metodická pÅÃruÄka ochrany okrasných rostlin - gladiris.cz
metodická pÅÃruÄka ochrany okrasných rostlin - gladiris.cz
metodická pÅÃruÄka ochrany okrasných rostlin - gladiris.cz
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
280<br />
dřepčík vrbový (Crepidodera aurata)<br />
čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae)<br />
Brouci jsou 2,5–3,5 mm dlouzí, podobní malým mandelinkám. Štít a hlava jsou zlatavě lesklé, krovky<br />
jsou modré až fialové. Nohy jsou světle červené, s výjimkou zadních stehen, která jsou černá. Prvních<br />
5 tykadlových článků je žlutých.<br />
Brouci se objevují zpravidla v 1. polovině května. Nejhojněji se vyskytují na přelomu května a června.<br />
Oplodněné samičky kladou do země vajíčka, z nichž se líhnou rhizofágní larvy. Noví brouci se líhnou ještě<br />
v témže roce, ale zpravidla zůstávají v zemi, kde ještě přezimují. V teplých oblastech se mohou noví brouci<br />
objevovat již od 2. poloviny srpna. Vylézají na výhony, kde prodělávají úživný žír, po němž zpravidla zalézají<br />
do zimovišť.<br />
Dřepčík vrbový napadá vrby a topoly. Největší škody působí v období rozmnožování, kdy brouci poškozují<br />
listy rostoucích výhonů.<br />
Ochrana: zpravidla se neprovádí, možný je i případný postřik.<br />
Povolené přípravky: viz mandelinka topolová na Populus.<br />
zobonoska topolová (Byctiscus populi)<br />
čeleď: zobonoskovití (Rhynchitidae)<br />
Brouci jsou 4–6 mm dlouzí, kovově zelení či červenavě zlataví. Nohy jsou černé. Na rozdíl od nosatců<br />
nemají lomená tykadla.<br />
Brouci se objevují v květnu a červnu, kdy svým úživným žírem poškozují v klikatých proužcích spodní<br />
pokožku listů. Oplodněné samičky svinují jednotlivé listy do úzkých, 1,5–3 mm silných, cigaretě podobných<br />
smotků, jejichž vnitřní stranu tvoří svrchní strana listu. Do smotku vkládají většinou jediné vajíčko. Protože<br />
samička při tvorbě smotku poškodí řapík, smotek po nějaké době zavadá a padá na zem. Larva opadlý<br />
smotek opustí a vleze do půdy, kde se mělce pod povrchem zakuklí.<br />
Zobonoska topolová napadá nejčastěji mladé osiky, kde může nápadně poškodit větší množství listů.<br />
Většího významu může mít pouze v lesních a okrasných školkách. Obecně je však považována za málo<br />
významného škůdce.<br />
Ochrana: zpravidla se neprovádí, při slabém poškození postačí odstraňování a likvidace listových<br />
smotků s larvami. Při silném výskytu ve školkách je možný postřik.<br />
Povolené přípravky: viz mandelinka topolová na Populus, kromě přípravku Spruzit-Flussig.<br />
Prunus<br />
podkopníček ovocný (Lyonetia clerkella)<br />
čeleď: podkopníčkovití (Lyonetiidae)<br />
Dospělci jsou velmi drobní, stříbřitě bílí až šedohnědí, 3–4 mm dlouzí motýlci. V rozpětí křídel<br />
dosahují 7,5–9 mm. Housenky jsou zelené, až 5 mm dlouhé.<br />
Přezimují dospělci. Na přelomu dubna a května samičky kladou po jednom vajíčku do dutinek, které<br />
vyhloubily na spodní straně listů. Přednostně kladou do nejmladších listů na vrcholcích letorostů.<br />
Housenky vyžírají v listech úzké, dlouhé, různě vinuté, ke konci se mírně rozšiřující miny. Po ukončení žíru<br />
se housenky prohryzávají z listu ven a kuklí se na spodní straně listů či na povrchu kůry v úzkých bílých<br />
pavučinových zámotcích upevněných na obou koncích čtyřmi úpony. Do roka se vyvinou tři generace.<br />
Vedle peckovin napadá podkopníček také jabloně. Napadené listy zavadají, odumírají a předčasně opadávají.<br />
Ochrana: ošetření přípravkem se provádí v době letu první generace nejlépe v době začátku kladení<br />
vajíček.