Byla mu svěřena
schopnost tvořit z pra-materie, ale protože ji zneužil, poklesl do světa stínů. Svět,
v němž nyní žijeme, je hmotným projevením tohoto stínového světa.
Sestáváme ze světla neznajícího žádného stínu, avšak vstoupili jsme do světa, jehož
bytostnou podstatou jsou stíny.
Člověk, mikrokosmos, je uvězněn v tomto světě stínů. Jsme uvězněni ve stínovém
světě, zde získáváme zkušenosti. Narodili jsme se uprostřed tohoto světa a zde také
zemřeme.
Pokud mikrokosmos chce získávat zkušenosti, musí se inkarnovat. To znamená, spojit
se s dítětem v děloze matky a tím také utvořit pouto s rasou a krví rodičů dítěte.
Inkarnační proces podstoupil mikrokosmos již možná milionkrát. Probíhá to již
natolik dlouhou dobu, že ji nelze ani měřit či naznačit pojmy času.
Zkušenosti z předchozích inkarnací se v mikrokosmu nikdy neztratí, protože podstata
těchto zkušeností je v něm uchovávána, přetrvává fyzickou smrt. Tato podstata má
magnetickou působnost. To znamená, že přitahuje vše, co mikrokosmos potřebuje pro
další zkušenost a odpuzuje a odstraňuje ze systému vše, co v něm již není přítomno.
Tuto aktivitu nazýváme „karmou“ a její vliv na náš život „zákonem karmy“.
Zákon karmy silně určuje směřování člověka. Jeho vůli, jeho vlastnosti, jeho vlohy a
také jeho duchovní schopnosti.

Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží e learning Lekce 4
Jsme tedy jen dočasným obyvatelem věčné bytosti, mikrokosmu. Jsme zrozeni pod
vládou zákona karmy, z krve předků a národa, k němuž náležíme.
Jsme krevním člověkem, tedy smrtelnou bytostí spojenou se zákonem této přírody.
Žijeme tu nám tak dobře známý život, ve všech jeho náhledech.
Když člověk dospěje, vlastní čtverou
osobnost:
1.Hmotné tělo a jeho biologické funkce,
2.Éterické tělo, tedy tělo z jemné hmoty
(neviditelné pouhým okem), která pohání
životní funkce,
3.Astrální tělo, které je ještě jemnější a
v němž sídlí celý rejstřík našich pocitů,
4.Mentální tělo, jež umožňuje naši
rozumovou činnost.