DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ - Katedra geologie UP

- Fyzikální vlastnosti: barva nejčastěji bílá, může být i bezbarvý, narůžovělý,
namodralý, šedý či černý. Vryp bílý, u tmavých odrůd šedý. Průhledný, průsvitný i
neprůhledný. Skelný lesk, na štěpných plochách až perleťový. Dokonalá štěpnost
podle pinakoidů {001} a {010}, tj. podle dvou systémů rovin, které svírají úhel cca
90°. Vyšší tvrdost (T = 6), nízká hustota (h = 2,60-2,76).
- Chemický důkaz: Čistý anortit barví plamen po navlhčení v HCl oranžově až cihlově
červeně. U ostatních členů plagioklasové řady je eventuelní vliv vápníku překryt
sodíkem (žluté zbarvení plamene, odfiltrovat pomocí modrého kobaltového skla!).
V běžných kyselinách se albitem bohaté členy plagioklasové řady nerozkládají, toliko
prášek anortitu se rozkládá v horké HCl. Rozložit lze všechny plagioklasy tavením se
sodou, nebo v kyselině fluorovodíkové. Po rozkladu lze v přefiltrovaném HCl výluhu
dokázat hliník (viz ortoklas) a příp. i vápník (viz kalcit).
- Minerální asociace: plagioklasy jsou důležité horninotvorné minerály, jsou
podstatnou složkou prakticky ve všech magmatitech (granity, granodiority, syenity,
diority, gabra a jejich žilné a výlevné ekvivalenty), v četných metamorfitech (fylity,
svory, ruly, migmatity, granulity), a v některých sedimentech (droby). Dokonale
omezené krystaly v pegmatitech, či na hydrotermálních (alpských) žilách (čistý albit).
Plagioklasy bývají v asociaci s křemenem, K-živcem, slídami a event. dalšími silikáty
(granáty, turmalíny, amfiboly, aj.). Přeměňují se ve světlé slídy, jílové minerály, či
minerály epidotové skupiny (velmi snadno hlavně anortitem bohaté členy, albit bývá
odolnější než K-živec). Málokdy bývají plagioklasy v asociaci s typicky
hydrotermálními minerály jako jsou sulfidy, karbonáty či baryt.
- Podobné minerály: makroskopicky velice podobné jsou draselné živce. Plagioklas
bývá zpravidla ten světlejší (bělejší) živec v hornině (ortoklas je zpravidla víc do
oranžova či růžova). Plagioklas nemá nikdy vyvinuto karlovarského zdvojčatění. Jinak
je odlišení živců možné jen chemicky či opticky. Zrnité agregáty kalcitu jsou štěpné
podle klence, kalcit má nižší tvrdost a snadno se již za studena rozkládá kyselinami
(šumí). Křemen je bez štěpnosti a má vyšší tvrdost. Baryt má vysokou hustotu a je
štěpný podle tří na sebe kolmých systémů štěpných ploch.
89