Nevládní návrh doplnění evropsky významných lokalit soustavy ...

Část první
Rozbor stávajícího stavu ochrany typů evropských stanovišť v ČR
vyplývající ze směrnice 92/43/EHS
Podklady pro stávající národní seznam a jeho příprava
Ochrana přírody má v České republice dlouhou tradici. Ochrana byla zpočátku orientována
zejména na vybrané významné druhy a přestože záhy byla zjevná potřeba ochrany celých
biotopů, neexistovala v ČR zákonná norma stanovující jednotlivé biotopy jakožto předměty
ochrany. Jistou výjimkou byl pouze výčet ekosystémů, tvořících významné krajinné prvky (§
3b zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Proto považujeme směrnici
92/43/EHS a následnou novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny za pozitivní koncepční
posun v ochraně přírody. Zároveň jsme si však vědomi vyšší odborné a organizační
náročnosti při ochraně celých biotopů, nikoliv pouze jednotlivých druhů.
Standardní a logický postup řešení takového úkolu, jakým je navržení národního seznamu, by
měl zahrnovat rešerši dosavadních údajů, terénní průzkum, vyhodnocení sebraných dat a
nakonec návrh nejvhodnějších lokalit k ochraně. Takovýmto způsobem, za použití
jednoduché, ale konzistentní metodiky, probíhala příprava podkladů pro návrh EVL pro druhy
rostlin a živočichů z přílohy II směrnice 92/43/EHS. Proto považujeme návrh lokalit pro
druhy až na drobné výhrady za optimální, kdy se u každého druhu chrání skutečně ty
nejvýznamnější a nejhodnotnější známé lokality (jsme odborně způsobilí hodnotit zejména
druhy rostlin). Předmětem naší kritiky v následujícím textu tedy zůstává takřka výhradně
problematika typů evropských stanovišť (z přílohy I směrnice v platném znění). Druhům
rostlin je věnován komentář v závěru části první tohoto dokumentu.
Na přípravě podkladů pro oficiální návrh biotopových lokalit pro Naturu 2000 v ČR se
podílela řada předních českých odborníků. Zvolený způsob sběru a vyhodnocování dat,
zejména projekt celoplošného mapování biotopů považujeme koncepčně za správný. Hlavním
důvodem faktu, že stávající národní seznam není (jak dále dokládáme) dostačující, je nejspíše
vysoká organizační, finanční, a především však časová náročnost sběru a vyhodnocení dat.
Terénní mapování typů evropských stanovišť považujeme za základní, nezbytně nutný
podklad pro navržení EVL pro ochranu typů ES. Tzv. "mapování biotopů" pro soustavu
Natura 2000 se začalo v ČR rozbíhat od roku 2000 a přes počáteční problémy s financováním
bylo dokončeno na konci roku 2004. Koncepci a konečný způsob zpracování dat a jejich
převedení do prostředí GIS považujeme za celkově velmi dobrý, představující ve srovnání
s ostatními evropskými zeměmi nadstandard. Pořízení a zpracování údajů o výskytu biotopů
v celé České republice během čtyř let považujeme za úspěch, zejména když uvážíme, jak
dlouho trvala příprava obdobných podkladů v okolních zemích, byla-li vůbec prováděna.
Deficit v navržených biotopových lokalitách stávajícího NS vznikl, dle našeho názoru a
informací, zejména z časových důvodů. Vyhodnocení dat a odborné návrhy lokalit probíhaly
na konci roku 2003 a na začátku roku 2004. V té době byla dle naší informace zpracována do
využitelné podoby v prostředí GIS pouze polovina až 2/3 území republiky. Na územích mimo
tento podklad buď nebyly EVL navrhovány vůbec a pokud ano, tak byl použit odborně
zpochybnitelný přístup vycházející z neúplných a přírodovědně nerelevantních informací
(např. paušální navrhování národních parků a dalších velkých rezervací jako EVL).
7