Mapovani KKP, svazekII_final

Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 2
Speciální mapování zjistilo více než 162 tis. pracovníků ve všech oblastech, zatímco
účet kultury uvádí jen přes 72 tis. přepočtených plných úvazků (tj. necelých 50 %).
Dalším z faktorů odlišností je metodika, kdy například v procesu speciálního mapování
byly zahrnuty také osoby samostatně výdělečně činné, na rozdíl od dat v účtu
kultury (dle J. Nováka z ČSÚ lze odhadovat počet OSVČ na 45 tis. osob a osob pracujících
na dohodu na dalších 15,5 tis.).
Jedním z hlavních problémů komplexní statistiky KKP je RES zpracovávaný ČSÚ, respektive
zařazování subjektů do relevantních skupin ekonomických činností (CZ-NACE). Podle
metodiky účtu kultury i návrhu na vymezení KKP pro ČR v rámci projektu mapování
se pracuje se čtyřmístnými kódy CZ-NACE, nicméně mnohé subjekty, které vykonávají
činnost shodnou s popisem daného NACE, jsou v RES uvedeny v nadřazené skupině trojmístné,
či dokonce dvoumístné. I samotný RES často přeskupuje zařazení jednotlivých
subjektů, což je zřejmě vysvětlením velkých výkyvů výsledků za jednotlivé roky v počtu
subjektů účtu kultury a potažmo tzv. trojmístných tabulek uvedených v jednotlivých
odvětvových studiích této publikace.
Na základě realizovaných pilotních projektů mapování na místní a regionální
úrovni, které byly provedeny jako součást návrhu metodiky v rámci projektu mapování,
bylo však dále zjištěno, že ani zmíněné speciální kvantitativní mapování, v jehož
rámci bylo provedeno základní čištění dat, zdaleka není přesné a vykazuje velkou
chybovost. To dosvědčila verifikace databáze subjektů, která byla v první fázi pilotních
projektů mapování vytvořena pro danou geografickou oblast stejným způsobem
jako pro celostátní úroveň v rámci výše uvedeného projektu speciálního kvantitativního
mapování. Chybovost v případě projektu mapování v Pardubicích a Plzni činila
50−70 %. Verifikace databází spočívá ve vyřazení či zařazení ekonomicky neaktivních,
špatně zařazených či nově zjištěných subjektů v konkrétním místě na základě hlubšího
průzkumu a detailnějšího zjišťování.
Na závěr k problematice statistiky KKP na celostátní úrovni prostřednictvím účtu kultury
nezbývá než znovu konstatovat, že statistická zjišťování v KKP jsou velmi problematická
a vyžadují neustálé zdokonalování metodiky. Nicméně jejich nepřesnosti
jsou také odrazem celkové nedokonalosti české statistiky jako takové, spočívající
především v nízké podchycenosti dat za mikropodniky a živnostníky, které tvoří jádro
podnikové struktury KKP, a rovněž v nedokonalosti a slabé vypovídací hodnotě prováděných
statistických zjišťování a v nedůvěře a neochotě především podnikatelské
sféry poskytovat data.
24