DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ - Katedra geologie UP

) termoluminiscence – je vyvolána teplem, nejsilnější je obecně při teplotách 50–100 °C,
ustává při teplotách nad 475 °C (při teplotě nad cca 550 °C materiál začíná žhnout
červeně);
c) fotoluminiscence – je vyvolána viditelným zářením (světlem) nebo UV-zářením:
Existují dva typy fotoluminiscence: fluorescence (vyzařování trvá jen po dobu působení
budicího záření) a fosforescence (vyzařování pokračuje po určitou dobu po skončení působení
budicího záření). Při sledování fotoluminiscence na makrovzorcích je využívána jako zdroj
budicího záření obvykle tzv. UV-lampa. Fluorescenci vyvolanou UV-zářením vykazuje např.
diamant (diamanty z různých lokalit se mohou lišit luminiscenční barvou), kalcit (obr. 2.74),
scheelit (obr. 2.75), willemit (obr. 2.76) nebo fluorit.
Obr. 2.74. Fluorescence kalcitu vybuzená UV-zářením. Foto: John H. Betts.
Obr. 2.75. Fluorescence scheelitu vybuzená UV-zářením. Foto: John H. Betts.
45