Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita
Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita
Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
4.6 Pylová analýza:<br />
Zanalyzováno bylo 24 pylových vzorků. Soupis všech determinovaných zrn a výtrusů je<br />
obsažen v příloze č. 4. Procentuální pylové diagramy (obr. 7, 8 a 9) jsou uvedené ve<br />
zjednodušené formě.<br />
Báze profilu (interval 180–200 cm), tedy jílovitý a písčitý sediment, byla negativní na výskyt<br />
pylových zrn. Od vzorku pocházejícího z rozmezí 180–184 cm níže byly prohlédnuty tři<br />
vzorky, v nichž nebyla nalezena téměř žádná pylová zrna. V nasedajících vrstvách (168–180<br />
cm) dominují druhy čeledi šáchorovité (Cyperaceae), přítomny jsou dřeviny jako vrba<br />
(Salix), borovice (Pinus) a bříza (Betula), z bylin jsou zastoupeny zástupci pylového typu<br />
žluťucha žlutá (Thalictrum flavum-typ), typu mochna (Potentilla-typ) či druhy čeledi<br />
merlíkovité (Chenopodiaceae). Od 160 cm dominují v zachyceném pylovém spadu pylová<br />
zrna borovice, množství jejích pylových zrn kolísá střídavě s břízou. Objevuje se pelyněk či<br />
druhy mořenovitých nebo hvozdíkovitých. Také se více projevuje vrba (Salix) a v malé míře<br />
jalovec (Juniperus).<br />
Bylinné spektrum se později obohacuje o brukvovité (Brassicaceae) a hvězdnicovité<br />
(Asteraceae) nebo například o zástupce typu šťovík kyselý (Rumex acetosa-typ). Ve hloubce<br />
140 cm nastupuje tužebník (Filipendula) a ve velkém množství je přítomen pylový typ<br />
orobinec širokolistý (Typha latifolia-typ), ve vrstvách nad ním se vyskytuje bublinatka<br />
(Utricularia), typ vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata-typ) nebo typ plavín štítnatý<br />
(Nymphoides peltata-typ). Přibližně od 122 cm se vyskytuje roztroušeně již smrk (Picea)<br />
a jilm (Ulmus). V hloubce 74 cm je poprvé ve spektru zaznamenán například typ krvavec<br />
toten (Sanguisorba officinalis-typ).<br />
Přibližně od 28 cm je patrný skok ve složení druhů zachycených v pylovém záznamu. Náhle<br />
nastoupil typ olše lepkavá (Alnus glutinosa-typ), líska (Corylus), typ dub (Quercus<br />
robur-typ) a typ lípa srdčitá (Tilia cordata-typ), přítomen je habr (Carpinus), jedle (Abies)<br />
a dále krušina (Frangula), řešetlák (Rhamnus) nebo typ bez černý (Sambucus nigra-typ).<br />
Zachyceny jsou i obilniny (zejména pšenice - ve výsledcích ale prozatím nejsou rozlišovány)<br />
a chrpa modrák (Centaurea cyanus) s typem vlčí mák (Pavaver rhoeas-typ). V nejvyšších<br />
vrstvách dominuje olše.<br />
24