31.01.2015 Views

Souvislost metod hodnocení adhezivně kohezivního ... - ATeam

Souvislost metod hodnocení adhezivně kohezivního ... - ATeam

Souvislost metod hodnocení adhezivně kohezivního ... - ATeam

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Disertační práce<br />

<strong>Souvislost</strong> <strong>metod</strong> hodnocení adhezívn<br />

vně kohezivního<br />

ho<br />

chování systému tenká vrstva – substrát<br />

Martina Sosnová<br />

Katedra materiálů a strojírenské metalurgie<br />

Školitel:<br />

Doc. Ing. Jana Skálová, CSc.


Úvod<br />

1 / 54<br />

‣ Povrchové inženýrství je relativně mladým vědním oborem.<br />

Fascinace člověka povrchem je ale stará jako lidstvo samo.<br />

‣ Dnešní tenké vrstvy nacházejí široké uplatnění v různých<br />

praktických aplikacích, např. v mikroelektronice, elektronice, optice,<br />

strojírenství, automobilovém průmyslu a medicíně.<br />

‣ Pro zjištění optimálních vlastností systémů s tenkými vrstvami je<br />

potřeba v procesu jejich vývoje realizovat řadu zkoušek.<br />

‣ Sledování - kvality a vlastností tenkých vrstev - vrypová zkouška<br />

„Scratch test“ a vnikací zkouška „Mercedes test“.<br />

‣ Další zkouškou hodnotící systém tenká vrstva – substrát je<br />

tribologická zkouška.<br />

‣ Tribologické zkoušky <strong>metod</strong>ami „PIN-on-DISC“ a „Fretting test“.


2 / 54<br />

CÍLE PRÁCE<br />

‣ Disertační práce se zabývá studiem jednotlivých moderních <strong>metod</strong>ik<br />

hodnocení adhezivně-kohezivního a tribologického chování tenkých<br />

vrstev obecně, sleduje jejich vzájemnou korelaci a možnosti použití<br />

těchto <strong>metod</strong>ik v reálných aplikacích.<br />

‣ Cílem první části experimentu bylo zjištění vlivu modifikace povrchu<br />

substrátu na následnou adhezi tenké vrstvy<br />

‣ Nalezení souvislostí mezi <strong>metod</strong>ami hodnotícími adhezivně<br />

kohezivní chování – „Mercedes testem“ a „Scratch testem“ pomocí<br />

jejich korelace.


CÍLE PRÁCE<br />

‣ Cílem druhé části experimentálního programu je ověření odolnosti<br />

proti opotřebení systémů s tenkými vrstvami aplikovanými zejména<br />

na řezné nástroje.<br />

‣ Rozšíření analýz sledujících tribologické vlastnosti o <strong>metod</strong>u<br />

„Fretting test“ a navržení <strong>metod</strong>iky hodnocení tohoto testu.<br />

‣ Poslední část experimentu je zaměřena na posouzení souvislostí<br />

tribologické zkoušky <strong>metod</strong>ou „PIN-on-DISC“ s “Fretting testem“.<br />

‣ K jednotlivým analýzám bylo využito veškeré moderní dostupné<br />

techniky používané v oblasti analýz vlastností tenkých vrstev:<br />

světelné mikroskopie, elektronové řádkovací mikroskopie s EDX<br />

analýzou a také nejnovější progresivní laserové konfokální<br />

mikroskopie.<br />

3 / 54


Hodnocení vlivu úpravy povrchu substrátu<br />

tu<br />

na adhezi tenké vrstvy<br />

‣ Hrany řezného nástroje jsou po klasickém naostření brusnými<br />

kotouči otřepené a plné defektů.<br />

‣ V případě depozice vrstvy na takový povrch by mohlo na místech<br />

defektů dojít při obrábění k porušení tenké vrstvy, která pak<br />

přestává plnit svůj účel.<br />

‣ Proto byla zaměřena pozornost na optimalizaci mechanické úpravy<br />

břitů před povlakováním s cílem zaručit dobré adhezivně kohezivní<br />

vlastnosti tenkých vrstev.<br />

‣ Různými technologiemi povrchových úprav lze dosáhnout eliminace<br />

vad, vzniklých broušením. Jedná se o úpravu mikrogeometrie břitů<br />

před depozicí nástrojů.<br />

‣ Úprava probíhá ve speciálním brusném médiu, kde dochází<br />

k řízenému zaoblení ostrých nerovností na břitech. Technologie jsou<br />

celkově šetrné k nástroji.<br />

‣ Přínosem úprav povrchu nástrojů je zajištění lepší adheze tenké<br />

vrstvy, zvýšení výkonnosti nástroje a následně tak zlepšení kvality<br />

obrobené plochy.<br />

4 / 54


5 / 54<br />

Substrát<br />

‣ Substrát, na který je deponována tenká vrstva, ovlivňuje výrazně<br />

konečné vlastnosti daného systému. S ohledem na tloušťku vrstev<br />

se při běžném zatížení projevují vlastnosti substrátu.<br />

‣ Jako experimentální materiál byl zvolen slinutý karbid K10 UF<br />

s velmi jemným karbidickým zrnem, který se používá na speciální<br />

řezné nástroje.<br />

‣ Zdůvodu optimalizace vlastností substrátu byl sledován vliv úpravy<br />

povrchu substrátu před depozicí na adhezi tenké vrstvy.<br />

‣ Experiment zabývající se hodnocením vlivu úpravy povrchu<br />

substrátu na adhezi tenké vrstvy je řešen v rámci MPO projektu –<br />

FI-IM2/054 jehož řešitelem je firma Hofmeister s.r.o.<br />

‣ V projektu MPO – FI-M2/054 je ZČU v Plzni spoluřešitelem.


6 / 54<br />

Technologie povrchových úprav nástrojn<br />

strojů<br />

1) Omílání proudem vzduchu, který unáší abrazivní částice<br />

• přírodní oxidy (minerální abraziva)<br />

• kovová abraziva – např. broky – jsou vhodné na objemnější<br />

nástroje<br />

• struska<br />

• syntetická abraziva (na bázi Al 2 O 3 aSiC)<br />

• diamantový prášek<br />

2) Kartáčování - ocelová nebo různá tvrdá polymerní vlákna<br />

impregnovaná abrazivem (NAF – Nylon Abrasive Filament)<br />

3) Finišování pomocí gumových disků nebo jiných elementů<br />

za přítomnosti abrazivního média (např. vápencové kaše)


7 / 54<br />

Úprava mikrogeometrie břitb<br />

itů před depozicí nástrojů<br />

Substrát slinutý karbid K10 UF<br />

Broušení<br />

Beze změny<br />

Omletí ve speciálním brusném médiu<br />

Otryskání<br />

Metalografické leštění<br />

Struktura slinutého karbidu K10 UF.


Otryskání<br />

Jedná se o speciální technologii – AERO LAP, kdy proud vzduchu<br />

unáší mokré měkké elastické částice s abrazivem.<br />

Rozdíl mezi úpravou proudem<br />

tvrdých a měkkých částic.<br />

Miroslav Moravek, MISAN s.r.o., mailová korespondence z 23.10.2005<br />

8 / 54


Otryskání<br />

‣ Otryskání Al 2<br />

O 3<br />

‣ Otryskání SiC – vyvolává nežádoucí chemické<br />

změny – vliv na adhezi vrstvy k substrátu<br />

‣ čištění => otryskání => depozice<br />

Substrát – před otryskáním<br />

Substrát – po otryskání<br />

9 / 54


10 / 54<br />

Omletí substrátu tu ve speciáln<br />

lním m brusném m médium<br />

Omletí v ořechových skořápkách s brusivem SiC<br />

Zařízení, ve kterém probíhá proces omletí<br />

http://www.otec.de/d/index.html<br />

Brusné médium


11 / 54<br />

Omletí v brusném m médium<br />

omletí => čištění => depozice<br />

Substrát – před omletím v brusném médiu<br />

Substrát – po omletí v brusném médiu


12 / 54<br />

Omletí v brusném m médium<br />

Před omletím v brusném médiu<br />

Po omletí v brusném médiu<br />

K největší změně břitu došlo otryskáním. Další sledované technologie<br />

omletí nevedly k výraznějším změnám. Změna se týkala především<br />

zaoblení břitu.


13 / 54<br />

Tenké vrstvy<br />

‣ Pro vlastní experimentální program byly zvoleny systémy<br />

s otěruvzdornými vrstvami a kombinace systému otěruvzdorné<br />

a kluzné vrstvy.<br />

‣ Tyto vrstvy byly deponovány na speciálně upravený substrát, aby bylo<br />

možno ověřit vliv úpravy povrchu substrátu na následnou adhezi vrstev<br />

a souvislosti jednotlivých <strong>metod</strong> hodnocení adhezivně kohezivního<br />

chování systémů s tenkými vrstvami.<br />

‣ Volba vrstev - průmyslové aplikace – dokazuje aktuálnost celé<br />

problematiky.<br />

‣ Vrstvy byly deponovány <strong>metod</strong>ou PVD – nízkonapěťovým reaktivním<br />

odpařováním katody ve vakuu.<br />

‣ Tloušťka vrstev ~ 2 µm


14 / 54<br />

Tenké vrstvy<br />

‣ Vrstva TiAlSiN - Nanokompozitní systém<br />

s vysokou tvrdostí a tepelnou i chemickou<br />

stabilitou. Je to univerzální vrstva s širokou<br />

škálou aplikací jak pro oblasti obrábění, tak<br />

i pro stříhání a lisování. Tloušťka ~ 2,1 µm.<br />

‣ Vrstva TiAlN + DLC - Kombinací substrátu<br />

s vysokou houževnatostí otěruvzdorné tenké<br />

vrstvy s kluznou vrstvou může vzniknout<br />

nástroj se špičkovým výkonem i za<br />

nestabilních podmínek a opakovaně<br />

přerušovaném řezu při obrábění.<br />

Tloušťka ~ 1,8 µm. DLC ~ 0,5 µm.<br />

‣ Vrstva TiAlN - Monovrstva. V současné době<br />

představuje ideální řešení pro<br />

vysokorychlostní obrábění. Zajímavou<br />

vlastností je vytváření povrchové vrstvy Al 2 O 3 ,<br />

která při řezu přispívá ke snížení tření,<br />

zvýšení difúzní odolnosti a zlepšení řezných<br />

vlastností. Tloušťka ~ 2,2 µm.


15 / 54<br />

Hodnocení vlivu úpravy povrchu substrátu tu na adhezi tenké vrstvy<br />

‣ Hlavním cílem experimentu bylo postihnout vliv úprav povrchu<br />

substrátu na následnou adhezi tenké vrstvy.<br />

‣ Na každém vzorku byly provedeny 3 vrypy (ve třech směrech<br />

pro eliminaci vlivu směru měření).<br />

‣ Zatížení 0 - 80N s lineárně se zvyšující silou.<br />

‣ Byly stanoveny hodnoty kritických zatížení a z nich byl vypočten<br />

aritmetický průměr.


16 / 54<br />

Hodnocení vlivu úpravy povrchu substrátu<br />

tu<br />

na adhezi tenké vrstvy<br />

‣ Hodnotícím kritériem dobré adheze tenké vrstvy je kritická síla větší<br />

než Lc = 50N.<br />

‣ Jestliže systém tenká vrstva-substrát uspěje s tímto požadovaným<br />

výsledkem, pak je aplikován na řezných nástrojích pro průmysl.<br />

‣ Všechny sledované vrstvy vykazují velmi dobré adhezívně-kohezivní<br />

vlastnosti, protože hodnota dosažených kritických zatížení L C3 a Ls<br />

přesahuje 50N.


Hodnocení vlivu úpravy povrchu substrátu tu na adhezi tenké vrstvy<br />

Vzorek<br />

Kritické zatížení Lc [N]<br />

L c1<br />

[N] L c2<br />

[N] L c3<br />

[N] L s<br />

[N]<br />

Beze změny - TiAlSiN 17 ± 0 46 ± 12 66 ± 6 72 ± 4<br />

Omletí - TiAlSiN 15 ± 4 32 ±9 69 ± 5 71 ± 4<br />

Otryskání - TiAlSiN 31 ± 14 45 ± 9 69 ± 2 72 ± 1<br />

Metalografické leštění -<br />

TiAlSiN<br />

Metalografické leštění -<br />

TiAlN + DLC<br />

16 ± 5 39 ± 10 58 ± 1 62 ± 1<br />

38 ± 2 47 ± 1 52 ± 0 52 ± 0<br />

Beze změny - TiAlN + DLC 26 ± 7 32 ± 6 55 ± 2 57 ± 1<br />

Omletí - TiAlN +DLC 20 ± 4 36 ± 13 53 ± 1 54 ± 2<br />

Otryskání - TiAlN + DLC 28 ± 11 36 ± 5 51 ± 7 56 ± 0<br />

Beze změny - TiAlN 25 ± 5 36 ± 1 57 ± 3 59 ± 2<br />

Otryskání - TiAlN 20 ± 5 29 ± 8 59 ± 2 64 ± 1<br />

Omletí - TiAlN 15 ± 0 23 ± 0 57 ± 2 58 ± 1<br />

Metalografické leštění -<br />

TiAlN<br />

21 ± 2 46 ± 0 53 ± 0 57 ± 2<br />

17 / 54


18 / 54<br />

SCRATCH TEST TiAlSiN<br />

80<br />

70<br />

60<br />

beze změny<br />

omletí<br />

otryskání<br />

metalografické leštění<br />

50<br />

Lc[N]<br />

40<br />

30<br />

20<br />

10<br />

0<br />

Lc1 [N] Lc2 [N] Lc3 [N] Ls [N]<br />

Kritické zatížení Lc [N]


19 / 54<br />

Hodnocení vlivu úpravy povrchu substrátu<br />

tu<br />

na adhezi tenké vrstvy<br />

‣ Úprava povrchu substrátu metalografickým leštěním se významně<br />

projevila na kvalitě adhezivně kohezivního chování, poněvadž<br />

způsobila velký pokles v hodnotách kritického zatížení Lc o hodnotu<br />

~ 10N.<br />

‣ V oblasti vyšších zatížení nastalo vrásnění vrstvy, které přecházelo<br />

vjejíštěpení, zejména podél hrany vrypu.<br />

‣ Ukázalo se, že nejpříznivější vliv modifikace povrchu substrátu<br />

z hlediska kritických zatížení na adhezivně kohezivní chování má<br />

otryskání.<br />

‣ U otryskaných vzorků a vzorků beze změny (broušeny) byl<br />

dokumentován podobný vliv na mechanismus opotřebení.<br />

‣ Porušení vrstev bylo iniciováno nejen uvnitř stopy (vrásnění vrstvy),<br />

ale nastalo i ovlivnění hran vrypu, kde docházelo k vylamování částí<br />

tenké vrstvy, mnohdy až na substrát.


20 / 54<br />

Otryskání<br />

Substrát - beze změny<br />

Patrné odloupnutí povrchové<br />

vrstvy.<br />

Porušení při kritickém zatížení L C2<br />

~ 36N


21 / 54<br />

Hodnocení vlivu úpravy povrchu substrátu<br />

tu<br />

na adhezi tenké vrstvy<br />

‣ Omletí ve speciálním brusném médiu, případně žádná povrchová<br />

modifikace substrátu kvalitu adhezívně kohezivního chování mají<br />

podobný vliv.<br />

‣ Nejméně závažné porušení vyvolává omletí substrátů ve speciálním<br />

brusném mediu. K porušování docházelo pouze uvnitř stopy, vrstva<br />

se neštěpila ani nevylamovala. Celkově docházelo k porušování<br />

vrstev v nejmenší míře ze všech.<br />

‣ Uváží-li se výše zmíněná hlediska, omletí substrátu<br />

ve speciálním brusném médiu je nejvhodnější předdepoziční<br />

úpravou substrátu K10UF.


Omletí<br />

22 / 54


23 / 54<br />

„Mercedes test“ vs „Scratch test“<br />

‣ Cílem toho experimentu je snaha o nalezení souvislostí mezi<br />

<strong>metod</strong>ami hodnotícími adhezivně kohezivní chování – „Mercedes“ a<br />

„Scratch“ testem.<br />

‣ Je „Mercedes test“ postačující k vyhodnocení adhezivně<br />

kohezivního chování systému tenká vrstva – substrát<br />

‣ Interní grant - Laboratorní a praktické testy na systémech s tenkými<br />

vrstvami v aplikaci na řezné nástroje v roce 2005.<br />

- analýza adhezivně kohezivních vlastností tenká vrstva substrát<br />

- nalezení souvislostí mezi <strong>metod</strong>ami hodnotícími adhezivně kohezivní<br />

chování.


24 / 54<br />

„Mercedes test“ vs „Scratch test“<br />

„Scratch test“ – vrypová zkouška<br />

ka<br />

‣ Při Scratch testu byly na každém vzorku byly provedeny 3 vrypy. Zatížení bylo<br />

zvoleno 0 - 80N s lineárně se zvyšující silou.<br />

‣ Byly vyhodnoceny hodnoty kritických zatížení, z nichž byl stanoven aritmetický<br />

průměr.<br />

Vnikací zkouška<br />

ka - „Mercedes test“<br />

‣ Na systémech s tenkými vrstvami byly vytvořeny 3 vtisky při zatížení 1500N.<br />

‣ Bylo vyhodnoceno porušení vrstvy v okolí každého vtisku a následně přiřazeno<br />

odpovídající adhezní číslo.<br />

‣ MPO projekt – FI-IM2/054 jehož řešitelem je firma Hofmeister s.r.o. a interního<br />

grantu na ZČU v Plzni – Laboratorní a praktické testy na systémech s tenkými<br />

vrstvami v aplikaci na řezné nástroje v roce 2005.


25 / 54<br />

Substrát - slinutý karbid K20<br />

Vyměnitelná břitová destička<br />

TOSHIBA TH10


Vrstva – TiAlN<br />

A2/K3 26 / 54<br />

Vnikací zkouška<br />

ka - „Mercedes test“<br />

Vrstva –TiAlN+DLC<br />

A1/K2<br />

Vrstva TiAlSiN<br />

A1/K2


27 / 54<br />

Vrstva<br />

A/K<br />

Pořadí<br />

Kritické<br />

zatížení<br />

Ls [N]<br />

Beze změny - TiAlSiN A1 / K1 1. 72 ± 4 2.<br />

Omletí - TiAlSiN A1 / K2 2. 71 ± 4 3.<br />

Otryskání - TiAlSiN A1 / K2 2. 72 ± 1 1.<br />

Metalografické leštění - TiAlSiN A1 / K2 2. 62 ± 1 4.<br />

Metalografické leštění - TiAlN +<br />

DLC<br />

A1 / K2<br />

4.<br />

Pořadí<br />

52 ± 0 4.<br />

Beze změny - TiAlN + DLC A1 / K1 1. 57 ± 1 1.<br />

Omletí - TiAlN +DLC A1 / K2 2. 54 ± 2 3.<br />

Otryskání - TiAlN + DLC A1 / K2 2. 56 ± 0 1.<br />

Beze změny - TiAlN A1 / K1 1. 59 ± 2 3.<br />

Otryskání - TiAlN A1 / K1 1. 64 ± 1 1.<br />

Omletí - TiAlN A1 / K1 1. 58 ± 1 3.<br />

Metalografické leštění - TiAlN A2 / K3 4 57 ± 2 4.


‣ Z porovnání je zřejmé, že tenké vrstvy, které mají nejlepší adhezivně<br />

kohezivní vlastnosti, jsou i „Mercedes testem“ vyhodnoceny nejnižším<br />

stupněm A1 / K1.<br />

‣ Předností vnikací <strong>metod</strong>y „Mercedes testu“ je rychlost provedení<br />

spolu s minimálními nároky na měřící zařízení a možnost sledování<br />

chování systému přímo na zkoumaných řezných nástrojích nebo<br />

vzorcích s různou tvarovou plochou bez jinak nutné destrukce<br />

nástroje (tzv. systémy s reálnými povrchy).<br />

‣ Vyhodnocení je však méně přesné oproti vrypové zkoušce, která<br />

umožňuje sledování rozvoje porušení v závislosti na zatížení, kdy se<br />

získají přesné hodnoty kritických zatížení.<br />

‣ Stav povrchu, drsnost, neovlivňuje v takové míře výsledky měření<br />

jako v případě vrypové zkoušky, která kvůli co nejmenšímu ovlivnění<br />

výsledků vyžaduje povrch s nízkou hodnotou drsnosti (doporučená<br />

drsnost by dle normy EN 1071-3:2005 neměla přesáhnout<br />

Ra = 1µm).<br />

28 / 54


29 / 54<br />

Hodnocení tribologických vlastností sledovaných systémů<br />

pomocí „Fretting testu“ a <strong>metod</strong>y „PIN-on-DISC“<br />

‣ Vzhledem k tomu, že celá práce je zaměřena na sledování<br />

vlastností tenkých vrstev aplikovaných na řezné nástroje, byla další<br />

část experimentálního programu zaměřena na hodnocení jedné<br />

z nejzákladnějších vlastností těchto systémů, tj. opotřebení.<br />

‣ K hodnocení bylo použito všeobecně rozšířené <strong>metod</strong>y<br />

„PIN-on-DISC“.<br />

‣ Cílem druhé části experimentálního programu bylo rozšíření analýz<br />

sledujících tribologické vlastnosti o <strong>metod</strong>u Fretting test a navržení<br />

<strong>metod</strong>iky hodnocení systémů s tenkými vrstvami.<br />

‣ Jako experimentální materiál byly zvoleny tenké vrstvy TiN a TiAlN,<br />

deponované na substrátu K20 <strong>metod</strong>ou PVD (nízkonapěťovým<br />

reaktivním odpařováním katody ve vakuu).<br />

‣ Tloušťka vrstev: TiN ~ 1,5µm; TiAlN ~ 2µm<br />

‣ Vrstva TiN je považována za etalonový materiál.


„Fretting test“<br />

‣ Frikční vlastnosti povrchových vrstev mohou být ověřovány nejenom<br />

tribologickým testem „PIN-on-DISC“, ale také pomocí tzv. „Fretting<br />

testu“. Principem <strong>metod</strong>y je prolešťování vrstvy kuličkou nebo<br />

hrotem, které se pohybují nízkofrekvenčními kmity.<br />

‣ Fretting je jev související se způsobem opotřebení, který může<br />

nastat u většiny průmyslových aplikací, kde je kontakt ovlivněn<br />

mechanickými vibracemi (kmitáním). Tento druh porušení může<br />

často vést ke kritickému porušení součásti.<br />

‣ Přímým výstupem měření je průběh koeficientu tření v závislosti<br />

na počtu cyklů. Dalšími hodnotami, které se při zjišťování<br />

tribologického chování tenkých vrstev sledují, jsou:<br />

‣ charakter opotřebení „PIN“ tělíska – adhezivní nebo abrazivní,<br />

‣ velikost opotřebení „PIN“ tělíska<br />

‣ charakter a velikost vytvořené tribologické stopy na vzorku.<br />

Experiment zabývající se hodnocením tribologických vlastností tenkých vrstev<br />

byl řešen v rámci Interního grantu na ZČU v Plzni – Povrchové inženýrství<br />

ve vazbě na tribologické vlastnosti, který byl řešen v roce 2006. 30 / 54


„Fretting test“<br />

31 / 54


32 / 54<br />

‣ Cílem tohoto experimentu bylo monitorovat rozvoj porušování systémů<br />

s tenkými vrstvami v závislosti na počtu cyklů. Počet cyklů byl<br />

v jednotlivých testech odkrokován - 1000, 2000, 3000, 4000 a 5000.<br />

‣ Dalším cílem tohoto experimentu bylo postihnout, jaký vliv má orientace<br />

měření vzhledem ke stopám po broušení.<br />

‣ Test byl proveden ve směru rovnoběžném (R), kolmém (K) a šikmém<br />

(P - příčném) vzhledem ke stopám broušení substrátu, aby byl zachycen<br />

vliv ve všech směrech.<br />

‣ Monitorováno bylo opotřebení stopy po „Fretting testu“ a opotřebení<br />

„PIN“ tělíska.<br />

‣ Zatížení bylo zvoleno 5N,<br />

‣ „PIN“ tělíska - karbid wolframu - vysoká odolnost proti opotřebení.<br />

‣ Délka dráhy jednoho cyklu ~ 4250 µm.<br />

‣ f = 3,16 Hz


33 / 54<br />

‣ U tenké vrstvy TiN byl prokázán rozdílný průběh v koeficientu tření<br />

v závislosti na směru měření vzhledem ke stopám po broušení<br />

substrátu.<br />

‣ Tento rozdíl je způsobený tím, že „PIN“ tělísko musí překonávat<br />

překážky, tj. nerovnosti povrchu vzniklé broušením povrchu substrátu<br />

(reálný povrch nástroje).<br />

‣ Po překonání těchto nerovností, tj. po částečném opotřebení tenké<br />

vrstvy dochází k vyrovnání průběhu koeficientu tření ~ po 2500 cyklech.<br />

‣ Tenká vrstva má velice dobrou odolnost proti opotřebení. Je to<br />

s největší pravděpodobností způsobeno tím, že se u TiN vrstev vytváří<br />

oxidický film ve formě TiO 2 , který má prokazatelný vliv na kluzné<br />

vlastnosti.<br />

‣ U vrstvy nedochází k porušování, vrstva má dobrou adhezi<br />

a nenastává ani lokální odhalení substrátu.


34 / 54<br />

0,8<br />

Fretting test TiN<br />

3000 cyklů; zatížení 5 N; PIN karbid wolframu<br />

0,7<br />

0,6<br />

TiN_3000K<br />

TiN_3000R<br />

TiN_3000P<br />

koeficient tření<br />

0,5<br />

0,4<br />

0,3<br />

0,2<br />

0,1<br />

0<br />

0 1000 2000 3000<br />

cykly


„Fretting test“ - vrstva TiN<br />

5000 cyklů<br />

Zatížení - 5N<br />

„PIN“ - karbid wolframu<br />

35 / 54


Opotřeben<br />

ebení tenké vrstvy a „PIN“ tělíska<br />

‣ Velikost opotřebení tenké vrstvy a „PIN“ tělíska je možné<br />

vyhodnocovat pomocí tzv. koeficientu opotřebení K.<br />

K<br />

=<br />

V<br />

L ⋅<br />

s<br />

=<br />

⎡<br />

⎢<br />

⎣<br />

3<br />

mm<br />

N ⋅ m<br />

⎤<br />

⎥<br />

⎦<br />

kde V – opotřebovaný objem [mm 3 ]<br />

L – zatížení, při kterém byl proveden test [N]<br />

s – dráha [m]<br />

‣ Opotřebovaný objem byl zjištěn pomocí laserového<br />

konfokálního mikroskopu Olympus LEXT. Celkový<br />

opotřebený objem byl uvažován bez drsností celé stopy<br />

po „Fretting testu“.<br />

36 / 54


Šířka stop dosahuje v kolmém směru vyšších hodnot než v případě testu<br />

ve směru rovnoběžném a příčném ke směru stop po broušení substrátu.<br />

300<br />

Šířka stopy vrstva TiN<br />

250<br />

Šířka stopy [µm]<br />

200<br />

150<br />

100<br />

TiN_K<br />

TiN_R<br />

TiN_P<br />

50<br />

0<br />

5000 4000 3000 2000 1000<br />

cykly<br />

Závislost šířky stopy na počtu cyklů<br />

37 / 54


38 / 54<br />

U vrstvy TiN i TiAlN byl vyhodnocen tzv. koeficient opotřebení „PIN“<br />

tělíska. „PIN“ tělísko bylo v jednotlivých testech opotřebováváno<br />

rovnoměrně a tedy orientace testu neměla na opotřebování „PINu“<br />

výrazný vliv.<br />

Koeficient<br />

opotřebení<br />

[mm 3 /N*m]<br />

0,0040<br />

Opotřebení PIN - TiN<br />

0,0035<br />

0,0030<br />

0,0025<br />

0,0020<br />

0,0015<br />

TiN_K<br />

TiN_R<br />

TiN_P<br />

0,0010<br />

0,0005<br />

0,0000<br />

5000 4000 3000 2000 1000<br />

cykly


39 / 54<br />

‣ Test - ve směru kolmém ke stopám po broušení nastává vyšší<br />

opotřebení vrstvy než je tomu ve směru rovnoběžném a příčném.<br />

Koeficient<br />

opotřebení<br />

[mm 3 /N*m]<br />

3,00E-05<br />

Opotřebení vrstvy TiN<br />

2,50E-05<br />

2,00E-05<br />

1,50E-05<br />

TiN_K<br />

TiN_R<br />

TiN_P<br />

1,00E-05<br />

5,00E-06<br />

0,00E+00<br />

5000 4000 3000 2000 1000<br />

cykly


40 / 54<br />

Vrstva TiAlN<br />

‣ Porovnáme-li průběh koeficientu tření, má ve všech směrech stejný<br />

trend, nedochází tedy k výraznému rozdílu, jako tomu bylo u vrstvy<br />

TiN.<br />

‣ Je to způsobeno tím, že vrstva TiAlN se více opotřebovává, čímž<br />

dochází rychleji k odstranění vrcholků nerovností.<br />

‣ Již při 2000 cyklech nastává opotřebení do oblasti adhezní vrstvy.<br />

Při testech 3000, 4000 a 5000 cyklů dochází<br />

k lokálnímu odhalení substrátu.<br />

‣ Ani v jednom testu nedošlo k úplnému odhalení substrátu.


41 / 54<br />

0,8<br />

Fretting test TiAlN<br />

5000 cyklů; zatížení 5 N; PIN karbid wolframu<br />

0,7<br />

0,6<br />

TiAlN_5000K<br />

TiAlN_5000R<br />

TiAlN_5000P<br />

koeficient tření<br />

0,5<br />

0,4<br />

0,3<br />

0,2<br />

0,1<br />

0<br />

0 1000 2000 3000 4000 5000<br />

cykly


42 / 54<br />

„Fretting test“ - vrstva TiAlN<br />

5000 cyklů<br />

Zatížení - 5N<br />

„PIN“ - karbid wolframu


‣ Koeficient opotřebení tenké vrstvy TiAlN vykazuje na rozdíl od vrstvy<br />

TiN celkově vyšší hodnoty.<br />

‣ Srovnáme-li hodnoty koeficientu opotřebení v jednotlivých směrech,<br />

nenastávají v případě 3000, 4000 a 5000 cyklů výrazné změny. Je to<br />

s největší pravděpodobností způsobeno tím, že byl eliminován vliv<br />

nerovností povrchu.<br />

Koeficient opotřebení<br />

[mm 3 /N*m]<br />

3,00E-05<br />

Opotřebení vrstvy TiAlN<br />

2,50E-05<br />

2,00E-05<br />

1,50E-05<br />

TiAlN_K<br />

TiAlN_R<br />

TiAlN_P<br />

1,00E-05<br />

5,00E-06<br />

0,00E+00<br />

5000 4000 3000 2000 1000<br />

cykly<br />

43 / 54


44 / 54<br />

„FRETTING TEST“<br />

‣ Z výsledků „Fretting testu“ jednoznačně vyplývá, že je důležité<br />

věnovat pozornost orientaci měření vzhledem ke stopám po<br />

broušení substrátu.<br />

‣ Po překonání nerovností, tj. po částečném opotřebení především<br />

vrcholků tenké vrstvy, dochází k vyrovnání průběhu koeficientu tření.<br />

‣ V případě metalograficky leštěných substrátů nutnost sledování<br />

orientace měření vzhledem ke stopám po broušení odpadá.


45 / 54<br />

Porovnání testu „PIN-on-DISC“ a „Fretting testu“<br />

‣ Cílem experimentu bylo porovnat tribologický test <strong>metod</strong>ou<br />

„PIN-on-DISC“ a výsledky dosažené „Fretting testem“.<br />

‣ Porovnáván byl koeficient tření a opotřebení tenkých vrstev.<br />

‣ Experiment byl proveden na 3 systémech s tenkými vrstvami<br />

na metalograficky leštěných substrátech ze slinutého karbidu<br />

K10UF. MPO projekt – FI-IM2/054.<br />

‣ Jednalo se o vrstvy TiAlSiN, TiAlN + DLC, TiAlN<br />

Parametry testu „PIN-on-DISC“:<br />

r = 1,5 mm, F =10N, v = 2 cm/s, 5000 cyklů , „PIN“ karbid wolframu,<br />

t = 20°C.<br />

Parametry Fretting testu:<br />

F =10N, 5000 cyklů; f = 3,16 Hz, „PIN“ - karbid wolframu, t=20°C.<br />

‣ Fretting testem bylo dosaženo podobných výsledků jako<br />

u tribologického testu. Koeficient tření vykazuje při měření fretting<br />

testem i tribologickým testem stejný trend.


46 / 54<br />

Porovnání testu „PIN-on-DISC“ a „Fretting testu“<br />

F =10N; 5000 cyklů; „PIN“ – karbid wolframu<br />

Vrstva<br />

Koeficient tření<br />

Odhalení substrátu<br />

„Fretting“ „PIN-on-DISC“ „Fretting“ „PIN-on-DISC“<br />

TiAlSiN 0,6 0,6 lokální lokální<br />

TiAlN 0,5-0,6 0,55-0,6 nenastalo nenastalo<br />

TiAlN+DLC 0,13 0,11 nenastalo nenastalo


0,80<br />

Fretting test<br />

5000 cyklů; zatížení 10 N; PIN karbid wolframu<br />

koeficient tření<br />

0,70<br />

0,60<br />

0,50<br />

0,40<br />

0,30<br />

0,20<br />

0,10<br />

0,00<br />

TiAlSiN<br />

TiAlN<br />

TiAlN + DLC<br />

0 1000 2000 3000 4000 5000<br />

PIN-on-DISC<br />

cykly<br />

5000 cyklů; zatížení 10N, PIN karbid wolframu<br />

0,80<br />

0,70<br />

koeficient tření<br />

0,60<br />

0,50<br />

0,40<br />

0,30<br />

0,20<br />

TiAlSiN<br />

TiAlN+DLC<br />

TiAlN<br />

0,10<br />

0,00<br />

0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000<br />

cykly<br />

47 / 54


Vrstva TiAlSiN<br />

Porovnání opotřeben<br />

ebení<br />

‣ „PIN-on-DISC“ - dochází k abrazivnímu opotřebení vrstvy, které se<br />

projevuje rýhami na povrchu způsobenými především částicemi<br />

samotné vrstvy.<br />

‣ „Fretting test“ - mechanismus opotřebení je shodný s opotřebením<br />

tribologickým testem. Jedná se především o kombinaci adhezního<br />

a abrazivního opotřebení.<br />

‣ U obou testů nastalo lokální odhalení substrátu.<br />

„PIN-on-DISC“ „Fretting test“ 48 / 54


Vrstva TiAlN<br />

‣ „PIN-on-DISC“ - Z detailu tribologické stopy opotřebení vrstvy TiAlN<br />

je patrná vysoká obraze. Stopa je pokryta fragmenty opotřebení.<br />

‣ „Fretting test“ - Mechanismus opotřebení je shodný s tribologickým<br />

testem. Jedná se o abrazivní opotřebení - na okraji stopy jsou<br />

znatelné rýhy. Stopa je také pokryta fragmenty opotřebení.<br />

‣ U obou testů nenastalo odhalení substrátu.<br />

„PIN-on-DISC“<br />

„Fretting test“<br />

49 / 54


Vrstva TiAlN + DLC<br />

‣ „Fretting test“ - Ve stopě ulpívají fragmenty opotřebení. To je<br />

způsobeno vlastním uspořádáním testu, poněvadž částice vzniklé<br />

opotřebením nemohou odcházet z místa kontaktu v takové míře jako<br />

je tomu u tribologického testu „PIN-on-DISC“.<br />

‣ Ani u „Fretting testu“ a testu „PIN-on-DISC“ nedošlo u této vrstvy<br />

k odhalení substrátu.<br />

„PIN-on-DISC“<br />

„Fretting test“<br />

50 / 54


51 / 54<br />

‣ Smyslem stanovení <strong>metod</strong>iky zkoušky bylo zachycení vlivu<br />

rozdílného průběhu obou testů.<br />

‣ V případě <strong>metod</strong>y „PIN-on-DISC“ zajišťuje rotační pohyb disku<br />

eliminaci makronerovností povrchu substrátu, zatímco „Fretting test“<br />

vychází z opotřebení při lineárním pohybu.<br />

‣ Je tedy zřejmé, že v případě této zkoušky je nutno přesně definovat<br />

stav povrchu vzorku včetně úpravy substrátu a při vlastním<br />

hodnocení se zaměřit na vliv orientace nerovností povrchu směrem<br />

k pohybu zkušebního vzorku.<br />

‣ Velkou výhodou Fretting testu je, že lze lépe postihnout vliv povrchu<br />

z hlediska jeho drsnosti a tím lépe postihnout integritu povrchu.<br />

‣ Koncepce fretting testu neumožňuje na rozdíl od tribologického testu<br />

vlivem odstředivé síly odvod částic vzniklých opotřebením. Tyto<br />

částice jsou zachyceny ve stopě a dochází tak k jejich ukládání<br />

a hromadění, což by mohlo mít vliv na tribologické chování daného<br />

systému.


52 / 54<br />

ZÁVĚR<br />

‣ Z provedených analýz a experimentů vyplynulo, že modifikace<br />

povrchu substrátu otryskáním má sice nejpříznivější vliv na adhezivně<br />

kohezivní vlastnosti systémů s tenkými vrstvami.<br />

‣ Omletí substrátu ve speciálním brusném médiu a substráty beze<br />

změny mají stejný vliv kvalitu adhezívně kohezivního chování výrazně<br />

neovlivnily.<br />

‣ Metalografické vyleštění substrátu a tím i snížení drsnosti substrátu<br />

před depozicí mělo za následek výrazný pokles kritických zatížení Lc.<br />

To může být způsobeno tím, že se deponovaná tenká vrstva složitěji<br />

ukotvuje na povrch substrátu, který také má menší povrch + vliv pnutí.<br />

‣ Uváží-li se všechny hlediska (hodnoty kritických zatížení<br />

+ mechanismus opotřebení)<br />

omletí substrátu ve speciálním brusném médiu<br />

je nejvhodnější předdepoziční úprava substrátu K10UF.


53 / 54<br />

ZÁVĚR<br />

‣ Z porovnání Mercedes testu a Scratch testu vyplynulo, že předností<br />

vnikací <strong>metod</strong>y Mercedes testu je rychlost provedení spolu<br />

s minimálními nároky na měřící zařízení a možnost sledování<br />

chování systému přímo na zkoumaných řezných nástrojích nebo<br />

vzorcích s různou tvarovou plochou bez jinak nutné destrukce<br />

nástroje (tzv. systémy s reálnými povrchy).<br />

‣ Vyhodnocení je však méně přesné oproti vrypové zkoušce, která<br />

umožňuje sledování rozvoje porušování v závislosti na zatížení, kdy<br />

se získají přesné hodnoty kritických sil.<br />

‣ Stav povrchu, drsnost, neovlivňuje v takové míře výsledky měření<br />

jako v případě vrypové zkoušky, která s ohledem na nejmenší<br />

možné ovlivnění výsledků vyžaduje povrch s nižší hodnotou<br />

drsnosti.


ZÁVĚR<br />

‣ V druhé části experimentálního programu byly rozšířeny tribologické<br />

analýzy o <strong>metod</strong>u „Fretting test“. „Fretting test“ vychází z opotřebení<br />

při lineárním pohybu.<br />

‣ Z provedených experimentů vyplynulo, že v rámci „Fretting testu“ je<br />

důležité věnovat pozornost orientaci měření vzhledem ke stopám po<br />

broušení substrátu.<br />

‣ V případě metalograficky leštěných substrátů nutnost sledování<br />

orientace měření vzhledem ke stopám po broušení odpadá.<br />

‣ Velkou výhodou „Fretting testu“ je, že lze lépe postihnout vliv<br />

povrchu z hlediska jeho drsnosti a tím lépe postihnout integritu<br />

povrchu.<br />

‣ Poslední část experimentu byla zaměřena na korelaci tribologické<br />

zkoušky <strong>metod</strong>ou „PIN-on-DISC“ s Fretting testem. V obou<br />

případech bylo dosaženo podobných výsledků. Uspořádání „Fretting<br />

testu“ ale neumožňuje na rozdíl od testu „PIN-on-DISC“ vlivem<br />

odstředivé síly odvod částic vzniklých opotřebením. Tyto částice<br />

jsou zachyceny ve stopě a dochází k jejich ukládání a hromadění.<br />

54 / 54


Poděkov<br />

kování<br />

‣ Kolegům z katedry materiálu a strojírenské metalurgie (FST).<br />

‣ Výzkumnému centru tvářecích technologií Fortech.<br />

‣ Katedře fyziky (FAV).<br />

‣ Laboratoři nanoindentačních a tribologických měření NTC ZČU Plzeň.<br />

‣ Firmě HVM Plasma s.r.o.<br />

‣ Firmě Hofmeister s.r.o.


DĚKUJI ZA POZORNOST

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!