metodická příručka ochrany okrasných rostlin - gladiris.cz

286
mšice rybízová (Cryptomyzus ribis)
čeleď: mšicovití (Aphididae)
Bezkřídlé samičky jsou 1,2–2,5 mm velké, baculaté, lesklé, krémově bílé až žlutavě zelené. Sifunkuly jsou
poměrně dlouhé a tenké, více než 3krát delší než chvostek.
Samičky kladou vajíčka na podzim na větvičky rybízů. Na jaře se líhnou larvičky, které vytváří na spodní
straně listů kolonie. V létě okřídlené samičky opouštějí rybíz a migrují na bylinné sekundární hostitele,
např. čistec lesní apod. Na podzim se ke kladení vajíček vracejí zpět na rybízy.
Mšice způsobují sáním červené až fialové puchýře na horní straně listů. Na rybízu černém jsou puchýře
žlutavě zelené. Intenzivním sáním dochází k barevným změnám a deformacím listů. Při silném výskytu jsou
listy i plody napadených keřů pokryty lepkavou medovicí, kterou porůstají černě.
Ochrana: včasné ošetření ihned po objevení prvních příznaků. Odstraněním silně osazených větví při
řezu se sníží následná populační hustota škůdce.
Povolené přípravky: viz medovnice u Picea. Jsou-li rostliny nižší než 50 cm, je možné použít též
přípravky uvedené u mšic v obecné části.
vlnatka jilmová (Eriosoma ulmi)
čeleď: mšicovití (Aphididae)
Drobná, oválná, voskovými výpotky pokrytá mšice, sající na kořenech rybízů a angreštů. Přezimují vajíčka
na jilmech, z nichž mšice od konce května přelétávají na rybízy. Zde setrvávají na kořenech a zakládají další
generace. Na jilmy se vrací opět na podzim. Svým sáním mohou výrazně oslabit školkařský materiál.
Ochrana: nepěstovat rybízové keře spolu s jilmy. Aplikace přípravků.
Povolené přípravky: viz medovnice u Picea. Jsou-li rostliny nižší než 50 cm, je možné použít též
přípravky uvedené u mšic v obecné části.
Rosa
žlabatka růžová (Diplolepis rosae)
čeleď: žlabatkovití (Cynipidae)
Žlabatka růžová je drobná, tmavá vosička, velká 3,7–4,5 mm. Zadeček je hnědočervený s tmavým koncem,
nohy jsou částečně hnědočervené. Přední křídla jsou zakouřená. Larvy jsou 5–6 mm dlouhé, bělavé
s bledou, žlutavě hnědou hlavou. Kukla je 5 mm dlouhá, bělavá s červenavýma očima.
Vosičky se objevují od května. Samičky kladou vajíčka do ještě neotevřených pupenů. Napadené pletivo
duří a vzniká velká hálka obsahující až 60 jednotlivých, dřevnatých, třešňovým peckám podobných
komůrek. V každé komůrce se vyvíjí jedna larva. Hálka je porostlá hustými, dlouhými, bohatě větvenými,
mechovými, zelenavými, červenavými nebo žlutavými chloupky. Hálky jsou různě velké a mnohdy srůstá
několik sousedních hálek dohromady a celý útvar může dosahovat velikosti lidské pěsti. Hálky vznikají
nejčastěji na listech či na mladém výhonu. Zřídka se mohou objevit i na květu nebo plodu. Larvy
v hálkách dorůstají koncem léta a zakuklí se. Přezimuje kukla. Hálky na podzim mění své zbarvení
i jakost. Svěží chloupky zasychají, zhnědnou, hálka ztvrdne a zůstává do jara na keři. Na jaře se pak
líhnou nové vosičky. Zpravidla se jedná o samičky, samečci jsou velmi vzácní – na několik set samiček
připadá jeden sameček.
Žlabatka růžová způsobuje svými hálkami především estetiské poškození růží. U velkých hálek, které
spotřebují při růstu mnoho výživných látek, vrchol výhonu nedostatkem látek zanikne a hálka získá
vrcholové postavení.
Ochrana: mechanické odstranění hálek v zimním období.