Manuál pro využití výpočetního nástroje NKN

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE 

Fakulta stavební 

Manuál pro využití výpočetního 

nástroje NKN 

Ing. Miroslav Urban, Ph.D. 

Praha 2010 

Evropský sociální fond 

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Identifikační údaje 

Název: 

Manuál pro využití výpočetního nástroje NKN 

Datum: září 2010 

Zpracovatel: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra technických zařízení budov 

Thákurova 7 

166 29 Praha 6 

Autoři: 

Ing. Miroslav Urban, Ph.D.

1 Úvod ................................................................................................................................... 3 

2 Výpočet energetické náročnosti a výpočetní nástroj NKN ........................................... 5 

2.1 Podrobnosti výpočtu energetické náročnosti budovy .................................................. 5 

2.2 Výpočetní nástroj NKN ............................................................................................... 6 

2.3 Základní popis výpočetního nástroje NKN ................................................................. 7 

2.4 Klimatická data .......................................................................................................... 10 

2.5 Zónování budovy a standardizované profily užívání budovy ................................... 12 

2.6 Popis budovy – stavební řešení a technické řešení .................................................... 16 

2.7 Výpočet, hodnocení ................................................................................................... 17 

3 Zadávání budovy do NKN – popis stavebního řešení .................................................. 20 

3.1 List „budova identifikace“ ......................................................................................... 21 

3.2 List „zony - profily uzivani“ ...................................................................................... 26 

3.3 List „katalog konstrukci“ ........................................................................................... 26 

3.4 List „zony - popis“ ..................................................................................................... 27 

3.5 List „konstrukce - stavebni cast“ ............................................................................... 30 

4 Energetické systémy ve výpočtu ENB ........................................................................... 32 

4.1 Energetické systémy budovy – vytápění, list „zdroje tepla“ ..................................... 34 

4.2 Energetické systémy budovy – chlazení, list „zdroje chladu“ ................................... 38 

Využití chladu ve centrálních klimatizačních systémech ..................................................... 39 

Přímé chlazení místností ....................................................................................................... 40 

4.3 Energetické systémy budovy – vzduchotechnika, vlhčení, list „vzduchotechnika“.. 45 

4.4 Příprava teplé vody, list „priprava teple vody“ ......................................................... 47 

4.5 Pomocné energie energetických systémů budovy ..................................................... 51 

5 Praktická aplikace hodnocení energetické náročnosti budov – panelový dům ......... 51 

5.1 Obecný popis objektu ................................................................................................ 52 

5.2 Nový stav budovy po rekonstrukci ............................................................................ 53 

5.3 Zónování budovy, pravidla pro zónování .................................................................. 54 

5.4 Stavební část – ohraničení zón .................................................................................. 57 

5.5 Energetické systémy budovy ..................................................................................... 58 

5.6 Energetická náročnost budovy - výpočet ................................................................... 59 

Energetická náročnost budovy – stávající stav ............................................................ 60 

Energetická náročnost budovy – po realizaci doporučení .......................................... 60 

5.7 Interpretace výsledků ................................................................................................. 61 

5.8 Zařazení stávajícího stavu budovy do třídy ENB ...................................................... 62

5.9 Ekologická a ekonomická proveditelnost alternativních systémů a kogenerace ....... 65 

6 Praktická aplikace hodnocení energetické náročnosti budov – rodinný dům .......... 66 

7 Závěr ................................................................................................................................ 70 

Přílohy 

Příloha 1 – komentář ke vstupům do NKN 

Příloha 2 - Otázky a odpovědi k výpočetnímu nástroji NKN

1 Úvod 

Snaha o popis předpokládaného energetického chování budov ve smyslu předvídání 

spotřeby energie budovou se datuje do počátků stavitelství v regionech, kde bylo nutné 

budovy vytápět. Každého uživatele vždy zajímalo, kolik paliva si má připravit na zimu, 

každého stavitele pak zajímalo, jak velký prostor pro uskladnění paliva má v budově vyčlenit. 

S rozvojem technologií v budovách se k potřebě energie na vytápění přidala energie na 

chlazení, přípravu teplé vody i osvětlení. Bylo vyvinuto mnoho metod, které více či méně 

přesně tyto potřeby počítaly - jmenujme například denostupňovou metodu pro výpočet 

energie na vytápění nebo jednoduché výpočty dle měrné potřeby tepla pro typické objekty. 

Tyto metody jsou vcelku bezpečné pro účely návrhu systémů, kdy údaj o roční potřebě 

energie na vytápění nebo chlazení je podkladem pro jednání s dodavatelem energie případně 

pro stanovení velikosti úložiště paliva v budově. Tyto metody jsou však prakticky 

nepoužitelné v okamžiku, kdy chceme mezi sebou porovnat více alternativních řešení 

jednotlivých prvků budovy, které potřebu a spotřebu energie ovlivňují. Důvodem je malá 

citlivost těchto metod na změnu vstupních parametrů a neprovázanost energetických potřeb 

budovy s dodanou energií (Kabele, 2009). 

Chceme-li tak stanovit očekávanou potřebu energie dodané do budovy a rozlišit různé 

zdroje, způsob regulace, nastavení parametrů vnitřního prostředí nebo způsob využívání 

obnovitelných zdrojů energie, musíme provést komplexní výpočet, který umožní tyto vlivy 

zohlednit. Do 80. let minulého století se datují počátky rozvoje metod počítačové simulace 

energetického chování budov, kdy tehdy na sálových počítačích vznikaly první pokusy o 

detailnější popis budovy a jejích technických systémů s cílem vypočítat spotřebu energie a 

průběhy parametrů vnitřního prostředí budov za daných klimatických podmínek. Přes 

počáteční euforii a od té doby pokrok ve výpočetní technice nelze do dnešního dne považovat 

za ukončený vývoj softwarových nástrojů pro modelování energetického chování budov. K 

nejvyvinutějším nástrojům v této oblasti patří simulační programy ESP-r, TRNSYS, 

EnergyPlus, IDA a další, které v podstatě na obdobném principu výpočtu řeší komplexní 

modelování a simulaci energetického chování budovy a systémů technických zařízení budov. 

Tyto nástroje jsou ve svém základním provedení postaveny pro modelování nejširšího spektra 

problémů – od tepelně-technického řešení stavebních prvků přes modely systémů technických 

zařízení budov po komplexní modely budov. Tato univerzálnost je vykoupena poměrně 

náročným způsobem formulace problémů a tvorby modelu, což předpokládá u uživatele 

jednak hlubokou znalost fyzikální podstaty problému, jednak schopnost abstraktního myšlení 

při tvorbě modelu a vede k užívání především na specializovaných pracovištích při 

univerzitách a konzultačních firmách.

2 Výpočet energetické náročnosti a výpočetní nástroj NKN 

2.1 Podrobnosti výpočtu energetické náročnosti budovy 

Hodnocení ENB se provádí na základě bilančního hodnocení, které představuje porovnání 

vypočtené bilance celkové dodané energie potřebné pro provoz budovy po jednotlivých 

časových úsecích ročního provozu (měsíc, den, hodina) a jejich porovnání s referenčními 

hodnotami stanovenými vyhláškou o energetické náročnosti budovy. Referenční hodnoty pro 

tyto budovy jsou v současné době definovány hodnotami měrné roční spotřeby energie 

v kWh/(m 2 .rok), uvedené v příloze 1 vyhlášky o energetické náročnosti budov. Energetická 

náročnost konkrétní budovy se stanoví bilančním hodnocením (výpočtovou metodou 

z návrhových veličin), což je vhodné pro účely vstupního hodnocení pro nové budovy i 

poprvé hodnocené stávající budovy a případně analytického hodnocení při přípravě změn 

dokončené budovy. V energetických systémech je dodaná energie přeměněna na užitečnou 

energii, která spolu s využitelnou částí tepelných zisků a ztrát zajišťuje množství energie 

potřebné pro splnění požadavků zón, energie dodaná na systémové hranici budovy. Výpočet 

ENB lze rozdělit na dvě výpočtové úrovně – na úrovni budovy a na úrovni energetických 

systémů. 

Energetická bilance na úrovni budovy pro každou zónu zahrnuje: 

• tepelný tok prostupem mezi zónou budovy a okolním prostředím určeného tepelným 

gradientem mezi zónou a okolním prostředím; 

• tepelný tok větráním určený tepelným gradientem mezi zónou budovy a okolním 

prostředím; 

• vnitřní tepelné zisky od osob, vybavení a osvětlení zóny; 

• vnější tepelné zisky od solární radiace od průsvitných konstrukcí, solární radiace 

neprůsvitnými konstrukcemi je zanedbána; 

• využití tepelných zisků v konstrukcích budovy; 

• potřebu tepla na vytápění v časovém úseku, kdy je budova vytápěna a otopný systém 

dodává energii do zóny; 

• potřebu chladu na chlazení v časovém úseku, kdy je budova chlazena a systém 

chlazení dodává energii do zóny. 

Energetická bilance na úrovni energetických systémů zahrnuje: 

• dodanou energii pro systémy vytápění, mechanického větrání, chlazení, klimatizaci, 

přípravu teplé vody, osvětlení včetně pomocných energií pro uvedené energetické 

systémy pro příslušné zóny, 

• produkci energie systémů využívající obnovitelné energie, 

• produkci energie systémů kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace), 

• stanovení ztráty při výrobě (transformaci), distribuci a sdílení energie v rámci zón 

prostřednictvím příslušných energetických systémů.

Výpočetní postup předpokládá tepelné vazby mezi jednotlivými zónami. Dělící 

konstrukce mezi zónami může být v některých odůvodnitelných případech ve výpočtu 

uvažována jako adiabatická konstrukce. Výpočet ENB je prováděn jako stacionární výpočet 

pro jednotlivé časové úseky s maximální délkou jednoho měsíce a je proveden pro daný 

časový úsek v ustáleném teplotním stavu, dynamické vlastnosti jsou zahrnuty pomocí činitele 

využití tepelné kapacity budovy, účinností systémů technických zařízení budovy a účinností 

využití tepelných zisků. 

2.2 Výpočetní nástroj NKN 

Funkční algoritmus obsažený v NKN a dalších výpočetních programech (Energie, Protech 

ENB) plně zohledňuje požadavky na výpočet dané směrnicí EPBD, ale především národními 

právními předpisy a technickými normami. Výpočetní nástroj slouží jako demonstrace 

funkčnosti popsané filosofie výpočtu, základ pro ustálení výpočetního jádra a pomůcka pro 

užívání odbornou veřejností, především však energetickými auditory a osobami oprávněnými 

zpracovávat průkaz ENB. Základní výchozí podmínka pro tento funkční výpočetní algoritmus 

byla možnost snadno ověřit aplikovaný postup. Jinak řečeno ověřit v prvotní fázi požadavek, 

aby byl funkční algoritmus srozumitelný užší odborné veřejnosti z důvodu připomínek a 

korekcí výpočetního postupu a pro případnou potřebu jeho snadné analýzy. Z tohoto důvodu 

je funkční algoritmus v podobě výpočetního nástroje proveden v prostředí tabulkového 

procesoru MS Excel sady MS Office. Výpočetní nástroj tak ověřuje funkčnost výpočetního 

postupu a provádí hodnocení energetické náročnosti budov podle národní metodiky a je 

vytvořen jako pilotní pomůcka pro výpočet energetické náročnosti budov ve smyslu 

zpracování Průkazu energetické náročnosti budov ve formě protokolu průkazu ENB a 

grafického znázornění průkazu ENB. 

• Ověřuje správnou interakci mezi navrhovanými výpočtovými kroky, které v této 

kombinaci dosud nebyly použity. 

• ověřuje podmínkové vazby mezi jednotlivými kroky ve výpočtu. 

• Výpočetní nástroj NKN je řešen jako otevřený s možností zobrazení všech vazeb a 

vztahů ve výpočtovém algoritmu.

Obr. 1) Základní princip výpočetního nástroje NKN pro hodnocení ENB 

2.3 Základní popis výpočetního nástroje NKN 

Výpočetní nástroj je řešen jako otevřený s možností zobrazení všech vazeb a vztahů 

zdrojového kódu. Je určen pro užívání odbornou veřejností, především však energetickými 

auditory a osobami oprávněnými zpracovávat průkaz energetické náročnosti budov. Nad 

rámec vyhlášky o energetické náročnosti budov výpočetní nástroj obsahuje některé další údaje 

a data, která jsou nutná pro zpracování výpočtu. Jedná se o: 

• předdefinované uživatelské profily pro jednotlivé typy provozů a, 

• klimatická data používaná pro výpočet. 

V současné době nejsou právně tyto údaje zakotveny, mají oporu v 

souvisejících technických normách. 

Výpočetní nástroj je jako celek proveden v prostředí MS Excel. Uživatelské rozhraní 

výpočetního nástroje NKN je podřízeno architektuře NKN pramenící z možností prostředí MS 

Excel a maticového principu výpočtu s potřebou vzájemné interakce a vzájemné kombinace 

nezávislých prvků, které v základě představují zóny budovy a jednotlivé energetické systémy. 

Maticový způsob výpočtu utváří podoba a rozsah souboru klimatických dat a 

předdefinovaných profilů standardizovaného užívání pro každou zónu budovy, resp. počet 

zón budovy. 

Uživatelské rozhraní představují jednotlivé listy v sešitu souboru tabulkového procesoru 

MS Excel, které jsou členěny logicky v posloupnosti tak, jak probíhá sběr dat o budově její 

zadávání. Uživatel s výpočetním nástrojem NKN komunikuje pouze prostřednictvím jednoho 

excelovského sešitu vkládáním dat do odemčených buněk příslušných přístupných listech. 

Listy s výpočetním algoritmem a listy pomocné pro vlastní výpočet jsou uživateli skryty, 

případně zamčeny z důvodu nechtěného, nežádoucího zásahu (pozn. heslo pro odemčení 

jednotlivých listů je ke každé verzi dostupné). Jednotlivé listy jsou členěny tak, že logicky 

kopírují systém členění budovy a reprezentují tak jednotlivé části budovy stejně jako je tomu 

tak při návrhu budovy.

Základní požadavek na rozdělení výpočtu do dílčích časových úseků „n“ v důsledku 

znamená rozdělení výpočtu do hodinového kroku. Důvodem je potřeba rozlišení časového 

úseku během dne, kdy je objekt v plném provozním režimu, v režimu útlumu, vč. 

jednotlivých energetických systémů. Hodinový krok výpočtu byl také zvolen z důvodu 

potřeby přesnějšího vyjádření potřeby energie, podrobně viz 2.4. Výpočetní nástroj NKN, 

provádějící výpočet ENB, proto pracuje na základě zjednodušeného hodinového kroku 

výpočtu, který respektuje databázový soubor klimatických dat zahrnujících hodnoty 

venkovních teplot pro příslušný měsíc a hodnoty sluneční radiace. NKN pracuje s databází 

klimatických hodnot využívající čtyři tzv. klimatické oblasti, které jsou geograficky totožné 

jako teplotní oblasti podle ČSN 73 0540-3. Pro každou klimatickou oblast je v rámci výpočtu 

vytvořen soubor 12 referenčních dnů s hodinovým průběhem (1 referenční den zastupuje 1 

měsíc). V rámci detailnějšího kvazihodinového výpočtu je potřeba energie na vytápění a 

chlazení modelováno pro příslušné časové úseky s hodinovým krokem výpočtu. Použitím 

měsíční intervalové metody, případně se zpřesněním s hodinovým krokem výpočtu, se 

dosáhne dostatečně přesných výsledků vypočtené potřeby energie na vytápění pro výpočtové 

období jednoho roku. Možné nepřesnosti jsou eliminovány ročním výpočtovým obdobím pro 

stanovení potřeby energie. Měsíční intervalová metoda je metodou kvazistacionární, čili 

metodou, která uvažuje v každém výpočtovém intervalu stálé okrajové podmínky (pro 

redukovaný stav vytápění v noci a jiné teplotní režimy lze použít postup viz např. ČSN EN 

ISO 13790). Dynamické vlivy změn denního průběhu teplot u měsíční intervalové metody ve 

výpočtovém intervalu jednoho měsíce nejsou uvažovány a vliv setrvačnosti budovy je zahrnut 

prostřednictvím tzv. stupně využití tepelných zisků a tepelných toků. 

Architektura NKN vychází z principu, kdy uživatelské rozhraní představují jednotlivé 

listy sešitu MS Excel. Členění a posloupnost jednotlivých listů představuje logický postup, 

který vychází z procesu návrhu budovy. Kdy každý list reprezentuje soubor spolu 

souvisejících parametrů, které popisují danou část týkající se budovy, zóny, nebo 

energetického systému. Popis budovy a jejích částí vychází ze základní filosofie hodnocení 

ENB a to objektivně nezávislého porovnání. Z tohoto důvodu jsou do nezbytně nutné míry 

eliminovány přímé číselné vstupy, kterými by uživatel mohl - chtěl, vědomě ovlivnit 

výslednou hodnotu ENB. Proto je většina možných vstupů, které určují provoz, systémové 

řešení a užívání budovy, načítána ze skrytých databázových listů na základě volby uživatele 

z předdefinovaných nabídek, které reprezentují výběr uživatelského profilu 

standardizovaného užívání náležejícího dané zóně. Mezi jednotlivými listy se uživatel 

pohybuje přepínáním pomocí tlačítek, případně pomocí vstupního listu, který obsahuje 

základní strom tlačítek odkazující se na všechny listy obsažené v sešitě reprezentující nástroj 

NKN. Vstupní list NKN verze 2.xx zároveň obsahuje tlačítka a odkazy na doplňující 

materiály, které souvisejí s výpočetním nástrojem NKN:

• základní informace ke spuštění a užívání NKN, 

• manuál obsahující doplňující informace pro NKN – obecný popis výpočetního 

nástroje, podrobný rozbor profilů standardizovaného užívání budovy, přehled 

klimatických dat používaných ve výpočtu, 

• přímé webové odkazy na internetové stránky nástroje NKN, které se uceleně věnují 

problematice hodnocení ENB a výpočetního nástroje a v současné době jsou uceleným 

informačním zdrojem v této oblasti. 

Obr. 3) Výběr profilu standardizovaného 

užívání pro danou zónu 

Obr. 2) Vstupní list NKN v. 2.03 

Hierarchie a členění listů odpovídá nejen logice procesu návrhu a popisu budovy, ale také 

vychází ze struktury principu postupu výpočtu ENB. Vlastní popis budovy je založen na 

principu multi-zónového modelu budovy, který je zásobován různou volitelnou kombinací 

energetických zdrojů za pomoci jednotlivých distribučních energetických systémů 

propojujících zónu budovy a definované energetické systémy. Výpočet ENB je založen 

na interakci mezi jednotlivými částmi budovy (zónami) v kombinaci s jednotlivými 

energetickými systémy, Obr. 4).

Obr. 4) Základní členění a provázanost energetických systémů dodávajících energii do zóny 

Primárními vstupy potřebnými pro zadání budovy pro hodnocení ENB jsou identifikační 

údaje budovy. Identifikační údaje vyplývají z požadavků na údaje, které jsou obsaženy 

v protokolu průkazu ENB. Identifikační údaje představují základní identifikaci místa, 

vlastníka budovy, případně pronajímatele budovy a další doplňující údaje. Základním 

primárním vstupním údajem potřebným především pro výpočet ENB je: 

• výběr příslušné klimatické oblasti náležející budově, 

• základní rozdělení budovy na zóny, 

• přiřazení příslušných profilů standardizovaného užívání jednotlivým zónám. 

V další kroku je nezbytné stanovit: 

• podrobný popis jednotlivých zón – provozně a stavebně, 

• podrobný popis jednotlivých energetických systémů a jejich provázání s příslušnými 

zónami. 

2.4 Klimatická data 

Výpočet energetické náročnosti se provádí v hodinovém kroku nebo měsíčním kroku 

výpočtu. Z důvodu nutnosti srovnatelného porovnání budov, které jsou primárně navrhovány 

na dané klimatické podmínky v místě stavby, musí tomuto požadavku odpovídat jednotná 

klimatická data. V případě výpočetního nástroje NKN zpracovaného pro aplikaci národní 

metodiky výpočtu energetické náročnosti budov bylo použito hodinového časového kroku a 

referenčních dnů, reprezentujících jednotlivé měsíce roku pro čtyři klimatické oblasti ČR. 

Klimatické oblasti geograficky odpovídají tzv. teplotním oblastem podle ČSN 730540-3, 

příloha H1. Pro každou klimatickou oblast byl vytvořen soubor dvanácti syntetických 

referenčních dnů s hodinovým průběhem teplot, kdy každý z dnů reprezentuje jeden měsíc. 

Při tvorbě datového souboru popisujícího průběh teploty venkovního vzduchu se vycházelo

z průměrných měsíčních hodinových hodnot se zohledněním denní amplitudy. Hodnoty 

intenzity slunečního záření a měrné vlhkosti byly pro tento účel uvažovány shodné pro 

všechny čtyři teplotní oblasti. Průměrné hodnoty pro 12 typických dnů byly stanoveny na 

základě interpolace údajů obsažených v příslušných referenčních dnech k daným čtyřem 

klimatickým oblastem. Při tvorbě datového souboru se vycházelo z klimatických dat TM2 

(TRNsys 16 Climate Database) následujících lokalit: 

• oblast 1 – Praha, 

• oblast 2 – Ostrava – Poruba, 

• oblast 3 – Churáňov, 

• oblast 4 – oblast se řadí do horských oblastí, ke kterým nebyla dostupná klimatická 

data v průběhu celého roku. Proto byla provedena výšková interpolace, kdy výsledná 

korekce teploty vzhledem k oblasti č. 3 je vyšší o 0,5°C (ČSN 730540-3). 

Zdrojová data jsou ve formě hodinových údajů teplot po celý rok, což celkem činí 8760 

hodnot. Vlastní klimatická data pro výpočetní nástroj NKN byla zpracována ve formě 

typického dne, každý měsíc reprezentován jedním typickým dnem. Pro zimní teploty je 

typický den průměrem všech jednotlivých teplot v měsíci v daném časovém úseku. Pro letní 

období bylo nutné zohlednit zvýšenou teplotu v letních měsících, která bývá výrazně vyšší 

než pouhá průměrná hodnota. Pro měsíce červen – srpen byla teplota určena na základě 

průměrných hodnot, ale se zohledněním amplitudy teploty v letním období. 

Použití metody hodinového kroku a referenčních dnů bylo testováno a validováno 

porovnáním s výsledky dynamického simulačního výpočtu v ESP-r s klimatickými daty 

určenými pro tento typ výpočtu (IWEC). 

Pro výpočet s měsíčním krokem výpočtu budou zachovány podmínky pro určení 

klimatické oblasti, jak je uvedeno v úvodu. Pro výpočet celkové dodané energie do budovy 

s měsíčním krokem výpočtu je nutné použít klimatická data určená pro tento účel. Klimatická 

data pro potřeby metodiky bilančního výpočtu energetické náročnosti budov pro měsíční krok 

výpočtu lze stanovit podle ČSN 730540-3, nebo průměrné měsíční hodnoty lze odvodit 

z váženého průměru na základě naměřených dat např. ČHMÚ.

Obr. 5) 

Mapa teplotních oblastí dle ČSN 730540 – 3, příloha H1 

Obr. 6) Průběh hodinových teplot v letním a zimním období v závislosti na potřebě energie na 

vytápění a chlazení 

2.5 Zónování budovy a standardizované profily užívání budovy 

Dalším vstupem a nezbytným požadavkem pro výpočet je provedení zónování budovy. 

Zónování budovy představuje geometrické rozdělení budovy na jednotlivé části, které se 

vyznačují specifiky ovlivňující výslednou výši potřeby a spotřeby energie. Způsob zónování 

budovy bude pro mnoho budov jednou z nejdůležitějších částí při stanovení ENB. Je možné 

nedůsledným způsobem zónování budovy dosáhnout odlišných čísel vyjadřujících ENB. 

Uveďme proto základní zásady a základní předpoklady pro zónování budovy ve smyslu 

požadavků pro stanovení ENB. Z hlediska základních požadavků na zónování budovy se 

uvádí, že budova, nebo její část je zónou, pokud: 

• je zásobována ze stejné skladby energetických systémů budovy, nebo

• má různé režimy užívání v souladu se standardizovanými podmínkami vnitřního a 

venkovního prostředí a provozu stanovenými v platných technických normách a 

jiných předpisech. 

Zóny je třeba vzájemně výpočetně hodnotit odděleně, ale za předpokladu jejich 

vzájemného spolupůsobení, ovlivňování. Každá zóna je zadávána zvlášť a popsána 

• geometrickou charakteristikou (základní rozměry, podlahová plocha, objem, apod.), 

• druhem užití energie, 

• popisem provozu zóny a jejího užívání, tento krok reprezentují tzv. profily 

standardizovaného užívání. 

Profil standardizovaného užívání představuje soubor základních okrajových podmínek, 

které definují výchozí předpokládané podmínky pro výpočet ENB. Ve výpočetním nástroji je 

uvedeno 48 přednastavených standardizovaných profilů budovy. Tyto profily definují 

„správný provoz“ zóny pomocí pevně stanovených hodnot. Takových hodnot v profilu, které 

u reálného objektu zajistí požadované vnitřní prostředí, např. nedochází k přetápění, 

nedostatečné výměně vzduchu, podsvětlení apod. Z uvedených 48 profilů je ke každé zóně 

budovy v základní nabídce přiřazen profil, který rámcově odpovídá provozu zóny. Jednotlivé 

profily standardizovaného užívání jsou seřazeny do provozně příbuzných skupin podle 

charakteristiky objektu, např. obytné domy, administrativní budovy apod. Profily 

standardizovaného užívání jsou definovány ve vlastním listu sešitu MS Excel a uživateli je 

přístupný pouze pro prohlížení. Hodnoty jsou seřazené v listu podle příslušnosti k užívání 

zóny, vytápění, chlazení, větrání a tepelným ziskům. Slouží jako vstupní údaje do výpočtu. 

Pokud je třeba vytvořit vlastní specifický profil, či existující profil změnit, pak uživatel může 

využít prostoru pro definování pěti vlastních profilů. Hodnoty uvedené ve standardizovaném 

profilu užívání jsou doporučeným vzorem, nejsou při vytváření matematického modelu. 

Každá budova je specifická a pro některé typy budov je nutné tyto hodnoty – okrajové 

podmínky pro výpočet upravit. 

Při vytváření obecného modelu budovy pro potřeby zjištění předpokládaného množství 

dodané energie je téměř vždy vhodné upravit standardizovaný profil užívání do podoby 

provozu, který odpovídá budově – speciálně pro školy, administrativní budovy, hotely a 

budovy pro kulturu a sport. 

Jako příklad je uveden komentovaný profil vyjadřující profil standardizovaného užívání, 

který lze onačit jako nejběžnější – profil zón obytné domy. Ve všech zónách je uvažovaný 

celodenní provoz (Tab. 1). Profil je rozdělen na tři zóny tj. zóna normový byt reprezentující 

standardní byt o objemu 200 m 3 . Druhá zóna definuje společné prostory v bytovém domě a 

technické podlaží, třetí popisuje nevytápěné místnosti v domě. Provozní doba ve všech 

zónách je uvažována 24 hodin a 365 dní v roce. Vnitřní výpočtová teplota (Tab. 2)) je v zóně 

normového bytu uvažována 21 °C při vytápění s maximálním poklesem 3 K na 18 °C pro

vytápění mimo provozní dobu. Společné prostory jsou uvažovány s teplotou 18 °C při 

vytápění a 16 °C mimo provozní dobu. V případě nevytápěných místností je pro oba režimy 

stanovena společná teplota 16 °C. 

Tab. 1) 

Užívání zóny 

typ zóny 

Profil obytné domy - užívání zóny 

počátek 

provozu zóny 

konec provozu 

zóny 

provozní doba 

užívání zóny 

roční užívání 

budovy počet 

provozních 

dní 

- - t use,h t use,d 

hodina hodina h den 

Obytný dům - 

Normový byt 

0 24 24 365 


Společné 

prostory, 

0 24 24 365 

technické podlaží 


Nevytápěné 

0 24 24 365 

místnosti 

Tab. 2) Profil obytné domy - vytápění 

Vytápění 

typ zóny 


Normový byt 


Společné 

prostory, 

technické podlaží 


Nevytápěné 

místnosti 

vnitřní výpočtová 

teplota pro režim 

vytápění 

i,H 



vytápění mimo 

provozní dobu 


vytápění objektu 

t H,h 

°C hod/den 

21 18 24 

18 16 24 

16 16 0 

Ačkoliv není v současné bytové výstavbě běžné chlazení, jsou pro zónu bytu uvedeny 

vstupní údaje umožňující ve výpočtu zvolit výpočet spotřeby energie na chlazení (Tab. 3)). 

Výpočtová teplota pro režim chlazení je stanovena na obvyklých 26 °C. Pokud je zóna 

vybavená systémem chlazení mimo provoz, nebo chlazení není instalováno je vnitřní 

výpočtová teplota uvažována 30 °C. Teplota přiváděného vzduchu do zóny při provozu 

chlazení je uvažována o 5 K nižší než výpočtová.

Tab. 3) 

Chlazení 

typ zóny 

Profil obytné domy - chlazení 



chlazení 

θ i,C 



chlazení mimo 

provozní dobu 


chlazení objektu 

t, C,h 

°C hod/den 

Obytný dům - Normový byt 26 30 24 

Obytný dům - Společné 

prostory, technické podlaží 

Obytný dům - Nevytápěné 

místnosti 

30 30 24 

30 30 0 

Vstupní údaje pro větrání zón obytného domu zahrnují možnosti přirozeného i nuceného 

větrání., Při nuceném a hybridním větrání je minimální tok větracího vzduchu V V,k vypočítán 

z počtu osob obývající zónu, nebo podlahové plochy. Základní hodnotou u normového bytu 

zůstává 50 m 3 /h na osobu obdobně jako u profilu 1. Průtok vzduchu u zóny společných 

prostorů a nevytápěných místností je definován hodnotou 4 m 3 a 2 m 3 na m 2 podlahové 

plochy. Pro přirozené větrání je u všech zón základním parametrem uvažována násobnost 

výměny vzduchu 0,5 1/h, případně může být použita o nových budov hodnota 0,3 1/h. 

Průměrná teplota přiváděného vzduchu při nuceném větrání je stanovena pro potřeby přívodu 

minimálního množství vzduchu, rozdíl proti výpočtové teplotě v zóně je do bilance potřeb 

energie započítán. Pro přirozené větrání je ve výpočtu využita teplota venkovního vzduchu 

pro daný výpočtový interval. Provozní doby větracího zařízení odpovídají době užívání zóny. 

Tab. 4) 

Profil obytné domy - chlazení 

Větrání 

nucené, hybridní 

přirozené 

minimální tok 

minimální tok 

typ zóny 

větracího vzduchu měrná jednotka větracího vzduchu 

V V,k - V V,d 

m 3 /h/mj. mj 1/h 

Obytný dům - Normový byt 50 osoby 0,5 

Obytný dům – Spol. 

4 

m 2 podlahové 

0,5 

prostory, techn. podlaží 


místnosti 

2 

plochy 

m 2 podlahové 

plochy 

16 

Skupina dat definující tepelné zisky v zóně jsou uvedeny v Tab. 5) a jsou definovány na 

m 2 podlahové plochy zóny a v těchto případech je nutné v mnoha případech provádět jejich

korekci. Vstupní hodnoty pro výpočet tepelných zisků jsou děleny na tři části, původem od 

metabolického tepla uživatelů a obyvatelů budovy q oc,z , tepelného výkonu spotřebičů q ap,z a od 

osvětlovacích zařízení W L,sys,z . V případě bytového domu vyhláška přímo definuje celkovou 

hodnotu průměrné měrné produkce tepla od obyvatelů a ze spotřebičů q oc,z + q ap,z ,= 6 W/m 2 . 

Pro potřeby algoritmu výpočtu byla celková hodnota stejným dílem rozdělena mezi q oc,z a 

q ap,z . Uvolněné teplo z osvětlení je stanoveno z průměrné roční spotřeby elektřiny na osvětlení 

v uvažovaném výpočtovém období, pro jeho výpočet je vstupem W L,sys,z . Hodnoty roční 

spotřeby elektřiny na osvětlení W L,sys,z , doba využití denního světla t D a doba využití bez 

denního světla za rok jsou stanoveny vyhláškou. 

Tab. 5) Profil obytné domy – tepelné zisky 

Tepelné zisky 

tepelné zisky provozní hodiny ostatní 

typ zóny 

osoby 

časový podíl 

přítomnosti osob 

pomocné energie 

časový podíl 

doby provozu 

doba využití 

denního světla za 

rok 

doba využití bez 

denního světla za 

rok 

měrná roční 

spotřeba elektřiny 

na osvětlení 

q oc,z f oc,z q ap,z f ap,z t D t N W L,sys,z 

W/m² - W/m² - h h kWh/m 2 

Obytný dům - Normový byt 3 1,0 3 0,2 3000 2000 4,46 

Obytný dům – Spol. prostory, 

techn. podlaží 

0 1,0 0 0,2 3000 2000 0,18 


0 1,0 0 0,2 3000 2000 0,18 

místnosti 

Časový podíl f oc,z definující přítomnost osob je vypočten z poměru doby užívání zóny 

v celém dni. Časový podíl f ap,z udávající dobu provozu spotřebičů pro různá využití prostoru 

jsou stanoveny vyhláškou. 

Stejným způsobem jsou potom popsány všechny profily standardizované užívání. 

Podrobný popis všech profilů standardizovaného užívání je veden v manuálu, který je součástí 

NKN. 

2.6 Popis budovy – stavební řešení a technické řešení 

Popis budovy je založen na principu zadávání co nejmenšího množství číselných vstupů. 

Zadávané vstupy lze rozdělit na dvě skupiny: 

• přímý číselný vstup – přímá číselná hodnota charakterizující příslušný údaj 

• nepřímý číselný vstup - vstup je volán do výpočtu z databáze, nebo vypočten na 

základě výběru základních charakteristik z přednastavených možností v rozevírací 

nabídce příslušného údaje, který charakterizují.

Přímé číselné vstupy představují parametry, které nelze prostřednictvím výpočetního 

nástroje stanovit objektivní nezávislou metodou. Množství těchto parametrů bylo 

minimalizováno pro dosažení nejobjektivnějšího způsobu stanovení hodnoty charakterizující 

energetickou náročnost budovy za předpokladu jejího standardizovaného užívání Tímto je 

minimalizována chyba, která potencionálně může vstoupit do výpočtu. Druhý druh parametru 

vstupujícího do výpočtu je nepřímý číselný vstup. 

Podrobný výčet všech potřebných vstupů, které je třeba přímo, nebo nepřímo (volbou) 

zadat do výpočetního nástroje jsou uvedeny přímo ve výpočetním nástroji na listu „INFO- 

FAQ – vstupy“, vč. stručného komentáře k jednotlivým vstupům a jejich dopadu pro vlastní 

výpočet. Některé zadávané vstupy mají formální popisný charakter a do výpočtu nevstupují, 

zatímco některé zadávané údaje mají přímou návaznost na výpočet a výpočet není možný bez 

zadání tohoto parametru. 

Veškerý výčet přímých číselných a nepřímých vstupů do výpočetního nástroje NKN uvádí 

vlastní výpočetní nástroj NKN, vč. podrobnější charakteristiky vstupů. Některé požadované 

vstupy v rámci výpočetního nástroje NKN nejsou primárně potřebné pro výpočet. Požadavek 

na jejich zadání je pouze na základě formální správnosti protokolu průkazu ENB a jeho 

grafického znázornění. 

2.7 Výpočet, hodnocení 

Základní výpočet ENB a dílčí mezivýpočty jsou prováděny v rámci výpočtu v NKN ve 

skrytých listech, které nejsou viditelné a uživateli jsou skryté z důvodu nechtěného, nebo 

neoprávněného zásahu. Některé mezi výpočty mohou také probíhat přímo v listech 

zadávacích, ty jsou uživateli také z výše uvedených důvodů skryty. Zobrazení výpočtových 

listů, nebo buněk s mezivýpočty je zajištěno heslem – citr0n. Vlastní základní výpočet je 

soustředěn do třech výpočtových listů, které jsou členěny v logickém sledu postupu výpočtu, 

Tab. 6). Výpočet probíhá souběžně pro celou budovu kontinuálně během zadávání. Není tedy 

podmíněn spuštěním výpočtu zvláštním příkazem. Pokud není budova kompletně zadána 

prostřednictvím vstupů potřebných pro NKN, potom výpočet nemusí proběhnout korektně. 

Na některé neúplné údaje je uživatel upozorněn v průběhu zadávání, nicméně postup zadávání 

není kontrolován celkově. Tento způsob není úplně v prostředí MS Excel kompletně možný a 

je určen pro výpočetní nástroj naprogramovaný do standardního uživatelského rozhraní. 

Tab. 6) 

Výpočetní nástroj NKN – výpočet spotřeby energie v budově, skryté listy 

Název listu 

Charakteristika, popis obsahu listu 

Potřeba energie Výpočet potřeby energie pro každou zónu a časový úsek na 

základě definovaných vstupů v listech. 

Spotřeba energie - Výpočet spotřeby energie pro každou zónu a časový úsek na 

zóny 

základě definovaných vstupů v listech charakterizující energetické 

systémy. 

Spotřeba energie - Výpočet celkové spotřeby energie pro celou budovu a časový úsek,

udova 

sumarizace výsledků výpočtů v listu „Spotřeba energie – zóny“ na 

základě definování energetických systémů. 

Výsledné hodnocení představuje tzv. třída energetické náročnosti. Budova by celkově 

měla dosáhnout minimálně na třídu A-C, třída D-G je z pohledu splnění požadavku vyhlášky 

nevyhovující. Podle současného požadavku vyhlášky o energetické náročnosti budov je 

zatřídění budovy prováděno podle pevně stanoveného rozsahu měrné roční spotřeby energie 

EP A v kWh/(m 2 .rok) a příslušné hodnoty jsou uvedeny v příloze vyhlášky. Měrná roční 

spotřeba energie v kWh/(m 2 .rok) uvedená ve třídě C je pro vyjmenované druhy budov ve 

vyhlášce o energetické náročnosti budov hodnotou referenční. Budovy, které se hodnotí 

z hlediska jejich energetické náročnosti, jsou rozděleny do 9 kategorií druhů budov, které se 

odvíjí od provozu, činností a podobnosti jednotlivých budov. Specifikace druhů budov 

vychází z ustanovení směrnice EPBD o energetické náročnosti budov. Pro jiné budovy, 

zejména polyfunkční budovy se použije zařazení do třídy EN podle postupu uvedeného 

v technické normě ČSN EN 15217 - Energetická náročnost budov - Metody pro vyjádření 

energetické náročnosti a pro energetickou certifikaci budov. Třída EN se stanoví pomocí 

váženého průměru hodnocení jednotlivých provozních částí budovy. 

Výstupy z výpočetního nástroje NKN představují základní dokument požadovaný 

legislativně – průkaz energetické náročnosti budovy, který se skládá ze dvou základních částí: 

• grafické znázornění průkazu ENB – grafické znázornění třídy ENB, která zařazuje 

budovu do třídy ENB pomocí barevně odlišené stupnice – list „graficke znazorneni 

ENB“, viz Obr. 8)Obr. 7); 

• protokol průkazu ENB – protokol, který popisuje formou vyplněného formuláře 

budovu jak po stránce stavební a jejích tepelně technických parametrů, tak po stránce 

jednotlivých energetických systémů, včetně tříd energetické náročnosti pro jednotlivé 

energetické systémy, pokud jsou v budově osazeny – list „protokol prukazu ENB“, viz 

Obr. 7).

Obr. 7) Protokol průkazu ENB Obr. 8) Grafické znázornění průkazu 

ENB 

Tyto výstupy jsou pouze formálním vyjádřením splnění/nesplnění požadavků daných 

právními normami – §6a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcí 

vyhlášky č. 148/2007 Sb. Z pohledu analýzy provozu objektu a jeho spotřeb nejsou tyto 

výstupu detailně vypovídající. 

Výstupem, jehož účel je praktický (kontrolní), detailně popisující budovu z pohledu 

spotřeb, představuje výstup v podobě sumarizace hodnot dílčích výsledků výpočtů vyjádřená 

dílčími absolutními hodnotami vstupů a grafickým vyjádřením v podobě grafů. Dílčí hodnoty 

jsou vyjádřeny ve zvláštním listu excelovského sešitu NKN „Dodana energie EP - prehled“. 

List představuje souhrn teoretické potřeby tepla na vytápění, tepelných zisků na jedné straně a 

souhrnu dodané energie do budovy pro všechny energetické systémy na druhé straně. 

Parametry jsou vyjádřeny pomocí grafického znázornění a tabulkových hodnot v přehledném 

uspořádání s rozlišením měsíčních hodnot potřeby energie na vytápění a větrání chlazení a 

ohřev teplé vody a spotřeby energie pro vytápění a větrání, chlazení, vlhčení, ohřev teplé 

vody, osvětlení a pomocné energie potřebné na provoz energetických systémů, viz Obr. 9). 

Grafické vyjádření obsahuje jak absolutní měsíční hodnoty dílčích potřeb a spotřeb v podobě 

sloupcových grafů a tabulkových hodnot, tak celkovou roční potřebu a spotřebu energie a její 

měrné vyjádření vzhledem k podlahové ploše. A to také z důvodu všeobecně srozumitelné 

vypovídající hodnotě tohoto údaje, který slouží např. jako jasný ukazatel tzv. standardu 

nízkoenergetických (potřeba tepla na vytápění < 50 kWh/m2), nebo pasivních budov (potřeba 

tepla na vytápění < 15 kWh/m2). Nebo z hlediska měrné roční spotřeby dodané energie

zařazení budovy do třídy EN. Grafický výstup reprezentuje objekt jako celek s veškerými 

informacemi, které jsou vyžadovány legislativně a údaji, jejichž využití a potřeba je čistě 

technické. Technické údaje jsou to především ty, které jsou nad míru legislativních požadavků 

(protokol průkazu ENB), ale jsou důležité pro dílčí porovnání objektu a vytvoření rámcového 

obrazu o budově jako celku z pohledu detailnější analýzy potřeby a spotřeby energie, kterou 

průkaz ENB nezahrnuje. 

Z pohledu detailní analýzy provozu objektu je tento výstup nejdůležitějším výstupem. 

PENB je pouze informací, která uspokojí požadavky legislativy a laikovy je srozumitelným 

dokumentem. Specialista zabývající se analýzou objektu, např. z pohledu dosažitelných 

úspor by měl pracovat s výstupem v podobě detailního rozboru počítaných spotřeb 

energie, tímto jsou údaje na listu „Dodana energie EP - prehled“. 

Obr. 9) Grafický výstup NKN - vyjádření dodané energie do budovy 

3 Zadávání budovy do NKN – popis stavebního řešení 

Popis stavebního řešení je podřízen způsobu rozdělení budovy do zón. Každou zónu je 

třeba popsat zvlášť z hlediska provozního řešení a stavebního řešení. Zóna je definována jak 

přímými číselnými vstupy, tak nepřímými vstupy. Přímé číselné vstupy popisují velikost

zóny, geometrické uspořádání, charakterizují způsob krytí potřeby energie v dané zóně. 

Nepřímé vstupy stanovují způsoby užití energie v zóně, dynamické využití tepelných zisků, 

apod. Každá zóna musí být charakterizována prostřednictvím ohraničujících konstrukcí, 

pomocí stavebního řešení. Stavební část řešení objektu je popsána identifikací stavebních 

konstrukcí, tzn. identifikace tepelně technických vlastností pomocí přiřazení předdefinované 

skladby z vytvořeného katalogu konstrukcí, identifikace prostředí před a za konstrukcí, 

orientací konstrukce vůči světovým stranám a zvolení sklonu konstrukce. Tímto zadáním 

stavební charakteristiky objektu a tepelně technických vlastností zón a popisu provozu zóny 

(pomocí profilu standardizovaného užívání zóny) je definována výše potřeby energie. 

Tab. 7) 

Název listu 

budova – identifikace 

budova - doplneni pro 

PENB 

zony - profily uzivani 

katalog konstrukci 

zony - popis 

konstrukce - stavebni 

cast 

Výpočetní nástroj NKN – popis budovy, geometrické a stavební řešení 


Základní identifikace budovy, formální popisné údaje potřebné pro 

protokol průkazu ENB, základní rozdělení budovy do zón, 

přiřazení profilů standardizovaného užívání budovy 

Doplňující informace o budově, stavební řešení budovy, řešení 

systémů TZB, popis energonositelů, 

Přehled hodnot vstupujících do výpočtu, možnost vytvoření 

vlastního profilu užívání. 

Identifikace základních skladeb konstrukcí, základní katalog 

konstrukcí 

Podrobný popis zón definovaných v listu „Budova – identifikace“, 

Identifikace všech konstrukcí ohraničující zadané zóny, výběr 

z předdefinovaných skladeb v listu „Budova – konstrukce“ a 

přiřazení konstrukcí k příslušné již definované zóně vč. okrajových 

podmínek (orientace, prostředí za konstrukcí, činitele teplotní 

redukce, apod.) 


vlastní výpočetní nástroj NKN, vč. podrobnější charakteristiky vstupů v listu „INFO-FAQ – 

vstupy“. Některé požadované vstupy v rámci výpočetního nástroje NKN nejsou primárně 

potřebné pro výpočet. Požadavek na jejich zadání je pouze na základě formální správnosti 

protokolu průkazu ENB a jeho grafického znázornění. 

3.1 List „budova identifikace“ 

List slouží k formální identifikaci budovy, jejího umístění a charakteru. Ve spodní části 

listu uživatel z nabídky vybere typ budovy. Na základě vybraného typu budovy bude následně 

budova zařazena do příslušné třídy energetické náročnosti podle požadavků vyhlášky č. 

148/2007 Sb. Vybraný typ budovy nemá vliv na výpočet celkové dodané energie do budovy, 

vybraný typ budovy je pouze porovnávací kriterium vzhledem k referenci – tabulce tříd 

energetické náročnosti.

Tab. 8) Klasifikační třídy EN hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 

148/2007 Sb 

Druh budovy A B C D E F G 

Rodinný dům < 51 51 - 97 98 - 142 143 - 191 192 – 240 241 - 286 > 286 

Bytový dům < 43 43 - 82 83 - 120 121 - 162 163 – 205 206 - 245 > 245 

Hotel a restaurace < 102 102 - 200 201 - 294 295 - 389 390 – 488 489 - 590 > 590 

Administrativní budova < 62 62 - 123 124 - 179 180 - 236 237 – 293 294 - 345 > 345 

Nemocnice < 109 109 - 210 211 - 310 311 - 415 416 – 520 521 - 625 > 625 

Budova pro vzdělávání < 47 47 - 89 90 - 130 131 - 174 175 – 220 221 - 265 > 265 

Sportovní zařízení < 53 53 - 102 103 - 145 146 - 194 195 – 245 246 - 297 > 297 

Budova pro velkoobchod 

a maloobchod 

< 67 67 - 121 122-183 184 - 241 242 – 300 301 - 362 > 362 

Důležitým krokem při vytvoření modelu budovy je rozdělení budovy na zóny. Úvod do 

zónování popisuje kapitola 2.5. Filosofii zónování lze ukázat na několika typických 

příkladech zónování: 

• prostorů školy 

• rodinného domu 

• panelového domu 

• administrativní budovy 

V prvním kroku zónování budovy je třeba brát v úvahu, že výsledkem modelu budovy 

jsou dílčí energie potřebné na provoz budovy. Z tohoto důvodu je nutné vzhledem 

k okrajovým podmínkám pro výpočet, které uvozují provoz v budově – její části, budovu 

v některých případech rozdělit na více celků – zón. 

V případě prostorů školy, v tomto případě běžného patra, je vhodné prostor školy rozdělit 

na dvě samostatné zóny. Důvody plynoucí z rozdílnosti okrajových podmínek uvádí Tab. 9). 

Pokud by prostor školy, bez technického zázemí, uvažován jako jedna zóna – učebny 

s profilem užívání v NKN „Vzdělávací budovy - učebny, kabinety“, vzhledem k uvedeným 

okrajovým podmínkám by byl model zatížen následujícími chybami. 

• v prostoru všech podlaží školy by byly uvažovány tepelné zisky z osob a vybavení 

jako v učebně; 

• osvětlenost všech prostor a z toho pramenící tepelné zisky a celková dodané energie 

na osvětlení by po celé ploše odpovídala profilu „Vzdělávací budovy - učebny, 

kabinety“; 

• v prostorách chodeb by výpočetní nástroj počítal s výměnou vzduchu jako v učebnách, 

ať v případě nuceného, nebo přirozeného větrání. 

•

Tab. 9) Tab. 1 - Klasifikační třídy EN hodnocení energetické náročnosti budovy podle 

vyhlášky č. 148/2007 Sb 

Parametr – okrajová podmínka Zóna 1 Zóna 2 

Profil standardizovaného užívání v Vzdělávací 

Vzdělávací 

NKN 

budovy - učebny, budovy - chodby, 

kabinety 

komunikace 

minimální tok větracího vzduchu Vv,k 

[m 3 /mj]/ [1/h] 

25m 3 /h/os 

1,0 h -1 3m 3 /h/m 2 

0,3 h -1 

obsazenost prostor [m 2 /os] 8 35 

tepelné zisky z osob q oc [W/m 2 ] 7,5 2 

tepelné zisky z vnitřního vybavení q ap 

[W/m 2 ] 

požadavky na osvětlenost (tepelné zisky 

z osvětlení, spotřeba el.) [lx] 

5 2 

300 75 

Obr. 10) Škola, ukázka zónování 

Rodinný dům lze pojmout z pohledu zónování dvou zónově, nebo jednozónově. 

V případě, že se jedná např. o dvoupodlažní objekt, kdy v prvním podlaží je umístěna garáž a 

technické místnosti, je nutné tyto prostory (jsou zpravidla temperované ať už přímo, nebo 

nepřímo) zahrnout do celkového objemu budovy. Z důvodů rozdílných okrajových podmínek 

(teplota, osvětlení, výměna vzduchu) je nutné objekt rozdělit v této části na dvě samostatné 

zóny. V případě, že je garáž součástí objektu, ale není součástí plného objemu budovy, je 

vhodné objekt uvažovat jako jednozónový – se zohledněním redukovaného tepelného toku 

přes konstrukci oddělující garáž, podrobněji níže. Pokud je RD jednopodlažní „bungalov“ a 

technická místnost je omezena pouze na místnost se zdrojem tepla a přípravou teplé vody, pak 

se objekt uvažuje jako jednozónový.

Obr. 11) Dvou zónové řešení RD Obr. 12) Jedno zónové řešení RD (garáž a 

technické místnosti mimo) 

Příklad zónování bytového domu je vhodné demonstrovat na panelovém domě. V zásadě 

platí podobné důvodu z pohledu zónování, jak je tomu u prostoru školy a rodinného domu. Z 

výše základních požadavků vyplývá vlastní rozdělení objektu panelového domu na dvě 

základní zóny, které se vyznačují rozdílným provozem, či způsobem úpravy vnitřního 

prostředí. Dále pro upřesnění požadavků pouze pro teplotní zónování budovy je možné 

částečně přihlédnout k doporučení ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budov - Výpočet 

potřeby energie na vytápění, která stanovuje základní pravidla pro zónování vnitřních 

vytápěných prostor na základě vnitřních podmínek. Tato pravidla lze použít pouze pro 

zónování pouze celkově vytápěných prostor. Jinak je nutné respektovat výše uvedené 

požadavky na zónování prostor, kde dochází k rozdílné spotřebě energie a liší se významně ve 

způsobu užívání. V případě tohoto panelového domu hovoříme o objektu, který je celkově 

vytápěn na teplotu cca 20°C a v případě společných prostor je objekt temperován v rozsahu 

10-15°C, společné prostory mají jiné požadavky na výměnu vzduchu a intenzitu osvětlení, 

současně nejsou ve společných prostorech tepelné zisky od osob a vybavení. 

V případě, že část budovy má stejné okrajové podmínky z pohledu parametrů 

charakterizujících standardizovaný profil užívání, ale liší se pouze z pohledu vnitřní 

výpočtové teploty s rozdílem větším než 5°C, je možné tyto prostory sloučit do jedné zóny za 

předpokladu úpravy parametru vnitřní výpočtové teploty. Pro úpravu výpočtu vnitřní teploty 

se pak použije vztah (1). 

H 

z 

iz 

z 

 

i 

 

1. (1) 

H 

 

z 

Kde iz 

je požadovaná teplota zóny z [°C]; H z je měrná tepelná ztráta zóny z [°C]. 

z

V případě nevytápěných společných prostor, nebo prostor trvale odpojených od systému 

vytápění objektu je nutné postupovat opět pomocí více-zónového přístupu. Nevytápěné 

prostory je nutné zadat jako vlastní nevytápěnou zónu, kdy vnitřní výpočtovou teplotu je 

doporučeno zadat na základě vlastního mezi-výpočtu např. pomocí zjednodušeného výpočtu 

tepelných ztrát (tento parametr je hodnota stacionární), nebo odborným odhadem vzhledem 

k místním podmínkám. NKN si neumí tento parametr automaticky stanovit, komerční SW 

většinou tuto možnost mají. 

Obecný nevytápěný prostor lze definovat jako vlastní zónu s vlastní vnitřní výpočtovou 

teplotou, stanovenou za předpokladu ustálených podmínek. 

u i* Hiu e* Heu/ Hiu Heu 

2. (2) 

Kde je tepelný tok vytvářený v „nevytápěném“ prostoru (např. sluneční zisky) [W]; H iu 

je měrná tepelná ztráta z vytápěného prostoru do nevytápěného [W/K]; H ue je měrná tepelná 

ztráta z nevytápěného prostoru do vnějšího prostředí [W/K]; θ i je vnitřní výpočtová teplota 

[°C]; θ e je vnější výpočtová teplota [°C], θ u je teplota nevytápěného prostoru [°C]. 

Obr. 13) 

Zónování panelového domu 

Stanovení činitele teplotní redukce pro potřeby částečně nevytápěného prostoru 

v budově je možná podle následujících dvou možností. Pokud vytápěný prostor sousedí 

s venkovním prostorem přes nevytápěný prostor, je možné postupovat ve výpočtu dvojím 

způsobem. Buď bude prostor součástí objektu jako samostatná zóna, nebo samostatnou zónou 

nebude. 

Obecný nevytápěný prostor lze definovat jako vlastní zónu s vlastní vnitřní výpočtovou 

teplotou, stanovenou za předpokladu ustálených podmínek. Tyto předpokládají stanovení této 

teploty za ustálených podmínek podle rovnice (2). 

Nevytápěný prostor lze definovat nepřímo pomocí tepelného toku mezi vytápěným 

prostorem a exteriérem prostřednictvím redukčního činitele b podle ČSN EN 13789, kdy platí 

vztah

Hue/Hiu Hue 

3. (3) 

kde b je redukční činitel nevytápěného prostoru [-]; H iu je měrná tepelná ztráta z 

vytápěného prostoru do nevytápěného [W/K]; H ue je měrná tepelná ztráta z nevytápěného 

prostoru do vnějšího prostředí [W/K]. 

Obr. 14) 

Redukce tepelného toku přes nevytápěný prostor pomocí redukčního činitele b 

3.2 List „zony - profily uzivani“ 

Na tomto listu je přehled všech 48 standardizovaných profilů užívání, ve spodní části listu 

jsou volné pozice pro zadání vlastních profilů standardizovaného užívání, pokud je některý 

z potenciálních profilů nevhodný, nebo se liší např. v jednom parametru od skutečnosti. 

Hodnoty uvedené ve standardizovaném profilu užívání jsou doporučeným vzorem, nejsou při 

vytváření matematického modelu. Každá budova je specifická a pro některé typy budov je 

nutné tyto hodnoty – okrajové podmínky pro výpočet upravit, podrobně viz kapitola 2.5. 

3.3 List „katalog konstrukci“ 

Vytvoří se katalog všech unikátních skladeb konstrukcí, které se vyskytují v budově. 

Konstrukce jsou definovány názvem, hodnotou součinitele prostupu tepla U (W/m 2 .K). Pokud 

je konstrukce průsvitná, zadá se g gl,n,i propustnost solární radiace a F gl,i korekční činitel 

zasklení i-té průsvitné konstrukce (podíl plochy prosklení k celkové ploše okna) [-], stanoven 

podle ČSN EN ISO 10077-1, nebo se uvažuje hodnota 0,7 pro výpočet potřeby energie na 

vytápění, resp. hodnota 0,8 pro výpočet potřeby energie na chlazení. 

Celková propustnost solární radiace pro kolmý dopad solární radiace g gl,n,k se orientačně 

stanoví podle parametrů, viz ČSN EN 13790, ČSN EN 13363 nebo DIN 18599-2, případně 

podle podkladů výrobce zasklení. Výrobce zasklení uvádí v materiálech obyčejně parametr 

g gl,n,k - propustnost slunečního záření k-tého průsvitného prvku pro kolmý dopad solární 

radiace.

Tab. 10) Orientační hodnoty propustnosti solární radiace podle ČSN 13790 

Typ zasklení ggl,n,k [-] 

Jednoduché zasklení 0,85 

Dvojité zasklení 0,75 

Dvojité zasklení se selektivní vrstvou 0,67 

Trojité zasklení 0,7 

Trojité zasklení se dvěma selektivními vrstvami 0,5 

Dvojité okno 0,75 

Tab. 11) Orientační hodnoty propustnosti solární radiace podle DIN V 18599-2 s venkovní 

protisluneční ochranou 

g gl,n,k [-] g gl,n,k [-] (venkovní protisluneční ochrana) 

Venkovní žaluzie pod Venkovní žaluzie 

Typ zasklení 

sklonem 10° pod sklonem 45° 

svislá markýza 

bílé 

tmavě 

tmavě 

tmavě 

bílé 

bílá 

šedé 

šedé 

šedá 

jednoduché 0,87 0,07 0,13 0,15 0,14 0,22 0,18 

dvojité 0,78 0,06 0,1 0,12 0,1 0,2 0,14 

trojité 0,7 0,05 0,07 0,11 0,08 0,18 0,11 

dvojité izolační 0,65 - 

0,06- 0,16- 

0,04-0,05 0,05-0,07 0,1-0,11 

zasklení 0,72 

0,07 0,18 

0,09-0,11 

trojité izolační 

0,06- 0,02- 0,11- 

0,5 0,03 0,03 

zasklení 

0,07 0,04 0,12 

0,05-0,06 

dvojité zasklení se 

selektivní vrstvou 

0,25- 

0,48 

0,02-0,03 0,05 

0,06- 

0,07 

0,05 

0,09- 

0,11 

0,07 

3.4 List „zony - popis“ 

Každá zóna je parametricky popsána z pohledu její geometrie, kdy se do výpočtu zadává 

následující: 

• užitná plocha – plocha vymezená vnitřním lícem konstrukcí ohraničující zónu – 

vnitřní rozměry (plocha odečtená z vnitřních rozměrů, celková podlahová plocha 

všech podlaží zóny vymezená mezi vnějšími stěnami – na tuto plochu se přepočítává 

množství tepelných zisků, obsazenost prostor, apod.); 

• objem zóny – vnitřní objem zóny ohraničený vnějším lícem konstrukcí – vnější 

rozměry (vnější objem budovy, odečtený z vnějších rozměrů); 

• podíl vnitřních a obvodových konstrukcí ze zadaného vnějšího objemu zóny - kolik 

procent z celkového objemu zóny zaujímají pevné konstrukce (např. 10 - 15% pro 

běžné BD, RD cca 15 - 20 %, o toto množství se ponižuje objem zóny – tzn. vyjadřuje 

se skutečný vnitřní objem budovy, kterému se vztahuje např. množství větracího 

vzduchu stanoveného z násobnosti výměny vzduchu).

Ve spodní části listu se definuje provoz zóny z pohledu dodávky energií pro vytápění, 

větrání a chlazení zóny pomocí faktorů účinnosti sdílení energie do prostoru zóny a účinnosti 

distribuce energie do zóny. 

Účinnost sdílení energie na vytápění mezi vytápěnou z-tou zónou a systémem sdílení 

energie na vytápění do z-té zóny η H,em,z se stanoví podle ČSN 15316-2-1 a DIN V 18599-5 

podle níže uvedených parametrů, nebo na základě dílčích součinitelů na základě vztahu 

1 

4. (4) 

,, 

4 ,, ,, ,, 

Kde η H,emb,z je součinitel vlivu specifických ztrát konstrukcí sousedící s venkovním prostředím 

[-], který se stanoví v závislosti na umístění systému sdílení tepla do zóny podle níže 

uvedených tabulek a podle vztahu 

,, ,, ,, 

5. (5) 

2 

Kde η H,ctr,z je součinitel vlivu regulace teploty v místnosti [-], stanoví se na základě 

systémového řešení podle níže uvedených tabulek, η H,str,z je součinitel vlivu svislého rozložení 

teplot v místnosti [-], který se stanový podle níže uvedených tabulek a podle vztahu 

,, ,, ,, 

6. (6) 

2 

Tab. 12) Dílčí součinitele účinnosti sdílení tepla pro volné topné plochy (topná tělesa), max. 

výška místnosti h ≤ 4m 

Ovlivňující veličiny 

Způsob regulace 

pokojové teploty 

Dílčí součinitele [-] 

η H,str,z η H,ctr,z η H,emb,z 

Neregulovaná, s řízením přívodní 

teploty 

0,80 

Řídící místnost 0,88 

Proporcionální regulace P (2 K) 0,93 

Proporcionální regulace P (1 K) 0,95 

Regulace typu PI 0,97 

Regulace typu PI (s funkcí 

optimalizace, např. adaptivní 

regulátor) 

η H,str1,z 

η H,str2,z 

60 K (např. 90/70) 0,88 

Vnitřní výpočtová 

42,5 K (např. 70/55) 0,93 

teplota (20 °C) 

30 K (např. 55/45) 0,95 

Umístění u vnitřní stěny 0,87 1 

Umístění u vnější stěny 

Specifické tepelné 

- prosklené plochy bez reflexivní 

ztráty na vnějších 

0,83 1 

ochrany 

stavebních 

- prosklené plochy s reflexivní 

konstrukcích 

ochranou 1 0,88 1 

- běžné venkovní stěny 0,95 1 

1 Reflexivní ochranou je nutné z 80% zabránit ztrátám na prosklených plochách 

0,99

Tab. 13) Dílčí součinitele účinnosti sdílení tepla pro stavebně integrované otopné plochy 

(podlahové, stěnové vytápění), max. výška místnosti h ≤ 4m 

Ovlivňující veličiny 

Způsob regulace 

pokojové teploty 

Systém 

Specifické tepelné 

ztráty 

instalovaných 

ploch 

Tab. 14) 

≤ 4m 

Dílčí součinitele [-] 

η H,str,z η H,ctr,z η H,emb,z 

Otopné medium - voda 

-neregulované 0,75 

- neregulované s řízením přívodní 0,78 

- neregulované s pevným středním 0,83 

- řídící místnost 0,88 

- dvoubodová P regulace 0,93 

- regulátor typu PI 0.95 

Elektrické vytápění 

- dvoubodová regulace 0.91 

- regulátor typu PI 0.93 

Podlahové vytápění 

η H,emb 

1,z 

- mokrý systém 1 0,93 

- suchý systém 1 0,96 

- suchý systém s nepatrným 1 0,98 

Stěnové vytápění 0,96 0,93 

Stropní vytápění 0,96 0,93 

Plošné vytápění s minimální 

požadovanou izolací pod otopnou 

plochou 

Plošné topení se lepším 

požadavkem než je minimální 

požadavek 

η H,emb 

2,z 

0,86 

0,95 

0,99 

Dílčí součinitele účinnosti sdílení tepla pro elektrické vytápění, max. výška místnosti h 

Ovlivňující veličiny η H,em,z [-] 

E-přímotop P - regulace (1K) 0,91 

E-přímotop PI- regulace (s korekcí) 0,94 

Akumulační vytápění neregulovatelné bez vybití a 

Oblast statického/dynamického nabití závislém na vnější teplotě 

0,78 

vnější stěny Akumulační vytápění P- regulace (1K) s vybitím a 

statickým/dynamickým nabitím závislém na vnější teplotě 

0.88 

Akumulační vytápění PID - regulace (s optimalizací) s vybitím 

a statickým/dynamickým nabitím závislém na vnější teplotě 

0,91 

E - přímotop P - regulace (1K) 0,88 

E- přímotop PI- regulace (s optimalizací) 0,91 

Akumulační vytápění neregulovatelné bez vybití a 

Oblast statického/dynamického nabití závislém na vnější teplotě 

0,75 

vnitřní stěny Akumulační vytápění P - regulace (1K) s vybitím a 

statickým/dynamickým nabitím závislém na vnější teplotě 

0,85 

Akumulační vytápění PID - regulace (s optimalizací) s vybitím 

a statickým/dynamickým nabitím závislém na vnější teplotě 

0,88

Účinnost sdílení a distribuce energie na chlazení mezi chlazenou z-tou zónou a distribučními 

elementy systému vzduchotechniky, nebo mechanického větrání chladící z-tou zónu C,em,ahu,z 

a C,dis,ahu,z lze orientačně stanovit podle Tab. 15). 

Tab. 15) 

Systém chlazení 

Účinnost sdílení energie na chlazení systémem VZT C,em,ahu,z 

C,em,ahu,z [-] C,em,ahu,z [-] C,dis,ahu,z [-] 

Regulováno sdílení Regulováno sdílení 

energie na registru energie na registru 

VZT zařízení VZT zařízení 

Neregulováno sdílení 

energie na registru 

VZT zařízení 

Studená voda 6/12°C 0,81 0,86 0,9 – 0,95 

Studená voda 14/18°C 0,91 0,91 0,9 – 0,95 

Studená voda 18/20°C 1 1 0,95-1 

Účinnost sdílení chladu mezi vytápěnou z-tou zónou a systémem sdílení chladu η C,em,z a také 

orientační hodnoty účinnosti distribuce energie na chlazení C,dis,z lze orientačně stanovit 

podle Tab. 16). 

Tab. 16) 

Účinnost sdílení energie na chlazení C,em,z 

η C,em,z [-] C,dis,z [-] 

Studená voda 6/12°C (např. fancoil s ventilátorem) 0,81 0,9 

Studená voda 8/14°C (např. fancoil s ventilátorem) 0,91 0,9 

Studená voda 14/18°C (např. fancoil s ventilátorem, indukční 1 1 

jednotky) 

Studená voda 16/18°C (např. chladící strop) 1 1 

Studená voda 18/20°C (např. chladící strop) 1 1 

3.5 List „konstrukce - stavebni cast“ 

Zadávání konstrukcí budovy, které ohraničují jednotlivé zóny je založeno plošném 

definování konstrukce s přiřazením skladby konstrukce definované v listu „katalog 

konstrukci“, podrobně viz 3.3. 

V této souvislosti je nutné zmínit zahrnutí vlivu tepelných vazeb na součinitel prostupu 

tepla konstrukcí budovy. Platí, že měrný tepelný tok prostupem tepla H tr,z lze stanovit 

variantně také zjednodušeným výpočetním postupem, který současně respektuje principy 

ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370. Pro výpočty s informativním zahrnutím 

tepelných vazeb se použije vztah 

 

, , · , · , ·∆ , 7. (7) 

 

Kde A i,z je plocha i-té konstrukce ohraničující z-tou zónu [m 2 ], U i,z je součinitel prostupu tepla 

i-té konstrukce ohraničující z-tou zónu [W/(m 2 .K)], musí zahrnovat vliv všech systematických 

tepelných mostů obsažených v konstrukci (krokví, sloupků, apod.), stanoví se v závislosti na 

typu konstrukce podle ČSN EN ISO 6946, ČSN EN ISO 10077 nebo ČSN EN 13947, b i,z je 

činitel teplotní redukce pro i-tou konstrukci ohraničující z-tou zónu [-], stanoví se výpočtem

podle ČSN EN ISO 13 789, nebo ČSN 73 0540-4, A z je celková plocha konstrukcí 

ohraničujících z-tou zónu budovy [m 2 ], ΔU tbm,z je průměrný vliv tepelných vazeb na hranici z- 

té zóny [W/(m 2 .K)], se stanoví podle ČSN 73 0540-4. 

Tepelné vazby je možné zjednodušeně ve výpočtu zohlednit dvěma způsoby, pomine li se 

přesný výpočet podle příslušných norem: 

• adekvátní přirážkou přímo v součiniteli prostupu tepla, viz (8), 

• plošným vyjádřením tepelných vazeb podle (7), nebo nejlépe 

• pomocí přesného výpočtu podle (9). 

Součinitel prostupu tepla konstrukce s tepelnými mosty se obvykle stanoví jako součet 

součinitele prostupu tepla ideálního výseku konstrukce U id , ve W/(m 2·K), stanoveného pro 

skladbu mimo tepelné mosty (v ideálním výseku hodnocené konstrukce) a z celkového 

zvýšení součinitele prostupu tepla vlivem tepelných mostů v konstrukci U tbm , ze vztahu 

Uiz Uid Utbm 8. (8), 

kde Utbm je je průměrný vliv tepelných vazeb ve W/(m2·K), které je součtem vlivů 

jednotlivých tepelných mostů [W/(m 2 .K)]. 

Pro budovy se sníženou spotřebou energie na vytápění se doporučuje minimalizovat vliv 

tepelných mostů U tbm na úroveň nižší než 5 % součinitele prostupu tepla U, kdy je 

podle ČSN 73 0540-2 možné vliv tepelných mostů pro hodnocení požadavků zanedbat. 

Střední navýšení průměrného součinitele prostupu tepla U tb vlivem tepelných vazeb se při 

rozumném běžném návrhu styků konstrukcí na požadované úrovni pohybuje ve výši U tb = 

0,05 až 0,10 W/(m 2·K). 

Pro výpočty s přesným zahrnutím tepelných vazeb se použije pro výpočet měrného 

tepelného toku prostupem vztah 

 

 

 

, , · , · , , · , · , , · , 9. (9), 

 

 

kde l i,z je délka i-té tepelné vazby na hranici z-té zóny [m], ψ i,z je lineární činitel prostupu 

tepla i-té lineární tepelné vazby na hranici z-té zóny [W/(m.K)], stanoví se podle ČSN EN 

ISO 10211 a ČSN EN 14683, χ i,z je bodový činitel prostupu tepla i-té bodové tepelné vazby ve 

[W/K], stanoví se podle ČSN EN ISO 10211. 

Poznámka: Tepelná vazba je tepelný most na rozhraní dvou odlišných typů konstrukcí (např. 

okno - stěna, stěna – střecha). Většinou se jedná o lineární (dvourozměrné) stavební detaily 

charakterizované lineárním činitelem prostupu tepla. 

Dalším parametrem, který je nutné zadat je redukční činitel b i,z . Tento parametr je u všech 

konstrukcí ve výpočtu, které sousedí s exteriérem b i,z =1. V případě, že konstrukce sousedí 

s nevytápěnou zónou, která není součástí modelu budovy, postupuje se podle pokynů viz

kapitola 3.1. V případě, že je za konstrukcí zemina (suterénní stěna, podlaha), postupuje se při 

stanovení redukčního činitele výpočtem podle ČSN 73 0540-3. 

4 Energetické systémy ve výpočtu ENB 

V druhém kroku je třeba provést definování jednotlivých energetických systémů. Tímto je 

zajištěno krytí potřeby energie prostřednictvím dodané energie z místa výroby do místa 

odběru, resp. skutečná spotřeba energie – celková dodaná energie do budovy. Jedná se o 

parametry potřebné k provedení výpočtu energetická bilance na úrovni energetických 

systémů. 

Jednotlivé energetické systémy jsou definovány v NKN pomocí výběru 

z předdefinovaných systémových řešení, která lze libovolně kombinovat vzhledem k jejich 

technickým možnostem. Každý energetický systém představuje zdroj, který zajišťuje krytí 

potřeby energie v příslušné zóně. Kombinace jednotlivých energetických systémů 

zásobujících příslušné zóny může být volitelná různá. Omezení je dáno pouze maximálním 

počtem příslušných energetických systémů. Každý energetický systém je charakterizován 

nepřímým vstupem – určuje systémové řešení a přímým vstupem – zpravidla charakterizuje 

doplňkovou hodnotu vedoucí k určení účinnosti výroby energie a její distribuce. Obecně je 

parametr „účinnosti“ ve smyslu výpočtové metodiky chápán jako nevyužitelná část z energie, 

která je pomocí dané části dopravena do místa spotřeby energie z místa výroby - zdroje, který 

spotřebovává energii dodanou do budovy. Tento princip je společný pro všechny části 

výpočtové metodiky z hlediska užití (sdílení) a distribuce energie. Jednotlivé energetické 

systémy jsou ve výpočetním nástroji logicky členěny do zvláštních listů podle určení a 

zaměření z hlediska výroby krytí potřeby energie v objektu. 

Směr toku energie 

Q W,nd 

Potřeba energie 

η W,em 

Q W,em 

- sdílení - 

η W,dis 

Q W,dis 

-distribuce- 

η W,gen 

Q W,gen 

- výroba - 

+ 

- 

EP 

Dodaná energie 

Směr výpočetního postupu 

účinnost 

sdílení 

(%) 

účinnost 

distribuce 

(%) 

účinnost 

výroby 

(%) 

Q W,aux 

- pomocná 

energie - 

Q W,sc 

- produkce solárních 

systémů - 

Obr. 15) 

Tab. 17) 

Název listu 

zdroje tepla 

Princip výpočtu dodané energie do budovy 

Výpočetní nástroj NKN – popis energetických systémů 


Popis zdroje tepla a zařízení spotřebovávající pomocné energie. 

Jako zdroje tepla je definován obecný zdroj tepla (CZT, kotel na 

různá paliva). Jako zdroj tepla je zahrnuto mmj. tepelné čerpadlo,

nebo kogenerační jednotka, které jsou definovány podrobněji. 

zdroje chladu Popis zdroje chladu a zařízení spotřebovávající pomocnou energii 

potřebnou pro provoz chladícího zařízení. Zdroj chladu je 

definován pomocí volby z přednastavených možných systémových 

řešení. 

vzduchotechnika Popis mechanického systému větrání pomocí parametrů 

ovlivňující energetickou účinnost řešení (účinnost ZZT, cirkulace 

vzdušiny). Popis systému vlhčení vzdušiny pomocí systémového 

řešení technologie vlhčení. Objemový průtok vzduchu upravovaný 

systémem VZT je stanoven automaticky na základě požadavků 

standardizovaného profilu užívání budovy, vč. pomocné energie, 

kterou spotřebovávají ventilátory systému VZT. 

solarni systemy Popis systémů využívající energie slunce (termosolární systémy a 

fotovoltaické systémy). Základní popis sytému z hlediska určení 

koncové spotřeby energie, z hlediska velikosti, umístění, 

orientace, apod. 

priprava teple vody Základní popis sytému pomocí údaje roční spotřeby teplé vody a 

jejích parametrů, určení způsobu ohřevu, přiřazení zdroje tepla 

z předdefinovaných zdrojů v listu „Vytápění – zdroje tepla“. 


vlastní výpočetní nástroj NKN, vč. podrobnější charakteristiky vstupů v listu „INFO-FAQ – 

vstupy“. Některé požadované vstupy v rámci výpočetního nástroje NKN nejsou primárně 

potřebné pro výpočet. Požadavek na jejich zadání je pouze na základě formální správnosti 

protokolu průkazu ENB a jeho grafického znázornění. 

Do celkového hodnocení v současné době spolu s ostatními energetickými systémy také 

vstupují systémy vzduchotechniky, klimatizace. Výsledná potřeba energie Q fuel závisí na 

podobě typu skladby energetických systémů budovy a účinnosti užití energie prostřednictvím 

sdílení, distribuce a přeměny dodané primární energie, která je transformována na energii 

s cílem krytí konkrétní potřeby energie Q nd . Směr výpočtu je potom opačný než vlastní tok 

energie. Výpočet začíná potřebou energie dané zóny, a končí stanovením potřeby energie 

daného energetického systému. Celková roční dodaná energie do budovy EP se při bilančním 

výpočtu stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích dodaných energií pro všechny 

časové úseky v roce a pro všechny hodnocené zóny budovy, která se stanoví z obecného 

vztahu 

, a) (10), 

kde Q fuel,tot je celková roční dodaná energie obsažená v energonositelích zásobujících 

budovu, [GJ], EP H je roční dodaná energie na vytápění včetně pomocné energie na provoz 

vytápěcího zařízení [GJ], EP C je roční dodaná energie na chlazení včetně pomocné energie na 

provoz chladicího zařízení [GJ], EP F je roční dodaná energie na mechanické větrání a úpravu 

vlhkosti větracího vzduchu včetně pomocné energie na mechanické větrání a úpravu vlhkosti 

větracího vzduchu [GJ], EP L je roční dodaná energie na osvětlení [GJ], EP W je roční dodaná

energie na přípravu teplé vody včetně pomocné energie na provoz zařízení na přípravu teplé 

vody [GJ], EP PV je roční produkce energie fotovoltaickým systémem [GJ], EP CHP je roční 

produkce energie systémem kombinované výroby elektřiny a tepla [GJ]. 

4.1 Energetické systémy budovy – vytápění, list „zdroje tepla“ 

Roční dodaná energie na vytápění včetně roční dodané pomocné energie při vytápění 

budovy EP H se stanoví podle vztahu 

, , (11), 

kde Q fuel,H je roční dodaná energie na vytápění [GJ], Q aux,H je roční dodaná pomocná 

energie systému vytápění [GJ], zahrnující potřebu energie oběhových čerpadel a systémů 

měření a regulace. 

Výpočet potřeby energie na vytápění, Q H,nd , která zahrnuje veškeré tepelné toky, se 

provádí podle ČSN EN ISO 13790 s měsíčním nebo hodinovým časovým krokem výpočtu. 

Vliv energetických systémů, především systémů vzduchotechniky je zohledněn níže 

uvedeným výpočetním principem. Norma připouští popsat distribuci energie na vytápění 

vytápěcím zařízením (teplovodní otopná soustava, elektrické přímotopy) a/nebo 

vzduchotechnickým zařízením (např. teplovzdušné větrání nebo teplovzdušné vytápění). 

Vzduchotechnické zařízení obsluhovaných prostor – zón je ve výpočtu začleněno jako popis a 

způsob krytí potřeby energie na vytápění a chlazení. Do budovy je na její systémovou hranici 

dodávána dílčí energie na vytápění Q fuel,H (3). Primární dodaná energie je přeměněna ve zdroji 

„i“ (3) a následně rozvedena (4) do jednotlivých zón „z“ (5). Zdrojem pro přeměnu energie na 

tepelnou pro vytápění je například tepelné čerpadlo, plynový kotel nebo předávací stanice 

napojená na CZT. Výstup energie ze zdroje Q H,dis,z,j (4) je dodáván do distribučního systému 

budovy „sys“. Distribuční systém „sys“ předává energii Q H,ahu,z,j prostřednictvím VZT 

systémů do z-té zóny. 

Obr. 16) Základní princip stanovení dílčí dodané energie na vytápění 

Roční dodaná energie na vytápění Q fuel,H se stanoví podle vztahu, kde platí vztah 

 

, ,,, · ,, 

 

 

, 

(12),

kde Q H,dis,z,j je dodaná energie do distribučního systému vytápění v j-tém časovém úseku 

pro z-tou zónu [GJ], f H,z,sys je podíl dodané energie do z-té zóny připadající na příslušný zdroj 

tepla [-], η H,sys je celková účinnost výroby energie příslušným zdrojem tepla [-]. 

Celková účinnost výroby energie zdrojem tepla η H,gen,sys reprezentuje účinnost přeměny 

primární energie (např. zemního plynu na tepelnou energii) na tepelnou energii. Parametr lze 

stanovit na základě DIN V 18599-5 podle základního vztahu 

,, , , · 

,, 

10. (A.13), 

100 

kde A H,sys je korekční činitel podle typu kotle a stáří [-], B H,sys je korekční činitel podle typu 

kotle a stáří [-], Q H,N,sys je jmenovitý výkon zdroje tepla [kW]. 

Poznámka: η H,gen,sys reprezentuje průměrnou účinnost zdroje při částečném zatížení, pro 

výpočet se předpokládá konstantní hodnota reprezentující průměrnou hodnotu za dobu využití 

zdroje tepla v roce.

Tab. 18) 

Korekční faktory pro stanovení účinnosti zdroje tepla 

Kotel na pevná paliva 

Standardní plynový kotel 

Plynový kotel 

Přetlakový kotel s ventilátorem 

Výměník (pouze přetlakový kotel) 

Typ kotle Zdroj tepla A H,sys [-] B H,sys [-] 

do 1978 72,0 3,0 

1978 - 1994 75,0 3,0 

od 1994 77,0 3,0 

do 1978 76,0 3,0 

1978 - 1994 78,0 3,0 

od 1994 81,5 3,0 

do 1978 75,0 3,0 

1978 - 1986 77,5 3,0 

1987 - 1994 80,0 3,0 

od 1994 81,5 3,0 

do 1978 78,0 3,0 

1978 - 1994 80,0 3,0 

Kotel na biomasu 

třída 3 od 1994 68 7 

třída 2 od 1994 58 7 

třída 1 od 1994 48 7 

Nízkoteplotní kotle 


do 1978 78,0 3,0 

1978 - 1994 80,0 3,0 

Nízkoteplotní plynový kotel 

Plynový kotel 

do 1978 86,0 1,5 

1978 - 1994 89,0 1,5 

Průtokový ohřívač (11kW, 18kW a 24 kW) 

do 1987 ,, 84% 

1987 - 1992 ,, 84% 

do 1987 82,0 1,5 

Přetlakový kotel 

1987 - 1994 86,0 1,5 

od 1994 89,0 1,5 


do 1987 85,0 1,5 

1987 - 1994 86,0 1,5 

do 1987 95,0 1,0 

Kondenzační kotel 

1987 - 1994 97,5 1,0 

od 1994 98,0 1,0 

Kondenzační kotel od 1999 100 1,0 

U jiných zdrojů tepla je nutné použít podklady výrobce, nebo jiné empirické metody. 

V každém případě je nutné parametr účinnosti chápat jako průměrnou sezónní hodnotu (tj. za 

otopné období), nikoliv jako účinnost zdroje tepla při jeho jmenovitém výkonu a konstantních 

podmínkách. 

Stanovení výpočtem – výsledek vyjadřuje účinnost kotle při procentním zatížení 

• RD kotel na tuhá paliva (biomasa) průměrný provoz charakterizuje výkonové zatížení 

cca 70%,

• plynový kotel 20 kW typu turbo cca 87 %, 

• aproximace ročního provozu zdroje tepla – obecně platí pro všechny zdroje. 

Výpočet, vytvořený model v NKN, umožňuje popsat distribuci energie na vytápění 

vytápěcím zařízením (teplovodní otopná soustava, elektrické přímotopy) a/nebo 

vzduchotechnickým zařízením (např. teplovzdušné větrání nebo teplovzdušné vytápění). 

Pokud je do z-té zóny dodávána energie na vytápění systémem vytápění a 

vzduchotechnickým zařízením, potom se dodaná energie na vytápění do distribučního 

systému Q H,dis,z,j stanoví v NKN principelně podle vztahu 

,,, ,,, ,,, ,,, (14), 

kde Q H,heat,z,j je energie na vytápění dodávaná do vytápěné z-té zóny v j-tém časovém 

úseku teplovodním systémem [GJ], Q H,ahu,z,j je energie na vytápění dodávaná do vytápěné z-té 

zóny v j-tém časovém úseku systémem vzduchotechniky [GJ], Q H,sc,z,j je energie vyrobená 

prostřednictvím systému solárních kolektorů pro vytápění z-té zóny v j-tém časovém úseku 

[GJ]. Energie na vytápění Q H,heat,z,j dodávaná do vytápěné zóny teplovodním systémem se 

stanoví principielně v NKN podle vztahu 

,,, ,,, ·1 ,, · , 

(15), 

,, · ,, 

kde f H,ahu,z je podíl potřeby energie na vytápění dodávaný do zóny systémem 

vzduchotechniky [-], f ahu,sys je časový podíl spuštěného systému mechanického větrání [-], 

stanoví se jako podíl z posuzovaného časového úseku, η H,em,z je účinnost sdílení tepla mezi 

vytápěnou z-tou zónou a systémem sdílení tepla do z-té zóny [-] – podrobně viz kapitola 3.4, 

η H,dis,z je účinnost systému distribuce energie na vytápění do z-té zóny [-] - podrobně viz 

kapitola 3.4. 

Energie na vytápění Q H,ahu,z,j dodávaná do vytápěné zóny systémem vzduchotechniky se 

stanoví podle základního vztahu 

,, ,,, · ,, · , 

,,, · ,,, 

,,, (16), 

kde η H,ahu,em,z je účinnost sdílení energie na vytápění mezi vytápěnou z-tou zónou a 

distribučními elementy systému vzduchotechniky podílejícími se na vytápění z-té zóny [-] – 

podrobně viz kapitola 3.4, η H,ahu,dis,z je účinnost systému distribuce energie na vytápění do z-té 

zóny systémem vzduchotechniky [-] – podrobně viz kapitola 3.4, Q H,nd,z,j je potřeba energie na 

vytápění v j-tém časovém úseku a v z-té zóně, která se stanoví na základě ČSN EN ISO 

13 790, Q H,RH+,z,j je potřeba energie na dohřev vzduchu v případě vodního vlhčení v j-tém 

časovém úseku a v z-té zóně [GJ]. Pokud systém vzduchotechniky zajišťuje ohřev vzduchu, 

pak se energie dodaná do systému vzduchotechniky Q H,ahu,z,j započítává do dodané energie na 

vytápění. Systém vzduchotechniky je definován objemovým tokem čerstvého vzduchu,

celkovým objemovým tokem větracího vzduchu, účinností zařízení pro zpětné získávání tepla 

a teplotou přiváděného vzduchu. 

Pokud systém vzduchotechniky zajišťuje ohřev vzduchu, pak se energie dodaná do 

systému vzduchotechniky započítává do energie na vytápění. Systém vzduchotechniky je 

definován objemovým tokem čerstvého vzduchu, celkovým objemovým tokem větracího 

vzduchu, účinností zařízení pro zpětné získávání tepla a teplotou přiváděného vzduchu. Tyto 

údaje jsou uvedeny v projektové dokumentaci, případně se určí výpočtem z podílu pokrytí 

potřeby energie na vytápění vytápěcím zařízením a vzduchotechnickým zařízením. 

4.2 Energetické systémy budovy – chlazení, list „zdroje chladu“ 

Výpočet potřeby energie na chlazení, Q H,nd , která zahrnuje veškeré tepelné toky, se 

provádí podle ČSN EN ISO 13790 s měsíčním nebo nejlépe s hodinovým časovým krokem 

výpočtu. Vliv energetických systémů, především systémů vzduchotechniky je zohledněn níže 

uvedeným výpočetním principem. Vzduchotechnické zařízení obsluhovaných prostor – zón je 

ve výpočtu začleněno jako popis a způsob krytí potřeby energie na vytápění a chlazení. Do 

budovy je na její systémovou hranici dodávána dílčí energie na chlazení Q fuel,C . Primární 

dodaná energie (většinou elektřina, nebo teplo v případě absorpčního chlazení) je přeměněna 

ve zdroji „i“ a následně rozvedena do jednotlivých zón „z“. Zdrojem chladu může být 

kompresorová jednotka, nebo absorpční zdroj chladu. Výstup energie ze zdroje Q C,dis,z,j je 

dodáván do distribučního systému budovy „sys“. Distribuční systém „sys“ předává energii 

Q C,ahu,z,j prostřednictvím VZT systémů do z-té zóny. 

Roční dodaná energie na chlazení včetně roční dodané pomocné energie při chlazení 

budovy EP C se stanoví analogicky jako EP H podle vztahu 

, , (17), 

kde Q fuel,C je roční dodaná energie na chlazení [GJ] stanovená podle DIN V 18599-7, 

Q aux,C je roční dodaná pomocná energie systému chlazení [GJ], která reprezentuje potřebu 

energie oběhových čerpadel a systému měření a regulace. Roční dodaná energie na chlazení 

Q fuel,C se stanoví jako součet dodané energie na chlazení ve všech z-tých zónách vyrobené ve 

všech energetických systémech sys Q fuel,C,j za j-tý časový úsek. Roční dodaná energie na 

chlazení Q fuel,C se stanoví podle vztahu 

 

 

, ,,, · ,, 

 

 

 

 

1 

1 

· 1 · 

,, , · , 

, 

kde Q C,dis,z,j je dodaná energie do distribučního systému chlazení v j-tém časovém úseku 

pro z-tou zónu [GJ], f C,sys,z je podíl dodané energie do z-té zóny připadající na příslušný zdroj 

(18),

chladu [-], EER C,sys je poměr mezi průměrným chladícím výkonem a příkonem elektrické, 

nebo tepelné energie příslušného zdroje chladu [-], pro absorpční chlazení je parametr značen 

jako EER H,sys , e r,sys je specifický součinitel odběru elektřiny ventilátoru závislý na typu 

zpětného chlazení [-], f r,sys je střední součinitel provozu zpětného chlazení [-], C,gen,sys je 

celková účinnost výroby energie v příslušném zdroji chladu [-]. Dále je postup výpočtu 

analogický, jako u výše popsaného výpočetního postupu pro tepelnou energii dodanou do 

zóny prostřednictvím VZT systému, nebo teplovodním systémem. 

V případě stanovení orientačního chladícího výkonu v kombinaci se systémem VZT lze 

použít závislost mezi maximálním chladícím výkonem dovoleným objemovým proudem 

vzduchu vztaženým na užitnou plochu obsluhovaných prostor dle DIN V 18599 Teil 2. 

Obr. 17) 

Podíl chladícího výkonu k potřebě větracího vzduchu na m 2 užitné plochy 

Využití chladu ve centrálních klimatizačních systémech 

vstupující energie výroby chladu 

- kompresní chlazení, 

- absorpční 

Výstup ze 

zdroje chladu 

Potřeba 

energie 

výměníku 

Úprava 

vzduchu 

v místnosti 

Zpětné chlazení 

kondenzátoru 

Zdroj 

chladu 

Výměník VZT 

jednotky 

Místnost 

vstupující 

energie zpětného 

chlazení 

Energie 

rozvod a 

distribuce 

Předání 

energie ve 

výměníku 

Ztráta energie 

vedením 


předáním 

Voda/chladivo chladivo voda Voda/vzduch vzduch 

Obr. 18) 

Struktura výpočtu při využití chladu v klimatizační vzduchotechnické jednotce

Tab. 19) 

Koeficienty účinnosti využití chladu ve VZT jednotce 

Chladící medium 

Vlhčení Žádné Občasné Stálé 

Voda 6/12 0,87 0,94 1 0,95 0,95-0,9 

Voda 14/18 1 1 1 0,90 0,95-0,9 

Voda 18/20 1 1 1 1 1 

Přímé vlhčení 0,87 0,94 1 0,9 0,95-0,9 

Volné chlazení přes chladící věž 1 1 1 0,90-1 0,95-0,9 

Přímé chlazení místností 

vstupující energie výroby chladu 

- kompresní chlazení, 

- absorpční 

Výstup ze 

zdroje chladu 

Potřeba 

chladu 

Q c, b 

Zpětné chlazení 

kondenzátoru 

Zdroj 

chladu 

Místnost 

vstupující 

energie zpětného 

chlazení 


vedením 


předáním 

voda/chladivo chladivo/voda vzduch 

Obr. 19) Struktura výpočtu při využití chladu k přímému chlazení místností 

Kde analogicky k předchozímu je počítáno s předáním, distribucí a ukládání chladu (je-li 

relevantní). Výpočetní postup je stejný jako v případě uvedeném výše, účinnosti jsou potom 

stanoveny bez vlhčení. 

Tab. 20) Koeficienty účinnosti přímého využití chladu 

Chladící medium 

Voda 6/12 0,87 1 0,9 

Voda 8/14 (např.chl. konvektory) 0,9 1 0,9 

Voda 14/18 (např.chl. konvektory) 1 1 1 

Voda 16/18 (např.chl. stropy) 1 1 1 

Konečná potřeba energie pro výrobu chladu závisí na specifiku technologické výroby 

chladu. Určující jsou především tyto faktory: Typ technologie výroby chladu, typ zdroje 

chladu dané technologie, druh použitého chladiva, typ kompresoru a způsob jeho 

regulovatelnosti jeho chodu, úrovně vnitřních podmínek, typ zpětného chlazení, provozní 

režimu budovy, základní rozdělení pro potřeby výpočtu jsou dány následujícím rozdělením.

Tab. 21) 

Základní přehled zařízení pro potřeby výpočtu 

komresorový způsob chlazení 

absorpční 

chlazení 

vodní chlazení chlazení vzduchem vodní chlazení 

nepřímé systémy přímé systémy nepřímé systémy přímé systémy nepřímé systémy 

výrobníky 

chladící vody 

přímo chladící 

výparník 

výrobníky chladící 

vody 

přímo chladící výparník, 

klimasystémy v místnosti 

výrobníky 

chladící vody 

mokré 

chlazení 

suché 

chlazení 

Pístové a scroll 

kompresory 

šroubové, nebo 

turbokompresory 

mokré 

chlazení 

suché 

chlazení 


kompresory 

šroubové, nebo 

turbokompresory 

kompaktní 

konstrukce 

oddělená 

konstrukce 


kompresory 

šroubové kompresory 

jednotlivé 

systémy 

Split 

systém 

kompaktní 

klima 

zařízení 

oddělené 

nezávislé 

systémy 

Multisplit 

systémy 

VRFsystémy 

mokré 

chlazení 

suché 

chlazení 

Absorbční 

chladící okruh s 

nosnou látkou 

LiBr 

Celková účinnost výroby energie v příslušném zdroji chladu C,gen,sys se stanoví podle 

zjednodušeného postupu uvedeného v DIN V 18599-7. Pro výpočet se předpokládá konstantní 

hodnota celkové účinnost výroby energie reprezentující průměrnou hodnotu za dobu využití 

zdroje chladu v roce, v rámci průměrné hodnoty je zohledněna hodnota částečného výkonu 

PLV C,sys . Pro stanovení celkové účinnosti výroby energie v příslušném zdroji chladu C,gen,sys 

pak platí, že pro: 

a) absorpční chlazení, kdy je zdrojem dodávaného tepla příslušný zdroj tepla: 

,, ,, · ,, · , · ,, 11. (19) 

b) pro ostatní zdroje chladu: 

,, ,, · , · ,, 12. (20) 

Orientační hodnoty parametrů EER C,sys , EER H,sys , PLV C,av,sys závisí na systémovém řešení 

způsobu výroby chladu a principu zpětného chlazení kondenzátoru. V níže uvedených 

tabulkách orientace v systémovém řešení zdroje chladu závisí na rozlišení řešení 

energetického systému chlazení (druh kompresoru, parametrů chladiva, parametrů 

distribučního media) a zpětného chlazení kondenzátoru (voda/vzduch). Pro zdroj chladu s 

vodou chlazeným kondenzátorem platí číselné označení podle Tab. 22) a uvažují se parametry 

uvedené v Tab. 23) a Tab. 24) 

Tab. 22) 

Zdroje chladu s vodou chlazeným kondenzátorem 

Označení Systémové řešení zdroje chladu (vodou chlazený kondenzátor) 

1 pístový / scroll kompresor s dvoupolohovou regulací 

2 pístový / scroll kompresor s plynulou regulací 

3 pístový kompresor s odděleným pístem 

4 šroubový kompresor 

5 Turbokompresor 

6 absorpční chlazení

Tab. 23) 

Parametry EER C,sys pro zdroje chladu s vodou chlazeným kondenzátorem 

Chladivo 

R134a 

R407C 

R410A 

R717 

R22 

Tab. 24) 

Voda 

zpětného 

chlazení 

[°C] 

27/33 

40/45 

27/33 

40/45 

27/33 

40/45 

27/33 

40/45 

27/33 

40/45 

Parametr EER C,sys 

Pístový a scroll 

kompresor 

10 kW – 1500 

kW 

Šroubový 

kompresor 

200 kW – 2000 

kW 

6 4,0 4,5 5,2 

14 4,3 5,3 5,9 

6 3,1 2,9 4,1 

14 3,7 3,7 4,8 

6 3,8 4,2 - 

14 4,4 4,9 - 

6 3,0 2,7 - 

14 3,6 3,3 - 

6 3,6 - - 

14 4,2 - - 

6 2,8 - - 

14 3,3 - - 

6 - 4,6 - 

14 - 5,4 - 

6 - 3,1 - 

14 - 3,7 - 

6 4,1 4,6 5,1 

14 4,8 5,4 5,7 

6 3,2 3,0 4,1 

14 3,8 3,6 4,7 

Chladící 

voda 

(výstup) 

[°C] 

Turbokompresor 

500 kW – 8000 

kW 

Parametry EER H,sys pro absorpční zdroje chladu s vodou chlazeným kondenzátorem 

Teplota otopného Voda zpětného Výstupní teplota 

Parametr EER 

media [°C] chlazení [°C] chladící vody [°C] 

H,sys 

6 - 

27/33 

14 0,70 

80 

6 - 

40/45 

14 - 

6 0,69 

27/33 

14 0,72 

90 

6 - 

40/45 

14 - 

6 0,70 

27/33 

14 0,72 

110 

6 - 

40/45 

14 0,71 

6 0,71 

27/33 

14 0,73 

130 

6 0,70 

40/45 

14 0,72 

Pro zdroj chladu s vodou chlazeným kondenzátorem platí číselné označení podle Tab. 25) 

a uvažují se parametry uvedené v Tab. 26).

Tab. 25) 

Zdroj chladu se vzduchem chlazeným kondenzátorem 

Označení Systémové řešení zdroje chladu (vzduchem chlazený kondenzátor) 

1 pístový / scroll kompresor s dvoupolohovou regulací 

2 pístový / scroll kompresor s plynulou regulací 

3 šroubový kompresor 

Tab. 26) 

Chladivo 

R134a 

R407C 

R410A 

R717 

R22 

Parametry EER C,sys pro zdroje chladu se vzduchem chlazeným kondenzátorem 

Chladící voda 

Parametr EER C,sys 

(výstup) 

[°C] 

Pístový a scroll kompresor 

10kW – 1500 kW 

Šroubový kompresor 

200 kW – 2000 kW 

6 2,8 3,0 

14 3,5 3,7 

6 2,5 2,7 

14 3,2 3,4 

6 2,4 - 

14 3,1 - 

6 - 3,2 

14 - 3,9 

6 2,9 3,1 

14 3,6 3,8 

Pro přímé chlazení místností (lokální zdroje chladu), kdy se předpokládá chlazení 

kondenzátoru vzduchem, platí číselné označení podle Tab. 27) a uvažují se parametry 

uvedené v 0 v závislosti na regulaci daného zařízení. V tomto případě pro parametr η C,ctl,sys 

platí, vztah 

,, 1 13. (21) 

Tab. 27) 

Lokální zdroje chladu se vzduchem chlazeným kondenzátorem 

Označení Přímé chlazení místností – chlazení kondenzátoru vzduchem 

4 Lokální zdroj chladu s dvoubodovou regulací pro jednozónové systémy 

5 Lokální zdroj chladu s dvoubodovou regulací pro vícezónové systémy 

6 Spojitá regulace zdroje chladu (s inverterem) pro jednozónové systémy 

7 Spojitá regulace zdroje chladu (s inverterem) pro vícezónové systémy 

Tab. 28) 

Typy regulace lokálního zdroje chladu se vzduchem chlazeným kondenzátorem 

Označení Přímé chlazení místností – chlazení kondenzátoru vzduchem 

A dvoustupňový chod, jednozónová regulace (ON/OFF) 

B dvoustupňový chod, vícezónový systém (ON/OFF) 

C plynulá regulace propojená s expanzním ventilem pro jednozónový systém 

D plynulá regulace propojená s expanzním ventilem pro vícezónový systém

Tab. 29) 

Parametry EER C,sys pro lokální zdroje chladu se vzduchem chlazeným kondenzátorem 

Systém zařízení EER C,sys [-] Druh regulace 

Lokální zdroje chladu s výkonem < 12 kW 

Kompaktní klimatizační jednotka 2,6 A 

Split system 2,7 A, C 

Multi-split system 2,9 B, D 

Lokální zdroje chladu s výkonem > 12 kW 

VRF - systémy 3,0 - 3,5 

D – min. jeden paralelní 

kompresor 

Tab. 30) 

Specifický součinitel odběru elektřiny závislý na typu zpětného chlazení e r,sys 

Způsob chlazení kondenzátoru vzduchem 

Zpětné chlazení pomocí 

odparu 

Uzavřený 

okruh 

Otevřený 

okruh 

e r,sys 

Suché 

zpětné 

chlazení 

Axiální ventilátor (bez doplňkového tlumiče hluku) 0,033 0,018 0,045 

Radiální ventilátor (s doplňkovým tlumičem hluku) 0,040 0,021 - 

Tab. 31) Koeficient částečného zatížení zdroje chladu PLV C,sys,av a střední součinitel provozu 

zpětného chlazení f r,sys pro systémy s vodou chlazeným kondenzátorem 

Systé 

m, viz 

Tab. 

22) 

ZZT 

Konstantní průtok chladící vody 

Uzavřený okruh 

Otevřený okruh 

(registr) 

PLV C,sys,av f r,sys PLV C,sys,av f r,sys PLV C,sys,av f r,sys 

Proměnný průtok chladící vody 

Uzavřený 

Otevřený okruh 

okruh (registr) 

PLV C,sy 

s,av 

1 1 0,92 0,11 0,92 0,9 - - - - 

1 2 0,92 0,10 0,92 0,8 - - - - 

2 1 1,31 0,12 1,26 0,08 1,54 0,37 1,74 0,63 

2 2 1,33 0,09 1,27 0,08 1,57 0,3 1,75 0,70 

3 1 0,56 0,13 0,56 0,09 - 

3 2 0,46 0,11 0,46 0,09 - 

4 1 1,01 0,12 0,97 0,09 1,19 0,38 1,79 0,64 

4 2 0,89 0,10 0,88 0,08 1,05 0,33 1,58 0,70 

5 1 - - - - 1,21 0,38 1,37 0,64 

5 2 - - - - 1,12 0,32 1,22 0,69 

6 1 1,07 0,12 1,09 0,08 1,38 0,37 1,46 0,64 

6 2 1 0,1 0,97 0,08 1,28 0,32 1,30 0,70 

Poznámka: ZZT znamená zpětné získávání tepla, chladu, nebo vlahosti, 1-je součástí 

systému, 2-není součástí systému. 

f r,sys

Tab. 32) Koeficient částečného zatížení zdroje chladu PLV C,sys,av a střední součinitel provozu 

zpětného chlazení f r,sys pro systémy se vzduchem chlazeným kondenzátorem 

Systém, viz Tab. 25) ZZT PLV C,sys,av [-] 

1 1 1,32 

1 2 1,36 

2 1 1,43 

2 2 1,49 

3 1 1,14 

3 2 1,10 

4 1 1,24 

4 2 - 

5 1 0,85 

5 2 - 

6 1 1,37 

6 2 - 

7 1 1,33 

7 2 1,23 

Poznámka: ZZT znamená zpětné získávání tepla, chladu, nebo vlhkosti, 1-je součástí 

systému, 2-není součástí systému 

4.3 Energetické systémy budovy – vzduchotechnika, vlhčení, list „vzduchotechnika“ 

Větrací systém a systémy VZT jsou ve výpočetním nástroji definovány pouze několika 

parametry. Hlavní vstupní údaj do výpočtu – objemové množství větracího vzduchu - určuje 

profil standardizovaného užívání zóny. Podle typu větracího systému z měrných jednotek pro 

stanovení větracího vzduchu vypočte výpočetní nástroj množství větracího vzduchu. 

Celkovou dodanou energií do větracího systému se rozumí energie, potřebná na provoz 

tohoto systému. Energie potřebná pro ohřev, nebo chlazení větracího vzduchu je stanovena 

v rámci systému vytápění, resp. chlazení. 

Účinnost zpětného získávání tepla η h,hr,sys v příslušném systému vzduchotechniky lze podle 

DIN V 18599-7 se stanovit podle Tab. 33). Jedná se o průměrnou roční hodnotu účinnosti 

zpětného získávání tepla. V podkladech výrobců, nebo v projektové dokumentaci je zpravidla 

uvedena návrhová hodnota odpovídající maximálnímu zatížení energetického systému, která 

je vzhledem k průměrnému ročnímu provozu o 10 - 15% nižší. 

Tab. 33) 

Účinnost zpětného získávání tepla VZT systému 

Systém zpětného získávání tepla ηH,hr,sys [-] 

Deskový výměník 0,5 

Křížový deskový výměník 0,65 

Křížový kompaktní deskový výměník 0,7 

Rotační výměník (sorpční) 0,7 

Pomocná energie potřebná pro provoz větracího systému se stanoví na základě 

objemového množství větracího vzduchu, typu ventilátorů a časového podílu chodu 

vzduchotechniky. Pomocnou energii určuje měrná potřeba elektřiny ventilátory, viz Tab. 34). 

Měrná potřeba se dále upravuje korekčními faktory podle typu pohonu ventilárotu - f F,ctl,sys,j je

váhový činitel regulace ventilátorů příslušného systému mechanického větrání v j-tém 

časovém úseku [-], pro ventilátory s plynulou změnou otáček se uvažuje f F,ctl,sys,j = 0,4. 

Tab. 34) Měrná potřeba elektřiny ventilátory systému mechanického větrání e ahu,sys 

Typ ventilátoru 

e ahu,sys 

Tlaková diference ventilátoru 

[W.s/m 3 ] 

(při 60% zatížení) 

Δp ahu,tot (60%) [Pa] 

Odvodní ventilátor 1250 750 

Přívodní ventilátor (VZT jednotka - ohřev) 1600 960 

Přívodní ventilátor (klimatizační jednotka) 2000 1200 

Roční dodaná energie na zvlhčování 

Roční dodaná energie na zvlhčování vnitřního vzduchu Q fuel,RH+ se stanoví jako součet 

dodané energie ve všech z-tých zónách za j-tý časový úsek pro příslušný systém zvlhčování. 

Zadávaným parametrem je RH+,gen,sys účinnost příslušného zdroje úpravy vlhkosti pro 

zvlhčování vnitřního vzduchu [-]. Výpočet roční dodané energie na zvlhčování vychází 

z postupu uvedeného v DIN V 18599-7. Účinnost příslušného zdroje úpravy vlhkosti pro 

zvlhčování vnitřního vzduchu párou RH+,gen,sys lze orientačně stanovit podle tabulky. 

V případě vodního vlčení je RH+,gen,sys =1. 

Tab. 35) 

Účinnost účinnost příslušného zdroje úpravy vlhkosti parním vlhčením RH+,gen,sys 

Způsob parního vlhčení RH+,gen,sys [-] 

Výroba páry pomocí elektrod, elektrickým odporem 0,86 

Plynový ohřev 0,66 

Dodávaná pára z centrální přípravy 0,64 

Nejen ventilátory představují spotřebiče pomocné energie. Pomocnou energii dále vyjma 

systémů MaR může představovat 

• hydraulický systém nepřímého zpětného získávání tepla 

• rotační regenerační výměníky tepla 

Tab. 36) Měrná potřeba elektřiny čerpadel systému nepřímého získávání tepla e ahu,hr,sys 

Typ čerpadla e ahu,hr,sys [W.h/m 3 ] 

Bez regulace otáček čerpadla 8,30·10 -6 

S regulací otáček čerpadla 4,16·10 -6 

Pro rotační výměníky zpětného získávání tepla se příkon pohonu oběžného kola P F,ar,sys,z 

stanoví podle následující tabulky.

Tab. 37) 

Příkon pohonu oběžného kola rotačního výměníku P F,ar,sys,z 

Maximální objemový průtok vzduchu V v,z [m 3 /h] 

P F,ar,sys,z [W] 

do 7500 m 3 /h 90 

> 7500 m 3 /h do 25 000 m 3 /h 180 

> 25 000 m 3 /h do 65 000 m 3 /h 370 

nad 65 000 m 3 /h 750 

4.4 Příprava teplé vody, list „priprava teple vody“ 

V případě, že je objekt po tepelně-technické stránce zabezpečen podle požadovaných 

normových požadavků, nebo nad jejich rámec – v případě objektů se sníženou potřebou 

energie na vytápění, potom se v kontextu celkové potřeby dodané energie do budovy projeví 

jako rozhodující složka podíl připadající na dodanou energii pro přípravu teplé vody. U budov 

se sníženou potřebou energie na vytápění tento podíl představuje cca 40 – 80 % celkové 

dodané energie do budovy. Naopak u administrativních budov může dodaná energie pro 

přípravu teplé vody představovat cca 10 % z celkové potřeby dodané energie do budovy. 

Nicméně vzhledem k faktu, že dodaná energie na přípravu teplé vody nebyla doposud 

součástí žádného hodnocení, byla stanovována často chybně pouze za účelem získání 

parametru doplněného do technické zprávy, nebo parametru potřebného pro dodavatele 

energie (media), je dobré si připomenout základní princip výpočtu. Princip výpočtu postihuje 

zjednodušený roční provoz systému přípravy teplé vody z pohledu potřeby stanovení celkové 

roční dodané energie pro přípravu teplé vody. 

Problematiku účinnosti ohřevu a distribuce teplé vody lze vyjádřit faktorem účinnosti 

(pozn. efficiency faktor, viz ČSN EN 15316–3–2 a ČSN EN 15316–3–3). Vstupem do 

výpočtu, který je nezbytné stanovit, je výpočtové množství potřebované teplé vody o 

předpokládané teplotě. Roční potřeba teplé vody je většinou spojována s technickou normou 

ČSN 06 0320 Tepelné soustavy v budovách – Příprava teplé vody – Navrhování a 

projektování. V této normě jsou uvedeny tzv. návrhové parametry pro dimenzování a návrh 

systémů přípravy teplé vody a pro dimenzování a návrh systémů je také norma určena. Norma 

však není určena pro popis chování systémů budovy v průběhu celého roku. Návrhové 

parametry uvedené v ČSN 06 0320, zejména parametry potřeby teplé vody (např. 80 

l/(os.den) pro bytové stavby) nelze použít pro výpočet roční dodané energie ve smyslu 

vytvoření matematického modelu typického ročního provozu systémů budovy. 

Z pohledu vytápění, chlazení a mechanického větrání je důležité tzv. zónování budovy. 

V případě teplé vody se ovšem pro výpočet předpokládá stanovení roční dodané energie na 

přípravu teplé vody pro budovu jako celek. Zónování budovy na základě potřeby teplé vody je 

pro některé budovy problematické např. z hlediska její potřeby na úklid celé budovy, apod.

Obr. 20) Schematické znázornění postupu výpočtu dodané energie pro přípravu teplé vody 

Roční dodané energie na přípravu teplé vody 

Hodnotícím kriteriem je roční dodaná energie na přípravu teplé vody včetně roční dodané 

pomocné energie pro přípravu teplé vody EP W , která se stanoví podle vztahu 

, , b) (22), 

kde Q fuel,W je roční dodaná energie na přípravu teplé vody [GJ], Q W,aux je roční dodaná 

pomocná energie systému přípravy teplé vody [GJ] – princip jejího stanovení nebude 

z důvodu rozsahu v tomto článku popisován a řídí se požadavky uvedenými v příslušných 

částech ČSN EN 15316 a DIN 18599. 

Jelikož potřeba teplé vody V W,z,j za j–tý časový úsek, ať už roční, nebo denní, je 

parametrem s nejvyšší citlivostí ve vztahu k výsledku výpočtu, je správné stanovení této 

hodnoty důležitým krokem ve fázi sběru dat pro provedení výpočtu. Prameny a zdroje pro 

stanovení této hodnoty jsou následující: 

• ČSN EN 15316–3–1 Tepelné soustavy v budovách – Výpočtová metoda pro stanovení 

energetických potřeb a účinností soustavy – Část 3–1: Soustavy teplé vody, 

charakteristiky potřeb (požadavky na odběr vody). 

V rámci této technické normy, která je v současnosti k dispozici pouze v angličtině, jsou 

uvedeny rámcové návrhové parametry pro stanovení potřeby teplé vody v různých typech 

budov. Podrobně viz níže. 

• vyhláška 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a 

kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech 

a kanalizacích) – podrobně příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. 

Vyhláška 428/2001 Sb. v příloze č. 12 uvádí směrné roční potřeby studené vody pro různé 

typy provozů. Za předpokladu, že v rámci budovy je možné paušálně stanovit procentuelní 

podíl potřeby teplé vody ze potřebované studené vody, lze velmi jednoduše odvodit z údajů 

uvedených v příloze č. 12 vyhlášky 428/2001 Sb. roční potřebu teplé vody v daném objektu. 

• DIN V 18 599–8: Endenergiebedarf von Warmwasserbereitungsanlagen

Pro doplnění přehledu uvádíme německý zdroj, kde je jako referenční hodnota brána 

měrné potřeba energie obsažena v dodávané teplé vodě. Podrobně viz níže, tab. 3. Sekundárně 

lze z uvedených hodnot odvodit měrnou potřebu teplé vody za předpokladu ideálního provozu 

systému distribuce teplé vody. 

Potřeba teplé vody v příslušné z–té zóně a j–tém časovém úseku V W,z,j se stanoví podle 

ČSN EN 15316–3–1 podle vztahu 

c) (23), 

,, ,,, · 

1000 

kde V W,f,z,j je měrná potřeba teplé vody v z–té zóně za j–tý časový úsek [l/(mj.perioda)], f z 

je počet měrných jednotek ke které je vztažena hodnota V W,f,z,j [mj.]. 

Pro domácnosti obývané jednou rodinou lze měrnou denní potřebu teplé vody v z–té zóně 

stanovit zjednodušeně podle ČSN EN 15316–3–1, kde f z je celková podlahová plocha zóny 

A z . Měrná denní potřeba teplé vody V W,f,z,j se stanoví pro byty: 

a) A f,z > 27m 2 podle vztahu 

,,, ·ln 

d) (24), 

, 

b) A f,z ≤ 27 m 2 a současně A f,z ≥ 14 m 2 podle vztahu 

,,, · , e) (25), 

kde A f,z je celková podlahová plocha zóny (bytu) [m 2 ], x je konstanta, uvažuje se 39,5 l/den, y 

je konstanta, uvažuje se 90,2 l/den, z je konstanta, uvažuje se 1,49 l/(m 2 .den). 

Pro ostatní typy budov lze určit hodnoty měrné potřeby teplé vody v z–té zóně za j–tý 

časový úsek V W,f,z,j podle hodnot viz tab. 1 podle ČSN EN 15316–3–1. 

Tab. 38) 

Měrné potřeby teplé vody pro nebytové budovy V W,f,z,j 

Typ budovy 

V W,f,z,j Měrná jednotka 

[l/(mj.den)] 

Zdravotnická zařízení (bez prádelny) 56 l/(mj.den) lůžko 

Zdravotnická zařízení (s prádelnou) 88 l/(mj.den) lůžko 

Stravovací zařízení (samoobslužné) 4 l/(mj.den) host 

Stravovací zařízení (s obsluhou) 10 l/(mj.den) host 

Hotel 1*–4* (bez prádelny) 56 – 118 l/(mj.den) lůžko 

Hotel 1* – 4* (s prádelnou) 70 – 132 l/(mj.den) lůžko 

Sportovní zařízení 101 l/(mj.den) sprcha

Zjednodušeně lze potřebu energie pro přípravu teplé vody v příslušné z–té zóně za den 

Q W,nd,z,d v GJ stanovit podle DIN V 18599–10: 

a) na základě obsazenosti zóny 

,,, 3,6·10 · · ,,,, f) (26), 

b) nebo podle plochy zóny 

,,, 3,6·10 · , · ,,,, g) (27), 

kde q W,nd,f,z,d je měrná denní potřeba energie na přípravu teplé vody podle obsazenosti z–té 

zóny [kWh/(mj.den)], f z je počet měrných jednotek z–té zóně ke které je vztažena hodnota 

parametru q W,nd,f,z,d [mj.], q W,nd,A,z,d je měrná denní potřeba energie na přípravu teplé vody 

podle plochy z–té zóny [kWh/(m 2 .den)], A f,z je celková plocha z–té zóny [m 2 ]. 

Tab. 39) 

Měrná denní potřeba energie na přípravu teplé vody 

Typ zóny q W,nd,f,z,d [kWh/(mj.den)] q W,nd,A,z,d [kWh/(m 2 .den)] 

Administrativní budova 0,4 kWh na osobu a den 30 Wh/(m 2 .d) 

Nemocnice – lůžka 8 kWh na osobu a den 530 Wh/(m 2 .d) 

Škola 0,5 kWh na osobu a den 170 Wh/(m 2 .d) 

Budovy pro obchod 1 kWh na zaměstnance a den 10 Wh/(m 2 .d) 

Výrobní provozy, dílny (šatny) 1,5 kWh na zaměstnance a den 75 Wh/(m 2 .d) 

Hotel (ubytovna) 1,5 kWh na lůžko a den 190 Wh/(m 2 .d) 

Hotel (standard ***) 4,5 kWh na lůžko a den 450 Wh/(m 2 .d) 

Hotel (vyšší standard ****) 7 kWh na lůžko a den 580 Wh/(m 2 .d) 

Restaurace, stravování 1,5 kWh na místo a den 1250 Wh/(m 2 .d) 

Kolej, domov mládeže 3,5 kWh na místo a den 230 Wh/(m 2 .d) 

Sportovní zařízení (sprchy) 1,5 kWh na místo a den – 

V některých případech lze použít zjednodušený výpočetní postup, kdy se předpokládá, že 

roční potřeba teplé vody za daný j–tý časový úsek (měsíc, rok) nekolísá, je konstantní a je 

vztažena k celé budově, případně určit potřebu teplé vody v délce časového kroku jednoho 

měsíce. Potom lze pro stanovení potřeby energie na přípravu teplé vody Q W,nd,j použít 

zjednodušený vztah 

,, , · · · , , 

h) (28), 

12 · 10 

kde V W,j je měsíční (roční) potřeba teplé vody v z–té zóně za [m 3 /měsíc(rok)], W,h je 

průměrná roční teplota teplé vody v místě přípravy [°C], W,c je průměrná roční teplota 

přiváděné studené vody [°C]. 

Poznámka: Pro průměrnou teplotu teplé vody W,c se uvažuje hodnota W,c = 10°C. V případě 

diference pro roční období lze uvažovat pro letní období W,c = 15°C, pro zimní období W,c = 

5°C. V případě bytových domů se sníženou potřebou energie na vytápění lze použít jednotně 

hodnotu Q W,nd,z,j = 550 kWh/rok na jednu osobu podle TNI 73 0329.

Účinnost zdroje přípravy teplé vody 

Jedním z parametrů, určujících množství dodané energie do budovy, je účinnost zdroje 

přípravy teplé vody. Průměrná roční účinnost zdroje přípravy teplé vody η W,gen,sys se 

orientačně stanoví podle ČSN EN 15316–3–3 a DIN V 18599–8 závislosti na systémovém 

řešení přípravy TV. 

Zjednodušený postup stanovení účinnosti systému distribuce teplé vody W,sys,dis je 

odvozen ze vztahů uvedených v ČSN EN 15316–3–2. Parametr W,sys,dis se stanoví ze vztahu 

η W,, 

Q W,,, Q W,., 

Q W,,, Q W,., Q W,., 

i) (29), 

kde Q W,dis,ls,sys je celková tepelná ztráta rozvodů přípravy teplé vody, které se stanoví podle 

normy ČSN EN 15316–3–2, Q W,gen,ls,sys je celková tepelná ztráta zásobníku, např. podle normy 

ČSN EN 15316–3–3. 

Účinnost sdílení energie v koncových prvcích příslušného systému přípravy teplé vody 

W,em,sys představuje účinnost tzv. předání energie do využitelného množství vody. Obecně lze 

tento parametr vyjádřit k množství teplé vody, které je odtočena, ale není využita: Např. 

množství teplé vody odtočené před namixováním teplé vody o požadované teplotě a množství. 

Zjednodušeně lze uvést, že v případě použití různých typů koncových armatur platí 

a) směšovací obyčejné výtokové armatury 

,, 0,87 j) (30), 

b) směšovací termostatické výtokové armatury 

,, 1 k) (31). 

4.5 Pomocné energie energetických systémů budovy 

Do výpočtu je nutné zahrnout pomocné energie – energie, které spotřebovávají 

energetické systémy ke svému chodu. Výpočet pomocných energií se řídí příslušnými 

technickými normami – viz výše kapitoly o energetických systémech. Jediným potřebným 

vstupem do výpočtu je příkon zařízení/systémů (ventilátory, MaR, oběhová čerpadla, apod.). 

5 Praktická aplikace hodnocení energetické náročnosti budov – panelový dům 

Jako jeden z příkladů budovy, která bude podléhat nutnosti zpracování průkazu ENB je 

uveden panelový dům. Vzhledem k dosud ještě vysokému počtu nerekonstruovaných budov 

tohoto typu, bude také nutnost vyhotovení průkazu ENB na tento typ budov velmi častá. 

V následující kapitole bude na názorném příkladě nastíněno, co obnáší a jak by mohlo 

vypadat zpracování výpočtu ENB pro panelový dům. Kapitola věcně přibližuje nový způsob 

hodnocení energetické náročnosti budov jak z pohledu filosofie výpočtu, tak z pohledu jeho 

praktického provádění vzhledem k rozsahu prací a jejich náročnosti.

5.1 Obecný popis objektu 

Jedná se o novější panelový bytový objekt postavený v roce 1986. Budova má 8 

nadzemních podlaží s 48 bytovými jednotkami a částečně vytápěný (temperovaný) suterén. 

Panelový dům je rozdělen do 3 sekcí. V nadzemních podlažích jsou bytové jednotky a 

komunikační prostory, v suterénu bytového domu jsou skladové prostory bytů a technické 

prostory. Dále se v suterénu nachází prostory domovního vybavení (nevyužívaná prádelna, 

sušárna a žehlírna). Konstrukční výška všech podlaží je 2,8m, základní půdorysný modul 

budovy představuje 600 mm. Svislou nosnou konstrukci budovy tvoří železobetonové 

montované stěny z panelů tl. 200 mm, vodorovné nosné konstrukce jsou železobetonové 

panelové tl. 200 mm s rozponem 6,0 m. Střecha má dvouplášťovou skladbu s tepelnou izolací 

minerální plstí tl. 120 mm s dodatečným zateplením, které bylo provedeno počátkem 90. let. 

Typový obvodový plášť v průčelích je tvořen porobetonovými panely tl. 300mm. Štítové 

panely jsou vrstvené s nosným železobetonovým jádrem tl. 150 mm, tepelnou izolací na bázi 

PPS tl. 80 mm a krycí železobetonovou vrstvou tl. 50 mm. Objekt je vytápěn dálkovým 

vytápěním přes předávací stanici umístěnou v objektu, která zajišťuje také centrální ohřev 

teplé vody. Na otopných tělesech jsou umístěny termostatické ventily s hlavicemi a indikátory 

rozdělení nákladů na vytápění na principu odparu kapaliny. Na patě objektu jsou osazeny 

regulační armatury. Objekt je plynofikován, ale plyn je využíván pouze pro vaření v bytech a 

není předmětem hodnocení ENB. Další upřesňující údaje jsou patrné z místního šetření 

provedeného k energetickému auditu. Prostory u vstupu, původně kočárkárny, slouží pro 

skladování nepotřebných věcí, komunikační prostory objektu jsou temperovány pomocí 

radiátorů s termostatickými hlavicemi, lodžie na západní fasádě objektu jsou nezasklené. 

Systém vytápění byl kompletně zaregulován v roce 1992, předávací stanice je vybavena 

ekvitermní regulací. V objektu je teplovodní otopná soustava dvoutrubková vertikální 

s otopnými tělesy s teplotním spádem 92,5/67,5°C. Z předávací stanice jsou rozvody vedeny 

pod stropem v suterénu. Ocelové potrubí dimenze DN 13-40 mm je částečně izolováno izolací 

zpravidla nevyhovující tloušťky z hlediska požadavku vyhlášky č. 193/2007 Sb. Tělesa jsou 

osazena termostatickými regulačními hlavicemi. V objektu je rozvod TUV z předávací stanice 

veden pod stropem suterénu, stoupačky v instalačních šachtách. Potrubí je celkově po 

rekonstrukci, plastové (PE), cirkulace je nucená bez regulace. 

Tab. 40) 

Základní technické parametry objektu potřebné pro výpočet zjištěné z EA 

Počet nadzemních podlaží - 8 

Počet podzemních podlaží - 1 

Obestavěný vytápěný prostor budovy m 3 14 716 

Zastavěná plocha objektu m 2 648 

Podlahová plocha všech prostorů v budově m 2 5 364 

Plocha výplní otvorů m 2 1 008 

Plocha střechy m 2 648

Obr. 21) Jižní a severní fasáda objektu 

Stávající stav panelového domu již hodnotí EA a provedení výpočtu energetické 

náročnosti stávajícího stavu je pro potřeby zhodnocení tohoto objektu. Text se proto již v 

hlavní části zaměří především na stav objektu, který zahrnuje doporučená vhodná opatření 

uvedené v EA pro budoucí rekonstrukci budovy. Veškerý popis a údaje již vycházejí 

z navrhovaného opatření uvedeného v EA tohoto objektu. Pro vyjádření navrhovaných úprav 

pro potřeby podoby grafického vyjádření průkazu energetické náročnosti budov je nutné 

zvýraznění stavu budovy po navrhovaných opatřeních. V případě NKN je stav budovy po 

navrhovaných opatřeních ve sloupci grafického znázornění průkazu ENB viditelný po té, co je 

v listu „Budova - doplnění pro EP“ doplněn údaj „a. Hodnocení budovy po provedení 

doporučených opatření“. Tento údaj je nutné stanovit ve vlastním zvláštním souboru NKN. 

Autoři doporučují následující postup při použití NKN: Budovu a její stávající, nebo pro nové 

budovy - nový navrhovaný stav, je nutné kompletně zadat do NKN a provést výpočet. Tento 

soubor NKN je nutné potom uložit jako navrhovaný stav po realizaci doporučení, v tomto 

souboru pak bude provedena změna dotčených parametrů a požadovaných úprav po realizaci 

doporučení. Výsledek, celková roční dodaná energie do objektu - EP, z tohoto souboru je 

nutné vložit do původního souboru (stávající, nebo nový navrhovaný stav) do listu „Budova - 

doplnění pro EP“ - údaj „a. Hodnocení budovy po provedení doporučených opatření“. Po té 

bude v grafickém znázornění průkazu ENB vyznačen údaj ve druhém sloupci „Hodnocení 

budovy po realizaci doporučení“. 

5.2 Nový stav budovy po rekonstrukci 

Na základě energetického auditu, s uvážením výsledků posouzení stavebních konstrukcí a 

místního šetření je doporučeno provést dle EA variantu úsporných opatření v podobě těchto 

opatření a aktivit: 

• zateplení pláště budovy, 

• výměna oken včetně vchodových dveří, 

• výměna tepelné izolace rozvodů, zaregulování a vyvážení otopné soustavy,

• výměna osvětlovací soustavy v komunikačních prostorách. 

V souhrnu podrobně tato opatření znamenají výměnu všech oken na okna s parametrem U 

= 1,4 W/m 2 K 1 , zateplení obvodového pláště budovy kontaktním zateplovacím systémem o tl. 

100 mm, kdy výsledná hodnota součinitele prostupu tepla činí 0,24 W/m 2 K 1 . Provedení 

tepelné izolace armatur na rozvodech UT, TUV ve strojovnách a v technických prostorách 

podle vyhlášky č. 193/2007 Sb., následné zaregulování a vyvážení otopné soustavy. A jako 

poslední opatření bude provedeno, že na schodištích a ve společných prostorách budou 

nahrazeny žárovky úspornými zdroji světla. 

5.3 Zónování budovy, pravidla pro zónování 

Je patrné, že tyto požadavky z pohledu jednozónového přístupu nebyly splněny. Potom 

V případě panelového domu je však nutné rozdělit objekt do dvou zón a pro potřeby 

výpočetního nástroje je nutné budovu zónově definovat způsobem, jak uvádí výše uvedené 

rozdělení v kapitole 3.1. 

Obr. 22) 

Tab. 41) 

Zónování objektu 

Základní popis zón objektu 

Označení Název Standardizovaný profil Plocha Objem 

m 2 m 3 

Zóna 1 Byty - obytné prostory Bytový dům – normový byt 3942 10046 

Suterén, schodišťový Bytový dům – společné 

Zóna 2 prostor 

prostory, technické podlaží 1422 4670 

Celkem 5364 14716 

Zóna 1 „byty - obytné prostory“ objemově představuje souhrn 48 bytů nacházejících se v 

budově panelového domu. V jednotlivých bytech jsou předpokládány shodné podmínky 

týkající se jak parametrů vnitřního prostředí, tak režimu užívání bytů. Tyto podmínky 

podrobně shrnuje uživatelský profil standardizovaného užívání ve výpočetním nástroji NKN 

označený jako „bytový dům – normový byt“. Profil zahrnuje jednotné podmínky pro 

obsazenost, vytápění, osvětlení bytů, provozu jednotlivých systémů, apod. - stanovuje dílčí 

okrajové podmínky výpočtu. Druhá zóna 2 „suterén, schodišťový prostor“ zahrnuje společné 

a komunikační prostory, které jsou provozovány za odlišných vnitřních podmínek oproti zóně 

1. Zóna 2 se odlišuje dílčími okrajovými podmínkami od zóny 1 z pohledu vytápěné zóny

podle požadavků na teplotní zónování podle ČSN EN ISO 13790. Geometricky zóna 2 

představuje členění objektu na částečně vytápěný suterén a část vstupního podlaží. Zde jsou 

umístěny skladovací prostory a schodišťový prostor, vč. výtahu, a z kterého jsou vstupy do 

jednotlivých bytů. V případě rozdílných dílčích okrajových podmínek skutečného objektu 

panelového domu v porovnání s přednastaveným profilem (např. nejčastěji bude upravována 

vnitřní výpočtová teplota temperovaných prostor), lze (a v tomto případě je nezbytně nutné) 

uživatelem vytvořit v rámci výpočetního nástroje vlastní profil standardizovaného užívání, 

který přesněji specifikuje dílčí okrajové podmínky daného typu budovy z pohledu vnitřních 

podmínek a provozu užívání. Vytvoření vlastního standardizovaného profilu užívání budovy 

by však nemělo vést k záměrnému ovlivnění výsledných hodnot vedoucích k výslednému 

hodnocení ENB. V tomto případě panelového domu není z EA patrné vnitřní geometrické 

uspořádání budovy, tzn. přesné vnitřní geometrické členění na zónu 1 a zónu 2, resp. plochy 

vnitřních konstrukcí. V tomto případě jsou možné pro získání potřebných údajů tyto 

možnosti: 

• využití stávající projektové dokumentace dispozičního řešení objektu, 

• využití zpracovaných podkladů pro danou typizovanou soustavu panelového domu a 

pomocí fotografií z EA přesněji identifikovat dispoziční řešení, v tomto případě se 

doporučuje místní šetření pro ověření předpokladů, 

• kombinace předešlého, z důvodu typizace není nutné některé údaje odečítat z PD. 

V případě popisu geometrické charakteristiky je nutné také zmínit pojem faktor tvaru 

budovy, nebo také nově nazývaný objemový faktor tvaru budovy A/V, podle ČSN 730540- 

2:2007 a to v souvislosti s tímto pojmem v průkazu ENB ve vztahu k parametrům jako jsou 

plocha konstrukcí A a objem budovy (zóny) V zadávanými do výpočetního nástroje NKN. 

Objemový faktor tvaru budovy je parametr, který je vztažen k potřebě tepla na vytápění a 

vyjadřuje „kvalitu budovy“ z pohledu kompaktnosti tvaru, jinak řečeno z pohledu 

minimalizace tepelných toků prostupem konstrukcemi sousedící z vnějším prostředím. 

V případě požadavků vyhlášky o energetické náročnosti budov je součet ploch pro výpočet 

faktoru tvaru budovy A/V stanoven na základě podmínek daných právními předpisy, kdy, 

součet ploch A vychází z požadavků vyhlášky, kdy §2 písm. h) uvádí „obálkou budovy 

všechny konstrukce na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny venkovnímu 

prostředí“, dále § 2 písm. n) upřesňuje „venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v 

přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna“. 

Při výpočtu objemové charakteristiky A/V musí být uvažovány pouze všechny konstrukce 

pouze vytápěné části budovy sousedící s exteriérem, nebo zeminou, vnitřní konstrukce nejsou 

v celkové sumě zohledněny. Zároveň by neměly být zohledněny plochy konstrukcí a objem 

zón nevytápěných. V jiném významu řečeno objemový faktor budovy A/V ve smyslu

podstaty a principu hodnocení ENB budovy by teoreticky mohl znamenat jinou hodnotu, než 

je A/V podle požadavků ČSN EN ISO 13 790, ČSN 832 a ČSN 73 0540-4. Kdy objemový 

faktor tvaru budovy A/V vyjadřuje pouze vytápěnou budovu a do parametru objemového 

faktoru jsou započítány pouze plochy konstrukcí vytápěné části budovy a vnější objem 

vytápěné části budovy. Druhým parametrem, který je třeba upřesnit, je objem budovy v rámci 

parametru A/V. 

V dalším kroku výpočtu, resp. v přípravě vstupních údajů pro výpočet ENB a zadání do 

výpočetního nástroje, je nutno obě definované zóny popsat specificky z hlediska provozu a 

užití energie. Provoz, který je nutné popsat, v tomto případě představuje systém vytápění 

v podobě parametrů vedení (distribuce) a sdílení (emise) energie otopné soustavy. Znamená to 

stanovení účinnosti využití energie v podobě účinnosti emise η H,em,z a distribuce η H,dis,z energie 

v celkové bilanci zóny. Vstupy jsou v tomto případě pro hodnocení panelového domu a 

stanovení spotřeby energie zjistitelné z energetického auditu, kde byly podrobně stanoveny 

výpočtem, nebo expertním odhadem, což bude také vyznačeno ve výpočetním nástroji, resp. 

následně v odpovídající části protokolu průkazu ENB. Účinnosti vytápěcího systému 

jednotlivých zón ukazuje Tab. 42), která zahrnuje účinnosti emise a distribuce tepla. Účinnost 

je ve smyslu výpočtové metodiky chápána jako využitelná energie, která je z dodané energie 

ze zdroje v místě spotřeby (zóně 1, zóně 2) využita ke krytí potřeby energie. 

Tab. 42) účinnost využití tepelné energie v zóně respektující navrhovaný nový stav (porovnání 

se stávajícím stavem viz tab. 24) 

Zóna 1 

Byty - obytné prostory 

Účinnost emise tepla η H,em,z 85% 

Účinnost distribučního systému η H,dis,z 80% 

Zóna 2 

Suterén, schodišťový prostor 

Účinnost emise tepla η H,em,z 85% 

Účinnost distribučního systému η H,dis,z 80% 

Příkon osvětlovací soustavy jednotlivých zón je po navržených úpravách uveden v Tab. 

18. Příkony osvětlovacích soustav pro jednotlivé zóny jsou stanoveny na základě celkové 

hodnoty po provedených opatřeních v celé budově (obou zónách) jsou dostupné v EA. Příkon 

osvětlovací soustavy je pak rozdělen mezi jednotlivé zóny: 

• na základě odborného odhadu založeném na např. skutečných hodnotách dle PD 

stávajícího stavu, 

• na základě místního šetření, např. zjištění příkonu osvětlovací soustavy ve společných 

částech a komunikačních prostorách domu, 

• na základě uvedených údajů v EA (počet zdrojů ve společných prostorech a jejich 

náhrada za úsporné zdroje v zóně 2).

Tab. 43) 

Osvětlení zón respektující navrhovaný nový stav 

Zóna 1 

Byty - obytné prostory 

Typ osvětlovací soustavy - žárovkové osvětlení 

Příkon osvětlovací soustavy P L,sys,z 4500 W 

Zóna 2 

Suterén, schodišťový prostor 

Typ osvětlovací soustavy - úsporné žárovky 

Příkon osvětlovací soustavy P L,sys,z 1160 W 

5.4 Stavební část – ohraničení zón 

Stavební část řešení objektu je popsána pomocí charakteristik a tepelně technických 

vlastností stavebních konstrukcí prostřednictvím údajů uvedených v Tab. 19. Konstrukce 

ohraničující jednotlivé zóny byly převzaty z údajů, které jsou dostupné v EA a dílčím 

způsobem z dostupných podkladů vztahujících se k dané typizované soustavě panelového 

domu. Zadáním stavební charakteristiky objektu, tzn. tepelně technických vlastností zón a 

jejich popisu definujeme výši potřeb energie. Pro každou konstrukci příslušející k zóně a která 

je hranicí sousedící s vnějším prostředím nebo sousedící zónou, je třeba definovat a zadat 

parametry do výpočetního nástroje. Jelikož EA neřeší do větších podrobností konstrukce 

náležející k jednotlivým zónám, ale pracuje pouze s objektem jako homogenním celkem, je 

třeba provést korekci ploch, odečtení z PD ploch jednotlivých konstrukcí a jejich přiřazení 

k jednotlivým zónám. V případě panelového domu je situace vnitřního zónování jednodušší 

z důvodu prefabrikované stavby s určitou unifikací. Pro vnitřní zónování tohoto domu je 

použita pořízená fotodokumentace, běžně dostupné podklady týkající se jednotlivých soustav 

panelových domů, a je možné použít stavení dokumentaci navrhovaného stavu, která by v této 

fázi posuzování již měla být zpracována. A v této fázi přípravy projektu pro stavební 

povolení, nebo pro žádost k dotačnímu titulu, by měla být zpracovateli průkazu plně 

k dispozici. Pro každou konstrukci příslušející k zóně a která je hranicí sousedící s vnějším 

prostředím nebo sousedící zónou je třeba definovat a zadat parametry do výpočetního nástroje 

NKN, každá konstrukce je zadávána pouze jednou. Výpočetní nástroj poté pracuje 

s předdefinovanými základními typy konstrukcí, které se v objektu nacházejí a z kterých je 

geometricky složen objekt.

Tab. 44) 

Stavební konstrukce budovy respektující navrhovaný nový stav 

číslo 

kce 

typ konstrukce 

orientace 

(stěna bez 

plocha 

otvorů) 

součinitel prostupu 

tepla 

Propustnost 

průsvitné části 

Sousedící prostředí 

Činitel teplotní 

redukce (podle EN 

12 831 a ČSN 

730540-3 ) 

- - - - U g b 

- - - m 2 [W/m 2 K] - - 

Zóna 1 - Byty - obytné prostory 

0,24 

(0,57) 0 Ext 1 

1 Štítová stěna Z 252 

2 Štítová stěna V 252 0,24 0 Ext 1 

3 Severní průčelí S 760 0,24 0 Ext 1 

4 Jižní průčelí J 747 0,24 0 Ext 1 

5 Střecha hor 540 0,28 0 Ext 1 

6 

7 

Podlaha 

nad 

temperovaným prostorem hor 648 1,14 0 Zóna 2 0,43 

Výplňové konstrukce - 

okna S 464,1 1,4 0,75 Ext 1 


okna J 495 1,4 0,75 Ext 1 

8 

Zóna 2 - Suterén, schodišťový prostor 

9 Štítová stěna Z 25,2 0,24 0 Ext 1 

10 Štítová stěna V 25,2 0,24 0 Ext 1 

11 Severní průčelí S 151,2 0,24 0 Ext 1 

12 Střecha hor 108 0,28 0 Ext 1 

Suterén - stěna nad 

zeminou (S) 132 0,57 0 Ext 1 

13 

14 Suterén - stěna do hl. 1m S 57 0,9 0 Zem. 0,57 

15 Suterén - stěna hl. 1 - 2m S 57 0,9 0 Zem. 0,66 

16 Podlaha na terénu hor 648 1,8 0 Zem. 0,4 

17 Vnitřní stěna S 1562,4 2,2 0 Zóna 1 0,29 

18 

19 


vstup S 17 2 0,85 Ext 1 


okna (S) 32 2,55 0,75 Ext 1 

5.5 Energetické systémy budovy 

Definováním jednotlivých energetických systémů zajistíme krytí potřeby energie 

prostřednictvím dodané energie z místa výroby do místa odběru - potřeby, resp. účinnost 

jejího využití. Otopnou soustavu a zdroj tepla určíme pro potřeby výpočtu spotřeby energie a 

stanovení EP pomocí příslušných účinností, tedy pomocí energetické náročnosti jednotlivých 

součástí otopné soustavy. Vstupní údaje pro zadání otopné soustavy v objektu jsou uvedeny

v Tab. 45). Roční energetická účinnost zdroje tepla η gen,H,sys byla stanovena odborným 

odhadem na základě informací a doplňujících výpočtů v EA a činí 90%. Účinnost distribuce 

tepla je již zahrnuta v popisu jednotlivých zón v závislosti na způsobu a kvalitě distribuční 

části otopné soustavy. 

Tab. 45) 

Zdroj tepla respektující navrhovaný nový stav 

Zdroj tepla č. 1 

Výměníková stanice 

Jmenovitý výkon zdroje 

113 kW 

Účinnost výroby energie zdrojem η gen,H,sys 90 % 

Regulace zdroje energie η gen,H,ctr Automatická - ekvitermní 

Celkový příkon pomocné energie (čerpadla, systém 

regulace) 

P H,sys,p 

560 W 

Typ oběhového čerpadla - s proměnnými otáčkami 

Příslušnost k zónám 

- 100 % - zóna 1 

100% - zóna 2 

pozn. příslušnost k zónám reprezentuje údaj, který určuje rozdělení toku energie, pokud je 

zóna napojena na více zdrojů tepla. V tomto případě jsou obě zóny plně napájeny z jednoho 

zdroje. 

Energetický audit posuzuje spotřebu teplé vody a uvádí předpokládanou roční potřebu TV 

ve výši 3127 m 3 . Údaj vychází ze změřené skutečné spotřeby a z výpočtových předpokladů. 

Centrální ohřev TV je pro potřeby provozu bytového domu koncepčně vyhovující. 

Tab. 46) 

příprava TV respektující navrhovaný nový stav 

Centrální příprava TV ve 

Zdroj přípravy TV č. 1 

výměníkové stanici 

Účinnost distribučního systému přípravy TV η W,dis,sys 80 % 

η W,gen,sys = 

η H,gen,sys 90 % 

Účinnost systému přípravy TV 

Instalovaný elektrický příkon oběhových čerpadel přípravy TV P W,p,sys 450 W 

Typ oběhového čerpadla - tříotáčkové 

Příprava TV na základě referenční potřeby) V W,j 3 127 m 3 /rok 

Teplota teplé vody (ve zdroji přípravy) θ W,h,sys 60 °C 

Dále se v objektu nachází celek výtahů, kdy jeho spotřeba energie do posuzované 

spotřeby energie není zahrnut. Další energetické celky nejsou v budově instalovány a nejsou 

předmětem hodnocení. 

5.6 Energetická náročnost budovy - výpočet 

Jak bylo v úvodu kapitoly uvedeno, je nutné v tomto případě provést prakticky dva 

výpočty. První výpočet představuje zadání objektu pro stávající stav a druhý výpočet bude 

zadání navrhovaného stavu objektu formou změny parametrů, které vyjadřují navrhovaná 

opatření podle EA pro nový stav budovy.

Energetická náročnost budovy – stávající stav 

ENB stávajícího stavu budovy je stanovena na základě vstupů a jednotných okrajových 

podmínek, které byly získány z energetického auditu po realizaci doporučeného opatření. Pro 

celkové hodnocení objektu je rozhodující celková roční spotřeba dodané energie do objektu, 

kterou spotřebují hodnocené energetické systémy a zajistí krytí výše uvedených potřeb. 

V rámci celkové bilance je stanoveno následující: 

• konečná spotřeba dodané energie na vytápění, 

• konečná spotřeba dodané energie na ohřev teplé vody, 

• spotřeba dodané energie na osvětlení budovy, 

spotřeba pomocné energie potřebné pro provoz energetických systémů v budově. 

V celkové bilanci představuje celková roční spotřeba dodané energie do objektu 4 362 GJ 

při stávajícím stavu. Výše dodané energie pro jednotlivé energetické systémy kryjící potřebu 

energie jednotlivých zón je při stávajícím stavu uvedena v Tab. 47). 

Tab. 47) 

Stávající stav, roční spotřeba energie 

Vytápění 3 140 942 MJ 

Příprava TV 923 442 MJ 

Osvětlení 327 760 MJ 

Pomocné energie 7 097 MJ 

CELKEM 4 399 241 MJ 

V pohledu měrné roční spotřeby dodané energie je výsledná hodnota 227,8 kWh/(m 2 .rok). 

Tato hodnota obsahuje spotřebu energie všech systémů obsažených v budově. 

Energetická náročnost budovy – po realizaci doporučení 

Hodnocení stavu budovy po navrhovaných opatřeních je proveden formou změny 

několika přímých číselných vstupů v již zadaném stávajícím stavu na základě doporučení EA, 

podrobně je uvádí Tab. 48). 

Tab. 48) 

Výčet opatření pro navrhovaný stav 

č. Opatření 

Parametr 

[jednotka] 

Stávající 

stav 

Po realizaci 

doporučení 

1. Zateplení objektu U [W/m 2 K] 0,57 0,20 

2. Výměna oken (zóna 1) U [W/m 2 K] 2,55 1,10 

3. Výměna vchodových dveří U [W/m 2 K] 3,50 2,00 

4. Účinnost emise tepla (zóna 1) η H,em,z [-] 0,85 0,88 

5. Účinnost distribučního systému (zóna 1) η H,dis,z [-] 0,80 0,85 

6. Účinnost emise tepla (zóna 2) η H,em,z [-] 0,85 0,88 

7. Účinnost distribučního systému (zóna 2) η H,dis,z [-] 0,80 0,85 

8. Úprava osvětlení (zóna 2) P L,sys,z [W] 4500,00 1160,00 

9. Úprava rozvodů systému přípravy TV η H,dis,z [-] 0,80 0,80

ENB stavu budovy po navrhovaných opatřeních v EA je stanovena na základě vstupů a 

jednotných okrajových podmínek, které byly získány z energetického auditu po realizaci 

doporučeného opatření, tyto vyjadřuje Tab. 48). V celkové bilanci představuje celková roční 

spotřeba dodané energie do objektu 4 399 GJ. Výše dodané energie pro jednotlivé energetické 

systémy kryjící potřebu energie jednotlivých zón je pro navrhovaná doporučení uvedena 

v Tab. 49). 

Tab. 49) 

Nový stav po realizaci doporučení, roční spotřeba energie 

Vytápění 1 140 650 MJ 

Příprava TV 820 838 MJ 

Osvětlení 177 362 MJ 

Pomocné energie 6 431 MJ 

CELKEM 2 257 554 MJ 

V pohledu měrné roční spotřeby dodané energie je výsledná hodnota 116,9 kWh/(m2.rok). 

Tato hodnota obsahuje spotřebu energie všech systémů. 

5.7 Interpretace výsledků 

Panelový dům bude rekonstruován na základě uvedených doporučených opatření v EA. 

Výsledné údaje uvedené v energetickém auditu vycházejí z lehce odlišných vstupů, než je 

tomu u výpočtu ENB. Principielně jsou výpočty stejné a směřují k vyjádření téhož – roční 

potřebě celkové dodané energie. Hodnoty se rámcově shodují, nicméně nejsou, a prakticky 

ani nemohou být úplně totožné. Hodnocení a výpočet ENB předpokládá standardizované 

užívání budovy, zatímco EA v některých částech hodnotí budovu tak jak je provozována – ať 

už špatně, či dobře. V případě vypočtených údajů v EA se předpokládá celková výše spotřeby 

energie na vytápění po provedených úpravách v celkové výši 1 398 GJ/rok, na ohřev teplé 

vody připadá 1 246 GJ/rok a ostatní technologické procesy představují výši 30 GJ/rok – tyto 

hodnoty vycházejí z fakturovaných spotřeb a předpokládanému provozu objektu. Hodnota 

vztažená k technologickým procesům zahrnuje také v EA uváděnou spotřebu výtahů, která 

není předmětem hodnocení ENB. Technologické procesy představují roční spotřebu energie 

14 GJ. Podrobně jsou rozdíly mezi hodnocením ENB ve vztahu k závěrům EA rozvedeny 

v Tab. 50). 

Tab. 50) 

hodnoty roční spotřeby energie v EA a podle metodiky výpočtu ENB 

Spotřebič 

Spotřeba energie 

výpočet uvedený v EA 

Spotřeba energie 

výpočet ENB 

GJ/rok 

GJ/rok 

Vytápění 1 398 1 140,6 

Příprava TV 1 246 820,8 

Osvětlení 190 177 

Pomocné energie neuvádí 6,4 

Výtahy 14 není hodnoceno

Pro výpočet spotřeby energie na ohřev teplé vody EA uvádí výpočet podle bilance potřeby 

vody v duchu Směrnice 9/73 a podle ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody. Metodika 

výpočtu ENB vychází z referenční roční potřeby teplé vody (m 3 /rok) uvedené v EA, na 

základě které je potom stanovena spotřeba energie určená pro ohřev teplé vody. Uvedené 

výpočetní postupy stojí principielně na totožných základech a vedou k rámcově shodným 

výstupům. Nicméně právě výstupy jsou ovlivněny odlišnými dílčími okrajovými podmínkami 

výpočtu. Liší se v množství výpočetních kroků a především v principu stanovení spotřeby 

energie. Např. metodika výpočtu ENB pracuje s tzv. hodinovým krokem výpočtu potřeby a 

spotřeby energie pomocí bilančního hodnocení (pozn. podrobně o způsobu hodnocení 

předchozí článek – budova školy), zatímco výstupy uvedené v EA jsou kombinací metody 

denostupňové (výpočet předpokladu úspor a zhodnocení stávajícího stavu) a hodnot 

získaných z reálných spotřeb podložených fakturací (některé výchozí hodnoty pro stávající 

stav, např. osvětlení). 

5.8 Zařazení stávajícího stavu budovy do třídy ENB 

Zařazení panelového domu do třídy ENB je provedeno pomocí údaje, který má být 

prostým hodnotícím měřítkem na základě bilančního výpočtu ENB. Pomocí něj bude budova 

zařazena budovy do třídy ENB v rozsahu A-G. Budova by celkově měla dosáhnout 

minimálně na třídu A-C. Třída D-G je z pohledu splnění požadavku vyhlášky nevyhovující. 

Jediným hodnotícím ukazatelem požadovaným podle vyhlášky o energetické náročnosti 

budov je celková měrná roční spotřeba energie budovy (viz příloha č. 1 vyhlášky). Pro bytový 

dům vyhláška uvádí hodnoty pro maximální energetickou náročnost referenční budovy Rrq 

(kWh/(m 2 .rok)) a minimální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/(m 2 .rok)) 

v rozsahu 83-120 kWh/(m 2 .rok), viz Tab. 51). 

Tab. 51) 

třídy ENB pro bytový dům v kWh/(m 2 .rok) 

Druh budovy A B C D E F G 

Bytový dům < 43 43 - 82 83 - 120 121 - 162 163 - 205 206 - 245 > 245 

Vzhledem k zařazení budovy do třídy EN je nutno uvést, že dílčí vliv jednotlivých 

subsystémů (energetických systémů budovy) na celkové zařazení objektu panelového domu 

do třídy ENB přímo závisí na výši spotřeby energie do těchto systémů vstupující. Jinak 

řečeno, nelze jednotlivým systémům přikládat stejnou váhu. Např. zvýšení účinnosti užití 

energie na přípravu teplé vody má vzhledem k celkové výši spotřeby energie menší vliv, než 

zvýšení účinnosti užití energie potřebné na vytápění budovy. Nebo změna hodnoty součinitele 

prostupu tepla konstrukce bude mít stejný vliv jako zkvalitnění otopné soustavy. Na základě 

výše jednotlivých spotřeb energie, je budova celkově zařazena do třídy ENB, která je 

vyznačena v grafickém znázornění průkazu energetické náročnosti budov a v protokolu 

průkazu ENB stavu po realizovaných opatřeních. Na základě porovnání hodnoty energetické

náročnosti hodnocené budovy EP s energetickou náročností danou rozsahem jednotlivých 

energetických tříd budovou R rqMIN a RrgMAX výpočetní nástroj stanoví výslednou třídu 

ENB. V případě hodnocení stávajícího stavu je objekt zařazen do třídy ENB F – VELMI 

NEHOSPODÁRNÁ podle měrné spotřeby dodané energie ve výši 227,8 kWh/(m2.rok).. 

Tab. 52) 

Ukazatel celkové energetické náročnosti budovy – stávající stav 

Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok) 4399,2 

Maximální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m 2 ) 120 

Minimální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m 2 ) 83 

Třída energetické náročnosti hodnocené budovy 

F 

Slovní vyjádření třídy energetické náročnosti hodnocené budovy Velmi nehospodárná 

Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu (kWh/m 2 ) 227,8 

Po všech provedených opatřeních je panelový dům zařazen do třídy C – VYHOVUJÍCÍ na 

základě měrné spotřeby dodané energie 116,9 kWh/(m 2 .rok) a splňuje požadavky vyhlášky o 

energetické náročnosti budov. Otázkou zůstává, zdali při vypracování průkazů nebude 

vyžadován, či prováděn formální přesun do třídy B, pokud se bude budova k hranici 

hodnocení třídy B blížit. Pro objekt a uživatele budovy je celkem nepodstatná zdali je budova 

v třídě ENB B, nebo C. Důležitá je především optimalizace provedených úsporných opatření 

navržených v EA. Důvod, který by vedl k potřebě lepšího zatřídění budovy je pouze pocitový 

a nikoliv věcně pragmatický, tzv. „mít něco lepšího, když už k tomu lepšímu příliš nechybí“. 

Jiné hledisko může být, pokud je budova určena k prodeji, nebo má jinak soutěžit o 

potenciálního kupce, nájemce. Pak pochopitelně výsledná třída ENB bude jedním z faktorů, 

který může budově pomoci uspět. 

Tab. 53) 

Ukazatel celkové energetické náročnosti budovy po navrhovaných opatřeních 


Maximální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m 2 ) 120 

Minimální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m 2 ) 83 


C 

Slovní vyjádření třídy energetické náročnosti hodnocené budovy 

Vyhovující 

Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu (kWh/m 2 ) 116,9

Obr. 23) Vlevo – grafické znázornění průkazu ENB stávajícího stavu ENB budovy s vyznačením 

stavu ENB po realizaci doporučení podle EA, vpravo – výpočet nového stavu budovy, vč. absolutní 

hodnoty celkové dodané energie do rekonstruované budovy 

Některé požadované údaje uvedené ve vzoru průkazu ENB podle přílohy vyhlášky o 

energetické náročnosti budov nelze přímo generovat pomocí výpočetního nástroje, nebo není 

jasný způsob stanovení – viz např. „Energetická náročnost vytápění referenční budovy R rq,H 

(GJ/rok)“, apod. Tyto parametry potom také nejsou uvedeny v protokolu průkazu ENB, který 

je generovaný NKN a je jednou z možných forem. Dále je třeba upozornit na skutečnost, že 

požadované údaje do protokolu průkazu ENB vyjadřují buď stávající stav budovy a 

nevyjadřují přesně rozsah a vliv opatření zlepšujících stávající stav objektu – v případě 

stávajícího stavu, nebo v případě navrhovaného stavu již plně vyjadřují navrhovaný stav po 

rekonstrukci a některé potřebné informace nemusí být zmíněny. V tomto případě se 

doporučuje export protokolu průkazu ENB z NKN jak pro stávající stav budovy, tak pro stav 

budovy po navrhovaných opatřeních průkazu ENB. Grafické znázornění bude dostačující ve 

vyhotovení pro stávající stav objektu se znázorněním vlivu doporučených opatření, viz Obr. 

23) – pozn. postup je uveden v závěru úvodní části této kapitoly - Obecný popis objektu. 

Grafické znázornění průkazu ENB pro budovu po navrhovaných opatřeních je zde uveden pro 

doplnění protokolu průkazu ENB pro navrhovaný stav. 

Z uvedeného je patrné, že celkově forma průkazu ENB, resp. pouze jeho části - protokolu 

průkazu ENB, nemusí po technické stránce plně uvádět podstatné skutečnosti o budově, resp. 

o budově, která podstoupí změnu - rekonstrukci. V rámci tohoto stavu musí být pomocí

protokolu průkazu ENB transparentně postihnut rozdíl před a po rekonstrukci. Proto je 

doporučeno v některých případech generovat dva protokoly průkazu ENB - jak pro stávající 

stav, tak pro nový stav po navržených opatřeních. Další možností a mohlo by být dostačující 

podrobně rozvést úpravy vedoucí ke zlepšení energetické náročnosti budovy v části NKN – 

doplňující údaje pro EP, popis opatření pro zlepšení ENB a tímto způsobem rozšířeně 

dostatečně popsat stavbu po provedení navrhovaných opatření. V závěru je také třeba 

poukázat na nutnost uvedení některých požadavků v protokolu průkazu ENB, které se 

výpočtem ENB přímo nesouvisí, ale v protokolu průkazu jsou vyžadovány, např.: jmenovitý 

tepelný výkon zdroje tepla (kW), jmenovitý elektrický příkon systému větrání (kW), typ 

větracího systému / tepelný výkon (kW), jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu 

(kW), a další údaje. Tyto parametry souvisí s dalšími požadavky zákona o hospodaření 

energií, např. ve vztahu k požadavku kontroly kotlů (nutné rozdělení podle výkonové 

charakteristiky), požadavku kontroly klimatizačních zařízení a dalších požadavků. Celkově 

protokol průkazu ENB představuje soubor hodnot, které komplexně vypovídají o základních 

vlastnostech a parametrech budovy, včetně dílčího vyjádření okolností, veličin, které ovlivňují 

výpočet ENB. 

5.9 Ekologická a ekonomická proveditelnost alternativních systémů a kogenerace 

Příklad praktické aplikace přibližuje základní princip výpočtu pro panelový dům, který má 

vypracován EA. Na základě EA bude posléze provedena jeho rekonstrukce. Lze říci, že 

uvedené okolnosti výpočtu ENB ukazují relativní jednoduchost způsobu stanovení ENB a 

vystavení průkazu ENB. Využití stávajícího energetického auditu je značně závislé na kvalitě 

a podrobnosti jeho zpracování. Využitím EA se rozumí získání vstupů do výpočetního 

nástroje ENB u hodnocení stávající budovy, která disponuje energetickým auditem. Přirozeně 

v případě rekonstrukce panelového domu se předpokládá nutnost zpracování projektu, při 

jehož zpracování jsou údaje potřebné údaje pro výpočet ENB navíc běžně dostupné - pracuje 

se s nimi. Výpočetní postup stanovení ENB tak principielně nevyžaduje získání údajů - 

vstupů, které by byly nad rámec hodnot a údajů, s kterými projektant stavební části, nebo 

projektant vytápění musí pracovat. A to ať už při výpočtu tepelných ztrát, či nutného 

zpracování a vyjádření energetických bilancí k rekonstrukci daného objektu panelového 

domu. Jak naznačuje uvedený text vystavení průkazu ENB a zpracování výpočtu ENB 

pomocí výpočetního nástroje je „nejpracnější“, či relativně nejkomplikovanější z hlediska 

získání vstupů potřebných pro výpočet. Z uvedených důvodů se jako praktické jeví jeho 

vypracování až v závěru projekčních prací dokumentace pro stavební povolení. Po té jsou 

ustáleny všechny dílčí vstupy, které je např. získat ze stavební dokumentace.

6 Praktická aplikace hodnocení energetické náročnosti budov – rodinný dům 

Tato kapitola bude, spíše než na ukázání postupu zadávání budovy a procesu výpočtu, 

zaměřena na ukázku možnosti jednoduché optimalizace navrhovaného řešení pomocí 

výpočetního nástroje - v tomto případě pomocí výpočetního nástroje NKN. Dalším typem 

objektu, na který bude nejčastěji zpracováván průkaz energetické náročnosti, představuje 

objekt rodinného domu. V současné době připadá 45 – 50% nově postavených bytů právě na 

objekty rodinných domů. V tomto případě se jedná o běžný rodinný dům, který představuje 

konvenční stavební a technologické řešení. Tento typ je v nejhojnější míře zastoupen a 

zpracováván projektanty. Předpokládejme modelovou situaci, kdy investor je rozhodnut o 

materiálovém řešení stavby a její koncepci, ale váhá nad řešením energetických systémů. Je 

tedy položena otázka, která z potencionálních variantních řešení může být přijatelná a 

odpověď na tuto otázku je očekávána co nejdříve. 

Rodinný dům se nachází v 2. teplotní (klimatické) oblasti, dům je jednoduchého 

geometrického tvaru, je určen pro jednu rodinu, má dvě nadzemní podlaží a konvenční 

dispozici. Stavebně je objekt řešen tradičně pomocí zděné konstrukce z tepelně izolačních 

cihel s monolitickými stropy a plochou střechou. Objekt je dodatečně zateplen pomocí 

kontaktního zateplovacího systému. Součinitel prostupu tepla U (W/m 2 .K) jednotlivých 

konstrukcí splňuje požadavky na vlastnosti stavby dle ČSN 73 0540:2007 v úrovni lepší než 

požadované. Souběžně je předpokládáno, že jsou splněny všechny požadavky na užívání a 

provoz objektu. Objekt rodinného domu je rozdělen do dvou základních zón. Jednu zónu 

představuje obytná část objektu a druhá zóna je tvořena prostorem temperované dvougaráže a 

sklady. Rozdělení na dvě zóny určuje rozdílná vnitřní teplota a rozdílné podmínky užívání 

budovy. 

Tab. 54) 

Základní popis zón objektu 

Označení Název Plocha Objem 

m 2 m 3 

Zóna 1 Obytná část 212,3 530,75 

Zóna 2 Garáž, sklepy 91 227,5 

Celkem 303,3 758,25

Obr. 24) 

Rodinný dům - první nadzemní podlaží 

Obr. 25) 

Rodinný dům - druhé nadzemní podlaží 

Základní variantou možného koncepčního řešení energetických systémů představuje 

následující řešení. Zdrojem tepla je plynový kotel o výkonu 20 kW v provedení turbo, který 

zajišťuje vytápění objektu a ohřev teplé vody. Ohřev teplé vody je řešen v zásobníku teplé 

vody o objemu 350 l, který je doplňkově napojen na solární soustavu umístěnou na střeše 

objektu. Solární systém je sestaven z 5m 2 solárních kolektorů se selektivním absorbérem v 

trvalém sklonu 45° a jižní orientace a slouží pouze pro přípravu teplé vody. Otopná soustava 

se předpokládá jako běžná teplovodní dvoutrubková s nuceným oběhem, s teplotním spádem 

75/55 °C. Na otopnou soustavu jsou napojena ocelová desková otopná tělesa typu 

ventilkompakt se spodním připojením opatřená termostatickou hlavicí s předpokladem jejího 

správného umístění. Větrání obytné části objektu je zajištěno přirozeně a je závislé přímo na 

uživateli objektu. Pouze větrání hygienického zázemí a kuchyňského koutu je zajištěno 

nuceně pomocí odtahového ventilátoru, resp. přímého odvodu par pomocí digestoře. 

Osvětlení objektu je řešeno v souladu s hygienickými požadavky a není znám příkon 

osvětlovací soustavy. Takto stručný souhrnný popis rodinného domu, který lze prohlásit za

typického představitele uvedeného segmentu výstavby. Jak z hlediska stavebního řešení, tak 

z hlediska energetických systémů zajišťujících dodávku energie na krytí potřeb energie. 

Druhou potencionální variantu představuje řešení, kdy je rodinný dům místo plynového 

kotle doplněn tepelným čerpadlem typu země-voda, které je hlavním zdrojem tepla a 

orientačně kryje spotřebu tepla na vytápění z 80%. Zbývajících 20% je ve špičkových 

odběrech kryto doplňkovým elektro-ohřevem. Ostatní koncepce energetických systémů 

zůstává zachována. Otopná soustava byla přizpůsobena ne nízkoteplotní otopný spád 55/45 

°C 

Třetí variantou je řešení, kdy základní varianta obsahuje navíc pouze řízené větrání 

s rekuperací. Větrání objektu obstarává větrací jednotka zajišťující hygienicky nezbytnou 

doporučenou výměnu vzduchu, průměrná účinnost výměníku ZZT je 70% a jednotka 

neumožňuje cirkulaci odváděného vzduchu. Větrání je zajištěno pouze v zóně 1 – obytné 

části. 

Vyhodnocení jednotlivých variant je uváděno pouze tabulkovým výčtem absolutních 

hodnot, na základě kterých je možné poté povést optimalizaci návrhu výsledného řešení, 

případně použít jinou variantu. Základním způsobem je komentována pouze základní 

varianta. Pro celkové hodnocení objektu je rozhodující celková roční spotřeba dodané energie 

do objektu, kterou spotřebují všechny energetické systémy, čili v rámci celkové bilance je 

kalkulována roční spotřeba dodané energie na vytápění, roční spotřeba dodané energie na 

ohřev teplé vody, roční dodané energie na osvětlení budovy, roční spotřeba pomocné energie 

potřebné pro provoz systému vytápění a ohřevu teplé vody, energie vyrobená v budově 

prostřednictvím solárních kolektorů. V celkové bilanci představuje celková roční spotřeba 

dodané energie do objektu pro základní „variantu 1“ 87,80 GJ/rok, kdy dílčí hodnoty ročních 

spotřeb jsou uvedeny níže. Vliv spotřeby energie jednotlivých subsystémů (energetických 

systémů budovy) na celkové zařazení rodinného domu do třídy ENB přímo závisí na těchto 

dílčích hodnotách. Například zvýšení účinnosti užití energie na přípravu teplé vody má 

vzhledem k celkové výši spotřeby energie menší vliv, než zvýšení účinnosti užití energie 

potřebné na vytápění budovy. Na základě výše jednotlivých spotřeb energie, resp. na základě 

celkové spotřeby dodané energie do budovy hodnocené a referenčních spotřeb dodané 

energie, je budova celkově zařazena do třídy ENB, kdy ukazatel celkové energetické 

náročnosti rodinného domu uveden níže v tabulce. 

Tab. 55) 

Roční spotřeba dodané energie 

Vytápění 69 783,17 MJ/rok 

Příprava TV - OZE 10 422,22 MJ/rok 

Osvětlení 3 451,28 MJ/rok 

Pomocná energie 4 167,87 MJ/rok 

CELKEM 87 824,53 MJ/rok

Tab. 56) 

ukazatel celkové energetické náročnosti v protokolu průkazu ENB 


Maximální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m2) 120,00 

Minimální energetická náročnost referenční budovy Rrq (kWh/m2) 83,00 


B 

Slovní vyjádření třídy energetické náročnosti hodnocené budovy Úsporná 

Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu (kWh/m 2 ) 80,43 

Při shrnutí jednotlivých variant se vzhledem k tomu, že dílčí spotřeby energie na přípravu 

teplé vody, vytápění a osvětlení zůstanou konstantní, bude uvedena pouze celková roční 

spotřeba energie a dílčí roční spotřeba energie na vytápění. U variantního řešení 2 se roční 

spotřeba dodané energie sníží celkem o 37,65 GJ/rok, což představuje teoretickou úsporu o 

43%. V důsledku využití OZE, zdroj energie země, je do objektu dodávána pouze elektrická 

energie na provoz TČ (elektrické energie - provoz kompresoru, případně elektřina na 

doplňkový ohřev ve špičce). U variantního řešení č. 3 je vlivem využití řízeného větrání 

budovy a pomocí systému ZZT celkově snížena potřeba tepla způsobená větráním. 

V důsledku této úpravy energetických systémů se sníží spotřeba energie na vytápění, resp. 

krytí tepelných ztrát přirozeným větráním objektu. Celková teoretická roční úspora energie 

tímto řešením představuje hodnotu 22,73 GJ, což je snížení spotřeby energie o 26% u tohoto 

typu objektu. 

Tab. 57) 

Porovnání variantního řešení zdroje tepla 

Roční spotřeba dodané energie na vytápění v 

GJ/rok 

Měrná roční spotřeba dodané energie na vytápění v 

kWh/m2.rok 

Roční spotřeba dodané energie v GJ/rok 

Měrná roční spotřeba dodané energie v 

kWh/m2.rok 

Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 

69,78 32,13 46,50 

63,91 29,43 42,60 

87,82 

GJ/rok 

50,17 

GJ/rok 

65,09 

GJ/rok 

80,4 46,0 59,6 

Třída energetické náročnosti B úsporná B úsporná B úsporná 

Teoretická rozdíl dodané energie k variantě 1 0% 43% 26% 

Teoretický rozdíl dodané energie k variantě 1 v 

GJ/rok 

0 37,65 22,73 

Podrobnější zodpovědná analýza variantních řešení a relevantnost použití jednotlivých 

systémů, jejich kombinace, by vydala na další samostatné kapitoly. Tato část si klade za cíl 

ukázat jednu z možností využití tohoto způsobu výpočtu. Jako pomocný nástroj při 

optimalizaci řešení budovy.

Obr. 26) 

7 Závěr 

Využití výpočetního nástroje k optimalizaci řešení 

Energetická náročnost budovy představuje pojem, který je globálně vnímán z různých 

úhlů pohledu a s tím souvisejí také různé způsoby její kvantifikace, klasifikace - hodnocení. 

Popsaný způsob hodnocení budovy pomocí vyjádření její energetické náročnosti podle 

všeobecně platného a přijímaného postupu sjednocuje vnímání pojmu energetické náročnost. 

Tímto způsobem lze dosáhnout v globálním, nebo národním měřítku jasného porovnatelného 

hodnocení budovy. Výpočetní prostředek, např. NKN a další vznikající aplikace (Energie, 

Protech ENB) slouží jako demonstrace funkčnosti popsané filosofie výpočtu, a disponují 

principielně shodným, prakticky shodným výpočetním jádrem. 

Výpočetní nástroj NKN je v současné době ve výuce využíván především jako prostředek 

pro vytvoření zjednodušeného matematického modelu budovy s cílem analyzovat provoz 

budovy a dílčí dodané energie do budovy pro jednotlivé činnosti v budově. 

Literatura 

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o 

energetické náročnosti budov (přepracování) 

[2] Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. 

[3] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů. 

[4] ČSN EN ISO 13790 Energetická náročnost budov - Výpočet spotřeby energie na vytápění 

a chlazení 

[5] DIN V 18599 Energetische Bewertung von Gebäuden - Berechnung des Nutz-, End- und 

Primärenergiebedarfs für Heizung, Kühlung, Lüftung, Trinkwarmwasser und 

Beleuchtung

[6] KABELE, K., URBAN, M., ADAMOVSKÝ, D., KABRHEL, M. Národní kalkulační 

nástroj NKN [počítačová aplikace]. Ver. 2.066 Praha, 2010. Dostupné z 

. Výpočetní nástroj pro stanovení energetické 

náročnosti budov, 61 MB. 

[7] KABELE, K., URBAN, M., ADAMOVSKÝ, D., KABRHEL, M. Energetická náročnost 

budov v souvislostech s platnou legislativou ČR. 1. vyd., Praha, ABF – nakladatelství 

ARCH, 2008, 144s., ISBN 978-80-86905-45-7. 

[8] URBAN, M., SVOBODA, Z., KABELE, K., KABRHEL, M., ADAMOVSKÝ, D. 

Metodika bilančního výpočtu energetické náročnosti budov. Ministerstvo průmyslu a 

obchodu 2008.

Příloha 1 

Příloha 1 – komentář ke vstupům do NKN 

číslo 

list: budova - identifikace 

Parametr 

Komentář parametru, způsob 

zadání 

Základní identifikace budovy, formální popisné údaje 

potřebné pro protokol průkazu ENB, základní rozdělení 

budovy do zón, přiřazení profilů standardizovaného 

užívání budovy 

list: budova - doplneni pro PENB 

list: katalog konstrukci 

1 

2 

3 

Součinitel prostupu tepla prvku 

systémové hranice zóny 

Propustnost solární radiace 

průsvitného prvku pro kolmý 

dopad solární radiace 

Korekční činitel rámu průsvitného 

prvku 

Doplňující informace o budově, které je nutné uvést v 

protokolu průkazu energetické náročnosti budovy, 

zadané informace nemají vliv na výpočet (vyjma 

ukazatelů: režim vytápění (celoročně/pouze v otopném 

období) a režimu přípravy teplé vody (celoročně/ve 

vybraných měsících) 

Identifikace základních skladeb konstrukcí, základní 

katalog uživatelem definovaných konstrukcí 

U i 

g gl,i - 

F gl,i - 

W/m 2 K přímý číselný vstup 

Celková propustnost solární radiace pro 

kolmý dopad solární radiace g gl,n,k se 

orientačně stanoví podle parametrů, viz ČSN 

EN 13790, ČSN EN 13363 nebo DIN 

18599-2, případně podle podkladů výrobce 

zasklení. Výrobce zasklení uvádí v 

materiálech obyčejně parametr g gl,n,k - 

propustnost slunečního záření k-tého 

průsvitného prvku pro kolmý dopad solární 

radiace. 

Orientační hodnoty propustnosti solární 

radiace podle ČSN 13790 

Typ zasklení - g gl,n,k [-] 

Jednoduché zasklení - 0,85 

Dvojité zasklení - 0,75 

Dvojité zasklení se selektivní vrstvou 0,67 

Trojité zasklení - 0,7 

Trojité zasklení se dvěma selektivními 

vrstvami - 0,5 

Dvojité okno - 0,75 

(podíl plochy prosklení k celkové ploše 

okna) [-], stanoven podle ČSN EN ISO 

10077-1, nebo se uvažuje hodnota 0,7 pro 

výpočet potřeby energie na vytápění, resp. 

hodnota 0,8 pro výpočet potřeby energie na 

chlazení, pro zadání v NKN uvažujte 

průměrnou hodnotu 0,75. 

list: zony - popis 

Podrobný popis zón definovaných v listu „Budova – 

identifikace“, 

4 Profil užívání - - 

výběr z nabídky 48 přednastavených profilů 

standardizovaného užívání zóny 

5 Užitná plocha zóny A f,z m 2 ppřímý číselný vstup - celková plocha zóny 

1

Příloha 1 

(plocha odečtená z vnitřních rozměrů, 

celková podlahová plocha všech podlaží 

zóny vymezená mezi vnějšími stěnami), 

přímý číselný vstup - celková plocha zóny 

6 Objem zóny V a,z m 3 přímý číselný vstup – celkový objem zóny 

(vnější objem budovy, odečtený z vnějších 

rozměrů) 

7 

Podíl vnitřních a obvodových 

konstrukcí 

- % 

8 Vnitřní tepelná kapacita zóny C m,z J/m 2 K 

9 Typ osvětlovací soustavy - - 

10 

Celkový známý instalovaný příkon 

příslušné osvětlovací soustavy v z- 

té zóně 

P L,sys,z 

W 

přímý číselný vstup - kolik procent z 

celkového objemu zóny zaujímají pevné 

konstrukce (např. 10 - 15% pro běžné BD, 

RD cca 15 - 20 %) 

výběr z předdefinované nabídky - podle 

ČSN EN ISO 13790, vnitřní tepelná kapacita 

zóny budovy Cm, vyjádřená v J/K se 

vypočte sečtením tepelných kapacit 

jednotlivých stavebních prvků, které jsou v 

přímém kontaktu s vnitřním vzduchem 

uvažované zóny 

vyberte z přednastavené nabídky, do 

výpočtu vstupuje adekvátní hodnota 

nastavená v profilu standardizovaného 

užívání pro žárovkové/zářivkové osvětlení - 

parametry a výpočetní postupy vycházejí z 

hodnot uvedených v příloze vyhlášky 

148/2007 Sb. a technických norem ČSN EN 

15193 a DIN 18599-4 

přímý číselný vstup, volitelné - nemusí být 

zadán, pokud není zadán, nebo by docházelo 

k podsvětlení místnosti, automaticky se 

načítá hodnota uvedená z profilu 

standardizovaného užívání 

11 

Způsob ovládání osvětlovací 

výběr z přednastavené nabídky - ovlivňuje 

- - 

soustavy 

výpočet 

12 

Způsob ovládání osvětlovací 

výběr z přednastavené nabídky - ovlivňuje 

- - 

soustavy 

výpočet 

VYTÁPĚNÍ ZÓNY 

13 Charakteristika - - slovní popis - nemá vliv na výpočet ENB 

14 

přímý číselný vstup, pouze pokud je zóna 

Účinnost sdílení tepla mezi 

vytápěna, stanovení podle ČSN EN 15 316- 

vytápěnou z-tou zónou a systémem η H,em,z - 

2-1 a DIN V 18599-5 - u nových budov se 

sdílení tepla do z-té zóny 

pohybuje v rozmezí 80-95% 

15 

Účinnost systému distribuce 

energie na vytápění do z-té zóny 

VĚTRÁNÍ A VZDUCHOTECHNIKA V ZÓNĚ 

η H,dis,z - 


vytápěna, stanovení podle ČSN EN 15 316- 

2-1 a DIN V 18599-5 - u nových budov se 

pohybuje v rozmezí 80-95% v závislosti na 

vedení rozvodů. Účinnost systému distribuce 

energie na vytápění η H,dis,z závisí na stavu 

tepelné izolace rozvodů a délce rozvodů. 

Orientačně lze účinnost systému distribuce 

energie na vytápění stanovit poměrem 

teoretických ztrát z rozvodů Q H,ls,dis,z,j s 

potřebou energie na vytápění Q H,nd,z,j - podle 

ČSN EN 15 316 

2

Příloha 1 

16 Způsob větrání - - výběr z přednastavené nabídky 

17 Chlazení zóny - - 

výběr z přednastavené nabídky (rozhodovací 

funkce - ano, ne) 

18 Strojní chlazení - - 

výběr z přednastavené nabídky, 

pouze pokud je zóna chlazena 

19 

Účinnost sdílení chladu mezi 

chlazenou z-tou zónou a systémem 

sdílení chladu do z-té zóny 

η C,em,z - 


vytápěna, stanovení lze provést analogicky 

podle ČSN EN 15 316 s ohledem na DIN V 

18599 - u nových budov se pohybuje v 

rozmezí 80-95% 

20 


energie na chlazení do z-té zóny 

C,dis,z - 

3 


vytápěna, stanovení podle ČSN EN 15 316 s 

ohledem na DIN V 18599 - u nových budov 

se pohybuje v rozmezí 80-95% v závislosti 

na vedení rozvodů 

Identifikace všech konstrukcí ohraničující zadané zóny, 

výběr z předdefinovaných skladeb v listu „Budova – 

list: konstrukce - stavebni cast konstrukce“ a přiřazení konstrukcí k příslušné již 

definované zóně vč. okrajových podmínek (orientace, 

prostředí za konstrukcí, apod.) 

slovní identifikace konstrukce, slovní popis - 

21 Název konstrukce - - 

22 Identifikace konstrukce - - 

23 Orientace - 

orienta 

ce 

24 Sklon - ° 

nemá vliv na výpočet ENB 

výběr z předefinované nabídky konstrukcí v 

listu "Budova konstrukce" 

výběr ze světových stran 

výběr z přednastavené nabídky - sklon 

konstrukce, 90° svislé, 0°vodorovné 

25 Příslušnost konstrukce k zóně Z z,i - výběr z přednastavené nabídky 

26 Prostředí za konstrukcí Z S,i - výběr z přednastavené nabídky 

27 

28 

29 

30 

Plocha i-tého prvku systémové 

hranice z-té zóny 

Součinitel prostupu tepla i-tého 

prvku systémové hranice z-té zóny 

Propustnost solární radiace k-tého 

průsvitného prvku pro kolmý 

dopad solární radiace 

Redukční činitel i-tého prvku 

systémové hranice zóny 

A z,i m 2 přímý číselný vstup, rozměr konstrukce z 

vnějších rozměrů - stejně jako při výpočtu 

tepelných ztrát 

údaj se doplňuje automaticky na základě 

U i W/m 2 K 

identifikace konstrukce na základě 

parametrů uvedených v listu "Budova - 

konstrukce" 


g gl,n,k - 

identifikace konstrukce na základě 

parametrů uvedených v listu "Budova - 

konstrukce" 

přímý číselný vstup, výpočet podle ČSN EN 

13789, nebo podle ČSN 73 0540-3 Tepelná 

ochrana budov - Část 3: Návrhové hodnoty 

veličin a ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v 

budovách - Výpočet tepelného výkonu. 

b i - 

Tepelný tok do exteriéru přes nevytápěný 

prostor, nebo zeminu je zohledněn 

prostřednictvím redukčního činitele b, který 

bude < 1 – jeho stanovení je doporučeno 

výpočtem, podrobně viz norma ČSN EN 

13789. Tepelný tok z hodnocené zóny do 

exteriéru přes nevytápěnou zónu je

Příloha 1 

4 

redukován prostřednictvím tohoto 

parametru. V NKN tedy konstrukci mezi 

hodnocenou a nehodnocenou zónou zadáte 

jako konstrukci sousedící s exteriérem, ale 

redukční činitel b je < 1. 

Popis zdroje tepla a zařízení spotřebovávající pomocné 

energie. Jako zdroje tepla je definován obecný zdroj 

list: zdroje tepla 

tepla. Jako zdroj tepla je zahrnuto tepelné čerpadlo, 

nebo kogenerační jednotka, které jsou definovány 

podrobněji. 

31 Režim vytápění - - 

výběr z přednastavené nabídky (celoročně, 

otopném období) 

32 

Popis energetických systémů 

- - 

slovní popis - nemá vliv na výpočet ENB, 

33 

34 

35 

budovy - ZDROJE TEPLA 

Typ zdroje energie / jmenovitý 

výkon 

Stanovení průměrné účinnosti 

zdroje energie 

Celková účinnost výroby energie 

zdrojem tepla 

- - 

- - 

η H,gen,sys % 

36 Způsob regulace zdroje energie η H,ctr,sys % 

37 

Účinnost regulace v příslušném 

zdroji tepla 

38 Zdroj tepla tepelné čerpadlo - - 

pro potřeby protokolu průkazu ENB 

číselný vstup - nemá vliv na výpočet ENB, 


výběr z přednastavené nabídky - nemá vliv 

na výpočet ENB, pro potřeby protokolu 

průkazu ENB 

přímý číselný vstup, stanovení účinnosti 

zdroje tepla podle ČSN EN 15 316 - 4 

výběr z přednastavené nabídky, účinnost 

regulace v příslušném zdroji tepla η H,ctr,sys lze 

uvažovat podle přílohy 2 vyhlášky č. 

148/2007 Sb 

η H,ctl,sys % přímý číselný vstup 

výběr z přednastavené nabídky 

(rozhodovací funkce - ano, ne) 

39 Pohon tepelného čerpadla - - výběr z přednastavené nabídky 

40 Výstupní teplota otopného media - - výběr z přednastavené nabídky 

41 Zdroj nízkopotencionálního tepla - - výběr z přednastavené nabídky 

42 Topný faktor tepelného čerpadla COP H,sys - 

43 Zdroj tepla kogenerační jednotka - - 


identifikace tepelného čerpadla na základě 

hodnot uvedených v příloze 2 vyhlášky č. 

148/2007 Sb. 



44 Pohon kogenerační jednotky - - výběr z přednastavené nabídky 

45 

46 

47 

Celková účinnost výroby elektřiny 

v systému kogenerace 


zdrojem tepla – kogenerační 

jednotkou 

Celková účinnost kogenerační 

jednotky 

el,CHP,sys % 

H,gen,CHP,sys % 

CHP,sys % 


identifikace systémového řešení kogenerační 

jednotky podle hodnot uvedených v příloze 

2 vyhlášky č. 148/2007 Sb. 









POMOCNÉ ENERGIE 

48 Instalovaný elektrický příkon P H,sys,p W přímý číselný vstup, orientační stanovení lze

Příloha 1 

oběhových čerpadel systému 

vytápění 

49 Typ čerpadla - - 

50 

51 

52 

Váhový činitel regulace 

oběhových čerpadel systému 

vytápění 

Zóny vytápěné zdrojem 

Příslušnost systému vytápění k z-té 

zóně 

Podíl na pokrytí potřeby energie na 

vytápění z-té zóny příslušným 

zdrojem tepla 

f H,sys,ctl,j - 

- - 

- % 

provést podle ČSN EN 15 316-2-3 

výběr z přednastavené nabídky podle přílohy 

2 vyhlášky 148/2007 Sb. 

údaj se načítá automaticky na 

základě identifikace oběhového 

čerpadla 


definovaných zón, zdroj "sys" vytápí zónu 

"z" - ANO/NE 

přímý číselný vstup, př. Zóna 1 je vytápěna 

rovnoměrně ze dvou zdrojů tepla (střídavě, 

nebo souběžně), potom pro Zdroj 1 pokrývá 

potřebu energie na vytápění v zóně 1 z 50 % 

a zdroj 2 také z 50 % 

Popis zdroje chladu a zařízení spotřebovávající 

pomocnou energii potřebnou pro provoz chladícího 

list: zdroje chladu 

zařízení. Zdroj chladu je definován pomocí volby z 

přednastavených možných systémových řešení. 

Stav tepelné izolace rozvodů 


53 

- - 

chladu 


Popis energetických systémů budovy - CHLAZENÍ 


54 Typ zdroje chladu - - 

55 


zdrojem chladu 

η C,gen,sys % 

5 


přímý číselný vstup, vyjadřuje účinnost 

přeměny primární energie (např. elektřiny) 

na mechanickou energii (pohon 

kompresoru), pro absorpční systémy platí, že 

η C,gen,sys = 1 

56 Druh systému chlazení - - výběr z přednastavené nabídky 

57 

58 

Poměr mezi průměrným chladícím 

výkonem a příkonem elektrické, 

nebo tepelné energie zdroje chladu 

Zdroj chladu je zásobován teplem 

ze zdroje 

EER C,sys - 

- - 


identifikace systémového řešení strojního 

chlazení na základě hodnot uvedených v 

příloze 2 vyhlášky č. 148/2007 Sb. 

výběr z přednastavené nabídky - přiřazení 

definovaného zdroje tepla v listu "Vytápění - 

zdroje tepla" 


Instalovaný elektrický příkon 

59 oběhových čerpadel systému P C,sys,p W přímý číselný vstup 

chlazení 

60 Typ čerpadla - - výběr z přednastavené nabídky 

61 

Váhový činitel regulace 

údaj se načítá automaticky na základě 

oběhových čerpadel příslušného f C,sys,ctl,j - 

identifikace oběhového čerpadla 

systému chlazení 

Zóny chlazené zdrojem 

62 

63 

Příslušnost energetického systému 

k z-té zóně 

Podíl na pokrytí potřeby energie na 

chlazení z-té zóny příslušným 

zdrojem tepla 

- - 

- % 


definovaných zón, zdroj "sys" chladí zónu 

"z" - ANO/NE 

přímý číselný vstup, př. Zóna 1 je chlazena 

rovnoměrně ze dvou zdrojů chladu (střídavě, 

nebo souběžně), potom pro Zdroj 1 pokrývá

Příloha 1 

list: vzduchotechnika 

6 

potřebu energie na chlazení v zóně 1 z 50 % 

a zdroj 2 také z 50 % 

Popis mechanického systému větrání pomocí parametrů 

ovlivňující energetickou účinnost řešení (účinnost ZZT, 

cirkulace vzdušiny). Popis systému vlhčení vzdušiny 

pomocí systémového řešení technologie vlhčení. 

Objemový průtok vzduchu upravovaný systémem VZT je 

stanoven automaticky na základě požadavků 

standardizovaného profilu užívání budovy, vč. pomocné 

energie, kterou spotřebovávají ventilátory systému VZT. 

POPIS VZT ZAŘÍZENÍ 

64 Typ větracího systému - - 



65 

Účinnost zpětného získávání tepla 

přímý číselný vstup, hodnoty podle DIN V 

η 

v systému mechanického větrání 

H,hr,sys % 

18599-7 

66 Činitel recirkulace vzduchu f rc,ahu,sys - 

přímý číselný vstup, procentuální vyjádření 

cirkulace čerstvého vzduchu 

67 

Známý objemový tok vzduchu 

zajištěný systémem mechanického 

větrání 

V ahu,sys m 3 /h 


definovaných údajů a systémového řešení 

mechanického větrání 

68 Převažující regulace větrání - - 



69 Činitel regulace větrání f ahu,ctl,sys - 



70 

Časový podíl spuštěného systému 

vzduchotechniky 

f ahu,sys - přímý číselný vstup 


71 Charakteristika VZT zařízení - - výběr z přednastavené nabídky 

72 


ventilátorů systému mechanického 

větrání 

P F,p,sys kW 

údaj se doplňuje automaticky - stanovení 

automatickým výpočtem na základě 

objemového průtoku 

73 Typ ventilátoru - - 

Váhový činitel regulace ventilátorů 

74 příslušného systému mechanického 

větrání 

ÚPRAVA VLHKOSTI 

75 Úprava vlhkosti - - 

76 Typ zvlhčovací jednotky 

77 Technologie pro vlhčení - - 

78 Údržba klimatizace - - 

79 

80 

81 

Charakteristika regulace 

klimatizační jednotky 

účinnost zpětného získávání 

vlhkosti systému mechanického 

větrání 


vlhkosti příslušného systému 

úpravy vlhkosti pro zvlhčování 

výběr z přednastavené nabídky podle DIN V 

18599-7 

f F,ctl,sys - údaj se doplňuje automaticky 

RH+,r,sys % 





výběr z přednastavené nabídky vodní 

vlhčení/vlčení parním vyvíječem 





přímý číselný vstup, viz komentář podle 

DIN V 18599 

RH+,dis,sys % přímý číselný vstup

Příloha 1 

vnitřního vzduchu 

82 

Účinnost příslušného zdroje 

úpravy vlhkosti pro zvlhčování 

vnitřního vzduchu 

RH+,gen,sys % 

PŘÍSLUŠNOST VZT ZAŘÍZENÍ K ZÓNĚ 

83 



- - 

přímý číselný vstup, viz komentář 

podle DIN V 18599 


definovaných zón, mechanické větrání 

příslušné zóny ANO/NE 

list: solarni systemy 

POPIS SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ 

84 Typ zařízení - - 

Popis systémů využívající energie slunce (termosolární 

systémy a fotovoltaické systémy). Základní popis sytému 

z hlediska určení koncové spotřeby energie, z hlediska 

velikosti, umístění, orientace, apod. 



85 Účel zařízení - - výběr z přednastavené nabídky 

86 

Účinná plocha systému solárních 

kolektorů 

A sc,sys m 2 přímý číselný vstup 

87 

Účinnost solárních 

kolektorů 

η sc,sys 

- 

přímý číselný vstup - hodnota účinnosti 

podle typu solárního kolektoru (např. 60 % - 

70 %). Lze stanovit podle ČSN EN 15 316- 

4-3 

88 Orientace slunečních kolektorů - 

orienta 

ce 


89 Sklon prvku úhel ° výběr z přednastavené nabídky 

PŘÍSLUŠNOST SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ K ZÓNĚ 

90 



- - 


definovaných zón 

POPIS FOTOVOLTAICKÝCH ČLÁNKŮ 

91 

Jsou na budově osazeny 


- - 

fotovoltaické články 


92 Typ zařízení - - 



93 

94 

95 

Účinná plocha fotovoltaického 

systému 

Celková roční průměrná účinnost 

fotovoltaického systému 

Korekční činitel stínění 

fotovoltaického systému pevnými 

překážkami 

A PV,sys m 2 přímý číselný vstup 

η PV,sys - přímý číselný vstup 

F sh,ob,sys - přímý číselný vstup v rozmezí 0 – 1 

96 Orientace PV článků svět. strana - výběr z přednastavené nabídky 

97 Sklon PV článků - ° výběr z přednastavené nabídky 

list: priprava teple vody 

POPIS PŘÍPRAVY TEPLÉ VODY 

98 Typ přípravy TV - - 

99 Příprava TV je ze zdroje - - 

Základní popis sytému pomocí údaje roční spotřeby 

teplé vody a jejích parametrů, určení způsobu ohřevu, 

přiřazení zdroje tepla z předdefinovaných zdrojů v listu 

„Vytápění – zdroje tepla“. 



výběr z přednastavené nabídky - přiřazení 

definovaného zdroje tepla v listu "Vytápění - 

7

Příloha 1 

100 

101 

Účinnost příslušného systému 

distribuce teplé vody 

Účinnost sdílení energie v 

koncových prvcích systému 

přípravy teplé vody 

W,sys,dis % 

W,sys,em % 

102 Celková spotřeba teplé vody za rok V W,j m3/rok 

103 

104 

105 

Průměrná roční teplota teplé vody 

v místě přípravy 

Stanovení roční účinnosti zdroje 

přípravy TV 


čerpadel příslušného systému 

přípravy teplé vody 

zdroje tepla", nebo postačuje ponechání 

defaultně nastaveného "kombinace zdrojů 

tepla" pokud zdrojem tepla není tepelné 

čerpadlo, nebo kogenerační jednotka 

přímý číselný vstup, stanovení principielně 

podle ČSN EN 15 316 nebo podle DIN V 

18599 

přímý číselný vstup, stanovení principielně 

podle ČSN EN 15 316 nebo podle DIN V 

18599 

přímý číselný vstup, hodnotu lze stanovit 

podle DIN V 18599-10, ČSN EN 15316-3-1, 

případně podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. - 

odvozením ze směrných ročních spotřeb 

studené vody 

W,h °C přímý číselný vstup 

- - 

P W,p,sys 

106 Typ čerpadla - - 

107 

Váhový činitel regulace čerpadel 

příslušného systému přípravy teplé 

vody 

list: protokol prukazu ENB 

list: graficke znazorneni ENB 

list: Dodana energie EP - prehled 

W 

f W,ctl,sys,j - 

výběr z přednastavené nabídky - nemá vliv 

na výpočet ENB, pro potřeby protokolu 

průkazu ENB 

přímý číselný vstup, lze stanovit podle ČSN 

EN 15 316-3-2 




identifikace oběhového čerpadla 

Formální dokument podle požadavků vyhlášky MPO č. 

148/2007 Sb. - protokol průkazu ENB – protokol, který 

popisuje formou vyplněného formuláře budovu jak po 

stránce stavební a jejích tepelně technických parametrů, 

tak po stránce jednotlivých energetických systémů, 

včetně tříd energetické náročnosti pro jednotlivé 

energetické systémy, pokud jsou v budově osazeny 

Formální dokument podle požadavků vyhlášky MPO č. 

148/2007 Sb. - grafické znázornění průkazu ENB – 

grafické znázornění třídy ENB, která zařazuje budovu do 

třídy ENB pomocí barevně odlišené stupnice 

Souhrn teoretické potřeby tepla na vytápění, tepelných 

zisků na jedné straně a souhrnu dodané energie do 

budovy pro všechny energetické systémy na druhé 

straně. Parametry jsou vyjádřeny pomocí grafického 

znázornění a tabulkových hodnot v přehledném 

uspořádání s rozlišením měsíčních hodnot potřeby 

energie na vytápění a větrání chlazení a ohřev teplé 

vody a spotřeby energie pro vytápění a větrání, chlazení, 

vlhčení, ohřev teplé vody, osvětlení a pomocné energie 

potřebné na provoz energetických systémů. 

8

Příloha 2 

Příloha 2 - Otázky a odpovědi 

A. Dotazy související s legislativou 

Otázky a odpovědi na webu Ministerstva průmyslu a obchoduDotazy související přímo s 

vyhláškou 148/2007 Sb. je nutné adresovat MPO ČR. Tvůrci výpočetního nástroje NKN 

nejsou způsobilí vydávat stanovisko k právnímu předpisu, nebo vykládat právní předpis. 

Výklad právního předpisu může dát pouze soud. Odpovědi na časté dotazy jsou k dispozici na 

webu MPO. http://www.mpo.cz/dokument56108.html 

Oprávnění vypracovat průkazy ENB 

Organizaci zkoušek zajišťuje plně MPO - www.mpo.cz. Absolvování kurzu práce s NKN není 

nutnou podmínkou pro získání osvědčení zpracovávat průkazy ENB. Podrobné informace 

jsou uvedeny na webu ministerstvahttp://www.mpo.cz/dokument36333.html 

Kdo může vydávat průkaz ENB - seznam oprávněných osob 

Seznam tzv. „energetických expertů“ je uveden na webu MPO. http://www.mpoenex.cz/experti/ 

B. Výpočetní nástroj NKN, registrace a stažení 

Co je to Národní kalkulační nástroj 

Národní kalkulační nástroj je produkt, který byl vyvinut na katedře technických zařízení 

budov Fakulty stavební ČVUT v Praze, jehož smyslem bylo vytvoření fungujícího 

tabulkového výpočtu energetické náročnosti budov podle metodiky definované vyhláškou č. 

148/2008. Vzhledem k tomu, že uvedená vyhláška neobsahuje řadu údajů a vstupů 

potřebných pro úplný výpočet, byly v NKN tyto údaje a vstupy doplněny podle platných 

evropských a národních technických norem a předpisů. Jedná se především o vytvoření tzv. 

standardizovaných profilů užívání a klimatických dat. V případě, že daná oblast není normou 

popsána, bylo použito hodnot vyjadřujících běžnou praxi. Výpočet v NKN probíhá 

intervalovou metodou s časovým krokem jedné hodiny na dvanácti reprezentativních dnech 

pro celý rok, kde každý den reprezentuje jeden kalendářní měsíc. NKN je freeware, volně ke 

stažení z http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/. 

Jak se uživatel dozví o nové verzi NKN 

Registrovaní uživatelé výpočetního nástroje NKN jsou vždy o nové verzi informováni 

automaticky prostřednictvím emailu, který použili při registraci. 

Byla provedena registrace a nebyly zaslány přihlašovací údaje. 

Email s přihlašovacími údaji je zasílán automaticky. Pokud nebyl doručen je umístěn ve vaší 

složce se spamem, nebo ho zachytil spam-filtr Vašeho poštovního serveru. 

Bylo zapomenuto heslo, nemohu stáhnout novou verzi NKN, jak mám postupovat 

Registraci proveďte znovu ze stejné emailové adresy, nové heslo bude zasláno obratem 

znovu. 

Mám heslo, stažení výpočetního nástroje nefunguje. 

Při zadání přihlašovacích údajů zkontrolujete, zadáváte-li správnou emailovou adresu. Pokud 

kopírujete zaslané heslo, pak ho nelze kopírovat s mezerou před/za heslem (nejčastější 

případ).

Příloha 2 

Zaregistroval jsem se a chtěl si stáhnout aktuální verzi programu NKN. Stáhnout se mi 

podařila pouze verze ke čtení s tím, že se dál nikam nedostanu, kde je problém 

Je otevírán výpočetní nástroj ze zabaleného souboru (*.zip). Stažený soubor ve formátu *.zip 

je nutné po stažení uložit a následně rozbalit. Spouštějte až rozbalený soubor z určeného místa 

na disku (složka s Vaším projektem). 

C. Všeobecné 

Jaký způsobem lze zatřídit polyfunkční budovu pro potřeby vyhlášky č. 148/2007 Sb. 

Podrobně se tomuto tématu věnuje článek na portálu TZBinfo http://www.tzbinfo.cz/t.pyt=2&i=4963 

. Obecně lze říci, že v případě hodnocení ENB polyfunkční budovy 

jsou v zásadě možné tři způsoby zatřídění, které připouští vyhláška o energetické náročnosti 

budov: 

 

 

 

Zařazení budovy do třídy EN podle absolutních hodnot – měrná spotřeba energie, 

platný postup podle současného znění vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické 

náročnosti budov – jako celku (podle převažující funkce). 

Zařazení každé provozní části budovy do třídy EN podle absolutních hodnot – měrná 

spotřeba energie, platný postup podle současného znění vyhlášky č. 148/2007 Sb., o 

energetické náročnosti budov – každá část bude mít vlastní PENB. 

Zařazení budovy podle porovnávacího klasifikačního ukazatele podle technických 

norem zavádějící na úrovni ČR normu EN 15217 prostřednictvím ČSN EN 15217 

Energetická náročnost budov - Metody pro vyjádření energetické náročnosti a pro 

energetickou certifikaci budov (2008), účinná od 1. 3. 2008. 

Druhý uvedený způsob, zatřídění podle ČSN EN 15217, připouští vyhláška o energetické 

náročnosti budov pro budovu, kterou nelze hodnotit (zařadit do třídy EN) podle způsobu 

uvedeného ve vyhlášce - nejedná se tedy o budovu vyjmenovanou v příloze 1 vyhlášky, pro 

kterou je stanoveno zařazení do třídy EN podle absolutních hodnot měrné roční spotřeby 

energie. Tento případ se může také týkat častého případu polyfunkční budovy, která zahrnuje 

několik účelů využití. ČSN EN 15217 stanovuje různé obecné možnosti ukazatele k vyjádření 

energetické náročnosti celých budov, včetně soustav vytápění, větrání, klimatizace, přípravy 

teplé vody a osvětlení, způsoby vyjádření energetických požadavků pro návrhy nových budov 

nebo změny stávajících budov různé návrhy postupů energetické certifikace budov. Ovšem 

pokud je norma ČSN EN 15217 použita ke stanovení národních nebo regionálních metod pro 

vyjádření energetické náročnosti, a/nebo pro energetickou certifikaci budov, pak výběr mezi 

volbami nesmí být prováděn jednotlivými uživateli, ale oprávněnými orgány státní nebo 

regionální 

správy. 

Jak je to s velkými budovami, je nutné posuzovat průmyslové, historické a zemědělské 

objekty 

Zákon v tomto případě z hodnocení určité typy budov z hodnocení vyjímá – podrobně viz 

§6a, odstavec 8 zákon 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na druhou stranu budovy, 

které mají vyšší roční spotřebu energie, než 700 GJ spadají do kontrolní kompetence SEI. SEI 

nevydává závazná stanoviska v územním a stavebním řízení u samostatně stojících budov s 

celkovou roční spotřebou energie menší než 700 GJ. V praxi to znamená, že objekty s menší

Příloha 2 

celkovou spotřebou energie než 700 GJ mají v plné kompetenci stavební úřady. U některých 

budov bude pravděpodobně ve vztahu k SEI nezbytné prokázat hospodárnost užití energie v 

objektu. Vzhledem ke specifikům průmyslových budov nelze univerzálně uplatnit výpočet 

ENB bez jeho úpravy ve vztahu ke specifikům budovy (rozdíl teploty po výšce, tepelný tok 

do zeminy, zisky z technologického vybavení, apod.). Výpočetní postup je identický, nicméně 

bez jeho podrobné znalosti a úpravy modelu budovy ho nedoporučujeme používat. V tomto 

případě je nejvhodnější formou zpracování výpočtu a zhodnocení budovy ve smyslu 

energetického auditu projektu, který prokáže splnění požadavku na hospodárné užití energie v 

budově. 

Jaké vstupní údaje jsou třeba k zadání budovy do NKN 

Výpočet energetické náročnosti budovy v NKN je parametrický výpočet na zjednodušeném 

zónovém modelu dané budovy a jejích energetických systémů. Popis budovy je založen na 

principu zónového modelu budovy, energetických zdrojů a jednotlivých distribučních 

energetických systémů. Budova nebo její část je zónou, pokud je zásobována stejnou 

skladbou energetických systémů budovy a má stejné požadavky na vnitřní prostředí a shodné 

užívání. Zóna je vymezena geometricky systémovou hranicí – plochou tvořenou vnějším 

povrchem konstrukcí ohraničujících zónu s jedním profilem užívání. Stavební konstrukce 

ohraničující zónu jsou pro výpočet ENB definovány tepelně-technickými parametry, plochou, 

orientací a sousedícím prostředím. Počet zón se volí s ohledem na složitost budovy. V 

jednoduchých případech je možné použít jednozónový model, ve složitějších případech je 

počet zón vyšší. Energetické systémy budovy určené pro vytápění, větrání, chlazení a 

přípravu teplé vody (např. kotelny, zdroje chladu, solární kolektory, kogenerační jednotky) 

jsou definovány svými výkonovými parametry, účinnostmi a pomocnými energiemi, které 

zahrnují energie potřebné k pohonu čerpadel, ventilátorů a ovládání zařízení. Popis 

energetických systémů budov vychází z členění projektové dokumentace jednotlivých profesí. 

V rámci popisu modelu se provede přiřazení jednotlivých systémů k zónám. Takto popsaná 

budova a její energetické systémy se „zatíží“ provozem a vnějšími podmínkami. 

Vnitřní vlivy působící na zónu jsou definovány standardizovaným profilem užívání, který 

zahrnuje požadovaný stav vnitřního prostředí vyjádřený požadovanou vnitřní výslednou 

teplotou, množstvím čerstvého vzduchu a větracího vzduchu, požadavky na relativní vlhkost a 

osvětlení. Základní soubor standardizovaných profilů užívání tvoří 49 typů zón, seskupených 

do 9 kategorií budov – rodinné domy, bytové domy, administrativní budovy, vzdělávací 

budovy, zdravotnická zařízení, hotely a restaurace, sportovní zařízení, budovy pro obchodní 

účely a ostatní budovy. Provoz jednotlivých zón budovy je definován tzv. profilem užívání, 

který má následující parametry: 

 

 

obecné údaje (typ zóny, časový provoz zóny…); 

vytápění (vnitřní výpočtová teplota v režimu vytápění, útlumu, provozní doba 

vytápění…); 

vnitřní tepelné zisky (počet a přítomnost osob, pomocné energie…); osvětlení (doba 

využití denního světla a bez denního světla, měrná roční spotřeba elektřiny na 

osvětlení…). 

 

 

 

chlazení (vnitřní výpočtová teplota v režimu chlazení a mimo provozní dobu, teplota 

přiváděného vzduchu…); 

větrání (doba provozu větrání, množství a teplota vzduchu…); 

vnitřní tepelné zisky (počet a přítomnost osob, pomocné energie…);

Příloha 2 

 

osvětlení (doba využití denního světla a bez denního světla, měrná roční spotřeba 

elektřiny na osvětlení…). 

Vnější vlivy působící na zónu jsou dány syntetickými klimatickými daty, vygenerovanými 

pro účely tohoto výpočtu. Klimatická data pro Českou republiku používaná pro výpočet 

energetické náročnosti budov jsou rozdělena do čtyř teplotních oblastí shodně podle ČSN 73 

0540 a pro každou teplotní oblast je pro každý měsíc v roce vytvořen reprezentativní den s 

hodinovým průběhem teplot venkovního vzduchu, dále pak jsou uvažována data o vlhkosti 

vzduchu a intenzitě a množství dopadajícího slunečního záření. 

Ve které fázi projektu je vhodné začít s výpočtem energetické náročnosti navrhované 

budovy 

Vzhledem k tomu, že v počátečním období budou výsledky výpočtu energetické náročnosti 

mnohdy překvapivé, je vhodné provést základní výpočet co nejdříve – nejlépe ve fázi 

architektonické studie, kdy je známo hmotové řešení budovy, stavební program a vytváří se 

koncepce energetických systémů. V této fázi je možné vcelku snadno na základě předběžného 

výpočtu energetické náročnosti vnést do návrhu zpětnou vazbu a návrh budovy a jejího 

technického zařízení optimalizovat. S postupujícími stupni projektové dokumentace se snižuje 

možnost účinného zásahu do posuzovaného řešení, vedoucí ke splnění požadavků na 

energetickou náročnost budovy. Patrně velmi nepříjemné situace mohou nastat, kdy bude 

energetický expert požádán o zpracování průkazu energetické náročnosti budovy na hotovou 

projektovou dokumentaci a posuzované řešení nevyhoví, což může vést k výrazným změnám 

v projektovém řešení. 

Je nutné u nevytápěných zón definovat obvodové konstrukce a v části Budovakonstrukce 

je k nim pak přiřazovat 

V případě nevytápěných prostor (např. prostor půdy), kde nedochází k žádné další spotřebě 

energie lze postupovat dvojím způsobem. Nevytápěnou zónu lze zadat geometricky, tzn. 

ohraničení zóny stavebními konstrukcemi, dělící konstrukci zadáte vzhledem k oběma zónám. 

Tento způsob není korektní, je zbytečně pracný a bez dalšího zásahu se automaticky načte 

podlahová plocha této nehodnocené zóny do celkové podlahové plochy. Druhý způsob je 

standardně používaný při výpočtu roční spotřeby energie. Spočívá v tom, že nevytápěný 

prostor je zohledněn prostřednictvím redukčního činitele b, který bude < 1 – jeho stanovení 

doporučuji výpočtem, podrobně viz norma ČSN EN ISO 13789:2009. Tepelný tok z 

hodnocené zóny do exteriéru přes nevytápěnou zónu je redukován prostřednictvím tohoto 

parametru. V NKN tedy konstrukci mezi hodnocenou a nehodnocenou zónou zadáte jako 

konstrukci sousedící s exteriérem, ale redukční činitel b je < 1. 

Existuje k výpočetnímu nástroji uživatelská podpora 

NKN je volně šiřitelný a zdarma poskytovaný výpočetní nástroj, výpočetnímu nástroji nelze 

poskytovat uživatelskou podporu v podobě telefonické linky pro dotazy a nelze kontrolovat 

správnost vyplněných souborů. Pokud vyžadujete výpočetní nástroj s uživatelskou podporou, 

jsou k dispozici v současné době dva komerční SW, kde zakoupením SW získáváte také 

možnost uživatelské podpory. Výpočetní nástroj NKN a ostatně všechny specializované SW 

vyžadují jistý čas pro pochopení a osvojení si problému. V tomto případě vytvoření 

zjednodušeného matematického modelu provozu budovy. Nelze očekávat, že stažením 

specializovaného výpočetního nástroje se automaticky uživatel stává znalým uživatelem. 

Vytvoření průkazu ENB nepředstavuje vyplnění jednoduché tabulky.

Příloha 2 

Lze ke stanovení energetické náročnosti budovy použít jiný software, než je NKN 

Ano, k hodnotě energetické náročnosti je možné se dostat více cestami – od vlastního výpočtu 

po využití některého z komerčních produktů, které jsou v současnosti na trhu. Podmínkou je 

soulad postupu s platnými zákony a normami a obhajitelnost výsledku v případě sporu. 

Jaké jsou k dispozici dostupné komerční SW 

V současné době jsou na trhu k dispozici dva komerční SW umožňující hodnocení ENB podle 

platné legislativy. Prvním je program ENB od firmy Protech, který je přesným 

zprogramovaným otiskem NKN včetně použitých okrajových podmínek pro výpočet. 

Výsledky z NKN a ENB Protech by měly být prakticky totožné. Druhým je SW Energie od 

firmy Svoboda Software. SW pracuje s měsíčním krokem výpočtu, nicméně postup výpočtu 

je totožný. Výsledky se v porovnání s NKN mohou rozcházet v rozptylu cca 0 – 5% při 

identickém modelu budovy. 

D. Práce s NKN 

K zadávání budovy do NKN 

Výpočetní nástroj je jako celek proveden v prostředí MS Excel. Uživatelské rozhraní 

výpočetního nástroje NKN je podřízeno architektuře NKN pramenící z možností prostředí MS 

Excel a principu výpočtu s potřebou vzájemné interakce a vzájemné kombinace nezávislých 

prvků, které v základě představují zóny budovy a jednotlivé energetické systémy. Uživatelské 

rozhraní představují jednotlivé listy v sešitu souboru tabulkového procesoru MS Excel, které 

jsou členěny logicky v posloupnosti tak, jak probíhá sběr dat o budově její zadávání. Uživatel 

s výpočetním nástrojem NKN komunikuje pouze prostřednictvím jednoho excelovského 

sešitu vkládáním dat do odemčených buněk v příslušných přístupných listech. Listy s 

výpočetním algoritmem a listy pomocné pro vlastní výpočet jsou uživateli skryty, případně 

zamčeny z důvodu nechtěného - nežádoucího zásahu. V listech excelovského sešitu není 

možné kopírovat sloupce a řádky. Není možné vkládat a přidávat nové sloupce a řádky. 

Buňky bílé slouží k zadání parametrů. Buňky světle žluté obsahují pomocné výpočty, do 

těchto buněk není možné zasahovat, údaje v nich měnit. 

Řádky s parametry označené jako „(info >>)“ označují parametry, které nejsou potřebné pro 

výpočet. 

List „Budova - doplnění pro EP“ je informativní, vliv na výpočet má pouze vyznačení režimu 

přípravy teplé vody – celoročně/pouze ve vybraných měsících. 

Podrobnější komentář k jednotlivým zadávaným parametrům je přímo v NKN na listu 

„INFO-FAQ - vstupy“. 

Profily standardizovaného užívání jsou nastaveny jako neměnné, v případě nutnosti vytvoření 

vlastního profilu standardizovaného užívání je k dispozici pět volných pozic. 

Pokud nefungují navigační tlačítka, je nutné povolit makra v MS Excel. Makra použitá v 

NKN jsou bezpečná. Pokud je použit německý, případně v některých případech anglický MS 

Excel nemusí některá navigační tlačítka fungovat – výpočet toto neovlivňuje.

Příloha 2 

Vycházíte u RD a BD z uvažovaného počtu osob v projektu nebo to necháváte na profilu 

dle m 2 

Počet osob jako informativní parametr je stanoven z profilu standardizovaného užívání. 

Tepelná zisky z osob a vybavení jsou do výpočtu zahrnuty konstantou bez vlivu počtu osob 

vztaženou na m 2 – viz hodnoty v příloze vyhlášky 148/2007 Sb. Počet osob ovlivňuje 

množství větracího vzduchu při nuceném větrání. U některých objektů (nové větší byty) je 

nutné údaj upravit podle skutečnosti. 

Po výpočtu zateplení stávajícího (panelového) objektu se hodnota (kWh/m 2 rok) do 

průkazu zapíše do stávajícího stavu, namísto do kolonky "po realizaci doporučení"). 

Kolonku je nutné přepisovat. Nebo jsem zapomněl zaškrtnout nějaké políčko 

Pro vyjádření navrhovaných úprav pro potřeby podoby grafického vyjádření průkazu 

energetické náročnosti budov je nutné zvýraznění stavu budovy po navrhovaných opatřeních. 

V případě NKN je stav budovy po navrhovaných opatřeních ve sloupci grafického znázornění 

průkazu ENB viditelný po té, co je v listu "Budova - doplnění pro EP" doplněn údaj "a. 

Hodnocení budovy po provedení doporučených opatření". Tento údaj je nutné stanovit ve 

vlastním zvláštním souboru NKN. Autoři doporučují následující postup při použití NKN: 

Budovu a její stávající, nebo pro nové budovy - nový navrhovaný stav, je nutné kompletně 

zadat do NKN a provést výpočet. Tento soubor NKN je nutné potom uložit jako navrhovaný 

stav po realizaci doporučení, v tomto souboru pak bude provedena změna dotčených 

parametrů a požadovaných úprav po realizaci doporučení. Výsledek, celková roční dodaná 

energie do objektu - EP, z tohoto souboru je nutné vložit do původního souboru (stávající, 

nebo nový navrhovaný stav) do listu "Budova - doplnění pro EP" - údaj "a. Hodnocení 

budovy po provedení doporučených opatření". Po té bude v grafickém znázornění průkazu 

ENB vyznačen údaj ve druhém sloupci "Hodnocení budovy po realizaci doporučení". 

U jednoho případu potřebuji zadat 55 položek konstrukcí - jak na to 

Více než 40 konstrukcí nelze do NKN zadat. Použijte orientace pro různé světové strany. 

Počet konstrukcí lze snížit vytvořením referenční konstrukce sloučením více konstrukcí do 

jedné s hodnotou parametru U jako váženého průměru přes plochy slučovaných konstrukcí se 

stejným teplotním gradientem před a za konstrukcí. 

ZÁKLADNÍ POJMY definované § 2 vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti 

budov 

 

 

 

 

 

 

bilančním hodnocením hodnocení založené na výpočtech energie užívané nebo 

předpokládané k užití v budově pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu 

teplé vody a osvětlení, za standardizovaného užívání budovy, 

dodanou energií energie dodaná do budovy na její systémové hranici, 

energetickými systémy budovy soustavy technických zařízení pro vytápění, větrání, 

chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, 

energonositelem hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické 

práce nebo tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů, 

chlazenou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován chlazením 

požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost a 

režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna, 

klasifikační třídou grafické a slovní vyjádření energetické náročnosti budovy,

Příloha 2 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

klimatizovanou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován 

požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost, 

případně čistotu vzduchu a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo 

další zóna, 

obálkou budovy všechny konstrukce na systémové hranici celé budovy, které jsou 

vystaveny venkovnímu prostředí, 

pomocnou energií energie užívaná systémy vytápění, větrání, chlazení, klimatizace a 

přípravy teplé vody k zajištění provozu zařízení měnících dodanou energii na 

využitelnou energii a dodávku energie do zóny, 

referenční budovou výpočtově vytvořená budova téhož druhu, stejného tvaru, 

velikosti a vnitřního uspořádání, se stejným typem standardizovaného provozu a 

užívání jako hodnocená budova, a technickými normami předepsanou kvalitou obálky 

budovy a jejích technických systémů, 

standardizovaným užíváním budovy užívání nebo budoucí užívání v souladu s 

podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovenými v technických 

normách a jiných předpisech2), 

systémovou hranicí plocha tvořená vnějším povrchem konstrukcí ohraničujících 

zónu, 

užitečnou energií energie dodávaná energetickými systémy budovy k zabezpečení 

požadovaných služeb, a to předepsané vnitřní teploty, vlhkosti, osvětlenosti, větrání a 

přípravu teplé vody, včetně využitelných zisků a ztrát, 

venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných 

prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna, 

větranou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován větráním 

požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry a režim 

užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna, 

vnitřním prostředím prostředí uvnitř budovy, které je definováno výpočtovými 

hodnotami teploty, relativní vlhkosti, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a 

světelnou pohodou uvnitř budovy nebo zóny, jejichž parametry jsou předepsány 

technickými, hygienickými a jinými normami a předpisy, 

vytápěnou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován požadovaný 

stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost a režim užívání, 

ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna, 

zónou skupina prostorů s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí a režimem 

užívání. 

NAVAZUJÍCÍ POJMY A PODMÍNKY 

Co je to průkaz energetické náročnosti budovy (průkaz ENB) 

Stávající stav právních norem a technických norem platných dosud v ČR připouštěl dva 

dokumenty, které mohou být zaměňovány s průkazem ENB a které především postihují pouze 

okrajově podstatu bilančního hodnocení ENB. Jedná se o „Energetický štítek obálky budovy“, 

„Energetický průkaz budovy“. „Energetický průkaz budovy“ budovy podle §9 vyhlášky č. 

291/2001 Sb., byl vždy součástí dokumentace pro stavební povolení. „Energetický průkaz 

budovy“ v podobě formuláře popisně hodnotil budovu, její stav z pohledu potřeby tepla na 

vytápění, zahrnující také číselné vyjádření měrné roční potřeby tepla na vytápění. Touto 

hodnotou je pak budova porovnána se stanovenými limitními hodnotami, které vyjadřují 

minimální stav. Budova je posuzována za referenčních jednotných podmínek.

Příloha 2 

V druhém případě se jedná o „Energetický průkaz obálky budovy“ a „Protokol k 

energetickému štítku“ podle normy ČSN 73 0540-2 (2007). „Energetický štítek“ je 

graficky podobný „Průkazu ENB“, ovšem zahrnuje pouze tepelně technické vlastnosti budovy 

pomocí průměrného součinitele prostupu tepla U [W/m 2 .K]. „Energetický štítek a v současné 

době Energetický průkaz obálky budovy“ není povinnou součástí stavební dokumentace, 

nicméně bývá požadován a výsledný údaj STN - stupeň tepelné náročnosti (dříve používaný 

STN – stupeň tepelné náročnosti) pouze vyjadřuje a charakterizuje obálku budovy a její 

tepelně technické parametry, které mají vliv pouze potřebu energie na vytápění a chlazení 

budovy. Energetický štítek obálky budovy, který je součástí normy ČSN 73 0540, je 

nepovinný a jeho požadavek není legislativně zakotven, pokud není vyžadován jinak. Jeho 

vystavení je dobrovolné a nesouvisí s požadavky směrnice 2002/91/EC, jeho grafické 

ztvárnění je podobné, nikoliv totožné. 

V souhrnu řečeno – v současné době existují dva dokumenty, z nichž „energetický průkaz 

budovy“ je plně nahrazen „průkazem energetické náročnosti budovy“, který se skládá za 

dvou částí: 

 

 

grafické znázornění průkazu ENB – grafické znázornění třídy ENB, která zařazuje 

budovu do třídy ENB pomocí barevně odlišené stupnice; 

protokol průkazu ENB – protokol, který popisuje formou vyplněného formuláře 

budovu jak po stránce stavební a jejích tepelně technických parametrů, tak po stránce 

jednotlivých energetických systémů, včetně tříd energetické náročnosti pro jednotlivé 

energetické systémy, pokud jsou v budově osazeny. 

Průkaz energetické náročnosti 

Energetický štítek obálky 

Energetický průkaz budovy 

budovy podle vyhlášky 

budovy podle ČSN 730540-2 

podle vyhlášky 291/2001 Sb. 

148/2007 Sb. 

(2007) 

Energetická Náročnost Budov, ENB, je: 

 

 

 

u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, tzv. dodané energie na 

systémové hranici budovy; 

u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební 

povolení, vypočtené množství celkové dodané energie; 

v obou případech se jedná o celkovou dodanou energii potřebnou při 

standardizovaném užívání budovy, zejména energie na vytápění, přípravu teplé vody,

Příloha 2 

chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí 

klimatizačním systémem a osvětlení. 

Kdy se musí zpracovat průkaz ENB 

Zákon 406/2006 Sb. §6a odst. 2 

 

 

 

Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků průkazem energetické 

náročnosti budovy prokazuje splnění požadavků na energetickou náročnost budovy. 

Průkaz je součástí dokumentace: 

o při výstavbě nových budov; 

o při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 

000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost; 

o při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí pokud je zpracován z 

předchozích dvou důvodů. 

Průkaz nesmí být starší 10 let. 

Kdy se nemusí zpracovat průkaz ENB 

Zákon 406/2006 Sb. §6a odst. 8 

při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým 

auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem 

na životnost budovy a její provozní účely 

u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let 

budov experimentálních 

budov s občasným používáním, zejména pro náboženské činnosti 

obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce 

samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m 2 

Co s velkými budovami 

Zákon 406/2006 Sb. §6a odst. 4 a 6 

 

 

Pro nové budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2 musí být součástí 

průkazu technické, ekologické a ekonomické posouzení proveditelnosti alternativních 

systémů: 

o decentralizované systémy dodávky energie z OZE 

o kombinovaná výroba tepla a elektřiny 

o dálkové nebo blokové ústřední vytápění nebo chlazení 

o tepelná čerpadla 

pro veřejné budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000m 2 je povinnost umístit 

průkaz energetické náročnosti na veřejně přístupném místě do 1. 1. 2009 

Výpočet ENB 

 

 

 

ENB se hodnotí při jejím standardizovaném užívání – bilanční hodnocení 

Výpočet prováděn v režimu intervalového výpočtu podle zón v budově 

Hodnotícím parametrem je celková dodaná energie na systémové hranici budovy 

včetně energie vyrobené v budově z OZE a užívané budovou

Příloha 2 

 

 

Celková dodaná energie do budovy je součet dodané energie pro pokrytí dílčích potřeb 

na: 

o vytápění 

o příprava teplé vody 

o osvětlení 

o chlazení 

o mechanické větrání 

o pomocné energie pro provoz jednotlivých systémů 

TŘÍDA ENB - podle měrné spotřeby celkové dodané energie do budovy a typu 

budovy, viz následující bod a tabulka. 

Způsob hodnocení ENB 

Bilanční hodnocení je založeno na výpočtu měrné spotřeby dodané energie do budovy po 

jednotlivých časových úsecích ročního provozu (měsíc) a jejich porovnání s tzv. referenční 

budovou., kterou reprezentují hodnoty v tabulce podle přílohy č. 4 vyhlášky 148/2007 Sb.

Manuál pro využití výpočetního nástroje NKN

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?