Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita

nejpřívětivější (Pokorný & Horáček 2006). Podle tradičního pojetí se předpokládá, že Čechy
byly pro paleolitický lid prostředím poměrně nehostinným, v porovnání například s nížinami
jižní Moravy (Pleiner & Rybová 1978).
Na základě archeologických nálezů pocházejí nejstarší doklady o působení člověka v jižních
Čechách ze středního paleolitu. Významné jsou dále nálezy artefaktů v okolí rybníka
Řežabinec z mladého a pozdního paleolitu a z okolí Švarcenberku z pozdního paleolitu
a mezolitu (Vencl 2006). Neolit je zastoupen řadou nalezišť kultury s lineární keramikou,
mezi prvními objevenými byly Žimutice či Dehtáře v okresu České Budějovice. S kulturou
s vypíchanou keramikou je spojována pouze jedna lokalita v Radčicích. Pozdní doba
kamenná (eneolit) je zastoupena ojedinělými nálezy a několika sídlišti, často přiřazenými
k chamské kultuře (detailní shrnutí viz Beneš & Chvojka 2007).
V době bronzové se objevuje únětická kultura, jejíž pozůstatky (mohyly a sídliště) jsou
například v Hluboké nad Vltavou a v Hostech. Kultura mohylová byla v archeologickém
záznamu prokázána například na lokalitě Křtěnov a kultura popelnicových polí například na
lokalitě Holašovice (Jiráň 2008). V tomto období se z jižních Čech stává důležité centrum,
v němž se propojují kulturní vlivy přicházející sem ze severu, z centra Čech, a z jihu,
z Podunají. Osídlení zde zůstává kontinuální až do konce pravěku (Chvojka 2007).
Dokladem raně středověkého osídlené v okolí Českých Budějovic je hradiště
v Branišovicích (Nechvátal 2007) nebo hradiště na Jánu v Netolicích (Beneš et al. 2010).
České Budějovice byly založeny roku 1263 a jejich výstavbě přímo nepředcházelo žádné
osídlení (Militký & Zavřel 1998).
1.6 Přírodní poměry v Českobudějovické pánvi:
1.6.1 Klimatické podmínky:
České Budějovice patří do mírně teplé oblasti (podle Quittovy klasifikace jednotka MW 10),
průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8–9 °C. Roční srážkový úhrn je 550–600 mm,
zásobení oblasti srážkami je tedy střední (kolektiv autorů 2007). Českobudějovická pánev je
nejteplejším územím jižních Čech, v rámci České republiky je zdejší klima pravděpodobně
nejkontinentálnější. Na území jsou zaznamenány rekordní mrazy (Litvínovice r. 1929:
-42,2 °C) a díky vlivům alpských fénů se letní maximální teploty mohou vyšplhat až k 40 °C
(Culek 1996).
9