Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ŠRÍMAD BHÁGAVATAM<br />
Šrímad-Bhágavatam uvádí,<br />
že v Kali-yuze budou stát v čele vlád<br />
DRANCOVNÍCI A ZLODĚJI.<br />
Šríla Prabhupáda<br />
V této kapitole Bharatu Mahārāje – nyní<br />
jako Jaḍa Bharatu – úspěšně přijal král<br />
Rahūgaṇa, vládce států Sindhu a Sauvīry.<br />
Král nejprve nutil Jaḍa Bharatu nést jeho<br />
královská nosítka a káral ho, že je nenese<br />
správně. Pro nosítka krále Rahūgaṇy bylo<br />
třeba jednoho nosiče a hlavní nosiči pro<br />
tento účel shledali Jaḍa Bharatu nejvhodnější<br />
osobou. Byl tedy donucen nést královská<br />
nosítka. Jaḍa Bharata proti tomuto<br />
pyšnému rozkazu neprotestoval a pokorně<br />
se práce ujal. Když však nosítka nesl, dával<br />
pozor, aby nešlápl na mravence, a jakmile<br />
nějakého uviděl, zastavil se, aby ho<br />
nechal přejít. Kvůli tomu nedokázal udržet<br />
krok s ostatními nosiči, což krále v nosítkách<br />
nesmírně rozčilovalo a hrubě mu za<br />
to vynadal. Jaḍa Bharata byl však zcela<br />
oproštěný od tělesného pojetí, a proto neprotestoval<br />
a nesl nosítka dále. Když jednal<br />
stejně jako předtím, král mu pohrozil<br />
potrestáním. V odpověď na jeho hrozbu<br />
začal Jaḍa Bharata hovořit.<br />
SB 5.12.7<br />
śocyān imāṁs tvam adhikaṣṭa-dīnān<br />
viṣṭyā nigṛhṇan niranugraho ‚si<br />
janasya goptāsmi vikatthamāno<br />
na śobhase vṛddha-sabhāsu dhṛṣṭaḥ<br />
PŘEKLAD:<br />
Pravda ovšem je, že tito nevinní lidé, kteří<br />
nesou tvoje nosítka, aniž by za to dostali<br />
zaplaceno, kvůli této nespravedlnosti<br />
trpí. Jejich situace je velice žalostná, protože<br />
je násilím nutíš, aby tě nesli. To dokazuje,<br />
že jsi krutý a bezcitný, ale přesto<br />
sis pod vlivem falešné pýchy myslel, že<br />
chráníš občany. To je k smíchu. Choval<br />
ses tak hloupě, že ve shromáždění učených<br />
osob by tě nikdo nemohl obdivovat<br />
jako ušlechtilého člověka.<br />
VÝZNAM:<br />
Král Rahūgaṇa byl pyšný na to, že je král,<br />
a domníval se, že má právo vládnout občanům<br />
podle libosti, ale přitom bezdůvodně<br />
obtěžoval lidi tím, že je nechával nést svá<br />
nosítka, aniž by jim zaplatil. Přesto se považoval<br />
za ochránce občanů. Král má být ve<br />
skutečnosti zástupcem Nejvyšší Osobnosti<br />
Božství; z toho důvodu se nazývánara-devatā,<br />
Pán mezi lidmi. Pokud si však myslí, že<br />
když je hlavou státu, může využívat občany<br />
pro svůj smyslový požitek, je na omylu. Takový<br />
postoj učenci neuznávají. Podle védských<br />
zásad mají učení mudrci,brāhmaṇové<br />
a učenci, radit králi ve shodě s příkazy dharma-śāster,<br />
a povinností krále je se těmito<br />
radami řídit. Učené kruhy neuznávají, když<br />
král využívá veřejného úsilí ve vlastní prospěch.<br />
Jeho povinností je chránit občany.<br />
Z krále se nesmí stát darebák, který ve svůj<br />
prospěch vykořisťuje poddané.<br />
Śrīmad-Bhāgavatam uvádí, že v Kali-yuze<br />
budou stát v čele vlád drancovníci a zloději.<br />
Tito lupiči násilím nebo intrikami okrádají<br />
veřejnost o peníze a majetek. Ve Śrīmad-<br />
-Bhāgavatamu je proto řečeno: rājanyair<br />
nighṛṇair dasyu-dharmabhiḥ. S pokrokem<br />
Kali-yugy vidíme, jak se tyto charakteristiky<br />
již projevují. Jistě si dovedeme představit,<br />
jak zkažená bude lidská civilizace na konci<br />
tohoto věku. Rozumní lidé, schopní pochopit<br />
Boha a náš vztah s Ním, v té době<br />
nebudou existovat. Z lidí se prakticky stanou<br />
zvířata. Tehdy přijde Pán Kṛṣṇa jako<br />
Kalkiavatāra, aby lidskou společnost napravil;<br />
Jeho posláním bude pozabíjet všechny<br />
ateisty. Viṣṇu neboli Kṛṣṇa je z konečného<br />
hlediska skutečným ochráncem.<br />
Když takzvaní králové a vůdčí představitelé<br />
vlády řídí společnost nesprávným způsobem,<br />
Pán inkarnuje a uvádí vše do pořádku.<br />
To říká Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě: yadā<br />
yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata.<br />
K tomu samozřejmě dochází po mnoha<br />
letech, ale tento princip existuje. Jakmile<br />
se král či hlava státu neřídí správnými<br />
zásadami, příroda udílí tresty v podobě<br />
války, hladomoru a podobně. Není-li si<br />
tedy vůdce vlády vědom smyslu života,<br />
nemá vládnout. Svrchovaným vlastníkem<br />
všeho je ve skutečnosti Pán Viṣṇu. On je<br />
tím, kdo se stará o každého. Král, otec<br />
a opatrovatel jsou pouze zástupci Pána<br />
Viṣṇua, který je zplnomocnil, aby dohlíželi<br />
na správu a udržování pořádku. Proto je<br />
povinností hlavy státu starat se o veřejnost<br />
tak, aby lidé nakonec poznali smysl života.<br />
Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum. Pošetilí<br />
vládci a obyčejní lidé bohužel nevědí,<br />
že konečným smyslem života je pochopit<br />
Pána Viṣṇua a dospět k Němu. Bez tohoto<br />
poznání jsou všichni v nevědomosti a celá<br />
společnost je plná podvodníků a podvedených.<br />
■<br />
8<br />
/<br />
/<br />
9<br />
/<br />
/
Change language