02.07.2013 Views

Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita

Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita

Paleoekologická studie lokality u rybníka Černiš - Jihočeská univerzita

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

4.6 Pylová analýza:<br />

Zanalyzováno bylo 24 pylových vzorků. Soupis všech determinovaných zrn a výtrusů je<br />

obsažen v příloze č. 4. Procentuální pylové diagramy (obr. 7, 8 a 9) jsou uvedené ve<br />

zjednodušené formě.<br />

Báze profilu (interval 180–200 cm), tedy jílovitý a písčitý sediment, byla negativní na výskyt<br />

pylových zrn. Od vzorku pocházejícího z rozmezí 180–184 cm níže byly prohlédnuty tři<br />

vzorky, v nichž nebyla nalezena téměř žádná pylová zrna. V nasedajících vrstvách (168–180<br />

cm) dominují druhy čeledi šáchorovité (Cyperaceae), přítomny jsou dřeviny jako vrba<br />

(Salix), borovice (Pinus) a bříza (Betula), z bylin jsou zastoupeny zástupci pylového typu<br />

žluťucha žlutá (Thalictrum flavum-typ), typu mochna (Potentilla-typ) či druhy čeledi<br />

merlíkovité (Chenopodiaceae). Od 160 cm dominují v zachyceném pylovém spadu pylová<br />

zrna borovice, množství jejích pylových zrn kolísá střídavě s břízou. Objevuje se pelyněk či<br />

druhy mořenovitých nebo hvozdíkovitých. Také se více projevuje vrba (Salix) a v malé míře<br />

jalovec (Juniperus).<br />

Bylinné spektrum se později obohacuje o brukvovité (Brassicaceae) a hvězdnicovité<br />

(Asteraceae) nebo například o zástupce typu šťovík kyselý (Rumex acetosa-typ). Ve hloubce<br />

140 cm nastupuje tužebník (Filipendula) a ve velkém množství je přítomen pylový typ<br />

orobinec širokolistý (Typha latifolia-typ), ve vrstvách nad ním se vyskytuje bublinatka<br />

(Utricularia), typ vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata-typ) nebo typ plavín štítnatý<br />

(Nymphoides peltata-typ). Přibližně od 122 cm se vyskytuje roztroušeně již smrk (Picea)<br />

a jilm (Ulmus). V hloubce 74 cm je poprvé ve spektru zaznamenán například typ krvavec<br />

toten (Sanguisorba officinalis-typ).<br />

Přibližně od 28 cm je patrný skok ve složení druhů zachycených v pylovém záznamu. Náhle<br />

nastoupil typ olše lepkavá (Alnus glutinosa-typ), líska (Corylus), typ dub (Quercus<br />

robur-typ) a typ lípa srdčitá (Tilia cordata-typ), přítomen je habr (Carpinus), jedle (Abies)<br />

a dále krušina (Frangula), řešetlák (Rhamnus) nebo typ bez černý (Sambucus nigra-typ).<br />

Zachyceny jsou i obilniny (zejména pšenice - ve výsledcích ale prozatím nejsou rozlišovány)<br />

a chrpa modrák (Centaurea cyanus) s typem vlčí mák (Pavaver rhoeas-typ). V nejvyšších<br />

vrstvách dominuje olše.<br />

24

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!