ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU - Magistrát hl. m. Prahy

4. VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHOA CELOMĚSTSKÉHO VÝZNAMUPolitika územního rozvoje schválená usnesením vlády ČR č. 561/2006 nestanovuje naúzemí hl. m. Prahy žádné specifické oblasti, umožňuje však jejich doplnění.Vzhledem k tomu, že hlavní město Praha je v kontextu České republiky zcela výjimečnýmkrajem, navrhují Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy celý soubor specifických oblastí.Návrh těchto oblastí vychází z Územně analytických podkladů zpracovaných na úrovnikraje, především pak z oddílu č. 4 Určení problémů k řešení, z kapitoly 4.4. Specifickéoblasti a širší územní problémy, kde se konstatuje, že „uvedené oblasti či území jsouovlivněné specifickým jevem nebo fenoménem negativně ovlivňujícím možnost stávajícíhofungování a budoucího vývoje. Tímto negativně ovlivňujícím fenoménem může být častoi skupina souvisejících a vzájemně se překrývajících faktorů, z nichž žádný sám o soběnemusí znamenat závažnou závadu, která vzniká až jako negativní výsledek vzájemnéhospolupůsobení.“Vymezení specifických oblastí vychází z Priorit územního plánování kraje hl. m. Prahapro zajištění udržitelného rozvoje území (návrh ZÚR hl. m. Prahy, oddíl 1) a z Obecnýchzásad územního rozvoje kraje hl. m. Praha (návrh ZÚR hl. m. Prahy, oddíl 2). Jde o tytoskupiny specifických oblastí:OBLAST STÁVAJÍCÍHO CELOMĚSTSKÉHO CENTRA (SC)Území celostátního významu, kde sídlí ústřední státní orgány včetně úřadu prezidentarepubliky na Pražském hradu. Jsou zde soustředěny celostátně významné instituce proreprezentaci státu, orgány státní správy, národní kulturní instituce a instituce s celostátnípůsobností včetně areálů vysokých škol a zdravotnických zařízení.Strukturu centra tvoří smíšená kompaktní a převážně historicky cenná zástavba. Na jehoúzemí jsou dvě významná železniční nádraží, a to Praha – Hlavní nádraží a Masarykovonádraží.Podmínky pro udržitelný život obyvatel centra a požadavky na památkovou ochranuměstské struktury i jednotlivých budov jsou v protikladu s vlivem velmi silného turistickéhoruchu a zátěží automobilové dopravy indukované funkcemi umístěnými v centrua s vysokou koncentrací pracovních příležitostí. Koncentrace pracovních příležitostínegativně ovlivňuje také systém veřejné dopravy. Zejména zatížení centrálníhopřestupního prostoru Můstek – Muzeum - Florenc je na hranici kapacitních možnostísystému.OBLASTI OSVĚTOVÉ, VZDĚLÁVACÍ A REKREAČNĚ SPOLEČENSKÉ - PLOCHYA ZAŘÍZENÍ PRO VÝZNAMNÉ POLITICKÉ, SPORTOVNÍ A KULTURNÍ AKTIVITYNADMÍSTNÍHO, CELOSTÁTNÍHO A MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU (SO)Navržené oblasti zahrnují významné veřejné společensko–vzdělávací a rekreační funkce(zoologická a botanická zahrada, holešovické výstaviště, Stromovka, Císařský ostrov)a sportovní funkce (Strahov). Mezi tyto specifické oblasti je zařazeno také výstavištěv Letňanech, které má potenciál vyrůst ve výstaviště celostátního i mezinárodníhovýznamu s možností konat nárazové akce pro mimořádný počet účastníků a návštěvníků.Všechny uvedené oblasti mají celoměstskou a celostátní působnost, u všech je třebapočítat s vysokou nárazovou návštěvností a tomu odpovídajícími nároky na obslužnoudopravu individuální a hromadnou.Navržené jsou tyto specifické oblasti: Draháň – Troja – Bubeneč (SO/1) zahrnujícízoologickou a botanickou zahradu, holešovické výstaviště, Stromovku a Císařský ostrov,specifická oblast Pražské výstaviště Letňany (SO/2) a specifická oblast Strahov(SO/3).OBLASTI, KDE SE STŘETÁVAJÍ PODMÍNKY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINYS POŽADAVKY NA REKREACI OBYVATEL, PŘÍPADNĚ S POŽADAVKY NA TĚŽBUSUROVIN (SP)Území s přírodními a krajinářskými hodnotami, především v údolích vodních toků, jsouvyužívána pro krátkodobou rekreaci obyvatel hlavního města. Tato území jsou ve většiněpřípadů součástí přírodních parků a obsahují zvláště chráněná území. Oblasti, které jsouobklopeny kapacitní zástavbou, jsou ohroženy sílícím tlakem na rekreační využívání.Nároky na rekreaci se dostávají do rozporu s podmínkami ochrany přírody.Specifické podmínky pro využití jsou v územích, která navazují na probíhající neboplánovanou těžbu surovin. Nalézají se především v jihozápadní části Prahy a v údolní nivěVltavy a Berounky. Rekreační využití údolní nivy těchto řek je rovněž ovlivněno polohouv záplavovém území.V ZÚR hl. m. Prahy jsou navrženy tyto specifické oblasti: Rekreační území DolníPočernice – Běchovice – Černý Most (SP/1), Trojmezí (SP/2), Soutok Vltavy a Berounky(SP/3), Radotínské údolí (SP/4), Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí (SP/5), Vidoule– Cibulka – Motol (SP/6), Šárka (SP/7).OBLASTI ZASAŽENÉ PROVOZEM LETIŠŤ PRAHA-RUZYNĚ A KBELY (SL)Existence letišť je obecně vnímána obyvateli navazujících území negativně. Za největšíproblém je považován hluk z provozu letadel. Proto byla mezi specifické oblasti zařazenaúzemí, která jsou ovlivněna hlukem přistávajících a startujících letadel. Souhrnně bylavymezena území, ve kterých jsou překročeny limitní hladiny hluku z leteckého provozuv denní nebo noční době podle platného nařízení vlády č. 148/2006 Sb., tedy územívymezená denní izofonou L Aeq = 60 dB a noční izofonou L Aeq = 50 dB.Provoz letiště znehodnocuje stávající využití a omezuje rozvoj a funkční využití územív severozápadní a v severní části města. Na území hlavního města jsou čtyři letiště.U letišť Točná a Letňany se území zasažené nadlimitním hlukem omezuje pouze navlastní plochu letiště. Specifické oblasti ovlivněné provozem letiště jsou proto vymezenypouze pro mezinárodní letiště Praha-Ruzyně a vojenské letiště Kbely. K jejich vymezeníbyly využity dostupné hlukové studie leteckého provozu obou jmenovaných letišť.V ZÚR hl. m. Prahy jsou navrženy tyto specifické oblasti: Oblast zasažená provozemletiště Praha-Ruzyně (SL/1), Oblast zasažená provozem letiště Kbely (SL/2).ÚDOLNÍ NIVA BEROUNKY A VLTAVY (SN)Řeka Vltava protéká územím hlavního města od jihu k severu. Na jihu se do ní vléváBerounka jako levostranný přítok. Dva největší vodní toky na území Prahy přispěly erozníčinností k utváření pražské krajiny a vzniku tzv. Pražské kotliny. Činností Vltavy vzniklovýrazně zahloubené údolí jako krajinný fenomén ovlivňující historický vývoj města i jehosoučasnou podobu. Činností Berounky vznikla naopak široká údolní niva.V údolní nivě, především v historickém jádru města, se střetávají zájmy památkovéochrany s dopravním významem řeky včetně požadavků na úpravu vodní cesty a rozvojpřístavů. Podél řek je třeba respektovat přilehlá území nezbytná pro rozliv vody v případězvýšených průtoků a podmínky ochrany přírody a krajiny. Jmenovitě pak posílení8