26.12.2012 Views

beton.pdf

beton.pdf

beton.pdf

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

BETON


BETON<br />

• cz :<strong>beton</strong> ≡ fr. béton [ hrubá malta]<br />

z latinského betunium = kamenná malta<br />

X<br />

• anglicky concrete !!!<br />

z latinského concrescere - tuhnouti


HISTORIE<br />

• historie <strong>beton</strong>u sahá až do roku 3600 př.n.l, kdy v Egyptě<br />

existovaly sloupy z umělého kamene<br />

• kolem roku 1000 př.n.l stavěli Féničané v Jeruzalémě velké<br />

vodní cisterny a vodní přivaděče<br />

=>objev hydraulické vlastnosti směsi vápna a sopečného tufu<br />

•<br />

Na tyto znalosti navazovali Řekové, kteří<br />

př. n. l. začali používat novou zdicí<br />

ve 2. století<br />

techniku. Masivní<br />

zeď<br />

byla tvořena dvěma lícovými stěnami z tesaného kamene.<br />

Různě<br />

široká<br />

mezera mezi nimi byla pak vyplňována litou<br />

maltou, prokládanou lomovým kamenem. Lícové<br />

stěny tedy<br />

plnily i funkci »ztraceného bednění«. Tento druh zdiva,<br />

nazývaný Řeky »emplekton«,nepochybně<br />

zracionalizoval a urychlil zdění<br />

předchůdce dnešního <strong>beton</strong>u.<br />

výrazně<br />

a lze jej považovat za


•<br />

•<br />

HISTORIE<br />

používání hydraulických malt mimořádně<br />

propracovali a rozvinuli Římané<br />

používali lité zdivo = drcený kámen nebo štěrk<br />

(jemný sopečný prášek) s maximálním zrnem<br />

obvykle do 70 mm, který byl důkladně<br />

promíchán s maltou, skládající se z<br />

hydraulického pojiva a písku tak, že vznikla<br />

homogenní směs => po smíchání s vodou<br />

došlo ke ztvrdnutí


•<br />

vzniklou <strong>beton</strong>ovou maltu smíchali<br />

s drobnými kameny či úlomky cihel a<br />

udusali nebo nalili (resp. ručně „uplácali“)<br />

do dřevěného bednění, případně mezi<br />

vnější a vnitřní lícní zdivo (např. z cihel),<br />

které tak vlastně tvořilo “bednění” (srovnej<br />

s nedávnou výrobou škváro<strong>beton</strong>u)<br />

v mokrém stavu oproti dnešním <strong>beton</strong>ům<br />

hustší


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

první<br />

klenutá<br />

Řím 115 -<br />

Pantheon<br />

<strong>beton</strong>ová<br />

125 n.l.<br />

stavba<br />

z vnějšku obložena cihlami a<br />

překryta <strong>beton</strong>ovou kupolí o<br />

průměru 43,2 m !!!<br />

i přes neznalost vyztuženého<br />

<strong>beton</strong>u (→malá tahová pevnost)<br />

pevnost v tlaku i chemické<br />

přibližně stejné jako dnes<br />

složení<br />

následně tisíciletá doba „temna“


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

rozvoj průmyslové<br />

17.-18.století<br />

výroby<br />

pokusy o získání hydraulického pojiva<br />

uměle (tj. smísením běžně dostupných<br />

surovin)<br />

1774 John Smeaton – pod vodou<br />

tvrdnoucí malta (maják v Eddystonu)<br />

1796 James Parker – patent tzv.<br />

románského cementu (popis postupu<br />

drcení a pálení vápencové suroviny s<br />

příměsí hliněných součástí)


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

1816 první<br />

Francii<br />

<strong>beton</strong>ový most –<br />

Souillac<br />

ve<br />

1824 Joseph Aspdin – patent na pojivo -<br />

Portlandský cement (výsledný produkt svou<br />

šedou barvou a pevností připomínal<br />

portlandský vápenec)<br />

1844 I.Ch.Johnston - nutnosti pálení suroviny<br />

až na mez slinutí-zdokonalení výrobního<br />

postupu → rozšíření portlandského cementu<br />

to již začíná éra vodních staveb a objektů<br />

oblastech se spodní vodou<br />

avšak stále nevyřešena problematika nízké<br />

pevnosti v tahu !!!<br />

v


•<br />

snaha o provzdušnění<br />

nutnost velké<br />

a zeštíhlení<br />

pevnosti v tahu<br />

předpjatý <strong>beton</strong>, nebo-li železo<strong>beton</strong><br />

staveb<br />

J. Monier - tajný rakouský patent na<br />

»konstrukce ze železa a cementu pro prahy,<br />

kanály, mosty, schody a podobné druhy«


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

1916 obrovské hangáry pro vzducholodě<br />

letišti v Orly u Paříže<br />

1930 první<br />

celo<strong>beton</strong>ový<br />

1970 HSC (High Strength<br />

vysokopevnostní <strong>beton</strong>y<br />

(pevnost v tahu až<br />

X<br />

dům<br />

Concrete) –<br />

200 MPa !!!)<br />

(ocel ČSN 10 000 max. 490 MPa)<br />

dnes dosaženo ještě větší pevnosti –<br />

tzv.UVPB (ultravysokopevnostní <strong>beton</strong>)<br />

na


•<br />

1988 Japonsko – <strong>beton</strong> SCC (Self Compacting<br />

Concrete), <strong>beton</strong> o vyšší tekutosti oproti<br />

tradičním <strong>beton</strong>ovým směsím, bez zhutnění<br />

vyplní prostor bednění,a to i při husté výztuži<br />

samozhutnitelný<br />

<strong>beton</strong><br />

• na počátku 20.stol. pevnost v tahu <strong>beton</strong>u<br />

• dnes pevnost až<br />

10 –<br />

200<br />

15 MPa<br />

MPa !!!


Most u Kalikovského mlýna v Plzni – největší<br />

železo<strong>beton</strong>ový most v Rakousku-Uhersku


Kompozitní<br />

PLNIVO<br />

např: kamenivo (liapor,<br />

perlit, struska) recyklovaný<br />

drcený <strong>beton</strong>, písek<br />

PŘÍSADY<br />

stavební<br />

Základní složky<br />

<strong>beton</strong>u:<br />

+<br />

Doplňkové<br />

materiál<br />

POJIVO<br />

většinou<br />

portlandský cement<br />

složky:<br />

PŘÍMĚSY<br />

práškové<br />

látky


Anorganické pojivo<br />

(portlandský cement)<br />

Tekutá<br />

suspenze<br />

Kaše<br />

+<br />

+<br />

Plnivo<br />

(písek)<br />

Voda<br />

Vytvrzení Betonový<br />

výrobek<br />

Kaše<br />

Tekutá<br />

suspenze<br />

• spojení anorganického pojiva se zrnitým materiálem je dáno adhezí<br />

jejich vzájemných povrchů (tj. interakce mezi atomy (molekulami)<br />

povrchů po přiblížení na určitou, dostatečně těsnou vzdálenost)<br />

•Čím větší část povrchu pojiva a plniva se dostane do vzájemné<br />

interakce, tím je dosaženo pevnějšího spojení (tj. nutná podmínka:<br />

povrch plniva musí být tekutým pojivem dostatečně smáčen)<br />

Zrna pojiva musí<br />

být dostatečně<br />

jemná, aby natekla do všech pórů materiálu


Boj o póry = boj o pevnost <strong>beton</strong>u<br />

Čím více pórů, tím menší<br />

pevnost <strong>beton</strong>u !!!<br />

Póro<strong>beton</strong> x HSC <strong>beton</strong>y<br />

•Pokud zůstane pór nevyplněný pojivem, pevnost výrobku rapidně<br />

klesá.<br />

•Velké množství vody v pojivu � voda nateče do póru místo pojiva, ta se<br />

časem odpaří a pór zůstane nezaplněn.


Výztuž<br />

� <strong>beton</strong>ářská ocel (pruty, sítě)<br />

� předpjatá výztuž<br />

� rozptýlená výztuž (dráty, vlákna)<br />

• většinou oceli ČSN 10 472, 10 492, 10 512<br />

• s minimální<br />

BETON<br />

mezí<br />

kluzu<br />

360 –<br />

400 MPa<br />

PLNIVO POJIVO<br />

PŘÍSADY PŘÍMĚSI<br />

VÝZTUŽ


•<br />

a)<br />

b)<br />

•<br />

a)<br />

-<br />

dle aplikací:<br />

Stavební<br />

Technická<br />

Anorganická<br />

(maltoviny) –<br />

–<br />

vodní<br />

sklo<br />

pojiva<br />

cementy, vápna, sádry<br />

dle prostředí, ve kterých jsou schopné<br />

Pojiva vzdušná<br />

–<br />

vzdušné<br />

vápno, sádra<br />

ztvrdnou na vzduchu, nejsou odolná<br />

b) Pojiva hydraulická<br />

-<br />

–<br />

cementy<br />

pojiva ztvrdnout:<br />

vůči působení<br />

ztvrdnou na vzduchu i ve vodě, jsou trvale odolná<br />

působení vody<br />

vody<br />

vůči


•<br />

Cement<br />

cement (dnes prakticky jen<br />

portlandský) je práškovitá<br />

směs řady anorganických<br />

látek o různém poměru<br />

Dle převažující<br />

cementy na:<br />

a)<br />

b)<br />

c)<br />

složky dělíme<br />

Cementy křemičitanové<br />

Cementy hlinitanové<br />

Cementy speciální (např. silniční,<br />

přehradní, rozpínavé, barevné)<br />

1.<br />

2.<br />

3.<br />

4.<br />

5.<br />

Umístění různých typů maltovin v<br />

třísložkovém grafu podle obsahu složek:<br />

vápno<br />

hydraulické<br />

vápno<br />

portlandský cement<br />

románský cement<br />

vysokopecní<br />

struska<br />

6. hlinitanový cement


Křemičitanové<br />

M H<br />

hydraulický modul<br />

=<br />

–<br />

• Portlandský cement –<br />

• M H <<br />

• M H ><br />

1,7 –<br />

2,4 –<br />

nízká<br />

nízká<br />

SiO<br />

2<br />

udává<br />

M H<br />

pevnost<br />

objemová<br />

+<br />

CaO<br />

Al<br />

2<br />

O<br />

3<br />

procentuální<br />

= 2<br />

stálost<br />

cementy<br />

+<br />

Fe<br />

2<br />

O<br />

3<br />

hmotnostní<br />

obsah<br />

Hlavními složkami jsou oxidy: CaO (60 – 69 hm. %), SiO2 (18 – 24 hm.<br />

%), Al2O3 (4 – 8 hm. %), Fe2O3 (1 – 8 hm. %), MgO (méně než 6 hm. %).<br />

Škodlivými oxidy jsou: oxidy alkalických kovů, SO3 – ty negativně<br />

ovlivňují výrobu a vlastnosti hotového cementu.


•<br />

1.<br />

2.<br />

3.<br />

3 základní<br />

složky křemičitanových<br />

cementu:<br />

alit (především 3CaO.Al2O3) belit (zejména 2CaO.SiO2) celit – spojovací hmota s vysokým podílem<br />

železa a s krystalickým brownmilleritem<br />

o složení<br />

4CaO.Al2O3.Fe2O3 směs těchto minerálních látek vzniká vypálením<br />

vápence CaCO3 společně s hlínami a jíly v rotační<br />

peci při 1 450°C a následně se rychle ochladí<br />

16/51<br />

vzniklý slínek se rozemele na jemný prášek,<br />

k němuž se přidává sádrovec CaSO4.H2O (případně<br />

vysokopecní struska)


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

Portlandský slínek<br />

Je směsí krystalických i skelných (amorfních) fází<br />

Identifikováno přes 20 krystalických sloučenin<br />

Slínkové minerály jsou tuhé roztoky krystalických fází (C3S, C2S, C4AF) s oxidy (MgO, Na2O, K2O, Fe2O3). C3S, C2S, C4AF udává barevnost cementů (C4AF dává cementu<br />

šedou barvu)<br />

Mineralogický<br />

název<br />

Alit 3Cao. Al2O3 Vzorec Zkrácený<br />

vzorec<br />

Obsah<br />

(hm.%)<br />

C3S 44 -<br />

Belit 2CaO.SiO C2S 9 -<br />

Aluminoferit<br />

vápenatý -<br />

Celit<br />

Aluminát<br />

vápenatý<br />

Světlá mezerní hmota<br />

(sklovina<br />

+4CaO.Al2O3.Fe2O3 )<br />

Tmavá mezerní hmota<br />

)<br />

(sklovina+3CaO.Al2O3 C4AF 4 -<br />

C3A 6 -<br />

77<br />

33<br />

10<br />

13


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

Hlinitanové<br />

cementy<br />

Obsahují více než 35 hm.% Al2O3 – dodáno vstupní surovinou<br />

bauxitem [NaAl(OH) 4].<br />

Hlavním slínkovým minerálem je: CaO.Al2O3 Dosahuje, na rozdíl od křemičitanových cementů, rychleji konečné<br />

pevnosti.<br />

Časem ale jeho pevnost klesá (na rozdíl od portlandského cementu,<br />

kde s časem roste !!!) � nesmí se používat pro výroby nosných<br />

konstrukcí.<br />

Je odolný vůči agresivním prostředí a vůči teplotám � výroba<br />

žárovzdorných <strong>beton</strong>ů.


•<br />

•<br />

•<br />

Tuhnutí<br />

podstatou tuhnutí<br />

cementu s vodou<br />

je celá<br />

<strong>beton</strong>u<br />

řada reakcí<br />

složky cementu reagují s vodou za vzniku<br />

tepla (tj.reakce exotermní)<br />

všechny reakce jsou hydratace<br />

1) 3CaO.Al2O3 2) 2CaO.SiO 2<br />

3) 3CaO + SiO 2<br />

nejpomalejší<br />

+ 6 H2O → Ca3Al2(OH) 12<br />

+ teplo<br />

+ x H2O → Ca2SiO4.x H2O + Ca(OH) 2<br />

teplo<br />

+ (x+1) H2O → Ca2SiO4.xH2O + Ca(OH) 2<br />

nejrychlejší<br />

+ teplo


1) 3CaO.Al2O3 2) 2CaO.SiO 2<br />

3) 3CaO + SiO 2<br />

• Největší<br />

• Za 28 dní<br />

+ 6 H2O → Ca3Al2(OH) 12<br />

+ teplo<br />

+ x H2O → Ca2SiO4.x H2O + Ca(OH) 2<br />

+ teplo<br />

+ (x+1) H2O → Ca2SiO4.xH2O + Ca(OH) 2<br />

vliv má<br />

hydratace alitu.<br />

je <strong>beton</strong> uspokojivě uspokojiv<br />

+ teplo<br />

tvrdý.<br />

rychlost<br />

• Ve skutečnosti proces tvrdnutí a zpevňování<br />

probíhá neustále a nikdy není zcela ukončeno !<br />

• odlišné rychlostí jednotlivých hydratací lze<br />

využít k přípravě cementů s různou rychlostí<br />

tvrdnutí


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

pevnost <strong>beton</strong>u se stářím zpočátku roste rychle, později pomalu<br />

konečné<br />

hlavní<br />

ustálení<br />

hodnotě<br />

příčinou zvyšující<br />

nastane: -<br />

pevnosti se přibližuje až<br />

-<br />

po 10 až<br />

20 letech !!!<br />

se pevnosti je neustále probíhající<br />

podle druhu cementu<br />

podle okolního prostředí<br />

hydratace<br />

se stářím ale může dojít i k poklesu pevnosti, ke zvratu a novému růstu,<br />

avšak pevnost trvale roste<br />

příčinou pozdějších změn mohou být:<br />

u <strong>beton</strong>ů<br />

u <strong>beton</strong>ů<br />

-<br />

-<br />

-<br />

tvorba trhlinek<br />

rozpínání<br />

(u objemově<br />

únava v tahu (opakované<br />

nestálých cementů)<br />

účinky mrazu a změn vlhkosti<br />

vlhčených nebo chráněných před vysycháním roste pevnost dlouho<br />

(17 až<br />

X<br />

20 let !!!)<br />

chráněných před vlhkostí a nebo v budovách vytápěných se růst<br />

brzy zastaví


Růst pevnosti <strong>beton</strong>u se stářím ve srovnání s jeho minimální, průměrnou a maximální<br />

pevností za 28 dní<br />

Proměna poměrné<br />

pevnosti se stářím:<br />

A -<br />

B -<br />

C -<br />

uložení ve vlhkém<br />

prostředí<br />

uložení v suchém<br />

prostředí<br />

při trvalém zatížení<br />

D1-<br />

při postupném<br />

zvětrávání<br />

D2 - vyluhování


Z praktické stránky je důležité vše, co má vliv na růst<br />

pevnosti do stáří 28 až 90dní, protože ta je pro využití<br />

staveb rozhodující.<br />

Největší<br />

význam mají: • vlastnosti cementu<br />

• poměr mísení<br />

• vodní<br />

součinitel<br />

• způsob uložení<br />

• vlhkost<br />

• teplota prostředí<br />

Růst pevnosti se stářím<br />

ve srovnání s jeho<br />

pevností za 28 dní pro<br />

tři různé konzistence<br />

<strong>beton</strong>ové směsi a dva<br />

druhy cementu


•<br />

nejvýznamnější<br />

Vliv teploty<br />

vliv, nejhůře simulovatelné, špatné<br />

odvození<br />

závislostí<br />

(Složitost se zvětšuje různým množstvím cementu, jehož hydratace je sama zdrojem oteplování, různou<br />

tepelnou citlivostí cementů různých značek a druhů, ale i velikostí těles, protože i při velké vodivosti<br />

čerstvého <strong>beton</strong>u je doba potřebná ke sdělení změny teploty všemu <strong>beton</strong>u velmi různá a to je příčinou<br />

složitých změn při průběhu hydratace. Kromě toho rozdíly teploty povrchových vrstev a jádra, jež jsou<br />

důsledkem šíření změn teploty, způsobují napětí, která mohou soudržnost neztvrdlého <strong>beton</strong>u, a tím i<br />

pevnost a její další vzrůst změnit. Proto se výsledky zkoušek vlivu teploty na malých tělesech v<br />

laboratořích neshodují s chováním <strong>beton</strong>u v díle, a proto se také liší výsledky zkoušek nejen co do<br />

velikosti, ale často i co do znaménka rozdílů. Nejnepříznivěji se ovšem uplatňují všechny náhlé změny<br />

teploty (šoky)).<br />

Pevnost v čase se vyvíjí příznivě, jestliže po<br />

počátečním tvrdnutí při nižších teplotách následuje<br />

tvrdnutí při teplotách vyšších.


Beton z<br />

cementu<br />

portlandského<br />

Beton z<br />

cementu<br />

hlinitanového<br />

Srovnání růstu pevnosti <strong>beton</strong>ů z cementu portlandského (vlevo) a<br />

hlinitanového (vpravo) při teplotách nižších a vyšších, než je teplota<br />

normální.


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

Vliv vlhkosti<br />

při vlhkém uložení a ve vlhkém prostředí vzrůstá pevnost s časem<br />

(dochází k prodlužování procesu hydratace)<br />

tvrdne-li <strong>beton</strong> v suchém prostředí, probíhá hydratace neúplně, nebo<br />

se úplně zastaví → pevnost se zastaví na hodnotě získané počátku,<br />

kdy bylo vody dostatek<br />

pevnosti <strong>beton</strong>u uloženého na vzduchu jsou tím menší, čím je menší<br />

nasycení vzduchu parami ( AVŠAK POZOR !!! na vzduchu s vlhkostí<br />

100% je pevnost nižší (o 10%), než při uložení ve vodě)<br />

pro konečnou pevnost je důležité, jak dlouho se udržuje vlhčení<br />

<strong>beton</strong>u zpočátku jeho tvrdnutí.


Vliv času<br />

Jsou-li <strong>beton</strong>ové konstrukce vystaveny<br />

povětrnostním vlivům, tvrdne <strong>beton</strong> za<br />

opakované rozmanité proměny teploty a<br />

vlhkosti. S rostoucím stářím se vliv těchto změn<br />

na jeho pevnost postupně zmenšuje, až<br />

nakonec zaniká. Proto se pevnost <strong>beton</strong>u<br />

různého stáří ustaluje na různých hodnotách a<br />

její proměnu lze považovat za funkci času


•<br />

Z hlediska pevnosti jsou portlandské cementy rozděleny do pevnostních tříd<br />

(ČSN EN 197). Označení R charakterizuje cementy s vysokou počáteční<br />

pevností.<br />

Třída Pevnost v tlaku [MPa] Počátek<br />

tuhnutí<br />

[min.]<br />

2 dny 7 dní 28 dní<br />

22,5 - ≥<br />

32,5 - ≥<br />

32,5-R ≥<br />

42,5 ≥<br />

42,5-R ≥<br />

52,5 ≥<br />

52,5-R ≥<br />

13 ≥<br />

16 ≥<br />

10 - ≥<br />

10 - ≥<br />

10 - ≥<br />

20 - ≥<br />

22,5≤<br />

32,5≤<br />

32,5≤<br />

42,5≤<br />

42,5≤<br />

30 - ≥ 22,5<br />

42,5 ≥<br />

52,5 ≥<br />

52,5<br />

62,5<br />

62,5<br />

22,5 ≥<br />

60<br />

60<br />

45


•<br />

při stavbě objemných přehradních zdí je<br />

požadováno pozvolné tuhnutí, neboť je nutné<br />

aby uvolňované teplo stavbu příliš nepřehřívalo<br />

použití<br />

cementů<br />

s nízkým obsahem<br />

3CaO.Al2O3 rychletvrdnoucí cementy → zvýšení<br />

produktivity práce (bednění lze odstraňovat<br />

rychleji)


•<br />

•<br />

•<br />

Bednění<br />

Bednění je pomocná konstrukce vytvářející formu pro uložení výztuže a<br />

čerstvého <strong>beton</strong>u při výrobě <strong>beton</strong>ových a železo<strong>beton</strong>ových konstrukcí<br />

opakovaně<br />

jednorázově<br />

užité:<br />

užité:<br />

systémové, tesařské<br />

-<br />

-<br />

odbedňované<br />

ztracené<br />

(neodbedňované)<br />

• Bednící plášť je plocha bednění, která je v přímém styku s uloženou<br />

<strong>beton</strong>ovou směsí (prkna, vodovzdorná překližka, laťovka, třívrstvá deska)<br />

27/51


Struktura <strong>beton</strong>u je otiskem pláště


Koroze <strong>beton</strong>u


•<br />

•<br />

•<br />

Ve vodním prostředí může probíhat rozpouštění Ca(OH) 2 ,<br />

čímž dojde ke zvýšení již tak dost vysoké pórovitosti <strong>beton</strong>u.<br />

To může<br />

pevnosti.<br />

(ale nemusí) mít za následek snížení jeho<br />

V kyselých roztocích dochází také navíc k rozpouštění<br />

hydratovaných křemičitanů a hlinitokřemičitanů, což může<br />

opět vést ke snížení pevnosti <strong>beton</strong>u.<br />

Rychlost koroze se odvíjí od složení vody; nejagresivnější<br />

jsou vody s vysokým obsahem CO2, vody kyselé, s vysokým<br />

obsahem chloridových iontů, vody s nízkým obsahem solí<br />

(Ca, Mg) a vody s vysokým obsahem síranových iontů.<br />

Silniční<br />

stavby x posypová<br />

sůl !!!<br />

• síranové ionty – tzv. síranová koroze; vytváří se nová fáze,<br />

jejíž vznik je doprovázen značnou objemovou expanzí ⇒<br />

destrukce <strong>beton</strong>ové konstrukce


Ochrana <strong>beton</strong>ových<br />

konstrukcí


1) 3CaO.Al2O3 + 6 H2O → Ca3Al2(OH) 12 + teplo<br />

2) 2CaO.SiO2 + x H2O → Ca2SiO4.x H2O + Ca(OH) 2 + teplo<br />

3) 3CaO. SiO2 + (x+1) H2O → Ca2SiO4.xH2O + Ca(OH) 2 + teplo<br />

pokud slínek<br />

obsahuje dikalciumsilikát<br />

nebo trikalciumsilikát 3CaO.SiO 2<br />

pH<br />

Ca(OH) 2<br />

bezpečná<br />

= 12 –<br />

2CaO.SiO2, vzniká reakcí s vodou<br />

hydroxid vápenatý<br />

Ca(OH) 2<br />

13 …velmi alkalické<br />

ochrana ocelové<br />

opravdu bezpečná ???<br />

prostředí<br />

výztuže v <strong>beton</strong>u


→ problém probl m karbonatace<br />

–<br />

zejména vzdušného CO2 CO 2<br />

difuzní<br />

+ Ca(OH) 2<br />

průnik do pórů<br />

snížení<br />

→ ztráta přirozené<br />

působením kyselých plynů,<br />

<strong>beton</strong>u<br />

+ H2O = CaCO3 + …<br />

alkality na pH<br />

= 10<br />

ochrany výztuže…<br />

ve vodě<br />

nerozpustný,<br />

„návrat k<br />

přírodnímu<br />

stavu“<br />

!!!


Ochrana <strong>beton</strong>ových konstrukcí<br />

1. Primární<br />

• vhodná<br />

volba cementu (pojiva)<br />

• kvalita vody, kvalita kameniva<br />

(tzv.vnitřní) 2. Sekundární<br />

• používá se také u již porušených<br />

konstrukcí<br />

• penetrace, různé<br />

nátěry<br />

• nátěry musí mít odolnost a difůzní<br />

otevřenost vůči vodním parám, ale<br />

zároveň musí mít nepropustnost vůči<br />

CO 2<br />

• ochrana <strong>beton</strong>ového povrchu nátěry<br />

(syntetické polymerátové, alkydové,<br />

epoxidové, polyuretanové, akrylátové)<br />

polystyren, chlorkaučuk: ochrana bazénů


•<br />

•<br />

•<br />

Alkydové Alkydov nátěry: ry: -poměrně měkké<br />

- úprava svislých, méně namáhaných ploch<br />

(bazény, silážní jámy, odpadní jímky,…)<br />

Epoxidové Epoxidov<br />

<strong>beton</strong><br />

pryskyřice: prysky ice: -<br />

nejpoužívanějším typem pojiv pro nátěry na<br />

- vysoká mechanická a chemická odolnost<br />

(avšak na světle mají sklon ke ztrátě lesku a křídování)<br />

Polyuretanové<br />

Polyuretanov<br />

skladování!!!)<br />

-<br />

nátěry: ry:<br />

i pro dekorativní<br />

a) jednosložkové<br />

-<br />

vytvrzované<br />

účely<br />

vzdušnou vlhkostí<br />

(pozor při<br />

- vynikající mechanická a chemická odolnost,<br />

odolávají povětrnostním vlivům<br />

b) dvojsložkové<br />

- vynikající mechanická a chem.odolnost<br />

- díky tvrdidlu odolávají povětrnostním vlivům


•<br />

•<br />

Příprava <strong>beton</strong>u<br />

vlastní <strong>beton</strong> se připraví smícháním cementu s<br />

vodou a pískem (event. hrubým kamenivem)<br />

aby proběhla hydratace, je nutné<br />

vody<br />

pokud málo vody → nízká<br />

pokud přespříliš<br />

velké<br />

smršťování<br />

minimální<br />

vody → 1. nízká<br />

množství<br />

pevnost <strong>beton</strong>u<br />

pevnost<br />

2. při vysychání<br />

a vznik trhlinek


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

použité množství vody je tedy kompromisem<br />

požadovanou pevností hotového <strong>beton</strong>u a<br />

zpracovatelností mokré <strong>beton</strong>ové směsi<br />

hmotnostní<br />

poměr vody/<strong>beton</strong>u = 0,45 –<br />

<strong>beton</strong> vždy obsahuje určitý podíl vzduch<br />

→záměrné<br />

vnášení vzduchu → lepší<br />

vlastnosti<br />

objemový poměr písek : cement = 2,3 : 1<br />

0,55<br />

mezi<br />

izolační<br />

dodáním hrubého kameniva lze snížit množství<br />

cementu<br />

zrnitost kameniva 4-8 mm→snížení cementu o 100<br />

kg na m3 (dokonce lepší <strong>beton</strong> než při použití písku)


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

kolik vody? …ve spádové míchačce by se<br />

měl převalovat, po vysypání musí tvořit kužel<br />

bez odlučování vody<br />

(řidký <strong>beton</strong> odlučuje vodu, po vytvrdnutí je prašný, tvorba<br />

trhlin, drolí se, je velmi nasákavý - ↓ mrazuvzdornosti)<br />

mrazuvzdorný <strong>beton</strong> –buďdokonale<br />

hutný,<br />

nebo prostoupen vzduchovými póry do<br />

0,25 mm (speciální provzdušnovací přísady,<br />

JAR)<br />

uložení do konstrukce co nejdříve po<br />

vyrobení + nutnost zhutnění (zhutnění =<br />

vypuzení velkých vzduchových bublin, lze<br />

nahradit řidším <strong>beton</strong>em)


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

1% velkých vzduch.bublin = ↓ pevnosti o 6%<br />

10% vzduch.bublin = ↓pevnosti o ½ !!!<br />

během zrání <strong>beton</strong>u nesmí dojít k jeho<br />

vyschnutí (zastavení chemických reakcí)<br />

zvláště u tenkých desek (překrytí PE folií)<br />

optimální teplota výroby a pokládky <strong>beton</strong>u<br />

+15°C - + 25°C (pod +5°C se zastavuje<br />

tvrdnutí <strong>beton</strong>u)<br />

pokud pokládáme pod +5°C, nutno aby směs<br />

měla alespoň<br />

+10°C


Pevnost v tahu <strong>beton</strong>u = 1/6 až 1/10<br />

pevnosti v tlaku<br />

(heterogenní struktura a<br />

přítomnost pórů)<br />

vyztužení ocelovými tyčemi,<br />

dráty, rohožemi<br />

dnes: polymerní vlákna<br />

(odolnost vůči korozi)<br />

<strong>beton</strong> odolává velkému namáhání v<br />

tlaku, ocelový prut zajišťuje pevnost při<br />

namáhání v tahu<br />

ŽELEZOBETON<br />

Struktura <strong>beton</strong>u:<br />

obsahuje mnoho<br />

dutin a pórů<br />

(černé plochy)<br />

=<br />

příčina křehkosti


•<br />

•<br />

•<br />

1)<br />

2)<br />

ocelová<br />

výhodnější<br />

kovová<br />

výztuž<br />

výztuž<br />

pomáhá<br />

varianta:<br />

odolávat tahovému zatížení<br />

se předepne → struktura <strong>beton</strong>u je vystavena TLAKU<br />

dva způsoby předepnutí:<br />

výztuž se napne do rámu ještě před ztuhnutím <strong>beton</strong>ové směsi;<br />

po ztuhnutí <strong>beton</strong>u se z rámu uvolní<br />

vyrobí se <strong>beton</strong>ový díl s podélnými kanálky, kterými se protáhnou<br />

ocelové tyče, předepnou a nechají se v trvale přepjatém stavu po<br />

celou dobu životnosti konstrukce<br />

oba materiály –<br />

<strong>beton</strong> i ocel mají<br />

stejnou tepelnou roztažnost !!!


Předválečné<br />

Vzor 36<br />

opevnění<br />

(1934-1938)<br />

ČSR<br />

Vzor 37


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

1-2 lehké, nebo těžké<br />

střílnách<br />

zalomený vstup byl opatřen mříží<br />

osádka: 5 –<br />

7 mužů<br />

kulomety byly zalafetovány<br />

konstrukce objektu: ŽELEZOBETONOVÁ<br />

síla stropu a čelní<br />

stěny: 80 mm, nebo 120 mm<br />

a pancéřovými dveřmi<br />

v ocelolitinových<br />

(normální, zesílená<br />

odolnost)<br />

ze strany nepřítele pevnůstka opatřena kamennou rovnaninou a zemním<br />

záhozem<br />

normální<br />

zesílená<br />

Lehké<br />

opevnění<br />

vzor 37(řopíky)<br />

verze odolávala zásahům střel ráže 105 mm<br />

verze odolávala zásahům střel ráže 155 mm !!!!


•<br />

-<br />

za pouhé<br />

tři roky vybudováno:<br />

přes 10 000 lehkých objektů<br />

-<br />

-<br />

226 těžkých objektů<br />

rozestavěno 9 tvrzí


Konec železo<strong>beton</strong>u ?<br />

běžný <strong>beton</strong><br />

Schématické znázornění<br />

polymerního <strong>beton</strong>u: písková zrna<br />

jsou spojena polymerním pojivem<br />

(např. epoxidovou pryskyřicí);<br />

neobsahuje žádné dutiny →<br />

ohybová pevnost se blíží běžným<br />

ocelím<br />

- materiál na pražce<br />

vysokorychlostních kolejí


+ : -<br />

-<br />

nízká<br />

jednoduší<br />

-levnější<br />

Konec železo<strong>beton</strong>u ?<br />

Silniční<br />

most poblíž severošpanělského letiště<br />

Asturias Airport<br />

Nosníky nejsou vyrobeny z<br />

železo<strong>beton</strong>u, ale z lehkého<br />

uhlíkového kompozitního materiálu<br />

kompozit = směs dvou a více různých materiálů (polymer + určitý druh vláken;<br />

vlákna uhlíková (nejdražší), skleněná (nejlevnější))<br />

hmotnost (jen 15% hmotnosti železo<strong>beton</strong>u)<br />

a rychlejší<br />

stavba (usazení<br />

- nekorodují (sůl z posypu vozovky)<br />

nosníků<br />

jen za 3 dny x měsíce)


•<br />

Žáro<strong>beton</strong><br />

obecně<br />

žáruvzdornost…..deformační teplota alespoň 1580°C → u <strong>beton</strong>u pokud je<br />

odolný teplotám nad 200°C = žáro<strong>beton</strong><br />

Rozklad hydratačních<br />

produktů <strong>beton</strong>u<br />

Kamenivo:<br />

-<br />

Beton při vysokých teplotách<br />

nevhodné: žula, křemenná kameniva!!! → pukají!!!<br />

Rozpad kameniva<br />

do 700°C……..přírodní kamenivo, nesmí se smršťovat a měnit<br />

své mechanické vlastnosti (čedič, diabaz, andezit)<br />

- nad 700 °C……umělé kamenivo


Kameniva:<br />

-<br />

-<br />

800 až 1000°C……..drcený keramický střep, drcenou pomalu chlazenou<br />

vysokopecní strusku<br />

nad 1000°C…………drcený šamot, korund, karborundum, drcený bauxit…<br />

HUTNÉ<br />

LEHČENÉ<br />

Kameniva:<br />

-<br />

lehká<br />

ŽÁROBETONY<br />

ŽÁROBETONY<br />

objemová hmotnost vyšší než<br />

1500 kg/m3 objemová hmotnost nižší než<br />

1500 kg/m3 kameniva (keramzit, křemelina, lehčený šamot, expandovaný perlit,<br />

drcená<br />

pemza)


Proč<br />

Hydraulická<br />

pojiva žáro<strong>beton</strong>u:<br />

� nejvhodnější: hlinitanový cement<br />

� nejméně vhodný: portlandský cement<br />

� optimální: směsný cement (málo portlandského slínku, více příměsí<br />

na bázi popílku, strusky,…)<br />

ne portlandský cement ?<br />

- po ztrátě chemicky vázané vody (vázané v hydratačních produktech) podléhá<br />

teplotnímu rozpadu<br />

Jak zvýšit teplotní<br />

odolnost ?<br />

-přidáním jemného cihlářského prachu, šamotového prachu, elektrárenského<br />

popílku, jemně mletého chromitu, jemně mleté vysokopecní strusky<br />

Jak vyrobit žáro<strong>beton</strong> s vysokou chemickou odolností<br />

-přidáním sodného vodního skla (Na20 . nSiO2) ?


•<br />

•<br />

•<br />

žáruvzdorný <strong>beton</strong> se vyrábí<br />

jako normální <strong>beton</strong><br />

stejným postupem<br />

nutno počítat s rozdílnou tepelnou roztažností<br />

(vysokou) jednotlivých částí konstrukce → nutno<br />

dělat spáry<br />

každý žáro<strong>beton</strong> nutno vypálit prvním pomalým<br />

ohřevem


•<br />

•<br />

•<br />

+ : -<br />

Samozhutňující<br />

SCC (Self-compacting concrete)<br />

<strong>beton</strong><br />

jedná se o extrémně ztekucený <strong>beton</strong> (ztekucovače na<br />

bázi polykarboxylových éterů)<br />

nelze použít na všechny <strong>beton</strong>ové<br />

-<br />

snadné<br />

snadné<br />

čerpání<br />

vyplnění<br />

a lití<br />

bednění<br />

-netřeba vibračního zařízení<br />

-<br />

ekonomická<br />

úspora<br />

a forem<br />

→ zlepšení<br />

konstrukce !!!<br />

hygieny práce<br />

- dokonalý vzhled výrobku bez povrchových vad, pískových hnízd,<br />

povrchových bublin


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

nutno<br />

nutno<br />

dodržet technologické<br />

použít těžené<br />

zásady-<br />

kamenivo (drcené<br />

„krvácení<br />

<strong>beton</strong>u“<br />

zhoršuje tekutost)<br />

nutný obsah jemných částic o velikosti zrn do 0,125 mm<br />

(příměs kvalitního popílku, kamenné moučky)<br />

výroba pouze v míchačkách s nuceným oběhem (ne ve<br />

spadových – problém konzistence polykarboxylátu,<br />

nutno intenzivně míchat ďelší dobu)<br />

srovnatelná<br />

•<br />

negativní<br />

odolnost s běžnými <strong>beton</strong>y, nižším odolnost<br />

než <strong>beton</strong>y vysokopevnostní<br />

vliv chemických rozmrazovačů<br />

!!!


•<br />

•<br />

Beton a žula pro průmyslové<br />

Využití<br />

pro výrobu loží<br />

a rámů<br />

Při HSC obrábění extrémní<br />

posuvových rychlostí<br />

posuvová<br />

rychlost = 50 –<br />

obráběcích strojů.<br />

využití<br />

hodnoty otáček vřetene a<br />

60 m/min.<br />

rychloposuv = 100 m/min.<br />

zrychlení (zpomalení) = násobky gravitačního zrychlení<br />

Nutnost zachycení řezných a setrvačných sil, schopnost<br />

absorbovat rázy a chvění.


•<br />

-<br />

-<br />

-<br />

-<br />

Proč<br />

Poměrné<br />

tlumení:<br />

litina D= 0,004<br />

ocel D= 0,002<br />

reálné<br />

tlumení<br />

Hydro<strong>beton</strong><br />

tlumit?<br />

Tlumení<br />

mezi litinou a obrobkem D= 0,04 –<br />

D= 0,02 –<br />

0,03<br />

0,06<br />

Urychlováním a zpomalováním vznikají rázy, které rozechvívají celý<br />

stroj, což má vliv na přesnost obrábění a dále dochází k přenosu tohoto<br />

chvění do základu a tím k ovlivnění stability stroje.


•<br />

•<br />

Hydro<strong>beton</strong><br />

Jako výplň jednoduchých svařovaných ocelových loží<br />

zvýšení tuhosti, hmotnosti, součinitele poměrného<br />

tlumení.<br />

Součinitel teplotní roztažnosti podobný jako ocel, ale<br />

mnohem nižší koeficient tepelné vodivosti<br />

(λ<strong>beton</strong>=1 –<br />

Dobré<br />

izolační<br />

Přidávány speciální<br />

2 W.m -1 .K -1 , λ ocel<br />

vlastnosti –<br />

s 0,2% C<br />

omezení<br />

příměsi pro zvýšení<br />

= 50 W.m -1 .K -1<br />

přestupu tepla.<br />

)<br />

⇒<br />

objemu při tuhnutí.


•<br />

•<br />

Hydro<strong>beton</strong><br />

Malá odolnost vůči působení olejů, solí a jiných<br />

chemikálií ⇒ nutno povrch <strong>beton</strong>u ošetřit speciální<br />

nátěrem.<br />

Pokud je nutné zlepšit vlastnosti <strong>beton</strong>ového lože v tahu<br />

i ohybu ⇒ nutné vytvořit železo<strong>beton</strong>.


Polymerický <strong>beton</strong> –<br />

Pevnost 2 –<br />

5x vyšší<br />

Polymerický <strong>beton</strong><br />

někdy též<br />

než<br />

minerální<br />

u hydro<strong>beton</strong>u.<br />

litina<br />

Odolnost vůči solím, chemikáliím, povětrnostním<br />

vlivům.<br />

Přírodní štěrk,<br />

umělá keramika<br />

Velikost částic 0 – 42 mm.<br />

+<br />

Syntetické<br />

pojivo<br />

6 – 10 hm.%.<br />

Míchání<br />

Tuhnutí<br />

5 – 10 min.<br />

Tužidlo<br />

Lití


Polymerický <strong>beton</strong> =<br />

Minerální<br />

Umělá<br />

kompozit<br />

pryskyřice<br />

Minerální plnivo o<br />

různé zrnitosti


• Výrobky z minerálního kompozitu jsou zhotovovány za<br />

pokojové teploty odléváním do rozebíratelných forem<br />

• tyto formy jsou umístěny na vibračních stolech - > vyšší<br />

zabíhavost a zhutnění<br />

• vytvrzování probíhá na základě exotermní reakce umělé<br />

pryskyřice, při níž se odlitek ohřeje na teplotu max.60°C<br />

• po několika hodinách je odlitek připraven k odformování<br />

• ke konečnému vytvrzení<br />

dochází cca týden po odlití


Plnivo:<br />

• zrnitost 0 –<br />

16 mm<br />

• 80 % celkového objemu směsi<br />

• největší<br />

vliv na kvalitu a výslednou strukturu minerálního kompozitu<br />

• nejlepších mechanických vlastností vykazuje kompaktní struktura s<br />

co možná největšími zrny !!!<br />

• maximální velikost zrna je ovlivněna tloušťkou stěny, která může být<br />

pěti až osmi násobkem maximální velikosti zrna<br />

• čedič, žula, křemenec, basalt, slída, živec, sklo, šedá litina, ocel


Pojivo:<br />

• je dvoukomponentní<br />

–<br />

pryskyřice + tvrdidlo<br />

• pro dosažení optimálních mech. Vlastností by měl být<br />

celkový podíl pojiva co možná nejnižší – v praxi cca 20 %<br />

• nejčastěji epoxidová<br />

pryskyřice<br />

• pojivo na bázi epoxidové pryskyřice ztrácí při teplotě 75°C<br />

své mechanické vlastnosti => odlitky není možno používat do<br />

teplot vyšších než 75°C !!!


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

-<br />

-<br />

GRANITAN S 100<br />

Pojivo: epoxidová pryskyřice<br />

Plnivo: pazourek, gabro, diorit, diabas….nerosty s vysokou pevností, s velkou<br />

hustotou, isotropní strukturou.<br />

Zrnitost plniva: 0,2 – 16 mm<br />

Zalévání prvků strojů podobně jako u hydro<strong>beton</strong>u.<br />

Taktéž možnost vytvoření předpjatých konstrukcí<br />

vysoká<br />

velmi dobrá<br />

pevnost v tlaku<br />

-součinitel tepelné<br />

-<br />

-<br />

-<br />

vysoké<br />

velká<br />

vlastní<br />

jednoduchá<br />

přilnavost k ocelovým materiálům<br />

roztažnosti o 30% vyšší<br />

tlumení<br />

(40x větší<br />

než<br />

odolnost vůči solím, kyselinám apod.<br />

technologie výroby –<br />

Výroba loží, stojanů, příčníků<br />

„lití<br />

ve formě<br />

Výrobci: Mikrosa, Schaudt, Studer, Colchester<br />

Schneeberger, MBA, Epucret<br />

než<br />

ocel<br />

ocel, 30x větší<br />

za studena“<br />

než<br />

monolitických bloků.<br />

–<br />

–<br />

lože u brusek<br />

výrobci směsí a dílů<br />

litina)


• Odlitky z minerálního kompozitu tlumí rázy a chvění 8x rychleji<br />

než odlitky ze šedé litiny => zvýšení kvality povrchu obrobku a<br />

zvýšení životnosti nástrojů až o 30%.<br />

• Pokles hlučnosti stroje<br />

• O 20% pokles velikosti vibrační amplitudy – vyřešení problému<br />

rezonance<br />

• Nepodléhá<br />

• poškození<br />

• lepení<br />

korozi<br />

lze snadno opravit –<br />

jednotlivých dílů<br />

=><br />

vysoká<br />

lepením, nebo odlitím<br />

konstrukční variabilita


•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

•<br />

Vhodně<br />

Přírodní<br />

opracované<br />

Původ: převážně<br />

Jižní<br />

Použití: pro velmi přesné<br />

žula -<br />

monolitní<br />

Afrika<br />

a citlivé<br />

Granit<br />

bloky z přírodní<br />

stroje, měřící<br />

žuly<br />

přístroje<br />

Stoly a pravítka přesných souřadnicových měřicích strojů<br />

a speciálních, vysoce přesných obráběcích strojů<br />

(především souřadnicových vyvrtávaček)<br />

Laboratorní<br />

technika<br />

Většinou nepohyblivé<br />

lože, příčníky.<br />

stoly,


1.<br />

2.<br />

3.<br />

4.<br />

5.<br />

6.<br />

7.<br />

8.<br />

9.<br />

10.<br />

11.<br />

12.<br />

13.<br />

14.<br />

15.<br />

16.<br />

Historie a vývoj <strong>beton</strong>u.<br />

Složení <strong>beton</strong>u.<br />

Otázky<br />

Cement – druhy a složení jednotlivých typů cementů; slínek.<br />

Tuhnutí<br />

Vliv prostředí<br />

<strong>beton</strong>u – popis, význam a podstata reakcí.<br />

Značení <strong>beton</strong>ů.<br />

Funkce a druhy bednění.<br />

Koroze <strong>beton</strong>u.<br />

na pevnostní charakteristiky <strong>beton</strong>ů – vlhkost, teplota, čas.<br />

Ochrana <strong>beton</strong>ových konstrukcí.<br />

Výroba a pokládka <strong>beton</strong>ů.<br />

Železo<strong>beton</strong> –<br />

Náhrada železo<strong>beton</strong>u.<br />

funkce, použité materiály, způsoby výroby.<br />

Žáro<strong>beton</strong>y – vlastnosti, složení.<br />

Samozhutňující<br />

<strong>beton</strong> –<br />

výroba, vlastnosti, výhody.<br />

Beton a žula pro průmyslové aplikace – typy používaných materiálů, účel použití,<br />

vybrané vlastnosti použitých materiálů.<br />

Polymerický <strong>beton</strong> – vlastnosti, složení, způsob použití

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!