Mapovani KKP, svazekII_final

Východiska a strategie podpory KKP v ČR 1 / 1
1/ STAV, STRUKTURA A PODMÍNKY
KKP jsou stále vysoce aktuální, těší se zvýšenému zájmu politiků a čím dál častěji se
stávají strategickým tématem států i regionů. S fenoménem KKP zahrnujícím ve svém
širším vymezení celou oblast kultury vzniká nové paradigma pro oblast kulturní politiky,
která vnímá a zohledňuje všechny aspekty fungování a přínosů kultury ke kvalitě
života a ke společenskému a ekonomickému růstu. 2 Koncipování moderní kulturní
politiky postihující trendy a klíčové rozvojové faktory však vůbec není jednoduché
kvůli množství a rozmanitosti odvětví, která jsou součástí konceptu KKP.
Potenciál KKP je v ČR bezpochyby vysoký a opírá se především o historické zakotvení
kultury dané bohatou infrastrukturou, ať už se jedná o fyzické zázemí či kulturní
tradice, profesionální aktivity i vysokou míru zapojení a účasti občanů na kulturním
dění, o čemž mimo jiné svědčí i relativně vysoká oblíbenost domácí produkce (např.
českých filmů, hudby, literatury, divadla i nového cirkusu). Některá odvětví (např.
design, umělecká řemesla, digitální hry a odvětví digitálního obsahu) zažívají rapidní
nárůst publika/zákazníků i samotných aktérů. Silnými stránkami českých KKP jsou
rovněž tradice a dobrá úroveň řemeslných dovedností, speciálních technik a pracovních
postupů, dále pak rozvinutý neziskový sektor včetně spolkových a neprofesionálních
aktivit, dotační systém na úrovni státu i samosprávy, zvyšující se zapojení
občanů do komunitních aktivit a rostoucí míra dobrovolnictví. Český systém formálního
i neformálního uměleckého a odborného vzdělávání je ucelený a nabízí široký
výběr školních a volnočasových aktivit a v rámci všeobecného vzdělávaní je tradičně
kladen důraz na získávání kulturních kompetencí.
Přesto však nahlíženo prostřednictvím úspěchů a současné zahraniční konkurenceschopnosti
výkonů jednotlivých odvětví na tom není ČR nejlépe. Všechna odvětví
jsou sice schopna označit úspěchy konkrétních jednotlivců, skupin či firem, nicméně
žádné z nich v současnosti nedosahuje úspěchu typu české školy, vlny či podobného
fenoménu, jako tomu bylo v minulosti (česká nová vlna v oblasti filmu, bruselský styl
v oblasti designu, úspěchy české architektury v období 1. poloviny 20. století apod.)
či jako dnes v případě některých evropských států (finská architektura a design, dánská
filmová škola, severská literatura apod.).
1. Tato kapitola je shrnutím odvětvových studií/kapitol této publikace.
2. Žáková, Eva, Bednář, Pavel, a kol. (2015) Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR – Svazek I.
− Vymezení, kvantitativní mapování a strategické dokumenty. Institut umění – Divadelní ústav, Praha.
Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/cs/mapovani-kulturnich-a-kreativnich-prumyslu-v-cr-sv
[cit. 25. listopadu 2015].
12