Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita

5. DISKUZE
Slatinný sediment z mokřadní olšiny na břehu rybníka Černiš u Českých Budějovic byl
odebrán pro potřeby paleoekologické rekonstrukce vývoje vegetace na lokalitě. Kvůli
vytyčení nejvhodnějšího místa odběru bylo na lokalitě předtím zkušebně odebráno několik
vrtů. Finální profil měří dva metry a v jeho těsné blízkosti byl paralelně odebrán druhý
profil. Při odběru prvního profilu nebyla část spodního úseku (100–124 cm) kvalitně
zachycena. Paralelně byl proto vyvrtán další profil, lokalizován několik centimetrů vedle
původního místa odběru, a jehož část sloužila jako náhrada úseku analogické části sedimentu
určeného pro pylovou analýzu.
Druhý profil bude využit pro makrozbytkovou analýzu. Výsledky makrozbytkové analýzy
poskytnou informace o vegetačním krytu lokálního charakteru a budou porovnány s výstupy
pylové analýzy (Birks 2005). V pylovém spadu na lokalitě byl především zachycen
regionální charakter vegetace, nicméně se podařilo identifikovat také druhy lokální, např.
mokřadní rostliny.
Oba odebrané profily k sobě byly přiřazeny pomocí trendů ztráty žíháním. Druhý profil
vykazuje menší posun v naměřených hodnotách, ten je ale pravděpodobně způsoben pouze
rozdílným mikroreliéfem podloží.
Výsledky 14 C radiokarbonové AMS analýzy vzorků odebraných z profilu na lokalitě Černiš
prokázaly poměrně velké stáří odebraného sedimentu. Profil zachycuje sedimenty
pocházející z období pozdního glaciálu a počátku holocénu. Organická báze začíná ve 180
cm a zachycuje rozvoj vegetačního krytu na lokalitě během teplého výkyvu konce doby
ledové, allerödu. Sedimenty odebrané na blízké lokalitě u Zlivi, na Zbudovských blatech,
zachycují také konec doby ledové, niméně jejich báze je přibližně o 1000 let mladší
(Rybníčková et al. 1975; Rybníčková 1982). Studie zachycující obdobně staré profily
pocházejí ze Šumavy (např. Svobodová et al. 2002) nebo z Třeboňska (Pokorný 2002).
Doposud bylo palynologicky vyhodnoceno 24 vzorků. Radiokarbonově datovány byly
rostlinné makrozbytky ze tří vrstev (76–80 cm, 136–140 cm a 176–180 cm), organická báze
vrtu spadá do teplého výkyvu pozdního glaciálu, allerödu (11823–11493 BC cal) a nejmladší
datum z vrstvy 76–80 cm spadá do období preboreálu (9270–8919 BC cal). Podle
zastoupeného druhového spektra dřevin reflektuje sediment v rozmezí 24–76 cm
30