Srpen 2013 - Praha 9

ného Peklo prÛzkumu líčili kněží nejčernějšími v nedalek˘ch barvami. LetÀanech, Lidi
provádûného se proto báli, že krátce by se tam po válce měli ještě Quidem hůře než Zárubou,
nyní na je zemi. kfiídové Kdežto podloÏí v nebi nerovné. by je čekala Jak věčná
blaženost. ze stovek Bylo geologick˘ch pochopitelné, vrtÛ, že prove-
se lidé
vypl˘vden˘ch
pekla báli.
zde
V
pfii
té
projektování
bázni byli celý
sídli‰tû,
život
objevují
utvrzováni
nejen kněžími, ale i pány. Proto dávali
se v nûm údolní deprese a paleokoryta
zahloubená aÏ o nûkolik metrÛ, ãasto vyplnûná
za odpustky pfieplaven˘mi i to poslední, jíly. co měli. Jen aby
Nerovnosti si zajistili po tehdej‰ího smrti odpuštění povrchu hříchů fungují a tím
jako věčný nepropustná život v nebi. A bariéra mnozí byli pro po vody zaplacení prosakující
odpustků pískovcov˘m úplně na mizině. souvrstvím. Na kontakt
Páni jílÛ byli a pískovcÛ proti prostému jsou vázány lidu ve drobné výhodě;
prameny i když hřešili vyvûrající dál, snadno tfieba si u mohli vysoãanské ze svého estakády,
příjmu a ve majetku StfiíÏkovské kupovat ulici odpustky. ãi v rybníãku Když
pod Kundratkou. V kanalizaãní ‰tole v ulici
Nad Kundratkou byl odkryt silnû zjílo-
okradl bohatý šlechtic chudého zemana, obchodníkvatûl˘
povrch
nebo
podloÏního
měšťana a část
ordovického
ukradeného
souvrství, majetku věnoval kter˘ metrovou na zakoupení vrstvou odpustků, ‰edého,
kaolinického stále mu ještě zbývalo jílu pfiímo dost, pfiecházel a přesto se do zbavil peruckého
svého hříchu souvrství z nepoctivosti. svrchní kfiídy, aniÏ ‰lo urãit
Odpor hranici proti mezi prodávání zvûtralinov˘m odpustků plá‰tûm rostl
a pfieplaven˘mi mohutněl zejména jíly. v Praze. Mezi hlavními
odpůrci sedimentace prodávání odpustků zaãíná peruck˘mi byl mistr
Kfiídová
vrstvami; ty jsou vyvinuty jako ‰edé, uhelné
jílovce, nebo jako mûkké, na‰edlé jílovité
pražské univerzity Jan Hus (dnes bychom
řekli univerzitní profesor). Od roku 1396
pískovce o promûnlivé mocnosti od nûkolika
byl mistrem decimetrÛ svobodných do dvou umění metrÛ. na Na pražské
polohu univerzitě, bylo od vázáno roku 1400 jiÏ popsané knězem dob˘-
a ka-
tutvánzatelem
kfiídového v Betlémské uhlí v oblasti kapli, a mezi od roku Klíãovem 1402
a rektorem kbelsk˘m univerzity. leti‰tûm, Jan ale Hus podobn˘ denně hřímal geologick˘
z kazatelny v˘voj má Betlémské i oblast kaple Strahova proti a nepravostem
v církvi. v dobû Měl usazování stále více a peruck˘ch více poslucha-
vrs-
Petfiína.
Prostfiedí
tev čů. je Jeho nutné vliv si na pfiedstavit pražskou jako chudinu ploché vzbudil zázemí
nedalekého pobfieÏí, které je v niÏvelkou
pozornost a nevraživost šlechty, ale
‰ích polohách tvofieno mûlk˘mi
sladkovodními
hlavně církve.
a brakick˘mi moãály porostl˘mi
Do Říma hustou došla subtropickou zpráva, že se v vegetací, Praze ved-
které lo zle se prodavačům objevují napfiíklad odpustků, mangrovy. úřadů a titulů. Ve
vy‰‰ích Vina na polohách tom, že (coÏ papežští je podle legáti dosavadních u Pražanů
odkryvÛ nepochodili, právû byla oblast dávána pod Husovi. ulicí Pražský Na Vyhlídce)
arcibiskup je moãálovit˘ si několikrát v˘voj stěžoval redukován na Husa nebo
u papeže. se vÛbec Jak by nevyskytuje ne, vždyť Jan a na Hus ordovické kritizoval
podloÏí nasedají po tenké pfiechodové
i arcibiskupa, že si svůj úřad koupil. Dříve
vrstvû pfiímo bílé pískovce s kaolinick˘m
byl arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hasenburka
tmelem.
Právû vojevůdce na tyto a válečník. „sladkovodní“ Číst a psát pískovce, se učil, jak až
se když dfiíve se naz˘valy, stal arcibiskupem. je vázána hlavní Byl velkým ãást proseckéhpůrcem
Jana podzemí, Husa. a Při to jedné v pásu své sahajícím cestě k pa-
od
od-
Kundratky peži se stížností aÏ do na hloubûtínsk˘ch Husa zemřel 28. Hutí. září 1411 Bílé
v Bratislavě. perucké pískovce Po něm se dosahují stal pražským mocnosti arcibiskupem
aÏ ‰esti Albík metrÛ z Uničova. a mohou Ten pfiedstavovat
nebyl ãtyfi kněz,
jak ale zbohatlý pláÏov˘ sediment, bývalý královský tak pfieplavené lékař. Proto váté
mohl písky hodnost sedimentované a úřad arcibiskupa v tûsném koupit. soused-
si
ství Papež pobfieÏní vyhlásil linie. nad českou zemí interdikt
Tyto (klatbu). perucké To znamenalo pískovce zákaz jsou a mûkké, případnou nejsou
neplatnost vyuÏitelné udělování jako stavební všech svátostí, kámen jakými a na
vzduchu se pomûrnû rychle rozpadají.
byly např. křest, svatební obřad, poslední
Men‰í kusy se podle na‰ich pokusÛ rozpadnou
pomazání
jiÏ
umírajících,
bûhem nûkolika
bez kterých
mûsícÛ,
nemůže
napfiíklad
nikdo přijít pfies do zimu. nebe. Jejich Z toho písek měli je lidé v‰ak podle velmi
tehdejší ãist˘, dobfie víry pochopitelně vytfiídûn˘, pÛsobí velkou dobr˘m hrůzu.
estetick˘m Aby Jan Hus dojmem. zabránil následkům Proto byly této na klatby fiadû
míst a vzrůstání perucké nepokojů pískovce mezi ãi jejich Čechy rozpadlé a Němci,
deriváty odešel na vyuÏívány tvrz Kozí (Kozí jako hrádek) slévárenské v říjnu písky, 1412
‰tukové a v roce 1414 písky na nebo hrad pro Krakovec. v˘robu abrazních
ãisticích prostfiedkÛ. Sedimentace peruck˘ch
pískovcÛ je na fiadû stfiedoãesk˘ch
Papež Jan XXIII. vytýkal Václavovi IV., že
trpí ve svém království kacířství a neposlušnost
zakonãena proti papežské ‰tûrãíkovou stolici. Král polohou, Zikmund kte-
lokalit (typick˘ je tfieba Hostibejk u Kraluprá
přiměl ukazuje papeže na ke mofiskou svolání církevního transgresi, sněmu tedy
nástup (koncilu). nové, Sněm mohutnûj‰í se sešel v mofiské Kostnici záplavy. 1. listopadu
‰tûrãíková 1414. Zikmund poloha požádal je velmi české dobfie pány, aby vy-
Tato
vinuta přesvědčili na fiadû Husa, míst aby v proseckém šel do Kostnice podzemí, hájit
ale své také učení. napfiíklad On, Zikmund, v lomu že se poblíÏ jako prosecké
německý
císař
vyhlídky.
postará o to, aby mu nebylo na cestě
V˘‰e poloÏené pískovce jsou hrubozrnné,
ublíženo. Že mu na sněmu sjedná veřejné
ménû homogenní, ãasto ‰ikmo zvrstvené
a slyšení mají charakteristickou a zaručí svobodný narezlou návrat do barvu. vlasti.
¤adíme Mnozí Husovi je k tzv. stoupenci korycansk˘m a přátelé vrstvám tomu a nevěřili
a varovali je za ho, sediment aby do Kostnice mûlkého nejezdil. mofie,
povaÏujeme
ve Ale kterém Jan Hus hrály uvěřil dÛleÏitou Zikmundovi roli a pfiíbfieÏní 11. října
proudy, 1414 se vydal jejichÏ na smûry cestu do se Kostnice. bûhem dal‰ího v˘voje
pobfieÏí mûnily a tím ovlivÀovaly zrnitost
Mistr sloÏení Jan Hus pískovcÛ a smûry jejich vnitfiní
laminace.
Do Kostnice dorazil 3. listopadu 1414. Hned
po svém příchodu byl místo uvítání a ubytování
zajat korycanské a uvězněn. pískovce A navíc měl byly od ve 6. pro-
vût-
TûÏba
Rezavé
‰ím since mûfiítku 1414 ztížené tûÏeny a zostřené jako více vězení ãi ménû v klášterním
kámen sklepení, pravdûpodobnû kde byl přikován jiÏ ke od stěně. stfie-
kvalitndovûku,
Zde se v zimě, ale s mokru jistotou a o nejménû hladu Jan od Hus roku vážně
roznemohl. kdy jsou na historické mapû Prose-
1695,
ka V zakresleny Čechách protestovali dva velké lomy proti ve Husově svahu věznění.
Pražané
po
obou stranách
a všechen
prosecké
lid
návsi.
i šlechta
Podle
pověřili
nálezu
mincí byly lomy zaloÏeny zfiejmû jiÏ
Jeronýma Pražského, aby dojel do Kostnice
poãátkem 16. století. Podobné, pomûrnû
rozsáhlé a na sněmu lomy vystoupil pokraãují jménem pfies Hloubûtín všech Čechů do
Vinofie na obranu a na Jana dal‰í Husa. místa Ale na mistr okrajích Jeroným kfiídov˘ch
Pražský plo‰in byl ihned praÏské po příjezdu oblasti do - v Kostnice Praze 8
a též 9 zajat napfiíklad a uvězněn. na âertovû vr‰ku. Nûkteré
podzemní Teprve 5. chodby, června 1415 napfiíklad byl Jan v Hus Krocínce konečně
v povolán Americe k prvému I, pokraãovaly veřejnému v men‰ím slyšení. mû-
ãi Ne-
byl to však výslech, ale demagogie. Zejména
to byl Zikmund, který popouzel kardinály
a sněm proti němu. Hus byl několikrát vyzván,
aby se vzdal svých názorů o špatnosti
církve a kněží a aby je odvolal. Jan Hus nátlaku
odolal a neodvolal. Byl obviněn, i když
mu žádná vina nebyla dokázána. Nebylo mu
umožněno, aby se mohl hájit. Byl odsouzen
ke smrti upálením. Tento strašný ortel byl
vykonán 6. července 1415 v Kostnici na břehu
Rýna.
Když se o této události dověděli v Čechách,
Prosecké skály - Moãálka
nastalo velké pobouření a pohoršení, které
podnítilo lidové bouře. 1. září 1415 se sešla
fiítku i do korycanského souvrství. Na korycanské
česká a moravská pískovce šlechta nasedají poprvé zelené ve glaukonitické
jednotě a napsala jílovce protestní a páskované list kostnickému souvrství jí-
velké
lovcÛ koncilu. téÏ Velmi zvané ostrý „kanafas“. a důrazný. Podepsalo Bûlohorské jej
opuky 452 českých se objevují a moravských jako souvislé pánů a polohy rytířů. aÏ
nejménû Po přijetí nûkolik tohoto desítek listu nastalo metrÛ v od koncilu okrajÛ
zděšení. plo‰in. Čekali, Ve star˘ch že český lomech národ na pod území dojmem Severního
strašné Husovy Mûsta se smrti vesmûs klesne tûÏila ve strachu opuka. na
K Proseku se mÛÏe vztahovat zápis neurãitû
lokalizovan˘ k ·ilbochu, tj. ke Ztracené
kolena a ve všem se bez odporu podvolí církvi.
Proto
vartû mezi
obeslali
Libní
všech
a Prosekem,
452 šlechticů
a datovan˘
k soudu
rokem do Kostnice. 1795. Ti Îádn˘ ale neposlechli dfiívûj‰í a údaj k soudu není se
znám, nedostavili. i kdyÏ men‰í ãást chodbic mÛÏe b˘t
star‰í.
TûÏba Mistr na Jeroným Proseku Pražský probíhala bûhem celého
Mistr 19. Jeroným století a Pražský podle pamûtníkÛ byl od 23. skonãila
1415 aÏ po ve vězení první svûtové v Kostnici. válce, Od kdy 19. jiÏ července neby-
května
la v˘razná a poskytovala spí‰ pfiíleÏitostnou
1415 byl vyslýchán. Ale z čeho by mohl být
práci místním nezamûstnan˘m. Prosecké
obviněn? A přece byl odsouzen, stejně jako
podzemí struãnû zmiÀuje Filip Poãta ve
sv˘ch mistr Jan Geologick˘ch Hus, a 30. května vycházkách 1416 byl po v Kostnici
upálen. okolí (1897). Dále jej uvádí A. Ji-
praÏskéroutek
Koncil (1927) pak jednal v knize dále. Obec Ustavil Prosek. komisi, Ve
20. která letech podala nav‰tûvuje návrh na podzemní očistu církve. prostory A ta
v koncilu Hloubûtínû navrhla Popelka to, co požadoval Bilianová Jan a Jaroslav
a lid Petrbok, v Čechách kter˘ již dávno: se ze zavrhnout své funkce kupčení kon-
Hus
zervátora
a kšeftaření
pfiimlouvá
s odpustky,
jiÏ
úřady
poãátkem
a hodnostmi.
20. let
minulého století za jejich památkovou
Členové koncilu nechtěli připustit, že
ochranu a zpfiístupnûní. Poté publikuje první,
jednají byÈ struãn˘ vlastně vûdeck˘ o zavedení popis toho, nejprve co hlásal znám˘
kacířský geograf Jan Josef Hus Kunsk˘ a co si aÏ přejí v roce „neposlušní“ 1940 a nûm Čechové Václav již dávno. Král v Konečně roce 1958. pochopili, Mezitím kam se
podzemím společnost zavedli, zab˘vá ale nûkolik neuznali novinov˘ch
to. Dále trvali
na napfiíklad svém. Ale v roce mezi 1909 členy mûlo koncilu b˘t došlo v jed-
zpráv,
né k velikému chodbû, rozporu. podle Vzájemně popisu odpovídající
se obviňovali
Americe z kacířství I, a objeveno dokonce i skladi‰tû z husitství. lupiãÛ. Teprve
Papež zámûr uprchl vybudovat v přestrojení Severní Mûsto pfiiná-
‰í za novou ženu z obsáhlou koncilu vlnu zájmu o zdej‰í
podzemí. Protože papež Pozornost Jan XXIII., je je‰tû předsedající oÏivena koncilu,
který na odsoudil Krocínce Jana a na Husa Kundratce k smrti upá-
v ro-
propadeclením,
1965 když i petfiínsk˘m se na něj sesuvem prozradily ve jeho stejném dřívější
zločiny, z koncilu v přestrojení za ženu
roce. Objevují se znaãnû zveliãené povûsti
o poddolování celého Proseka a chodbách
uprchl,
táhnoucích
kardinálové
se aÏ
zvolili
na Jen‰tejn
nového
a
papeže
do Staré
Martina Boleslavi. V. Ten ale neuznal žádné snahy po
opravě církve, jak o ní koncil rokoval. Vydal
PrÛzkum bulu (nařízení) sousedním zemím s pokyny
a nařízením, prosecké jak plo‰iny trestat kacíře byly velmi a Husovy ná-
Podél
kladnû a Jeronýmovy vrtány clony stoupence. asi metr Nad od Prahou sebe vzdálen˘ch
vyhlášena vrtÛ klatba a ‰achtou a činnost bylo univerzity otevfieno pod-
byla
byla
zemí
omezena.
u Ameriky
Ale Pražané
I. Odtud
neuposlechli
dál smûrovala
a prováděli
všechno dál jako dosud.
prÛzkumná ‰tola aÏ podél ulice Na Vyhlídce.
Tato grandiózní akce nebyla nikdy
U souhrnnû nás se projevil vyhodnocena, nový směr – řád ãást církevní. materiálÛ
Ti, kteří byla uznávali staÏena jako univerzitu tajná nad a postupnû sebou, byli se
poztrácela. mírnější, to byla Moãálka strana byla pražská, mapována „pražané“. dokonce
Ti druzí, nûkolikrát, radikálnější, ale vût‰ina byli později map nazváni je dnes
nedostupná. stranou táborskou, Jen díky „táborité“. ‰Èastné A náhodû třetí směr, bylo
„kališníci“ autorovi se této spokojili práce pouze pfiedáno s úpravou nûkolik církevních
dobov˘ch záležitostí map ve Moãálky společnosti. a Krocínky od
listÛ
utajeného, ale v˘znamného podzemního
Papež Martin V. vyzval Václava IV., aby
badatele Ladislava Hrdliãky, kter˘ jako geofyzik
respektoval
proslul
zájmy
akcemi
církve,
v Hitlerovû
jinak že povede
Orlím
hnízdû, proti Čechám podzemí křížovou PraÏského válku. Král hradu, váhal, na byl Vy-
‰ehradû, v těžkém Karl‰tejnû, postavení: když ve ·tûchovicích poslechne, postaví
proti a Proseku sobě celý se v národ, 60. letech když intenzivnû neposlechne, vû-
i jindenoval.
musí podstoupit boj s celou Evropou. (Vtírá
Hlavním se myšlenka: problémem nebyli v podobné v˘stavby situaci Proseka o pět nebyly
a čtvrt podzemní století později chodby, Eduard ale ãetné Beneš lÛmky roku
nejménû dvû drobné cihelny, které byly
jiÏ bûhem první republiky zaváÏeny od-
1938 a Emil Hácha rok nato?) Proto hledal
kompromis; nechal vyhnat husitské kněze,
padky, takÏe hrozilo selektivní sesedání
základÛ. ale po odporu Proto lidu byla je nechal valná ãást alespoň sídli‰tû ve třech nákladnû
pražských postavena kostelích: na v ro‰tech kostele Panny a pol‰táfiích Marie
ze Sněžné zhutnûného na dnešním ‰tûrku. Jungmannově V 60. aÏ 80. náměstí,
v prosecké kostele sv. podzemí Štěpána pomûrnû ve Štěpánské dobfie ulici zná-
letech
bylo
mo a v kostele jeskyÀáfiÛm Panny Marie a místním před Týnem obyvatelÛm, na Staroměstském
hochÛm, náměstí. na jejichÏ vzpomínky je
zejména
moÏné dodnes ãasto narazit.
âást podzemí Moãálky a celá Krocínka
Pražské rebelie
byly je‰tû v 60. letech vylity betonem. Po
neustál˘ch Lid neustále propadech rebeloval kanalizace a dosavadní bylo režim v letech
neuznával, 1987 nechodil aÏ 1989 do pfiikroãeno kostela. Lidé k se raÏbû shromažďovali
m dlouhé v lesích kanalizaãní a horách ‰toly a tam táhnoucí poslou-
270
se chali pod kázání ulicí husitských Nad Kundratkou. kněží. Rebelie ·tola byly byla
na v celé návrh zemi; autora v Praze, raÏena v ostatních ruãnû, městech aby nedocházelo
vesnicích. k otfiesÛm, a posléze vylita
i na
beto-
198 270 Rokytka
MAGAZÍN MùSTSKÉ âÁSTI PRAHA 9
199 271